VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010
ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav věcné dávky, služby určen: o všem osobám, které mají trvalé bydliště na území ČR nebo o jsou zaměstnáni u zaměstnavatele se sídlem na území ČR o osobám, které jsou účastny zdravotního pojištění v ČR za podmínek stanovených Nařízeními Rady EHS a osoby z EU, EHP a Švýcarska plátci pojistného: o pojištěnci (zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů, za které není plátcem pojistného stát) o zaměstnavatelé o stát (za nezaopatřené dítě, poživatele důchodu, příjemce rodičovského příspěvku, ženu na mateřské nebo rodičovské dovolené (podle zákoníku práce), případně ženu pobírající peněžitou pomoc v mateřství, muže po dobu jeho nepřítomnosti v práci, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění, uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, osobu pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s ní společně posuzované, osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II-IV a osobu pečující (o dítě do 10 let i ve st.i), osobu (vojáka v záloze) povolanou k vojenskému cvičení, osobu ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, mladistvého umístěného ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, osobu celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ad.) správa oddělená od státního rozpočtu zdravotní pojišťovny Pojistné je konstruováno jako procentní sazba z vyměřovacího základu za rozhodné období. ZAMĚSTNANEC: sazba: 4,5% vyměřovací základ: úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmu a nejsou od daně osvobozeny minimální vyměřovací základ: minimální mzda platná v měsíci, za který se pojistné odvádí (výjimky stanovuje zákon)
maximální vyměřovací základ: 48 nás. průměrné mzdy (součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného Nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu); stanoven na kalendářní rok rozhodné období: kalendářní měsíc OSVČ sazba: 13,5 % z vyměřovacího základu vyměřovací základ: 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (u spolupracující osoby se za takový příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech) minimální vyměřovací základ: 12 nás. 50 % průměrné mzdy maximální vyměřovací základ: 48 nás. průměrné mzdy OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. rozhodné období: kalendářní rok OSOBA BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ, ZA KTEROU NENÍ PLÁTCEM POJISTNÉHO STÁT sazba: 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu vyměřovací základ: minimální mzda platná v měsíci, za který se pojistné platí rozhodné období: kalendářní měsíc STÁT sazba a vyměřovací základ: 25% z všeobecného vyměřovacího základu stanoveného Nařízením vlády pro účely důchodového pojištění (t-2) rozhodné období: kalendářní měsíc PŘEROZDĚLOVÁNÍ POJISTNÉHO v zájmu vyrovnání rozdílů mezi pojišťovnami a solventností plátců přerozdělování 100% výběru pojistného podle: - nákladovosti pojištěnců; pro tyto účely 36 nákladových indexů dle věku a pohlaví - podle počtu nákladných pojištěnců vytvoření fondu sdílení rizika za účelem částečné kompenzace nákladů na mimořádně drahé případy (nákladná péče, pokud výše úhrady na jednoho pojištěnce překročila v období jednoho kalendářního roku částku odpovídající 30 nás. průměrných nákladů na jednoho pojištěnce za posledně účetně uzavřený kalendářní rok)
SOCIÁLNÍ POMOC Sociální pomoc v ČR zahrnuje: pomoc v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým osobám, sociální služby. HMOTNÁ NOUZE: příjmy osoby a dalších společně posuzovaných osob, po odečtení přiměřených nákladů na bydlení, nedosahují částky živobytí, přičemž si nemůže (nemohou) tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo. Za hmotnou nouzi jsou považovány i další situace, kdy příjem dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částky živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené (dále jen "odůvodněné náklady na bydlení"); osoby nesplňuje podmínky uvedené výše, avšak s ohledem na nedostatek finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví; osobu postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami (vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma); osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na mimořádné, ale nezbytné výdaje; osoba, která nesplňuje základní podmínky, ale je ohrožena sociálním vyloučením, např. - je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody; - je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti; - je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, resp. v 19 letech; - nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší; - je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. V hmotné nouzi není osoba, která: není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (s výjimkou osob, u kterých se práce nezkoumá);
je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí); prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (s výjimkou osob, u kterých se práce nezkoumá); je osobou samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí pro to, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a tudíž nemá nárok na dávky z tohoto pojištění; je osobou, jíž byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zvláštního právního předpisu a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce; nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc; je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce, nebo je osobou, které nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši. ČÁSTKA ŽIVOBYTÍ osoby činí: 1. u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování; 2. u osob, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (s výjimkou nezaopatřených dětí a osob, které jsou invalidní ve třetím stupni, ale nemají nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně): existenční minimum plus polovina rozdílu mezi životním a existenčním minimem (dále jen EM + ½ /ŽM EM/), popř. zvýšení podle toho, jak se osoba snaží využít majetek, uplatnit pohledávky nebo z důvodu dietního stravování; Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá u osoby, která je a) starší 68 let, b) poživatelem starobního důchodu, c) invalidní ve třetím stupni, d) osobou pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, pobírající rodičovský příspěvek a po této době takto pečující o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení;
e) osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II - IV, a to za předpokladu, žetato pomoc je vykonávána v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin týdně (je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec); f) nezaopatřeným dítětem; g) uznána dočasně práce neschopnou. U ostatních osob je v zásadě částkou živobytí existenční minimum. Takto stanovená částka živobytí však může být za podmínek stanovených zákonem navýšena, v závislosti na tom, jak aktivně se daná osoba, resp. společně posuzované osoby, snaží o zvýšení příjmu vlastním přičiněním (podrobnější specifikace viz zákon). Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek a prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro posouzení, zda se jedná o stav hmotné nouze, se sledují čisté peněžní příjmy v tomto rozsahu: - 70 % příjmu ze závislé činnosti a z funkčních požitků, a to po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů; - 80 % příjmu z náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě), z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci; - 100% ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu s výjimkou příspěvku na živobytí. Dávky v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc Příspěvek na živobytí je základní dávkou ve stavu hmotné nouze. Její výše odpovídá rozdílu mezi živobytím osoby/společně posuzovaných osob a příjmem osoby/společně posuzovaných osob, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení. Doplatek na bydlení pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, pokud je jeho příjem/příjem společně posuzovaných osob po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Podmínkou nároku na dávku je však i získání nároku na příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí. Výše dávky je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě/společně posuzovaným osobám částka živobytí. V ostatních situacích definovaných jako stav hmotné nouze se poskytuje mimořádná okamžitá pomoc. Dávka se liší v závislosti na typu situace (např. při vážné mimořádné události, kdy
celkové majetkové a sociální poměry osoby neumožňují překonat událost vlastními silami, se dávka poskytuje až do výše15ti násobku životního minima jednotlivce.) Pokud je zřejmé, že dávka není využívána k účelu, na který poskytována, může být vyplacena formou poukázek v rozsahu stanoveném zákonem. Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou: - pověřené obecní úřady, - obecní úřady obcí s rozšířenou působností, - krajské úřady, - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, - újezdní úřady. Podrobněji k problematice hmotné nouze: Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu DÁVKY ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝM Dávky poskytované zdravotně postiženým osobám jsou v kompetenci obecních úřadů s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů, dle typu dávky. Spektrum dávek je široké; jsou určeny na opatření zvláštních pomůcek, na úpravu bytu, užívání bezbariérového bytu, na zvýšené životní náklady, na individuální dopravu a podobné účely. SOCIÁLNÍ SLUŽBY Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Služby jsou poskytovány v různých formách pobytové, ambulantní, terénní. Poskytovatelé sociálních služeb jsou: - územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, - další právnické osoby, - fyzické osoby, - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a jím zřízené organizační složky státu. Sociální služby jsou poskytovány na základě oprávnění, které vzniká rozhodnutím o registraci. (Registrace se nevyžaduje v případě, pokud pomoc v podobě služby poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel, případně pokud je služba poskytována na území ČR subjektem z jiného členského státu EU, který má k této činnosti oprávnění a poskytuje službu v ČR ojediněle.) O registraci rozhoduje příslušný krajský úřad a ten také vede registr poskytovatelů sociálních služeb. (Krajský úřad je správcem registru v jeho listinné podobě, v elektronické podobě je správcem Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.) Zařazení do registru je podmínkou pro čerpání prostředků z veřejných rozpočtů.
O poskytnutí sociální služby uzavírá osoba písemnou smlouvu s poskytovatelem sociální služby. Financování služeb je vícezdrojové: - dotace státního rozpočtu, - rozpočty územních rozpočtů, - rozpočet zřizovatele, - vlastní příjmy uživatele, - další zdroje. Největší položkou dotace státu je příspěvek na péči, který je poskytován osobě, která splňuje podmínky nároku, na úhradu za poskytovanou sociální službu. Sociální služby jsou poskytovány bez úhrady, za částečnou úhradu nebo za úhradu. Výše úhrady je sjednána v rámci smlouvy s poskytovatelem služby. Bez úhrady nákladů se poskytuje například sociální poradenství, raná péče, krizová pomoc. Výše úhrady za poskytované služby má stanovený horní limit, který je upraven prováděcím právním předpisem. U vybraných pobytových služeb (například domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením) je současně stanoven povinný zůstatek příjmu, který příjemci služby musí zůstat po úhradě nákladů za ubytování a stravu. Příspěvek na péči se poskytuje ze státního rozpočtu osobám, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností. Žadatel o příspěvek je povinen v žádosti uvést, kým mu bude péče poskytována a jakým způsobem. Výše příspěvku je odstupňována podle stupně závislosti; od lehké závislosti (I.stupeň) až po úplnou závislost (IV.stupeň). Od 1.1. 2010 bude příspěvek na péči dospělým osobám v I.stupni závislosti vyplácen v kombinované formě, nikoliv pouze v peněžité jako dosud; tj. polovina dávky bude vyplacena v peněžité formě a polovina formou věcného plnění, resp. formou nepeněžních nosičů. Tyto bude možno uplatnit pouze u registrovaných poskytovatelů. Po přechodnou dobu, do doby vybrání dodavatele nepeněžní formy výplaty (veřejná zakázka), bude tuto formu zajišťovat MPSV. Zavedení kombinované formy příspěvku nevylučuje možnost poskytnout příspěvek pouze v peněžité formě, pokud si to okolnosti objektivně vyžádají. Rozhodnutí bude v kompetenci obecního úřadu s rozšířenou působností. Zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, je aktuální výše příspěvku upravena takto: pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc: 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 5 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: 2 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Podrobněji k problematice sociálních služeb: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů ****