Výsledky propojení RSO a UIR-ADR a potenciál pro analýzy trhu práce

Výsledky propojení RSO a UIR-ADR a potenciál pro analýzy trhu práce Dr.Ing. Bronislava Horáková Institut geoinformatiky, VŠB TU Ostrava, tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava-Poruba tel. 59 7325599, fax. 59 6918589, e-mail: bronislava.horakova@vsb.cz Doc.Dr.Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky, VŠB TU Ostrava, tř. 17. listopadu,708 33 Ostrava-Poruba tel. 59 7325457, fax. 59 6918589, e-mail: jiri.horak@vsb.cz Petr Chrobák student institutu geoinformatiky, VŠB TU Ostrava, tř. 17. listopadu,708 33 Ostrava-Poruba e-mail: petr.chrobak.hgf@vsb.cz Rozšířený abstrakt Na území Moravskoslezského kraje je testováno propojení Registru sčítacích obvodů (ČSÚ) a ÚIR- ADR s cílem zjistit rozdíly v evidenci adres a ověřit úspěšnost propojení databáze stavebních objektů. Propojení bylo realizováno ve dvou variantách: pomocí kombinace kódu části obce, typu domovního čísla a hodnoty domovního čísla; a pomocí kombinace kódu ulice, typu domovního čísla a hodnoty domovního čísla Úspěšnost propojení pro Moravskoslezský kraj je 94 % (vzhledem k objektům v UIR-ADR), v jednotlivých okresech kolísá od 85 do 97 %. Nejhůře je na tom okres Karviná, kde v některých částech obcí dosahuje úspěšnost propojení jen 30 %. Důvodem jsou časté demolice stavebních objektů v poddolovaném území. Ukazuje se, že UIR-ADR nereaguje dostatečně pružně na tyto změny v území. Propojení registrů bylo v praxi uplatněno na Úřadech práce v Karviné a Frýdku-Místku, kde byli lokalizováni uchazeči o zaměstnání. Primární lokalizace byla ještě na úřadech práce z důvodu ochrany osobních údajů agregována do pravidelné sítě buněk. Výsledné kartogramy ukazují odlišný obraz situace v území ve srovnání s klasickými kartogramy s administrativními hranicemi a dovolují situaci v území detailně hodnotit.

Výsledky propojení RSO a UIR-ADR a potenciál pro analýzy trhu práce Dr.Ing. Bronislava Horáková Institut geoinformatiky, VŠB TU Ostrava, tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava-Poruba tel. 59 7325599, fax. 59 6918589, e-mail: bronislava.horakova@vsb.cz Doc.Dr.Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky, VŠB TU Ostrava, tř. 17. listopadu,708 33 Ostrava-Poruba tel. 59 7325457, fax. 59 6918589, e-mail: jiri.horak@vsb.cz Petr Chrobák student institutu geoinformatiky, VŠB TU Ostrava, tř. 17. listopadu,708 33 Ostrava-Poruba e-mail: petr.chrobak.hgf@vsb.cz Abstract The connection between Register of Cenzus Districts (Czech Statistical Office) and UIR-ADR (Czech Ministry of Social Affairs) was tested for Moravia-Silesia Region (NUTS2). The objective is a documentation of discrepancies and validation of join operation between respective tables for addresses. The results are satisfactory, but some areas show very low rate of successful joining due to demolition of buildings on undermined areas.the prepared procedure was tested in Labour Offices. Results were aggregated to choropleth maps with regular boundaries and they are compared to choropleth maps with administrative boundaries. Abstrakt Na území Moravskoslezského kraje je testováno propojení Registru sčítacích obvodů (ČSÚ) a ÚIR- ADR s cílem zjistit rozdíly v evidenci adres a ověřit