OČKOVÁNÍ A JEHO VÝZNAM PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ



Podobné dokumenty
VAKCI NY JAKO BEZPEČNÉ PRODUKTY PRYMULA R. FAKULTNI NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

POVINNÉ VERSUS NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ A EVROPSKÉ OČKOVACÍ KALENDÁŘE PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Nové trendy vakcinologie v praxi

Očkování dětí MUDr.Hana Cabrnochová OSPDL ČLS JEP

Světový týden očkování

Změny v legislativě a praktické aspekty očkování v ČR. Roman Prymula

Cestování s dětmi do zahraničí

Rizika očkování u pacientů s RS a jejich dětí

Sympozium o očkování Hradec Králové

Legislativní změny českého očkovacího kalendáře a jejich důvody. Roman Prymula, HVD, 2017

Nepovinné (hrazené) z. č. 48/1997 Sb. Hradí ZP Pneumokoky, chřipka HPV

OČKOVÁNÍ OČKOVACÍ LÁTKY

ková Jan Smetana,, Roman Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králov lové

Očkování v těhotenství. T. Binder, B. Vavřinková Výbor SPaFMM ČGPS Revize R. Prymula, P. Kosina, ČVS JEP

Současné očkovací kalendáře evropských zemí v porovnání s českým kalendářem

Současnost očkování dospělých v ČR

EPIDEMIOLOGIE. projekt Studijní portál pro pedagogy a studenty vyšší odborné školy, číslo CZ.2.17/3.1.00/33259 NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY

Očkování (alergických) dětí. MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Aplikace vakcín a následné zdravotní problémy-asociace či kauzální vztah

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Univerzita Obrany Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králov. dny

Očkování pro cestovatele. MUDr. Zdenka Manďáková Infekční klinika IPVZ, FN Na Bulovce

CZ.1.07/1.5.00/

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI. Jana Dáňová Ústav epidemiologie 3.LF UK

Očkování dětí v ČR- aktuální situace. MUDr. Hana Cabrnochová, MBA


OČKOVÁNÍ A OČKOVACÍ LÁTKY

Řešení nestandardních situací Zlata Jirsenská Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno LF MU

Zdenka Manďáková Očkovací centrum a poradna pro cestovatele Zdravotní ústav se sídlem v Ústí n.l. Regionální pracoviště Praha

Nové trendy ve vakcinologii. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD.

OČKOVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Novinky v očkování dětí. MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

Očkování v ordinaci praktického lékaře Co vše lze realizovat v ordinacích VPL???

Současné možnosti vakcinace z globálního pohledu. Roman Prymula FN HK, FVZ HK, LF HK, ČVS JEP

VÝZNAM OČKOVÁNÍ U DOSPĚLÉ POPULACE

Vývoj očkovacího kalendáře v ČR IX. Hradecké vakcinologické dny

Změny očkovacího kalednáře dětí v ČR v roce Hradec Králové

439/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. prosince 2000 o očkování proti infekčním nemocem

VAKCÍNY PRO PRASATA SUIVAC

Mezinárodní surveillance infekčních onemocnění. 24. Pečenkovy epidemiologické dny České Budějovice, září 2010

Očkování proti pneumokokovým nákazám v dětském a dospělém věku

Pojďme si povídat o prevenci!

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Očkování těhotných nejúčinnější strategie prevence vzestupu pertuse u dětí?

Provakcinační politika

Novinky v očkování dětí MUDr.Hana Cabrnochová Hradec Králové

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Nová doporučení v očkování

Přenosné nemoci v ČR v roce 2003

Současné problémy očkování a jejich řešení provakcinační strategie

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Odbor epidemiologie infekčních nemocí Odbor vědeckých informací a biostatistiky. MUDr. Jitka Částková,, CSc. MUDr. Čestmír Beneš a kol.

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Imunizace žen fertilního věku

Alena Šteflová 22.duben 2014

OČKOVÁNÍ. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Imunogenicita/bezpečnost hexavalentních vakcín při současném podání s pneumokokovou a rotavirovou vakcínou. Prof. Roman Prymula

Novinky očkování proti pneumokokovým onemocněním

Vakcíny. Ing. Eva Benešová, Ph. D.

