SMARTstavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy prosinec 2012 Makroekonomika Zhubli jsme o 60 miliard, tlustší brzy nebudeme str. 14 Výsledkový servis Stavebnictví před koncem roku 2012 str. 9 Studie: Udržitelné stavební investice v ČR Veřejné investice a stavebnictví potřebují dlouhodobou koncepci a lepší organizační uspořádání str. 4
Obsah Studie Udržitelné stavební investice v České republice...4 Výsledkový servis Stavebnictví před koncem roku 2012...9 V kanceláři finančního ředitele Hledání věrného obrazu sdružení firem ve stavebnictví...12 Makroekonomika Zhubli jsme o 60 miliard, tlustší brzy nebudeme... 14 V kanceláři technického ředitele Smluvní podmínky FIDIC nástroj pro vaše výstavbové projekty...15 2
Glosa na úvod Hledání místa na slunci Společně se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR jsme připravili studii s názvem Udržitelné stavební investice v ČR. Cílem studie je informovat odbornou i laickou veřejnost o situaci a vývoji v odvětví stavebnictví, které je již čtvrtým rokem, v recesi a podnítit státní správu a politickou reprezentaci k formulaci jasné koncepce veřejných investic a k přijetí takových opatření, která usnadní stabilizaci stavebnictví v krátkodobém horizontu a k jeho rozvoji ve středně dlouhém období. V rámci studie se snažíme zejména vysvětlit, proč je třeba s tímto stavem něco dělat. Abychom stále jen neopakovali stejné a dávno známé argumenty zdůrazňující význam stavebnictví v ekonomice, rozhodli jsme se ve studii zaměřit na porovnání České republiky v kontextu několika vybraných evropských zemí. Analyzujeme, jak na tom jsme po dvaceti letech konvergence v porovnání s těmito zeměmi v rozvinutosti dopravní infrastruktury a stavebnictví a kam směřujeme. Ústředním tématem studie je volání po koncepčním a dlouhodobě stabilním přístupu k veřejným investicím a tím ke stavebnictví. V tržním prostředí nikdy nerozhoduje nabídka o tom, kolik se čeho vyrobí, o tom rozhodují zákazníci a jejich potřeby. V soukromém sektoru je to zcela přirozené a dílčí nerovnováhu obvykle vyřeší trh, v ideálním případě plynulou změnou nabídky a poptávky. Tento proces je však komplikovaný v případě, kdy poptávka či nabídka není určována širokým spektrem odlišně reagujících, cenově senzitivních subjektů. V případě, že na trhu působí jeden subjekt, generující velký podíl poptávky, a navíc jeho obchodní politika je určována i jinými faktory než je aktuální cena, dostupnost financování a potřeba investic, korektivní proces nemůže hladce pracovat a výkyvy sektoru jsou zdrojem vysokých společenských nákladů. Toto platí v sektoru stavebnictví z pohledu role státu na tomto trhu. Minimálně na části tohoto trhu dominuje jediný zákazník. Ten svými kroky může trh stabilizovat či naopak na něm vyvolávat velké výkyvy. Proto je ze strany státu nutná dlouhodobá a co nejvíce proticyklická politika v oblasti veřejných investic. Na části stavebního trhu dominuje stát jako jediný zákazník. Ten svými kroky může trh stabilizovat či naopak vyvolávat velké výkyvy. Proto je ze strany státu nutná dlouhodobá a co nejvíce proticyklická politika v oblasti veřejných investic. Otázka koncepčnosti však bohužel souvisí s organizačním uspořádáním veřejných investic v rámci veřejné správy. Na rozdíl od jiných zemí nejsou v ČR veřejné investice a odvětví stavebnictví adekvátně organizačně řízeny. Stavebnictví spadá podle kompetenčního zákona pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Nemá na něm však adekvátní zastoupení, které odpovídá jeho významu v ekonomice, nemá ani svého zástupce ve vztahu k EK při unijních jednáních. Veřejné investice a stavebnictví by mělo být ze strany státní správy organizováno a řízeno na úrovni jako v ostatních členských zemích EU. Ideálním řešením by bylo vytvoření jediného ministerstva spojujícího v oblasti investic kompetence ministerstva dopravy, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí. Tento funkční model existuje např. v Německu a na Slovensku. Pokud se chceme v této oblasti někam koncepčně posunout, měli bychom se asi v některých ohledech inspirovat u sousedů a najít veřejným investicím a stavebnictví lepší místo na slunci... Miroslav Linhart Vedoucí oddělení stavebnictví, Deloitte mlinhart@deloittece.com SMARTstavebnictví prosinec 2012 3
Studie Udržitelné stavební investice v České republice Stavebnictví je jako jediné odvětví v České republice již čtvrtým rokem v recesi, neboť také rok 2012 bude rokem dalšího poklesu. I přes potřebu fiskální konsolidace, která je podmínkou dalšího rozvoje ekonomiky, je kombinace délky a hloubky tohoto procesu, spolu s nízkou prediktabilitou další politiky státu vůči tomuto odvětví, značným problémem, který díky vysokým multiplikátorům tohoto průmyslu zpětně ohrožuje samotné cíle konsolidace naší ekonomiky. Ke zlepšení současné situace by pomohlo stanovit jasnou investiční politiku vlády a v novém státním rozpočtu počítat s proinvestiční politikou. Ke koordinaci těchto aktivit by přispělo vytvoření jediného ministerstva spojujícího v oblasti investic kompetence ministerstva dopravy, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí. Vyplývá to z nově vypracované studie s názvem Udržitelné stavební investice v České republice, kterou zpracovala společnost Deloitte ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS). Cílem studie je provést porovnání vývoje veřejných investic, stavu infrastruktury a dalších parametrů ve vybraných evropských zemích a implikovat závěry a doporučení pro Českou republiku s přihlédnutím k ekonomické realitě a především pak kontextu konvergenčního procesu a snižování civilizačního deficitu v investiční vybavenosti ČR oproti vyspělým zemím EU. Jak ukazuje graf 1, objem stavebních prací soustavně klesá od roku 2008, kdy bylo v běžných cenách prostavěno 547,6 mld. Kč. V období let 2009 2012 je tak odhad kumulovaného propadu stavební výroby 277 mld. Kč. Bez započítání vlivu inflace došlo k propadu v porovnání s rokem 2008 celkově o 20 %. Znepokojující je zejména negativní výhled pro následující roky. Ze současných informací nelze počítat s obratem v následujícím roce a stavebnictví tak může zaznamenat v roce 2013 pokles své produkce v porovnání s rokem 2008 až o 24 %. Graf 1: Stavební práce celkem v mil. Kč běžných cen 600 000 500 000 Stavební práce celkem v mil. Kč běžných cen 26 724 58 911 83 580 107 601 127 601 Porozumění zahraničním zkušenostem z vyspělých i konvergujících ekonomik je důležitým předpokladem pro koncepční řešení přístupu k veřejným stavebním investicím v České republice a pomohlo by nastavení systému, který bude vhodnější pro celospolečenské dopady fungování tohoto sektoru na ekonomiku. Transfer zahraniční zkušenosti může pomoci vyvarovat se některých chyb. Pro přiblížení problematiky ekonomické a infrastrukturální konvergence bylo vybráno následujících 8 zemí: Rakousko, Dánsko, Nizozemsko, Slovensko (menší země, jak vyspělé, tak tranzitivní), Francie, Německo (pilíře EU), Španělsko a Polsko. Současná situace ve stavebnictví Stavebnictví je s podílem přibližně 12 % na HDP jedním z nejdůležitějších sektorů národního hospodářství. S počtem 440 428 zaměstnanců je stavebnictví 3. největším zaměstnavatelem v ČR v roce 2011 (údaje dle ČSÚ) a současně je i na 3. místě v počtu podnikatelských subjektů. Specifikem stavebnictví je tradičně nízký podíl zaměstnanců cca 61 %, (oproti jiným hospodářským sektorům s více jak 80 % podílem zaměstnanců) a velmi vysoký podíl středních a malých firem, na něž krize ve stavebnictví dopadá značně. 400 000 300 000 200 000 100 000 0 301 784 317 568 353 879 402 410 431 426 472 578 521 487 547 601 520 877 488 690 464 021 440 000 420 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012* 2013* Zdroj: ČSÚ, odhady a výpočty SPS, Deloitte *odhad Pro stavebnictví je více než pro jiné sektory ekonomiky důležité, jak se bude vyvíjet celková hospodářská situace ČR, neboť je z cca 98 % závislé na tuzemském trhu. Ekonomická krize a s ní spojený pokles příjmů státního rozpočtu při prakticky konstantních (či spíše konstantně rostoucích) mandatorních výdajích a neexistující investiční koncepci znamenají logicky nutnost snížení veřejných investic, jež postihují sektor stavebnictví a následně i průmysl výroby stavebních hmot a průmyslová odvětví dodávající výrobky pro užití ve stavebnictví. Pokles veřejných zakázek v krizi by byl pochopitelný, ale jeho délka a hloubka ve své kombinaci dosahuje alarmujících rozměrů. Navíc není zřejmé, kdy restriktivní působení veřejných zakázek na tento sektor skončí. 4
Hodnota zadaných veřejných zakázek v roce 2010 (viz tabulka 1) byla oproti roku 2009 o 71,8 mld. Kč nižší, oproti roku 2008 činí tento rozdíl dokonce 86,1 mld. Kč. V relativním vyjádření klesla celková hodnota zadaných veřejných zakázek v roce 2010 meziročně o 37 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 12,9 % a u zakázek na inženýrské stavby o 46,2 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 75,7 %. V roce 2011 došlo k dalšímu celkovému meziročnímu poklesu o 3,3 %. V meziročním srovnání s 1. pololetím 2011, klesla celková hodnota zadaných zakázek v 1. pololetí 2012 o 4,3 %, přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby klesla o 5,8 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby 3,4 %. V roce 2012 tak lze očekávat další celkový meziroční pokles mezi 4 5 %. Tabulka 1: Meziroční srovnání zadaných veřejných zakázek v letech 2008 2012 podle směrů výstavby Směr výstavby 2008 2009 2010 2011 1P 2012 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 1 426 47 686 2 113 53 380 1 715 46 519 1 629 36 053 696 16 823 z toho: občanská infrastruktura 1 426 43 884 1 868 48 416 1 465 41 142 1 397 32 761 613 15 988 bytové stavby 1 426 3 802 245 4 964 250 5 377 232 3 292 83 835 INŽENÝRSKÉ STAVBY 1 426 160 622 2 279 140 631 2 198 75 664 1 961 82 557 977 31 504 z toho: dopravní infrastruktura 1 006 116 014 935 97 502 761 23 721 736 27 559 355 10 698 technická infrastruktura 1 196 44 607 1 344 43 129 1 437 51 932 1 225 54 998 622 20 806 CELKEM 3 628 208 308 4 392 194 011 3 913 122 173 3 590 118 610 1 673 48 327 Zdroj: ÚRS Praha Konvergenční proces a vyspělost infrastruktury Kvalita investiční vybavenosti země zpravidla roste spolu s ekonomickou úrovní. Samotnou infrastrukturu lze pak dále dělit především na dopravní, zahrnující leteckou, železniční, silniční a vodní infrastrukturu, a technickou ta zahrnuje především vybavenost inženýrskými sítěmi, čističkami odpadních vod, vodárenskými, energetickými a dalšími stavebními díly. V následujícím textu bude brán zřetel zejména na dopravní infrastrukturu. V grafu 2 je za sledované období patrný rostoucí trend HDP na obyvatele v paritě kupní síly ČR a naplňující se reálná konvergence k průměru 27 zemí EU. V roce 1995 HDP na obyvatele v paritě kupní síly dosahovalo 38,1 % a vzrostlo do roku 2011 na 73,5 %, tedy téměř na dvojnásobek. Graf 2: HDP na obyvatele v paritě kupní síly EU 27 = 100 HDP na obyvatele v paritě kupní síly EU 27 = 100 150 130 110 90 70 50 Tabulka č. 2 zobrazuje vývoj délky dálniční sítě v posledních 2 desetiletích. Česká dálniční síť zaznamenala mezi lety 1990 a 2010 poměrně dynamický rozvoj, když přibylo 378 km, což představuje růst délky o 106 %. Na druhou stranu, rozlohou i počtem obyvatel blízké Rakousko má přibližně 2,3násobně delší dálniční síť přes méně příznivý reliéf. Jednoduchou projekcí současného tempa růstu délky dálniční sítě by Česká republika dosáhla rakouské úrovně přibližně v roce 2039. Tabulka 2: Vývoj počtu kilometrů dálnic ve vybraných zemích (1990-2010) Země 1990 2000 2010 Rakousko 1 463 1 633 1 719 Česká republika 356 499 734 Dánsko 601 953 1 128** Francie 6 850 9 766 11 163 Německo 10 854 11 515 12 819* Nizozemsko 2 092 2 265 2 631* Španělsko 4 435 9 049 14 262 Polsko 257 358 857 Slovensko 192 296 416 ** data z roku 2008 * data z roku 2009 Zdroj: Eurostat 30 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Česká republika Dánsko Německo Španělsko Francie Rakousko Polsko Slovensko Nizozemsko Zdroj: Eurostat 2002 Geografická poloha ve středu Evropy klasifikuje Českou republiku jako důležitou spojnici mezi Západem a Východem. Tento fakt umocňuje důležitost vybavenosti dopravní infrastrukturou. Pro její zhodnocení budou použita data o délce dálniční a železniční sítě v čase v kontextu vývoje vybraných evropských zemí. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Je zřejmé, že Česká republika zaostává i v ukazateli délky dálniční sítě v přepočtu na 1000 obyvatel za vybranými státy západní Evropy (graf 3). Naopak Španělsko se výrazně odlišuje od vzorku zemí a překotným a neudržitelným rozvoj dálniční sítě se zcela vymyká běžným konvencím Západní Evropy. SMARTstavebnictví prosinec 2012 5
