Informační balíček Nezaměstnanost osob nad 50 let pro nezaměstnané a pro osoby v rozhodovacích pozicích Pro osoby v rozhodovacích pozicích Nejohroženějšími skupinami nezaměstnaností jsou ženy mezi 19 24 lety a ženy a muži starší 50 let. Tento informační balíček je zaměřen převážně na osoby starší 50 let. Osoby starší 50 let jsou-li uvolněny z pracovního procesu, je pro ně pak velmi obtížné se na trh práce vrátit. Možnost pracovního umístění osob vyššího věku je závislá na kvalifikaci a schopnosti adaptovat se na současné požadavky trhu práce. Na starší pracovníky je pohlíženo stereotypně. Většina zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců podle výzkumu rozvojového partnerství Třetí kariéra předpokládá, že ženy, ale i muži se po 50 letech věku hůře učí novým věcem, hůře se adaptují na změny a pracují nižším tempem než lidé mladší. Jako klady hodnotí jejich životní zkušenosti, odborné dovednosti a léty získaný nadhled v konfliktních situacích. Diskriminace Věk je jedním z faktorů, které spoluurčují pozici lidí na trhu práce. Podle výzkumu STEM, TR 06/03, Postavení zaměstnanců nad 50 let vyplynulo, že 15 % z 1 011 respondentů zažila diskriminaci na základě věku osobně. Příčiny vyšší nezaměstnanosti Z pohledu zaměstnanců je to nižší zájem firem osoby starší 50 let zaměstnávat a nabídnout jim odpovídající podmínky pro práci. Z pozice zaměstnavatelů je problém především v menší schopnosti přizpůsobit se novým nárokům a ochota se dále vzdělávat. Starší pracovník je neopakovatelnou osobností a personální práce s touto skupinou to musí respektovat. Ve firemní kultuře a její sociální politice je třeba oceňovat přínosy starších pracovníků a reálně využívat jejich zkušenosti a reagovat na potřeby starších. Řada autorů uvádí, že výkon starších pracovníků není nutně ani lepší ani horší, než výkon zaměstnanců mladších, a že může být pozitivně ovlivňován také jinými faktory, jako je vyšší stupeň motivace, sebedůvěra, potřeba uznání, snaha předávat zkušenosti, vyšší loajalita s firmou, odpovědnost a technologická kázeň. Tyto faktory mohou změnit strukturu pracovních schopností a nahrazovat eventuální úbytky fyzických sil nebo zhoršení zraku a sluchu, které zpravidla prvními příznaky stárnutí. Postavení zaměstnanců nad padesát let na trhu práce : brožura je součástí projektu Třetí kariéra zaměřeného na podporu celoživotního vzdělávání a na zlepšení podmínek na trhu práce pro cílovou skupinu 50+ / Stem. -- Praha : Stem, 2006. -- 40 s.
Příklad z praxe: Jak sdělil mluvčí jabloneckého úřadu práce: Firmy hledající nové zaměstnance nemají zájem zaměstnávat starší lidi. "Větší problémy nalézt zaměstnání mají ženy po 45. roce a muži po 50. roce věku," "Stížnost na diskriminaci z důvodu věku, náboženství či rasy kontrolní oddělení úřadu práce nikdy neobdrželo," dodal Michal Holý. Tyto skutečnosti se totiž velmi těžko dokazují. Přesto starší lidé svůj věk jako handicap při přijímacím řízení pociťují. Firmy nepřihlížejí k jejich zkušenostem, praxi ani dobrým pracovním návykům. Starším lidem se věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče. "Nabízíme jim možnost vytvoření individuálního akčního plánu," řekl Holý. Zaměstnavatelé mohou pro tyto lidi vyhradit i společensky účelná pracovní místa a žádat o příspěvek od státu. Jsou i firmy, které si zaměstnance s vyšším věkovým průměrem chválí. "Více starších řidičů mezi našimi zaměstnanci se ukázalo být přínosem," sdělil Luboš Wejnar, vedoucí autobusové dopravy v Jablonci. Jejich zkušenost významně snižuje podíl řidičů autobusů na dopravních nehodách," doplnil Wejnar. Jak problémům předcházet Klíčovými podmínkami pro podporu zaměstnanosti starších pracovníků jsou zejména reforma institutu předčasného odchodu do důchodu, flexibilní formy organizace práce a celoživotní vzdělávání, které může zajistit přizpůsobení schopností a dovedností postupujícím potřebám trhu práce. Specifikace ekonomických termínů: Definice nezaměstnanosti Za nezaměstnaného je v ekonomii považována osoba schopna a ochotná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně se za nezaměstnaného považuje osoba, která: Je starší 15-ti let Hledá aktivně práci Je připravena nástupu do práce do 14 dnů Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným) Je možné ji spočítat: u = U/(L+U) Když: u- míra nezaměstnanosti U- počet lidí bez práce L počet zaměstnaných lidí
