Federace dětských domovů ČR BULLETIN č. 67 Vychází na podzim 2007
Obsah: Str. Přehled 14. jednání výboru FDD ČR 3 Přehled 15. jednání výboru FDD ČR 3 Odborný seminář v Javorníku 4 Dítě s poruchami chování v dětském domově 6 Specifika poruch chování romských dětí 9 Poznámky k novele zákona č. 359/1999 Sb. 12 Přehled 16. jednání výboru FDD ČR 17 Zpráva ze zasedání CF FICE Inter 18 Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ve sportovních hrách 21 RWE Transgas s otevřenou dlaní 24 Přehled 17. jednání výboru FDD ČR 26 Jaké byly 13. mezinárodní sportovní hry dětí a mládeţe dětských domovů 2006 27 Přehled 18. jednání výboru FDD ČR 28 Odborný seminář v Mikulově 29 Soukromé dětské domovy 31 Příprava mládeţe na ţivot mimo dětský domov 33 Pokladní zpráva za celé volební období 35 Seznam členů výboru FDD ČR s uvedením kontaktů 36 Přehled 1. Jednání výboru FDD ČR (nové volební období) 38 Přehled 2. Jednání výboru FDD ČR 39 Zpráva FICE Inter 40 Stíţnost k neobjektivnosti zprávy týkající se zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, tj. Zprávy z návštěv zařízení, v nichţ se vykonává ústavní výchova a ochranná výchova veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla 43 Přehled 3. Jednání výboru FDD ČR 46 Odborný seminář v Kladně 47 Přehled 4. jednání výboru FDD ČR 48 Dětské domovy pod mediálním tlakem 49 Bulletin připravil do tisku Mgr. Jan Pavlas FDD ČR, vychází v říjnu 2007 2
14. jednání výboru FDD ČR, Praha 9 Dolní Počernice, 8. února 2006 V roce 2006 se výkonný výbor FDD ČR ke svému prvnímu jednání sešel v Dětském domově v Praze 9, Dolních Počernicích. Jako host se jej zúčastnila paní Vlasta Hrdličková. Nedořešeným úkolem bylo zajištění účasti na kongresu, nevyjasněna zůstala rovněţ otázka účasti na EuroCupu Dunaj v Maďarsku. Hlavním bodem jednání byla příprava jarního semináře, zejména výběr přednášejících, časový harmonogram, zajištění pozvánek a výše účastnického poplatku. Dalším bodem bylo projednání přípravy Nejmilejšího koncertu, zejména kontrola termínů a míst konání jednotlivých regionálních kol a určení jednotlivých delegátů. Výbor rovněţ schválil seznam VIP na Můj koncert v Chomutově. Výbor následně rozpracoval organizaci sportovních soutěţí, projednal účast zástupců FDD ČR na CF ve Vídni 17. 21. května 2006, případně na kongresu FICE v Sarajevu 5. 9. srpna 2006. V rámci změn v členské základně výbor souhlasil s ukončením členství Hany Holasové a Lubomíra Racka a přijetím Luboše Hudce, inspektora ČŠI. Výbor se poté zabýval dokončením účetní revize, pokladní zprávou za rok 2005, ţádostí o státní dotaci na rok 2006, projektem vzdělávací a publikační činnosti na rok 2006, ţádostí na MŠMT ČR o úhradu členského příspěvku do FICE Inter atd. Budova Dětského domova v Dolních Počernicích. 15. jednání výboru FDD ČR, Javorník, 5. dubna 2006 Další jednání výboru FDD ČR proběhlo těsně před konáním jarního semináře v Dětské ozdravovně v Javorníku dne 5. dubna 2006 a zúčastnil se jej plný počet jeho členů. Před vlastním jednáním se členové výboru sešli v budově Dětského domova v Kašperských Horách a po krátké besedě a prohlídce zařízení byli přijati na místní radnici starostkou obce Ing. Alenou Balounovou. Výborové schůze, která se konala jiţ v místě pořádání vlastního semináře, tj. v Dětské ozdravovně v Javorníku, se zúčastnili všichni členové. Po kontrole závěrů z minulého jednání došlo na konkretizaci průběhu jarního semináře. Výbor se dále věnoval zprávám z jednotlivých regionů o průběhu regionálních kol Nejmilejšího koncertu, vzal na vědomí zprávu z příprav akce Můj koncert v Chomutově, termín konání divadelní přehlídky (Praha, Národní dům na Smíchově, 14.10.2006 od 9 hod) a sdělení, ţe v rámci sportovních aktivit se akce EuropaCup Dunaj v Maďarsku nekoná. V rámci zahraniční spolupráce výbor projednal podrobnosti účasti na CF ve Vídni a na kongresu v Sarajevu. Mezi členy FDD ČR byli přijati Marie Barabášová (DD Zvíkovské Podhradí, ředitelka), Aneţka Hosnedlová (DD Volyně, zástupce ředitele), Radka Klímová (DD Nymburk, ředitelka), Monika Lhotková (DD Radenín), Dušan Šimonka (DDŠ Jiříkov, ředitel), Karel Vrkoč (DD Radenín, vychovatel). Výbor vzal na vědomí informaci Karla Hellera o ocenění paní Jarmily Dolejškové Nadací Naše dítě na základě návrhu výboru FDD ČR Zlatým srdcem 2005. Výbor se poté seznámil se stanoviskem KÚ Plzeňského kraje ve spolupráci s DD Kašperské Hory k novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. 3
na radnici v Kašperských Horách. Odborný seminář v Javorníku (Šumava), 6. 7. dubna 2006 Místo konání: hotel Javorník Počet účastníků: 77 + 4 lektoři Téma: Děti s poruchami chování v zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Přednášející a příspěvky: PhDr. Václav Mertin, psycholog, FF Praha PhDr. Zdena Michalová, spec. pedagog, Spec. ZŠ pro děti se specifickými poruchami chování Hana Strossová, učitelka, trenérka VTI, Spec. ZŠ pro děti se specifickými poruchami chování Mgr. Naďa Erbová, etoped, DDÚ a SVP Plzeň PaedDr. Jana Koubová, ředitelka, DDŠJ Staňkov PaedDr. Jaroslav Ţejdl, ředitel, DDŚ Boletice nad Labem PhDr. Marie Kučerová, ředitelka, DD Kašperské Hory Hosté: N. V. Palatajkov Karolína Macharáčková, Nadace Jana Pivečky, Slavičín Budova hotelu Javorník na Šumavě. 4
chvíli před zahájením semináře. PhDr. Václav Mertin se rozjíţdí... Hovoří etoped Mgr. Naďa Erbová. 5
Dítě s poruchami chování v dětském domově PaedDr. Jana Koubová V našem Dětském domově ve Staňkově je umístěno 38 dětí, z toho 20 dětí ve věku od 15 let do 19 let. 13 dětí navštěvuje základní školu praktickou (dříve zvláštní škola), 12 dětí se učí v učebních oborech. U 14 dětí jsou diagnostikovány poruchy chování. Děti s poruchami chování, které jsou umístěny do DD, mají v dnešní době zpravidla za sebou dvouměsíční pobyt v DDÚ a byla u nich provedena základní diagnostika. K nám jsou umisťovány děti, které mají schopnost pobyt v DD zvládnout anebo jsou umístěné tzv. zkusmo. Obvyklé projevy selhávání souvisí s vysokou mírou svobody v DD, kterou některé děti nejsou schopny zvládnout. Někdy je pro děti náročný přechod do nové školy a zvýšené nároky, které souvisí i s tím, ţe děti dříve v rodině nebyly zvyklé se soustavně kaţdý den připravovat do školy a za dva měsíce v DDÚ si tento návyk nestačily vytvořit. Většina dětí přicházejících v posledních letech do našeho DD je hraničních a má poruchy chování. Některé děti stále berou své umístění jako křivdu a někdy jsou v tom podporovány rodiči, pro které děti byly výhodným zdrojem příjmů ze sociálních dávek a kteří se snaţí přesvědčit děti, ţe za problémy vzniklé v jejich rodině můţe někdo jiný. Mnoţství poruch v chování dětí je v prvé řadě způsobeno