ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Transkript

1 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/

2 ETIKA Ethos = z řeckého zvyk, obyčej, charakter Mos = z latinského morálka Etika = morálka ETIKA = věda, zabývající se morálními jevy MORÁLKA = co má být k uskutečnění dobra

3 ETIKA DESKRIPTIVNÍ (POPISNÁ) ETIKA Popisuje mravní jednání a hodnoty Existence norem etika se stává normativní vědou o lidském jednání

4 ETIKA 1) INDIVIDUÁLNÍ ETIKA Morální otázky jednotlivce 2) SOCIÁLNÍ ETIKA Mravní život a normy různých společenství a společenských činností (politika, rodina, komunikace, )

5 ETIKA 3) TEORETICKÁ ETIKA Filosofické otázky etiky 4) PRAKTICKÁ ETIKA Konkrétní situace, mravní jednání a aplikace mravních norem 5) PROFESNÍ ETIKA Etické problémy jednotlivých oborů

6 DĚJINY ETIKY ANTICKÁ ETIKA CTNOSTI Ctnost (areté, od aristos = to nejlepší, čeho je člověk schopen) Celé vzdělání zaměřeno na ctnostný život Čtyři antické ctnosti: rozumnost statečnost uměřenost spravedlnost

7 DĚJINY ETIKY PLATÓN život podle nejvyšší ideje dobra ARISTOTELÉS podstata ctnosti v rozumném společenském životě STOICISMUS vnitřní svoboda (pathé) od vášní apatheia = ( být nad věcí )

8 DĚJINY ETIKY KŘESŤANSKÁ ETIKA Židovská etika = desatero přikázání (1200 př.n.l.) Nejde o příkazy, ale o oznamovací způsob budoucího času etika toho, co má budoucnost a perspektivu Křesťanství tuto etiku přejímá a radikalizuje relativizace vztahu k bohatství jako zdroji nespravedlnosti

9 DĚJINY ETIKY Řešení vidí ve zřeknutí se majetku řešení bídy spočívá v solidaritě, sdílení, pomoci RADIKALIZACE: všichni jsou děti Boží a jsou si rovni Moc v jeho pojetí je služba Křesťanství je etikou lásky k člověku a nouzi úcta k lidské důstojnosti

10 TYPY MODERNÍ ETIKY UTILITARISMUS A PRAGMATISMUS Epikúros hedonistická etika (hedoné = slast) Nejvyšší mravní hodnotou je touha po uspokojení pozitivních pocitů a vyhnout se negativním Vulgární podoba v dnešní konzumní mentalitě bezproblémové a žádoucí je vše, co slouží k mému materiálnímu uspokojení

11 TYPY MODERNÍ ETIKY Eudaimoniá = štěstí Nejvyšší mravní hodnotou je štěstí UTILITARISMUS Utilitas = užitečnost Mravně dobré je to, co je užitečné pro největší počet lidí

12 TYPY MODERNÍ ETIKY PRAGMATISMUS Pragma = činnost O morálnosti rozhodují výsledky jednání dobrý výsledek ospravedlňuje kroky k jeho dosažení Všechny tyto etiky nedokáží stanovit inspirující vyšší mravní principy

13 TYPY MODERNÍ ETIKY ETIKY AUTONOMIE Vycházejí z autonomie svědomí a svobody jako základní hodnoty 1) ETIKA AUTENTICITY Morální je pouze to, co vychází z čistého a upřímného přesvědčení

14 TYPY MODERNÍ ETIKY 2) ETIKA EXISTENCIONALISMU Jediným příkazem mravním je jednat svobodně a autenticky Vše je dovoleno, není žádný objektivní zákon Já ve své svobodě rozhoduji o morálnosti, já tvořím a určuji hodnoty Za vše jsem také absolutně zodpovědný

15 TYPY MODERNÍ ETIKY 3) ETIKA KANTOVA Autonomie znamená, že mravní autorita není dána zvnějšku (Bůh), ale vychází z člověka autos nomos = sám sebe určující, sám si dávající zákony Podle Kanta je tou autoritou praktický rozum KATEGORICKÝ IMPERATIV:

