Demografická analýza Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový Bydžov tvoří přirozené centrum sledovaného území. Rozloha činí cca 35 km 2,, počet obyvatel je 7200 a hustota osídlení 204 obyvatel na 1 km 2. Fyzickogeograficky náleží sledované území do České tabule a je tedy charakteristické rovinatým, příp. mírně zvlněným reliéfem s teplým podnebím, jež je příznačné pro celou oblast širšího Polabí (v rámci ČR se jedná o druhou nejteplejší oblast po Moravských úvalech).
1. OBYVATELSTVO Demografie Město Nový Bydžov má dle výsledků statistik z roku 2001 celkem 7 201 obyvatel. Počet obyvatel ve městě za posledních čtyřicet let klesal, na rozdíl v porovnání s počtem obyvatel v ČR. Novobydžovsko patří k populačně ztrátovým oblastem, na území se projevují podobné rysy demografického vývoje jako v celé republice, dochází k poklesu hrubé míry porodnosti a mírnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti. Věková struktura regionu není nijak příznivá. Je to způsobeno nižším podílem obyvatel v předproduktivním a produktivním věku a vyšším podílem obyvatel ve věku poproduktivním. Index stáří 60 + je 114,6. V porovnání ženy muži se v našem regionu ženy dožívají podstatně vyššího věku, toto je ale zcela běžný jev. Průměrný věk v regionu je 39,5. V ČR 38,8. Populační stárnutí regionu je proces, který se týká celé naší republiky a Evropy. Region tvoří 49 % mužů a 51 % žen. Tabulka 1: Index stáří muži ženy celkem Index stáří 60 + 88,7 144 114,6 Porovnání ČR 89,8 139,1 113,8 Zdroj: ČSU Tabulka 2: Celkový přehled věkové struktury - stav 5.2.2008 počet obyvatel muži ženy Ženy do 15 Muži do 15 Nový Bydžov 7 228 3531 3697 512 573 Zdroj: www.mvcr.cz
Vzdělanost Vzdělanost ve městě je průměrná, vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je poměrně malý podíl, 5,3%. Například Královéhradecký kraj má 7,5 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a patří tím mezi průměr. V ČR je celkem 8,9 vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a naše město tudíž patří spíše mezi podprůměrné. Podrobný přehled vzdělanosti v tabulce. Tabulka 3: Struktura vzdělání bez vzdělání základní střední bez střední s vysokoškolské Nový Bydžov 35 1436 2395 1571 385 Zdroj: SLDB 2001 Ekonomická aktivita Město patří do regionu s významnou zemědělskou výrobou. Průmysl převládá zpracovatelský, chybí těžký průmysl. Z celkového počtu obyvatel města je ekonomicky aktivních 3 530 lidí, to je 49 %. (kraj 50 %) Národností složení, náboženství Národnost převažuje česká 96,6%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou Slováci - 58, k romské národnosti se hlásí pouze 11 lidí. Věřícího obyvatelstva je 25 % a převažuje římskokatolické vyznání, druhé nejvýznamnější je československé husitské.
Etnická problematika Údaje jsou z období jaro 2005. Zastoupení členů romského etnika v komunitě je procentuelně o polovinu vyšší než činí republikový průměr. Věková struktura romské komunity je srovnatelná s věkovou strukturou majoritní společnosti. Počet živě narozených dětí romského etnika za poslední tři roky procentuelně převyšuje poměr menšiny a většiny o 11,5%, průměrný počet dětí v romské rodině s dětmi je vyšší o 0,67 dítěte, také úhrnná plodnost je o 0,4 jednotky vyšší, čistá míra reprodukce v romské komunitě je o jednu desetinu vyšší než ve většinové populaci.tyto ukazatele předpokládají demografický vývoj směrem k posilování romské menšiny ve městě. Počet členů v domácnosti je vyšší než ve většinové společnosti. Vybavení domácností romských rodin elektrickými spotřebiči dosahuje dobré úrovně, třetina romských rodin vlastní motorové vozidlo, více než polovina rodin nějaké motorové vozidlo užívá. Téměř 40% romských rodin bydlí v městském bytě, z celkového počtu městských bytů má romská komunita přiděleno 6%, z toho vyplývá poskytování mírně větší části bytů v poměru menšina ku většině. Nemovitost vlastní pouze necelá pětina romských rodin, více než polovina užívá nájemního bydlení, přičemž průměrný počet místností na byt koresponduje s republikovým průměrem, ovšem na místnost je vyšší počet Romů proti majoritě. Minimálně tři čtvrtiny romských rodin má byt vybavený splachovacím WC, koupelnou a teplou vodou, tři čtvrtiny bytů romských rodin jsou vytápěny lokálně. Stejný počet romských rodin se domnívá, že obydlí vyžaduje opravy. Ze zjištěných údajů vyplývá poměrně vysoká vybavenost bytů a úroveň bydlení, subjektivní dojem nižší úrovně vyvolává problém údržby a schopnosti Romů pečovat o bydlení. Zadluženost nájemného a služeb spojených s bydlením je u romské populace nepoměrně vyšší než u majority, toto ukazuje na naprostou neschopnost racionálně a ekonomicky vést rodinné rozpočty, protože příjem na člena rodiny měsíčně je u romských rodin pouze o 359,- Kč nižší než u majority. Podíl ekonomicky aktivních v romské komunitě je mírně nižší, vzhledem k vyššímu počtu dětí, vyšší počet členů domácnosti koresponduje s vyšším počtem ekonomicky aktivních vůči majoritě. Úroveň nezaměstnanosti a závislosti na dávkách sociální péče dosahuje 67%. Téměř polovina pracujících Romů je zaměstnávána Městem Nový Bydžov na veřejně prospěšných pracích. Většina nezaměstnaných Romů vyjádřila ochotu se rekvalifikovat a polovina ochotu za prací dojíždět.
