J - b) Reiigionistika II. I. KMENOV A mibozenstvi Triden. nabozenstvi - mlbozenstvi spolecenstvi bez pisma, pfedlitenlmi spolecnosti - miizeme je tfidit podle sociologickeho hlediska- nabozenstvi sberacii, loveii, pastevcii..., nebo podle zemepisneho hlediska- podle svetadilii apod. II. NARODNI nabozenstvi - nabozenstvi kultumich narodii, ktere uz znaly pismo - mlbozenstvi Egypta, Mezopot:imie, Indie, Afriky III. SVETOV A (NADNARODNi) nabozenstvi - presneji naoozenstvi etickeho zlomu (eca kolem roku 500 pl'. Kr.)- to v obdobi, kdy stani bozstva prestala "fungovat" (hlad, nemoci, krize)- je to obdobi odmitnuti dosavadniho nabozenstvi - myslitele (Budha, Konfucius, Mahavira, Lao-c') vznasi pozadavek promeny cloveka ajeho vztahu k bohiim, jde 0 vyzvu k mravnimu postoj i, aby ciovek pracoval sam na sobe a necekal, ze mu stesti dodaji obetinami uplaceni bozi- jde 0 etizaci nabozenstvi- odstup od magickych ritualii - tato nabozenstvi delime na- Karmanova- Boha nahrazuje kosmicky rad- "karman" - Buddhismus, Dzinismus, Taoismus, Konfucionismus - Teisticka- Islam, Judaismus, Kfest'anstvi, Mazdaismus IV. ODVOZENA nabozenstvi - odvozena z jinych systemii a smisena z prvkii ruznych nabozenstvi KARMANOV A NABOZENSTVi - od slova KARMA- v indicke filozofii- "dilo, skutky" - chapano jako kosmicky fad, zakon, kteremu podlehaji lide i bozi - veri, ze karma ovliviiuje lidske jednani - vetsinou jde 0 nabozenstvi jiful a jihovychodni Asie (Indie, Cina) - Indie- Buddhismus, Dzinismus - Cina- Taoismus, Konfucionismus
J - pocatek v Indii- eivilizaee v povodi Gangy - uceni Buddhismu- eea pfed 2500 lety Buddhismus - tvrdi, ze na pocatku nebyla kniha a ani Biih, ale clovek- BUDHA - Budha- je pseudonym, titul (znamena to "osvieeny") - byl jim Sidharta Gantama- prine- vyehovavan v prepyehu - ve 29 leteeh si uvmomil, ze je nespokojen se svym zivotem a rozhlizl se kolem sebe- opousti palae a odchazi do bezdomovi, kde chee hledat moudrost a smysl zivota - zil mezi joginy- to mu tez nevyhovovalo a tak zacal zit jako asketa- casto rozjfma az dosel k b6dhi- probuzenf, osvieeni a poznal tak spravnou zivotni eestu odmitajici extremy / - Budha pak proehazi severovyehodni Indii a vysvetluje 4 zakladni pravdv - Lidsky zivot je zdrojem strasti - Puvod strasti je v tom, ze lide ne zivote lpi - Je potfeba prestat lpet na zivote a tim se vysvobodime - Pak musime poznat podstatu byti a zit podle zasad buddhismu - Zasady buddhismu Cbuddhistieke patero) - NeubIizovat zivym tvorum - Nebrat co mim nebylo darovano - Nevest prazdne a nepravdive feci - Nepozivat opojne mipoje - Nesmilnit - tak se rna clovek ffdit na sve ceste zivotem, ktera rna 8 dilii - po absolvovani teto cesty nastupuje meditace a ty mis dovedou k nirwine- stay blazenosti, rozptyleni, ale hlavne vysvobozeni nasi duse z kolobehu reinkamace - Buddhistum nejde 0 spaseni duse, ale 0 vysvobozeni duse z pozemskeho zivota! - Budhovo zaci zacali toto uceni sepisovat do knih (prvni cca v roce 120)- dochazi k tzv. "prelomu" v buddhismu- pozadavek buddhistickym mnichlim vzdat se dosazeni nirvany ve prospech jinych lidi - Budha uz je povazovan za urciteho Boha - v soucasnosti 2 smery (cesty)- ma16- spekulativni charakter - velkci- vytvofila buddhisticka cirkev s khistery a mnichy - vnitila buddhismus zpet k nabozenstvi - vudee je Dalajlama- sidli v Tibetu, v roce 1989 dostal Nobelovu cenu miru
