Imunizace Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK Akademický rok 2008 2009 Úvod Očkování = aplikace očkovací látky za účelem vzniku imunitní odpovědi (u očkovaného) Očkování (imunizace) = nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob Očkování bylo nejvýznamnějším objevem lékařství 2009 1 2 Empirické období Jedna osoba nemůže být 2x nakažena stejnou infekcí Thucydides 430 př.n.l. Aténský mor Preventivní vystavení infekci aby se předešlo jejímu opakování Čína 200 př.n.l. vdechování rozdrcených strupů z neštovičních puchýřů nosem 3 Období racionalizace Edward Jenner: Děvečky, které přišly do styku kravskými neštovicemi obvykle neonemocní variolou Virus vakcinie Virus kravských neštovic Název z latinského vacca = kráva Odvozené termíny Vakcína Moderní období Louis Pasteur V V roce 1885 očkování proti vzteklině Použit laboratorně oslabený virus vztekliny (z usušené králičí míchy) 4 5 6 Moderní období Přehled Výsledky Albert Calmette & Camille Guérin V roce 1921 vakcína proti TBC Laboratorně opakovaně přeočkovávaný kmen Mycobacterium bovis postupně ztratil faktory virulence 7 1796 Jenner první očkování variola (virem vakcinie) 1885 Pasteur atenuovaná očkovací látka lyssa (vzteklina) 1890 Behring anatoxin diftérie (záškrt) 1896 Wright inaktivovaná očkovací látka Typhus abdominalis (Salmonella( typhi) 1921 Calmette a Guérin TBC 1937 Theiler virová vakcína z kuřecích embryí Žlutá zimnice 1954 Salk inaktivovaná virová vakcína z tkáňové kultury Poliomyelitis 1957 Sabin atenuovaná perorálně podávaná virová vakcína Poliomyelitis 1968 Gotschlich polysacharidová vakcína Neisseria meningitidis 8 Došlo k eradikaci některých infekcí Jiných výrazně ubylo (dětské nemoci) V ČR ročně zabrání očkování 100 tisíc onemocnění 500 úmrtí 9
Poliomyelitis v ČR Záškrt v ČR Současnost nemocnost 25 20 15 10 5 nemocnost 350 300 250 200 150 100 50 Proočkovanost dětí (celosvětově): 41 % dětí proti spalničkám 46 % dětí proti TBC 76 % dětí proti tetanu, záškrtu, černému kašli a dětské obrně Z toho 90 % 1. svět (Evropa, USA, Austrálie) Denně umírá 8000 dětí, protože nebyly očkovány 0 10 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 0 1945 1947 1949 1951 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 11 2001 2003 12 Současnost Od 90. let období racionální imunizace období racionální imunizace Díky metodám diagnostiky a manipulace s NK Snaha o tvorbu očkovacích látek: Nejúčinnějších Nejmíň zatěžujících Nejsnáze připravitelných Nejdéle působících Specifická imunita Je podmíněna stykem s etiologickým agens Protilátková Celulární T lymfocyty Je získána přirozeným či umělým způsobem Dělí se na Pasivní imunitu přítomnost protilátek Aktivní imunitu přítomnost paměťových buněk Přítomnost infekce Fagocytóza 13 14 15 Prezentace antigenu aktivace T lymfocytů Aktivace B lymfocytů Produkce protilátek tek likvidace původcep PLC PLC 16 17 18
Imunitní odpověď Imunita Imunita G M 2. Ag AKTIVNÍ Získaná PASIVNÍ Vrozená AKTIVNÍ 1. Ag Homologní Heterologní Matka -1 0 1 2 3 4 5 6 7 Týdny 19 Postinfekční Postvakcinační Normální Specifický Plod 20 Postinfekční Postvakcinační 21 Postinfekční imunita Vzniká po expozici infekci Dočasná Trvalá Některé infekce je vhodné prodělat v dětství Neštovi tovičné večírky (Plané neštovice) Postvakcinační imunita se provádí podáním očkovací látky = vakcíny Tvorba specifických proti původci Vznik paměťových B i T lymfocytů Slouží k prevenci případného onemocnění Provádí se zpravidla před expozicí nákaze 22 23 24 Po expozici nákaze se v praxi očkuje pouze proti vzteklině U tetanu se již očkovaným osobám po úrazu podává tzv. booster (další dávka očkovací látky) Kritéria kvalitní vakcíny: 1. Účinnost 2. Efektní antigenicita 3. Prezentovatelnost antigenu 4. Dlouhý účinek Účinnost (protektivita) Musí být připravena tak, aby vznikající protilátky skutečně chránily 25 26 27
Efektní antigenicita Musí obsahovat tytéž antigeny, které se uplatňují i při rozvoji příslušné nemoci Protektivní antigen Upravený toxin 28 Prezentovatelnost antigenu Neprezentovaný antigen nevyvolává téměř žádnou imunitní odpověď 29 Význam MHC II. třídy Antigenní fragmenty mikroba jsou prezentovány vždy navázané na MHC II.třídy Individuálně odlišné Prezentovaná část původního antigenu u každého jedince odlišná Specifický imunitní systém každého jedince reaguje na trochu jiné antigeny mikrobů 30 Význam MHC II. třídyt Při konstrukci očkovacích látek Výběr jednotlivých malých antigenů Dostačujících k navození imunity Subjednotkové a split vakcíny Lepší snášení těchto vakcín Snazší výroba malých částí metodami genového inženýrství Význam MHC II. třídyt Příliš malé části antigenu obsažené ve vakcíně nemusí odpovídat struktuře MHC II.třídy u některých očkovaných Nedojde k navázání vakcinačního antigenu na MHC II.třídy Nedojde k vytvoření protektivní imunity Dlouhý účinek Musí imunitní systém stimulovat dostatečně dlouho Živá očkovací látka Optimální nízká virulence množení v organizmu 31 32 33 Vakcíny Autovakcína Inaktivované vakcíny Atenuované vakcíny Toxoidy Inaktivované vakcíny Vyrábí se usmrcením vyvolavatele Výhodou je stabilita Nevýhodou je relativně slabá imunitní odpověď musí být podávána několikrát U bakterií jde o tzv. bakteriny 34 35 36