V praxi se však přesnost takového měření těžko zajišťuje. Dalším termínem jsou: Tzv. Složky nezaměstnanosti Nezaměstnanost může být rozlišována: Systémová (strukturální) nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s celou ekonomikou Dobrovolná osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, nehledá práci (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných) Sezónní souvisí např. s ročním obdobím Frikční dočasná Cyklická souvisí s průběhem hospodářského cyklu tedy podle kde se nachází ekonomika v depresi nebo konjunktuře Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je taková nezaměstnanost, při které je na trhu práce vyrovnána poptávka firem po práci a nabídka práce, ze předpokladu, že se v ekonomice vyrábí potencionální produkt. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla nežádoucí. V přirozené míře není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům. Příčiny nezaměstnanosti Nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech Vysoké pojištění a podpory v nezaměstnanosti Efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje a jsou pak v práci více zainteresovaní) Česká republika je na předním místě v počtu hodin, které ženy stráví v zaměstnání 91 % žen (97 % mužů) pracuje na plný úvazek. S tím souvisí i další typický znak, jímž je velmi zanedbatelný počet žen v domácnosti (maximálně 1 % žen v ekonomicky aktivním věku). Při pohledu na nezaměstnanost žen je důležité si všimnout hodnot od roku 1997, kdy po ekonomické krizi začal ukazatel míry nezaměstnanosti v celé České republice růst. Na konci devadesátých let dosáhla míra nezaměstnanosti žen 10 %. V roce 2001 byla nezaměstnanost žen 9,9 %, zatímco nezaměstnanost mužů činila 6,8 %. Nezaměstnanost v České republice k 31. 7. 2005
K 31. 7. 2005 činila míra registrované nezaměstnanosti 8,8 % (červen 2005-8,6 %, červenec 2004-9,2 %). Úřady práce registrovaly celkem 500 325 nezaměstnaných, což je o 10 581 osob více než ke konci předchozího měsíce. Z celkového počtu nezaměstnaných je 476 456 tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání (jsou schopni okamžitě nastoupit do práce). Podle původní metodiky by byla míra registrované nezaměstnanosti k 31. 7. 2005 9,5 % (červen 2005-9,3 %, červenec 2004-10,1 %). Vyšší míra nezaměstnanosti je v tomto období každoročním jevem. Na úřady práce přicházejí ve větším počtu čerství absolventi škol a učilišť a také pedagogičtí pracovníci, kteří měli uzavřený pracovní poměr na dobu určitou. Většinou se jedná o ženy, které zůstávají přes prázdniny doma s dětmi. Přestože počet nezaměstnaných vzrostl, ve srovnání s červencem 2004 registrovaly úřady práce o 31 803 uchazečů o zaměstnání méně, což je bezesporu pozitivní fakt. Začíná se tak mimo jiné projevovat vliv nového zákona o zaměstnanosti, který začal platit 1. 10. 