úspěšnost propojení databáze stavebních objektů. V jedné obci na Karvinsku postižené poddolováním a s tím spojeným větším rozsahem demolice je porovnán stav registrů se skutečností. Postup spojení a lokalizace adres je aplikován pro potřeby úřadů práce a prezentaci výstupů bez vlivu vymezení administrativních jednotek. Úvod Evidence uchazečů o zaměstnání a dalších zájmových subjektů, které evidují úřady práce, obsahuje přesnou adresu bydliště, která se však nevyužívá při analýzách trhu práce z důvodu chybějících souřadnic přímého referenčního systému a z rovněž z důvodu ochrany osobních dat. MPSV ČR požádalo ČSÚ o poskytnutí Registru sčítacích obvodů, který by bylo možné využít pro lokalizaci adres stavebních objektů. Ověřením této možnosti a praktickým vyzkoušením byl pověřen institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava, který tyto postupy analyzuje v rámci grantu Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií. Charakteristika UIR-ADR Registr UIR-ADR byl vybudován v letech 1997-1999 za spolupráce obecních úřadů, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Českého statistického úřadu a České pošty s.p. Analytické, programátorské práce a z velké části i vlastní zpracování dat provedla firma OKsystem s.r.o. Registr představuje centrální databázi celostátních číselníků oblastí, krajů, okresů, obvodů ORP (obcí s rozšířenou působností), obvodů POU (obcí s pověřeným obecním úřadem), obcí, pražských obvodů,

správních obvodů, městských částí, částí obcí, ulic a veřejných prostranství, pošt, adres a stavebních objektů [6]. Jednotlivé záznamy vztahující se k evidovaným adresám neobsahují žádné údaje o osobách ani organizacích. Pro adresy poskytuje Česká pošta platná poštovní směrovací čísla. Registr byl původně vytvářen pro potřeby státní sociální podpory a úřadů práce, jeho použití se ale značně rozšířilo. Využívání registru má zajistit jednotné a správné používání názvů a umožňuje kontrolu existence adresy. Registr udržuje MPSV ČR ve spolupráci s obecními úřady. Do registru jsou průběžně doplňovány chybějící adresy, zaznamenávány změny názvů, případně označeny zrušené stavební objekty. Tomu odpovídá i změna verze dat databáze. Jednotlivé verze dat jsou číslovány pořadovými čísly od 1, resp. 0, výše. Platnost verze je jeden týden, pouze ve výjimečných případech i méně. Pro každou verzi jsou v databázi evidovány všechny změny, ke kterým došlo od předcházející verze, přitom nezaleží na tom, zda šlo o změnu v realitě nebo o opravu chyby. Po uzavření verze je vygenerován změnový soubor [6]. V registru UIR-ADR se tedy vedou dva typy evidencí, a to evidence reality a evidence změnových operací. V databázi jsou evidovány všechny prvky územní identifikace v současnosti existující na území ČR. Evidovanými časovými údaji jsou dny účinnosti nahlášených událostí (vznik prvku, změna prvku, zánik prvku). Pro sledování jednotlivých objektů je významná především evidence aktuálního stavu, která se realizuje prostřednictvím atributu STAV nabývajícího hodnot 1, 2 a 3. Atribut STAV s hodnotou 1 vyjadřuje existenci daného prvku v současnosti. Hodnota 2 vyjadřuje, že daný prvek sice v realitě existoval dříve, ale v současnosti již neexistuje, zanikl. Prvky, které mají atribut STAV roven 