http://www.jarojaromer.cz/invaze/?page_id=5 http://www.issg.org/database/welcome/ http://www.medwork84.com/travel.htm

http://www.jarojaromer.cz/invaze/?page_id=5 http://www.issg.org/database/welcome/ http://www.medwork84.com/travel.htm http://www.invasivespeciesinfo.gov/ http://alic.arid.arizona.edu/invasive/sub2/index.shtml http://www.europe-aliens.org/ http://www.zdravinacestach.cz/

Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, člověkem zavlečený, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy

+ PRIONY

ekologický pohled na invaze medicínský pohled na invaze

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ nemoci přenášené hmyzem se rozšiřují do oblastí dříve chladnějších choroby se v Africe, L.Americe a Asii již vyskytují ve vyšších nadmořských výškách, než dříve šíření tropických chorob do chladnějších podnebných pásů příklad: horečka Dengue v Kostarice dříve omezena na pobřeží Tichého oceánu, dnes se už rozšířila přes hory na území celého státu teplo zkrácení rozmn.cyklu, zvýšení aktivity komárů, prodloužení období výskytu ZÁPLAVY př. tůňky vzniklé po záplavách ideální místo pro množení komárů

ZVYŠOVÁNÍ GLOBÁLNÍHO TRANSPORTU lidí, zvířat, rostlin zboží

INTRODUKOVANÍ ptáci (holubi) hlodavci hmyz (komáři, mouchy) Světové historické epidemie (malárie, tyfus, mor, žlutá zimnice) spojeny s těmito vektory. stěhovavé ptactvo

LIKVIDACE napadených organismů IZOLACE ještě nenapadených organismů KONTROLNÍ INSTITUCE LABORATORNÍ VÝZKUM (genové inženýrství) OMEZENÍ dopravy a cestování mezi nakaženými a nenakaženými oblastmi

PŮVODCE CHOROBY: West Nile virus-wnv (Flaviviridae) POPIS CHOROBY: u většiny infikovaných (75 %) probíhá choroba asymptomaticky (proto počty nemocných zavádějící); zbytek: příznaky chřipky pouze u málo nakažených dochází k ohrožení života (meningoencefalitida) humánní vakcína zatím nedostupná, hlavní prevence = ochrana před komáry

hlavní přenašeč původce choroby se do hostitele dostává ze slinných žláz infikovaného komára hlavní rezervoár Pro krkavcovité ptáky virus smrtelný; ale např. vrabci či holubi odolnější a virus přenáší zpět na komáry. Přenos mezi lidmi byl již prokázán.

západonilský virus poprvé izolován v r. 1937 (Uganda) epidemie v Evropě v 60. letech (J. Francie, J. Rusko) následně šíření do dalších zemí 1999: choroba se poprvé dostala do Severní Ameriky (stěhovavé ptactvo, transport komárů s nákladem ovoce) vzácně i v ČR (poslední případ z r. 1997, J. Morava, povodně 5 infikovaných)

Invaze do Severní Ameriky: infikovaní komáři se svezli s nákladem ovoce stěhovavé ptactvo dovoz lidských orgánů 1999 nález mrtvých ptáků v městcích parcích, na 2 dny uzavřen Central Park, postřiky insekticidů z helikoptér

pohroma pro obojživelníky celého světa PŮVODCE CHOROBY: Batrachochytrium dendrobatidis POPIS CHOROBY: chytridiomykóza (plíseň) šíření vodou pomocí zoospor přisednutí na pokožku, prorůstání, tvorba sporangií, uvolňování spor, šíření proudem vody ve Střední Americe se šíří rychlostí 30 km za rok zmatené chování nakažených žab, do dvou měsíců umírají vylučování toxinu, bránění dýchání přes pokožku, léčit lze jen laboratorně (žáby v přírodě odsouzeny ke smrti)

Zoosporangia Batrachochytrium rostoucí na vodním členovci a řase.

Batrachochytrium dendrobatidis

Atelopus varius (Panama)

50.léta: žáby po tisících transportovány do celého světa (laboratorní účely, těhotenské testy). Původně jen v Jižní Africe (už r. 1938 popsána u Drápatek). Globální oteplování v tropy a subtropy: posun optimálních podmínek plísně do středních nadmořských výšek (tam kde je největší spektrum obojž.).