Studie Graf 3: Vývoj délky dálniční sítě na 1 000 obyvatel 1990, 2000 a 2010 Dálnice v Km / počet obyvatelv tis. 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 Vývoj délky dálniční sítě na 1000 obyvatel 1990, 2000 a 2010 Graf 4: Vývoj délky elektrifikované železniční sítě na 1 000 obyvatel 1990, 2000 a 2010 Železnice v Km / počet obyvatelv tis. 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 Vývoj délky elektrifikované železniční sítě na 1000 obyvatel 1990, 2000 a 2010 0,00 Rakousko Zdroj: Eurostat, výpočty Deloitte Česká republika Dánsko Francie Německo Nizozemsko Španělsko Polsko Slovensko 1990 2000 2010 0,00 Rakousko Zdroj: Eurostat, výpočty Deloitte Česká republika Dánsko Francie Německo Nizozemsko Španělsko Polsko Slovensko 1990 2000 2010 Důležitou roli v přepravě lidí i nákladu představuje železnice. Česká republika disponuje jednou z nejdelších i nejhustších železničních sítí v rámci Evropy. Celkem více než 9 500 km železničních tratí výrazně (elektrifikovaných i neelektrifikovaných) překonává v přepočtu na obyvatele všechny sledované země. Problémem je kvalita železniční sítě a její využitelnost, když chybí efektivní a rychlé řešení přepravy osob mezi jednotlivými regionálními centry. V porovnání s Rakouskem je celková délka železniční sítě o 2/3 větší, avšak elektrifikovaných úseků je více v Rakousku. Tabulka 3: Vývoj počtu kilometrů elektifikovaných železnic ve vybraných zemích (1990-2010) 1990 2000 2010 Rakousko 3 246 3 584 3 866 Česká republika 2 579 2 893 3 212 Dánsko 230 624 642 Francie 12 512 14 464 15 486 Německo 11 694 19 118 20 497 Nizozemsko 1 957 2092 2 155 Španělsko 6 416 4 435 8 582 Polsko 11 387 11905 11 916 Slovensko 1 330 1 536 1 578 Zdroj: Eurostat Porovnáme-li ukazatel délky železnic na počet obyvatel, Česká republika vykazuje nejvyšší saturovanost s 910 km na milion obyvatel. Pokud bychom vzali v potaz pouze elektrifikované tratě, i tak je Česko po Rakousku a Polsku třetí nejsaturovanější zemí, jak ilustruje graf 4. Z hlediska kvality je tak železniční síť poměrně zastaralá, když neposkytuje efektivní propojení hlavních uzlů a center rychlovlaky. Dynamika inženýrského stavitelství Inženýrské stavitelství je z velké části tvořeno budováním infrastruktury. Výstavba a rekonstrukce silniční a dálniční sítě, stejně tak i železniční sítě je různými formami financována z veřejných zdrojů. Podíl inženýrského stavitelství na HDP (graf 5) byl v uplynulých 20 letech poměrně stabilní zejména v Německu, Rakousku a Francii. Dánsko vykazovalo velmi vysoké podíly inženýrského stavitelství k HDP především v letech 1995 a 1996, kdy tvořily téměř 12 %. V průběhu dalších let však podíl poměrně strmě klesal a dostal se tak na úroveň běžnou právě v ostatních západoevropských zemích s výjimkou Španělska. V roce 2011 tak tyto země vykazovaly sledovaný podíl ve výši 1,9 až 2,7 %. Španělsko si dlouhodobě udržovalo vysoký objem stavební výroby i díky inženýrskému stavitelství, které tvořilo na počátku 90. let i více než 8 % HDP. Vzhledem k trvalé neudržitelnosti tohoto stavu je možné sledovat od roku 2005 strmý propad inženýrského stavitelství, přičemž pro rok 2012 je předpokládáno, že jeho podíl na HDP bude ze sledovaných zemí nejnižší. Polsko vykazovalo podíl inženýrského stavitelství na HDP v rozmezí 3-4 %, tedy nižší, než Česká republika. Od roku 2008 však podíl na rozdíl od ostatních sledovaných zemí poměrně strmě rostl a od roku 2010 je nejvyšší ze sledovaných zemí. Pro rok 2012 je očekáván podíl ve výši 4,8 % HDP. Česká republika vykazovala dlouhodobě poměrně stabilní úroveň sledovaného podílu ve výši přibližně 4 %. Snaha o úsporná opatření vedoucí k výrazně omezenému vynakládání prostředků na další rozvoj dopravní infrastruktury vedl od roku 2009 k postupnému poklesu inženýrského stavitelství a pro rok 2013 je předpokládán pouze 3% podíl na HDP. 6
Graf 5: Podíl inženýrského stavitelství na HDP Podíl inženýrského stavitelství na HDP 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Česká republika Dánsko Německo Španělsko Francie Rakousko Polsko Slovensko Zdroj: Eurostat, Euroconstruct, výpočty Deloitte *Vzhledem k nedostupnosti dat inženýrského a pozemního stavitelství není možné uvést příklad Nizozemska Objem inženýrského stavitelství po přepočtu na obyvatele a paritu kupní síly (graf 6) je ze sledovaných zemí nejvyšší v Dánsku. Česká republika se dlouhodobě pohybovala mírně nad úrovní Francie, v roce 2011 se však sledované objemy ve všech sledovaných zemích pohybovaly na úrovni 600-800 EUR na obyvatele. Lze konstatovat, že z hlediska tohoto ukazatele se Česká republika drží průměrných hodnot, což se v kontextu infrastrukturně saturovaných zemích nejeví jako optimální. Graf 6: Objem inženýrského stavitelství na obyvatele v paritě kupní síly Objem inženýrského stavitelství na obyvatele v paritě kupní síly 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Česká republika Dánsko Německo Španělsko Francie Rakousko Polsko Slovensko Zdroj: Eurostat, Euroconstruct, výpočty Deloitte *Vzhledem k nedostupnosti dat inženýrského a pozemního stavitelství není možné uvést příklad Nizozemska 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Pro vyhodnocení cykličnosti je vhodné použít korelační koeficient mezi vývojem reálné produkce a vývojem inženýrského stavitelství. Vzhledem k relativně dlouhému produkčnímu cyklu inženýrského stavitelství (zpožděné reakce) je časová řada zpožděna o 2 roky. Z hlediska stavebnictví se jeví jako optimální stav takový, kdy volatilita meziročního vývoje (směrodatná odchylka) inženýrského stavitelství bude co nejnižší, aby nedocházelo k šokovému nárůstu či propadu potřebných kapacit. S ohledem na strategii vlády by se korelační koeficient měl blížit 0 v případě sledování nezávislosti infrastrukturálních investic na vývoji ekonomického cyklu, či by měl být záporný v případě realizované anticyklické politiky. Elementární statistickou analýzou lze na příkladech několika vybraných ekonomik západní Evropy i regionu střední Evropy demonstrovat značně odlišný přístup vlád k infrastrukturálním investicím, resp. důsledky vládní politiky na tyto sektory. Zatímco tradiční a silné ekonomiky Evropy, jako jsou Německo a Francie, vykazují dlouhodobě velmi stabilní vývoj inženýrského stavebnictví, které navíc zejména po roce 2000 stabilizuje odvětví i ekonomiku, na příkladu Španělska lze demonstrovat přesný opak neudržitelné, procyklické investice do inženýrského stavitelství jsou jednou z příčin současných problémů. Náklady na restrukturalizaci ekonomiky jsou velmi vysoké. Tranzitivní ekonomiky Česka a Polska se pak nacházejí na půli cesty mezi dobrými příklady Francie, Německa a Rakouska a odstrašujícím příkladem Španělska. Směrodatná odchylka meziročního vývoje inženýrského stavitelství 2001-2011 Francie 4,6 Německo 5,0 Rakousko 6,2 Dánsko 7,0 Polsko 8,4 Česká republika 9,0 Slovensko 10,5 Španělsko 15,1 Koncepční investice