ROZBOR VÝVOJE CEN ENERGIÍ ( ) A PŘEDPOVĚĎ DALŠÍHO VÝVOJE DO ROKU 2017

Transkript

1 ROZBOR VÝVOJE CEN ENERGIÍ ( ) A PŘEDPOVĚĎ DALŠÍHO VÝVOJE DO ROKU 2017 Obsah 1. Úvodní předpoklady Energetické trendy Současný stav cen energií v České republice Úvod Shrnutí současného stavu Zkušenosti z vývoje cen energií v zemích EU a OECD ( ) Úvod Dovozní ceny Spotřebitelské ceny kapalných paliv Spotřebitelské ceny uhlí Spotřebitelské ceny zemního plynu Spotřebitelské ceny elektřiny Spotřebitelské ceny centralizovaného tepla Citlivost cen energií na světovou cenu ropy Předpověď dalšího vývoje cen energií do roku Úvodní předpoklady Dovozní ceny Spotřebitelské ceny kapalných paliv Spotřebitelské ceny uhlí Spotřebitelské ceny zemního plynu Spotřebitelské ceny elektřiny Spotřebitelské ceny centralizovaného tepla Spotřebitelské ceny tepla z lokálního vytápění

2 CIF cost, insurance, freight CZK česká koruna Zkratky CZT centralizované zásobování teplem DOE Department of Energy DPH daň z přidané hodnoty DSM Demand Side Management EU Evropská Unie GCC Gulf Co-operation Council HDP hrubý domácí produkt IEA International Energy Agency LCP Least Cost Planning LTO lehký topný olej NATO North Atlantic Treaty Organization OECD Organization for Economic Cooperation and Development OPEC Organization of Petroleum Exporting Countries TTO těžký topný olej USD americký dolar 1bbl (barel) = 158,8 l 1 toe = 41,8 MJ 1 tmp = 29 MJ 1 MWh = 3,6 GJ 1 GJ = 0,2778 MWh Jednotky Seznam zemí OECD Zakládající členové (1961): Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie a Spojené státy americké. Další členové: Japonsko (28. duben 1964), Finsko (28. leden 1969), Austrálie (7. červen 1971), Nový Zéland (29. květen 1973), Mexiko (18. květen 1994), Česká republika (21. prosinec 1995), Maďarsko (7. květen 1996), Polsko (22. listopad 1996, Korea (12. prosinec1996), Slovensko (2000). Seznam zemí IEA Austrálie (1979), Rakousko, Belgie, Kanada, Česká republika (2001), Dánsko, Finsko (1992), Francie (1992), Německo, Řecko (1977), Maďarsko (1997), Irsko, Itálie (1978), Japonsko, Korea (2001), Lucembursko, Holandsko, Nový Zéland (1977), Norsko, Portugalsko (1981), Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie, USA. Seznam zemí EU 15 Počátek integrace 1951: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Holandsko. Přistoupení v roce 1973: Dánsko, Irsko, Velká Británie. Přistoupení v roce 1981: Řecko. Přistoupení v roce 1986: Portugalsko, Španělsko. Přistoupení v roce 1995: Rakousko, Finsko, Švédsko. 2

3 1. Úvodní předpoklady CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Ceny energií v mezinárodních vztazích jsou čím dál tím více ovlivňovány globalizací světové ekonomiky v jejímž důsledku dochází k liberalizaci sektoru energetiky, projevující se deregulací a privatizací i síťových energetických odvětví. V Evropě jsou jejím důsledkem směrnice o liberalizaci elektroenergetiky (k povinnému zavedení v členských státech došlo od ) a zemního plynu (k zavedení došlo od 10. srpna roku 2000). Česká republika se nachází ve fázi harmonizace své ekonomiky a legislativy s EU s termínem začlenění do EU k 1. květnu Proto CityPlan s. r.o. trvale sleduje vývoj cen paliv a energií v České republice i ve světě, neboť jedině na základě těchto poznatků lze zvýšit spolehlivost podkladů pro stanovení kvalitní strategii podnikání v České republice. Převážná část informací v předkládaném dokumentu je založena na podrobném vyhodnocení podkladů Mezinárodní energetické agentury IEA při OECD, údajů Českého statistického úřadu a dále ceníků, informací některých českých a evropských energetických společností ale též informací z konferencí, odborného tisku a informací publikovaných Mezinárodní společností pro ekonomiku energetiky IAEE (jejíž součástí je i Česká společnost pro ekonomiku energetiky CZAEE). Ceny jsou udávány v CZK (česká koruna), USD (americký dolar) a poměrných hodnotách. Předpověď dalšího cenového vývoje je založena na předpokládaném geopolitickém vývoji světa v období do roku 2017, při které se vychází z ekonomických a politických rozborů prováděných významnými světovými organizacemi a odborníky. Předpoklad vývoje dlouhodobých marginálních nákladů je založen na vyhodnocení údajů o realizovaných stavbách, na vlastních výpočtech a analýzách nákladů na výrobu elektřiny a tepla a na budoucím očekávaném technologickém vývoji. Při odhadu vývoje cen v České republice byl posuzován nejen vývoj v evropských zemích OECD ale i vývoj v USA a Japonsku, neboť tyto země jsou a budou hlavním hospodářským konkurentem sjednocující se Evropy. Protože cena energií je významnou nákladovou položkou výrobků, budou se ceny energií v těchto třech oblastech světa vzájemně ovlivňovat. Cenami pro obě hlavní kategorie konečných spotřebitelů, průmysl a domácnosti, se rozumí podíl tržeb a dodané energie, jedná se tedy o průměrnou cenu pro danou kategorii konečného spotřebitele. Důležitým ukazatelem charakterizujícím vývoj cen jsou poměrové ukazatele (poměrné ceny), neboť jsou výsledkem dlouhodobého vývoje a stabilizace trhu s energiemi. Zahrnují jak vzájemnou nahraditelnost jednotlivých druhů energií, tak i technologické náklady na její užití pro konečnou spotřebu včetně nákladů na sezónní spotřebu, v neposlední řadě pak i vyjadřují energetickou politiku jednotlivých zemí. Ceny jsou udávány včetně dopravy ke konečnému spotřebiteli. Ceny pro průmysl a ceny nafty jsou uváděny bez DPH, ceny pro domácnosti jsou uváděny včetně DPH. Tam, kde je v textu zmiňován vývoj reálných cen energií pro konečného spotřebitele, je u průmyslu vztažen zejména k růstu HDP a u domácností k růstu životní úrovně. Vlastní předpověď pro období do roku 2017 je provedena pro referenční scénář vývoje, kterým je předpoklad rovnoměrného růstu světové ceny ropy na hodnotu 31,5 USD/barel v roce Rozbor dlouhodobé časové řady údajů ukázal, že průmyslově nejvyspělejším zemím se podařilo využít zkušeností ze dvou ropných krizí 70. a 80. let a vytvořit takový cenový a technologický mechanismus ve svém hospodářství, který umožňuje vcelku spolehlivě učinit předpoklad pro uvažované období do roku Současně zmíněný mechanismus značně snižuje možnost vzniku podobných politicko - obchodních nátlaků v mezinárodním trhu primárních energií. Vyspělé země si přitom navíc zajistily nejen diverzifikaci zdrojů primární energie, ale tím že byla též objevena nová naleziště ropy a zemního plynu mimo silně politicky nestabilní oblast středního východu (zejména v Severním moři), došlo k další stabilizaci v mezinárodním měřítku. Tyto nové objevy přispěly dále k tomu, že byly opraveny původní odhady zásob a v důsledku toho i odhady, kdy dojde ve světovém měřítku k vyčerpání nalezišť jednotlivých druhů primárních energií. Dalším faktorem, který ovlivňuje odhad míry zásob primárních zdrojů energie je rozvoj technologií jejich průzkumu a těžby. Důsledkem je vyšší využití ložisek zemního plynu a ropy a komerční zpřístupnění i těch ložisek, kde byla dříve těžba neekonomická. Konečné vyčerpání zdrojů ropy a zemního plynu závisí na jejich ceně. Při vysoké ceně se vyplácí investovat do nových průzkumů a do těžby i hůře dostupných ložisek, což oddaluje konečné vyčerpání. To znamená, že klasické primární nosiče fosilní energie, ropu a zemní plyn, bude možné využívat v 21. století déle, než se původně předpokládalo, uhlí pak i ve 22. století. Tím dochází k výrazné stabilizaci cen světového trhu s primárními energiemi. 3