TRITON Praha / Kroměříž

Neurologické komplikace po očkování

Pertuse a vakcinační strategie v ČR MUDr. Kateřina Fabiánová MUDr. Čestmír Beneš

537 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem

Očkování proti tetanu v dospělosti, nová doporučení

Úvod. Očkování bylo nejvýznamnějším. Virus vakcinie. Virus kravských neštovic Název z latinského vacca = kráva Odvozené termíny Vakcína Vakcinace

Co Češi skutečně vědí o očkování? , Praha, CZ/PHCA/0033/16

Aktuality v očkování 2015

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Praktické aspekty očkování aspleniků a diabetiků

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

Novodobé epidemie spalniček rizika a postupy pro pracovníky ZZS a emergency

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Prevenar 13 injekční suspenze Pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína (13valentní, adsorbovaná).

PROOČKOVANOST A TRENDY OČKOVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU ROMAN PRYMULA

černý kašel dětská obrna spalničky

Imunizace. Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK. Akademický rok

ODUVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST. A) Závěrečná zpráva a hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1.

Současná situace ve výskytu dávivého kašle v ČR a související změny v očkovacím kalendáři MUDr. Fabiánová Kateřina MUDr.

Očkování těhotných proti pertusi. Současné strategie očkování a prevence pertuse.

Co přinesla úhrada očkování proti pneumokokům?

MOŽNÉ STRATEGIE V OČKOVÁNÍ PROTI PERTUSI

SPALNIČKY poučení z krizového vývoje Eva Jílková, Ivana Stiborová Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

kař profylaxe malárie a cestovních ch jmů MUDr. Igor Karen praktický lékal Benátky nad Jizerou Odborný garant SVL pro Infektologii

Mýty a omyly v očkování. prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.

VYHLÁŠKA ze dne 25. října 2010, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů

Postup při kontrole protekce a případném přeočkování proti VHB

INFORMATION FROM THE NRL AND RESEARCH GROUPS OF THE CEM. Administrative estimate of vaccination coverage in the Czech Republic by December 31, 2010

Výsledky administrativní kontroly proočkovanosti v ČR k

Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Výskyt infekčních nemocí preventabilních očkováním v České republice v roce 2011

KLINICKÝ OBRAZ CHŘIPKY A MOŽNOSTI PREVENCE

Provakcinační politika

Prevence pneumokokových infekcí

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Současný systém očkování v Armádě České republiky

OČKOVÁNÍ U IMPORTOVANÝCH NÁKAZ

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

Transkript:

OČKOVÁNÍ A JEHO VÝZNAM PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Konflikt zájmů??? Předseda České vakcinologické společnosti Autor či spoluautor řady odborných publikací o očkování v prestižních zahraničních časopisech Vedoucí desítek klinických vakcinačních studií s podporou průmyslu Nikdy jsem nebyl placen za prodeje vakcín ani jakékoliv marketingové aktivity Ředitel FN (prevence x terapie)

Prokazatelné úspěchy očkování Jedno z nejúčinnějších veřejnozdravotnických opatření Eradikace varioly (pravých neštovic) Eliminace dětské obrny Kontrola řady onemocnění (spalničky, zarděnky)

Pravé neštovice Variola vera Virus z čeledi Poxviridae Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších onemocnění: jen během 20. století neštovice zahubily 300 500 miliónů lidí Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely. roku 1979 prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací za zcela vymýcené.

Podle J. Berana

IMUNIZACE AKTIVNÍ PASIVNÍ Přirozeně získaná Uměle získaná Získaná Vrozená Homologní séra (globuliny) Matka Plod Heterologní séra (globuliny) Normální lidský Ig Specifický Ig 6

OČKOVACÍ LÁTKY Živé (oslabené, atenuované) Neživé (usmrcené, inaktivované) Celobuněčné Celobuněčné Sub jednotkové Štěpené Baktérie BCG, Virus polio,mmr, YF, variola wp,tbe, vzteklina, VHA, IPV chřipka, tetanus, diftérie, ap chřipka 7

SLOŽENÍ VAKCÍN Aktivní složka vlastní imunizující antigen Ostatní složky adjuvans minerální nosiče(fosforečnan nebo hydroxid hlinitý) zvyšující imunogenitu vakcíny např. prodloužením stimulačního účinku anatoxinové vakcíny, rekombinantní vakcíny látky pro inaktivaci mikroorganismů (fenol, formalin) konzervans (thiomersal 49,6 % Hg, phenoxetanol) stabilizátory (lidský albumin, polyželatina, sacharosa) ATB ( kanamycin, streptomycin) ředící složky fysiologický roztok jiné příměsi z výrobního procesu Aktivní složka indukuje tvorbu specifických protilátek Čím je vyšší jejich koncentrace po očkování, tím déle přetrvává protektivita a imunologická paměť 8