INTRODUKCE do nových oblastí: přesun nakažených zvířat, kontaminované vody, nebo půdy obsahující zoospory.

za posledních 10 let vyhynulo více než 130 druhů obojživelníků!!!!!!!!!!!! většina díky této chorobě ubývání obojživelníků známy již několik desetiletí v 80. letech obrovské rozměry zjištění příčiny: 1998 případ kostarických zlatých ropuch (Bufo periglenes) žily v mlžném kostarickém lese (rez. Monteverde Cloud Forest) 1987 1989 náhle a bez v iditelné příčiny zcela vyhynuly spolu s nimi vyhynutí dalších 19 druhů obojživelníků

další hromadné vymírání: Nový Zéland, Austrálie několik let po svém objevení vyhynuly vzácné druhy př. žáby z čeledi Tlamorodkovití (vývoj zárodku v žaludku matky - - - přeměna žaludku na dělohu, vyplivování mláďat )

konzumace obrovského množství hmyzu potrava pro vyšší obratlovce přemnožení hmyzu negativní vliv na člověka krize živočichů živících se obojživelníky

do budoucna možná vytvoření geneticky modifikovaného odolného jedince (některé druhy odolné již nyní drápatky africké) uvažuje se také o bankách zárodků, které uchovají genofond obojživelníků pro příští generace nejreálnější: odchyt ohrožených obojživelníků v přírodě chov v zajetí, přísná izolace dokud se podmínky v jejich původním místě výskytu nestabilizují

výhody našich obojživelníků oproti tropickým: velmi rozšířené druhy žijící na velkých území (x izolované lokality v tropech) klima v ČR není pro patogena nejvýhodnější není však vyloučena mutace patogenu http://chytrid.herp.cz/

Hnileček račí (nevžitý název) smrtelná choroba pro původní evropské druhy raků PŮVODCE CHOROBY: Aphanomyces astaci (Oomycota) POPIS CHOROBY: výhradně na racích (jejich nejvážnější choroba) prorůstání kutikulou, napadání nervové soustavy, paralýza, křeče smrtelnost téměř 100 % patogen řazen mezi nejhorší invazní světové druhy poprvé popsaný v r. 1906 Aphanomyces astaci v kutikule raka říčního z masového úhynu. Průměr hyf je cca 8 µm.

Uhynulí raci kamenáči. Příčina: račí mor.

jeho rozeznání na základě morfologických znaků není možné ( analýza DNA) vývojový cyklus: nepohlavní rozmnožování přisednutí zoospory na tělo hostitele, prorůstání hyf, tvorba mycelia mycelium někdy prorůstá ven z těla a ve styku s vodou tvoří sporangia v nich tvorba pohyblivých zoospor (šíření na nového hostitele) pokud zoospory oběť nenajdou, zapouzdří se a přečkávají na dně toků zoospory sporangium zoospora

chemotaxe patogena k oblastem s měkkou/slabou kutikulou hostitele (klouby, ventrální strana zadečku, stopky očí) SPORANGIA

1. PŘENOS VODOU Pouze v rámci jednoho povodí. Zoospory pohyblivé, ale malá schopnost aktivního pohybu; šíření ve směru proudu vody. Cysty nepohyblivé. Někdy přilnutí k plovoucím předmětům. 2. PŘENOS RAKY Šíření americkými i evropskými zástupci raků. Opět v rámci jednoho povodí; přesun do jiného povodí vlivem jiných organismů.