4 2. Energetické trendy 2.1. Trendy CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Nejdůležitějším světovým zdrojem primární energie stále zůstává ropa i po poklesu podílu jejího energetického využití z 44,9% v roce 1973 na 35,7% v roce Největší množství ropy těží země OPEC, mezi které patří kromě zemí Středního východu ještě Irán, Venezuela, Irák, Indonésie, Nigérie, Libye, Alžír a Gabun. Největším vývozcem ropy (a energie vůbec) jsou země Středního východu spolupracující v rámci GCC (Gulf Co-operation Council) s vedoucí rolí Saudské Arábie. Ropa z těchto zemí tvoří zhruba polovinu produkce OPEC. Druhým nejdůležitějším zdrojem primární energie ve světě je uhlí, jehož podíl pro energetické využívání se drží stabilně na úrovni 23,3% (1998) celkové spotřeby primární energie. Zemní plyn jako zdroj primární energie je ve světě na třetím místě s podílem 20,3% v roce 1998 a se stabilním růstem těžby 3% ročně. Na čtvrtém místě jsou ve světě obnovitelné zdroje energie (biomasa, vodní energie, geotermální, solární, větrná), které dosáhly v roce 1998 podílu 13,9% v celkové energetické bilanci světa. Na pátém místě v energetické bilanci s podílem 6,7% (1998) je ve světě jaderná energie, jejíž rychlý růst do roku 1986 (16% ročně) se po černobylské havárii zatím prakticky zastavil. Evropa i země OECD jsou významným dovozcem ropy. Energetická spotřeba domácností a služeb závisí na množství obyvatel, počtu domů, úrovni osobních příjmů a rozvoji v oblasti služeb. Je však rovněž silně závislá na klimatických podmínkách v důsledku spotřeby pro prostorové vytápění v zimě a chlazení (klimatizaci) v létě. Energetická spotřeba průmyslu je silně závislá na ekonomických aktivitách a mezi jednotlivými státy jsou zřetelné rozdíly. Do obou sektorů začalo více pronikat centralizované teplo, ačkoliv celkově je jeho podíl na konečné spotřebě zatím dosud poměrně malý. Spotřeba elektrické energie roste rychleji, než celková konečná spotřeba energií. Spotřebu uhlí výrazně ovlivňuje výroba elektřiny. Prakticky ve všech zemích EU spotřeba uhlí vzrostla. Ve spotřebě ropy je možné sledovat změnu chování států EU po roce Státy s poklesem spotřeby před rokem 1986 po tomto roce svou spotřebu stabilizovaly nebo i zvýšily. U států s pozitivním růstem spotřeby ropy v období před rokem 1986 se po tomto roce růst ještě zvýšil. Souvisí to jednak s pádem ceny ropy v roce 1986, jednak s rychlejším hospodářským růstem. Spotřeba zemního plynu vzrostla z fosilních paliv nejvíce, a to prakticky ve všech státech EU. Zemní plyn obsadil trh zejména v Dánsku, Řecku a Irsku. Situace vývoje spotřeby se však v jednotlivých zemích liší, v některých zemích nastal po roce 1986 návrat k ropě. Stupeň soběstačnosti - energetické nezávislosti - Evropské unie jako celku se výrazně zvýšil v období let a od toho roku se pohybuje okolo 50%. Nejvíce soběstačné jsou Nizozemsko a Velká Británie. Nejvyššího zvýšení energetické nezávislosti však v tomto období dosáhlo Dánsko, které ještě v roce 1974 bylo zcela závislé na dovozu energií a v roce 1992 dosáhlo již 60% soběstačnosti. Francie, Belgie a Španělsko založilo svou energetickou nezávislost zejména na využívání jaderné energie. Po liberalizaci a zavedení volného trhu s elektřinou a zemním plynem je důležitější posuzování soběstačnosti celé EU, nikoliv jejích jednotlivých členů. Patrně však bude u nových členů posuzováno, zda budou soběstačnost EU zhoršovat či zlepšovat. 4

