Analýzy týkající se regulace billboardů

Analýzy týkající se regulace billboardů Možnost omezení billboardů obecně závaznou vyhláškou... 2 Musí být billboardy chráněny svodidly a jak případně postupovat?... 6 Argumenty proti výstavbě billboardů a příslušné zákony které se týkají povolování reklamních zařízení.... 11 V jakých řízeních se povoluje billboard?... 14 Argumenty proti výstavbě billboardů a příslušné zákony, které se týkají povolování reklamních zařízení.... 16

Možnost omezení billboardů obecně závaznou vyhláškou Zajímají Vás možnosti omezení billboardů na území Brna (či jeho městské části Bystrc) prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Ptáte se, jestli je město oprávněno vydat vyhlášku, která by v určité vzdálenosti od pozemní komunikace umisťování těchto zařízení zakázala. Také se zabýváte otázkou, jestli by tuto vyhlášku mohla vydat samotná městská část města Brna. I. Obecně závaznou vyhlášku může vydat jen město Brno jako takové, nikoliv sama městská část. Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení, jak je stanoveno v 134 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Situaci speciálně upravuje statut města Brna, tedy předpis určující v rámci města vnitřní poměry ve veřejné správě: Město může na základě zákona a v jeho mezích vydávat pro územní obvod města nebo územní obvod městské části obecně závazné vyhlášky a nařízení města (čl. 77 Statutu města Brna). Vydávání obecně závazných vyhlášek pro území určité městské části je tedy v kompetenci města. Důležité ovšem je, že návrhy obecně závazných vyhlášek mohou zastupitelstvu města předkládat (mimo jinými) starostové a tajemníci úřadů městských částí. Pravidlo tak zaručuje, že s iniciativou mohou přijít přímo městské části. II. Zakotvení práva obce vydávat obecně závazné vyhlášky Pravomoc obcí vydávat obecně závazné vyhlášky je na ústavní úrovni zaručena v čl. 104 odst. 3 Ústavy: Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Zákon o obcích dále v 35 odst. 3 ukládá obcím povinnost řídit se při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem. III. Zákonné zmocnění k vydání obecně závazných vyhlášek obcí Otázka zákonného zmocnění k vydání vyhlášky, kterou argumentovali úředníci ve Vašem případě, je předmětem komplikované právní diskuze. Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou orgány samosprávy vydávat na základě a v mezích zákona právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. K potřebě tohoto zákonného zmocnění se v současnosti kloní Ústavní soud, který

s odkazem na tuto povinnost řadu obecně závazných vyhlášek obcí zrušil (komentář k zákonu o obcích, Beck) 1. Výslovné zákonné zmocnění konkrétně k billboardům, které by obec opravňovalo vydat vyhlášku podle Vaší představy, v českém právním řádu nenajdeme. Zákon o obcích v 10 velmi obecně uvádí, v jakých případech může obec obecně závaznou vyhláškou povinnosti občanům uložit. V prvé řadě jde o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku ( 10 písm. a): Obec může zejména stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Ačkoli ale narušení veřejného pořádku může se zahlcením města billboardy souviset, je nutno dodat, že stavba není činnost, a tudíž by s odkazem na toto ustanovení zřejmě obec vyhlášku vydat nemohla. Právo obcí zakázat na svém území činnost, která ohrožuje život, zdraví, majetek a bezpečnost občanů, potvrdil Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 69/04: Pokud provozování určité činnosti představuje potencionální zásah do chráněného statku, ač je provozována na kterémkoli veřejném prostranství obce, může ji obec zakázat provozovat na všech veřejných prostranstvích. V rozhodnutí však soud dodává, že předmětná činnost nemůže být zakázána na všech veřejných prostranstvích obce, pokud může být na určitých veřejných prostranstvích provozována, aniž by narušila veřejný pořádek či byla v rozporu s dobrými mravy. Obec může však vyhlášku vydat i za účelem zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti ( 10 písm. c) zákon o obcích). Domníváme se, že prostor pro argumentaci ochranou zeleni ve Vašem případě je. Právě s odkazem na toto ustanovení obce v praxi regulaci reklamních poutačů provádějí. Například obecně závazná vyhláška č. 4/2007 statutárního města Havířov stanoví, že je zakázáno vylepovat a jiným způsobem umísťovat plakáty, letáky, poutače a jiná oznámení a reklamní předměty na zařízení města sloužícímu potřebám veřejnosti, mimo míst a ploch k tomu určených. Je otázkou, zda zákaz umisťování poutačů a další reklamních zařízení zahrnuje i billboardy. 1 Tak je tomu například v případě zák. č. 202/1990 Sb, o loteriích a jiných podobných hrách, jehož 50 odst. 4 opravňuje obce zcela zakázat provozování uvedených loterií a jiných podobných her na celém území obce.