3, nikdy v realitě neexistovaly a byly vloženy do databáze omylem. V návaznosti na stav se vede popis historie změn atributu. Za změnu je v tomto případě považována pouze změna, která se v reálném světě skutečně stala. U prvků, které byly do databáze vloženy omylem, je historie vždy prázdná. Pokud byla neprázdná, v okamžiku, kdy se zjistí, že je daný prvek omyl, je rovněž historie změn takovéhoto prvku vymazána [6]. V databázi se rovněž evidují vazby mezi prvky městská část, část obce, UVP a dodací pošta. Součástí evidence je i registrace doplňkových údajů o obcích (kontakty na pracovníky obecních úřadů) a evidence převodní tabulky kódů částí obce, které zajišťují kompatibilitu dat pořízených ve starších verzích UIR-ADR. Tab. 1 Obsah registru UIR-ADR (zpracováno dle [6] ) Číselník Vymezení Zdroj dat Oblasti Standard ISVS 008, odst.3.13 ČSÚ Kraje Standard ISVS 008, odst.3.14 ČSÚ Okresy Standard ISVS 008, odst.3.15 MMR Obvody ORP Zákon č. 314/2002 Sb. MMR Obvody POÚ Zákon č. 314/2002 Sb. MMR Obce Standard ISVS 008, odst.3.16 MMR Pražské obvody Standard ISVS 008, odst.3.39 Zákon č. 36/1960 Sb. Správní obvody Standard ISVS 008, odst.3.38 Vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. NUTS4-obvody Opatření ČSÚ, částka 33/1999 Opatření ČSÚ, částka 33/1999 Městské části Standard ISVS 008, odst.3.18 MMR Části obce Standard ISVS 008, odst.3.17 MMR UVP Standard ISVS 008, odst.3.20 MPSV (OÚ) Stavební objekty Standard ISVS 008, odst.3.22 MPSV (OÚ) Charakteristika Registru sčítacích obvodů ČSÚ Registr sčítacích obvodů je tvořen třemi relativně samostatnými databázemi - databází sčítacích obvodů, databází ulic a veřejných prostranství a databází stavebních objektů a bytů. Jedná se o popisně a graficky skladebnou soustavu všech prvků administrativního, technického, sídelního a statistického členění za celou ČR, a to od krajů, okresů, obcí, částí obcí, městských částí

(městských obvodů), katastrálních území a územně technických jednotek, základních sídelních jednotek, sčítacích obvodů, objektů a parcel, ulic a veřejných prostranství až po adresní části bytů [4]. Registr byl původně vytvořen zejména pro potřeby státní statistické služby, především pro podporu výběrových a plošných šetření v oblasti sociálních statistik [3]. Zejména byl využit při SLDB 2001. V současné době registr využívá mimo ČSÚ ještě řada dalších subjektů, např. krizová centra, záchranné sbory apod. Geografická část registru byla realizována od počátku roku 1999. V roce 2002 byly dokončeny práce na zpracování územní struktury pro účely Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Od roku 2003 je zajišťována průběžná údržba registru nad centralizovanou popisnou a geografickou databází registru [3]. Na základě rozlišení charakteru ukládaných informací je možné odlišit dvě základní části registru, a to část popisnou a část geografickou, které jsou ve statistických procesech (vstupy, zpracování, výstupy) rovnocenně zastoupeny a mají společnou atributovou část územních identifikací a základních lokalizací [5]: 1. Popisná část registru budovy charakterizované identifikačními, adresními, lokalizačními, statistickými atributy a technickými atributy, zejména identifikačním kódem, kódem části obce, typem čísla domovního, číslem