HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ÍZENÍ PODNIK 287

HARMONIZACE KORPORÁTNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A JEJÍ VLIV NA ÍZENÍ PODNIK 287 Irena SZAROWSKÁ Slezská univerzitav Opav, Obchodn podnikatelská fakulta v Karviné szarowska@opf.slu.cz Abstrakt Sou asná da ová politika EU je zam ena na harmonizaci sazeb nep ímých daní, které mohou p ímo ovliv ovat trh. V oblasti p ímých daní je i p es snahy o harmonizaci patrná výrazná da ová konkurence mezi jednotlivými zem mi. Fungování jednotného trhu v Evropské unii je tak narušováno adou problém souvisejících zejména s podnikatelskými aktivitami uskute ovanými p es hranice jednotlivých lenských stát. D vodem je i zna ná rozdílnost da ových systém uplat ovaných v jednotlivých lenských státech a s nimi spojená rozdílnost efektivního da ového zatížení podnikatelských subjekt v jednotlivých lenských státech. Tyto faktory se pak zprost edkovan promítají do procesu ízení podnik. Cílem p ísp vku je stru n sumarizovat snahy o harmonizaci daní z p íjmu podnik v Evropské unii. Zám rem není popis diskuzí a legislativního procesu spojeného s harmonizací, ale p iblížení d sledk jednotlivých krok i stup harmonizace korporátních daní na ízení podnik. P ísp vek se podrobn v nuje zejména evropské spole nosti Societas Europaea, která je již evropskými podnikatelskými subjekty využívána. Klí ová slova: harmonizace, dan ze zisku podnik, jednotný konsolidovaný základ dan, evropská spole nost Societas Europaea. 1 ÚVOD Rozši ování Evropské unie a proces globalizace podstatn ovliv uje také da ové systémy a fiskální politiku jednotlivých zemích. Fungování Evropské unie (EU) je spojeno s jednotným vnit ním trhem, který je definován jako prostor bez vnit ních hranic, ve kterém jsou zajišt ny ty i svobody, tj. volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu 288. lenské státy EU mají v zásad samostatné da ové systémy a uplat ují samostatné da ové politiky. Uspo ádání t chto systém vychází z rozdílných 287 Tento lánek vznikl za podpory grantu - GA R 402/08/0067 Finan ní integrace nových lenských zemí EU s eurozónou. 288 Široký, J. Dan v Evropské unii, 2006, s.21 883

ekonomických, sociologických, historických a dalších faktor. K prezentovaným úkol m da ové politiky Evropské unie pat í podpora harmonického vývoje ekonomických aktivit, plynulý a vyrovnaný vývoj, vzr stající stabilita, r st životní úrovn a t sná spolupráce mezi lenskými zem mi. Úlohou ani snahou Evropské unie není unifikovat národní systémy daní a p ísp vk, ale zajistit jejich vzájemnou srovnatelnost v souladu s p ijatými smlouvami zavedenými v Evropské unii 289. Smlouva o Evropském spole enství obsahuje mimo jiné požadavek tzv. da ové neutrality 290, vyjád ený v lánku 90 a následujících. P esto v Evropské unii permanentn dochází k názorovým st et m, zda je výhodn jší zachování da ové konkurence (tj. situace, kdy existují odlišné da ové systémy a odlišné sazby, jejichž prost ednictvím se státy snaží p ilákat do své zem da ové základy), i se snažit o da ovou harmonizaci 291. Sou asná da ová politika EU je zam ena na harmonizaci sazeb nep ímých daní (nap. DPH a spot ební dan ), které mohou p ímo ovliv ovat trh. V oblasti p ímých daní je i p es snahy o harmonizaci patrná výrazná da ová konkurence mezi jednotlivými zem mi. Fungování jednotného trhu v Evropské unii je tak narušováno adou problém souvisejících zejména s podnikatelskými aktivitami uskute ovanými p es hranice jednotlivých lenských stát. D vodem je i zna ná rozdílnost da ových systém uplat ovaných v jednotlivých lenských státech a s nimi spojená rozdílnost efektivního da ového zatížení podnikatelských subjekt v jednotlivých lenských státech. K této situaci dochází p edevším u d chodových a majetkových daní a povinných odvod na sociální zabezpe ení. Vzniklý stav je zap í in n nejen fiskálními d vody, ale v ad p ípad je vyvolán zám rn, s cílem p ilákat zahrani ní kapitál pro rozvoj podnikatelských aktivit v daném stát zvýhodn ným da ovým režimem. Cílem p ísp vku je stru n sumarizovat snahy o harmonizaci daní z p íjmu podnik v Evropské unii. Zám rem není popis diskuzí a legislativního procesu spojeného s harmonizací, ale p iblížení d sledk jednotlivých krok i stup harmonizace korporátních daní na ízení podnik. 