Vnitřní postoje a motivace klientek uživatelek drog poskytujících placené sex.služby v projektu Viktorie"



Podobné dokumenty
Terénní program Streetwork pro města Č. Krumlov a Kaplice- sociálně vyloučená Lokalita Větřní

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje.

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby

Mládež a drogy. Rok 2010 A Kluby ČR. Výzkumná zpráva Gymnázium,Vyškov,Komenského.nám

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni. Jitka Vrbová Martin Petr

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008

SIALON Evropská studie epidemií HIV a syfilis v komunitě MSM v zemích střední a jižní Evropy. MUDr. Džamila Stehlíková Jiří Stupka, DiS.

Občanské sdružení Rozkoš bez Rizika

V tomto prostoru se nachází technické zázemí pro pravidelnou i nepravidelnou činnost

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Statistika Mládež a drogy

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2012

ROSA CENTRUM PRO ŽENY, Z.S ŽENY OBĚTI DOMÁCÍHO NÁSILÍ, STATISTIKA ZA ROK FORMY NÁSILÍ

Spokojenost s životem červen 2015

Zkušenosti klientů TP Ulice s Neurolem, Rivotrilem, Diazepamem a Tramalem. Pavlína Kubečková, DiS. Petra Krumposová, DiS.

Statistika Mládež a drogy 2013

ČEŠI A REKLAMA Na jaké otázky výzkum odpovídá

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013 JMK Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Centrum pro pomoc dětem a mládeži obecně prospěšná společnost. Český Krumlov VÝROČNÍ ZPRÁVA

Terénní program občanského sdružení Ulice Agentura sociální práce, o. s. provádí terénní sociální

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názor občanů na drogy květen 2019

Shrnutí roku 2011 v bílinském terénu (Bílina)

Užívání drog v ČR v r. 2011

SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s.

Výzkum scén uživatelů konopných drog

Statistika Mládež a drogy

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

HIV pozitivní klient v komunitní léčbě

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM

Statistika Mládež a drogy 2012

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Doporučený postup č. 3/2017

V ý r oční zpráva. Praha Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog

Adiktologická ambulance v sociálně vyloučené lokalitě v Brně I.

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Kam jsme zatím došli a kam směřujeme

Příloha č. 1. Podpořené projekty z dotačního programu Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v roce 2011

PREVENCE V KOMIKSECH

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti

Děti a mladiství v adiktologických službách. Mgr. Bc. Božena Havlová Sociální pedagog, adiktolog Metha, z.ú. Jindřichův hradec

Drogy a volný čas - porovnání 2007 vs vs vs vs vs vs vs.2014 vs

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Názor občanů na drogy květen 2017

Shrnutí roku 2011 v litvínovském terénu (Litvínov)

CZ.1.07/1.5.00/

SPOLEČNOU CESTOU. Bc. Kamil Podzimek

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Nízkoprahové Zaměstnávání. Ing. Mgr. Aleš Herzog, TP SANANIM

Statistická studie II.

Drogy a volný čas - porovnání 2007 vs vs vs vs vs vs vs.2014 vs vs vs vs.

Drogová epidemiologie (problémoví uživatelé drog) v Karlovarském kraji. I. Zdroje informací

DENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Tisková zpráva. Drogová problematika v Libereckém kraji

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011

HODNOCENÍ SLUŽBY TEREZE POMOC OBĚTEM DOMÁCÍHO NÁSILÍ PRO ROK 2010 A) SPOKOJENOST UŽIVATELŮ SE SLUŽBOU

Projekt Zdravá škola I

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem

Role migrace v populačním vývoji shrinking city. příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK

Orientační průzkum drogové problematiky na základních školách okresu Příbram 2001/2002. Vypracovala: Bc. Petra Belková

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2018

VLIV PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK NA SEXUALITU

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Národní registr léčby uživatelů drog

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

Dílčí výsledky dotazníku č. 1 Sexuální chování dospívajících, část I. masturbace

1. Vnitřní stěhování v České republice

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Přílohy. 1. Dotazník 2. Rozhovor 3. Grafy č.i,2 4. Tabulky č.l až č.17

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs vs vs vs vs

Obecná idea terénní práce

Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK

Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? 2012 Dostupný z

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Transkript:

Vnitřní postoje a motivace klientek uživatelek drog poskytujících placené sex.služby v projektu Viktorie" 1