v evropském kontextu a důležitost stavebnictví pro národní ekonomiku Jednou z funkcí státu v ekonomice je její stabilizace. Na příkladu několika vybraných západoevropských zemí je možné efektivně demonstrovat přístup vlád ke stavebnictví a elementární analýzou vyhodnotit, jestli vlády skutečně přispívají ke stabilizaci ekonomik skrze řízené investice zejména do inženýrského stavitelství, nebo je naopak destabilizují. U vybraných zemí jsou sledovány tyto charakteristiky: směrodatná odchylka meziročního vývoje inženýrského stavebnictví, korelace meziročního vývoje HDP a inženýrského stavitelství (časová řada vývoje inženýrského stavitelství je zpožděna o 2 roky). První z ukazatelů vyjadřuje míru variability meziročního vývoje inženýrského stavitelství normovaného k roku 2005. Vypovídá tedy o volatilitě (rozkolísanosti) objemu inženýrského stavitelství v jednotlivých letech. Korelace meziročního vývoje HDP (2000-2009) a inženýrského stavitelství (2002-2011) Německo -0,59 Dánsko -0,20 Francie -0,18 Rakousko 0,02 Slovensko 0,01 Česká republika 0,42 Španělsko 0,47 Polsko 0,59 SMARTstavebnictví prosinec 2012 7
Studie Znepokojivá je zejména chybějící koncepce v České republice i Polsku v dobách ekonomické prosperity rostu investice do dopravní infrastruktury a naopak. Nejvyšší korelace meziročního vývoje inženýrského stavebnictví (zpožděno o 2 roky) a HDP byla identifikována u Polska. Lze tedy dovozovat, že při zachování této kauzality by změna z rostoucího trendu stavební výroby v Polsku měla pro ekonomiku nepříjemné důsledky. Podpora stavebnictví, resp. koncepčně prováděné veřejné investice, vedou k významné podpoře domácí ekonomiky. Je známo, že stavebnictví má jeden z nejvyšších multiplikačních efektů z pohledu ekonomických přínosů a vlivu na zaměstnanost. Tento fakt je významný právě pro hledání cest k překonání ekonomické krize. Stát tak může prostřednictvím veřejných investic přímo stimulovat domácí ekonomiku, jelikož stavebnictví vykazuje relativně nízkou závislost na dovozech. Stavebnictví má ve své produkční činnosti řadu vazeb na jiná odvětví, jako na výrobce stavebních hmot a materiálů, výrobků, energií, dopravy, služeb, architektonické a projekční činnosti, IT technologií aj. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky, a také rozsahu vnitropodnikové kooperace dochází v produkci stavebnictví k vyznanému multiplikačnímu efektu. Kvantifikace multiplikátorů vychází z údajů Národních účtů ČSÚ. Příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 2,2-2,3. Znamená to konkrétně, že každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce vyvolává celkový nárůst další produkce v národním hospodářství ve výši 2,2-2,3 mld. Kč. Prostřednictvím veřejných zakázek lze tak výrazně ovlivnit ekonomický růst a zaměstnanost a tato role stavebnictví by měla být v rámci hospodářské politiky spolehlivě využívána. Pokud se příslušný propočet provádí jen ve vztahu k tuzemským dodávkám pro výrobní spotřebu, je stavebnictví ve vyvolaném efektu v porovnání s ostatními obory hospodářství jednoznačně na prvním místě, má největší přímý a bezprostřední vliv na tuzemskou produkci. Závěr Ekonomická situace a perspektiva dalšího vývoje je velmi napjatá ve všech odvětvích české ekonomiky, nicméně v důsledku absence jasných vizí v oblasti veřejných investic dochází ve stavebnictví k nadproporčním výpadkům. Stavebnictví je jako jediné odvětví již čtvrtým rokem v recesi a na tuto situaci není u politické reprezentace adekvátní reakce. Vyspělá Evropa řeší složitější ekonomickou situaci cestou stabilního rozvoje investic, aby nebrzdila ekonomiku. ČR jde opačným směrem a při legitimní a chvályhodné snaze o snižování rozpočtového deficitu dochází k výraznému podcenění multiplikačního efektu stavebnictví na ekonomiku. Jedna ze základních funkcí státu by však měla být stabilizace ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím řízených investic, především do infrastruktury. Současná situace, kdy se nejvíce ze všech segmentů propadly investice do dopravní infrastruktury, vede k zásadnímu problému ve všech segmentech stavebnictví. Firmy ze segmentu dopravní infrastruktury hledají uplatnění v oblasti pozemního stavitelství, objem zakázky dnes není rozhodující a velké společnosti soutěží i o zakázky v řádech desítek či dokonce jednotek milionů. Nejvíce tak na současnou situaci doplácejí menší a střední stavební společnosti, jelikož nemohou dlouhodobě ustát cenový tlak v přesyceném konkurenčním prostředí, nemají finanční sílu na financování staveb v rámci požadovaných splatností, garancí a dalších podmínek, které jsou schopny splnit velké společnosti, mnohdy i ony na pokraji svých možností. V konečném důsledku tak dojde k výraznému oslabení trhu na úkor malých a středních firem. Je třeba říci, že nejen celá stavařská veřejnost je velmi znepokojena současným vývojem. Došlo k opravdu dramatickému poklesu zásoby práce, byla fakticky zmrazena příprava velkých infrastrukturních staveb, není zajištěno financování akcí spolufinancovaných EU, není jasný výhled na další roky. Toto vše má a bude mít v budoucnu pro odvětví fatální důsledky. Je třeba si uvědomit, že velká část stavebních společností z odvětví je nucena propouštět. Některé se ještě snaží udržet své zaměstnance alespoň na základních mzdách. Firmy přitom nechtějí ztrácet své zaměstnance, protože jsou jejich největší hodnotou. Lze konstatovat, že v porovnání s výše uvedenými zeměmi má Česká republika spíše nižší podíl stavebních investic na HDP i na obyvatele s výrazně klesajícím trendem, přičemž však má velmi nízkou úroveň infrastruktury jak z hlediska kvantity tak i kvality. Dá se tak říci, že místo dohánění vyspělejší části Evropy za ní v posledních letech čím dál více zaostáváme. Významným faktorem je také výrazně vyšší politická, ekonomická a legislativní nestabilita než ve vyspělé Evropě. Na rozdíl od jiných zemí Evropy má přístup vlády ČR k veřejným investicím nežádoucí procyklický charakter, na rozdíl od neutrálního až stabilizačního přístupu v západních zemích. Nekoncepčnost v oblasti veřejných investic souvisí také s organizačním uspořádáním veřejných investic v rámci veřejné správy. Na rozdíl od jiných zemí nejsou v ČR veřejné investice a odvětví stavebnictví adekvátně organizačně řízeny. Stavebnictví spadá podle kompetenčního zákona pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Nemá na něm však adekvátní zastoupení, které odpovídá jeho významu v ekonomice, nemá ani svého zástupce ve vztahu k EK při unijních jednáních. Veřejné investice a stavebnictví by mělo být ze strany státní správy organizováno a řízeno na úrovni jako v ostatních členských zemích EU. Bylo by proto vhodné minimálně vytvořit funkci náměstka mistra průmyslu a obchodu pro oblast stavebního průmyslu. Řešením celé problematiky by podle Deloitte a SPS bylo vytvoření jediného ministerstva spojujícího v oblasti investic kompetence ministerstva dopravy, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí. Tento funkční model existuje dlouhá desetiletí v Německu a poměrně úspěšně jej aplikuje například také Slovensko. Miroslav Linhart je vedoucí skupiny zaměřené na služby podnikům z oblasti stavebnictví. mlinhart@deloittece.com 8
