Otázka: Helénistická filozofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Teji Helénistická filozofie je to období od smrti Alexandra velikého (= 323 př.n.l.) jsou 2 pojetí: v užším slova smyslu od smrti Alexandra až do našeho letopočtu (asi do roku 50) to jsou jenom 3 směry (Stoicismus, Epikúrejismus a Skepticismus v širším slova smyslu tam řadíme i římskou filozofii (až do 5.stol.) po rozpadu alexandrovy říše vznikly spousty samostatných států (největší Makedonie, Sýrie, Egypt atd.) protože byla Alexandrova ríše obrovská prolínání kultur po zániku říše změna myšlení a vytváření nových myšlenkových proudů lidé se cítí být kosmopolity (= světoobčany) v akademii (Platón) i v lyceu (Aristotelés) se nic extra neděje tito filozofové nejsou "in" helenistická filozofie navazuje především na Sokrata (velmi málo na Platóna a Aristotela) přizpívají k tomu i Sokratovské školy aktivní je tedy hlavně praktická filozofie = etika (= jak žít) Stoická škola patří do Helenistické filozofie ve vlastním slova smyslu (vznikla po smrti Alexandra Makedonského) page 1 / 10
byla velmi rozšířenou hlavní představitelé jsou až z pozdějšího období: Seneca, Epiktétos (bývalý otrok) a Marcus Aurelius (filozof na trůně) Vývoj filozofie vychází z Kynické školy jejich ideálem je mudrc a heslem "poznej sám sebe" říkají "řiď se svým rozumem, protože ten je ve shodě s přírodou a ve shodě s celým světovým řádem" nemáme se nechat ovlivnit ničím vnějším (= přímo od Kyniků) má nám být jedno jestli jsme chudí/bohatí, nemocní/zdraví atd. Stoická filozofie se velice rozšířila je ale společensky neudržitelné, aby celé masy žily podle stoické filozofie a kašlali na všechno ostatní (asi těžko může žít každý v sudu a kašlat na vše) filozofie se tedy musela zmírnit některé hodnoty mají přednost důležité je zdraví, protože potom se můžu zabývat poznáním sám sebe atd. přiznali tedy určitou hodnotu i okolním vlivům Nauka o státu: tvrdí, že všichni lidé jsou si rovni (typický kosmopolitismus) podstatné je, že máme rozum můžeme poznávat světový řád, který je poznatelný rozumem zvířata však rozum nemají zvířata a rostliny však ne lidé tedy mohou využívat zvířata a rostliny ke svému prospěchu Stoikové jsou deterministé vše je předem předurčeno jak ale ospravedlnit proč se chovat mravně když je vše předem dáno a nezáleží na tom jak se chovám??? v tom měli trošku mezeru a nějak to nedovedli vysvětlit (i když se to pokoušeli nějak vysvětlit, ale prostě to furt nesedělo) Epikurejská filozofie hlavní představitel Epikúros další zástupci: Lucretius a Horatius page 2 / 10
Epikúros (341-270 př.n.l.) působil v Athénách u vojska (absolvoval dvouletou školu) stal se učitelem filozofie na různých místech, ale nakonec skončil v Athénách v Athénách koupil zahradu a v ní založil filozofickou školu (Epikúrovy zahrady) vyučoval vlastní filozofii do jeho školy měli přístup i otroci, ženy atd. (všichni si jsou přece rovni) měl spostu příznivců jeho filozofie byla velice rozšířená a i dlouho rozšířená Negativní ohlasy měl i několik svých pomlouvačů byl obviněn jedním svým žákem z obžérství, filozofické nekompetence a zhýralého sexuálního života z obžérství asi proto, že vycházel z Kyrénské školy (hedonismus) s hedonismem samotným, ale nemá jeho filozofie nic společného jinak je ale ve většině zdrojů dobře popisován (jako skromný, dobrý atd.) dochovaly se nám jeho teze které se žáci učili nazpaměť ve 40 tezích je shrnut soubor jeho učení jeho teze byly dokonce vytesány do základů jedné zdi v Malé Asii (kus zdi se i dochoval!) Z čeho vycházel a jeho učení jeho učitel byl Démokrytos (= atomista) Epikúros přijal kompletně celou atomistickou filozofii vadil mu však ten determinismus (že atomy se pohybují po daných drahách atd.) zavedl odchylku z dráhy atomů vše je tedy základně dáno, ale malé bezvýznamné děje jsou dány náhodně existuje tedy i náhoda vycházel z Kyrénské školy, ale není vůbec hedonista "Musíme usilovat o slast a blaženost, ale pouze pomocí rozumu!" "ukojit musím pouze ty potřeby, které jsou nutné pro obnovu života, ale už ne si vybírat, nebo jíst více než je potřeba atd." je tedy vlastně asketa když se budeme řídit rozumem dojdeme k vyváženému klidu ducha = ataraxia page 3 / 10
