Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2
Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou smysly, víra v sebe, nebo víra ve vlastní úsudek.
Motivace Otázky k článku: 1) Kolik Čechů věří v Boha? 2) Jak vypadá typický věřící Čech? 3) Jak velká část Čechů zavítá o Vánocích do kostela? Článek najdete ZDE
Správné odpovědi: 1) 30% 2) Žena z Moravy, věk nad 60 let 3) 1/3
Sekularizace Pochází z lat. saeculum, "tento věk, svět" a saecularis, světský. Znamená zesvětštění, obecně potlačení vlivu náboženství nebo odnáboženštění. Je jedním z důsledků modernizace a racionalizace společnosti.
Sekularizace je součástí širokého procesu formování moderních evropských společností. Je založen na několika základních principech a cílech: 1. Oddělení církve od ekonomické moci 2. Oddělení státního mocenského aparátu od církve 3. Oddělení vzdělávacího systému od církve 4. Oddělení zdravotní a sociální péče od církve
Dopad globalizace na náboženský život 1) Zpochybnění sekularizace Globálně k žádnému snížení významu náboženství nedošlo. V řadě zemí světa nedošlo k oddělení náboženství od politiky a politické moci. Nedošlo ke snížení počtu věřících a ani ke snížení vlivu náboženství na každodenní život jednotlivců. V řadě zemí se naopak v důsledku globalizace vliv náboženství na život celé společnosti i život jedinců posiluje (o tom dále v bodě Politizace náboženství...). Vedle toho došlo v druhé polovině 20. století v důsledku globalizace ke vzniku nových náboženství.
2) Politizace náboženství, náboženský nacionalismus a fundamentalismus V důsledku globalizace (a samozřejmě v důsledku předcházející kolonizace, včetně světových válek, postkoloniální situace a úsilí států o získání samostatnosti), rozpadu bipolárního rozdělení světa a soupeření mezi kapitalismem a komunismem došlo v řadě zemí světa k posilování lokální kulturní identity. Součástí toho byl velký důraz na původní náboženské a etnické tradice, neboť právě existence těchto tradic byla součástí legitimizace úsilí o získání samostatnosti a státní suverenity. Tímto způsobem se téma náboženství stalo součástí nově se vytvářející politické kultury, byť bylo začleněno do širšího tématu existence národa a jeho práva na sebeurčení.
Nacionalismus byl efektivním nástrojem v boji řady zemí o samostatnost, avšak často byl (někdy skrytě) spojen s náboženstvím (líčení dějin určitého národa bylo úzce spjato se zdůrazňováním náboženských tradic). Výsledkem je politizace náboženství (což je v rozporu s pojetím sekularizace), zrod náboženského nacionalismu jako důležitého politického hráče (některé nacionalistické politické strany v různých částech světa se hlasitě odvolávají na národní náboženské tradice) a také posílení náboženského fundamentalismu. Právě náboženský fundamentalismus (jako hlásání návratu k původním základům, tedy fundamentům určitého náboženství) je zřejmým projevem pocitu ohrožení vlastní kultury v kontextu globalizace, neboť ta bývá v této perspektivě nahlížena jako nástroj kulturní unifikace a globální nadvlády americké a evropské kultury. Následkem tohoto je snaha o obnovu a oživení lokálních tradic, včetně náboženských (Lužný 2011).
3) Kulturní import a oživení náboženského života a plurality u nás Jedním z projevů globalizace v našich podmínkách je to, že nejrůznější kulturní a náboženské tradice zabydlely i v našich podmínkách. Přesun části věřících od tradičních církevních forem náboženskosti k netradičním necírkevním náboženstvím.
4) Individualizace náboženského života Představuje proces, v němž každý jedinec rozhoduje o svém životě a průběhu svého života. Znamená to, že již není tak pevně spjat s jakoukoliv tradicí (včetně tradice náboženské, kterou dědí po rodičích nebo která je v dané kultuře dominantní) a že si sám určuje způsob svého života, tedy životní styl, včetně náboženství. Náboženství je tak v pluralitní společnosti dáno jako volba, jako předmět individuální volby a výběru. Před každým jedincem se otevírá možnost volby jeho náboženství, včetně jeho netradičních necírkevních forem a prvky jiných kultur.
Výsledkem může být stav, který je příznačný pro část české populace, kdy se určitý jedinec sice hlásí k nějaké náboženské tradici, ale současně věří v náboženské ideje, které jsou s touto tradicí v rozporu (např. když jedinec, který se hlásí ke křesťanství, věří, že se může v příštím životě zrodit jako jiná bytost), nebo se jedinec nemusí hlásit k žádné náboženské tradici a přitom uznávat pravdivost některých náboženských představ (např. že amulety přinášejí štěstí, že věštci mohou být v kontaktu s nadpřirozenými bytostmi nebo že každý jedinec může získat nadpřirozené schopnosti. (Lužný 2009)
Lužného indikační test religiozity (převzato z Lužný 2011) Odpovězte na otázky ano ne: Bůh existuje Existuje nějaká vyšší moc Zázraky existují Člověk se může znovu zrodit v nějaké (i nelidské, např. zvířecí) podobě Zesnulý mohou aktivně zasahovat do našeho života Existuje posvátné nadpřirozeno Amulety přinášejí štěstí Hvězdná znamení při narozením mohou ovlivnit průběh života. Lze vyvolat zážitky z minulých životů. Existují nadlidské bytosti, které mohou ovlivňovat naše životy. Člověk může dosáhnout nadpřirozených vlastností. Svět nevznikl náhodně ale cíleně a má vyšší smysl. Smrt a zlo ve světě budou někdy definitivně a uspokojivě vyřešeny.
Pokud jste odpověděli alespoň na jednu otázku kladně, pak nelze říci, že jste nenáboženská bytost či nevěřící. (Lužný 2011)
Použité zdroje LUŽNÝ, D. Náboženství a procesy globalizace a sekularizace in FUJDA, M., KLOCOVÁ, E., KUHN, R.(eds.) Identity v konfrontaci. Brno: MU, 2011, ISBN 98-80-210-5558-2 Http://www.tyden.cz. [online]. [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/vztahy/jen-tretina-cechu-veri-vboha-o-dost-mene-nez-drive_256195.html