289 Da ová politika pat í mezi politiky se sdílenými kompetencemi. lenské zem mohou vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje spole ná evropská úprava, p ípadn jako dopln k k ní. Da ová praxe je vícemén sumou fakticky nezávislých da ových politik jednotlivých lenských zemí EU. V r zných obdobích existuje zvýšená snaha po harmonizaci evropských daní (nap. p i nástupu Evropské komise vedené R. Prodim), avšak tyto snahy byly zatím neúsp šné, nebo lenské zem nejeví p íliš velkou ochotu delegovat tyto pravomoci na orgány EU. 290 Da ová neutralita je chápána tak, že rozhodování firem o umis ování investic by nem lo být ovliv ováno da ovým systém lenského státu. N kdy bývá neutralita chápána také ve vztahu k druhu investice tzn., že by nem la být zvýhod ována ur itá odv tví, formy podnikání i zdroje financování investice. Mezinárodní da ová neutralita navíc p edpokládá neutralitu k mezinárodním investicím. 291 Da ová harmonizace p edstavuje proces sbližování da ových soustav stát na základ spole ných pravidel. 884

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Všeobecné snižování da ového zatížení podnik, jakožto nástroj hospodá ské politiky, vyvolává r zné ohlasy. Jeden názorový proud poukazuje na negativa p esunu da ové zát že na práci a export da ového zatížení v p ípad rostoucí integrace, druhý tyto tendence považuje za pozitivní, nebo podporuje liberaliza ní tendence ve sv tové ekonomice a vytvá í tlak na efektivní podobu hospodá ské politiky národních vlád. Na otázku, zda lze da ovou konkurenci 292 p irovnat ke zdravé cenové konkurenci mezi firmami, neexistuje jednozna ná odpov. Akceptace da ové koordinace je otázkou postoje k roli hospodá ské politiky státu v ekonomice. Výše a struktura zdan ní vždy odráží politickou volbu mezi istou ekonomickou efektivností a ostatními cíly a preferencemi, p i emž ur ující je rozsah státu blahobytu. Otázkou z stávají podmínky její praktické prosaditelnosti podle úrovn možné koordinace. Obecn lze konstatovat, že da ová konkurence ve form snižování plošného zdan ní, je pozitivním jevem ekonomického vývoje. Alternativou trendu plošného snižování zdan ní až na dno jsou vyšší sazby spolu se systémem mnoha speciálních da ových režim. Snahy o koordinaci politik v oblasti p ímého zdan ní na celosv tové úrovni i úrovni kontinent se prozatím omezily spíše na specifické da ové režimy sloužící k da ovým únik m pomocí p esunu zisk, nikoliv na da ovou konkurenci v oblasti reálných investic. Taktéž zakládací smlouvy EU s harmonizací p ímých daní (které na rozdíl od daní nep ímých bezprost edn nepodmi ují volný pohyb zboží) výslovn nepo ítají. Byla by ovšem teoreticky proveditelná na základ obecného harmoniza ního lánku 94 293 a také na základ jednomyslného rozhodnutí Rady. Avšak b hem p ti desetiletí od podpisu ímské smlouvy prakticky k žádné harmonizaci na tomto poli nedošlo. Existuje pouze spole ná úprava zdan ní kapitálových výnos vyplývajících z fúzí spole ností s p vodním sídlem ve více státech, zdan ní mate ských spole ností a jejich pobo ek op t v r zných státech a sm rnice o vzájemné pomoci lenských stát proti da ovým únik m. 292 Da ová konkurence chápáná jako nekooperativní stanovení da ových sazeb nezávislými vládami stát. 293 lánek 94: Unlike indirect taxes, the EC Treaty does not specifically call for direct taxes (income and corporate taxes) to be harmonised. However, Article 94 of the EC Treaty provides for approximation of such laws, regulations or administrative provisions of the Member States as directly affect the establishment or functioning of the common market. EU Commission 885

