27. 10. 2009 Protestujeme proti privatizaci veřejné zeleně a nabízíme městu spolupráci při obnově zeleně NE! prodeji parku na Perštýně! Vzhledem k tomu, že v našem městě nadále pokračuje privatizace ploch veřejně přístupné zeleně, rozhodli jsme se zahájit dlouhodobou kampaň na změnu tohoto stavu, jejímž cílem by měla být změna přístupu vedení města a zastupitelstva k této problematice. Co nám, ale i velké části obyvatel Liberce vadí? Velká část ploch veřejné zeleně je zanedbaná, část ploch se privatizuje a to i ve středu města, na další části ploch se schvalují změny územního plánu, bez ohledu na širší souvislosti. Pokud se tento trend nepodaří zastavit, bude jeho výsledkem zabetonované město s několika málo parky, tak, jak již začíná vypadat jeho centrum, resp. zprivatizovaná a veřejnosti nepřístupná zeleň v okrajových částech. Tomu chceme zabránit. Jak? 1. Občanské sdružení Čmelák SPP ve čtvrtek předloží zastupitelstvu města záměr na pronájem prvních dvou vybraných ploch, abychom ukázali, že jejich prodej není jedinou možností, jak s nimi nakládat a zároveň navrhneme jejich revitalizaci. Jedná se o náletem zarostlou a zanedbanou louku lemující spojovací cestu mezi Starým Harcovem a sídlištěm Kunratická a plochu v centru města u kina Varšava (jde o velký buk označený jako památný strom a přilehlou plochu), která je nyní navržena na privatizaci. Oba městské pozemky jsou vlivem zanedbané péče nyní ve stavu, který podstatně snižuje jejich estetický a rekreační potenciál a znemožňuje využívání veřejností. 2. U dvou výše uvedených pozemků navrhneme jejich zařazení na seznam pozemků vyjmutých z privatizace a tento seznam se budeme pokoušet průběžně rozšiřovat.
3. Zároveň navrhneme, aby se třetí IPRM, který město začíná připravovat, rozšířil i o oblast revitalizace a regenerace náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch, která v návrhu předloženém zastupitelstvu chybí. Není nám jasné, proč je třetí IPRM předkládán právě bez zaměření se na tuto oblast, když může být důležitým zdrojem pro obnovu zeleně mimo rozpočet města. 4. Abychom si ověřili, zda problematika liberecké zeleně zajímá také veřejnost, začneme tento týden sbírat podpisy pod petici určenou libereckým zastupitelům, která se bude týkat právě problematiky privatizace a zástavby veřejně přístupných zelených ploch v našem městě. Ačkoliv jsme zaznamenali změnu postoje vedení města k řešení problematiky zeleně v Lidových sadech v rámci Integrovaného plánu rozvoje, jsme přesvědčeni, že i nadále vedení města upřednostňuje zájmy jednotlivých podnikatelských subjektů před zájmy veřejnosti. Příkladem nám může být nejaktuálnější kauza prodej parku na libereckém Perštýně firmě, kterou zastupuje bývalý zastupitel a současný člen privatizační komise města Jiří Zeronik. Nejsme proti obnově parku na Perštýně, jsme proti privatizaci městských pozemků Jádrem problému není to, zda zde vznikne kvalitní park, v tomto cíli se se společností Iberus shodujeme. V čem se ale zásadně rozcházíme je právě vlastnictví pozemků. Park by z prostředků IPRM mohlo v blízké budoucnosti obnovit i město, resp. může plochy dlouhodobě pronajmout společnosti Iberus a ta zde park může vybudovat ze svých zdrojů. Zdá se nám nepřijatelné, aby město privatizovalo veřejné parky, zejména poté, co je samo toto zastupitelstvo zařadilo na seznam pozemků vyjmutých z privatizace. Navíc je smlouva, kterou má zastupitelstvo schválit, jednoznačné nevýhodná pro město a
Pro Vaši informaci uvádíme některé okolnosti které předcházely zájmu firmy Iberus o tyto pozemky Není tomu tak dávno, kdy byl park na libereckém Perštýně zařazen mezi tzv. neprivatizovatelné pozemky ( stalo se tomu tak v únoru 2008). Jedná se o veřejností využívaný park, před několika lety do něj bylo investováno. Park je známý i jako místo vedoucí k liebigovskému zaměstnaneckému kostelu sv. Vincence z Paoly, další kulturní libereckou památkou je barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, postavené na znamení smíru sociálního konfliktu mezi soukenickými mistry a tovaryši v Liberci první poloviny 18.stol. V době, kdy Liberec prochází mohutnou urbanistickou změnou, kdy na místo chtěné zeleně jsou přímo v centru stavěny komerční plochy (Plaza, Tesco), jsou privatizovány parky (park v Široké ulici, park U karkulky..), se liberecké zastupitelstvo odhodlal ke kroku schválit seznam určitých