5 3. Současný stav cen energií v České republice 3.1 Úvod Tak jako byl pro celý svět i země Evropské unie předělem rok rok první ropné krize (a v důsledcích světové energetické krize), byl pro Českou republiku předělem rok rok politických změn, které odstartovaly transformaci hospodářství z ústředně státem řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Dalšími předěly jsou termíny zavedení liberalizačních směrnic EU, tj. únor 1999 pro elektřinu a srpen 2000 pro zemní plyn. V transformaci českého hospodářství je nutné rozlišit 3 pohyby cen energie, které lze ještě očekávat: Omezení (případně zrušení) regulace cen a jejich ustálení na tržní hodnotě podle pravidel v duchu liberalizačních směrnic EU Promítnutí energetické politiky EU do politiky ČR - realizace státní energetické politiky bude muset být v souladu se směrnicemi EU, včetně ovlivňování chování spotřebitelů, makroekonomických ukazatelů a dopadů na životní prostředí, patrně nebude možné uplatňovat úhradu tzv. stranded cost Internalizace externích nákladů souvisejících se spotřebou energie, tj. zejména zavedení environmentálních daní souvisejících s globálními vlivy na životní prostředí - tento proces již v zemích OECD započal Možné flexibilní mechanismy, např. obchodování s emisemi či certifikovanou zelenou elektřinou. V současné době již prakticky žádná energie není dotována, tj. cena se nepohybuje pod jejími výrobními náklady. Promítnutí směrnic EU do energetické politiky státu, bylo v České republice kontinuálně zajištěno novým energetickým zákonem č. 458/2000 Sb., který odpovídá oběma liberalizačním směrnicím EU. Zavádění environmentálních daní spočívá v současné době na dobrovolnosti jednotlivých států a bude zřejmě koordinovaný směrnicemi v rámci EU. 3.2 Shrnutí současného stavu Nesíťové energie (kapalná paliva, uhlí) Nesíťové energie (kapalná paliva a uhlí) dnes již v podstatě deformovány nejsou. Ceny kapalných paliv v ČR jsou tržní, liší se od cenové úrovni EU prakticky jen v důsledku daní. Cena uhlí v ČR je tržní a je oproti EU nižší, zejména cena uhlí hnědého. Důvodem je, že převážná část spotřeby uhlí je z domácích zdrojů, kde převažuje levnější hnědé uhlí. Zatímco uhlí pro velkoodběratele bude pravděpodobně do vyčerpání domácích zdrojů i nadále levnější oproti EU, cena uhlí pro maloodběratele a domácnosti by měla být uměle (s využitím daňových nástrojů) zvýšena, neboť jeho spotřeba v topeništích o malém výkonu je zdrojem velkého znečištění přízemních vrstev ovzduší. Daň z přidané hodnoty (DPH) byla u uhlí sjednocena s daní pro topné oleje od a činí 22%. Síťové energie (zemní plyn, elektřina, centralizované teplo) Na rozdíl od domácností byly již v ČR deformované ceny síťových energií (zemního plynu, elektřiny a centralizovaného tepla) pro velkoodběratele a komerční maloodběratele v podstatě odstraněny a více či méně se blíží cenám EU. Ceny zemního plynu a elektřiny pro obyvatelstvo již nejsou dotovány a cenové deformace od tržní ceny jsou způsobovány pouze direktivním stanovením cenových tarifů regulačním úřadem. Cena tepla odpovídá již ceně tržní, neboť se musí přizpůsobovat místním podmínkám (ceně substituční energie) a přetrvávající cenová regulace je proto zbytečná. U zemního plynu nejsou důvody pro zachování rozdílu cen v ČR oproti cenám v EU pro obě kategorie odběratelů. U elektřiny bude rozdílu cen oproti EU jak pro průmysl, tak pro obyvatelstvo z důvodu využívání domácího levnějšího uhlí pro její výrobu po otevření trhu s elektřinou postupně u tzv. oprávněných zákazníků smazán. Daň z přidané hodnoty (DPH) byla u elektřiny a zemního plynu sjednocena s daní pro topné oleje od a činí 22%. 5

6 Elektroenergetika i plynárenství mění zásadně způsob obchodování v souvislosti s liberalizačními směrnicemi EU, což se promítá do cen i tarifní struktury obou síťových energií. Protože v EU dochází vlivem tlaku konkurence k poklesu marže energetických společností a tedy i cen pro konečné spotřebitele, nebude již nárůst cen elektřiny a plynu v ČR tak výrazný, jako kdyby k liberalizaci nedošlo. Zůstane však ovlivňován kursem české koruny vůči dolaru a pohybem světových cen energií. 4. Zkušenosti z vývoje cen energií v zemích EU a OECD ( ) 4.1 Úvod Pro země Evropské unie, tak jako pro všechny ostatní země světa s rozvinutou tržní ekonomikou, byly přelomem v přístupu k energetické politice dvě ropné krize v 70. a 80. letech. Ropné krize ovlivnily významně celou světovou ekonomiku. Nárůst ceny ropy v roce 1974 na více než trojnásobek, a v roce 1980 na téměř šestinásobek úrovně z roku 1970, znamenal dva rychle po sobě následující otřesy, které vyspělý svět podnítily k zásadní změně přístupu k energetickým zdrojům a jejich využívání. Země nejvyspělejší světové ekonomiky začaly mnohem podrobněji zvažovat: důsledky své závislosti na dovozech ropy z politicky nestabilních oblastí světa, možnosti vzájemné nahraditelnosti jednotlivých druhů energie pro konečnou spotřebu, energetickou náročnost technologických procesů ve zpracovatelském průmyslu a energetickou náročnost prostorového vytápění (či chlazení v teplém podnebním pásmu), možnosti nepřímého ekonomického ovlivňování energetického hospodářství. Výsledkem bylo zásadně převratné poznání, že ekonomický růst nemusí být nutně provázen extenzívním růstem spotřeby primární energie. Rozvoj výpočetní techniky umožnil uplatnit matematické modelování pro stanovení a vyhodnocení důsledků různých scénářů ekonomického rozvoje světa. Tak bylo zjištěno, že je nutné změnit přístup k využívání energie ve světovém hospodářství, neboť by velice brzy došlo k ekologickému kolapsu a tím ke zhoršení životních podmínek na zemi. Růst energetické spotřeby vyspělého světa a jeho následování rozvojovými zeměmi by nezadržitelně způsobilo prakticky nevratné poškození životního prostředí v globálním měřítku. Globální změny klimatu Země by postihly všechny země bez rozdílu - i ty nejvyspělejší. Proto na konferencích v Riu v roce 1991 a v Kjóto v roce 1997 zúčastněné státy přijaly dobrovolný závazek ke snižování globálních důsledků jejich ekonomik na životní prostředí. Tento závazek pak v rámci svých národních programů v různé míře plní, i když se Kjótský protokol zejména kvůli postoji USA dosud nepodařilo ratifikovat. Dnes je již možné dobře sledovat a vyhodnocovat, jak se obě světové ropné krize spolu se záměrem světového společenství v oblasti ochrany proti změně klimatu Země projevily v rozhodnutí jednotlivých vlád v tvorbě a provádění národní energetické politiky vyspělých zemí. Výsledkem mezinárodní spolupráce je systematické vypracování nových způsobů energetického plánování a strategie rozvoje energetického průmyslu: regionální energetické plánování zaměřené na soběstačnost a zvýšení celkové energetické účinnosti metoda nejmenších nákladů "Least Cost Planning - LCP" řízení spotřeby "Demand Side Management - DSM" rozvoj trhu energetických úspor stanovení sociální ceny energie, tj. zahrnutí všech nákladů - tzv. internalizace externalit rozvoj alternativních a obnovitelných zdrojů energie (energie z biomasy, energie z odpadů, vodní energie, sluneční energie, geotermální energie, energie větru) rozvoj stavebních materiálů a postupů zlepšujících tepelně technické vlastnosti budov rozvoj regulačních systémů rozvoj technologií pro využití odpadního resp. nízkopotenciálního tepla 6