OČKOVÁNÍ Pre expoziční vakcinace Tdap, VHA, VHB, chřipka, pneumokoky, meningokoky, HPV, KME, varicella, polio, cestovatelé Post expoziční vakcinace VHA, varicella, vzteklina Terapeutické vakcíny VHB, H.pylori 9

PŘIROZENÁ INFEKCE versus VAKCINACE Patogen Infekce Nemocný Rozpoznat Zlikvidovat Zapamatovat Imunitní odpověď Vyléčení Protekce Toxiny Specifická paměť Vakcína Zdravý Imunitní odpověď Protekce 10

Kolektivní imunita Děti, které jsou imunizovány, jsou chráněny před nemocí. Nemohou onemocnění získat, ani ho předat. NEVAKCINOVANI VAKCINOVANI Pokud je dostatek dětí očkován proti onemocnění, pak se choroba nemůže šířit do populace (komunity). 11

Dopady očkování ČR Onemocnění Před očkováním Počet nemocných Počet úmrtí Po očkování Počet nemocných Počet úmrtí Diftérie 9000 300 jednotky 0 Spalničky 50000 50 10 0 Pertuse 34000 80 desítky 0 Dětská 600 50 0 0 obrna Příušnice 60000 x 881 0 x Existence reakcí po očkování

Evoluce v očkovacích programech a úloha bezpečnosti vakcín 1 Před vakcínou Narůstající Pokrytí Onemocnění 2 3 4 5 Ztráta důvěry Znovunastolení důvěry Eradikace Očkování zastaveno Incidence Pokrytí vakcín Epidemie Čas Í Nežádoucí reakce a Eradikace b

Dětská obrna ČR Počet onemocnění Počet úmrtí Smrtnost Rok (v %) 1939 1809 146 8,1 1943 906 98 10,8 1945 594 80 13,5 1948 2063 139 6,7 1953 1895 111 5,9 1956 388 20 5,2 1957 639 27 4,2 1958 231 11 4,8 1959 131 3 2,3 1. 7.1960 33 1 3 8.1960 dosud 0 0 0

Ocelové plíce dětská obrna

Ocelové plíce dětská obrna

19 Incidence spalniček na 1000000 obyvatel, 2014

Základní fakta Žádná vakcína není ve 100 % účinná Žádná vakcína není ve 100 % bezpečná Existují pacienti se zdravotní indikací bránící očkování Jsou závislí na očkovaných v okolí kolektivní imunita

Mýtus: Vakcíny jsou nebezpečné Vakcína Antigen Specificita (proteiny, polysacharidy, toxoid) Adjuvans Posila (hliník) Ostatní složky inaktivace mikroorganismů (fenol, formalin) konzervans (thiomersal 49,6 % Hg, phenoxetanol) stabilizátory (lidský albumin, polyželatina, sacharosa, laktóza, manitol, sorbitol) ATB ( kanamycin, streptomycin) ředící složky (fyziologický roztok) příměsi z výrobního procesu

Hlášení závažných nežádoucích účinků Databáze US: VAERS (Vaccine Adverse Event Reporting System) ČR: SÚKL EUDRAVIGILANCE - WHO Hlásit může kdokoli (on-line, fax, mail) Neřeší kauzalitu, pouze skríningový systém (chybí kontrola - křeče u očkovaných vs neočkovaných) Obtížná interpretace (vztah vs koincidence)

Zvyšuje vakcinace riziko jiných infekcí? Vakcíny neoslabují imunitní systém 1 Kapacita imunitního systému je 10 000 vakcín 2 vakcinace proti 11 nemocem stimulace 0,1% imunitního systému Vakcinace nezvyšuje riziko jiných infekcí po vakcinaci Infekce predisponuje závažnější (invazivní) reakci na jiné patogeny: koinfekce pn. pneumonie a chřipky nebo varicely a ß hemolyt. strept. Seroprotekce po aplikaci více vakcín stejná jako na jednu vakcínu 1. Siegrist Vaccine 2001;19:3331 46 2. Offit et al. Pediatrics 2002;109:124-9 3. Black et al. Am J Dis Child 1991;145:746 9 4. Otto et al. J Infect 2000;41:172 5