3. PŘENOS JINÝMI ORGANISMY MIMO ČLOVĚKA Přenos je teoreticky možný čímkoliv, co přišlo do styku s infikovanou vodou (zoospory, cysty). Nesmí dojít k vyschnutí propagulí! (mycelium a spory nepřežívají vysušení po dobu 48 hodin) Otázka: Kdo je v přírodě schopen přemístění z jedné sladkovodní lokality do druhé, než stačí oschnout? Sladkovodní živočichové ryby (?) Predátoři raků na těle, exkrementy, přenos raků na jiné místo Ryby (štika, sumec, úhoř, pstruh, okoun) Ptáci (kachna, volavka, ledňáček, vrána, krkavec) Savci (vydra, norek, ondatra, liška, mýval) významní vektoři račího moru v Irsku

4. PŘENOS ČLOVĚKEM Největší zásluha šíření patogenu. NEZÁMĚRNĚ Šíření zoospor a cyst (vlhkým prostředím či vodou) Rybářství, sportovní rybolov, převoz ryb, potápění Vodáctví, pohyb lodí obecně Vodohospodářská činnost Hydrobiologický výzkum ZÁMĚRNÉ VYSAZENÍ (infikovaných) RAKŮ legálně i ilegálně PŘENOS RAKŮ DO JINÉ LOKALITY

Rak pruhovaný Rak signální Rak bahenní Rak kamenáč Rak říční zavlečené americké druhy: přenašeči, imunní masové úhyny citlivých neamerických druhů

Američtí raci odolní díky schopnosti zapouzdřit (melanin) hyfy houby zabránění šíření patogena v račí kutikule. KOEVOLUCE Aphanomyces astaci x amerických raků vytvoření rovnováhy

v Evropě dříve velmi početné račí populace 1. důležitý výskyt choroby: 1859, Severní Itálie (údolí řeky Pád) hromadné hynutí raků za dalších 50 let rozšíření choroby do téměř celé Evropy největší pohroma: přelom 19. a 20. století původní druhy se z této pohromy již nevzpamatovali během 20.století stoupá znečištění vod další faktor podporující hynutí raků logické řešení : introdukce odolnějších (především amerických) druhů nástup environmentální politiky: zlepšení kvality vod, ale další útoky račího moru vymírání zbývajících původních populací pokračuje do současnosti (i v ČR) do začátku 20.st. se choroba šířila jen přes evropské druhy, hlavně obchodem

2000 2007: 7 zaznamenaných místních epidemií (vyhlazení evropských raků v místních vodách) http://www.ceskatelevize.cz/program/10168186605-24.01.2008-12:45-2- pridej-se.html?from=400

vyhubení populace raků ovlivnění struktury celého společenstva raci regulují tok látek a energie BENTOSEM, což má vliv i na potravní nabídku pro ryby další příklad: rozsáhlé bujení vegetace a zrychlené zjemňování jezer po vymření jezerních populací raků říčních ekonomické škody: raci byli dříve oblíbená pochoutka řady evropských zemí (Francie, Švédsko) zavlečení patogenu do Austrálie podobné úpadky v potrav.průmyslu lov raků jako významná rekreační aktivita (Skandinávie)

1. LÉČBA RAKŮ Zatím ve fázi výzkumů. 2. PREVENCE ŠÍŘENÍ CHOROBY Přerušení rozmnožování A. astaci (aplikace chemikálií; jen v chovech). Likvidace populací amerických raků (aplikace biocidů, zatím však není znám biocid specifický pro raky znamená vyhubení velké části bezobratlých živočichů; navíc problém trhu). Stavba bariér mechanických/elektrických snaha izolovat nakažené raky v horní části toku. 3. ZPŮSOB Propagule (spory, cysty) dlouhodobě nepřežívají bez hostitele. Pokud mor vyhubí všechny raky na dané lokalitě, A. astaci zde vyhyne také. Posléze se na lokalitu mohou navrátit evropské druhy raků (nebo jejich návrat z refugia). Doba nutná pro vymření plísně individuální (týdny, měsíce).

POPIS CHOROBY: vysoce nakažlivé průjmové onemocnění infikovaný pacient vylučuje bakterii ve stolici a zvratcích nákaza: smutný osud obyvatel třetího světa PŮVODCE CHOROBY: Vibrio cholerae přímo: dotknutí pacienta bez následného umytí rukou konzumací kontaminovaných potravin a vody příznaky: křeče břicha, zvracení, vodnatý průjem smrt: dehydratací (pacienti umírají při ztrátě 10 15 % úbytku hmotnosti), očkování nespolehlivé