2004 a který zavedl řadu nových nástrojů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Zároveň zpřísnil podmínky pro zapsání či vyřazení z evidencí úřadů práce. Pokud jde o absolventy - podle nové právní normy už nemají automaticky nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanosti, a proto na úřady práce nespěchají a snaží se najít si zaměstnání. Nejnižší míru nezaměstnanosti hlásí okresy Praha-západ (2,6 %), Praha-východ (3 %), Praha (3,5 %) a Mladá Boleslav (3,8 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 30 okresů. Nejvyšší byla v okresech Most (22,1 %), Karviná (19 %), Chomutov (16,1 %), Teplice (15,9 %), Ostrava-město a Bruntál (oba shodně 15,4 %). Míra registrované nezaměstnanosti žen byla 10,9 % a mužů 7,2 %. V průběhu července se na úřadech práce nově zaevidovalo 53 870 osob. Je to o 5 982 více než v předchozím měsíci a o 7 056 méně než v červenci 2004. Z evidence naopak odešlo 43 289 uchazečů. Do nového zaměstnání nastoupilo 26 505 lidí, 16 784 uchazečů úřady práce z různých důvodů vyřadily. Mezi profesemi jak na straně nabídky, tak i poptávky převažovali prodavači, provozní pracovníci stravování, číšníci, servírky, kuchaři, uklízeči, řidiči motorových vozidel, montážní a manipulační dělníci, nástrojaři, kovodělníci, zámečníci, stavební dělníci, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě. Ke konci předchozího měsíce registrovaly úřady práce 270 315 žen - 54 % z celkového počtu nezaměstnaných, 74 666 osob se zdravotním postižením - 14,9 % celkového počtu nezaměstnaných a 30 892 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí 6,2 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červenci 132 028 uchazečů o zaměstnání - 26,4 % všech osob vedených v evidenci.
Úřady práce evidovaly k 31. 7. 2005 celkem 56 789 volných pracovních míst. Je to o 209 míst méně než v předchozím měsíci a o 11 052 míst více než v červenci 2004. Za měsíc červenec zaměstnavatelé nově nahlásili nebo uvolnili 15 289 pracovních míst. V současné době připadá na jedno volné pracovní místo v průměru 8,8 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (76,3), Most (48,8) a Bruntál (42,2). Ke konci července evidovaly úřady práce 1 316 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno volné pracovní místo připadalo 56,7 osob se zdravotním postižením. Pro absolventy a mladistvé nabízeli zaměstnavatelé celkem 7 418 volných pracovních míst. Nezaměstnanost v Evropské unii (2005) Nezaměstnanost je jedním z palčivých problémů, který trápí současnou Evropu. Ani vysoký růst české ekonomiky nemůže zabránit vysokému počtu nezaměstnaných. A žen je přitom nezaměstnaných mnohem více než mužů. Kde jsou na tom ženy nejlépe a ve které zemi jsou na tom lépe než muži? V evropských zemích se národní vlády potýkají s nezaměstnaností a její snižování je jednou z hlavních priorit ve všech zemích. Nejvíce je pozornost zaměřena na snižování nezaměstnanosti padesátníků, mladých lidí do 25 let, na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti a vyrovnávání rozdílů v nezaměstnanosti dle pohlaví. Nezaměstnanost žen v Evropské unii Ženy v Evropě jsou častěji nezaměstnané než muži. Ve většině členských zemích Evropské unie to mají ženy při uplatnění na trhu práce těžší než muži. Za celou Evropskou unii činí nezaměstnanost žen 9,8 % oproti nezaměstnanosti mužů 7,9 %. Nejnižší rozdíly v nezaměstnanosti dle pohlaví jsou tradičně ve Skandinávii (Dánsko, Finsko a Švédsko), zemích střední Evropy a Nizozemí a Velké Británii. Ve Velké Británii, Irsku, Estonsku a Lotyšsku je jako v jediných zemích nezaměstnanost žen nižší než nezaměstnanost mužů - jedná se však pouze o minimální rozdíl. Naproti tomu nejvyšší rozdíly v nezaměstnanosti žen a mužů jsou v jižních zemích Evropy. Například v Řecku činí nezaměstnanost žen 15,5 %, což je dvojnásobně více než u mužů (6,2 %). Obdobná situace je také ve Španělsku, Itálii a Lucembursku. Ve Spojených státech amerických a Japonsku je však situace zcela odlišná. V roce 2005 činila v USA nezaměstnanost žen i mužů shodně 5,1 %. V Japonsku je ještě nižší (u mužů 4,6 % a u žen 4,2 %). U žen je nejnižší nezaměstnanost v Irsku (3,9 %), Velké Británii (4,2 %) a Nizozemí (5,1 %). Nejvyšší nezaměstnanost žen je v Řecku (15,5 %), Slovensku (17,3 %) a Polsku (19,2 %).
Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nízké daně (Lucembursko, Irsko či Velká Británie) je současně také nízká nezaměstnanost. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je v Lucembursku a Irsku, tedy v zemích, které nabízejí nejlepší podnikatelské podmínky - a neustálý rozvoj podnikání s sebou samozřejmě přináší více pracovních míst a zvyšuje zaměstnanost. Lucembursko a Irsko vykazují v posledních letech nejvyšší ekonomickou výkonnost. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů. Lucembursko a Irsko nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu.
Nezaměstnanost v Evropě za rok 2005 dle pohlaví(v %) Země Nezaměstnanost (v %) Ženy Muži Belgie 9,6 7,6 Česko 9,8 6,5 Dánsko 5,5 4,4 Estonsko 7 8,6 Finsko 8,6 8,2 Francie 10,5 8,7 Irsko 3,9 4,6 Itálie 9,8 6,1 Kypr 7,6 4,8 Litva 8,5 7,9 Lotyšsko 9 9,1 Lucembursko 7,5 3,8 Maďarsko 7,4 6,9 Malta 9,8 7,1 Německo 9,5 8,8 Nizozemí 5,1 4,5 Polsko 19,2 16,5 Portugalsko 8,6 6,7 Rakousko 5,6 4,8 Řecko 15,5 6,2 Slovensko 17,3 15,7 Slovinsko 6,8 5,9 Španělsko 12,2 7,1 Švédsko 6,3 6,4 Velká Británie 4,2 5 EU 9,8 7,9 USA 5,1 5,1 Japonsko 4,2 4,6
Dlouhodobá nezaměstnanost Počet a podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) se v posledních letech zvyšoval. V roce 1999 počet nezaměstnaných celkem vzrostl o 26 %, zatímco počet dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl o plných 67 % a dosáhl 144,7 tis. osob. K 31.12.2001 bylo bez práce déle než 1 rok již 171,2 tis. osob, tedy 37,1 % všech uchazečů. Z kategorie nezaměstnaných nad 6 měsíců tvoří plných 67,5 % ti, kteří jsou bez práce déle než 1 rok. Přes výrazný nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti v předchozích letech se vývoj dlouhodobé zaměstnanosti, měřený počtem dlouhodobě nezaměstnaných, v roce 2001 stabilizoval. Nadále se ale prodlužuje průměrná délka evidence, která vzrostla z 9,5 měsíce v roce 1998 na 15,3 měsíce k 31.12.2001. Dlouhodobě nezaměstnaní většinou trpí kumulací různých znevýhodnění, které vyplývají z jejich osobní, kvalifikační, pracovní a sociální charakteristiky i z nižší úrovně pracovní motivace. Cílovými skupinami jsou zejména občané bez kvalifikace, mladiství, zdravotně postižené osoby, ženy s malými dětmi, osoby po návratu z výkonu trestu. Dlouhodobá nezaměstnanost žen je o něco vyšší než u mužů, představuje 53,1 % (nad 6 měsíců) a 52,6 % (nad 12 měsíců), při podílu žen na celkovém počtu nezaměstnaných 50,2 % (k 31.12.2001). Dlouhodobá nezaměstnanost je výrazně determinována dosaženým vzděláním. Podíl uchazečů se základním a nižším středním vzděláním, nezaměstnaných déle než 12 měsíců, je podle VŠPS 68,3 %, kdežto se středním odborným vzděláním bez maturity 50,4 %, se středním odborným a všeobecným vzděláním s maturitou 42,9 % a vysokoškolským vzděláním 40,9 %. Tendence k dlouhodobé nezaměstnanosti narůstá u vyšších věkových kategorií a u občanů se změněnou pracovní schopností (ZPS). Podíl nezaměstnanosti občanů se ZPS je prakticky stejný v celé republice, u věkově starších osob je podíl jejich dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší v regionech s nižší mírou nezaměstnanosti. Pro nezaměstnané Podpora v nezaměstnanosti Státní podpora v nezaměstnanosti je finanční výpomocí pro ty, kdo práci nemají, ale zároveň ji aktivně hledají nebo se účastní rekvalifikačních kursů. Podmínkou je registrace na úřadu práce v místě trvalého bydliště. Kdo má na podporu nárok? Podpora náleží uchazeči o zaměstnání, pokud byl v posledních 3 letech zaměstnán alespoň po dobu dvanácti měsíců, požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o
zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Za dobu zaměstnání se považuje i příprava občana se změněnou pracovní schopností pro pracovní uplatnění soustavná příprava na budoucí povolání (započítat lze maximálně 6 měsíců) péče o dítě do věku 3 let nebo dlouhodobě těžce postižené dítě do věku 18 let péče o blízkou bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let doba pobírání invalidního důchodu výkon dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra Jak dlouho je podpora vyplácena? Podpora je vyplácena nejdéle po dobu: do 50 let věku 6 měsíců, do 55 let věku 9 měsíců a nad 55 let věku 12 měsíců. Pokud se uchazeč o zaměstnání účastní rekvalifikačního kursu úřadu práce, je podpora vyplácena až do ukončení rekvalifikace. Do doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti se nezapočítává podpora vyplácená v době rekvalifikace, pobírání nemocenské (podpora se nevyplácí) a při vazbě (podpora se nevyplácí). Jaká je výše podpory? Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena na základě průměrného měsíčního čistého příjmu v posledním zaměstnání a to ve výši 50 % příjmu po dobu prvních 3 měsíců 45 % příjmu po zbývající dobu 60 % příjmu po dobu rekvalifikace Pokud předchozí příjem nelze zjistit (např. bez svého zavinění nemůže dosvědčit výši svého výdělku), použije se částka životního minima pro jednotlivého občana staršího 26 let. U samostatně výdělečných osob se podpora stanoví na základě vyměřovacího základu důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti.
Je výše podpory omezena? Ano, podpora je vyplácena nejvýše do částky odpovídající 2,5 násobku životního minima samostatně žijícího občana, v případě rekvalifikace do částky 2,8 násobku životního minima samostatně žijícího občana. Kdy není podpora vyplácena? Podpora není vyplácena, pokud uchazeč splňuje nárok na starobní důchod pobírá dávky nemocenského pojištění nastoupil vazbu nebo výkon trestu Psychologie nezaměstnanosti Lidé bez práce mají často pocit, že nikam nepatří. Jako občané nemají v mnoha případech všechna práva. Nabízíme pár rad, které mají za cíl zredukovat stres nezaměstnaného, podnítit jeho aktivitu k větší flexibilitě, získat sebejistotu a podnítit potřebné sociální dovednosti, jako je například dovednost hledat novou práci, schopnost představit se a nabídnout se na trhu práce. K efektivní osobní strategii pro překonání krizového období ztráty práce je třeba: Neztrácet naději a nepodléhat tlaku nepříznivé situace. Žádost o nové pracovní místo je vždy spojena s možností odmítnutí a je nutné se nenechat odradit i případným neúspěchem v hledání práce. Můžeme se setkat s předsudky spojenými s kritickým odsouzením člověka, že nemá nebo že mění práci. Naplánovat si pravidelné aktivity. Je dobré o sebe pečovat nejen o svůj zevnějšek, ale i své vzdělání. Jde především v případě nezaměstnanosti o kvalifikační kurzy, studium jazyků nebo třeba získání řemeslných dovedností. Je třeba nezapomínat na koníčky a další volnočasové aktivity, stejně jako péči o rodinu a své blízké, v nichž může nezaměstnaný nalézt podporu. Využít čas k možnosti zhodnocení dosavadních životních a pracovních zkušeností. Rozšířit si právní vědomí a dobře znát práva a povinnosti nezaměstnaného.