7 rozvoj kogeneračních (čili teplárenských) technologií rozvoj čistých uhelných technologií (fluidní, zplyňování) rozvoj technologií pěstování, úpravy a energetického využití biomasy příprava flexibilních mechanismů pro snižování emisí skleníkových plynů ap. Konečným důsledkem změny přístupu států EU je skutečnost, že příjmy vlád EU z obchodu s ropou jsou dnes vlivem daní pětinásobně vyšší (cca 50 USD/barel), než zisky středovýchodních zemí, které ropu produkují (cca 10 USD/barel). Vlády svou daňovou politikou dosáhly, že koneční spotřebitelé a celý sektor energetiky je přizpůsoben daněmi podstatně zvýšené ceně ropných výrobků, zvýšila se energetická soběstačnost a vlády mají dostatečný prostor pro tlumení cenových důsledků případných politických konfliktů v zemích, které těží a vyvážejí primární energii (ropu a zemní plyn), na hospodářství své země. Vyspělý svět (země OECD) přestal být do značné míry vydíratelný nestabilní částí světa disponující energetickým bohatstvím, nicméně však energetika zůstala součástí politických cílů velmocí. Zájem velmocí, který byl dříve orientován hlavně na energetické zdroje, se rozšířil v současnosti rovněž na dopravní trasy. Doprava ropy a zemního plynu se stala stejně významným podnikáním jako jejich těžba. Kontrola přístupových tras k nalezištím ropy a plynu a stavba nových ropovodů a plynovodů ovlivňuje politické dění v dotčených oblastech a o kontrolu těchto zájmových oblastí usilují velmoci. Druhým převratným milníkem z hlediska cen energií v EU je přijetí liberalizačních směrnic: Směrnice 96/82/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o obecných pravidlech vnitřního trhu elektrickou energií. Směrnice 98/30/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o společných pravidlech vnitřního trhu zemním plynem. Promítnutí těchto směrnic do legislativy jednotlivých států vede ke sbližování cen v rámci vytvořeného jednotného trhu s elektřinou a plynem. Za třetí (u nás zatím příliš nedoceněný) a snad nejvýraznější milník považujeme teroristický útok provedený 11. září 2001 v USA. Tragické události 11. září v New Yorku a Washingtonu tak vyvolaly zásadní změnu v názorech na bezpečnost západního světa a možnost obrany vůči globalizovanému terorismu. Přitom je nutné si uvědomit, že tento boj bude trvat značně dlouho, že je nutné s mezinárodním terorismem vážně počítat jako s dlouhodobým problémem, kterému se zatím lidstvo nemůže zcela vyhnout. V této souvislosti se ukazuje, že zvláště citlivou oblastí pro teroristické útoku je oblast energetiky. Narušení zásobování energiemi by zejména v ekonomicky nejrozvinutějších státech vedlo ke značným hospodářským škodám a ohrožení života občanů. Pro vlády a úřady v jednotlivých státech a regionech se tak odpovědnost za zdraví, životy občanů a chod ekonomiky v krizových situacích rozšířila. Dnes již nestačí chránit energetické systémy pouze před selháním techniky a obsluhy, případně i proti akci jednotlivého zločince. Je třeba se zabývat důsledky, jaké by mohly mít na lidskou společnost akce globálně organizovaného terorizmu. Problém péče o zvýšení bezpečnosti zásobování energií se tak rozšířil o odhalení slabých článků energetických zásobovacích řetězců zranitelných teroristickými útoky (a to i sebevražednými), které do útoku 11. září zatím nebyly dostatečně uvažovány. Stejné otázky mění i pohled na nové technologické postupy a možnosti využívání místních a obnovitelných zdrojů energie. Energetické krize změnily účinnost spotřeby energie, liberalizace energetiky změnila výkonnost energetických podniků, teroristické útoky budou mít za následek změnu struktury energetických zásobovacích systémů. Při srovnávání vývoje cen v České republice jsme posuzovali vývoj ve všech zemích OECD. V případě CZT jsou použity údaje IEA uváděné o Rakousku, Finsku a Švédsku. 4.2 Dovozní ceny Ropa Dovozní cena ropy je prakticky shodná pro všechny země a je prakticky shodná se světovou cenou ropy. Cena ropy byla vychýlena ekonomickou krizí v jihovýchodní Asii, kdy v roce 1998 bylo dosaženo dvacetiletého minima. Vlivem konjunktury v USA, Evropě a oživení ekonomiky v jihovýchodní Asii cena ropy překmitla v roce 2000 naopak na patnáctileté maximum. Teroristické útoky 11. září 2001 vyvolaly v důsledky nejistoty v 7