domovním, parcelou, katastrálním územím, statistickou územní jednotkou (sčítacím obvodem), základní sídelní jednotkou, městskou částí/obvodem, obcí, okresem, krajem, oblastí byty charakterizované identifikacemi budovy, v níž se nacházejí, pořadovým číslem bytu v rámci budovy 2. Geografického část registru: polygony sčítacích obvodů definiční body budov s čísly popisnými či evidenčními definiční body ulic a ostatních veřejných prostranství Od těchto základních vrstev se dají odvodit: polygony základní sídelní jednotky polygony katastrálních území, územně technických jednotek polygony obcí a jejich částí, městských části/obvodů polygony okresů, krajů, oblastí, ČR. Při aktualizaci RSO se využívá externích a interních datových zdrojů [3]. K externím (administrativním) patří především ÚIR-ZSJ, mapa ZSJ, výstupy z Informačního systému katastru nemovitostí, vybrané referenční mapové podklady z archívu Zeměměřického úřadu a UIR-ADR. K interním datovým zdrojům patří zejména výsledky statistického šetření o budovách. Aktualizace se provádí především ve spolupráci se stavebními úřady. Propojení UIR-ADR a RSO V registru UIR-ADR jsou mimo jiné evidovány jednotlivé stavební objekty, u kterých se zaznamenávají především atributy vztahující se k jejich přesné adrese. Není evidovaná poloha v souřadnicovém systému. RSO v databázi stavebních objektů eviduje u jednotlivých stavebních objektů také souřadnice X a Y v souřadnicovém systému JTSK. Propojením obou registrů je možné dosáhnout lokalizace objektů evidovaných v UIR-ADR pomocí souřadnic X a Y. Pro vlastní propojení bylo nutno vybrat z registru UIR-ADR záznamy o objektech, které ve skutečnosti v době rozhodného data pro SLDB 2001 existovaly. Jedná se o objekty, u nichž atribut STAV objektu v aktuální verzi nabývá hodnot 1 (existuje) nebo 2 (zanikl), a termín zániku je až po rozhodném datu pro SLDB 2001. Všechny takové objekty musejí splňovat ještě podmínku vzniku před tímto rozhodným datem. Propojení se provádělo ve dvou variantách: 1. pomocí kombinace kódu části obce, typu domovního čísla a hodnoty domovního čísla. 2. pomocí kombinace kódu ulice, typu domovního čísla a hodnoty domovního čísla.

První varianta zajišťovala jedinečnou identifikaci v rámci celé ČR. U druhé varianty, která využívá identifikaci ulic, je nutné upozornit na 2 omezení: a. Kód ulice je sice jednoznačný v rámci celé ČR, ale ulice jako geoprvek je jednoznačná v rámci obce, nikoli v části obce, jak tomu je u kombinace typu a hodnoty domovního čísla. Mohla by tedy teoreticky nastat situace, že ulice prochází několika částmi obce v rámci jedné obce a na této ulici by se v jednotlivých částech obce mohl nacházet objekt se shodnou kombinací typu a hodnoty domovního čísla. b. řada především menších obcí nepoužívá uliční systém, tam tedy takové spojení nelze vůbec realizovat. Důvodem pro používání obou variant je snaha o dosažení co nejvyšší úrovně propojení. Záznamy, které se nepropojily v rámci 1. základní varianty, je možné ještě prověřit pomocí druhé varianty a tak zvýšit celkovou úspěšnost. Rozhodně není chápána druhá varianta jako náhrada první, ale jako její doplněk. Propojení bylo realizováno pro území celého Moravskoslezského kraje. Výsledky v tabulce 2 ukazují úspěšnost propojení 1.varianty. Je