Terénní program Viktorie je rozšířením stávajících služeb CPDM o.p.s., konkrétně pracoviště Streetwork na oblast pouliční a klubové prostituce v příhraniční oblasti bývalého okresu Český Krumlov. Program Viktorie oslovuje prostřednictvím nízkoprahových sociálních služeb "klientky" a jejich blízké okolí s konkrétní službou -tj. poskytováním základního sociálního, zdravotního a specifického poradenství, které minimalizuje důsledky tohoto způsobu obživy. Původně především zaměření na uživatele návykových látek, kteří byli na pomezí této služby z důvodu pobytu ve specifickém sociálním prostředí. Program se svými aktivitami snaží motivovat co největší počet klientek k využívání služeb s cílem předcházet a minimalizovat zejména zdravotní a sociální dopady u těchto osob. Cílem je také změna motivace a odklon od tohoto způsobu obživy k méně rizikovému způsobu života. V současnosti poměrně úspěšně spojuje zkušenosti získané v práci s uživateli návykových látek a poskytuje ucelené aktivity, které se snaží kombinovat obě oblasti. 2

Historie programu služba je v provozu od roku 2008 Počty uživatelek, kontakty, testování v roce 2011 106 klientek 668 kontaktů 469 testů na VHC, VHB, HiV, Syfilis 4876 vydaných inj.jehel Personální zajištění služby 3 pracovníci cca 0.5 0.6 prac.úvazku Působnost služby Region Českokrumlovska, Kaplice - trasa E 55, Dolní Dvořiště, Skoronice, Lipensko Vždy ve čtvrtek 14-22h 3

Cílem příspěvku bylo blíže přiblížit některé skutečnosti s kterými se pracovníci setkávají v rámci své práce a přiblížit tak problematiku, která s tímto souvisí. V rámci programu pracovníci provedli šetření, které zaměřili na osobní anamnézy klientek, jejich postoje a také spojení s užíváním návykových látek přednostně především u klientek, které se pohybují na trase E 55. 4

V rámci šetření byly mimo jiné kladeny tyto otázky: 1. Jak dlouho si tady na trase (v klubu)? 2. Baví tě to tady? Je ještě něco jiného co tě tu drží kromě peněz? 3. Setkala jsi se zde s něčím pozitivním? 4. Stýkáš se se svou rodinou? Jako často? 5. Setkala si se v minulosti jako dítě, či dospívající s násilím na své osobě? V jaké formě? 6. Měla jsi s někým vážný vztah? Jak dlouho? 7. Vážíš si sama sebe? Cítíš se šťastná? 5

8. Užíváš, nebo jsi užívala v minulosti nějaké návykové látky, pokud ano jaké a jak dlouho? 9. Vadí ti rizikové praktiky v sexu? Jaký na to má vliv užívání návykových látek? Případně jsi jim pak přístupnější? 10. Poskytuješ i služby, které jsou ti nepříjemné, na které by jsi v osobním životě nepřistoupila? 11. Byly dřív drogy nebo prostituce? Ovlivňovalo se to navzájem? 12. Kdyby jsi něco mohla změnit v životě teď nebo v minulosti co by to bylo a v jaké oblasti? případně další otázky, které vyplynuli v průběhu rozhovorů a dotazování a nebyly předem plánované.. 6

Skupina dotazovaných by se dala rozdělit zhruba do dvou skupin a to: Na: Klientky - neuživatelky na trase a v klubech Klientky uživatelky- tyto především na trase E55 7

Co jsme celkem očekávali - co jsme si mysleli že obě skupiny boudou často z problematického sociálního prostředía to jak uživatelky, tak ostatní klientky co se pohybují v této oblasti že budou spíše převažovat finanční otázky, při důvodech tohoto způsobu života že nejsou šťastné nestýkají se s rodinou nebo ne moc pravidelně. setkaly se v minulosti s násilným chováním vůči sobě nebo násilím v rodině apod. měly vážný vztah aspoň jeden spíše jim nevadí rizikové praktiky v sexu 8

užívání návykových látek ovlivňuje jejich chování směrem k rizikovému chování i rizikovým praktikám současná práce je spojena s vědomými traumaty, které prožily bude spojitost mezi užíváním návykových látek a prostitucí budou chtít především řešit nevýznamné oblasti života 9