8 prvních dnech růst ceny ropy nad 30 USD/barel, po uklidnění bezpečnostní situace však následoval její pád. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který měl vliv na cenu ropy je vojenská operace v Iráku, která vyhnala světovou cenu ropy až ke 40 dolarům za barel, po rychlém útoku spojenců tato cena spadla na úroveň 30 dolarů za barel. V současné době se cena ropy Brent pohybuje kolem 28 dolarů za barel, po obnovení vývozu ropy z Iráku se očekává, že cena ropy v druhé polovině roku poklesne na úroveň 24 až 28 dolarů za barel. Uhlí Dovozní cena uhlí je stabilní, pouze velmi tlumeně se mění se změnou ceny ropy. Cena dovozního uhlí se v jednotlivých státech liší více než dovozní cena ropy nebo zemního plynu, průměr je přibližně 45 USD/t. Poměr dovozní ceny uhlí kvůli jeho stabilitě vůči ropě mění. Vlivem výkyvů ceny ropy dolů v roce 1998 činil tento poměr 0,66 a v roce 2000 při překmitu ceny ropu vzhůru naopak činil jen 0,26. V roce 2001 činil poměr jen 0,26.V roce 2002 byl poměr ceny uhlí a ropy 0,33. Zemní plyn Dovozní cena zemního plynu je silně závislá na ceně ropy, kterou následuje s několikaměsíčním zpožděním. Poměr dovozní ceny zemního plynu vůči ropě (v přepočtu na toe) se v EU ustálil do roku 1993 v hodnotách 0,8 až 0,9. Vlivem výkyvů ceny ropy dolů v roce 1998 činil tento poměr 1,03 a v roce 2000 při překmitu ceny ropu vzhůru naopak činil jen 0,54. V roce 2002 byl poměr ceny zemního plynu a ropy 0,84. Tyto výkyvy cen v závislosti na cenu ropy jsou tlumeny dlouhodobými obchodními smlouvami a s rostoucím využitím zemního plynu pro výrobu elektřiny i částečnou vazbou ceny zemního plynu na cenu uhlí. 4.3 Spotřebitelské ceny kapalných paliv Cena kapalných paliv pro průmysl reaguje na výkyvy ceny ropy. V roce 2002 činila v reálných cenách 141,2% ceny roku Cena těžkého topného oleje TTO i lehkého topného oleje LTO se mění podle ceny surové ropy. Cena kapalných paliv pro domácnosti reaguje na výkyvy ceny ropy. V roce 2002 činila v reálných cenách 111,5% ceny roku Cena lehkého topného oleje LTO se obecně mění podle ceny surové ropy. Téměř ve všech evropských zemích je cena LTO pro domácnosti srovnatelná s cenou zemního plynu, nebo nižší. Výjimkou bylo doposud Finsko, kde byl LTO ještě v roce ,6 krát dražší než plyn, v roce 2002 však již jen 1,8 krát. Nafta a benzín Ceny nafty a benzínu se mění podle ceny surové ropy. Celkový trend je však rostoucí, to znamená že dochází k regulaci prostřednictvím spotřební daně. Poměrové ukazatele ceny kapalných paliv (2002) Poměrový ukazatel Evropa - sever Evropa jih OECD Evropa USA Japonsko TTO výr. el. / TTO prům. 0,6-1,0 0,6 1,2 1,0 0,9 1,15(1997) LTO prům. / TTO prům. 1,4 1,7 1,8 4,8 2,3 1,3 1,3 LTO dom. / LTO prům. 1,0-2,4 1,2-1,5 1,2 1,7 1,6 LTO dom. / TTO prům. 1,9 2,9 2,0-3,1 2,6 2,1 2,1 LTO dom. / ZP dom. 0,6 2,1 0,7 1,2 1,37 (2000) 0,97 0,38(2001) Nafta / benzín 0,5-0,8 0,6-0,7 0,64 N/A 0,38(2001) 8

9 4.4 Spotřebitelské ceny uhlí CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Cena uhlí je od roku 1988 velmi stabilní, pouze velmi tlumeně reaguje na změny ceny ropy. Cena uhlí pro výrobu elektřiny je asi o 20 % nižší, než cena pro průmysl. V reálných cenách v roce 2002 byla cena uhlí na úrovni 111,6% roku V reálných cenách je cena uhlí pro domácnosti od roku 1988 velmi stabilní. V reálných cenách v roce 2002 byla cena uhlí na úrovni 101,2% roku Poměrové ukazatele ceny uhlí (2002) Poměrový ukazatel Evropa - sever Evropa jih OECD Evropa USA Japonsko uhlí výr. el. / prům. 0,52-0,70 0,76 1,37 (1995)* 0,86 1,34(1997) uhlí dom. / prům. 1,78 4,20 1,25 3,54* N/A N/A *Tato hodnota platí pro Francii, protože IEA neuvádí ceny plynu pro výrobu elektřiny za OECD Evropa 4.5 Spotřebitelské ceny zemního plynu Cena zemního plynu je od roku 1988 stabilní, v reálných cenách byla cena zemního plynu v roce 2002 na úrovni 118,9% roku Cena zemního plynu se se zpožděním mění podle ceny surové ropy s jistým tlumením vlivem obchodních smluv. Cena zemního plynu pro výrobu elektřiny ve velkých zdrojích je asi o 15 % nižší. Cena se rozlišuje podle velikosti odběru, rovnoměrnosti odběru, nároků na nepřerušitelnost, existují letní a zimní ceny, dále pak existují regionální ceny podle územních podmínek a vzdálenosti od napájecích plynovodů. Od 10. srpna roku 2000 je v zemích EU liberalizován trh s plynem podle směrnice 98/30/EC. Ceny určuje trh. Cena zemního plynu je od roku 1988 stabilní, v reálných cenách byla cena zemního plynu v roce 2002 na úrovni 103,9% roku Cena zemního plynu se se zpožděním mění podle ceny surové ropy. Doposud větší rozptyl cen pro domácnosti než cen pro průmysl mezi zeměmi EU se bude zřejmě působením liberalizační směrnice a sjednocování daní snižovat. Ve většině evropských zemí je zemní plyn levnější než topný olej. Poměrové ukazatele ceny zemního plynu (2002) poměrový ukazatel Evropa sever Evropa jih OECD Evropa USA Japonsko ZP výr. el. / prům. 0,82 0,97 0,97 1,0 0,84(1997)* 0,94 0,46(1997) ZP dom. / prům. 1,59-2,78 1,14 3,0 2,09(2000) 2,15 2,87(2001) ZP dom./lto dom. 0,48 1,79 0,76 1,54 (1999) 0,73 (2000) 1,03 2,63(2001) *Tyto hodnoty platí pro Rakousko, protože IEA neuvádí ceny plynu pro výrobu elektřiny za OECD Evropa 4.6 Spotřebitelské ceny elektřiny V reálných cenách se cena elektřiny pro průmysl od roku 1978 prakticky nezměnila, v reálných cenách poklesla cena elektřiny v roce 2002 na úroveň 88,3% roku Ceny elektřiny kromě přenosu a distribuce určuje od liberalizovaný trh. Většina průmyslových podniků patří mezi tzv. oprávněné zákazníky, kteří si mohou svobodně volit svého dodavatele. 9

