12. Ropné šoky RB
Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok
Ropné šoky na časové ose
První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského růstu. období ekonomického rozmachu (srovnatelného snad jen s průmyslovou revolucí z poloviny 19. století) rozkvět končí náhle a nenávratně zásahem ropného kartelu OPEC v říjnu 1973 se rozhodly země vyvážející ropu zavést na tuto surovinu embargo a během několika následujících měsíců její cenu téměř zčtyřnásobily.
První ropná krize první šok Z poměrně levné energetické suroviny se během necelého roku stala velice drahá tekutina. 1973 cena barelu ropy necelé 3 USD 1974 cena barelu ropy 13 USD
Důsledek prvního šoku několikanásobné zdražení ropy bylo pro většinu zemí ZE neúnosné celá západní Evropa (ZE) se tak ocitla v hluboké hospodářské recesi, docházelo: k nárůstu zadlužování podniků i domácností, k omezování výdajů domácností i podniků, masové propouštění zaměstnanců, bankrot mnoha společností výsledkem toho všeho byla stále se zvyšující míra nezaměstnanosti v roce 1974 se v západní Evropě ocitlo bez práce téměř 7 miliónů lidí. hospodářství šokem postižených zemí se vzpamatovávalo ještě po celá 70. léta
Důsledky prvního šoku po prvním šoku se země snažily předejít dalšímu možnému nárůstu cen ropy: ve větší míře se k výrobě elektřiny začaly využívat obnovitelné zdroje růst zájmu o jaderné energii. nárůst výroby automobilů s nižší spotřebou benzínu zvýšení výroby a prodeje aut se spotřebou 9 litrů na 100 km (nahrazení původních 12 litrů na 100km)
Druhá ropná krize druhý šok V únoru roku 1979 v Iránu dochází k tzv. "Islámskou revoluci" a cena ropy opět vzrostla 1980 USA embargo na dovoz ropy z arabského světa do USA (prezident CARTER) cena ropy v tu dobu 25 USD/barel a cena rostla dále vzhůru rychlým tempem Saddám Husajn po několika měsících napadl Irán a země arabského světa zavedl do války, která trvala 8 let Neklidná situace v takto nestabilní oblasti, kde se nacházelo téměř 40% světových ropných zásob, vyhnala cenučerného zlata až na 40 dolarů. Hospodářství západních zemí opět tomuto tlaku neodolává a Evropa se již podruhé v krátké době ocitá v ekonomické recesi.
Druhá ropná krize - důsledky Vysoká míra nezaměstnanost se stává již zcela běžným jevem a mezi lidmi do 25 let ve Francii a Itálii je cca.25% takto mladých lidí do 25 let Hospodářství v celé oblasti dnešní EU prožívalo od té doby svůj další útlum. Ten lze dokumentovat několika následujícími čísly o průměrném ročním růstu HDP v těchto zemích: 50. léta = 5,5%, 60. léta = 4,5%, 70. léta = 3%, 80. léta = 2,5%. k těmto číslům je však nutno dodat, že se na nich podílela drahá ropa jen určitou částí.
Třetí ropná krize počátek 90. let hlavní faktor vzniku: invaze Iráckých vojsk do bohatšího Kuvajtu v srpnu 1990 v operaci Pouštní bouře byla tato vojska velice rychle vyhnána zpět do Iráku a situace se na celé příští desetiletí v této oblasti opět mírně uklidnila cena ropy za barel vylétla na krátkou dobu ke 40 USD během několika týdnů se však vrátila její cena zpět na původní hodnoty.
Třetí ropná krize ropný šok přesto se evropská ekonomika dostala v roce 1993 opět do recese ropa byla pravděpodobně v tomto případě jen jakýmsi spouštěcím mechanismem předem nahromaděných problémů evropské ekonomiky.
Operace pouštní bouře v operaci Pouštní bouře - 17. 1. 1991 americká, saúdsko-arabská a kuvajtská letadla začala bombardovat raketové základny, radarová zařízení a velitelská stanoviště v Iráku a Kuvajtu,» který 2. 8. 1990 obsadil Saddám Husajn a» se svými vojsky převzal kontrolu nad vojensky chudým, nevyspělým avšak bohatým státem Kuvajt bylo zabito přes 700 lidí, včetně příslušníků rodiny Emíra Sabaha, který uprchl do Saúdské Arábie
VYUŽITÍ ROPY V SOUČASNOSTI k výrobě elektřiny se ropa nepoužívá v takovém měřítku jako v 70. letech, došlo ke snížení spotřeby benzínu u osobních automobilů (z 12 litrů na 100km v 50. letech na současné cca. 4 litry na 100km) za to ale došlo ke zdvojnásobení počtu automobilů, takže úspora závislosti na ropě je zase o něco menší na řadu budou muset přijít nové technologie např. hybridní motory v kombinaci s elektřinou, popř. vodíkové palivovéčlánky, aj. nevýhoda: čas na žádnou z těchto novinek nelze přejít na celém světě ihned a všude a i tato transformace si dozajista vyžádá další finanční náklady, k výrobě plastů se však ropy používá hojně i v současnosti a zatím není používána jiná, levnější a dostupná technologie.