V mezích zákona si tak obec může tyto záležitosti upravit, je však třeba pamatovat na výše zmíněné limity uvedené v judikatuře. Pokud by obec zvažovala vyhlášku dle 10 písm. a), bude obtížné zargumentovat, že je umístění billboardu činnost a že neexistuje žádné veřejné prostranství, kde by nenarušovaly veřejný pořádek. Umístění na základě 10 písm. c) je slibnější, opět by však muselo být zřejmé, k ochraně jakého z tam vyjmenovaných chráněných statků ji vydala. IV. Omezení billboardů na zákonné úrovni Na zákonné úrovni existuje řada předpisů, které reklamní zařízení tohoto typu regulují. Proces umisťování a povolování billboardů podléhá příslušným pravidlům zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Stavby pro reklamu (je otázkou, nakolik pod to lze podřadit billboardy) vyžadují podle 96 odst. 2 písm. c) stavebního zákona územní souhlas stavebního úřadu. Na základě 104 odst. 2 písm. j) podléhají reklamní zařízení a stavby pro reklamu dále ohlášení stavebnímu úřadu. Aby mohl poté ohlašovatel stavbu provést, musí si opatřit písemný souhlas stavebního úřadu podle 106 odst. 1 stavebního zákona. Stavební úřad je oprávněn stavebníkovi uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, pokud provádí stavbu bez ohlášení ( 179 písm. a) a 181 písm. a) stavebního zákona). Dále jsme, vzhledem k umístění billboardu u pozemní komunikace, považovali za vhodné nahlédnout do zák. č. 13/1997 Sb., zákona o pozemních komunikacích. Umisťování a provozování reklamních poutačů je podle 25 tohoto zákona zvláštním užíváním místních komunikací a je k němu zapotřebí povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Fyzické či právnické osobě může být dále uložena pokuta až ve výši 500 000 Kč ( 42a odst. 7 písm a) a 42b odst. 5 písm. a) zákona o pozemních komunikacích). Stejná sankce následuje, pokud osoba nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání. Podmínky pro realizaci těchto reklamních zařízení jsou dále specifikovány v 31 zákona o pozemních komunikacích: Zřízení a provozování reklamního zařízení lze povolit pouze, není-li zaměnitelné s dopravními značkami, světelnými signály, zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními a

nemůže-li oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Na porušování podmínek či nesplnění zákonné povinnosti mít příslušné povolení můžete příslušný úřad upozornit podnětem dle 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V. Co z toho tedy vyplývá? Jak jsme zmínili, ze zákonem stanovených důvodů obec může ukládat povinnosti formou obecně závazné vyhlášky. Pokud určitá činnost na veřejném prostranství obce narušuje veřejný pořádek a další veřejné zájmy, může v rámci vyhlášky obec tuto činnost zakázat. Narušení veřejného pořádku či ochranu zdraví by však bylo potřeba v souvislosti s billboardy prokázat. Vyhlášku může obec vydat i za účelem zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně tedy právních statků, které se škodlivými následky umisťování billboardů nepochybně souvisejí. Jak jsme ale popsali, jde o výkladovou otázku, která není v judikatuře doposud uspokojivě řešena. VI. Jak můžete postupovat? Jako občan obce (či městské části) můžete požadovat projednání záležitosti radou obce nebo zastupitelstvem obce: Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů ( 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích). Jelikož pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky náleží zastupitelstvu obce, můžete přímo některého ze zastupitelů ohledně Vašeho záměru kontaktovat. Alternativou je také podnítit uskutečnění místního referenda podle zák. č. 22/2004 Sb.: Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné ( 49). Je však třeba upozornit na to, že referendem nelze zavázat obec ke schválení OZV (jde o jednu z vyloučených otázek - 7 písm. g zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu), pouze k zahájení jednání o ní.