10 V reálných cenách se cena elektřiny pro domácnosti od roku 1978 prakticky nezměnila, v reálných cenách poklesla cena elektřiny v roce 2002 na úroveň 91,2% roku V zemích, kde došlo ke 100% otevření trhu, určuje již i ceny elektřiny pro domácnosti kromě přenosu a distribuce od liberalizovaný trh. Ve Finsku činí poměr elektrického vytápění vůči teplu z CZT ustáleně 1,8. Poměrové ukazatele ceny elektřiny (2002) poměrový ukazatel Evropa - sever Evropa jih OECD Evropa USA Japonsko el. dom. / prům. 1,55 3,00 1,19 1,85 2,06 (2000) 1,71 1,49(1999) 4.7 Spotřebitelské ceny centralizovaného tepla Ceny nejsou statisticky mezinárodně (IEA) vyhodnocovány. Obecně lze konstatovat, že všechny země podporují průmyslovou kogeneraci, většina severněji položených zemí pak i CZT. Ceny dálkového tepla jsou v zemích EU individuální a nejsou statisticky mezinárodně vyhodnocovány. V grafické příloze jsou uvedeny ceny Finska, Rakouska a Švédska, které uvádí IEA. V roce 2001 byla cena tepla ve Finsku 427 Kč/GJ a ve Švédsku 451 Kč/GJ. Užitečnou informací je srovnání ceny vytápění elektrického k ceně tepla z CZT, které je ve Finsku více než 10 let stabilní a činí nyní přibližně 1, Citlivost cen energií na světovou cenu ropy Dovozní ceny Dovozní cena ropy EU je zcela závislá na světové ceně ropy, reaguje bezprostředně. S ropou a jejími produkty (topné oleje, benzín, nafta) se obchoduje na světových burzách. Dovozní cena uhlí je málo citlivá na světovou cenu ropy, neboť substituce kapalných a pevných paliv je dlouhodobá a investičně náročná záležitost, reaguje proto velmi tlumeně. Z toho vyplývá, že ta část energetiky státu, která je založena na uhlí je významným stabilizujícím prvkem ekonomiky. Dovozní cena zemního plynu EU je závislá na světové ceně ropy mnohem více než uhlí. Reaguje s několikaměsíčním zpožděním. Tlumení cenových výkyvů se dosahuje dlouhodobými kontrakty a částečnou vazbou ceny plynu na cenu uhlí. Trendy reálných cen pro konečného spotřebitele Reálná cena ropných produktů je více závislá na světové (dovozní) ceně ropy, než cena jiných energií, reaguje bezprostředně. Reálná cena uhlí pro konečného spotřebitele byla ovlivněna světovou cenu ropy jen mírně a se zpožděním cca 1 rok. Reálná cena zemního plynu pro konečného spotřebitele je ovlivňována světovou cenou ropy více než uhlí a reaguje se zpožděním cca 9 měsíců. Reálná cena elektřiny pro konečného spotřebitele je na světové ceně ropy prakticky nezávislá. 10

