PŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8

Transkript

1 218 ZÁKLADNÍ OTÁZKY KŘESŤANSKÉ ETIKY OBSAH PŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8 1. Programové slovo současného vědeckého diskurzu i běžného jazykového úzu Odpovědnost ve smyslu personální zodpovědnosti Přednosti a meze konceptu odpovědnost Odpovědnost ve smyslu racionálního postupu aplikované etiky (odpovědnostní etika) Druhy rozšířené odpovědnosti Komplementární rozšíření teologického pojmu hřích Otevřené otázky odpovědnostně-etických přístupů Rozdíl mezi mravní a (trestně)právní odpovědností JAK ETICKY USUZOVAT? Kdy a nač si utvářet etický úsudek? Prvky utvářející etický úsudek Morálně usuzovat v napěťovém poli mezi praktickou realizací a teoretickou reflexí Letmo k novějšímu vývoji Teologická dimenze při utváření etického úsudku

2 OBSAH JAKÉ PŘEDSTAVY O MORÁLCE A ZPŮSOBY ŽIVOTA MÁ DNEŠNÍ MLÁDEŽ? Změny společenských rámcových podmínek pro mladé a) Demografická ztráta rovnováhy b) Destrukturace životní fáze mládí c) Sociální, psychické a kulturní problémy v integraci do společnosti...39 d) Individualizace Co je pro dnešní mládež důležité zaostřeno na některé životní oblasti..41 a) Vztahy a rodina b) Seberozvíjení a samostatnost c) Povolání a vzdělání d) Lidskost a tolerance e) Konzum, úspěch, vzhled Velký úkol: pracovat na vzdělávání a zajišťovat identitu a) Výkon, který se od jednotlivých subjektů vyžaduje b) Podpůrné životní prostory a osoby Možný příspěvek křesťanské víry k nalezení identity ORIENTACE 4. DEKALOG Součást vyprávění o událostech na Sinaji Dvojí tradice Forma: přikázání, zákazy, nebo zákony? Číslování a členění Teologické zařazení Přikázání podrobně Kulturotvorné schéma Starozákonní text jako základ novozákonně inspirované etiky? Normy a svoboda Privilegium víry, nebo projev praktického rozumu? Stručné kompendium společných elementárních požadavků humanity..75

3 220 ZÁKLADNÍ OTÁZKY KŘESŤANSKÉ ETIKY 5. VINA Rozpolcený obraz Vina jako antropologický fenomén a jako etické téma Zánik viny coby ústředního tématu křesťanského poselství Formy toho, jak se zbavit viny Od uznání k vyznání Odpuštění a smíření Formy a místa odpuštění Osobní vina a strukturální hřích ZLO VE SVĚTĚ Mizení i návrat zla K hermeneutice teologické řeči o zlu Teologická řeč o zlu: fosilie z předvědeckých časů (R. Safranski), nebo něco nepostradatelného? Zlo v politické rétorice POLE PŮSOBNOSTI 7. UTVÁŘENÍ VZTAHŮ Součást stvořenosti Záležitost etiky? Základní etické orientace pro utváření sexuálních vztahů Odchylky v dějinách teologie Mnohotvárnost životních forem Důsledky pro teologickou etiku vztahu OHLEDUPLNÉ ZACHÁZENÍ S LIDSKÝM ŽIVOTEM VE VĚKU BIOTECHNIKY Nová oblast znalostí, nové pole působnosti Bioetický diskurz a) Roviny b) Oblasti

4 OBSAH 221 c) Zásadní orientace d) Pozaďové teologické předpoklady bioetické reflexe Uskutečňování etických orientací a jeho nástroje a) Profesní étos b) Zákony c) Etické komise d) Etický diskurz a církevní morální zvěst Příklad: výzkum lidských kmenových buněk a) Mnohoslibný potenciál b) Etická problematika c) Konflikt mezi právem na zdraví a povinností chránit také embryonální lidský život d) Svoboda bádání a její hranice PÉČE O RESPEKTOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV Lidská práva jako stanovy a) Nejzákladnější práva a nejdůležitější kritéria pro spravedlnost a mír. 149 b) Odpovědi na zkušenost státem vykonávaného bezpráví c) Nositelé odpovědnosti za přijetí a prosazení lidských práv d) Péče o lidská práva jako úloha církve Objev lidských práv a) Zkušenost konfesionálních menšin v Anglii a v amerických koloniích b) Zpochybnění legitimity kolonializace indiánů Základní lidskoprávní výzvy křesťanství a) Důstojnost b) Rovnost c) Existence předstátních a nadstátních norem d) Sociální ochranná práva Univerzální platnost, nebo partikulární západní konstrukt? a) Souvislost s kulturou a tradicí b) Otevřenost ve zdůvodnění c) Smysl náboženského zdůvodnění

5 222 ZÁKLADNÍ OTÁZKY KŘESŤANSKÉ ETIKY KONTEXTY 10. HODNOTOVÁ FORMACE VE ŠKOLE JAKO ŽIVOTNÍM PROSTORU Neostrý pojem a) Sociální fenomén se širokým významovým spektrem b) Kategorie hodnot c) Hodnota hodnot v morálce d) Změna hodnot Hodnoty a etická reflexe a) Étos a etika b) Zdůvodnění c) Konkurence a rozvažování Škola jako životní a zkušenostní prostor pro hodnotovou formaci Metody hodnotové formace a) Vyučování b) Školní život c) Organizace školy PŘÍSTUPY V NOVĚJŠÍ NETEOLOGICKÉ ETICE K situaci etické reflexe v současnosti a) Etická konjunktura b) Obsahové problémy c) Společná nesnáz d) Subjekt ve změněné situaci Paradigmata vzniku etických teorií a) Diskurzivní etika b) Analytická etika a utilitarismus c) Smluvní teorie spravedlnosti d) Komunitarismus c) Etika ctností

6 OBSAH MORÁLNÍ PLURALITA JAKO VÝZVA Morální disenty ve společnosti a) Místa b) Druhy c) Normativní pluralismus jako strategie zacházení s faktickou různorodostí Svoboda a potenciály nejistoty pro jednotlivce a) Zisk a ztráta b) Nářek nad relativismem c) Cíl osobnostního rozvoje: kompetence k pluralitě Šance a rizika pro společnost a) Nezbytnost minimálního konsenzu b) Teoretická rozpornost důsledného morálního relativismu c) Naléhavost problému ve výchově d) Úleva od problémů prostřednictvím dělby práce na celospolečenské úrovni Fundamentalismus jako strategie bránění iritacím způsobeným pluralismem a) Fenomén b) Typické rysy c) Pochybnosti Étos zacházení s morální pluralitou a) Racionální přezkoumání odlišných hodnocení b) Tolerance c) Připravenost se učit d) Kompromis e) Morální pluralita a evangelijní pověření