Musí být billboardy chráněny svodidly a jak případně postupovat? Níže uvedu zákonnou úpravu povolování reklamních poutačů s ohledem na Váš dotaz a dále především prostředky obrany proti nezákonným reklamním poutačům. 1. Úprava reklamních zařízení Ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace ve smyslu odst. 6 (reklamní zařízení) je zapotřebí povolení ke zvláštnímu užívání příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Příslušným silničním správním úřadem ve věcech silnic III. třídy je podle 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž o opravných prostředcích rozhoduje krajský úřad [ 40 odst. 3 písm. e) zákona]. Jak jste správně uvedl ve svém dotazu, podmínky umístění a provozování reklamního zařízení jsou stanoveny v 25 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích. Tento paragraf stanoví: 7. Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li umístění a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky: c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení. Výklad tohoto ustanovení je jednoznačný a skutečně je vybavení pozemní komunikace svodidly, či jiné zabezpečení (nemusí tedy jít jen o svodidla, posouzení, zda je zabezpečení dostatečné, bude spočívat na konkrétním stavebním úřadu) zákonnou podmínkou umístění reklamního poutače.

Tyto ustanovení ve svém rozhodnutí sp.zn. 9 As 85/2011 cituje i Nejvyšší správní soud a dodává, že podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti povolení. Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničními správnímu úřadu, který povolení odejme. Správní úřad by tak při vydávání povolení měl posoudit, zda podmínky z výše uvedených ustanovení byly splněny, například vyzvat k doplnění podkladů o tom, že reklamní poutače jsou vybaveny svodidly. Samozřejmě jak jste zmínil ve svém dotazu, reklamních poutačů nesplňujících tyto podmínky se nachází velké množství. Velká část z nich jsou tzv. černé stavby, tedy stavby umístěné zcela bez příslušného povolení. K povolení reklamních poutačů dále může i bez splněných podmínek dojít chybným postupem stavebních úřadů. Ještě upozorňujeme, že toto ustanovení se dostalo do zákona novelizací v roce 2000 a nevztahuje se tedy na reklamní poutače povolené před touto novelou (z důvodu zásady zákazu retroaktivity zpětné působnosti). Povolení umístění reklamního poutače však trvá pouze 5 let. Pokud tedy tato lhůta vyprší a povolení bude vydáváno znovu či prodlužováno, či bude povolován billboard zcela nový, bude muset již splnit nové podmínky. 2. Prostředky obrany I v případě, že při povolování reklamního poutače došlo k pochybení, či byl postaven zcela protizákonně, je důležité zvolit správný postup vedoucí k odstranění této stavby. Účast v povolovacích řízeních Nejefektivnější možností, jak ovlivnit dodržování zákonných podmínek reklamních zařízení, by byla účast v povolovacích řízeních a v případném odvolání proti rozhodnutím úřadů v těchto řízeních. Zřejmě však nebude ve Vašich možnostech účastnit se všech řízení, která budou probíhat, neboť jich může být velké množství. Pro zřízení reklamního poutače je třeba územní souhlas, ohlášení stavebnímu úřadu a povolení zvláštního užívání pozemní komunikace (viz naše předchozí analýza).