Úroveň vzdělání Romů je velmi nízká, v komunitě je pouze jeden člen, který dosáhl maturity, žádný vysokoškolák. Romové považují vzdělání za důležité, ale nejsou schopni sami se vzdělávat a vést ke vzdělání děti, dvě pětiny romských rodin věnuje školní přípravě dětí maximálně 2 hodiny týdně. Tři čtvrtiny rodin vyjádřilo přání děti doučovat. Tři čtvrtiny Romů se domnívá, že by měli mít svoji hospodu, volný čas tráví převážně s přáteli, s dětmi a u televize. Pouze jedna třetina dětí se věnuje mimoškolní činnosti, většina rodin tvrdí, že je třeba se romské mládeži více věnovat, jedna třetina rodin by uvítala dětské hřiště. Více než polovina rodin uvádí, že některý z jejích členů pocítil diskriminaci, většina rodin si přeje, aby zájmy a práva komunity hájil terénní sociální pracovník. V Novém Bydžově mají na kriminalitě Romové téměř třetinový podíl, podíl výchovných problémů a deviantního chování mládeže je pětinový, což je vzhledem k procentuelnímu zastoupení v místní populaci velmi závažný faktor. Zdravotní péče v romské komunitě je uspokojivá, pouze péče stomatologa je nedostatečná, čtvrtina dospělých Romů zubaře vůbec nenavštěvuje. Desetina dospělých Romů je invalidních. Subjektivně zdrávo se cítí většina Romů. Úroveň užívání antikoncepce ve fertilním věku je výrazně nižší než v majoritní společnosti. Subjektivně považuje romská komunita za nejzávažnější problém práci a bydlení. Z objektivně zjištěných údajů vyplývá jako nejzávažnější faktory k řešení zadluženost, nezaměstnanost, vzdělání a kriminalita. Trh práce Vývoj míry nezaměstnanosti na Novobydžovsku měl do roku 2003 stoupající tendenci, od roku 2004 klesá v souladu s trendem Královéhradeckého kraje a republiky Po celé sledované období je však míra nezaměstnanosti vzhledem k celé ČR téměř o 2 % vyšší. Vzhledem ke Královéhradeckému kraji o 3-4%.
Tabulka 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2001 2007 v % 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Novobydžovsko 9,6 10,9 12,1 10,7 10,3 9,1 7,7 Královéhradecký kraj 6,1 6,5 6,9 6,6 4,8 5,7 4,7 ČR 8,1 7,3 7,8 8,3 7,8 8,1 6,0 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové a ČSÚ Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2001 2007 v % 14 12 10 8 6 4 Novobydžovsko Královéhradecký kraj ČR 2 0 2006 2007 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové a ČSÚ Struktura uchazečů byla analyzována podle věku a vzdělání. Hlavní pozornost byla věnována problematickým skupinám, jež jsou hůře umístitelné na trhu práce. Jsou jimi zejména uchazeči v předdůchodovém věku (50+). Z hlediska vzdělanosti je nezaměstnanost při srovnání vyšší u osob s nižším středním vzdělání a středním odborným vzděláním bez maturity. V minulých letech byly rizikovou skupinou osoby se základním vzděláním. Nízký podíl u uchazečů s vysokoškolským vzděláním naopak svědčí o vyšší poptávce po této skupině. Vše doplňují tabulky 3-6. Rizikovou skupinou jsou Romové, jejichž nezaměstnanost v území dosahuje 67%, problematické zaměstnávání je zejména na Novobydžovsku, kde je podíl Romů v populaci 4,48
Tabulka 5 : Struktura uchazečů podle věku 2007 (absolutní hodnoty) Mikroregion, okres, ČR do 19 20-29 30-39 40-49 50+ Celkem HK - město a 84 530 507 385 639 2145 okolí Chlumecko 26 87 91 89 122 415 Nechanicko 5 13 20 16 35 89 Novobydžovsko 33 127 122 124 221 627 Smiřicko 8 60 32 41 74 215 Třebechovicko 17 57 57 49 73 253 Okres HK 183 874 829 704 1164 3754 Zdroj: Úřad práce Tabulka 6 : Struktura uchazečů podle věku k 2007 (v %) Mikroregion, okres, ČR do 19 20-29 30-39 40-49 50+ HK - město a okolí 3,5 24,9 23,8 18,0 29,8 Chlumecko 6,3 20,9 22,0 21,5 29,3 Nechanicko 5,6 14,6 22,5 18,0 39,3 Novobydžovsko 5,3 20,3 19,5 19,7 35,2 Smiřicko 3,7 27,9 14,9 19,0 34,5 Třebechovicko 6,7 22,5 22,5 19,4 28,9 Okres HK 4,9 23,3 22,1 18,7 31,0 Zdroj: Úřad práce Tabulka 7: Struktura uchazečů podle vzdělání 2007 (absolutní hodnoty) Mikroregion, okres, ČR 1 2 3 4 5 celkem HK - město a okolí 543 803 607 43 157 2153 Chlumecko 123 202 78 6 4 413 Nechanicko 18 31 19 0 1 69 Novobydžovsko 233 279 108 4 4 628 Smiřicko 72 96 38 5 4 215 Třebechovicko 91 106 48 4 1 250 Okres HK 1080 1537 898 62 171 3748 Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec Králové