11 5. Předpověď dalšího vývoje cen energií do roku Úvodní předpoklady Předpověď budoucího vývoje cen energií je provedena na základě analyzovaných poměrových ukazatelů, prognóze vývoje světové ceny ropy, prognóze dopadů liberalizačních směrnic EU a odhadu makroekonomického a politického vývoje do roku Předpokládá se začlenění ČR do EU v roce 2004, z tohoto důvodu musí být naše legislativa v souladu s legislativou EU. Měnová unie a liberalizační směrnice 96/92/EC a 98/30/EC budou přispívat k pokračující konvergenci cen energií pro průmysl i pro domácnosti v rámci společenství EU. Nepředpokládá se významná devalvace české koruny. Předpokládá se, že hospodářský vývoj v ČR bude úspěšný a ČR v roce 2011 předstihne některé nejchudší dnešní členské státy EU a životní úrovní se bude řadit do střední skupiny zemí EU. Nepředpokládají se významné hospodářské krize. Přechodné turbulence mohou být provázeny pohybem cen ropy, po jejich odeznění se však předpokládá návrat na původní prognózovanou trajektorii. Nepředpokládají se vojenské konflikty (včetně občanských válek) na území strategických ropovodů a plynovodů vedoucích do EU a ČR ani v oblastech zdrojů ropy a zemního plynu, které tyto ropovody a plynovody napájejí. V cenové prognóze není uvedena předpokládaná ale dosud nejasná a nejednoznačná internalizace externích nákladů formou zavedení jednotné daně z CO 2 (v rámci směrnice EU), případně vliv flexibilních mechanismů pro snižování emisí skleníkových plynů. Předpověď cen energií předpokládá střední scénář rovnoměrného růstu ceny ropy na hodnotu 31,5 USD/barel v roce Dovozní ceny Rozbor současného situace na trhu s ropou a rozkolísání její ceny V roce 1998 se dostala cena ropy a úroveň dvaadvacetiletého minima. Cena barelu ropy Brent spadla z hodnoty 18 USD (podzim 1997) během roku na 10 USD (konec roku 1998). Od března 1999 dohodnuté snížení těžby ropy tlačily její cenu vzhůru aby po kulminaci přes 34 USD/barel v roce 2001 její cena opět klesla na cca 26 USD/barel (srpen 2001). Teroristické útoky 11. září 2001 vyvolaly v důsledky nejistoty v prvních dnech růst ceny ropy nad 30 USD/barel, po uklidnění bezpečnostní situace však následoval její pád. Na cenu ropy měla největší vliv vojenská operace v Iráku, která zejména před započetím vojenské operace, z důvodu nejistoty dalšího vývoje vyhnala cenu ropy až ke 40 dolarům za barel. Po útoku spojenců došlo z důvodu optimismu k poklesu ceny ropy. V současnosti jsme svědky udržování ceny ropy okolo 29 dolarů za barel. V druhé polovině roku 2003 lze očekávat další pokles ceny z důvodu obnovení exportu z Iráku. Ropa Dovozní cena ropy bude prakticky shodná s dovozní cenou ropy EU, která bude odpovídat světovým cenám ropy. Určujícím faktorem světové ceny ropy bude ropa Brent, respektive náklady na její těžbu (asi 10 USD/bbl, zatímco náklady na těžbu arabské ropy činí asi 5 USD/bbl). Cena ruské ropy je na světovém trhu oproti ropě Brent v průměru asi o 1 USD/barel nižší, cena ropy z ropovodu Družba je nižší asi o 3 USD oproti ropě Brent. Kromě standardních sezónních cenových pohybů bude i nadále světová cena ropy bezprostředně ovlivňována jako dosud veškerými vážnějšími politickými i hospodářskými událostmi. Politická nestabilita a hospodářská konjunktura budou způsobovat růst ceny ropy, úspěšná vyřešení politických (případně i vojenských) konfliktů a hospodářská krize budou způsobovat pokles ceny. Obdobně se projeví na ceně změny v nabídce ropy např. po uvalení a odvolání embarga na vývoz ropy významných producentů (např. Irák). Protože cena ropy reaguje na světové události citlivě a okamžitě, je pro všechny členské státy Mezinárodní energetické agentury IEA při OECD předepsáno udržovat 90-ti denní zásoby ropy a ropných produktů. ČR musí ještě dodatečné kapacity pro skladování této zásoby na svém území vybudovat. Předpokládaný pohyb ceny ropy do roku 2017 je uvažován jako rovnoměrný (lineární) růst ceny ropy na hodnotu 31,5 USD/barel v roce

12 Pozn.: Cena těžkého topného oleje TTO na burze v Rotterdamu sleduje takřka s absolutní přesností cenu surové ropy a její čtvrtletní průměr činí asi 70 až 80% ceny ropy (v přepočtu na toe). Uhlí ČR se nestane v období významnějším dovozcem uhlí. Zemní plyn Dovozní cena zemního plynu je prakticky shodná s dovozní cenou Rakouska a Německa. Vybudováním tzv. severní větve z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa by mělo zvýšit jistotu dodávek ruského plynu do EU. Cena zemního plynu se odvozuje z ceny ropy, kterou následuje s několikaměsíčním zpožděním. Cena dovozu zemního plynu v příštích letech bude ovlivněna uzavřeným 15 letým kontraktem s Ruskem. Jedná se o kontrakt typu take-or-pay sice s příznivou cenou částečně vázanou i na cenu uhlí, avšak je nasmlouváno poměrně vysoké množství plynu. Zkušenosti ze spotřeby v obcích, které byly plynofikovány v důsledku křížově dotované ceny, ukazují, že s odstraňováním deformované ceny spotřeba u obyvatelstva klesá. Důležitou (příznivou) roli proto bude hrát případné vyšší užití zemního plynu pro výrobu elektřiny. V opačném případě se kontrakt s Ruskem může stát příkladem tzv. uvízlých nákladů stranded cost. Cena zemního plynu z Norska bude odpovídat ceně pro Německo resp. průměru EU. Předpokládaný poměr dovozní ceny zemního plynu vůči dovozní ceně ropy do roku 2017 bude stabilní a bude se pohybovat dlouhodobě na úrovni 0,84 ceny ropy. Výkyvy cen ropy budou u zemního plynu tlumeny jeho částečnou obchodní vazbou ceny na cenu uhlí. 12

13 graf 1 Poměr cen ČR k EU Poměr cen ČR / EU - rok 2002 dálk. teplo CZT el.topení dom. el.-domácnosti el.-průmysl ZP-domácnosti ZP-výroba el. ZP-průmysl uhlí-domácnosti uhlí-výroba el. uhlí-průmysl benzín nafta LTO-domácnosti LTO-průmysl TTO-průmysl 33% 53% 54% 93% 80% 75% 86% 81% 98% 98% 82% 84% 93% 86% 83% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% graf2 Ceny Ceny - rok 2002 dálk. teplo CZT el.topení dom. el.-domácnosti el.-průmy sl ZP-domácnosti ZP-v ýroba el. ZP-průmy sl uhlí-domácnosti uhlí-v ýroba el. uhlí-průmy sl benzín naf ta LTO-domácnosti LTO-průmy sl TTO-průmy sl 4,1 4,2 4,2 4,3 2,1 0,9 1,7 1,1 2,0 3,3 4,0 6,5 8,0 8,9 9,5 11,4 14,3 12,3 14,3 6,5 15,6 9,4 10,0 6,7 7,8 18,5 21,5 23,2 28,6 28,4 ČR EU USD/GJ 13

14 graf 3 Předpověď ceny Předpověď ceny - rok 2007 dálk. teplo CZT el.topení dom. el.-domácnosti el.-průmy sl ZP-domácnosti ZP-v ýroba el. ZP-průmy sl uhlí-domácnosti uhlí-v ýroba el. uhlí-průmy sl benzín naf ta LTO-domácnosti LTO-průmy sl TTO-průmy sl 4,6 4,6 4,7 4,7 4,1 1,3 1,9 1,5 2,3 4,1 4,4 10,2 10,6 8,0 8,7 7,7 8,1 8,5 10,7 11,0 13,7 15,9 14,8 15,9 22,4 23,4 27,4 31,9 34,1 36,1 ČR EU USD/GJ graf 4 Předpověď ceny Předpověď ceny - rok 2012 dálk. teplo CZT 11,6 11,7 el.topení dom. 16,6 17,6 el.-domácnosti el.-průmy sl 17,3 17,6 33,2 35,2 ZP-domácnosti 9,4 9,5 ZP-v ýroba el. 5,0 5,0 ZP-průmy sl uhlí-domácnosti 5,2 5,2 6,1 8,9 ČR EU uhlí-v ýroba el. 1,6 2,1 uhlí-průmy sl 1,9 2,5 benzín 43,7 43,7 naf ta 28,4 28,4 LTO-domácnosti 12,0 12,0 LTO-průmy sl 9,3 9,3 TTO-průmy sl 4,8 4, USD/GJ 14