negativním vlivem primární rodiny. Druhým důvodem v pořadí četnosti poruch chování je vliv vrstevnické skupiny. Teprve na dalších místech důvodů vzniku výchovných problémů se umisťuje škola. Z hlediska nejhoršího vlivu na děti zvyšuje výskyt poruch chování dětí rizikové prostředí rodin, ve kterých se vyskytuje alkoholismus a návykové látky, domácí násilí a nepodnětné výchovné prostředí. Častá je kombinace s neúplnou rodinou a městské prostředí, kde děti s problémovým chováním přebírají modely chování od stejně postiţených vrstevníků a snaţí se mu přizpůsobit, tj. záškoláctví, kouření, uţívání drog, lhaní, drobné krádeţe. Děti si přinášejí do DD problémy, které vznikly v jejich rodinách. Naprostá většina mediálně prezentovaných příkladů poruch chování dětí z dětských domovů nevzniká nevhodnou výchovou v DD, ale problematickou sociální výbavou z původních rodin. Nejčastější příklady výchovných problémů a poruch chování dětí v dětském domově Neposlušnost, vzdorovitost a lhaní se mohou projevit v jakémkoliv věku a obvykle intenzita těchto problémů okolo čtvrtého roku dítěte signalizuje intenzitu těchto problémů v období puberty. Výchovné problémy ve středním školním věku: Výchovné problémy v tomto věku souvisí s věkovými zvláštnostmi. Důleţitou roli zde hraje přístup vychovatele k dítěti. Nejvhodnější je přístup laskavý, ale pevně vymezující hranice chování. V tomto období se objevuje řada konfliktů způsobená především kritičností dospívajícího neboť dítě chce uplatnit a prosadit svůj názor. Objevuje se i citová nestálost přinášející střídání nálad. U dětí v tomto věku se začínají probouzet pohlavní pudy a tendence upoutat na sebe pozornost. Proto je práce s dospívajícími dětmi velmi náročná. Závaţnější poruchy chování jsou způsobeny zpravidla špatnou předchozí výchovou. K méně závaţným projevům patří např. lhaní, malé podvody či krádeţe. Závaţnějšími jsou agresivita, hrubost, destruktivita. Období je často spojeno s uţíváním cigaret. Výchovné problémy ve starším školním věku a dospívání: Dítě se chce odpoutat od světa dospělých a dokázat si svou nezávislost. Mladí lidé si vytvářejí vlastní identitu a chtějí být uznáváni. Slábne síla autority a nejvýznamnější vliv přebírá vrstevnická skupina se svými normami. Tyto normy však nemusejí být vţdy v souladu s normami vhodného chování. Nejčastěji se v tomto období objevuje nápadné hrubé chování doprovázené vulgárními výrazy. Stejně jako v předešlých obdobích se vyskytují krádeţe, podvody, občasné záškoláctví a lhaní. Problémem je nikotinismus, eventuálně experimenty s alkoholem nebo i drogou. 6
Často se vyskytuje vzdorovitost. Jedná se o reakci na výchovný zásah, kdy se dítě nechce podřídit poţadavkům vychovatele. Tuto situaci řeší prostřednictvím agrese vzdorování. Můţe mít aktivní (verbální) nebo pasivní (neverbální, např. mlčení) formu. Vzdorovitost vţdy signalizuje problém v subjektivní rovině dítěte a je nutné na tento projev reagovat, protoţe dítě pociťuje aktuálně křivdu současnou, která souvisí s jeho minulými negativními záţitky. Občas se vyskytují útěky. Za útěk je povaţováno svévolné vzdálení se z výchovného zařízení. I tento druh výchovného problému lze označit jako únikové jednání. Je také třeba rozlišit, zda se jedná o impulzivní nebo chronické útěky. Impulzivní útěky zpravidla řeší aktuální situaci a jsou to zkratková jednání. Přesto mohou být tyto útěky varováním pro vychovatele. Většina dětí se chce zpět vrátit a po určitém čase tak učiní. U chronických útěků se jedná o opakované, plánované a připravované jednání. Tyto děti se většinou vrátit nechtějí. Útěky z dětských domovů mají jiný důvod neţ útěky z rodiny. Jsou reakcí na pocit omezení svobody či odtrţení od prostředí, jeţ pro dítě představuje zázemí. Oblíbené je mezi dětmi ve věku okolo 15 let zůstávat doma po velkých nebo vánočních prázdninách anebo i po víkendovém pobytu pod záminkou nemoci. Pokud dítě tento postup opakuje, vţdy se jedná o problém. Pokud po návratu následuje do týdne ještě další útěk, je velmi pravděpodobné, ţe o těchto prázdninách dítě experimentuje s drogami a je na nich jiţ závislé natolik, ţe není schopné to rozumově ovládat. Záškoláctví pozorujeme někdy u učňů, kteří dojíţdějí do odborných učilišť a občas se jim nechce na vyučování nebo na praxi. Tento problém řešíme se školami a máme jiţ vytvořen systém zpětné kontroly, zda dítě ten den na vyučování přišlo. Podvody a krádeţe se také objevují u některých dětí. Způsobů, jimiţ jsou páchány je velké mnoţství. Můţe se jednat o rozprodávání věcí, obchodování s věcmi jako je oblečení, obuv, mobilní telefony, rádia, šperky. Důvodů a motivací vedoucích ke krádeţi můţe být velké mnoţství. Mezi nejčastější motivy patří např. touha po něčem zakázaném či nedostupném, snaha zalíbit se spoluţákům, kompenzace pocitu méněcennosti apod. U krádeţí je hodnocena její závaţnost, jeţ závisí na frekvenci a způsobu. Ten je pro posouzení závaţnosti velmi podstatný. Ani dětským domovům se nevyhýbá agresivita a šikana. Jedinec se agresivitou snaţí dosáhnout nějaké potřeby na úkor druhého. Jednou z podob je fyzická agrese, coţ je útok vůči jiné osobě s cílem způsobit bolest či škodu. Agrese můţe být také slovní, kdy jde o verbální projev např. o pomluvu, ironii, zesměšnění, kritiku. Dále se můţe jednat o agresi přímou útok na oběť (např. škrcení, nadávky, bití) nebo nepřímou útok na sociální okolí (např. ţalování, hledání spojenců, poniţování). U nepřímé agrese se snaţí původce zůstat anonymní. Důleţité je, zda se jedná o agresi vědomou či nevědomou. Kromě agrese proti ostatním (heteroagrese) se můţe objevit i agrese vůči sobě, tzv. autoagrese. Agresivitu můţe dítě pouţít nejen vůči lidem, ale i zvířatům a věcem. Trvalá podoba můţe být dána typem osobnosti. U dětí staršího školního věku se vyskytují častěji otevřené formy a vyšší intenzita uţívání. Dívky obvykle uţívají nepřímé formy agrese. Nejčastější podobou dětské agresivity jsou rvačky a hádky. Jednou z variant agresivního chování je šikana. Při šikaně se jedinec, zpravidla silnější, snaţí jinému cíleně způsobit bolest či ho zastrašit. Nejedná se však pouze o vztah mezi samotným agresorem a obětí, neboť během šikanování dochází k narušení vztahů ve skupině. Prvky šikany lze jiţ sledovat v chování dětí ve středním školním věku. Při řešení šikany je nejvýhodnější zasáhnout co nejdříve a co nejrázněji. Prevence je účinnější neţ terapie, neboť terapie je poměrně obtíţná a méně efektivní. Proto je důleţité všímat si u dítěte všech projevů agresivity. Podcenění příznaků můţe ovlivnit vývoj osobnosti. Agresivita je jedním z nejzávaţnějších sociálních problémů současnosti. Je vhodné u výrazných projevů uvaţovat o psychiatrické léčbě a podávání léků. Svou roli má i psychoterapie a socioterapie. Náprava výchovných problémů a poruch chování je sloţitým, dlouhodobým procesem. Odstranění a náprava výchovných problémů vyţadují porozumění situaci, odhalení příčin a práci na jejich odstranění popř. zmírnění. Jsou-li zjištěny všechny skutečnosti, je moţné zjednat nápravu výchovnými metodami nebo pouţít metod speciální pedagogiky. Volba metody, kterou lze řešit výchovné problémy a poruchy chování, souvisí s výchovným stylem. Vţdy je nutné zjistit příčinu těchto problémů a stanovit způsob nápravy. Je důleţité si uvědomit, zda nehrají vliv i věkové zvláštnosti. Kromě toho je třeba zváţit také individuální zvláštnosti dítěte a na základě zjištěných informací zvolit individuální přístup. 7