nemovitostí, které byly z tohoto procesu privatizace vyjmuty. Jak bylo ale toto usnesení myšleno vážně, dokazuje realita letošního podzimu. Sousedící základní školu, která patřila římskokatolické církvi koupila (a město Liberec de facto přeplatila) soukromá společnost Iberus, jejímž jednatelem je Jiří Zeronik, bývalý člen zastupitelstva města Liberce za ODS a dlouhodobý i současný člen privatizační komise města. Firma Iberus hodlá skrze svou společnost Doctrina-základní škola, provozovat v objektu soukromou základní školu, s placením školného. Firma projevila zájem o koupi sousedících pozemků i parku, protože se rozhodla vybudovat ke své škole přilehlý areál s herními prvky a sportovišti pro žáky školy. Vedení města předložila v září t.r. záměr prodeje zastupitelstvu města Liberce, které je schválilo a nyní, na říjnovém zastupitelstvu, se má hlasovat o prodeji samotném. Zastupitelům byla rovněž ke schválení předložena smlouva o prodeji zmíněných pozemků. Podle našeho je tato smlouva sepsána jednoznačně ve prospěch společnosti Iberus a v některých částech tak vágně formulovaná, že vymahatelnost
případných sankcí za její nedodržení bude pro město v budoucnu velmi problematická. Smlouva neobsahuje ani tak základní věci jako inflační doložku, vzhledem k tomu, že kupní cena má být nadstandardně placena v deseti ročních splátkách. Jaké další vady má navržená smlouva? - Ze smlouvy jasně vyplývá, že po roce 2018, již za devět let, nebude kupující (tj. společnost Iberus) vázána smluvní pokutou 20.000.000 Kč a může si s pozemky nakládat víceméně dle vlastní vůle, navržená sankce ve výši 1.000 Kč za den může být vlivem inflace za 10 let tak minimální položkou, že uzavření parku pro veřejnost nezabrání. - Kupující se sice zavazuje umožnit veřejnosti přístup na kupované pozemky, nicméně současně si vyhrazuje právo na změnu řádu provozu vzniklého zařízení. Takovou změnu musí schválit příslušné orgány města, které ale nejsou jasně definovány. - Ve smlouvě tedy není jednoznačně řečeno, že veřejnost bude moci prostory využívat a pokud ne, pak bude společnost Iberus sankcionována. Sankcionována bude pouze za nedodržení projektu. Na to se vztahuje i ona pokuta ve výši 20 000 000 (tj., že bude projekt realizován do 31.12.2013 a udržován do 31.12.2018). - vzhledem k rozvržení celé kupní ceny do deseti splátek nebude reálná cena 12.600.000 Kč, ale vzhledem k ušlým úrokům a inflaci o několik milionů nižší, viz propočet v tabulce, kterou vytvořil PhDr. J.Baxa, předseda o.s. Náš Vesec( v příloze.) - Iberus je firma s nejasnými majiteli. Podle obchodního rejstříku nejsou její reální majitelé dohledatelní, podle vyjádření jednatele Jiřího Zeronika, za ní stojí zahraniční kapitál. Jsme přesvědčeni, že by město mělo vědět, komu prodává tak rozsáhlé pozemky v atraktivní lokalitě, navíc tak historicky cenné.
-Pokud firma Iberus tolik usiluje o provozování pozemků pro svoji soukromou školu a je připravena zachovat užívání pozemků ve veřejnosti v dostatečné míře, mohla si od města tyto parcely pronajmout. O tom ale nikdy nebylo uvažováno, neboť cílem je privatizace, ne park. Jan Korytář, vedoucí neziskové organizace Čmelák SPP a zastupitel města Liberce, říká: Nejsme proti parku, ale proti privatizaci pozemků města, které toto ZM zařadilo na seznam neprivatizovatelných pozemků. Park může vzniknout i na pronajatých pozemcích, které zůstanou městu. Navržená kupní smlouva je navíc tak špatně připravená, že město po roce 2018 nebude mít fakticky žádný vliv na to, zda park zůstane přístupný veřejnosti. Je divné, že to mnoho zastupitelů nepovažuje za problém. Kontakt pro média: Mgr. Jan Korytář, 776 561 736, jan.korytar@cmelak.cz Jaroslav Tauchman, 777 749 346, redakce@nasliberec.cz Občanské sdružení Čmelák Společnost přátel přírody (SPP) je veřejně prospěšná nezisková organizace s ekologickým zaměřením, usilující o trvalou harmonii v přírodním a sociálním prostředí. Vznikla v roce 1994 a do roku 2002 působila pod názvem Staří ochránci Jizerských hor. Hlavní činností sdružení je ochrana, rozmnožování a obnova rozmanitosti přírody, spojená s ekologickou výchovou a osvětou. Tyto své aktivity přenáší Čmelák z volné krajiny i do městského intravilánu mimo jiné již druhým rokem realizuje projekt na záchranu ploch veřejné zeleně v Liberci. Organizace se snaží zapojit do své činnosti co nejširší veřejnost. Více na.