Narkolepsie a pandemrix Incidence a RR u validovaných dospělých případů narozených mezi 1960 1990 (Finsko) Případy narkolepsie Roky Follow up Relativní riziko Risk ratio 95%LCL 95%UCL Follow up perioda Vakcinovaní Vakcinovaní Výskyt: 2009 01 01 až 2010 12 31 6 1 3421445 823479 0.7 0 4.1 Výskyt: 2009 01 01 až 2010 08 15 6 1 2942546 526863 0.9 0 5.4 Incidence a RR u validovaných dětských případů (Finsko) Případy narkolepsie Roky Follow up Relativní riziko Nevakcinovaní Nevakcinovaní Nevakcinovaní Nevakcinovaní Risk ratio 95%LCL 95%UCL Follow up perioda Vakcinovaní Vakcinovaní Výskyt: 2009 01 01 až 2010 12 31 7 57 1069247 762461 11.4 5.6 27.5 Výskyt: 2009 01 01 až 2010 08 15 7 46 986195 510874 12.7 6.1 30.8 T. Kilpi 2012 24

Pertuse, ČR, 1982 2014 Počet případů Celobuněčná Acelulární EPIDAT, CEM, SZÚ 25

Výsledky OKAH 179: účinnost 1 vs 2 dávek vakcíny proti varicelle 2 roky po očkování Účinnost očkování proti varicelle: Jedna dávka: 65.4% (97.5% CI [57.2, 72.1]; p=0.127) Dvě dávky 94.9% (97.5% CI [92.4, 96.6]; p<0.0001) Prymula et al. 2010 ESPID abstract, Prymula et all, Lancet 2014

Účinnost vakcíny setrvalá proti VT pneumokokům Prymula R, et al. Lancet 2006;367:740-748. 0 6 12 18 Doba od počátku sledování v měsících

Studie 10PN-PD-DIT-010 antipyretická 2 studijní skupiny (N=460, poměr 1:1): Synflorix + Infanrix hexa + Rotarix s profylaktickým antipyretikem Synflorix + Infanrix hexa + Rotarix bez profylaktického antipyretika Obě skupiny vakcinovány 3, 4 a 5 měsíců Průměrný věk při první dávky: 12.3 ±2.1 týdny Imunologický subset v POET: 14.3 ±3.1 týdny Průměrný interval mezi primárními dávkami: 32.5 dne

10PN-PD-DIT-010 antipyretická V profylaktické antipyretické skupině: paracetamol (acetaminophen) Protokolem definovaná dávka (max 60 mg / kg / 24h): Hmotnost Denní dávky Dávka /kg /24h 4.5 7 kg 3x80 mg 53.3 34.3 mg / kg 7 kg 3x125 mg 53.6 mg / kg 1. dávka podána studijním personálem přímo po očk. 2. dávka podána doma 6 8 hodin po očkování 3. dávka podána doma 6 8 hodin po 2. dávce Průměrná hmotnost 1. dávka: 5.9 ±0.8 kg POET: 6.0 ±0.88 kg

Reaktogenita Studie10PN-PD-DIT-010 80 70 60 S profylaktickým paracetamolem Stupeň 2 Bez profylaktického paracetamolu Stupeň 3 50 40 30 20 10 0

Populační účinnost očkování proti klíšťové encefalitidě u různých věkových kohort s pravidelným schématem (Rakousko 2000 2006) A. The best scenario Age cohort 0-15 y 16-49 y 50-59 y 60+ y Total Unvaccinated Incidence/100,000 1.435 4.964 6.444 6.790 5.922 Regularly vaccinated Incidence/100,000 FE 95% CI 0.043 0.009 0.059 0.075 0.039 97.0 99.8 99.1 98.9 99.3 86.81-99.02 99.52-99.90 97.25-99.57 97.88-99.32 98.92-99.56 B. The worst scenario Age cohort 0-15 y 16-49 y 50-59 y 60+ y Total Unvaccinated Incidence/100,000 1.435 4.964 6.444 6.790 5.922 Regularly vaccinated Incidence/100,000 FE 95% CI 0.057 96.0 84.24-0.039 99.2 98.67 98.29-0.118 98.2 99.59 95.29-0.113 98.3 99.14 96.99-0.079 98.7 98.97 97.98-99.09 FE ~ 99% Heinz - Vaccine. 2007

Budoucnost personalizované vakcíny Individuální genotyp a fenotyp Predikce chorob, proti kterým je třeba očkovat. Predikce nežádoucích reakcí, které jsou rovněž geneticky podmíněné.? Etické aspekty 32

Závěr Vakciny jsou prokazatelně účinné (dvojitě zaslepené studie i populační dopad) Účinnost není stoprocentní Vakcíny mají nežádoucí reakce Jejich frekvence a závažnost je však významně nižší než rizika infekčních chorob proti nimž očkujeme 33

Kauza školky Co je racionální?