K nápravě je moţné pouţít individuální nebo skupinovou psychoterapii. Léky se pouţívají jen u některých dětí s problémy chování a vţdy ve spolupráci s psychiatrem. Úzce spolupracujeme rovněţ s psychologem, který s dítětem průběţně odborně pracuje. V případě selhávání dítěte funguje dobře jednak intervence ze strany DDÚ Plzeň v moţnosti etopedického pohovoru, jednak případné přemístění dítěte v rámci sítě zařízení tam, kde by reţim dítěti lépe vyhovoval. Reedukace, převýchova, se snaţí docílit změn v chování dítěte, aby odpovídalo majoritním společenským normám. Jedná se o dlouhodobou a náročnou metodu. Působení je zaměřeno na celou osobnost dítěte. Podstatou je změna v hodnotové orientaci. Vyuţívá metod pedagogickopsychologických, sociálně terapeutických a řady dalších. Důleţitý je individuální program rozvoje osobnosti dítěte, který navazuje na návrhy z diagnostického ústavu a je pravidelně aktualizován. Také v rámcovém programu výchovně vzdělávací činnosti dětského domova máme začleněny hlavní činnosti v reedukačním procesu. Patří sem nácvik dovedností potřebných pro efektivní chování, stimulace, přinucení, přesvědčování, modelové vytváření vhodných podnětů a situací, zvládání konfliktů a náročných ţivotních situací. Důleţité je aktivní sociální učení, vytváření přiměřených vzorců chování. Vše je v rámci výchovné činnosti zakotveno tak, aby si dítě vytvořilo klíčové kompetence zejména v oblasti vstřícných a otevřených vzorců chování a aby se dokázalo vyrovnávat s různými ţivotními zkušenostmi. V DD jsou výchovné problémy dětí řešeny ve většině případů individuálně, někdy i skupinově a vyšetření souvislostí je věnována velká pozornost. Pedagogičtí pracovníci v DD spolu úzce spolupracují a navzájem své postupy konzultují a jsou v pouţívání odměn a trestů spolu v souladu. Většina vychovatelů musí řešit výchovné problémy dětí kaţdý den. Většina problémů se týká lhaní, potom následují podvody a vzdorovitost, agresivita a krádeţe. U starších dětí se také vyskytuje nespolehlivost. Při méně častém výskytu problémů vychovatelé preferují domluvu, u opakovaně se vyskytujících problémů sahají teprve k trestům a odebrání výhod, zákazu vycházky či sníţení kapesného. Nemalý podíl na intenzivnější výchovné práci s dětmi má i nový zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Přechodem dětských domovů z internátních na rodinné typy se sníţil výskyt výchovných problémů u většiny dětí, v menších skupinách se prohřešky dětí hůře skrývají a vychovatelé uvádějí zlepšení vztahů mezi dětmi, pokles vzájemných krádeţí, experimentů s drogami, menší počet útěků a sníţení jevů, které mají souvislost s šikanou. Nejdůleţitějším prvkem při zvládání poruch chování je pedagogický pracovník. Prvním předpokladem dobré práce vychovatele je jeho vztah k vychovatelství. Práce vychovatele vyţaduje trpělivost a důslednost, pevnost a spravedlivost. Musí být schopný také ovládat své jednání a emoce. Neméně podstatný je dobrý a vřelý vztah k dětem. Ten můţe dětem nahradit nebo doplnit nefunkční rodinu. Vztah mezi vychovatelem a dítětem by měl být přátelský, zaloţený na taktu a úctě ke kaţdému dítěti. Vychovatelova opravdovost v jednání je podstatnou součástí při vytváření vztahu k dětem. Vychovatel musí být také chápavý pro potřeby, přání, reakce a chování dítěte v daných situacích. Vychovatel by měl vţdy respektovat osobnost dítěte, měl by mít uznání pro jeho názory a postoje. Nepostradatelný je také pedagogický takt. Jedná se o spojení náročnosti s pochopením a porozuměním. Neméně podstatný je um jednání s dětmi a ostatními pracovníky zařízení. Empatie, snaha pochopení, umění vyslechnout apod. jsou věci ve vztahu k dítěti velmi podstatné, neboť podporují velmi důleţitý vztah důvěry. Vychovatel by měl umět jednat upřímně a rozhodně. Měl by být schopný uznat vlastní chybu. Vychovatel musí být na tuto práci připraven rovněţ po stránce odborných znalostí. Je důleţité, aby se vychovatelé neustále průběţně vzdělávali a své znalosti si doplňovali a rozšiřovali z oblastí psychologie, pedagogiky a ostatních věd. Metodickou a pedagogickou způsobilost si vychovatelé zvyšují samostudiem a také různými semináři. Velký význam při zvládání problémových dětí spatřuji také v supervizi. U nás funguje supervize interní, kdy vychovatele mohou různými metodami supervize, zejména supervizí případovou, získávat zpětnou vazbu svojí činnosti. Potřebná a přínosná by byla i supervize externí. Ve školství, bohuţel, není rozšířená a ani není dostatek financí na zajištění stabilního externího supervizora. 8
Specifika poruch chování romských dětí PaedDr. Josef Ţejdl V dětských domovech v České republice ţije cca 50% romských dětí, přičemţ ale Romové tvoří pouze 3% populace. Ve velkých věznicích, kde je asi 700 1 000 osob, zhruba 40% odsouzených tvoří právě Romové. Z těchto několika poněkud nesourodých údajů v podstatě vyplývají některé obrysy problémů romské populace v České republice. Podívejme se proto na dílčí aspekty problému. Zvláštnosti psychiky romských dětí během přednášky PaedDr. Josefa Ţejdla. Ve srovnání s většinovou populací mají slabší volní vlastnosti, při jednání spíše neodporují, překáţce se raději vyhnou, jsou také méně vázány výsledkem jednání. Základním komunikačním modelem je snaha neodporovat, potíţe raději obejít. Mají obecně menší vytrvalost a trpělivost; například při náboru na turnaj jeví zpočátku značný zájem, který ale poměrně rychle opadá a kdyţ k onomu turnaji dojde, je jejich vlastní účast povětšinou mizivá. Jednou z charakteristik jejich postoje je strach; ten je podmíněn nejen generačně, ale většinou osobními záţitky a zkušenostmi. Pocit vlastního bezpečí mají jen ve skupině; pokud je romské dítě samo, je v nebezpečí ono se tak samo většinou cítí. Jejich reakce na pocity strachu oscilují mezi agresí (je spíše verbální, nemá trvalejší charakter) a hledáním různých forem úniku; romský jedinec hledá a chce někdy za kaţdou cenu najít: a) bezpečí, b) důvěru, c) jistotu. Prvky samostatnosti jsou u Romů podstatně slabší, pokud aktuálně necítí oporu své skupiny, je s nimi jednání (s jednotlivci) snazší a úspěšnější. Romové mají tendenci chápat člověka, který chce rozhodovat sám spíše jako sobce, sami podléhají vlivu skupiny, především své rodiny. Romské dítě přijde do školy, kde je osamoceno, nemá podporu svého etnika či své rodiny, proto bývá hned zmatené, neorientuje se, bojí se nového prostředí, těţko se s ním dokáţe sţít. Dalším problémem je hierarchie hodnot v praxi to funguje tak, ţe ve škole bývá dítě trestáno za to, zač je ve své primární skupině chváleno a naopak; děti pak pociťují jako křivdu to, ţe jsou trestáni za to, co je pro ně přirozené. 9
