OBJEVNÉ PLAVBY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_09 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku
Anotace : Materiál se zabývá problematikou objevných plaveb v období konce 15. a počátku 16. století z hlediska politického, společenského i hospodářského. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení všech změn, ke kterým došlo ve světě v oblasti ekonomické i společenské. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, co vedlo k tomu, že se Španělé a Portugalci pokusili doplout do Indie a Číny po moři, a jaké to mělo důsledky. Prezentace vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží pro utřídění poznatků a pochopení vzájemných souvislostí jednotlivých jevů. Začíná opakováním znalostí o vývoji v některých evropských zemích v 15. století. Ukazuje jednotlivé etapy úsilí objevitelů a výsledek, který výrazně ovlivnil dějiny Evropy i světa. Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak snaha o proniknutí do Indie a Číny po moři vedla ke změnám v oblasti politické a společenské. Seznámí se hlavně s důsledky objevných cest, které výrazně ovlivnily život v Evropě i v nových koloniích. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili příčiny, průběh a důsledky objevitelského úsilí mořeplavců a obrovské změny, které postihly společnost.
Opakování některých pojmů vývoje v českých zemích a ve světě v 15. století. 1. Které vládnoucí rody se vystřídaly v českých zemích v 15. století a který panovník nebyl z žádného z nich? 2. Které hnutí zasáhlo české země na počátku 15. století a proti čemu bylo hlavně zaměřeno? 3. Které osobnosti spojené s husitstvím bys jmenoval? 4. Které kmeny obsadily v 15. století Malou Asii, kterou říši zničily a kam dále postupovaly?
5. Jaké války vedli v 15. století Angličané a jak války dopadly? 6. Jak probíhal vývoj na Pyrenejském poloostrově a který nový významný stát tam vznikl?
Možné odpovědi na otázky. 1. Lucemburkové ( Václav IV., Zikmund ), Jagellonci ( Vladislav II.), nepatřil sem Jiří z Poděbrad. 2. Husitské hnutí, které bylo zaměřeno hlavně proti bohatství katolické církve, ale znamenalo i boj poddaných proti feudálnímu řádu. 3. Jan Hus, Jan Želivský, Jan Žižka, Prokop Holý. 4. Kmeny Turků, obsadily Konstantinopol a zničily Byzantskou říši. 5. Válka stoletá s Francií, která vedla k porážce Angličanů a ztrátě území na evropském kontinentě.
6. Probíhal zápas s Araby o znovuzískání ztracených území, po vyhnání Arabů a sjednocení Kastilie a Aragonie vzniklo Španělské království.
PŘÍČINY OBJEVNÝCH PLAVEB Turci obsadili Malou Asii a uzavřeli pozemní obchodní cestu do Indie a Číny. Musely se hledat cesty po moři. Začal být nedostatek drahých kovů v Evropě, protože naleziště drahých kovů se postupně vyčerpala, navíc drahé kovy mizely jako platidlo při obchodování s Orientem. Důležitou roli sehrála kniha benátského kupce Marca Pola Milion, ve které líčil pohádkové bohatství východních zemí. Toto bohatství vyvolalo touhu dobrodruhů po jeho získání. Nezbytnou podmínkou bylo používání kompasu a především stavba velkých plachetnic ( karavel ), které se mohly odvážit na dalekou plavbu.
PLAVBY PORTUGALCŮ Portugalci se plavili podél afrických břehů a snažili se dostat k africkému zlatu a k obchodu s otroky. Zjistili, že Afrika se rozkládá dále na jih, než se předpokládalo. Základní myšlenkou bylo obeplout Afriku a dostat se do Indie a Číny. Roku 1487 mořeplavec Bartolomeo Diaz obeplul jižní výběžek Afriky ( portugalský panovník ho nazval mys Dobré naděje ). Roku 1498 mořeplavec Vasco da Gama doplul po desetiměsíční plavbě až do Indie. Přivezl pro svého panovníka hlavně koření, jehož prodej v Evropě přinášel obrovské zisky. Centrem obchodu se stal Lisabon.
PLAVBY ŠPANĚLŮ Italský mořeplavec Kryštof Kolumbus, který se plavil ve službách Španělska, vycházel z předpokladu, že Země je kulatá. Chtěl plout stále na západ, a tak doplout do Indie. Roku 1492 doplul k ostrovu v Karibském moři, který nazval San Salvador. Věřil, že je v Indii, a obyvatele nazval Indiány. Ve skutečnosti objevil nový kontinent, Ameriku ( nazvaná podle mořeplavce Ameriga Vespucciho, který nové kraje poutavě popsal ). Když Španělé 1513 překročili Panamskou šíji a uviděli Tichý oceán, měli jistotu, že Kolumbus objevil nový světadíl. V letech 1519 1521 portugalský mořeplavec ve službách Španělska Fernando Magalhaes uskutečnil první plavbu kolem světa ( sám na ní zahynul ).
DŮSLEDKY OBJEVNÝCH PLAVEB Byly objeveny nové kontinenty a nesčíslné druhy nových zvířat a rostlin. Do Evropy byly dovezeny nové plodiny brambory, kukuřice, tabák. Byly nalezeny nové zdroje zlata a stříbra, ale jejich velký příliv do Evropy vedl k prudkému poklesu jejich ceny. Vznikly první kolonie a Španělsko a Portugalsko výrazně rozšířily svá území ( později Anglie, Francie ). Evropské země začaly bohatnout ze zámořského obchodu ( napřed hlavně s kořením a s otroky ). Byly zničeny významné indiánské říše Aztéků a Inků. Do kolonií začalo odcházet obyvatelstvo z Evropy.
Použitá literatura: Čapek, V.,Pátek, J. : Světové dějiny I. Praha 1993. Skřivan, A., Křivský, P. : Moře, objevy, staletí. Praha 1980.