K čemu jsme se postupně dopracovali V průběhu 4 týdnů zhruba 30 rozhovorů, některé více jiné méně strukturované Průměrná doba pobytu v oblasti prostituce u dotazovaných klientek, které užívají návykové látky byla 3,2 rok a o ostatních 6,2 roku 10

Co se týká důvodů vstupu do oblasti prostituce z jednotlivých rozhovorů vyplynulo, že: Finanční důvody sice převažují a jsou uváděny zhruba v 70%- 80%, jako důvody setrvávání v této oblasti i jako důvody vstupu do oblasti prostituce, nicméně nejsou zdaleka jedinými důvody.. při bližším probírání důvodů nalezneme řadu věcí, které s finančními tématy nesouvisí vztahové problémy, problémy s bydlením, nestandardní vztahy v rodině, ale také zamilování a vazby na problematické partnery nebo opuštění partnerem. Zajímavá je také přitažlivost této práce pro samotné klientky, kdy některé uvádějí, že vždy věděly, že tuto práci chtějí dělat. I pokud byly na začátku jiné důvody než finanční otázky, tyto jsou často používány jako dodatečné odůvodnění pro vstup a setrvání v této oblasti, ne zcela překvapivý je fakt, že se klientky pohybovaly v prostředí, které je rizikové již před vstupem do oblasti prostituce..,vztahy by se daly hodnotit, jako problematické, například v rodině.. časté je především násilím v okolí klientek a mezi rodiči. 11

Co se týká samotného faktu užívání návykových látek..ten u skupiny není přímo spojován s vstupem do této oblasti, pokud ano, tak spojení těchto dvou oblastí, nemá přímou návaznost nebo není dáváno do souvislosti s užíváním návykových látek. Průměrná doba je 4,8 roku užívání pervitinu většinou i.v. Okrajově užívání THC. V klubech také časté popíjení alkoholu. V jednom případě v minulosti heroin. 12

Co se týká pozitivních zážitků nebo zkušeností s kterými se setkaly na trase nebo v klubech: Největší byla skupina uživatelek, která uváděla na prvním místě, že se nesetkala s ničím pozitivním kromě pěněz. V několika případech byly uvedeny kamarádky a prostředí, které znají a mají rády..zde se cítí doma a mezi svými. V jednom případě byl uváděn vztah a v jednom také klient. Ve skupině neuživatelek byly uváděny na prvním místě peníze a na druhém místě kamarádské vztahy s ostatními děvčaty(v clubech),dále zajímavá práce s lidmi a sex, který je baví. 13

Co se týká pocitu osobního štěstí V oblasti pocitu osobního štěstí, mezi klientkami, které užívají je zhruba 50% těch,co se necítí štastné a zhruba polovina těch co se cítí šťastné nebo dle konkrétní situace nebo nejsou nešťastné, často je však situace každý týden proměnlivá, dle okolností a momentálního stavu. U klientek neuživatelek je stav také zhruba půl na půl, větší roli v otázce štěstí hraje, zda mají dítě, které živí a také celková sociální a finanční situace, případně partner. 14

Co se týká vztahů s rodinou a četnosti kontaktů: V oblasti stýkání se s rodinou a vztahů v rodině jsme nevypozorovali žádné zvláštní rozdíly, ke kontaktům dochází u obou skupin různě často. Rodinou je však myšlen často, jen jeden rodič a nebo také sourozenec. Poměrně časté je především u klientek uživatelek výskyt nějaké formy násilí v rodině cca. u 70%, buď směrem ke klientkám nebo mezi rodiči a to i extrémní forma napadání nebo týrání v dětství nebo období puberty. Několik klientek uvádělo také znásilnění a to různě dlouhou dobu před vstupem do oblasti prostituce. Stýkání se s rodinou však nevypovídá o tom jaké poměry jsou uvnitř rodiny, často jsou chápány zkresleně. Například vztah s rodičem, který dítě psychicky a fyzicky zneužíval se přenesl do období dospělosti a nebyl nikdy více řešen, negativní vzorce chování a emocionální poškození pak ovlivňují současné vztahy s rodiči i filtr vztahů k partnerům opačného pohlaví. 15