Obecně mají Romové větší komplex méněcennosti, z čehoţ pramení i další jejich typické prvky chování nadutost, vychloubání, lţi, podvody vše ve snaze kompenzovat ony pocity a ukázat té druhé skupině svůj domnělý pevný postoj. Jsou spontánní, ţiví, často aţ na hranici psychické lability, coţ je ale u nich v jejich systému vnímání společenských hodnot chápáno jako normální způsob. Ţivot uznávají jako existující dnes a nyní, pojem zítra či pozítří u nich spíše vzbuzuje úzkost a nejistotu, proto svůj ţivot neplánují a neřídí tak, jako většinová populace. Obecně mají tendenci přeceňovat svoje výkony, svoji vlastní pozici, proto také jen těţko uznávají svoji vinu. Za své nejlepší vlastnosti povaţují dobrosrdečnost a soucit. Specifika chování a jednání romské populace Většinová populace má tendenci jejich chování posuzovat jako nepochopitelné a logice vzdorující. Jejich ţivot je po dlouhé generace posunut do noci, ráno nechtějí vstávat do práce. Obecně se špatně orientují podle hodin, času nepřisuzují větší význam, proto nechápou zpoţdění jako provinění. Mají tendenci jíst nikoliv, kdy je k tomu podle nějakého společenského úzu čas, ale kdy se jim právě chce; jí se obvykle jednou denně, asi 60% příjmů se utratí v den výplaty. Plat pro ně není takovým fenoménem jako pro většinovou populaci (nevnímají její pravidelnost a s ní spojené okolnosti např. to, ţe další bude zase aţ za měsíc); v tom je teprve nutné u nich vytvářet návyky, zejména z hlediska priorit a stereotypů výdajů (nájem, inkaso apod.), rovněţ návyky spoření a plánování. Mají rádi humor, ale ironii nechápou, je pro ně rovnou uráţkou, z čehoţ pro ně pro zachování tváře vyplývá nutnost uţití agrese. Romské děti, které jsou poprvé v cizím prostředí, vidí kolem sebe spoustu nových a pro ně zatím neznámých věcí, po kterých okamţitě zatouţí, a proto je často ukradnou. Pokud jsou v tom prostředí jiţ delší dobu a zvyknou si na ně, potřeba krást mizí. Mezi sebou obvykle nekradou, protoţe zde funguje kult a hierarchie rodiny. Často lţou, chlubí se, leţ jim po staletí umoţňovala holé přeţití; lţou také proto, ţe nechtějí odporovat, proto raději často souhlasí, jindy lţou proto, ţe v jejich pojetí je pravda to, co slouţí právě jim, za co sami dají ruku do ohně. V sebeobraně se věrohodně dokáţí stavět hloupými a nevinnými. Peníze si často půjčují, ale převáţně nikdy nevracejí. Je tedy lépe jim peníze nepůjčovat, spíše dát; doslova se bojí jednat s tím, komu něco dluţí, obava přerůstá v nepřátelství. Vypůjčených věcí si neváţí, klidně je poškodí či rozbijí nebo prostě nevrátí, coţ nepovaţují za nic špatného. Totéţ platí i o věcech darovaných. Je proto lépe, aby si věci pořizovali z vlastních příjmů. Knih a časopisů si rovněţ neváţí, proto je nutné s nimi ve výuce o tom hovořit, nejlépe hned potom, co uvedené předměty obdrţeli. Dar věnovaný dívce je povaţován za závazek a vyznání. Za úroveň své domácnosti se převáţně stydí, proto k sobě bílé nezvou často na návštěvu. Nejsou zvyklí děkovat a prosit, v jejich očích je ten, kdo vyţaduje prošení či jiné okolky, prostě lakomec. Pokud mají návštěvu, dají Romové vše, co mají, na stůl. Je hrubou uráţkou nevzít si nabídnuté. Je ovšem neslušné sníst vše, co je komu podáno, povaţuje se za zdvořilé vţdy alespoň něco ponechat. Zásadně nekonzumují potraviny, které upadly na zem, nejedí např. něco, kde je vlas apod. Jejich dítě nesmí trestat někdo cizí, rodina ţije zásadně pospolu, soukromí se zde nectí. Pro Romy není hanbou pláč kdyţ muţ pláče, je vidět, ţe je citlivý 10
Hodnotová orientace romské populace Nejvyššími hodnotami jsou láska k rodině, dětí k matce, rodičů k dětem, soudrţnost rodiny a její velikost. Vysokou metou je dosaţení úcty u jiných. Uznávanou hodnotou je fyzická síla. Jednou z prvních otázek bývá: Kolik vyděláváš? Umění drţet slovo ovládají, avšak pouze uvnitř svého etnika. Podvést rádţa je obecně povaţováno za mistrovský výkon. Sebe tolik nepodvádějí. Pohostinnost je povinností, a to bez ptaní, zda si host něco přeje. Odmítnutí by bylo uráţkou vedoucí k nepřátelství. Laskavost v jejich pojetí prokazuje ten, kdo si bere, nikoli ten, který dává. Rozdělit se o cokoli je pro ně uvnitř skupiny samozřejmostí. Mají rádi televizi, video, film (s oblibou sledují horory, projevy brutality). Milují hudbu, tanec. Sexuální ţivot je chápán jako soukromá záleţitost. Vlivem aktuálního společenského vývoje jejich smysl pro cudnost dostal těţké rány. Prostituce je však u nich vcelku běţná, zejména, jeli organizována vlastní rodinou. Asi 80% romské populace nepouţívá romský jazyk (aktivně jej pouţívá asi 8 12% osob). Ke psanému projevu nemají velký vztah; často jsou jim lhostejné i časopisy vydávané vlastním etnikem. V zájmových činnostech jsou obvykle málo vytrvalí; uţívají raději modelu přijít zahrát si zvítězit; obvykle nestojí o pravidelně se opakující činnosti např. v zájmových krouţcích. jejich zřizování patří obvykle mezi chybné kroky. Své sliby téměř zásadně nedodrţují, proto je nutné je stále kontrolovat, nespoléhat se na to, co je domluveno, slíbeno apod. O vzdělání nemají přirozený zájem, jejich sociální skupina se systematicky vzdělává teprve někdy od 50. let 20. století. Rodiče se školou nespolupracují, nemají o to ţádný zájem, není to pro ně důleţité. Romské děti mají obvykle minimální slovní zásobu, je třeba pomáhat jim ji rozvíjet. Získané vědomosti, pokud se je nepodaří převést do úrovně dovedností, vymizí to platí i o čtení a psaní; je proto třeba vše daleko pečlivěji zafixovat, dát jim raději vţdy méně, ale důkladně upevnit, stále trénovat, vyuţívat, jinak jim i nadále obecně hrozí všestranná negramotnost. Romské děti nemají startovací pozici shodnou s většinovou populací, protoţe mají chudší slovní zásobu; jsou špatně jazykově i sociokulturně vybaveni. Tyto děti trpí hendikepem, i z toho jiţ tradičně vyplývá neúspěch jiţ v první třídě. Je zde vysoká potřeba vnitřní diferenciace ve třídě, jinak doslova vyrábíme další delikventy. Aţ 90% populace má pouze základní vzdělání, a to často i neukončené, 30 krát častěji jdou romské děti do zvláštní školy, obvykle končí školní docházku v niţších neţ 9. ročnících. Asi 90% Romů nepracuje. Důkladná znalost psychologické a etopedické anamnézy je nezbytná. K tomu je třeba respektovat dosaţenou míru socializace a znalost jejich zvláštností (nelze u nich nic předpokládat jako hotové či samozřejmě dosaţené), to jsou základní podmínky moţného úspěchu v práci s dětmi romského původu. Resocializace v našem ústavu je pro ně alternativou lidského ţití v daných podmínkách, jejich skupina zde je neidentická (vnitřně nejednotná, neuspořádaná apod.). 11
Poznámky k novele zákona č. 359/1999 Sb. PhDr. Marie Kučerová Novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů dojde k částečné úpravě činnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Tato úprava je však nedostatečná neboť děti v tomto zařízení budou v určitém smyslu znevýhodněny oproti dětem, které jsou umístěny v dětských domovech, protoţe: 1. Na pracovníky v dětských domovech se vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, kde je předepsané vzdělání, které musí mít kaţdý pracovník, který pečuje o děti. Minimální vzdělání vychovatelů je středoškolské s maturitní zkouškou. Pedagogičtí pracovníci v dětských domovech (i v ostatních školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy) musí být vzdělaní v oblasti vychovatelství nebo speciální pedagogice či sociální pedagogice. V zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami (tedy o pracovníky zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc) bude upravena v 49a výše uvedené novely. Z tohoto paragrafu vyplývá, ţe bude ten, kdo bude poskytovat sociálně-právní ochranu dětí, bude moci mít i základní vzdělání, pokud bude absolvovat kurz v oblasti péče o rodinu v rozsahu nejméně 100 hodin a praxi v trvání nejméně jednoho roku, přičemţ pojem oblast péče o rodinu není jasně specifikován. Jestliţe praxí v oblasti péče o rodinu lze chápat i péči o vlastní rodinu, lze usoudit, ţe takto definovanou odbornou kvalifikaci má naprostá většina občanů ČR. Jedná se v takovém případě skutečně o praxi v oboru?. Dle této novely se na přímém poskytování sociálně-právní ochrany dětí mohou podílet také osoby, které nezískaly odbornou způsobilost, pokud tuto činnost vykonávají pod dozorem osoby, která odbornou způsobilosti získala. Zde dochází ke značnému znevýhodnění dětí, které se ocitnou v péči zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc oproti dětem, které jsou umístěny v dětských domovech rodinného typu, neboť důvodem k umístění dětí do náhradní výchovy bývají závaţné problémy (ztráta rodičů, pohlavní zneuţívání v rodině, týrání dětí apod., které v kaţdém případě poznamenají psychiku dětí. Tyto děti pak potřebují skutečně odbornou pomoc, aby se časem mohly vrátit do běţného ţivota, uměly samy řešit různé ţivotní situace, naučily se vyrovnávat s neúspěchy a různými situacemi, které se během ţivota řeší. 2. Ve výše uvedené novele není uveden poţadavek psychické způsobilosti, přičemţ psychická způsobilost při poskytování sociálně-právní ochrany dětí by měla být samozřejmostí. V 18 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů je u pedagogických pracovníků (tedy i u asistentů pedagoga) kromě odborné a pedagogické způsobilosti poţadována mj. i bezúhonnost prokazovaná výpisem z evidence Rejstříku trestů a psychická způsobilost. Podrobnosti pro zjišťování psychické způsobilosti jsou pak upraveny ve vyhlášce č. 60/2006 Sb., o podmínkách při zjišťování psychické způsobilosti pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a o podrobnostech o školení osob ţádajících o akreditaci k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost (vyhláška o psychické způsobilosti pedagogických pracovníků). Jiţ z názvu této vyhlášky je patrné, ţe psychickou způsobilost budou moci zjišťovat jen někteří psychologové, kteří budou muset splňovat určité podmínky k tomu, aby získali akreditaci MŠMT. 3. Do dětského domova (dětského domova se školou, i výchovného ústavu mohou být umístěny i nezletilé matky se svými dětmi. Tyto nezletilé matky se starají o své nezletilé děti a zároveň se připravují na budoucí povolání. O děti těchto matek se v době jejich nepřítomnosti stará odborný zdravotnický pracovník nebo pedagogický pracovník (nebo děti navštěvují jesle či mateřskou školu). Podrobnosti péče o nezletilé matky a jejich nezletilé děti jsou uvedeny v 11 vyhlášky č. 334/2003 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Je přirozeně nutné, zajistit pro tyto děti nezletilých matek kvalitní odbornou péči. 12
Jak bude zajištěna kvalitní péče o děti mladší 1 roku dle novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů ( 42) v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc, kdyţ pracovníci těchto zařízení nemusí mít odbornou kvalifikaci (v některých případech postačuje základní vzdělání plus stohodinový kurz nebo vůbec ţádné vzdělání, kdyţ budou pracovat za dozoru tohoto pracovníka se základním vzděláním s příslušným kurzem byť po dobu 1 roku)? 4. Stravování ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy se řídí vyhláškou č.107/2005 Sb., o školním stravování. Školní stravování se řídí výţivovými normami a rozpětím finančních limitů na nákup potravin. Výţivové normy i stravovací limity jsou uvedeny v přílohách této vyhlášky. Jak je zajištěno stravování dětí v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc? Jak bude zajištěno, aby byly dodrţovány alespoň základní hygienické podmínky a přiměřená strava dětí? Je nesporné, ţe nebude-li poţadováno dodrţování výţivových normativů i v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou péči, budou děti umístěné v takovýchto zařízeních znevýhodněny oproti dětem, které jsou umístěny v zařízeních, kde jsou uvedené výţivové normativy uplatňovány. Obdobná situace je i v respektování a dodrţování hygienických předpisů a předpisů BOZP a PO. 5. V zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc dochází ke znevýhodnění oboustranně osiřelého dítěte, neboť dle 29 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů se na úhradu příspěvku péče poskytované dětem pouţije nejvýše 30% příjmů. Dle novely zákona č. 359/199 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů ( 42e) výše příspěvku ze sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte činí za kalendářní měsíc částku stanovenou v 42c odst. 1 podle věku dítěte (1 300 Kč 1 885 Kč). Dítě, které je umístěno ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy delší dobu má určitou finanční částku po opuštění tohoto zařízení (kaţdý měsíc se mu ukládá 70% příjmů). 6. Ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy vykonává dozor nad dodrţováním právních předpisů pověřený státní zástupce, a to v souladu s pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2002 Sb., o dozoru státních zástupců nad dodrţováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Kromě prověřování spisové dokumentace státní zástupce dbá zvláště na to, aby ţádné dítě nebylo drţeno v zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nezákonně. Kdo bude prověřovat zákonnost či nezákonnost pobytů dětí v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc? 7. Rozpor mezi 42 a 42a: v 42 se hovoří, ţe zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc zajišťují pomoc v oblasti uspokojování základních ţivotních potřeb, včetně ubytování, zajištění zdravotní péče a v psychologické a obdobné nutné péči, ovšem 42a stanoví, ţe zařízení zabezpečuje nejen výše uvedené sluţby, ale také výchovnou péči, poradenství, zájmovou činnost, zajišťuje školní docházku apod. To jiţ není okamţitá pomoc, ale zajišťování plného přímého zabezpečení v takové míře jako v podmínkách výchovy v dětských domovech. Je proto nutné v legislativě odlišit, co tedy je okamţitá pomoc dítěti a zabezpečovat ji i prostřednictvím zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc a co je náhradní rodinná péče (vykonávaná dle zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů jako výkon ústavní výchovy), kde poskytováno dítěti plné přímé zabezpečení. Na školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy i na zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc se vztahuje vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých ( 1). Odborná způsobilost pracovníků obou typů zařízení by měla být rovněţ upravena shodně. Podle 46 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů má kromě náhradní rodinné péče přednost před ústavní výchovou rodinná péče v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Tato formulace zákona upřednostňuje péči v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc před péčí o děti v dětských domovech rodinného typu, přestoţe na pedagogické pracovníky pečující o děti v dětských domovech rodinného typu je v současné době kladen důraz na vysokou pedagogickou a odbornou způsobilost a zároveň na občanskou 13
bezúhonnost a psychickou způsobilost. Odborná způsobilost pracovníků v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc tak, jak je uvedena v novele zákona č. 359/1999 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů je nedostačující, a proto péče v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc neměla být ze zákona upřednostňována před péčí v dětských domovech rodinného typu. Ţivot v dětských domovech rodinného typu se co nejvíce přibliţuje ţivotu v běţných rodinách, o děti pečuje stálý personál (tety a strýcové) za důsledného dodrţování pracovně právních předpisů (Zákoník práce). Jestliţe o děti v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc pečuje celý týden jedna pracovnice, nejenţe to odporuje všem předpisům v pracovně právní oblasti, ale zřejmě nemůţe být řádně zajištěna např. ani bezpečnost dětí. Vycházíme-li z předpokladu, ţe na rozdíl od pěstounské péče, jsou pracovníci v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc v zaměstnaneckém poměru - pracovně právním vztahu vůči zaměstnavateli, musí být dodrţovány platné pracovně právní předpisy pro zaměstnance a zaměstnavatele i v tomto případě. Děti v dětských domovech se školou a ve výchovných ústavech potřebují ještě rozsáhlejší odbornou péči, takţe umístění dětí např. s výchovnými problémy, zdravotními problémy, poruchami chování apod. do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je naprosto nevhodné. Pozn.: Dle 3 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů musí pedagogičtí pracovníci prokazovat bezúhonnost předloţením výpisu z evidence Rejstříku trestů. Spisová dokumentace ţadatelů o náhradní rodinnou péči obsahuje opis z evidence Rejstříku trestů. Podmínka bezúhonnosti všech pracovníků zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je uvedena v 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 359/199 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Administrativní povinnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc vyplývají ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dle 42a odst. 2 vede zařízení evidenci, která obsahuje řadu údajů, dle 42f odst. 3 zařízení provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků příspěvku na úhradu pobytu dítěte. Bude mít zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc na tyto administrativní práce alespoň na část úvazku pracovníka (s činností zařízení souvisí i další administrativní úkony, např. agenda ohledně pracovníků zařízení, hospodaření s provozními prostředky apod.)? Další činnosti bude vykonávat zřizovatel těchto zařízení, kterým je např. Fond ohroţených dětí. Jedná se např. o povinnost zřizovatele oznámit příslušnému krajskému úřady změny ve skutečnostech pro trvání nároku na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc, osvědčení skutečností rozhodných pro nárok na státní příspěvek ( 42k odst. 1 a 2) a dalších činností spojených s tímto příspěvkem ( 42l odst. 2, 3, 42n odst. 1, 2). Jak bude zřizovatel prověřovat v jednotlivých zařízeních skutečnosti, které jsou rozhodné pro přiznání a sledování změn v této oblasti, kdyţ jednotlivá zařízení jsou vzdálena řadu kilometrů? Není jasně stanoveno, na co lze pouţít příspěvek podle 42 písm. g) (státní příspěvek pro zřizovatele pro děti vyţadující okamţitou pomoc), zda na provoz zařízení, na mzdy zaměstnanců nebo zda je určen pouze na pouţití ve prospěch dítěte v souvislosti se stravováním, oblečením, školními pomůckami apod. Pokud je určen pouze na provoz, pak jsou děti v DD silně diskriminovány, neboť sedminásobek ţivotního minima na měsíc a dítě dětské domovy nedostávají. Např. rozpočet na provoz DD ve Staňkově je na rok 2006 ve výši 2 mil. Kč, v případě státního příspěvku by v současném sloţení dětí činil 7 mil. Kč pouze na provoz. 14