16 TYPY MODERNÍ ETIKY Jednej tak, aby zásady tvého jednáníse mohly stát principem všeobecného zákonodárství. = mravní apriori Mravní zákon je povinnost Sklony a smyslové impulsy, které stojí proti povinnosti, vedou k nemorálnímu jednání Autonomní etiky se soustředily na rozum a svobodu

17 TYPY MODERNÍ ETIKY ETIKA ODPOVĚDNOSTI K naplnění života nestačí pouze naše autonomie a svoboda Jsme tu proto, že tu byli druzí a svoboda má smysl, protože jsou tu ti druzí. Ten druhý Pro etiku odpovědnosti se nejvýznamnější mravní hodnotou stává vztah k němu Strach odpovědnost za budoucí generace

18 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE ZLO Odvěká a stále nezodpovězená otázka Něco, co škodí, co zraňuje, co nemá význam, co je holý nesmysl a) Metafyzické (podstata) b) Fyzické (katastrofy, nemoci, ) c) Mravní (páchá člověk vědomě a svobodně)

19 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE VÝCHODISKA: a) Zlo jako podstata neexistuje; je to pouze nedostatek dobra; orientální filosofie vidí neustálý boj dobra a zla c) Spočívá v lidské svobodě člověk, který ví o svých povinnostech, závazcích vůči druhému i o mravním zákoně ve svém nitru, vědomě jedná proti nim a svému svědomí, jedná mravně zle

20 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE Člověk ve zlu, které sám nezpůsobil, se neptá, odkud je zlo, ale co proti němu dělat Pokud trpí druzí, jsme vyzvání k solidaritě Bolest lékař nebo mobilizace pozitivních sil k jeho odstranění Zlo zůstává stále zahaleno tajemstvím

21 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE DOBRO Něco, co přináší naplnění, rozvinutí člověka, co utěšuje Co má význam a smysl V morální rovině shoda myšlení a jednání se svědomím a přirozeným a mravním řádem Tíhnutí k dobru je nejvlastnější podstatou lidského života

22 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE SVOBODA Determinismus ( determinatio = omezení) X svoboda vůle Svoboda je lidskou podstatou láska Žijeme a rozhodujeme se zcela svobodně a za své jednání a rozhodnutí jsme plně odpovědní

23 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE 1) SVOBODA VNITŘNÍ Žádné vnější omezení / i ve vězení je člověk svobodný 2) SVOBODA VNĚJŠÍ Vnější podmínky života Může být právně (trest) nebo protiprávně (totalita) omezena

24 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE Svoboda spočívá ve vůli a schopnosti se rozhodovat Víme, co je správné, ale nějaká jiná motivace nás strhává k opaku V počátcích jsme svobodní, můžeme volit, ale pokud váháme, jsme ovlivňováni negativní motivací, slábne vůle a svoboda je spoutávána tlakem situace

25 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE Jsme tím, k čemu se svobodně rozhodujeme SVĚDOMÍ syneidesis (syn oida) = společně vidět, rozumět Platón, Seneca: něco božského v nás Zpočátku ovlivněno náboženstvím Osvícenství J.J. Rousseau: schopnost neomylně vést k mravnosti

26 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE Náboženství, filosofie = co dělat dnes? Svědomí je poslední mírou morálního jednání Svědomí je hlasem zodpovědnosti ( ten druhý ) X výčitek Význam řeči při formování svědomí Nezanedbatelná role vzorů

27 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE MRAVNÍ ZÁKON Existují všeobecně platné mravní principy? S vymizením klasických náboženských jistot zmizela i jistota, jak něco takového nalézt ideologie, nihilismus Po druhé světové válce přichází myšlenka přirozeného mravního zákona

28 ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE = nejobecnější a neměnné etické normy, jež vycházejí ze samé podstaty lidství (lidské přirozenosti) Závazné mravní zásady společné všem lidem Nejobecnějším zněním je výzva Obecné principy: úcta k lidské důstojnosti, respekt k autonomii a svobodě druhého, princip spravedlnosti, solidarita, ekologická odpovědnost Odklon od egoismu, příklon k druhému

29 ZDROJE: Adamová L., Dudák V., Ventura V.: Základy společenských věd III -Filosofie a etika, Fortuna, Praha, ISBN: X Dvořák, J.: Odmaturuj! ze společenských věd, Didaktis, Brno, ISBN: