VY_52_INOVACE_2NOV42. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 15. 11. 2012 Ročník: 8.



Podobné dokumenty
VY_52_INOVACE_2NOV43. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7., 8.

VY_52_INOVACE_2NOV41. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

VY_52_INOVACE_2NOV51. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 8.

VY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

VY_52_INOVACE_2NOV50. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 8.

VY_52_INOVACE_2NOV52. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 6., 7, 8.

VY_52_INOVACE_2NOV48. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 8.

VY_52_INOVACE_2NOV72. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7. a 8.

VY_52_INOVACE_2NOV38. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 8. a 9.

VY_52_INOVACE_2NOV64. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 8. a 9.

VY_52_INOVACE_2NOV63. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

VY_52_INOVACE_2NOV67. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

VY_52_INOVACE_2NOV60. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 6., 7., 8.

VY_52_INOVACE_2NOV40. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

VY_52_INOVACE_2NOV55. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

VY_52_INOVACE_2NOV45. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

VY_52_INOVACE_2NOV69. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

VY_52_INOVACE_2NOV68. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

VY_52_INOVACE_2NOV61. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 6., 8.

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

VY_52_INOVACE_2NOV71. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 6. a 9.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

VY_52_INOVACE_2NOV66. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

VY_52_INOVACE_2NOV58. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

Digitální učební materiál

Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku

Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II

Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer

Mechanické kmitání a vlnění

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál

(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace.

Laboratorní práce č. 2: Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu

SCLPX 07 2R Ověření vztahu pro periodu kyvadla

Název: Studium kmitů na pružině

pracovní list studenta

Název: Studium kmitání matematického kyvadla

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

Spolupracovník/ci: Téma: Měření setrvačné hmotnosti Úkoly:

Mechanické kmitání (oscilace)

S e m i n á r n í p r á c e : U r a m p a + V r a m p a

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

pracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Matematické kyvadlo.

Název: Jak přesné je přesné měření (Proč nám ve fyzice jedno měření nestačí?)

Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření

Název: Matematické kyvadlo

Laboratorní práce č. 2: Ověření činnosti transformátoru

CO OČI NEVIDÍ POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Elektromagnetické a světelně děje

Laboratorní práce č. 4: Určení elektrického odporu

Pracovní list - Laboratorní práce č. 7 Jméno: Třída: Skupina:

ÚLOHA 1 Ladi = 100 Hz = 340 m/s Úkoly: lnovou d él é ku k periodu T frekvenci f =? vlnovou délku =?

Rezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

GRAVITAČNÍ SÍLA A HMOTNOST TĚLESA

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Elektromagnetický oscilátor

Laboratorní práce č. 1: Určení voltampérových charakteristik spotřebičů

Laboratorní práce č. 3: Kmitání mechanického oscilátoru

Určení hustoty látky. (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/

Měření hodnoty g z periody kmitů kyvadla

Zvukové jevy ZVUKOVÉ JEVY. Kmitání a vlnění. VY_32_INOVACE_117.notebook. June 07, 2012

1. Několika různými metodami změřte hodnotu tíhového zrychlení. 2. Zjištěný údaj porovnejte s předpokládanou hodnotou.

Obvod střídavého proudu s kapacitou

Experiment P-6 TŘECÍ SÍLA

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: TERCIE

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Název: Měření příkonu spotřebičů, výpočet účinnosti, hledání energetických úspor v domácnosti

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

NÁKLONĚNÁ ROVINA A KYVADLO ROZUMÍME JIM?