zřejmé, že úspěšnost byla vysoká, pro jednotlivé okresy zpravidla dosahuje 95 % a více. Tab. 2 Úspěšnost propojení mezi UIR-ADR a RSO pro Moravskoslezský kraj (varianta 1) [2] Počet Úspěšnost Počet Počet Zájmové území propojených propojení k UIRz UIR-ADR z RSO záznamů ADR [%] Úspěšnost propojení k RSO [%] okr. Bruntál 23553 22941 22421 95.2 97.7 okr. Frýdek - Místek 58039 56001 55586 95.8 99.3 okr. Karviná 34732 30775 29650 85.4 96.3 okr. Nový Jičín 34347 34091 33110 96.4 97.1 okr. Opava 40546 40549 36965 91.2 91.2 okr. Ostrava - město 27023 27257 26239 97.1 96.3 MSK celkem 218240 211614 203971 93.5 96.4 Jako nejproblematičtější se jevilo území okresu Karviná, proto jsme se s ním zabývali podrobněji. Bylo provedeno propojení zvláště pro tento okres, což umožnilo následně vyhodnotit úspěšnost pro dílčí administrativní jednotky (obce, části obce) v rámci okresu. Tab. 3 Vyhodnocení úspěšnosti propojení UIR-ADR a RSO pro jednotlivé obce v okrese Karviná (propojení varianta 1) [2] Název obce Počet záznamu v UIR-ADR Počet záznamu v RSO Počet propojených záznamů Úspěšnost propojení k UIR- ADR [%] Úspěšnost propojení k RSO [%] Horní Suchá 1129 1041 1032 91.41 99.14 Havířov 5910 5374 5288 89.48 98.40 Chotěbuz 295 311 282 95.59 90.68 Doubrava 612 580 579 94.61 99.83 Karviná 5902 4387 4300 72.86 98.02 Albrechtice 794 787 783 98.61 99.49 Český Těšín 5377 3199 3128 58.17 97.78 Dětmarovice 1095 1180 1089 99.45 92.29 Dolní Lutyně 1400 1405 1385 98.93 98.58 Bohumín 3292 3121 3069 93.23 98.33 Orlová 2833 3066 2752 97.14 89.76 Petrovice u Karviné 1234 1222 1206 97.73 98.69 Petřvald 1591 1682 1554 97.67 92.39

Rychvald 1645 1774 1628 98.97 91.77 Stonava 447 436 434 97.09 99.54 Těrlicko 1176 1210 1141 97.02 94.30 Úspěšnost propojení vyhodnocená k UIR-ADR je nejnižší pro obce Český Těšín a Karviná, dále pak pro Havířov. V Českém Těšíně se jako největší problém nízké úspěšnosti propojení jeví neadekvátní evidence objektů s typem domovního čísla 2 (tedy s číslem evidenčním) v jednotlivých registrech. V RSO je takových objektů evidováno několikanásobně méně než v UIR-ADR [2]. Nízká úspěšnost propojení v Karviné je způsobena především důlní činnosti v jejích exponovaných částech obcí Doly, Louky a Lázně Darkov (viz tab 4, která udává jen výsledky pro 16 částí obcí z 53 v okrese Karviná). Úspěšnost propojení se pohybuje okolo 30 %. Tyto části obce podléhají dynamickým změnám v krajině zapříčiněné intenzivní těžbou černého uhlí a s tím spojenými negativními vlivy na krajinu. V těchto oblastech každoročně docházelo resp. dochází k řádově desítkám demolic objektů. Na takovou dynamiku změn v realitě zřejmě patřičně nereaguje evidence v UIR-ADR. Obr. 1 Úspěšnost propojení mezi RSO a UIR-ADR v okrese Karviná, vztažená k UIR-ADR (1.varianta propojení) [2]

Obr. 2 Úspěšnost propojení mezi RSO a UIR-ADR v okrese Karviná, vztažená k RSO (1.varianta propojení) [2] Tab. 4 Výsledky propojení UIR-ADR a RSO pro části obcí v okrese Karviná s úspěšností horší než 90% (propojení varianta 1) Název části obce Počet záznamu v UIR-ADR Počet záznamu v RSO Počet propojených záznamů Úspěšnost propojení k UIR- ADR [%] Úspěšnost propojení k RSO [%] Dolní Žukov 376 317 314 83.51 99.05 Šumbark 1528 1035 1021 66.82 98.65 Hranice 423 382 374 88.42 97.91 Staré Město 315 275 273 86.67 99.27 Louky 465 148 148 31.83 100.00 Mistřovice 144 127 124 86.11 97.64 Mosty 425 349 342 80.47 97.99 Stanislavice 180 153 153 85.00 100.00 Starý Bohumín 455 409 400 87.91 97.80 Doly 737 232 232 31.48 100.00 Fryštát 522 448 434 83.14 96.88 Lázně Darkov 645 144 144 22.33 100.00 Český Těšín 3919 1937 1885 48.10 97.32 Lazy 119 102 92 77.31 90.20 Město 518 557 483 93.24 86.71 Poruba 1060 1162 1044 98.49 89.85