3 HARMONIZACE PODNIKOVÝCH DANÍ V EU A ÍZENÍ PODNIK S ohledem na výše zmín ný požadavek neutralityse v Evropské unii již n kolik let vedou debaty o možné harmonizaci také v oblasti zdan ní zisk podnik 294. P esto da ze zisk podnik vzhledem k mobilit svého základu z stává i nadále p edm tem ostré da ové konkurence mezi jednotlivými státy Evropské unie. Pro zahrani ní investory je kvalita a konkrétní podoba da ového prost edí jedním z d ležitých faktor ovliv ující volbu místa podnikání, nebo da ové prost edí ovliv uje nejen mzdové náklady korporace, ale má vliv také na výši a rozd lování disponibilního zisku, výb r optimální finan ní a majetkové struktury i další investování. D ležitým kritériem je rovn ž administrativní složitost daní a jejich celkový po et v jednotlivých zemích Jak uvádí Blechová 295, pokus prosadit jednotný evropský da ový systém sahá do poloviny 90. let. Radou EU byl v roce 1997 p ijat Code of conduct for business taxation, s cílem vylou it nežádoucí da ovou konkurenci mezi lenskými zem mi. Kodex není právn závazný, ale má politický význam. M l by vést k odstra ování legislativních ustanovení, umož ujících výhodn jší zdan ní zahrani ních subjekt, aniž by tyto subjekty provozovaly v dané zemi n jakou podnikatelskou innost, tzn. omezení pouze škodlivých d sledk da ové konkurence. Až v íjnu 2001 ovšem Evropská komise prezentovala sv j plán pod obecným názvem Zdan ní firem. Tento plán detailn ji p edstavila v listopadu 2003 a poté p edložila materiál na neformální setkání Ecofinu v zá í 2004. Od roku 2001 navrhovala Evropská komise tzv. dvourychlostní strategii, která byla (a stále je) vnit n strukturáln i asov len na na : Režim zdan ní v domovském stát pro malé a st ední podniky Jednotný konsolidovaný základ dan Zdan ní p íjmu tzv. Evropské spole nosti (Societas Europeae) Jednotný povinný harmonizovaný základ dan 3.1 Režim zdan ní v domovském stát pro malé a st ední podniky Ekonomický výzkum ukazuje, že náklady na dodržování da ových zákon jiného lenského státu jsou pro malé a st ední podniky výrazn a nepom rn vyšší než pro velké spole nosti. Proto malé a st ední podniky váhají se zakládáním provozoven v zahrani í, i když by to jinak bylo ekonomicky rozumné. S cílem pomoci malým a st edním podnik m p i expanzi na vnit ním trhu má Komise v úmyslu vydat doporu ení o pilotním režimu zdan ní v domovském stát (HST) pro malé a st ední 294 Zdan ní zisk podnik nebo také podnikových zisk, pat í k nejmladším typ m zdan ní v da ových systémech. V odborné terminologii se lze setkat s pojmem da ze zisk korporací, d chodová da korporací, korporátní da apod. V eské republice tato da je známá pod pojmem da z p íjm právnických osob. 295 Blechová, B. Teoretické a praktické aspekty da ové konkurence a da ové harmonizace v oblasti korporátní dan z p íjm v Evropské unii, 2008. 886

podniky, který se opírá o myšlenku dobrovolného vzájemného uznání da ových p edpis. Na základ tohoto doporu ení budou lenské státy uzavírat mnohostranné nebo dvoustranné dohody. Návrh nezahrnuje žádnou formu da ové harmonizace. Doporu ení Komise navrhne malým podnik m zú astn ných lenských stát, aby sv j zdanitelný p íjem (da ový základ) vypo ítaly podle p edpis své domovské zem (kde se nachází sídlo mate ské spole nosti). Zdanitelný p íjem se potom rozd lí mezi všechny lenské státy, kde spole nost podniká, v pom ru podle její výplatní listiny a/nebo obratu v jednotlivých zemích. Tento podíl bude zdan n v souladu s da ovou sazbou pro právnické osoby v dané zemi. Ztráta suverénnosti lenských stát by byla tedy omezena a požadované politické snahy by byly relativn malé. Iniciativa je omezena v ase (2007 2011) a v rozsahu zahrnujícím pouze da z p íjmu právnických