15 5.3 Spotřebitelské ceny kapalných paliv Ceny kapalných paliv v ČR budou odpovídat cenám v EU. Nejsou a nebudou zde důvody pro odlišné ceny. Ceny kapalných paliv v ČR budou odpovídat cenám v EU. Nejsou a nebudou zde důvody pro odlišné ceny. DPH není snížená, dojde naopak patrně k nápravě ve způsobu nesprávného zdanění topného oleje (způsobu odpočtu spotřební daně, za kterou se nevrací DPH!). Poměrové ukazatele ceny kapalných paliv Poměrový ukazatel EU ČR EU ČR LTO prům. / TTO prům. 1,95 2,03 1,95 1,95 LTO dom. / LTO prům. 1,29 1,40 1,29 1,29 LTO dom. / TTO prům. 2,52 2,84 2,52 2,52 LTO dom. / ZP dom. 1,26 1,45 1,26 1,26 Nafta / benzín 0,65 0,67 0,65 0, Spotřebitelské ceny uhlí Cena domácího uhlí bude schopná konkurence pro zásobování průmyslu (tepláren), pokud nepřesáhne do roku 2017 cenu 3 USD/GJ. Cena uhlí pro elektrárny by neměla v tomto období přesáhnout 2 USD/GJ, jinak přestanou být naše stávající elektrárny s účinností cca 32% konkurenceschopné. Ceny uhlí v ČR budou muset být patrně pro domácnosti zvýšeny (daňovým zatížením) současně s odstraněním deformovaných cen síťových energií pro domácnosti, aby nedošlo vlivem ekonomického chování obyvatel k návratu k používání uhlí v oblastech, kde již bylo nahrazeno ekologičtějšími způsoby vytápění. Tam, kde je dosud uhlí využíváno a kde nejsou ekonomické podmínky pro vybudování CZT či zavedení zemního plynu, by jeho zdražení mělo zvýhodnit přechod na využití biomasy (např. pelet a ekobriket), topných olejů a kapalného propanu. Poměrové ukazatele ceny uhlí Poměrový ukazatel EU ČR EU ČR Uhlí výr. el. / prům. 0,88 0,79 0,85 0,85 Uhlí dom. / prům. 3,24 1,79 3,60 3, Spotřebitelské ceny zemního plynu Cena zemního plynu pro průmysl a výrobu elektřiny v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být důvody pro odlišné ceny. ČR zavedla evropskou liberalizační směrnici 98/30/EC v rámci nového energetického zákona. Od byla sjednocena DPH pro zemní plyn, elektřinu, uhlí a ropné produkty na 22 %. Cena zemního plynu v ČR bude odpovídat cenám v EU. Nebudou důvody pro odlišné ceny. ČR zavedla tarifní politiku odpovídající zkušenosti EU. Ceny pro obyvatelstvo již nejsou dotovány. Cena zemního plynu pro domácnosti v ČR patrně dosáhne průměru ceny sousedních zemí EU. 15

16 Poměrové ukazatele ceny zemního plynu CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Poměrový ukazatel EU ČR EU ČR ZP výr. el. / prům. a) 0,97* 0,97 0,97 0,97 ZP dom. / prům. 1,84** 1,53 1,84 1,84 ZP dom. / LTO dom. 0,79* 0,69 0,79 0,79 *)V. Británie, **)Francie, protože IEA neuvádí ceny plynu pro výrobu elektřiny za OECD Evropa a) rozumí se výroba elektřiny ve velkých elektrárnách, nikoliv v malých zdrojích 5.6 Spotřebitelské ceny elektřiny Cena elektřiny pro průmysl v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být v důsledku společného trhu důvody pro odlišné ceny. ČR zavedla evropskou liberalizační směrnici 96/92/EC v rámci nového energetického zákona. Cena elektřiny v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být v důsledku společného trhu důvody pro odlišné ceny. ČR zavedla tarifní politiku odpovídající zkušenosti EU. Ceny pro obyvatelstvo již nejsou dotovány. Poměr ceny elektřiny pro domácnosti vůči průmyslu patrně dosáhne průměru ceny sousedních zemí EU. Poměrové ukazatele ceny elektřiny poměrový ukazatel EU ČR EU ČR el. dom. / prům. 2,00 1,75 2,00 2,00 el. top. / el. dom. 0,50 0,53 0,50 0, Spotřebitelské ceny centralizovaného tepla Výrobní cena centralizovaného tepla bude závislá na primárnímu palivu, musí však být včetně dopravy konkurenceschopná substitučnímu způsobu jeho individuální výroby obvykle ze zemního plynu. Výrobní cena tepla bude závislá na primárnímu palivu, musí však být v součtu s jeho distribucí konkurenceschopná substitučnímu individuálnímu vytápění obvykle zemním plynem. Poměrové ukazatele ceny CZT Poměrový ukazatel EU ČR EU ČR el. top. / CZT 1,50 1,29 1,50 1, Spotřebitelské ceny tepla z lokálního vytápění Cena tepla z lokálního vytápění bude odpovídat zvolenému primárnímu palivu. S výjimkou tepla ze spalování vlastního odpadu, případně z vlastního kogeneračního zdroje, bude cena z lokálního vytápění srovnatelná s cenou z CZT (při použití shodné metodiky ekonomického hodnocení). Důvodem je skutečnost, že CZT musí být konkurenceschopné a musí se proto přizpůsobit ceně individuálního vytápění, jinak ztratí trh. Cena lokálního vytápění bude odpovídat zvolenému primárnímu palivu. 16

17 Po odstranění deformovaných cen síťových energií se stane v malých obcích více atraktivní vytápění peletami a eko-briketami z biomasy, olejem a kapalným propanem. 17