Námitky směřující vůči absenci svodidel bude však pravděpodobně možné namítat jen v k tomu určeném řízení, tedy v řízení o povolení zvláštního užívání. Právě ke zjištění těchto podmínek je toto řízení určeno. V dalším rozboru se tedy budeme zabývat jen tím, jak namítat nedodržení 25 odst. 7 v řízeních o povolení ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací. Řízení o povolení zvláštního užívání Pokud by teprve billboard byl povolován, domníváme se, že byste se tohoto řízení mohli účastnit. Účastníci v tomto řízení nejsou v zákoně o pozemních komunikacích výslovně stanoveni, obecná úprava ve správním řádu však za účastníky kromě žadatele a vlastníka pozemku považuje další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech (tedy zpravidla sousedé). Tato podmínka je v případě reklamních poutačů pochopitelně obtížně splnitelná, je však možné ještě účastnit se i jak občanské sdružení. Dle 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se mohou správních řízení, ve kterých mohou být dotčeny zájmy na ochraně přírody a krajiny, účastnit občanská sdružení. Nutnou podmínkou je však to, že dané občanské sdružení má ve stanovách za cíl ochranu přírody a krajiny. Toto sdružení by si měl ještě před zahájením řízení podat žádost, aby bylo informováno o všech zamýšlených řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany krajiny a přírody. Poté se musí do 8 dnů přihlásit jako účastník. Splnění této podmínky (prokázat, že reklamní zařízení má vliv na krajiny a přírodu) by však také bylo obtížné. Vše týkající se občanských sdružení najdete v naší webové poradně v sekci Občanská sdružení: http://www.eps.cz/poradna/kategorie/obcanska-sdruzeni Zejména doporučuji návod k účasti občanských sdružení ve správních řízeních. Postup proti reklamnímu poutači umístěnému bez povolení Jak postupovat proti reklamnímu poutači, který byl umístěn bez povolení zvláštního užívání pozemní komunikace, najdeme v následujících odstavcích 25:

10) Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem. 11) Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem. Pokud máte tedy podezření, že reklamní poutač byl umístěn bez tohoto povolení, můžete dát podnět na příslušný silniční správní úřad, který již dále bude postupovat z úřední povinnosti k odstranění stavby. Postup proti již vydanému rozhodnutí - zahájení přezkumného řízení Pokud již rozhodnutí o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace bylo vydáno a případní účastníci (sousedé, sdružení) se nestihli odvolat, je možné ho ještě zrušit v tzv. přezkumném řízení. Ustanovení upravující přezkumné řízení najdeme v 94 až 99 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Kdokoli může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

V souvislosti s přezkumným řízením upozorňujeme především na 2 důležitá ustanovení: 1) 96 odst. 1 stanoví, že usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. Pokud tak byl reklamní poutač povolen před více jak rokem, toto řízení nelze zahájit, i kdyby byl umístěn v rozporu se zákonem. 2) 94 odst. 4 stanoví, že jestliže po zahájení přezkumného řízení správní orgán dojde k závěru, že ačkoli rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, řízení zastaví. Pokud by tak například náklady na odstranění reklamního poutače byly dle stavebního úřadu vyšší, než jeho nebezpečnost způsobená absencí svodidel, řízení zastaví a reklamní poutač bude ponechán, třebaže nesplňuje zákonné podmínky. Závěr Podle zákona o pozemních komunikacích tedy svodidla či jiné zabezpečení u reklamního poutače musí být přítomna. Reklamní poutače zřízené bez povolení ke zvláštnímu užívání komunikace (např. pokud by silniční úřad nebyl ochoten povolení vydat s důvodem, že tam ta svodidla nejsou) je povinen příslušný úřad odstranit z úřední povinnosti, jakmile se o jejich existenci dozví. Pokud bylo povolení vydáno i bez splnění podmínky zajištění svodidel či jiných prostředků, je rozpor reklamních poutačů se zákonem možno namítat jen v samotném povolovacím řízení, či do jednoho roku po vydání povolení v přezkumném řízení.

Argumenty proti výstavbě billboardů a příslušné zákony které se týkají povolování reklamních zařízení. 1. Billboardy nesmějí být zaměnitelné s dopravními značkami a nesmějí oslňovat řidiče. Musí být vybaveny svodidly či jinou ochranou. Toto stanoví 25 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. (společně s dalšími podmínkami): Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li zřízení a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky: a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními, b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na pozemní komunikaci, c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení a d) reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny nacházející se v souvisle zastavěném území obce podle 30 odst. 3 ve vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo souvisle zastavěné území obce v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku.[1] 2. Billboardy ovlivňují pozornost řidičů - tím mohou ohrozit bezpečný a plynulý silniční provoz. (podkladem pro řízení o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace by proto měl být souhlas Policie, případně Ministerstva vnitra) Postavení billboardu je zvláštním užíváním pozemní komunikace[2], k němuž je potřeba mít povolení[3]. Pokud může billboard ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu, nutnou podmínkou k vydání povolení je předchozí souhlas Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech souhlas příslušného orgánu Policie České republiky. Příslušný silniční správní úřad je v takovém případě vždy povinen vyžádat si za tímto účelem jejich vyjádření. Z tohoto tedy vyplývá, že je vždy nutno, aby příslušný silniční správní úřad zvážil, zda by konkrétní reklamní zařízení umístěné na konkrétním místě mohlo případně ovlivnit pozornost

řidičů, a tím tedy i bezpečnost a plynulost silničního provozu. Zákon povinnost si stanovisko vždy vyžádat nestanoví a záleží pak tedy jen na správním uvážení úřadu, zda vyhodnotí dané reklamní zařízení jako nebezpečné. Dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové však musí stanovisko respektovat, pokud už jej má: 52 Ca 49/2008 Zákon o pozemních komunikacích neumožňuje silničnímu správnímu úřadu stanovisko Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech stanovisko příslušného orgánu Policie České republiky nerespektovat (nepřihlédnout k němu) Je tedy pro něj závazné. [4] Poznámka: Argumenty ad 1 a 2 jsou obsaženy také v 78 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb. Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací (6) V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci je zakázáno umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou, světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost, rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. 3. Billboardy nesmějí zavazet řidičům v rozhledu v zatáčkách a křižovatkách. Stanoví to 33 zákona č. 13/1997 Sb.: V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice vedlejší.

4. Billboardy nesměji narušovat urbanistický ráz prostředí a krajinný ráz. Vyplývá to jednak z 24d vyhlášky č. 501/2006 Sb.:[5] (1) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení se nesmí umisťovat tak, aby narušovaly architektonický a urbanistický nebo pietní charakter prostředí, ohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a dráhách, obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. (2) Při umisťování většího počtu staveb pro reklamu a reklamních zařízení v území musí být zajištěn jejich vzájemný soulad z hlediska jejich stavebně technického řešení a urbanistického a architektonického charakteru prostředí. (3) Umístěním a provozem staveb pro reklamu a reklamních zařízení nesmějí na pozemních komunikacích, v obvodu drah a na veřejných prostranstvích vznikat překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Dále, pokud hrozí, že billboard naruší tzv. krajinný ráz[6] (to se týká spíše menších silnic v lokalitách s charakteristickými rysy krajiny), není sice billboard přímo zakázáno stavět, ale podmínkou vydání jakéhokoli povolení je souhlas orgánu ochrany přírody ( 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.). 5. Lokalita je přehuštěna reklamou. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, 10 Ca 308/95 důvodem pro nevydání územního rozhodnutí jsou nejen nesouhlasná stanoviska dotčených orgánů státní správy, ale též zjištění odvolacího orgánu o tom, že daná lokalita je přehuštěna reklamními zařízeními, z čehož byl učiněn závěr, že umístění informačního zařízení nepůsobí esteticky. Toto právní zjištění nebylo žalobou zpochybněno a samo o sobě postačuje k tomu, aby územní rozhodnutí nebylo vydáno. Komentář: Toto souvisí s předchozím argumentem dle judikatury lze tvrdit, že zásah je nadměrný a neestetický, jestliže je okolí již přesycenou reklamními zařízeními. Judikatura však může být překonána, navíc není v našem právním prostředí obecně závazná. Jde spíš o podpůrný argument. Kromě toho nesmějí billboardy být umisťovány na krajnicích či ostrůvcích (viz 29 zákona č. 13/1997 Sb.[7])

V jakých řízeních se povoluje billboard? Výstavba billboardů je regulována především stavebním zákonem[8] a zákonem o pozemních komunikacích[9]. Dle těchto zákonů probíhají dvě různá řízení. řízení o vydání územního souhlasu, kdy rozhoduje stavební úřad, ve statutárním městě úřad městské části. Dle 76 lze umisťovat zařízení[10] jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Vzhledem k 96 odst. 2 písm. a) víme, že u billboardů postačí územní souhlas.[11] řízení o zvláštním užívání pozemní komunikace ( 25 zákona č. 13/1997 Sb.) patrně spojené s řízením o zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu ( 31 zákona č. 13/1997 Sb.). Zde pak rozhodují obecní úřady obce s rozšířenou působností (u silnic II. a III. třídy), krajský úřad (v případě silnic I. třídy), nebo ministerstvo (v případě dálnic). [1] De facto totožná pravidla stanoví 31 odst. 2 a 3 zákona č. 13/1997 Sb. Silniční správní úřad tedy zkoumá splnění těchto podmínek v řízení o povolení zvláštního užívání ( 25) i v řízení o povolení výstavby billboardu v ochranném pásmu ( 31), tato řízení však patrně budou spojená, je to tedy spíše duplicitní úprava. [2] Podle 25 odstavce 6 písm. c) bodu 1. zákona o pozemních komunikacích je zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace i užití dálnice, silnice nebo místní komunikace pro umísťování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení (dále jen reklamní zařízení ). [3] Věta první 25 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích stanoví: K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen zvláštní užívání ), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky.

[4] Obdobně, v případě územního řízení záleží na správním uvážení (úsudku) stavebního úřadu, zda si vyžádá stanovisko silničního správního úřadu. Z rozsudku Městského soudu v Praze, 7 Ca 115/2008-38 pak vyplývá, že stavební úřad by umístění reklamního zařízení neměl povolit bez souhlasu příslušného silničního správního úřadu, je-li takového souhlasu třeba. Není však zřejmé, kdy je potřeba, stavební úřad si to posuzuje sám. Souhlasné či nesouhlasné stanovisko se připojí k žádosti dle 96 odst. 3 písm. b) stavebního zákona stavební úřad takové stanovisko posoudí dle 90 písm. e) stavebního zákona). [5] Stejné ustanovení obsahuje pro hlavní město Prahu čl. 60 vyhlášky č. 26/1999 Sb. [6] 12 zákona č. 114/1992 Sb.: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. [7] Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku. [8] 183/2006 Sb. [9] 13/1997 Sb. [10] Billboard je reklamním a informačním zařízením dle 3 stavebního zákona: Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu. [11] Jde totiž o stavby dle 103 odst. 1 písm. e) bod 15. Pokud by billboard měl plochu méně než 0,6 m2, nepotřeboval by vůbec žádné povolení od stavebního úřadu (dle 79 odst. 2 informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas). Billboardy s plochou nad 8 m2 naopak vyžadují navíc kromě územního souhlasu ještě ohlášení.