Nezaměstnaní by měli znát své právo na vydání posudku o pracovní činnosti, všech písemností týkajících se osobních údajů a potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. Úřady práce mají povinnost informovat o právech a povinnostech nezaměstnaného. Nezaměstnaný má právo na zprostředkování pracovního uplatnění, právo na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání i v případě ztráty zaměstnání. Hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání se poskytuje nejdéle po dobu 6 měsíců, a to po dobu prvních 3 měsíců ve výši 50% průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v osledním zaměstnání, po zbývající dobu ve výši 40%, při nástupu na rekvalifikaci pak hmotné zabezpečení činí 60% po celou dobu rekvalifikace až do jejího ukončení. Nevznikne-li uchazeči o zaměstnání nárok na hmotné zabezpečení nebo nedosahuje-li výše přiznaného hmotného zabezpečení životního minima anebo není-li jako občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň jeho příjem nedosahuje životního minima, má právo si na příslušném obecním úřadě požádat o poskytování dávek sociální péče. Neuzavírat se do sebe, ale sledovat dění kolem sebe, udržovat neustálý kontakt s trhem práce a širším sociálním okolím, které je jedním z nejvýznamnějších zdrojů včasné a kvalitní informace o možnossti zaměstnání. Na přechodnou dobu si najít práci i méně placenou, tzv. pod svojí kvalifikací (třeba i na částečný pracovní úvazek), jen nezůstat v nečinnosti. Promyslet si úspornou životní strategii. Finanční nedostatek je příležitostí přehodnotit dosavadní životní hodnoty. Důsledně pečovat o zdraví. Obavy ze ztráty práce anebo nezaměstnanost jsou často provázenypocity úzkosti, smutku a depresemi. Dobrý zdravotní stav pomáhá také udržovat dostatek odpočinku a aktivity.
Použitá literatura Knihy: 1. Prosazování rovnosti mužů a žen na trhu práce v České republice / Český helsinský výbor. -- 1. vyd. -- Praha : Český helsinský výbor, 2002. -- 1. vyd. ISBN 80-86436-11-X 2. Ekonomická aktivita, zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice v letech 1990-1993 / Český statistický úřad. -- [1. vyd.]. -- Praha : Český statistický úřad, 1994. 3. Gender assessment of the impact of EU accession on the status of women in the labour market in CEE : national study: Hungary / Szilvia Szabo (ed.). -- Budapest : Social Innovation Foundation, 2003. 4. Nezaměstnanost : psychologický, ekonomický a sociální problémy / Božena Buchtová... [et al.]. -- 1. vyd. -- Praha : Grada Publishing, 2002. 5. Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil : podzim (září až listopad) 1997 / Český statistický úřad. -- 1. vyd. -- Praha : Český statistický úřad, 1998. 6. Společenské souvislosti trhu práce / Dagmar Brožová. -- 1. vyd. -- Praha : Sociologické nakladatelství (SLON), 2003. -- 140 s. 7. Postavení zaměstnanců nad padesát let na trhu práce : brožura je součástí projektu Třetí kariéra zaměřeného na podporu celoživotního vzdělávání a na zlepšení podmínek na trhu práce pro cílovou skupinu 50+ / Stem. -- Praha : Stem, 2006. -- 40 s. Elektronické zdroje: 8. http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/nez_cisla/ 9. http://www.mesec.cz/clanky/nezamestnanost-v-eu-se-lisi-region-od-regionu/ 10. http://www.noviny-mpsv.cz/oblast.php?rubrika=214 11. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz 12. http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&cid=42273&h_kat_id=5063&id=5076 13. http://www.tagita.cz/?a=mdaxmtewmtawmq%3d%3d&r=mtawmdawmq%3d%3 D&PHPSESSID=f92c496d71e19818c819621238db3e0f 14. http://www.expertis.cz/ 15. http://www.rovneprilezitosti.ecn.cz/rovne-prilezitosti-vpraxi.shtml?x=1914791