Výsledkový servis Stavebnictví před koncem roku 2012 Stavebnictví se v letošním roce potýká s dalším poklesem poptávky po své produkci, negativní vývoj poptávky má devastující dopady zejména na malé a střední firmy. Od počátku roku za první tři čtvrtletí se oproti stejnému období 2011 index stavební produkce meziročně snížil o 6,2 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 2,6 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 14,2 %. Stavební produkce od počátku roku do konce září klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 20,7 %. Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v 1. - 3. čtvrtletí roku 2012 stavební práce S v hodnotě 149,6 mld. Kč. Oproti stejnému období roku 2011 bylo provedeno o 6,24 % stavebních prací S méně. Pokles S je nejvyšší u podniků s 1000 a více zaměstnanců o 11 % z 49,6 mld. Kč v lednu až září 2011 na 44,3 mld. Kč v roce 2012 a u podniků s 250-499 zaměstnanci o 10 % z 26,4 mld. Kč v roce 2011 na 23,7 mld. Kč letos. Nárůst o 10 % měly pouze podniky s 500-999 zaměstnanci. Pokles zaznamenaly i stavební práce ZSV o 8 % ze 116,5 mld. Kč v roce 2011 na 107,5 mld. Kč v letošním roce. Počet zaměstnanců se oproti lednu - září 2012 snížil o 4 312 zaměstnanců, pokles o 4,51 %. Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla v 01-09 roku 2012 28 849 Kč (nárůst o 2,5 %). U podniků s 1 000 a více zaměstnanci je průměrná mzda 37 542 Kč nárůst o 0,4 % - 142 Kč. Index produktivity zaměstnanců z S i ze ZSV (rok 2012 k roku 2011) zaznamenal pokles z S o 1,8 % a ze ZSV o 3,7 %. Nejvyšší průměrnou mzdu mají v tomto období roku 2012 podniky s 50 a více zaměstnanci zaměřené na developerskou činnost 47 486 Kč, což je 1,65násobek průměrné hodnoty za všechny stavební podniky, které činí 28 849 Kč. Druhá nejvyšší průměrná mzda 33 198 Kč je u podniků zaměřených na výstavbu silnic a železnic. Nejnižší průměrnou mzdu mají podniky zaměřené na kompletační a dokončovací práce 19 985 Kč, což činí 69,3 % průměru za všechny podniky s 50 a více zaměstnanci. U stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci v lednu - září 2012 pokleslo jak inženýrské o 8,82 %, tak i pozemní stavitelství o 5,88 %. Podíl inženýrského stavitelství na stavitelství v tuzemsku ( srovnáváme hodnotu ZSV ) ve sledovaném období klesl na 60,19 % (z 60,95 % v roce 2011). V absolutních hodnotách ZSV u inženýrského stavitelství ve sledovaném období pokleslo o 5 901 mil. Kč. Pozemní stavitelství zaznamenalo v lednu až září 2012 proti stejnému období roku 2011 pokles o 2 520 mil. Kč. Hodnota ZSV 1. - 3. Q v jednotlivých letech Podniky s 50 a více zaměstnanci, mil. Kč b.c. 150 000 140 000 130 000 120 000 110 000 100 000 Index stavební produkce (meziroční indexy) Index (stejné období předchozího roku = 100) Červenec 2012 p) Září 2012 p) Září 2012 p) červen až září 2012 p) leden až září 2012 p) říjen 2011 až září 2012 p) Index stavební produkce 99,5 95,3 89,4 95,1 93,8 95,6 Z toho: pozemní stavitelství 103,9 95,2 91,8 98,5 97,4 98,8 inženýrské stavitelství 90,4 95,7 84,2 88,1 85,8 88,5 zdroj: ČSÚ, p) = předběžné údaje Podniky s 50 a více zaměstnanci Stavební práce v mld. Kč (b.c.) leden září 2012 S leden září 2011 index 2012/2011 leden září 2012 ZSV leden září 2011 index 2012/2011 149 628 159 594 93,76 107 462 116 858 91,96 S - produkce stavebnictví ve stálých cenách (dle dodavatelských smluv) ZSV - základní stavební výroba (práce provádená vlastními pracovníky) SMARTstavebnictví prosinec 2012 9
Výsledkový servis 20 000 10 000 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září Stavební produkce ZSV - pozemní stavitelství Od počátku roku, stavební podniky s 50 a více zaměstnanci, mil. Kč b.c. 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 Stavební produkce ZSV - inženýrské stavitelství Od poč. roku, stavební podniky s 50 a více zaměstnanci, mil. Kč b.c. 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září 2009 2010 2011 2012 2009 2010 2011 2012 100 Významnou 000 informací o zásobě práce stavebních firem pro další období jsou stavební zakázky které mají stavební firmy s 50 a více zaměstnanci 80 000 uzavřeny ke konci 3. čtvrtletí 2012. V 60 třetím 000 čtvrtletí pokračoval pokles stavebních zakázek u stavebních firem. 40 000 Ke konci 3. čtvrtletí 2012 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci 20 000celkem smluvně uzavřeno 12,1 tisíc stavebních zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové 0 hodnotě 144,3 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září v tuzemsku 128,3 mld. Kč. Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 200 150 100 50 V porovnání s 3. čtvrtletím 2011, klesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2012 cca o 13,1 %. Pokračuje tak trend minulých let, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. 0 2Q 09 2Q 10 2Q 11 2Q 2012 Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2012 připadalo na veřejné zakázky 74,6 mld. Kč a na soukromé 53,7 mld. Kč. Zakázky celkem ke konci čtvrtletí Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Podíl veřejných a soukromých zakázek u stavebních podniků ke konci 3Q 2012 na hodnotě tuzemských zakázek celkem Podíl počtu veřejných a soukromých zakázek u stavebních firem ke konci 3Q 2012 na celkovém počtu tuzemských zakázek Nové zakázky stavebních podniků v mld. Kč (b.c.) 70 60 42 % 54% 58 % 46 % 50 40 30 20 10 Soukromé Veřejné 0 2Q 09 2Q 10 2Q 11 2Q 2012 Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek, které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 3. čtvrtletí 2012 podílejí v úrovni 63,2 %. Nové zakázky ve čtvrtletí Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Významná je rovněž informace o nových zakázkách, které stavební firmy uzavřely v průběhu 3. čtvrtletí. 10