podle něj nezažíváme žádné neutrální stavy buďto prožíváme stavy bolesti (snažíme se jim vyhnout) nebo stavy slasti (usilujeme o ně) neexistuje žádný "neutřální stav" "neutrální" stav nazývá katastémická slast Epikůros a zákony jeho heslem bylo žij skrytě zabýval se ústavami (došel k závěru, že z politiky nemůže vzejít nic dobrého) zabýval se zákony podle něj: jsme si zákony vynalezli my sami pro svůj prospěch lidé dodržují zákony, protože mají obavu z trestu, ze sankcí podle Epikůra neexistuje žádné svědomí (žádný vnitřní hlas, který říká co je dobré a co špatné) svědomí je jen nepříjemná obava, že se příjde na to, co jsme špatně udělali Epikůros tedy co se týče zákonů smýšlí jako Sofisté (oponují Sokratés, Platón a Aristotelés tvrdí, že stát vzniká z přirozenosti) Epikůros smýšlí velice egoisticky podle něj je i přátelství motivováno jenom egoisticky (pak to zmírnil, jenom na prvnotní impulz přátelství) když někomu pomůžu, tak z toho mám alespoň dobrý pocit Teologie bůh je podle Epikůra nepoznatelný, nezasahuje do dění ve světě, jsou mu cizí všechny lidské pocity je to blažená bytost, pro člověka nedosažitelný mravní ideál podle epikůra je potřeba se nebát ani boha ani smrti podle Epikůra nemusíme mít z boha vůbec strach, protože do dění vůbec nezasahuje (úplně nový názor ve filozofii náboženství! = bůh do dění nezasahuje!) dokud žijeme, nemáme se smrti obávat a až zemřeme nemůžeme se jí obávat Skepticismus má svůj počátek v antice, ale provází nás celými dějinami existuje několik škol: page 4 / 10
Pyrhónská skepse zakladatel Pyrhón z Elidy založil tu školu kolem roku 300 př.n.l. O pyrhónovi jsou to informace typu "jedna paní povídala" (není to vůbec jisté) tvrdí se o něm že byl ke všemu naprosto lhostejný například se prý ani nevyhýbal vozům na ulici účastnil se jednoho válečného tažení Alexandra Velikého setkal se s indickými askety Náčrt pyrhonský jediné dochované dílo napsal ho Sextus Empiricus je to shrnutí pyrhónské filozofie Filozofie samotná každý člověk by si měl položit 3 otázky 1. jaké věci ve skutečnosti jsou 2. jaký postoj k nim zaujímáme 3. co z tohoto postoje vyplývá skeptik na tyto otázky odpoví: nelze zjistit, jaké věci ve skutečnosti jsou (nemůžeme rozhodnout co je pravdivé a co je nepravdivé) ke každému tvrzení můžu uvést opačné tvrzení a nemám žádné stanovisko, podle kterého bych mohl rozhodnout co je a co není pravdivé když nemůžeme říct o věci jestli je to pravda nebo nepravda, nemáme o nich nic tvrdit mám zaujmout stanovisko lhostejnosti hlásají epoché = zdržení se úsudku page 5 / 10
z toho nám vypline vnitřní klid = ataraxia své doměnky podporujý tropy tropus - příklad jak ukázat věci jako protichůdné Příklady příklad: táž věc se různým tvorům jeví rozdílně člověk vidí barevně, pes černobíle táž věc se jeví rozdílně i různým lidem (barvoslepí nevidí stejně jako většina) táž věc se může jevit rozdílně i jednomu jednotlivci! (budu mít jiné názory a hodnoty, když budu zdravý nebo nemocný) rozdílnost i mezi národy různé národy mají různé zákony, různé mýty, různé mravy všechny tyto názory jsou ale v rozporu s jejich epoché zdržení se úsudku! skeptikové odpovídají, že oni nic netvrdí, protože to nemusí být pravda nevznášejí nárok na pravdivost (nestojí si za tím, jen nám to předkládají na zamyšlení) Akademická skepse Akademie = Platónova škola 268 př.n.l. Arkesilaos zavedl výuku skepticismu soustředil se především na etiku, ale svoje učení začal kritikou stoicismu celé učení leželo na kritice stoické filozofie nelíbila se jim kataleptická představa (= uchopující) je to převdivá představa (je schopna uchopit pravdu) skeptikové tvrdí, že nemůžeme říct, že nějaká představa je pravdivá nedá se to nijak dokázat (stoikové tvrdí, že to tak prostě je a basta) podstata jev poznání o skutečnosti můžeme mít pouze pravděpodobné pravděpodobnost leží na tom, že se s ostatními shodneme že tamto je židle (pravděpodobně to tak bude) vše tedy můžeme brát jen pravděpodobně a ne pravdivě page 6 / 10