osob. Nezahrnuje ani odv tví, na která se vztahují specifické da ové p edpisy (finan ní služby, ropný a plynárenský pr mysl, odv tví rybolovu, zem d lské innosti). O ekává se, že režim HST odhalí konkrétní problémy malých a st edních podnik s pln ním, které je nejvíce omezuje p i jejich p eshrani ním podnikání a otestuje p ípadné výhody plynoucí z projektu, místo toho, aby trvale zkoumal stávající da ovou praxi. Tento, Evropskou komisí nejvoln ji navržený systém, byl ale postupn n kterými lenskými napadnut z d vodu, že fakticky neruší systém 25 296 rozdílných da ových systém, a tudíž neodstra uje základní p ekážku pro jednodušší podnikání nadnárodních firem na jednotném trhu. 3.2 Jednotný konsolidovaný základ dan CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base) Základní myšlenkou konceptu jednotného konsolidovaného da ového základu CCCTB je výpo et zisku (ztráty) korporátní skupiny, která disponuje pobo kami i stálými provozovnami ve více než jednom lenském stát na základ standardizovaných pravidel (apportionment formula). Jak uvádí Nerudová 297, v sou asnosti lze v názorech na podobu a možnosti zavedení spole ného konsolidovaného základu dan nalézt t i hlavní názorové proudy. První z nich uvádí, že implementace CCCTB vyžaduje alespo minimální koordinaci v podob jednotných pravidel da ového ú etnictví. Podle jiných názor by se m l CCCTB vztahovat na všechny spole nosti (tzn. domácí i nadnárodní), protože jinak by mohlo docházet k diskriminaci. Implementace modelu ve výše uvedené podob by velmi výrazn pomohlo snížit náklady zdan ní spole ností s p eshrani ními aktivitami. Zavedení systému pouze pro nadnárodní spole nosti by v n kterých lenských státech mohlo naplnit znaky škodlivého preferen ního da ového režimu, jak je definováno OECD. Z pohledu Evropské komise by se m lo jednat p edevším o p eshrani ní konsolidaci, a proto by m lo být umožn no ode ítat mate ským spole nostem ztráty zahrani ních dce inných spole ností. 296 Nyní 27rozdílných da ových systém 297 Nerudová, D. Harmonizace da ových systém zemí Evropské unie, 2005. 887

Posledním pohledem na problematiku CCCTB je, že k eliminaci da ových p ekážek, které brání p eshrani ním aktivitámv EU, je t eba konsolidavaného základu dan. Alokace celkového základu skupiny by již nem la být postavena na p evodních cenách. Namísto p evodních cen by m l sloužit mechanismus, který by alokoval konsolidovaný základ dan jednotlivým lenským zemím. Koncept CCCTB obecn by v sob m l zahrnoval možnost vzájemného kompenzování zisk a ztrát v rámci celkového konsolidovaného hospodá ského výsledku. Celkový zisk spo ítaný tímto zp sobem by potom musel být alokován prost ednictvím proporcionálního systému do t ch lenských stát, ve kterých je korporátní skupina aktivní. lenské státy by poté uplatnily své národní da ové sazby v i této alokaci a tím vypo ítaly da ovou povinnost. Nominální da ové sazby by tak byly výlu ným determinantem da ové povinnosti. Pro fungování systému se stane d ležité vyjasn ní klí ových implementa ních záležitostí: definice spole ného da ového základu jaké spole nosti musejí / mohou CCCTB používat? budou mít podnikatelské subjekty volbu? jaké spole nosti náleží ke korporátní skupin? jak bude systém administrován na komunitární úrovni a národních úrovních? jak ešit problém v p ípad, že korporátní skupina je p ítomna i v neelejských zemích EU? Klí ovým místem pro praktické uplatn ní tohoto konceptu je tedy stanovení parametr proporcionálního systému, které doposud nebylo provedeno. 