- nejvfce je rozslreno- Cina, Laos, Thajsko, Banna, Karnbodza - v Japonsku- rozviji se i "odnoz" tzv. zen-buddhismus- je ovlivnen taoisrnern Hinduisrnus - v Indii - vyclenil se z Braluminismu - nejednotny proud - vira v mnoho bohu, kteri jsou ovsem odvozeni od jednoho jedith~ho Boha Brahmy (Krisna) - zaklad rna v upanisaddch- litenirni texty - veri, ze soucasne byti clovekaje urcovano predchozimi zivoty - rna hlavne 6 smeru- nejznamejsije j6ga Dzinisrnus - vedle buddhismu v Indii nejrozsirenejsi nabozenstvi - odtrzeny od Hinduismu - nema knezstvo- jen mnichy - nezna zadne obrady, ritualy a ani osobniho Boha - Mahavira- zakiadatei - ve 30ti Ietech odesel z domova a 12 let zil jako asketa - dosel take k urcitemu osviceni 0 tom jak naiezt cestu do vecnosti - nazval se Diinou- vitez nad kannanem a kolobehem zivotu - od te do by je "dzina" titul, hlasatel tohoto mlbozenstvi - stoupenci Dzajnove- cca 1 milion v Indii - tvrdy a asketicky zivot - Dzina se setkal s Budhou a pote zridil vlastni obec mnichu, mnisek a Iaiku- v teto obci hlasal Dzina cca 30 let - Zasady dzinismu - Neublizovat zivym tvorum - Nemit zadny majetek a zit v chudobe - Nesmi se zabit ani obetovat zadne zvire - Prisny celibat - Vnnam- hlavne kultumi a mravni- bereme to jako jakesi nabozenstvi soucitu - je piny humanitarnich zasad- ovliviiuje indicke zakonodarstvi, soudnictvi i literaturu - ovlivnen i M. Ghandi
Taoismus - v Cine - Lao-c'- zakladatel - puvodne byl archivarem v dynastii Cou - ueil se, ze elovek se rna snazit skijt a zustat bezejmena- ptedev15im rna pestovat ctnost a Tao- cestu zivota - sve nazory vysvetluje ve dvoudilnem spise - Kniha 0 Tao- vyklada zakladni principy sveho ueeni, ale formou aforismu- velmi tezko pochopitelne - Kniha 0 ctnosti- aplikace prvniho dflu na riizne zivotni situace - pojem Tao- znamemi bud' cesta nebo kraeeti po ceste - je to ale metoda, princip nebo norma - je to tez vy-raz pro vnitrni deni, ktere je nedefinovatelne - podstat~u taoismu je pfiroda- clovekje chapanjako soucast prirody a rna s ni splynout a nema do ni zasahovat - elovek nema "znasiliiovat" beh deni a rna se odevzdat do deni ve svem nitru - Taoismus- tvrde vystupuje proti civilizaci, spolecenskym zakomim- to je umele a brani to eloveku splynout s pfirodou - taoista se s osudem ztotoziiuje- Zid, krest'an, muslim se Bohu odevzdavaji - helenista se osudu podrobuje - zasada nezasahovani vede az k degeneraci teto filozofie, protoze muze vest k askezi - taoismus ptitahuje hlavne basniky, umelce az bohemy Konfucionismus - v Cine - Konfucius- zakladatel, cca 5/6 s1. pt. Kr. - putujici ucitel, sam nenapsal zadne dilo- duo Hovory naps ali jeho zaci - nechtel zalozit novy proud, ale pouze obnovit starou cinskou tradici - nebyl zadnym reformatorem a ani mu nejde 0 Bohy - 1510 mu hlavne 0 lidske chovani a jednani- etika "ucitel mravnosti" - hlasa- mravnost, lidstvi, respekt k druhym a sebepodfizeni fadu- to ptinasi cloveku i spolecnosti harmonii, klid a stesti - mravnost zalezi pouze na cloveku samotnem- "Jakmile si pfejeme mravnost, je tu." - nehhisa bezbrehou lasku jako napr. krest'anstvi- "Dobre je tfeba ophicet dobrym, kiivdu spravedlnosti." - nezna zjeveni, modlitby, bohy- prava modlitba je mravni zivot a veskeni Cinnost cloveka - nezajima se ani 0 posmrtny zivot
.;ntrem jeho ucenf je Rcid- je to spnivne chovani, mravnost, moralka- proto je Konfucionismus statotvomy a stava se oficialni ideologii tiny - veskerou pozomost upira k cloveku- bytost spolecenska, ktera podleha radu ve spolecnostimusi respektovat hierarchii ve spolecnosti - chape cloveka, ze je od prirody dobry - kaidy musi presne znat svoje postaveni ve spolecnosti a plnit povinnosti z toho vyp1:9'vajicivsichni musf dbat z<i.konii, b':yt cestni, tolerantnf, vzdelani, spravedlivi a ctnostni- to se hlavne vztahuje na vladce a uredniky - v dynastii Cchin byl Konfucionismus tvrde promisledovan a likvidovan