Inaktivované vakcíny Teplo Chemikálie Živé oslabené (atenuované) vakcíny Kmen vyvolavatele musí být kultivován tak, aby ztratil svou virulenci Výhodou je dobrá imunitní odpověď i po jedné dávce očkovací látka perzistuje a množí se Živé oslabené (atenuované) vakcíny X generací Příklad: Salkova vakcína proti poliomyelitis, buněčná vakcína proti pertussi (Bordetella( pertussis) ) nebo břišnímu tyfu (Salmonella( typhi) 37 Rizika : Zbytková virulence infekce u imunokompromitovaných Zpětné mutace do virulentní formy 38 Příklady: vakcína proti tuberkulóze (BCG), proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím 39 Toxoidy Toxoid (anatoxin) je inaktivovaný (denaturovaný) toxin K K inaktivaci se obvykle používá formaldehyd Toxoidy Teplo Chemikálie Chemovakcíny Konjugované vakcíny Subjednotkové a split vakcíny 40 Použití: Očkování proti toxinózám Tetanus, záškrt 41 42 Chemovakcíny Obsahují chemicky purifikovaný antigen původce Výhodou je snadná výroba a bezpečnost Nevýhodou je obvykle krátkodobá imunitní odpověď Chemovakcíny Purifikace Příklad: polysacharidová vakcína proti Neisseria meningitidis typu A a C Konjugované vakcíny Imunitní systém dětí do 2 let nereaguje na polysacharidové antigeny Jde o T-indepententní T antigeny Tudíž by nebylo možné je očkovat proti Haemophilus influenzae, Streptococcus pneumoniae či Neisseria meningitidis protektivní antigen pouzderný polysacharid Konjugace s imunogenním proteinem T-dependentním antigen tvorba protilátek 43 44 45
Konjugované vakcíny Jako proteinový nosič se používá nejčastěji tetanický nebo difterický toxoid Příklad: dětská očkovací látka proti Haemophilus influenzae B 46 Subjednotkové a split vakcíny Příslušný antigen, ze kterého se vakcína vyrábí fyzicky nepochází z původce, ale produkují jej např. geneticky modifikované kvasinky Výhodou je jednodušší výroba, lépe definované podmínky a bezpečnost Vývoj účinné vakcíny je svízelný vyžaduje čas a dlouhé testování 47 Subjednotkové a split vakcíny Příklad: očkovací látka proti Hepatitis B 48 Vektorové vakcíny DNA vakcíny Vektorové vakcíny (Recombinant Vector Vaccines) Gen pro příslušný antigen vyvolavatele se inkorporuje do genomu nosičského neškodného mikroorganizmu Jím se očkuje, nosič exprimuje kromě svých antigenů i antigeny odpovídající vnesenému genu. Vznikne imunita proti vyvolavateli Vektorové vakcíny Nosičem genu může být např. vakcinální virus, poliovirus, BCG nebo nepatogenní salmonela Zatím v pokusném stadiu 49 50 51 DNA vakcíny Jde vlastně o obdobu vektorové vakcíny s tím, že nosičem je holá DNA obdoba plazmidu Buňka očkované osoby, kde se vnesená informace exprimuje, poslouží jako zdroj antigenu pro imunitní systém Výhodou má být dlouhodobý efekt antigen budou zasažené buňky produkovat snad celoživotně DNA vakcíny Autovakcína Inaktivovaná vakcína připravená z kmene izolovaného od konkrétní osoby a určená k léčbě jen této osoby Nejde o očkování, ale o úpravu nenormální aktivity imunitního systému Není exaktní teorie účinku autovakcín Úspěchy jsou proměnlivé, často významné Příklad: Acne vulgaris autovakcína obsahuje pacientův kmen Propionibacterium acnes a přidává se i stafylokokový toxoid 52 53 54
Pasivní imunita Pasivní imunita Normální Homologní Získaná Specifický PASIVNÍ Heterologní Vrozená Matka Plod 55 Vrozená Mateřské protilátky Transplacentálně i mlékem Uměle získaná Heterologní ze zvířat (koně) Homologní (lidské ) Normáln lní rekonvalescentů Specifický získaný molekulárn rně biologickými metodami 56 Profylaktická Terapeutická Důvody pasivní imunizace: Zkrácená doba účinku (okamžitý účinek) Aktivní imunizace již nemocného nebo bezprostředně ohroženého by nebyla možná Jsou to tzv. léčebná Léčbě se říká též séroterapie 57 Antitoxická terapeutická pasivní imunizace Bakteriální toxiny Antibotulotoxické sérum Botulotoxin Antitetanické sérum Tetanospasmin Antidifterické sérum Difterický toxin Zvířecí toxiny hadi, členovci Toxin Toxin Receptor Receptor Antiinfekční profylaktická / terapeutická pasivní imunizace Virus hepatitidy B Virus vztekliny (antirabické( sérum) 58 59 60 Speciální případy profylaktické pasivní imunizace Anti anti-rh Má okamžitý, ale krátkodobý účinek Nevýhoda možnost senzibilizace Sérová nemoc Anafylaktický šok Prezentace ke stažení: V sekci Přednášky na http:// //old.lf3.cuni.cz/mikrobiologie Praktické informace o vakcinaci http:// //www.vakciny.net 61 62 63