Filippo Pacini 1854: izolace původce cholery

Ve světě se cholera vyskytuje v Indii, v jihovýchodní Asii, Africe, na Středním východě, v Oceánii, v Jižní Americe a v některých zemích bývalého Sovětského svazu (Ukrajina, Ázerbájdžán a Arménie).

mytí rukou převařování (nebo sterilizace) vody hygienická pravidla očkování (málo spolehlivé)

princip onemocnění: změny v pochodech epitelových buněk tenkého střeva vedoucí k velkým ztrátám vody a iontů princip léčby: nahrazování ztracených minerálů a vody; antibiotika úmrtnost: plně rozvinutá neléčená cholera smrtelná v 50 %; úmrtnost při epidemiích v chudých zemích ~ 3 15 %

Ohio

PŮVODCE CHOROBY: VHS virus (Novirhabdovirus) POPIS CHOROBY: hostitel: lososovité ryby a štiky ztmavnutí těla a krváceniny propuká při teplotě vody pod 8 C Evropa, Rusko, pobřežní oblasti USA a Kanady, Japonsko v ČR opakovaně prokázána

v USA virus poprvé izolován v roce 1988

Rybomorka pstruží (Myxozoa parazité ryb a kroužkovců) napadá hlavovou chrupavku pstružího plůdku, způsobuje poruchu statických orgánů vývoj pokračuje v dalším hostiteli (v nítěnkách r. Tubifex)

virové onemocnění drůbeže, holubů, kanárů, pštrosů změny na kůži, záněty horních cest dýchacích nemoc je již celosvětově rozšířená hostitelé: teoreticky všechny druhy ptáků (?) přenos: přímý kontakt, nebo kontakt s infikovaným prostředím savý hmyz může patogen přechovávat a přenášet na velké vzdálenosti nákaza inhalačně, nebo přes poraněnou pokožku Holubi se obvykle nakazí při vzájemném kontaktu na závodech, výstavách nebo při transportech.

http://pomozafrice.blog.cz/0612/alarmujici-cisla

nebyl prokázán žádný případ přenosu HIV komáry, nebo jiným bodavým hmyzem důvod: komár do rány nevstřikuje krev předchozího hostitele, vstřikuje pouze sliny s protisrážlivou látkou (HIV ve slinách není) X malárie, žlutá zimnice

BSE ptačí chřipka prasečí chřipka japonská encefalitida HIV žlutá zimnice SARS horečka Dengue brucellióza

Pepino Mocais Virus (PepMV) poprvé popsán v r. 1974 v Peru na 2 porostech pepina další údaje o výskytu: až v r. 1999 porosty skleníkových rajčat v Evropě (Niz., Něm., VB) postupně další země Evropy, S i J Amerika, Čína v ČR zatím prokázán poprvé v r. 2008 do r. 2006 infekce rajčat zaznamenány v 18 evropských zemích (vč. všech sousedících s ČR), ve většině eradikovány ve větší míře dnes ve Šp., Fr., Niz., VB z neevr. zemí potvrzeny výskyty v Číně, Peru, Maroku, Kanadě, USA, Chile hostitelské rostliny: pepino, rajče, (brambor) přenos: hlavně přímým kontaktem (extrémně snadno)

bakterie napadá rostliny z čel. Euphorbiaceae způsobuje bakteriální listovou skvrnitost hospodářsky nejvýznamnější hostitel je Euphorbia (Poinsettia) pulcherrima byl zjištěn v řadě oblastí světa a zavlečen do Evropy v ČR: poprvé v r. 2007 (Jihomoravský kraj, skleníky) zdrojem infekce: mladé rostliny z EU poškozené rostliny zlikvidovány dnes nejsou zprávy o výskytu patogena v ČR

houba; zavlečena již do většiny evr. Zemí způsobuje antraknózu př. u jahodníku v ČR poprvé v r. 2005 houba hostitelé: ovocné i okrasné stromy (Rosaceae) moniliová spála dřevin a moniliová hniloba plodů v Evropě nepůvodní

houba; hostitelé hlavně borovice způsobuje sypavku v ČR poprvé v r. 2007 na Třeboňsku na borovici blatce houba způsobuje antraknózu ČR, 2006: výskyt patogenu na keřích pámelníku bílého rostoucích v Praze a okolí (1. výskyt)