Mechanické kmitání Kinematika mechanického kmitání Vojtěch Beneš

Věra Keselicová. březen 2013

Tíhové zrychlení na několik žákovských způsobů

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Měření délky tělesa. VY_52_Inovace_154. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Fyzika. Ročník: 6

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

SCLPX 11 1R Zákon zachování mechanické energie

Název: Měření paralelního rezonančního LC obvodu

Název: Měření nabíjecí a vybíjecí křivky kondenzátoru v RC obvodu, určení časové konstanty a její závislosti na odporu

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE

Vybrané experimenty v rotujících soustavách

4.1.1 Opakovací děje. Předpoklady: Pomůcky: papírky s grafy, závaží na pružině, kyvadlo. Tvar Měsíce na obloze se neustále mění:

Fyzikální praktikum 1

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt

Transkript:

VY_52_INOVACE_2NOV42 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 15. 11. 2012 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Zvukové děje, Energie Téma: Kmitání kyvadla Metodický list: Žáci se seznámí s funkcí kyvadla, ověří, že doba kmitu kyvadla (perioda) nezávisí na velikosti výchylky ani hmotnosti kyvadla, a prozkoumají závislost doby kmitu na délce závěsu kyvadla. Připomenou si vzájemné přeměny polohové a pohybové energie při pohybu kyvadla a veličiny perioda T a frekvence f kmitání, která je převrácenou hodnotou periody =. Laboratorní práce odpovídá jedné vyučovací hodině. Žáci pracují ve skupinách po dvou. Při práci využijí laboratorní stojan, váhy, pravítko, stopky a kyvadlo tvořené tělesem zavěšeným na provázku (nejlépe se osvědčila olovnice). Výuka probíhá frontálně za dodržení všech bezpečnostních zásad podle přiloženého pracovního postupu. Žáci průběžně s pomocí vyučujícího vyplňují přiložený pracovní list, který odevzdají ke kontrole na konci hodiny. Nejprve si v části zvané příprava připomenou funkci kyvadla, veličiny perioda a frekvence a fakt, že perioda ideálního (matematického) kyvadla závisí pouze na délce jeho závěsu. =2 Žáci váhami změří hmotnost kyvadla, tento údaj slouží ke vzájemnému porovnání výsledků jednotlivých skupin, které, mají-li kyvadla různých hmotností, prokáže nezávislost periody kyvadla na jeho hmotnosti. Poté zavěsí kyvadlo na stojan nejprve tak, aby délka závěsu kyvadla byla 20 cm, a měřením periody ověří, že nezávisí na velikosti výchylky kyvadla. Při dalších měřeních postupně mění délku závěsu kyvadla a ověří, že s rostoucí délkou závěsu roste i perioda kyvadla. Pracovní postup: Váhami nejprve zjistěte a zapište hmotnost kyvadla. Pak kyvadlo zavěste na stojan tak, aby délka závěsu byla 20 cm, a kyvadlo rozkmitejte vychýlením do vzdáleností postupně 2 cm, 4 cm, 6 cm, 8 cm, 10 cm a 12 cm. Vždy stopkami změřte dobu trvání deseti kmitů (10T) a zapište ji do tabulky. Naměřené doby vydělte deseti, čím získáte periodu kyvadla T a z ní vypočítejte frekvenci f. Porovnejte velikost periody při různých výchylkách kyvadla. Poté měňte délku závěsu kyvadla a opět měřte dobu deseti kmitů pro každou nastavenou délku (minulé měření prokázalo, že velikost výchylky může být libovolná, protože na periodu nemá vliv). Do tabulky opět vypočítejte periodu a frekvenci kyvadla pro každou nastavenou délku závěsu. Veškerý obsah materiálu je vlastní tvorbou autora.

LABORATORNÍ PRÁCE Jméno: Třída: Škola: Datum: ZŠ Schulzovy sady Zadání: Příprava: Pokusem zjisti vliv velikosti výchylky kyvadla a délky závěsu kyvadla na periodu kmitání kyvadla a na frekvenci kmitání. Kyvadlo je tvořeno tělesem s vyšší hmotností zavěšeném na otočném závěsu malé hmotnosti. Vychýlíme-li jej a pustíme, kyvadlo se začne pravidelně kývat, přičemž dochází k vzájemné přeměně polohové energie na pohybovou energii a naopak. Perioda kmitání T je nejkratší doba, po které se celý děj opakuje. Frekvence kmitání f udává počet period za jednu sekundu. Pro ideální kyvadlo (celá jeho hmotnost je soustředěna v jednom bodě, závěs má nulovou hmotnost a nepůsobí žádné odporové síly) platí, že doba kmitu kyvadla perioda T nezávisí na hmotnosti kyvadla m ani velikosti jeho maximální výchylky y m, ale pouze na délce závěsu kyvadla l. Pomůcky: Kyvadlo závaží na provázku (olovnice), stojan, digitální váhy, délkové měřidlo pravítko, stopky.

Provedení: Nejprve jsme změřili hmotnost kyvadla m. m =.. Poté jsme měřili závislost doby kmitu T na velikosti maximální výchylky y m. Délku závěsu jsme pevně nastavili na l = 20 cm. Měnili jsme velikost počátečního vychýlení kyvadla, tedy maximální výchylku y m, a vždy stopkami změřili dobu deseti kmitů. Z ní jsme potom vypočítali dobu jednoho kmitu T. y m / cm 2 4 6 8 10 12 10T / s T / s f / Hz Nakonec jsme měřili závislost doby kmitu T na délce závěsu kyvadla l. Délku závěsu l jsme postupně měnili a vždy stopkami změřili dobu deseti kmitů. Z ní jsme potom vypočítali dobu jednoho kmitu T l / cm 5 10 15 20 25 30 10T / s T / s f / Hz Závěr:

LABORATORNÍ PRÁCE Jméno: Třída: Škola: Datum: ZŠ Schulzovy sady Zadání: Příprava: Pokusem zjisti vliv velikosti výchylky kyvadla a délky závěsu kyvadla na periodu kmitání kyvadla a na frekvenci kmitání. Kyvadlo je tvořeno tělesem s vyšší hmotností zavěšeném na otočném závěsu malé hmotnosti. Vychýlíme-li jej a pustíme, kyvadlo se začne pravidelně kývat, přičemž dochází k vzájemné přeměně polohové energie na pohybovou energii a naopak. Perioda kmitání T je nejkratší doba, po které se celý děj opakuje. Frekvence kmitání f udává počet period za jednu sekundu. Pro ideální kyvadlo (celá jeho hmotnost je soustředěna v jednom bodě, závěs má nulovou hmotnost a nepůsobí žádné odporové síly) platí, že doba kmitu kyvadla perioda T nezávisí na hmotnosti kyvadla m ani velikosti jeho maximální výchylky y m, ale pouze na délce závěsu kyvadla l. Pomůcky: Kyvadlo závaží na provázku (olovnice), stojan, digitální váhy, délkové měřidlo pravítko, stopky.

Provedení: Nejprve jsme změřili hmotnost kyvadla m. m = 76 g Poté jsme měřili závislost doby kmitu T na velikosti maximální výchylky y m. Délku závěsu jsme pevně nastavili na l = 20 cm. Měnili jsme velikost počátečního vychýlení kyvadla, tedy maximální výchylku y m, a vždy stopkami změřili dobu deseti kmitů. Z ní jsme potom vypočítali dobu jednoho kmitu T. y m / cm 2 4 6 8 10 12 10T / s 8,9 9,0 8,9 9,1 8,8 9,0 T / s 0,89 0,90 0,89 0,91 0,88 0,90 f / Hz 1,12 1,11 1,12 1,10 1,14 1,11 Nakonec jsme měřili závislost doby kmitu T na délce závěsu kyvadla l. Délku závěsu l jsme postupně měnili a vždy stopkami změřili dobu deseti kmitů. Z ní jsme potom vypočítali dobu jednoho kmitu T l / cm 5 10 15 20 25 30 10T / s 4,5 6,3 7,7 8,9 10,0 10,9 T / s 0,45 0,63 0,77 0,89 1,00 1,09 f / Hz 2,22 1,59 1,30 1,12 1,00 0,92 Závěr: Měřením jsme zjistili, že perioda ani frekvence nezávisejí na velikosti maximální výchylky kyvadla. Porovnáním s ostatními skupinami jsme zjistili, že nezávisí ani na hmotnosti kyvadla, jejich velikost ovlivňuje pouze délka závěsu kyvadla. S rostoucí délkou závěsu kyvadla roste perioda kmitání a klesá jeho frekvence.