souvisí to s tím, že poznáváme jenom jevy (svět se každému nějak jeví, ale každému se může jevit jinak) jsme tedy schopni dobrat se k jednotlivým jevům, ale nemůžeme se dobrat k podstatě, protože ta je ještě nad jevem a my ani neumíme určit komu se jev zdá pravdivě abychom poznali podstatu museli bychom vyskočit z vlastního těla, protože už jen přítomnost ve vlastním těle nám zkresluje pohled vnímáme tedy jak se nám věci jeví, ale nedostaneme se nikdy k jejich podstatě Novoplatónismus po Arkesilaosově Skepticismu se na přelomu letopočtu do akademie zpět vrací dogmatismus (= rozpracovávání Platónových myšlenek) Eudóros komentoval dialog Tímaios (Platónův dialog pojednávající o stvoření světa Platón ale zdůrazňuje že jde jen o Mýtus) parafrázuje Platónovy názory o stvoření a uvádí to jako fakt (svět byl stvořen demiurgem podle pravzorů = idejí a je obdařen světovou duší ze které vznikají jednotlivé duše) tento Eudórův komentář ovlivnil nejenom novoplatónismus, ale i celou středověkou filozofii Eudóros se tváří, že Platón tvrdí o stvoření světa výše řečené celý středověk jsme měli zkreslenou představu o Platónovi Filón někdy bývá označován také za eklektika (vyběrač a spojovač nauk) spojuje židovskou nauku s filozofií tvrdí, že bůh stvoří látku a uspořádává jí tak, že jí dá svého syna (logos) logos uspořádá látku podle pravzorů (= idejí) o idejích říká, že jsou to boží myšlenky počátkem novoplatónismu se dostáváme do filozofie náboženství Plotínos (205-269 n.l.) zakladatel novoplatónismus (někdy za zakladatele bývá považován Ammonios Sakkas = Plotínův učitel) page 7 / 10
je nejvýznamější představitel novoplatónismu dochoval se nám jeho životopis k filozofii se dostal v 28 letech 10 let studoval filozofii až takřka ve 40-ti letech začal přednášet a psát vlastní spisy byl mravně velmi na výši (lidé mu naprosto důvěřovali) byl obdivovatelem Platóna a chtěl založit Platónopolis (podle platónovy Ústavy) napsal 54 spisů ty jeho žák Porfyrios po 9 do různých okruhů Porfyrios je také komentátorem Plotínova díla (měl pocit, že Plotínovo nesrozumitelné dílo je třeba vysvětlit) Plotínova filozofie vychází nejvíce z Platóna a také trošku z Aristotela jedná se o filozofii náboženství základem všeho je Jedno o tom Jednom můžeme vypovídat vesměs jen negativně (můžeme říkat jen co není Jedno stojí mimo všechny protiklady, mimo jakoukoliv uchopitelnost není to ani jsoucno, ani nejsoucno, není ani v klidu, ani v pohybu, ani v prostoru, ani v čase je nedělitelné je jenom jedno (je "samozavršené") je příčinou všeho Jedno tvoří svět stupňovitě proces tvoření je emanace (svět vlastně nevzniká, ale vlastně sám emanuje = vyvěrá, vytryskává) jednotliviny z látky jsou spojeny se ZLEM (náš svět je ZLO) teodiceia (o spravedlnosti boha) ospravedlnění boha který je DOBRÝ a boha jako stvořitele světa ve kterém je ZLO page 8 / 10
v průběhu emanace jedno v každé sféře ztrácí něco ze sebe nejvyšším cílem člověka je setkat se s Jedním (pomocí naší duše) je ovlivněn východními náboženstvími s jedním se můžeme setkat ponořením se do sebe sama, pomocí extáze, pomocí mystiky sám tvrdí, že se s tím Jedním několikrát setkal skrze svoji duši (duše je to božské co je v nás) hříchy pácháme protože máme tělo co je z látky a ta je spojena se zlem Porfyrios psal komentáře k Plotínovi (viz výše) napsal komentář k Aristotelově Kategoriím (spis Logika Kategorie = 10 nejvyšších pojmů) v komentáři se zabývá, jestli obecné existuje reálně (jako Platónovy ideje) nebo jestli obecné je jenom jako pojem (Aristotelovy myšlenky) tímto komentářem položil základ středověkému sporu realismus nominalismus tedy protiklady: člověk neexistuje, jediné co existuje jsou nějaké ideje člověka člověk je reálný a obecniny jsou nereálné (tvrdil Aristotelés) Eklekticismus eklekticismus provází celou historii filozofie jde o vybýrání cizích myšlenek a jejich třídění do systémů mnohdy je ale zvlášť eklekticismus uváděn u Helénismu proto ho zde máme Boethius spojuje novoplatónismus a stoicismus a je ovlivněn také aristotelem chtěl přeložit celé platónovo a aristotelovo dílo do latiny (nečekaně se mu to nepovedlo přeložil jen část) slavý spis Útěcha z filozofie dílo co napsal ve vězení před svojí smrtí nakonec je popraven křesťanským králem pro své názory vede dialog s paní Filozofií a paní Moudrostí a těší se, že po smrti dojde blaženosti page 9 / 10
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Helénistická filozofie - maturitní otázka ZSV Cicero mimojiné významný řečník a spisovatel vstřebává myšlenky z různých škola (skepticismus, stoicismus) nejdůležitější je pro něj Skeptická filozofie popularizuje skeptické myšlenky pro lid (mravní ponaučení, rady atd.) dílo O povinnostech Více materiálů na Studijni-svet.cz page 10 / 10