Argumenty proti výstavbě billboardů a příslušné zákony, které se týkají povolování reklamních zařízení. 1. Billboardy nesmějí být zaměnitelné s dopravními značkami a nesmějí oslňovat řidiče. Musí být vybaveny svodidly či jinou ochranou. Toto stanoví 25 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. (společně s dalšími podmínkami): Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení 2 může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li zřízení a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky: a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními, b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na pozemní komunikaci, c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení a d) reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny nacházející se v souvisle zastavěném území obce podle 30 odst. 3 ve vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo souvisle zastavěné území obce v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku. 3 2. Billboardy ovlivňují pozornost řidičů - tím mohou ohrozit bezpečný a plynulý silniční provoz. 2 Umístění billboardu u pozemní komunikace je zvláštním užíváním dle 25 odst. 6 písm. c) bod 1. Zde může vzniknout spor, zda se povinnost tohoto povolení vztahuje také na billboardy v obci, neboť dle tohoto ustanovení je zvláštním užíváním užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci. Přímo na silnici však zřejmě billboard postaven nebude a silničním pomocným pozemkem je dle 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb. jen pruh pozemku kolem pozemní komunikace mimo území obce. Důvodem pro nutnost povolení ke zvláštnímu užívání i v obci mohlo být například to, že dle zákona č. 13/1997 Sb.: - jsou součástí silnice nebo místní komunikace násypy, svahy a příkopy ( 12 odst. 1) - příslušenstvím pozemní komunikace pak silniční vegetace a objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace ( 13 písm. d) a e) 3 De facto totožná pravidla stanoví 31 odst. 2 a 3 zákona č. 13/1997 Sb. Silniční správní úřad tedy zkoumá splnění těchto podmínek v řízení o povolení zvláštního užívání ( 25) i v řízení o povolení výstavby billboardu v ochranném pásmu ( 31), tato řízení však patrně budou spojená, je to tedy spíše duplicitní úprava.

(podkladem pro řízení o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace by proto měl být souhlas Policie, případně Ministerstva vnitra) Postavení billboardu je zvláštním užíváním pozemní komunikace 4, k němuž je potřeba mít povolení 5. Pokud může billboard ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu, nutnou podmínkou k vydání povolení je předchozí souhlas Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech souhlas příslušného orgánu Policie České republiky. Příslušný silniční správní úřad je v takovém případě vždy povinen vyžádat si za tímto účelem jejich vyjádření. Z tohoto tedy vyplývá, že je vždy nutno, aby příslušný silniční správní úřad zvážil, zda by konkrétní reklamní zařízení umístěné na konkrétním místě mohlo případně ovlivnit pozornost řidičů, a tím tedy i bezpečnost a plynulost silničního provozu. Zákon povinnost si stanovisko vždy vyžádat nestanoví a záleží pak tedy jen na správním uvážení úřadu, zda vyhodnotí dané reklamní zařízení jako nebezpečné. Dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové však musí stanovisko respektovat, pokud už jej má: 52 Ca 49/2008 Zákon o pozemních komunikacích neumožňuje silničnímu správnímu úřadu stanovisko Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech stanovisko příslušného orgánu Policie České republiky nerespektovat (nepřihlédnout k němu) Je tedy pro něj závazné. 6 Poznámka: Argumenty ad 1 a 2 jsou obsaženy také v 78 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb. Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací 4 Podle 25 odstavce 6 písm. c) bodu 1. zákona o pozemních komunikacích je zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace i užití dálnice, silnice nebo místní komunikace pro umísťování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení (dále jen reklamní zařízení ). 5 Věta první 25 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích stanoví: K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen zvláštní užívání ), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. 6 Obdobně, v případě územního řízení záleží na správním uvážení (úsudku) stavebního úřadu, zda si vyžádá stanovisko silničního správního úřadu. Z rozsudku Městského soudu v Praze, 7 Ca 115/2008-38 pak vyplývá, že stavební úřad by umístění reklamního zařízení neměl povolit bez souhlasu příslušného silničního správního úřadu, je-li takového souhlasu třeba. Není však zřejmé, kdy je potřeba, stavební úřad si to posuzuje sám. Souhlasné či nesouhlasné stanovisko se připojí k žádosti dle 96 odst. 3 písm. b) stavebního zákona stavební úřad takové stanovisko posoudí dle 90 písm. e) stavebního zákona).