3.3 Zdan ní p íjmu tzv. Evropské spole nosti (Societas Europeae) Evropská akciová spole nost, nebo též zkrácen Evropská spole nost (SE - Societas Europaea), je kapitálová obchodní spole nost založená evropským právem v nadnárodní form. Projekt evropské spole nosti byl vytvá en adu let s cílem sjednotit nebo alespo sblížit právní úpravy akciových spole ností v jednotlivých lenských státech Evropské unie. Celý proces vytvá ení spole ného evropského právního rámce pro vytvo ení evropské spole nosti je považován za dokon ený od p ijetí p íslušného na ízení Rady. 2157/2001/ES o stanovách evropské spole nosti. Na ízení umož uje lenským stát m upravit n které v n m výslovn uvedené otázky odchyln. Dalším d ležitým právním p edpisem je sm rnice Rady. 2001/86/ES, která dopl uje stanovy evropské spole nosti týkající se ú asti zam stnanc. V eské republice umož uje vznik evropské spole nosti Zákon. 627/2004, o evropské spole nosti. Komunitární právo upravuje základní otázky evropské spole nosti, zbytek je ponechán na jednotlivých národních úpravách (tj. tam, kde je umíst no sídlo SE). Sídlo evropské spole nosti SE m že být v kterémkoliv lenském stát EU, musí se však shodovat s umíst ním hlavní správy. P i ízení SE se volí jeden ze dvou základních systém ízení monistický jednostup ový model ízení (správní rada) i 888

dualistický model ízení (p edstavenstvo dozor í rada). Oba orgány mohou mít libovolný po et len. Základní kapitál evropské spole nosti je ur en ve výši min. 120 000 EUR (nebo ekvivalent v jiné m n ), p i emž akcioná ru í za závazky evropské spole nosti do výše svého upsaného základního kapitálu. Ú etnictví SE musí být vedeno v eurech, v p echodném období však v eských korunách (dokud R nevstoupí do t etí fáze m nové unie) Na ízení Rady ES o evropské spole nosti specifikuje nejen právní formu subjekt, které sm jí evropskou spole nost založit, obsahují taktéž požadavek na nadnárodní prvek v procesu založení a taxativn ur ují možné zp soby založení SE na t chto p t možností: fúze dvou i více akciových nebo evropských spole ností, vytvo ení holdingové evropské spole nosti dv ma nebo více akciovými spole nostmi nebo evropskými spole nostmi nebo spole nostmi s ru ením omezeným, vytvo ení dce iné evropské spole nosti (joint-venture evropská spole nost) p em na akciové spole nosti založené podle práva n kterého z lenských stát jako dce inou spole nost již existující evropské spole nosti Vznik evropské spole nosti fúzí p edstavuje výjime nou možnost p esunout sídlo stávající spole nosti do zvoleného státu EU. Práv z tohoto d vodu je vznik SE fúzí nej ast jší variantou vzniku Societas Europaea. Frekventovanou variantou, používanou v podmínkách eské republiky, je fúze eské a slovenské spole nosti s výslednou evropskou spole ností sídlící na Kypru i v jiné da ov p íznivé destinaci. První evropské spole nosti (SE) za aly vznikat za átkem roku 2006. Do poloviny roku 2007 jich bylo následn v celé EU založeno necelých sto 298. Také v eské republice roste zájem o evropské spole nosti, do 20.8.2008 jich bylo založeno šedesát t i 299. Evropská spole nost se od b žn používaných forem podnikání liší v n kolika sm rech, mezi podnikateli je vyhledávanou také proto, že jde o nejprestižn jší právní formu podnikání, kterou lze v sou asné dob v Evrop založit. Základní výhodou, oproti jakékoli b žné národní form podnikání, je možnost Societas Europaea p esouvat sídlo v rámci celé EU bez likvidace spole nosti. P esouvat sídlo evropské spole nosti do libovolného státu EU, dává podnikateli možnost da ové optimalizace. Podle aktuálního podnikatelského zám ru m že firma zareagovat p esunem sídla do státu Unie, kde jsou pro ni v konkrétním p ípad výhodn jší da ové podmínky. Ve chvíli, kdy se zam í na další komoditu, m že sídlo op t m nit. Týká se to nap íklad 298 K aktuáln jšímu datu nebyly údaje o po tu evropských spole ností založených v celé Evropské unii k dispozici. 299 http://www.businessworld.cz/bw.nsf/id/v_cr_je_uz_zalozeno_pres_60_evropskych_spolecn osti 889