Zkušenosti jednotlivých dětských domovů s pracovníky Fondu ohroţených dětí jsou uvedeny níţe: 1. Dětský domov Tachov, P. Jilemnického 576, Tachov Náš dětský domov má negativní zkušenost se zařízením Fondu ohroţených dětí Klokánek, kdy v roce 2004 úmyslně zdrţovali ve svém zařízení dívku s nařízenou ústavní výchovou, která byla hledána policií ČR, a to ve třech případech. Na telefonáty, ţe dívku mají předat sociální pracovnici nereagovali, a její pobyt u nich zapírali. Svým jednáním nerespektovali nařízení soudu a ohroţovali tak výchovu dítěte. Zdeněk Gaudek ředitel 2. Dětský domov a Školní jídelna, Staňkov - nezl. Ladislav Š. Ladislav byl do našeho dětského domova umístěn na základě předběţného opatření ÚMO Plzeň 2. Rozsudkem soudu ze dne 25.5.1995 byla nad tehdy nezl. nařízen ústavní výchova. V našem DD byl umístěn od 2. 1. 1995. Nezl. Ladislav dne 17. 11. 2002 utekl z DD. Útěk jsme nahlásili na Policii ČR, aby mohlo být vyhlášeno celostátní pátrání. S nesl. do této doby nebyly ţádné váţné problémy, navštěvoval zvláštní školu, ve škole neměl neomluvenou absenci, učení zvládal dobře. V DD se choval slušně, byl oblíbený. Matka Ladislava zemřela, otec za poslední tři roky před útěkem neprojevoval ţádný zájem o styk s Ladislavem, nebral si syna na prázdniny, nepsal dopisy. Od útěku dne 17. 11. 2002 jsme neměli o chlapci ţádné zprávy, aţ dne 6. 1. 2003 nám telefonicky potvrdila pracovnice Fondu ohroţených dětí - KLOKÁNEK v Praze, ţe je nezl. kontaktoval. Zprávu o tom, ţe je nezl. v Klokánku jsme měli od OOP Holýšov. Upozornili jsme na to, ţe Láďa má nařízenu ústavní výchovu a plní posledním rokem povinnou školní docházku. Dne 9. 1. 2003 nám Klokánek oznámil, ţe Ladislav přišel osobně a poţádal o azyl. Opětovně jsme informovali zmíněné zařízení, ţe Láďa má nařízenu ÚV, a proto si pro našeho svěřence přijedeme 15. 1. 2003. V průběhu návštěvy v zařízení nám bylo sděleno, ţe Ladislav údajně utekl. Druhý den nám tel. bylo sděleno, ţe je Láďa opět v Klokánku a zmíněné zařízení podá návrh na předběţné opatření. Vzhledem k tomu, ţe nám bylo znemoţněno plnění povinností z nařízení ústavní výchovy, poţádali jsme soud o nařízení výkonu rozhodnutí odnětím nezl. z péče zařízení Klokánek a předání zpět do péče DD. Soud na náš návrh nereagoval a nakonec vyhověl návrhu otce a třetí osoby o svěření nezl. do péče cizí osoby. ÚV byla zrušena zpětně od 17. 12. 2002 a nezl. svěřen do péče fyzické osoby. PaedDr. Jana Koubová ředitelka 3. Dětský domov a Školní jídelna Horšovský Týn, Nová Ves 1 Případ nezletilých sester Nikoly a Veroniky Obě sestry mají v současné době další tři sourozence. Rodina v péči orgánů OSPOD od roku 2000. V roce 2001 svěřen bratr do péče otce, matka ţila po rozvodu ve společné domácnosti s jiným muţem, v té době se narodila Veronika. Krátce poté byl ukončen nájemní vztah k bytu, matka se s partnerem rozešla, matka byla ubytována v Azylovém domě (III/2002 - později jí byl pobyt ukončen). Ve stejném roce (VIII/2002) ubytována opět v Azylovém domě pro matky s dětmi v Uherském Brodu, následně od XII/2002 ubytována v Azylovém domu Klokánek FOD v Plzni. Následně odmítla nabídnuté ubytování v ubytovně v Dobřanech a odjela s dětmi do Prahy. Ze všech uvedených zařízení odešla dobrovolně nebo jí byl ukončen pobyt pro nerespektování pravidel souţití v uvedeném zařízení. V Praze se nastěhovala s dětmi (Lucie, Nikola, Veronika) do nebytových prostor, v II/2003 vydáno předběţné opatření na umístění dětí do DDÚ a DD. 15
Následně rozhodnutí soudu změněno, takţe Veronika byla umístěna do Kojeneckého ústavu a Nikola s Lucií do zařízení FOD Klokánek ve Strašicích (okr. Strakonice). Jiţ v IV/2003 byl rozsudek opět změněn a všechny tři děti byly svěřeny do zařízení FOD Klokánek Strašice. V uvedeném zařízení byly Nikola, Lucie a Veronika umístěny dne 11. 4. 2003. Vzhledem ke zjištění nedostatků v péči o děti ze strany zaměstnanců zařízení FOD Klokánek ve Strašicích soud zrušil dne 2. 3. 2004 původní rozhodnutí a svěřil nezletilé do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc FOD Klokánek, Praha. Dne 5. 10. 2004 nařídil okresní soud nad nezl. Lucií, Nikolou a Veronikou ústavní výchovu. Toto rozhodnutí soudu FOD opakovaně nerespektoval a nadále byly děti v jeho zařízení. V měsících XI/2005 a XII/2005 byly Fondu ohroţených dětí uloţeny soudem pokuty za neoprávněné zadrţování dětí ve svém zařízení Klokánek. Dne 23. ledna 2006 vydal soud usnesení o výkonu rozhodnutí, na jehoţ základě byly Veronika a Nikola umístěny dne 25. 1. 2006 do DD Horšovský Týn. Jiţ dne 26. 1. 2006 byla matka přivezena do DD Horšovský Týn redaktory ČTV, kteří zde natočili reportáţ, jeţ byla následně upravena a doplněna komentářem JUDr. Vodičkové, předsedkyně FOD Praha. Dne 10. 2. 2006 byly Veronika s Nikolou propuštěny z dětského domova (v souladu s platnou legislativou) na krátkodobý pobyt u matky (v té době Cheb). Matka termín návratu nedodrţela, dětskému domovu přes opakované výzvy důvod nevrácení dětí neoznámila, na výzvy neodpovídala. Dne 17. 3. 2006 proběhla na MSPV Případová konference k situaci dětí G. za účasti zástupce Městské části Praha 8, ředitelky DDÚ Plzeň, pracovnic OSPOD Městského úřadu v Chebu a OSPOD magistrátu hl. m. Prahy, Krajského úřadu Karlovarského kraje, Občanského sdruţení Střep, Občanského sdruţení Útočiště, předsedkyně FOD a pracovnic MPSV ČR. Zástupce vedení Dětského domova v Horšovském Týně přizván nebyl. Účelem setkání bylo zajistit dětem Veronice a Nikole maximálně stabilní prostředí. Se závěry konference nebyl ředitel DD Horšovský Týn seznámen. Dne 21. 3. 2006 oznámila telefonicky pracovnice FOD (dle jejího vyjádření), ţe děti jsou opět od 19. 3. 2006 v zařízení FOD Klokánek Hostivice u Prahy. Po celou dobu od 13. 2. 2006 do převezení dětí do zařízení FOD Klokánek Hostivice starší Nikola nenavštěvovala školu (je ţákyní 1. třídy základní školy) a neplnila tedy povinnou školní docházku. Dle našich zjištění nemocná nebyla. Dne 30. 3. 2006 byly soudním vykonavatelem Nikola a Veronika předány opět do Dětského domova Horšovský Týn. Mgr. Petr Plášil ředitel 16
16. jednání výboru FDD ČR, Červený Hrádek, 31. května - 1. června 2006 S výjimkou jednoho člena se výbor FDD ČR sešel ke svému dvoudennímu jednání díky pozvání ředitelky Mgr. Jany Pilné v ÚSP Červený Hrádek. V úvodu jednání došlo na hodnocení jarního semináře. Většinou členů byl ohodnocen kladně, a to zejména pro svou ziskovost, byl rovněţ zdůrazněn vstřícný přístup vedoucího zotavovny, naopak kriticky se členové výboru vyjádřili k nízkému počtu účastníků. Poté se výbor začal zabývat přípravou podzimního semináře umístěného tentokrát do jihomoravského Mikulova, seznámil se s cenovou kalkulací a stanovil téma semináře. Dalším bodem jednání byla příprava voleb nového výboru. Přípravou podkladů byla pověřena paní Marie Čápová. Výbor se dále zabýval hodnocením celostátního finále Nejmilejšího koncertu, konaného v Kolíně, který měl dle názoru většiny členů vysokou úroveň, hodnocen byl rovněţ Můj koncert konaný v Chomutově, jehoţ se zúčastnilo cca 650 lidí, mj. delegace z Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Ruska, domácí ČR, několik hostů z Itálie a akce se rovněţ zúčastnil viceprezident FICE Inter pan Anton Tobé z Holandska. Byly projednány výsledky regionálních kol sportovních soutěţí, zmíněna příprava celostátního kola v Příbrami a mezinárodní závody v Uherském Hradišti. V rámci zahraniční spolupráce byl výbor seznámen se zprávou z CF konaného dne 18.5.2006 ve Vídni, jehoţ se zúčastnili pan Karel Heller a paní Vlasta Hrdličková. Mezi členy FDD ČR byli přijati Lenka Mašátová (vychovatelka DDŠJ Ústí nad Labem), Dagmar Nosilová (vedoucí DDŠ Slaný - elokované pracoviště DDÚ Dobřichovice), Josef Palkovič (vychovatel, DDŠJ Ostrava Vizina), Adéla Sekotová (vychovatelka DD Karlovy Vary), Dagmar Slavíková (vedoucí vychovatelka DDŠ Slaný elokované pracoviště DDÚ Dobřichovice). Budova ÚSP Červený Hrádek. Nově zbudované relaxační prostory pro klienty. Pokoj pro klienty. Kuchyňka jako v děcáku 17