Tabulka 8 : Struktura uchazečů podle vzdělání 2007 (v %) Mikroregion, okres, ČR 1 2 3 4 5 HK - město a okolí 25,2 37,3 28,2 2,0 7,3 Chlumecko 29,8 48,9 18,9 1,5 0,9 Nechanicko 26,1 44,9 27,5 0 1,5 Novobydžovsko 37,1 44,4 17,3 0,6 0,6 Smiřicko 33,5 44,7 17,7 2,3 1,8 Třebechovicko 36,4 42,4 19,2 1,6 0,4 Okres HK 28,8 41,0 23,9 1,7 4,6 Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Tabulka 9: Skupiny obtížně zaměstnatelných a jejich počet v území celkem Z toho ženy Z toho muži Občané se ZPS 269 160 109 Mladiství do 26 let 115 54 61 Osoby nad 50 let věku 259 142 117 Osoby bez vzdělání 5 3 2 Osoby po výkonu trestu 2006-2007 23 1 22 Osoby ve VTOS 25 1 24 Etnické menšiny počet práceschopných 61 25 36 Rodiče na MD 525 522 3 Zdroj: Město Nový Bydžov Tabulka 10: Míry nezaměstnanosti v roce 2007 podle pohlaví ženy muži 6,15 Novobydžovsko 9,6 % %
Tabulka 11: Projekce vývoje počtu příslušníků romské komunity v Novém Bydžově Rok Počet Nárůst Počet Nárůst Podíl Romů v Romů % obyvatel NB % Populaci NB v % 2005 319 0 7 123 0,00 4,48 2010 339 6,2 7 155 0,46 4,74 2015 358 12,3 7 168 0,64 4,99 2020 376 17,8 7 156 0,47 5,25 2025 393 23,1 7 109-0,2 5,52 2030 408 27,9 7030-1,3 5,80 2035 418 31,3 6 930-2,7 6,03 2040 426 33,4 6 816-4,3 6,25 2045 429 34,4 6 696-6,0 6,40 2050 432 35,3 6 567-7,8 6,57 Zdroj: Město Nový Bydžov Problematika zaměstnanosti romské komunity v Novém Bydžově 98 členů komunity nepracuje, ačkoli je práceschopná, 48 Romů pracuje, 2 Romové jsou ve výkonu trestu odnětí svobody a 29 matek je na mateřské dovolené. 12,2% Romů nezaměstnaných Romů v produktivním věku není hlášeno na úřadu práce. U tohoto počtu Romů není odváděno sociální a zdravotní pojištění a není nárok na výplatu dávek sociální péče. Těmto lidem není započítávána doba odpracovaných let a později jim nevzniká nárok na výplatu invalidního nebo starobního důchodu. V současné době zaznamenal Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Nový Bydžov narůstající počet Romů, kteří sice mají státem přiznaný starobní nebo invalidní důchod, ale bez nároku na výplatu z výše uvedených důvodů. Protože tak nesplňují podmínky českého důchodového systému, nemají zpravidla nárok na výplatu dávek sociální péče ani v tomto případě. V poslední době jsou veřejně prospěšné práce místním fenoménem, jsou na nich téměř výhradně zaměstnáváni Romové. O zaměstnání projevují výrazný zájem, v romské komunitě převládá názor, že město je povinno jim práci zabezpečit, aniž by si uvědomovali, že veřejně prospěšné práce jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti úřadu práce, nikoli obce. Pro zaměstnání na těchto pracích musí
být splněna podmínka šesti měsíců evidence v seznamu uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Tato snaha však na straně Romů vyvolává vzrůstající závislost na tomto druhu prací a vzrůstající neochotu hledat si práci vlastními silami. ZÁVĚR Region je charakteristický zemědělskou výrobou. Nezaměstnanost je vyšší ve srovnání s republikovým a krajským průměrem, má v souladu s ČR klesající tendenci. Město je typické vysokým podílem romské komunity (4,48%), s progresivním vývojem populace. Zpracovali: Bc. Daniela Lusková Filip Knížek Petra Klozová