Co se týče úspěšnosti propojení vztažené k RSO, je situace nejhorší v Orlové, kde úspěšnost dosáhla pouze 89.7 %. Pro 2. variantu vyhodnocení (tedy propojení pomocí identifikace ulice) bylo provedeno srovnání počtu ulic v jednotlivých registrech pro území okresu Karviná (tab.5). Tab. 5 Počty ulic v jednotlivých obcích v okrese Karviná Kód obce Název obce Počet ulic z RSO Počet ulic z UIR-ADR 552739 Horní Suchá 86 90 555088 Havířov 373 375 555291 Chotěbuz 21 21 598917 Karviná 215 233 598925 Albrechtice 52 53 598933 Český Těšín 165 166 598968 Dolní Lutyně 76 78 599051 Bohumín 137 136 599069 Orlová 126 126 599085 Petřvald 91 93 599107 Rychvald 88 87 Z této tabulky je patrné, že si počty ulic, resp. jednotlivé ulice většinou neodpovídají. Situace je nejhorší v Karviné, kde je shoda záznamů pouze 92 %. Situace je nejlepší v obcích Orlová a Chotěbuz, kde si odpovídají všechny ulice uvedené v obou registrech. Pro vybranou část obce Dolní Suchá byla provedena i terénní rekognoskace a ověření údajů na stavebním úřadu. Porovnání skutečného stavu v terénu s registrem RSO [2] V registru není uvedeno 7 objektů, které v terénu v současné době existují a existovaly i k rozhodnému datu pro SLDB 2001. Jeden objekt uvedený v registru neexistuje. Jedná se o objekt s domovním číslem 12. Jelikož u něho nejsou v registru evidovány žádné atributy, je předpoklad, že byl vložen do registru omylem. Dále nejsou uvedeny tři objekty reálně existující v zájmovém území. Celkem tedy 10 objektů existujících k rozhodnému datu SLDB 2001 není v registru RSO uvedených. Jeden objekt uveden v RSO neexistuje. Porovnání skutečného stavu v terénu s registrem UIR-ADR [2] V registru je uvedeno 8 objektů, které se v terénu nenacházejí, jedná se o staré demolice na ulicích Závodní a U Obory. Tyto objekty byly zaniklé ještě před rozhodným datem pro SLDB 2001. Dále jsou uvedeny ještě další dva objekty, které rovněž neexistují, ale u nichž nelze dohledat jejich historií, zřejmě se jedná o omyly. Jeden objekt uvedený v registru, je omylem přiřazen k této části obce (nachází se na ulici, která leží celá v jiné části obce). Správně náleží do části obce Prostřední Suchá. Špatné přiřazení k části obce se týká rovněž dalších 11 objektů. Nejsou uvedeny objekty existující k rozhodnému datu, a to č.d. 133, 353 a 1525. Dále, rovněž jako v RSO, nejsou ani v UIR-ADR uvedeny další tři objekty, které se v zájmovém území nacházejí. Celkem tedy 6 objektů existujících k rozhodnému datu SLDB 2001 není v registru uvedených. Deset objektů uvedených v UIR-ADR neexistuje a 12 jich má špatně přiřazenou část obce. Na základě podrobného zkoumání situace v části obce Dolní Suchá lze konstatovat, že v tomto případě je lepší stav evidence v RSO. Lokalizace uchazečů o zaměstnání a jejich agregace

Evidenci uchazečů o zaměstnání vedou jednotlivé, územně příslušné úřady práce, využívají k tomu informační systém OKpráce. Součástí evidence je i adresa uchazeče o zaměstnání (resp. více adres), která se kontroluje v systému UIR-ADR. V případě nesouladu se skutečností je o potřebných změnách informována Správa sociálního zabezpečení, která tyto změny registruje. Struktura adresy používaná v systému OKpráce odpovídá struktuře příslušné části UIR-ADR. Připravený postup propojení UIR-ADR a RSO je zde tedy možno plně využít a dosáhnout lokalizace uchazečů o zaměstnání pomocí souřadnic X a Y. Z důvodu ochrany osobních dat je nezbytné tuto operaci provést na jednotlivých úřadech práce. Protože selektovaná data obsahují informaci o bydlišti uchazeče, i když je samotný uchazeč anonymizován, není možné z důvodu ochrany osobních dat odnášet taková data z úřadů práce. Proto bylo přistoupeno k jejich agregaci do pravidelných pravoúhlých sítí, které byly předem předpřipraveny. Z dat o uchazečích byly vybrány některé údaje o uchazečích, které byly určeny na základě konzultace s pracovníky ÚP Karviná. Jedná se především o data týkající se adresy uchazečů, dále o data důležitá pro sledování situace na trhu práce, konkrétně data týkající se vzdělání a délky evidence uchazečů (viz tab.6). Z IS Okpráce bylo nutno vybraná data na jednotlivých ÚP exportovat. V budoucnu bude možné zajistit přímé spojení, bez nutnosti exportu dat. Takové zásahy do informačního systému však může provádět pouze správce systému, kterým je firma Oksystem s.r.o. Tab. 6 Použité atributy z OKpráce Tabulka Název atributu Popis OBCAN OBC_IDCISL Identifikační číslo uchazeče OBCAN_OSDATA VZDELANI_K Kód dosaženého vzdělání EVID_UCHAZECE EUCH_OD Datum začátku evidence uchazeče na ÚP EUCH_DO Datum ukončení evidence uchazeče na ÚP ADRESA ADR_CISLO_DOMOVNI Číslo domovní TYP_DOMOV_CISLA_KOD Kód typu domovního čísla COBCE_KOD Kód části obce OBEC_KOD Kód obce ULICE_KOD Kód ulice ADRS_OBEC_NAZEV Název obce ADRS_CAST_OBCE_NAZ Název části obce ADRS_ULICE_NAZEV Název ulice Export a zpracování dat byly prováděny na úřadech práce Karviná a Frýdek-Místek. Pro export z evidence uchazečů byly vymezeny některé omezující kritéria: uchazeč byl zaevidován do evidence před 13.3.2004 uchazeč byl k datu 13.3.2004 v evidenci jedná se o uchazeče s typem skupiny C, tedy o občana ČR uchazeč má druh adresy 1, tedy žije na trvalé adrese Omezující kritéria týkající se datumu evidence uchazečů bylo nutno zadat z důvodu exportu dat na obou ÚP ke shodnému datu, a to k 13.03.2004. Takto vybraná a ošetřená data byla uložena do pomocného souboru DBF. Propojení mezi exportovanými daty ÚP a RSO bylo realizováno ve dvou krocích, využívající obě dříve navržené varianty propojení. Po provedení spojení přes jedinečnou kombinaci atributů kódu části obce, typu domovního čísla a hodnoty domovního čísla (varianta 1) se použilo ještě propojení přes kombinaci atributů kódu ulice, typu domovního čísla a hodnoty domovního čísla (varianta 2) a z těch se vybraly a použily záznamy nepropojené v 1.variantě. Ve výsledku byli jednotliví uchazeči jednoznačně lokalizováni pomocí souřadnic X a Y v souřadnicovém systému JTSK. Nad prostorově lokalizovanými uchazeči byl proveden výpočet identifikátoru čtvercové buňky, do které uchazeč náleží.

Následovala agregace přiřazených uchazečů do jednotlivých buněk sítě. Ta byla provedena pro celkový počet uchazečů, pro jednotlivé kategorie vzdělání a pro dlouhodobě nezaměstnané evidované déle než 6, resp. 12 měsíců. Doplňkově byly údaje agregovány i do administrativních celků jednotlivých obcí. Z jednotlivých ÚP byly odnášeny jen tabulky obsahující agregovaná data o uchazečích z jednotlivých okresů. Vizualizace získaných dat Získaná data byla vizualizována ve formě kartogramů s geometrickými hranicemi (vymezení viz např. [7]. Pro srovnání s běžně používanými kartogramy s administrativními hranicemi byla prováděna i agregace dat do obcí. Tato metoda již byla použita při propojení registru obyvatel a evidence ÚP v Novém Jičíně [1]. Vizualizovaná data musí splňovat požadavek na ochranu osobních údajů. V menších obcích při použití velkého měřítka a podrobného mapového podkladu by byl tento požadavek narušen. Proto je potřebné při vizualizaci počtu uchazečů provést ještě selekci a vypustit z vizualizace buňky s malým počtem uchazečů. Na obrázcích 3 a 4 je zobrazen podíl uchazečů s neúplným nebo základním vzděláním k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Karviná. Pokud srovnáme např. situaci ve městě Karviná, je zřejmé, že v území existují významné rozdíly, které nejsou dokumentovány v kartogramech s administrativními hranicemi. Především západní část města je má mnohem horší hodnotu ukazatele ve srovnání s centrální částí (střed města). Vzhledem k formě dat z ÚP agregovaných na buňky je možné situaci zobrazit ve větším měřítku a hodnotit detailní situaci na území města (obr.5).

Obr. 3 Podíl uchazečů s neúplným nebo základním vzděláním k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání (agregace na úroveň obcí) [2]

Obr. 4 Podíl uchazečů s neúplným nebo základním vzděláním k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání (agregace na čtverce 500x500 m) [2]

Závěr Obr. 5 Podíl uchazečů s neúplným nebo základním vzděláním k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání (agregace na čtverce 500x500 m), detail [2] Byly připraveny postupy propojení databáze stavebních objektů z Registru sčítacích obvodů a UIR- ADR. Propojení bylo zkoušeno na území Moravskoslezského kraje. Nejhorší výsledky vykazuje okres Karviná, ve kterém bylo následně provedeno detailnější zkoumání, včetně terénní rekognoskace situace v části obce Dolní Suchá. K hlavním příčinám patří demolice staveb v poddolovaném území, kde zvláště UIR-ADR nezaznamenává všechny potřebné změny. Postupy se prakticky vyzkoušely na lokalizaci uchazečů o zaměstnání z dvou úřadů práce. Lokalizovaná data byla na úřadech práce agregována do pravoúhlé sítě. Výsledné kartogramy ukazují odlišný obraz situace v území ve srovnání s klasickými kartogramy s administrativními hranicemi a dovolují situaci v území detailně hodnotit. Poděkování Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného grantu č. 402/02/0855 Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií podporovaného Grantovou agenturou České republiky. Děkujeme úřadům práce v Karviné a Frýdku-Místku za pomoc při zpracování dat, poskytnutá data a konzultace. Literatura [1] GLACOVÁ, M., HORÁK, J.: Analýza situace na trhu práce v měřítku okresního města. [CD- ROM] Sbor. ref. konference GIS Seč 2002 12.-14.6.2002, Seč, 2002, 18 s. [2] CHROBÁK, P.: Využití registru sčítacích obvodů ČSÚ pro lokalizaci subjektů na úřadech práce. Diplomová práce, Ostrava, 2004, 60 s.

[3] Metodika. [online]. Český statistický úřad, 2004. Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_rso> [4] Registr sčítacích obvodů nový produkt ČSÚ. [online]. Český statistický úřad, 2004. Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_scitacich_obvodu_novy_produkt_csu> [5] UDRŽALOVÁ, Z.: Vývoj Registru sčítacích obvodů ČR. In: Sborník referátů z konference GIS Ostrava 2004. VŠB-TU Ostrava, 25.- 28. 1. 2004, ISSN 1213-2454, 5 stran. [6] UIR-ADR Popis dat struktury 4.1 poskytovaných uživatelům. Oksystem spol.s r.o. 29 s. [7] VOŽENÍLEK, V.: Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. Olomouc, Univerzita Palackého, přírodovědecká fakulta, 2001, 1987 s., ISBN 80-244-0270-X.