Podnikatelé a zaměstnavatelé pro posílení ekonomického růstu. Jan Wiesner Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Transkript

1 Podnikatelé a zaměstnavatelé pro posílení ekonomického růstu Jan Wiesner Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Senát 11. května 2011

2 Podpora udržitelného růstu a zaměstnanosti V porovnání s prosperujícími státy EU jsou v ČR tempa růstu ekonomiky nižší, pomaleji snižujeme nezaměstnanost, je ohrožen růst inovační potenciálu aj. Za hlavní příčinu pokládáme rezignaci na pomoc státu ekonomice urychleně se dostat z krize. Pro Evropskou unii v doběčeského spolu předsedání a předsedání bylo základním úkolem pomoc zemím z finančně ekonomické krize, zaviněné managementem finančního sektoru. Česká vláda v Radách EU přijímáním těchto opatření jen předsedala. Povolená opatření pomoci států i EU byla přitom zaměřena na restrukturalizaci ekonomiky a zajištění růstu výroby a zaměstnanosti. ČR je neuplatnila, a i to má podíl na současném zaostávání.

3 Pozdě, ale přece! V současné době státy EU konsolidují své veřejné finance, narušené krizí. Státy vystavené příliš velkému hazardování bank vyžadují k tomu dokonce v rámci solidarity pomoc jiných členských států, včetně garancí, na nichž se podílí ČR. Protože však v ČR jsou veřejné finance navzdory daňovým úpravám v období 2006 až 2009 relativně zdravé a naopak se podvazuje konkurenceschopnost, růst ekonomiky a zaměstnanosti, doporučujeme upravit rozpočet tak, aby se úvěrem na vlastní zdroje podařilo plně vyčerpat prostředky na strukturální programy rozvoje a tím snížila nezaměstnanost.

4 KZPS a konfederace odborových organizací doporučují projednat s Evropskou komisí navýšení vládního schodku o úvěr 2,1 mld. EIB s tím, že se podcenil význam první etapy opatření pro východiska z krize. Úvěr nezhorší příznivé postavení ČR v EU v úrovni veřejných financí. Zajistí investice. Vyrovná se úsporami z nezaměstnanosti (podpory, výpadek daní); sníží sociální napětí a stres z práce; zajistí rozvoj. opatření budou zlomkem dosavadní standardní roční úpravy schodku do 0,5% HDP, zvlášť při zlepšení výběru daní a protikorupčních akcích se zapojením sociálních partnerů. je v souladu se závěry Rady ministrů financí a hospodářství oblasti euro z k nadměrnému schodku a makroekonomickým nevyváženostem.

5 Doporučujeme: Požádat EIB o úvěr 2,1 mld. na vlastní zdroje pro spolufinancování operačních programů a bezprostředně navazujících projektů. Podat návrh projektu EGF k rekvalifikaci cca pracovníků veřejné správy, kteří již byli propuštěni, nebo jim hromadné propouštění hrozí. Realizovat další jednorázové státní dotace pro vybrané malé a středně velké podniky do Využít možnosti dotace zemědělství na úrovni EU, včetně jednorázové pomoci v sektoru zemědělství do na farmu. Urychleně realizovat systém mikrofinancí a mikroúvěrů, garantovaných evropskými institucemi, který zahájilo v 1. Q 2011 Nizozemsko (mikroúvěr pro podniky do 10 zaměstnanců).

6 Pořadí ČR ve vládním schodku, dluhu a nárůstu ČR je schodkem 2009 na místě v EU se Slovinskem jako členem zóny euro (rozpětí 0,7 % Lucembursko, 5,8% Česko a Slovinsko, 9,3 % Portugalsko,11,1 Španělsko, 11,4% Spojené království, 14,4%Irsko, 15,4% Řecko); v roce 2009 je ČR na nižší než poloviční hodnotě průměrného schodku EU 27 i EA 16. nárůstem schodku je ČR na 9. místě, nárůstem vládního dluhu na 15. místě.

7 V důsledku rozpočtových škrtů zhoršení 2010 Vládní schodek v oblasti euro 2010 a EU27 je 6.0 % a 6.4 % HDP, vládní dluh 85.1 % a 80.0 %. Výše vládního schodku byla v EU27 v rozpětí od Estonska s růstem 0,1% a Švédska s vyrovnaným rozpočtem od 1,7 % v Luxembursku po Irsko s 32,4% HDP. ČR bylo schodkem 4,7 % na 13. místě. Výše vládního dluhu byla v EU27 v poměru k HDP v rozpětí od 6,6% v Estonsku po 142% v Řecku. ČR byla výší dluhu v poměru k HDP 38,5% na 7. místě

8 Efektivnost úvěrové pomoci Úvěr 2,1 mld. na vlastní zdroje umožní čerpat dalších 4,9 mld. z operačních programů. Podle odhadů Komise pákový efekt zvyšuje objem prostředků 2x-3x. Šlo by tedy až o 20 mld., tedy cca 480 až 500 mld. Kč. Podle propočtů stavebních fakult 1 mil. Kč ročně investic v inženýrském stavitelství generuje 3 pracovní místa ve stavebnictví. Z toho při současné úpravě daní a pojištění se odvede ročně Kč. Vytvoříse čisté příjmy a tedy možnost koupěschopné poptávky v rozsahu Kč V případě nezaměstnanosti naopak vzniknou výdaje z veřejných prostředků vroční výši Kč.

9 Nestojí tato čísla za úvahu? Není již čas činů? Děkuji za pozornost