Co se týká vztahů: Zde nebyl vypozorován opět žádný významný rozdíl, klientky většinou uváděly, že mají za sebou minimálně jeden vážný a dlouhodobější vztah, často tvrdily ze subjektivního pohledu, že vztah byl fungující i když během něho došlo k např. násilnému chování ze strany partnera U Klientek uživatelek je možno říci, že po nějaké době, pokud není jejich partner pasák mají tendenci navazovat vztahy v rámci komunity, která se pohybuje v okolí trasy nebo v okruhu svých stálých klientů. Často pak opouštějí prostředí trasy na dobu třeba několika týdnů nebo měsíců, ale zase se pravidelně vracejí. 16

Co se týká rizikových praktik: U klientek uživatelek, bylo pomocí rozhovoru subjektivně uváděno, že užívání návykových látek nemá vliv na rizikové praktiky v sex. chování. 80-90% klientek uživatelek, uvádí v případě toho, že jsou silně pod vlivem drogy, tak především větší snahu se zákazníkem manipulovat, případně utíkat a dostat z něj také více peněz.. Důležitou roli zde hraje i vnímání času, který je vnímán subjektivně rychleji. Práce lépe utíká a baví je. Při dotazování na rizikové praktiky odpovídala většina klientek, že při práci nedovolí zákazníkům více, než by dovolila v soukromém životě, ani když jsou pod vlivem návykové látky. Na nechráněný sex má patrně větší vliv aktuální potřeba pěněz(to však může být na návykové látky nebo gamblerství např.) a také momentální situace např. s pasákem, jak moc třeba potřebuje peníze apod. 17

V případě rizikových praktik u druhé skupiny- neuživatelek, je to o osobním nastavení zhruba 1/3 je připouští nebo, je to dle konkrétní domluvy se zákazníkem. Ve většině případů jsou však odmítány. ( i když praxe může být jiná..) S tímto bodem souvisí i nastavení osobních hranic, většina klientek uvádí, že jsou stejné jak v soukromí, tak směrem k zákazníkům, zde nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly u žádné skupiny. 18

Co se týká prožitých nepříjemných zážitků klientek, které měli vliv na současné poskytování prostituce: Klientky uživatelky návykových látek neuvádějí, že by okolnosti traumatizujících zážitků měly výrazný přímý vliv na to co momentálně dělají..většinou toto spojení odmítají nebo si to vědomě neuvědomují..nedávají to do přímé spojitosti. Pravděpodobně mnohem více určující je z jaké sociální skupiny a prostředí pocházejí..to znamená, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu jak např. užívaní návykových látek, tak problematického chování a vztahů v rodině nebo komunitě(např.dluhy v rodině se přenáší na děti apod. nebo je zde větší tolerance k násilnému chování v rodině) Ve skupině klientek, které neužívají návykové látky se vyskytují problematické zážitky v předchozím životě méně často, zhruba o polovinu. U některých jsme se setkali spíše s násilím v partnerských vztazích a násilím při samotné práci od zákazníků. 19

Co se týká spojitosti mezi prostitucí a užíváním : Poměrně častý důvod u klientek uživatelek návykových látek, který je uváděn pro užívávání návykových látek je především lepší stání a více energie, než užívání návykových látek jako samotný důvod pobytu v této oblasti nebo jako důvod vstupu do této oblasti. Toto spojení není, dle jejich hodnocení v přímé souvislosti. Pro samotné užívání je spíše opět významnější pobyt v této komunitě a vazby na okolí, které se kolem prostituce točí. A také původní soc.prostředí ze kterého přicházejí. Většinou mají zkušenost s užíváním návykových látek již velmi brzo. Užívání návykových látek se tak jeví spíše jako vedlejší produkt pobytu v tomto prostředí a také jev, který se často paralelně doplňuje. 20

Co by naše klientky měnili, kdyby mohly: V oblasti toho co by chtěly klientky uživatelky i neuživatelky změnit, kdyby mohly, jsme se setkali s celouřadou postojů od toho, že by nic neměnily až po to, že by změnily všechno a celý svůj život nebo několik let zpátky. Tato problematika závisí často na momentálním stavu klientek a jejich náladě. Jednou je více trápí zdravotní stav, podruhé je to vztah se zákazníkem, momentálně partnerem a jindy to je např. nechtěné těhotenství, které se musí nějak řešit. Často také odpovídaly, že vlastně neví co by měnily 21

Děkujeme za pozornost! Streetwork Český Krumlov 23