Zpráva ze zasedání CF FICE Inter (Federální rady) 17. 20. května 2006 Místo konání: Vídeň, Rakousko (42 účastníků z 20 zemí) 1. Zahájení a přivítání prezidentem FICE Inter T. Binnedijkem. Představení nových zástupců FICE z Maďarska, Srbska, USA a Slovenska. 2. Zhodnocení CF v Rumunsku (21.9.2005) /výkonný výbor CE se konal v Dánsku 17.2.2006 návrh laterálu Budoucnost FICE /. 3. Značná část jednání byla věnována seznámení s níţe uvedeným návrhem materiálu Budoucnost FICE, který vypracovala pracovní skupina vedená prezidentem dánské sekce S. Hegstrupem. Hlavní teze návrhu poslání FICE: shromaţďovat informace o situaci dětí, mladistvých a rodinách v nouzi reagovat na potřeby náhradní péče rozvojem sluţeb, systémů, odbornou přípravou uplatňovat standardy výchovné péče pro ohroţené děti a mladistvé shromaţďovat podněty a informace nezbytné k dalšímu rozvoji péče podporovat aplikaci nových konceptů sociální pedagogiky rozvíjet odbornost při práci s ohroţenými dětmi a mladistvými Poznámky Termín děti a mladiství se vztahuje na jedince, kteří ještě nedosáhli dospělosti. Termín potřeby je chápán v širším měřítku všechny formy náhradní péče. Cíle FICE rozšiřovat informace a zkušenosti podporovat národní sekce (např. odbornou přípravou) prosazovat nové informace a zdroje účast na mezinárodních projektech podporovat členskou základnu věnovat se politickým otázkám Poznámky FICE potřebuje pracovat přímo s dětmi a mladistvými a ne o nich pouze hovořit. S odvoláním na sarajevskou deklaraci (návrh deklarace pro zářijový kongres) byla opomíjena výchova k míru. Je obtíţné uplatňovat tyto myšlenky v zemích, kde výchova k míru není respektována. Závěry diskuze v pracovní skupině Činnost FICE vyţaduje jasný program. Aplikace programu se neobejde bez modelu a hlavní linie. Nezbytná je činnost správce webové stránky znalého zaměření činnosti FICE. Nutná je rovněţ činnost odborníků, spolupráce na projektech a rovněţ sladění cílů národních sekcí s cíli FICE Inter. Poznámky Organizace se neobejde bez dostatečného rozpočtu. Vzniká otázka, jak organizovat práci. 60 let FICE usilovala o vytvoření své sítě. Bohuţel chybějí zdroje pro její lepší vyuţití. 18
Model činnosti FICE Vést diskuzi prostřednictvím webových stránek. Během CF organizovat workshopy a práci v menších skupinách. Výsledky jejich činnosti poté prezentovat na CF a generálním shromáţdění. Koordinátoři skupin by informovali viceprezidenty o výsledcích činnosti. Jiţ v Sarajevu by se mělo diskutovat v menších skupinách. Poznámky Poţadavek na správce webové stránky. Diskuze přes internet by pouze doplňovala program zasedání a osobní kontakty, ne jej úplně nahrazovala. Důleţitá otázka jak zapojovat do činnosti mladé lidi? FICE tvoří síť dobrovolníků, coţ není slabinou. Mělo by se ale prodiskutovat, co udělat pro větší systematičnost a koordinovanost. Počítá se se strukturální změnou výměnných programů PEP. 4. Zprávy viceprezidentů Martti Kemppainen spolupracuje na projektech s pobaltskými republikami a Karelií. Anton Tobé strávil řadu týdnů na Balkáně, kde se podílel na realizaci projektů na pomoc dětem v jihovýchodní Evropě (letní tábory, příprava kongresu v Sarajevu). Soren Hegstrup je aktivní v mezinárodní organizaci sociálních pracovníků (příprava evropské sítě sociálních sluţeb). 5. Finance Pokladník Rolf Widmer informoval o tom, ţe za členské příspěvky vybral 23.000 Sfr. Místo předpokládaných 64.000 Sfr. Podle jeho mínění je řada členských zemí aktivní, avšak příspěvky neplatí. Na CF ve Vídni v květnu 2006 bylo rozhodnuto, ţe bude vypracován seznam neplatičů a zemi, která 2 roky příspěvky nezaplatila, bude členství zrušeno. Monika Niederle a Rolf Widmer naváţí kontakt se zeměmi, které nejsou schopny příspěvky uhradit a budou hledat cesty k získání financí. 6. Členství Národní úřad pro děti ve Velké Británii se stal přidruţeným členem FICE a dále bude ţádat o plné členství. Generální shromáţdění v Sarajevu schválí plné členství FICE USA. Znovu byl oţiven návrh na moţnost individuálního členství odborníků, jestliţe v jejich zemi není národní sekce setkalo se s nesouhlasem. Kaţdá národní sekce se automaticky stává členem FICE Inter. Budou vypracovány jasné zásady. 7. Výroční zpráva o činnosti za rok 2005 - FDD ČR jako člen FICE Inter pravidelně předkládá zprávu o činnosti organizace. 8. Volba nového prezidenta Dosavadní prezident Theo Binnendijk odchází do důchodu. Za jeho nástupkyni byla navrţena Monika Niederle, prezidentka FICE Rakousko. Volba se uskuteční v září v Sarajevu. Famke Schiff, která dosud pracovala v sekretariátu FICE v Amsterodamu, končí k 31.12.2006. Nahradí ji spolupracovnice Moniky Niederle, Bettina Terp. Plány budoucí prezidentky FICE Inter a) stanovit jasnou strukturu FICE, úkoly s cílem efektivního vyuţití potenciálu FICE, b) hledat nové finanční zdroje, c) zapojit více mladých lidí M. Niederle pracuje na projektu Quality4Childern, k němuţ proběhlo několik mezinárodních jednání, jichţ se za českou stranu zúčastnila M. Marksová Tominová z MPSV. 19
9. Informace o mezinárodním letním táboru dětí z balkánských zemí (podporováno Švýcarskem a Holandskem). 10. Připravuje se publikace k 60. Výročí zaloţení FICE. Kaţdá země má dodat příspěvek z historie sekce a informovat o současném stavu. Měly by se získat instrukce ke struktuře příspěvku. Je však nutno rozhodnout, kdo bude materiál připravovat. FDD ČR bude při přípravě publikace spolupracovat se slovenskou sekcí neboť do roku 1993 působily obě sekce ve FICE Inter společně. 11. Informace o přípravě kongresu: Součástí kongresu bude vystoupení mladých lidí ve věku 15 18 let z dětských domovů. Českou republiku budou zastupovat 3 ţáci ze soukromé internátní školy v Babicích s pedagogem. 12. Plán konání dalších CF: 2006 Sarajevo 2007 Budapešť (květen) 2008 Česká republika (podzim) zapsali: V. Hrdličková a K. Heller 20