takových oblastí zájmu jako je obchod s pohledávkami, obchod se zbožím, nákup a prodej podíl ve spole nostech, internetové služby apod. P i p esunu sídla je možné volit výhodný právní systém pro konkrétní p edm t podnikání a stejn tak zemi s výhodným da ovým systémem. Je také možné lépe využít smluv o ochran investic. R je však jedinou evropskou zemí, kde je možné odkoupit již založené SE. Tyto tzv. ready-made evropské spole nosti jsou již zapsané v obchodním rejst íku, jsou bez jakýchkoliv závazk a pohledávek, založeny jsou výhradn za ú elem prodeje 300. 3.4 Jednotný povinný harmonizovaný základ dan Poslední etapou dle d íve zmín ného návrhu Evropské komise je zavedení jednotného harmonizovaného základu dan, který bude aplikován na veškeré podnikání, ne pouze právnické osoby a ne pouze na spole nosti s tzv. p eshrani ní p sobností. Jednotný povinný konsolidovaný základ dan nahradí existující národní da ové zákony a budou mu podléhat i ti, kte í p sobí pouze na území jediného lenského státu. Má jít o "jemn jší" formu zdan ní Evropské spole nosti, její dosah však bude mnohem širší. 4 ZÁV R Je patrné, že myšlenka harmonizace dan z p íjmu podnik na stran jedné vychází z aktuální pot eby u init da ový systém v EU spravedlivý a transparentní. Na stran druhé je zjevné, že pro její uvedení do praktického chodu zbývá ješt zodpov d t mnoho otázek, které budou p edm tem vytvá ení souladu mezi pozicemi jednotlivých lenských stát. Jakákoli harmoniza ní úprava této problematiky se vždy p enesen promítne do systému ízení podnik. Jak je vid t ze zájmu o využití institutu Societas Europaea, podnikatelské subjekty cht jí aktivn využívat možnost da ové optimalizace, volit výhodný právní systém pro konkrétní p edm t podnikání a stejn tak zemi s výhodným da ovým systémem i lépe využívat smluv o ochran investic. Z výše uvedeného vyplývá, že v budoucnu základy existujících daní v národních státech pravd podobn vymizí, což povede ke vzniku jednotného systému da ových pravidel. Evropská korporátní da bude administrována nov vzniklou evropskou autoritou, sazby budou fixovány na úrovni Evropské unie a da ové výnosy budou financovat rozpo et Evropské unie. Tato varianta, podporována evropskými federalisty, našla oporu v pr lomových láncích návrhu tzv. Evropské ústavy o jednotné hospodá ské politice. Jakkoli bude tento systém v kone né podob upraven, m l by být jednoduchý, flexibilní, efektivní a zejména konkurenceschopný pro evropské podnikatelské subjekty. 300 Podobným zp sobem se, a to nejen v R, již n kolik let b žn prodávají spole nosti s ru ením omezeným a akciové spole nosti. 890

POUŽITÁ LITERATURA [1] BLECHOVÁ, B. Legislativní výstupy procesu harmonizace daní z p íjm korporací v EU. Sborník z konference: Dan teorie a praxe, Akademie Sting Brno, 2004, ISBN 80-86342-47-6. [2] BLECHOVÁ, B. Teoretické a praktické aspekty da ové konkurence a da ové harmonizace v oblasti korporátní dan z p íjm v Evropské unii. Acta academica karviniesia 2008. Karviná: SU OPF Karviná, 2008. ISSN 1212-415X. [3] Centre for European Policy Studies: Achieving a Common Consolidated Corporate Tax Base in the EU. Report from the CEPS Task Force, 2005, Brussels. [4] European Commission DG for Taxation and Customs Union: Taxation trends in the European Union 1995 2005, Eurostat statistical books, 2007, Luxembourg, ISBN 978-92-79-05557-7. [5] NERUDOVÁ, D. Harmonizace da ových systém zemí Evropské unie. Praha: Aspi, a.s., 2005, s. 236, ISBN 80-7357-142-0. [6] Structures of the taxation systems in the European Union 1995-2003. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005. ISBN 92-79-00337-2. Url: http://europa.eu.int. [7] ŠIROKÝ, J. Dan v Evropské unii. Praha: Linde, 2006. ISBN 80-7201-593-1. [8] ŠIROKÝ, J., TOMÁNEK, P., MACHÁ EK, M, TICHÁ, M. Da ové teorie. S praktickou aplikací. 2. vyd. Praha, eská republika: C.H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. [9]www.businessworld.cz/bw.nsf/id/V_CR_je_uz_zalozeno_pres_60_evropskych_s polecnosti [cit. 2008-09-03]. [10] Zákon. 627/2004, o evropské spole nosti. 891