Ve 3. čtvrtletí 2012 uzavřely stavební podniky v tuzemsku 11,7 tis. nových stavebních zakázek, což představuje meziroční pokles počtu zakázek o 4,6 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně poklesla o 13,3 % a činila 40,4 mld. Kč, na pozemním stavitelství 21,6 mld. Kč (nárůst 3 %) a na inženýrském stavitelství 18,8 mld. Kč (pokles o 26,6 %). Pokles nových zakázek byl ovlivněn zejména poklesem zakázek jak inženýrského stavitelství tak pozemního stavitelství. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 3. čtvrtletí 2012 činila 3,4 mil. Kč a byla o 9,1 % meziročně nižší. Pokles stavebních zakázek u stavebních podniků nevytváří podmínky pro zastavení poklesu stavebnictví a stavební produkce do konce roku 2012. V lednu září 2012 bylo zadáno celkem 3 044 veřejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnotě 84 775 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 1 244 zakázek (40,9 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 31 294 mil. Kč (36,9 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 1 800 zakázek (59,1 %) v hodnotě 53 480 mil. Kč (63,1% z celkové hodnoty zadaných zakázek). Meziroční srovnání - veřejné zakázky Směr výstavby Leden - září 2012 Leden - září 2011 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 1 244 31 294 1 223 28 123 101,7 111,3 Z toho: Občanská infrastruktura 1 101 29 970 1 058 26 001 104,1 115,3 Bytové stavby 143 1 325 165 2 122 86,7 62,4 INŽENÝRSKÉ STAVBY 1 800 53 480 1 341 57 242 134,2 93,4 Z toho: Dopravní infrastruktura 687 18 498 506 20 908 135,8 88,5 Technická infrastruktura 1 113 34 982 835 36 334 133,3 96,3 CELKEM 3 044 84 775 2 564 85 365 118,7 99,3 Sektor zadavatele Leden - září 2012 Leden - září 2011 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor 789 26 040 498 24 016 158,4 108,4 Municipální sektor 2 042 44 427 1 861 47 920 109,7 92,7 Ostatní sektor 213 14 308 205 13 429 103,9 106,5 CELKEM 3 044 84 775 2 564 85 365 118,7 99,3 V meziročním srovnání s lednem zářím 2011, klesla celková hodnota zadaných zakázek v lednu září 2012 o 0,7 %, přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby stoupla o 11,3 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby klesla o 6,6 %. Z celkového počtu 3 044 veřejných zakázek na stavební práce za 84 755 mil. Kč zadaných v lednu září 2012 bylo 1 233 zakázek v hodnotě 40 572 mil. Kč, tj. 47,9 % spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Ve srovnání se stejným obdobím konjunkturálního roku 2008 klesla hodnota zadaných stavebních zakázek v lednu září 2012 o 44,0 %, v absolutním vyjádření o 43 628 mil. Kč, a v tom u staveb dopravní infrastruktury o 68,0 %, o 39 233 mil. Kč. Největší objem veřejných zakázek v lednu září 2012 získala společnost Metrostav, a.s. - samostatně zakázky za 3 359 mil. Kč plus podíl z hodnoty 5 540 mil. Kč získaných v 43 sdruženích. 2. v pořadí, společnost STRABAG a.s. získala samostatně zakázky v hodnotě 4 042 mil. Kč plus podíl z hodnoty 4 313 mil. Kč získaných ve 29 sdruženích. Společnost HOCHTIEF CZ a. s. na 3. místě pořadí získala samostatně zakázky v hodnotě 2 918 mil. Kč plus podíl z hodnoty 3 080 mil. Kč získaných v 9 sdruženích. Z celkového počtu 3 044 veřejných zakázek na stavební práce za 84 755 mil. Kč zadaných v lednu září 2012 zadali zadavatelé vládního sektoru 789 zakázek v úhrnné hodnotě 26 040 mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 2 042 zakázek v úhrnné hodnotě 44 427 mil. Kč a ostatní zadavatelé 213 zakázek v úhrnné hodnotě 14 308 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v lednu září 2012 meziročně vzrostla u vládního sektoru o 8,4 %, u ostatních zadavatelů o 6,5 %, u municipálního sektoru klesla o 7,3 %. Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v lednu září 2012 bylo Ředitelství silnic a dálnic, které zadalo 131 zakázek za 6 730 mil. Kč (včetně DPH). 2. v pořadí Akademie věd ČR a její ústavy zadaly 15 zakázek za 2 249 mil. Kč. 3. v pořadí Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 11 zakázek za 2 152 mil. Kč. U municipálního sektoru v lednu září 2012 zadalo největší objem zakázek Statutární město Brno 71 zakázek za 3 004 mil. Kč. 2. v pořadí MČ Praha 10 zadala 5 zakázek za 2 016 mil. Kč. 3. v pořadí Správa a údržba silnic Plzeňského kraje zadala 16 zakázek za 1 818 mil. Kč. Největší objem zakázek 11 005 mil. Kč, 13,0 % z celkového objemu zadaných zakázek v lednu září 2012 byl zadán na stavbách na území Středočeského kraje, nejnižší pak v Pardubickém kraji 2 551 mil. Kč, 3,0 % z celkového objemu zadaných zakázek. I přes praktickou stagnaci hodnoty objemu zadaných veřejných stavebních zakázek v nejbližších obdobích nelze očekávat výraznější růstové stimuly pro poptávku po stavební produkci. Zdeněk Kunc je ředitelem inženýrské činnosti ÚRS PRAHA, a.s., se zaměřením na analýzy, statistiku stavebnictví ČR, koncepce rozvoje a strategie odvětví. SMARTstavebnictví prosinec 2012 11
V kanceláři finančního ředitele Hledání věrného obrazu sdružení firem ve stavebnictví Trendem posledních let v odvětví stavebnictví je získávat a realizovat stavební zakázky ve sdružení. Spojení dvou či více partnerů ve sdružení může přinášet technicko-technologické výhody, kapacitní úspory nebo vyšší efekty plynoucí z uplatnění specifického know-how, existence sdružení však někdy může být ryze účelová např. pro splnění podmínek výběrového řízení. Úvod do problematiky stavebních sdružení Problematikou stavebních sdružení jsme se zabývali již ve SMART stavebnictví v roce 2010, proto na tomto místě jen stručně připomeneme, že sdružení nemá v našich podmínkách daňovou ani právní subjektivitu. Je zakotveno v občanském zákoníku a jeho jménem jedná jeho vedoucí účastník, který je obvykle zároveň plátcem daně. Před založením sdružení je nezbytné, aby spolu partneři komunikovali a byli se schopni dohodnout na nejdůležitějších aspektech fungování sdružení. Sem patří zejména stanovení vedoucího účastníka sdružení, určení formy sdružení, rozdělení objemu prací, stanovení způsobu jednání účastníků sdružení uvnitř i vůči externím partnerům a nastavení oběhu účetních dokladů, jakož i podoby a interpretace dokladů vstupů pro účtování u vedlejších účastníků. Smlouva o sdružení by měla pokrývat všechny tyto aspekty. V našem příspěvku se zaměříme na účetní rovinu stavebního sdružení s přihlédnutím k podmínkám v České republice, ale také okomentujeme aktuální vývoj ve výkaznictví dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Účetnictví a reporting jsou od počátku ovlivněny zejména zvolenou formou sdružení. Dvě základní formy sdružení nazývané často jako horizontální a vertikální jsou v praxi modifikovány mimo jiné s ohledem na potřeby zakázky (investora), potřeby účastníků sdružení, ale také s ohledem na povahu či sílu jednotlivých účastníků sdružení: V tzv. horizontálním sdružení obvykle vystupují účastníci sdružení vedle sebe vůči investorovi, mají rovné postavení, vedoucí účastník vede obvykle účetnictví a provádí celkovou administraci, kontrolu a koordinaci činnosti sdružení. Účastníci mají vymezený úsek díla odpovídající jejich podílům na sdružení, na tom samostatně pracují, realizují z něj hospodářský výsledek plynoucí z efektivity jejich práce a kromě toho se podílejí na úhradě společných nákladů sdružení. Schematicky lze vyjádřit takto: (A + B) ---> investor. Naproti tomu v tzv. vertikálním sdružení má vedlejší účastník roli podobnou běžnému subdodavateli. Svoji vymezenou část díla de facto předává vedoucímu účastníkovi, který primárně vystupuje vůči investorovi. Jakékoliv dodatečné požadavky na investora podává obvykle prostřednictvím vedoucího účastníka. Vedlejší účastník se také podílí na úhradě společných nákladů sdružení. Schematicky lze vyjádřit takto: A ---> B ---> investor. Účetní regulace sdružení V české účetní legislativě se k tématice účetnictví a výkaznictví sdružení mnoho nepíše. Sdělení o účtování ve sdružení bez právní subjektivity (čj. 281/36 980/1994) uveřejněné ve FZ č. 7/1994 říká: Sdružení není právnickou osobou a tudíž ani účetní jednotkou ve smyslu 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Doporučujeme, aby účetnictví za sdružení vedl v souladu se smlouvou o sdružení pověřený účastník sdružení. V tomto případě se účetnictví vede v účetní soustavě, ve které účtuje tento pověřený účastník sdružení. Při skončení činnosti sdružení nebo minimálně na konci účetního období (zdaňovacího období) je nutné rozdělit na jednotlivé účastníky sdružení v dohodnutém poměru náklady a výnosy, resp. výdaje a příjmy, a vyřešit majetkové vztahy mezi účastníky, zejména k investičnímu majetku získanému z prostředků vytvořených z činnosti sdružení. Příslušná výše nákladů a výnosů, resp. výdajů a příjmů, zjištěná a předaná účastníkem pověřeným vedením účetnictví sdružení, se netransformuje do účetní soustavy přebírajícího účastníka, pokud tento účtuje v jiné účetní soustavě. Předání poměrné části nákladů a výnosů, resp. výdajů a příjmů se provede zvláštním účetním dokladem. Pro účely zjištění základu daně z příjmů doporučujeme doplnit tento doklad rovněž o poměrný díl částek, o které se upravuje hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle 23 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a o poměrnou část položek snižujících základ daně z příjmů, včetně údajů o darech. Pokud je některý z účastníků sdružení ze smlouvy pověřen vedením účetnictví za sdružení, odpovídá za metodickou stránku vedení účetnictví a za uložení (archivaci) originálních účetních dokladů a dalších účetních písemností, vztahujících se k činnosti sdružení a přiměřeně se na něho vztahuje 37 zákona o účetnictví. 12
Pokyn č. D 234 o uplatňování DPH při podnikání ve sdružení pak říká v části III. Daňová a účetní evidence, podávání daňového přiznání: Podle 11 odst. 3 ZDPH vede daňovou evidenci podle odstavců 1 a 2 odděleně za celé sdružení plátce, který je určeným účastníkem sdružení, to znamená, že podle odstavce 1 vede odděleně za celé sdružení záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních v uvedeném členění, včetně stanovení poměrné části odpočtu daně a záznamy o úpravách odpočtu daně. Určený účastník sdružení na základě této evidence uvádí ve svém daňovém přiznání v součtu zdanitelná plnění a daň z činnosti sdružení a zdanitelná plnění a daň z vlastní činnosti. Ostatní účastníci sdružení plátci podávají daňové přiznání, i když jim nevznikla daňová povinnost. O penězích a vnesených věcech určených podle druhu do sdružení účtuje určený účastník pověřený vedením účetní evidence za sdružení. O vnesených věcech jednotlivě určených účtuje jejich vlastník, je-li tato věc ve spoluvlastnictví několika účastníků, účtují tito účastníci sdružení o svých spoluvlastnických podílech a odpisech s nimi souvisejících, každý samostatně ve svém účetnictví. O dlouhodobém hmotném a dlouhodobém nehmotném majetku získaném společnou činností sdružení účtuje každý účastník samostatně podle podílu na majetku ve sdružení v okamžiku nabytí spoluvlastnického práva. V souladu se sdělením MF o účtování ve sdružení bez právní subjektivity čj. 281/36 980/1994 určený účastník pověřený vedením účetnictví za sdružení na konci účetního období nebo při zrušení sdružení (rozpuštění sdružení nebo vystoupení nebo vyloučení účastníka) rozdělí výdaje a příjmy, resp. náklady a výnosy sdružení na jednotlivé účastníky způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem a převede je na ostatní účastníky zvláštním účetním dokladem. Pokud účastník vede podvojné účetnictví, použije účty 358, 368 a 398. Pokud vede jednoduché účetnictví, účtuje v peněžním deníku průkazným způsobem nebo odděleně tak, že založí zvláštní peněžní deník a zvláštní pomocné účetní knihy pro tento účel. Shrnutí Praxe přináší složitosti v podnikatelské činnosti, které musí účetní pracovníci řešit při hledání vhodné metody pro zobrazení v účetnictví a účetní závěrce. Účetní legislativa nenabízí a ani nemůže nabízet všechna řešení rozmanitostí podnikatelské činnosti. Mnohdy ale bohužel nenabízí ani koncepční, tj. principiální pravidla. Jako vhodná metoda k použití je pak jedině ta, která přináší věrný obraz, jak požaduje zákon o účetnictví. Účetní jednotka si ji ovšem musí nalézt sama. Tento příspěvek se snaží poukázat na některé aspekty, které je třeba při hledání věrného obrazu zvážit. Vzhledem k tomu, že podle objemu výkonů a rentability jsou sestavovány nejrůznější žebříčky, je podle nich posuzována velikost firmy, ale slouží i dalším účelům, např. při posuzování bonity, je na místě, aby uživatel účetních výkazů měl možnost posoudit účetní politiky dané společnosti a mohl si z nich odvodit důležité závěry. Účetní jednotky, tedy v našem příspěvku stavební společnosti, by tak měly v příloze k účetní závěrce kromě jiného uvádět, jakým způsobem účtují o formách sdružení, které se v jejich konkrétním podnikání vyskytují, a to odděleně pro situace, kdy jsou vedoucím resp. vedlejším účastníkem sdružení. Je to nezbytný předpoklad naplnění nejvyššího požadavku kladeného českou legislativou na účetní závěrku - tj. požadavku věrného a poctivého obrazu, zakotveném v 7 zákona o účetnictví. Koneckonců požadavek na zveřejnění významných účetních politik je explicitně zakotven i v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví, 39. Plné znění článku včetně konkrétních příkladů a detailních komentářů naleznete v magazínu Deloitte Účetní zpravodaj ve vydání listopad 2012 na www.deloitte.com/cz/bulletiny/ucetni-zpravodaj/1211 Povinnost vést účetnictví sdružení je zakotvena v zákoně o účetnictví s odkazem na jeho účastníky. Žádná detailní pravidla pro vedení účetnictví a reporting však v legislativě nenajdeme. Tento nedostatek legislativy může v praxi vést k určité anarchii, kdy různé účetní jednotky vykazují podobné transakce zcela odlišně a jejich účetní závěrky jsou v rámci jednoho odvětví nesrovnatelné. Miroslav Zigáček je manažerem v oddělení auditu společnosti Deloitte. mzigacek@deloittece.com SMARTstavebnictví prosinec 2012 13
Makroekonomika Zhubli jsme o 60 miliard, tlustší brzy nebudeme Článek vyšel dne 22. listopadu 2012 na serveru dialog.ihned.cz I přes konkurenceschopnost naší ekonomiky je jasné, že probíhající zpomalení růstu v zemích EU nás dále zasáhne. K obratu v domácí spotřebě také asi nedojde a nezlepší se ani další faktory tlačící ekonomiku dolů. I přesto, že papírově by naše ekonomika měla růst, špatná čísla zřejmě nezmizí. Meziroční pokles výkonnosti českého hospodářství, který podle statistického úřadu dosáhl už 1,5 %, začíná naši zemi a její občany bolet. Rozdíl proti slovenskému růstu (2,5 %) to ukazuje. Naše ekonomika za posledních 12 měsíců bez vlivu inflace zhubla o přibližně 60 miliard, zatímco při dosažení slovenského tempa růstu by se zvětšila o 100 miliard. Abstraktní rozdíl v ročním hrubém domácím produktu znamená konkrétní peníze, které třeba ve slovenské státní pokladně jsou, ale v české chybějí. Jsou to i miliardy vyplacené na mzdách, které se obracejí do domácí poptávky či pracovní místa, která naši východní sousedé mají. Absence růstu je problém, který se dříve či později probourá i do stabilních makroekonomických čísel, o zhoršování sociálněpolitické situace nemluvě. Proto, bez ohledu na pochyby o vhodnosti HDP jako indikátoru úspěšnosti, by bylo lépe, kdyby naše ekonomika rostla. Je zřejmé, že příčina recese nestojí vně naší ekonomiky - vývozu se celkem daří, takže, jinak řečeno, české firmy konkurenceschopné jsou. Zbývá tedy trojice viníků recese: nízká spotřeba domácností, pokles poptávky vlády a nepříznivý vývoj investic. Zástup podezřelých Tím hlavním viníkem se zdá být urputné krocení rozpočtu. Bližší pohled to ale nepotvrzuje - rozpočty konsoliduje prakticky celá Evropa. Jenže i přes fiskální restrikci řada zemí unie roste. Rozdíly lze spíše vidět v čase a struktuře. Na rozdíl od okolních středoevropských zemí krotí naše vláda rozpočet druhým rokem, zatímco řada zemí začala teprve loni. Delší trvání restrikcí může propad ekonomiky urychlovat. Druhý faktem je struktura českých reforem podvazující růstově příznivé výdaje (stavební investice). České reformy navíc posilují dojem nekončícího řetězce pro občany i firmy nevítaných zpráv (růst daní či pokles výdajů). To má co do činění se špatnou náladou občanů a neochotou utrácet. Dalším těžko odmítnutelným důvodem pro slabý výkon ekonomiky jsou špatné fungování státu, korupce, plýtvání penězi a neschopnost ty existující rozumně rozdělovat. To by v kombinaci s chybami v činnosti některých klíčových institucí (třeba změna agendy CzechInvestu), podivným způsobem realizace státních zakázek, zpolitizovanou správou veřejných firem či nefunkčními mechanismy využívání eurofondů mohlo být jednou z podstatných příčin recese. Nejde o nic nového. Už v 90. letech opoziční smlouva nepochybně podpořila politizaci státní administrativy, posílila její nekompetenci, a tím vytvořila prostor pro korupci. A konec růstu ekonomiky a s ním spojený propad příjmů státu tyto léta kumulované problémy nekompromisně odhalil. Zatímco problémy spojené s fiskální konsolidací by měly být dočasné a alespoň v teoretické rovině bychom měli být schopni dát náš stát do pořádku, horší by bylo, kdyby český pokles souvisel s tím, že naše ekonomika v minulosti příliš zbohatla. A na další růst jí chybějí síly. Toto riziko by potvrzovala skutečnost, že Slovinsko, tradičně nejbohatší nová země EU, se potácí v ještě hlubších potížích. Pohled do Evropy však nenaznačuje, že chudým se roste dobře (Portugalsko, Řecko klesají) a bohatým špatně (rostou Německo, Rakousko či Švédsko). Nicméně je fakt, že v kontextu střední a východní Evropy poměrně vysoké české mzdy, ceny aktiv či služeb mohou zpomalení růstu nahrát. Navíc rychlý rozvoj ekonomiky po začátku milénia zřejmě vyčerpal část růstu a v posledních letech jsme si ke kladným číslům museli pomáhat jednorázovými vlivy, které dlouhodobě ekonomice nesvědčí (fotovoltaický investiční boom) nebo nebyly udržitelné (růst stavebnictví). Dostaneme se z toho? I přes konkurenceschopnost naší ekonomiky je jasné, že probíhající zpomalení růstu v zemích EU, provázené i poklesem poptávky po autech, nás dále zasáhne. K obratu v domácí spotřebě také asi nedojde a nezlepší se ani další faktory tlačící ekonomiku dolů. I přesto, že papírově by naše ekonomika měla růst, špatná čísla zřejmě nezmizí. Jen asi nebudou tak křiklavě odlišná od jiných zemí. Pokud vládní strany během pár posledních hodin přepnuly své priority od poněkud lopotné fiskální konsolidace k podpoře růstu, zní to dobře. Otázkou však je, co tento posun v podmínkách ne zrovna přesvědčivé kompetence vrcholového ekonomického managementu země a špatně fungující velké části veřejné správy přinese. Podstatné je i riziko, že odklon od snižování rozpočtových schodků a slabého výkonu ekonomiky navýší úroky českých dluhopisů a poškodí rozpočet. Přesto však by snaha například urychleně postavit na nohy CzechInvest nebyla od věci, stejně jako zahájení profesionalizace státní správy kvalitním zákonem o veřejné službě. V neposlední řadě bychom měli změnit svůj skeptický postoj k Evropě. EU jsme totiž i my. Stabilita a prosperita Evropy stojí na prosperitě evropských zemí, a nikoliv na poněkud fiktivním pronikání na nové trhy (EU je obdobně uzavřená ekonomika jako USA). Pokud naši politici mají plán, jak Evropě k prosperitě pomoci, měli by ho zviditelnit, pokud ne, měli by být poněkud vnímavější a hlavně konstruktivní k plánům, které přinášejí jiní. Mimochodem také méně emotivní pohled na to, co pro slovenskou ekonomiku znamenalo přijetí eura, by nebyl od věci. Období, ve kterém se má naplnit vize českých euroskeptiků, že euro Slovensko poškodí a koruna přinese Čechům prosperitu, se totiž jaksi nedostavuje. Luděk Niedermayer, ekonomický expert Deloitte lniedermayer@deloittece.com 14