(6) V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci je zakázáno umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou, světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost, rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. 3. Billboardy nesmějí zavazet řidičům v rozhledu v zatáčkách a křižovatkách. Stanoví to 33 zákona č. 13/1997 Sb.: V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice vedlejší. 4. Billboardy nesměji narušovat urbanistický ráz prostředí a krajinný ráz. Vyplývá to jednak z 24d vyhlášky č. 501/2006 Sb.: 7 (1) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení se nesmí umisťovat tak, aby narušovaly architektonický a urbanistický nebo pietní charakter prostředí, ohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a dráhách, obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. (2) Při umisťování většího počtu staveb pro reklamu a reklamních zařízení v území musí být zajištěn jejich vzájemný soulad z hlediska jejich stavebně technického řešení a urbanistického a architektonického charakteru prostředí. (3) Umístěním a provozem staveb pro reklamu a reklamních zařízení nesmějí na pozemních komunikacích, v obvodu drah a na veřejných prostranstvích vznikat překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Dále, pokud hrozí, že billboard naruší tzv. krajinný ráz 8 (to se týká spíše menších silnic v lokalitách s charakteristickými rysy krajiny), není sice billboard přímo zakázáno stavět, ale 7 Stejné ustanovení obsahuje pro hlavní město Prahu čl. 60 vyhlášky č. 26/1999 Sb. 8 12 zákona č. 114/1992 Sb.: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

podmínkou vydání jakéhokoli povolení je souhlas orgánu ochrany přírody ( 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.). 5. Lokalita je přehuštěna reklamou. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, 10 Ca 308/95 důvodem pro nevydání územního rozhodnutí jsou nejen nesouhlasná stanoviska dotčených orgánů státní správy, ale též zjištění odvolacího orgánu o tom, že daná lokalita je přehuštěna reklamními zařízeními, z čehož byl učiněn závěr, že umístění informačního zařízení nepůsobí esteticky. Toto právní zjištění nebylo žalobou zpochybněno a samo o sobě postačuje k tomu, aby územní rozhodnutí nebylo vydáno. Dle judikatury lze tvrdit, že zásah je nadměrný a neestetický, jestliže je okolí již přesycenou reklamními zařízeními. Jde spíše o podpůrný argument. Kromě toho nesmějí billboardy být umisťovány na krajnicích či ostrůvcích (viz 29 zákona č. 13/1997 Sb. 9 ) V jakých řízeních se povoluje billboard? Výstavba billboardů je regulována především stavebním zákonem 10 a zákonem o pozemních komunikacích 11. Dle těchto zákonů probíhají dvě různá řízení. řízení o vydání územního souhlasu, kdy rozhoduje stavební úřad, ve statutárním městě úřad městské části. Dle 76 lze umisťovat zařízení 12 jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Vzhledem k 96 odst. 2 písm. a) víme, že u billboardů postačí územní souhlas. 13 9 Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku. 10 183/2006 Sb. 11 13/1997 Sb. 12 Billboard je reklamním a informačním zařízením dle 3 stavebního zákona: Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o

řízení o zvláštním užívání pozemní komunikace ( 25 zákona č. 13/1997 Sb.) patrně spojené s řízením o zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu ( 31 zákona č. 13/1997 Sb.). Zde pak rozhodují obecní úřady obce s rozšířenou působností (u silnic II. a III. třídy), krajský úřad (v případě silnic I. třídy), nebo ministerstvo (v případě dálnic). 14 stavbu podle 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu. 13 Jde totiž o stavby dle 103 odst. 1 písm. e) bod 15. Pokud by billboard měl plochu méně než 0,6 m2, nepotřeboval by vůbec žádné povolení od stavebního úřadu (dle 79 odst. 2 informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m 2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas). Billboardy s plochou nad 8 m2 naopak vyžadují navíc kromě územního souhlasu ještě ohlášení. 14 Ke spornsoti nutnosti povolení ke zvláštnímu užívání viz poznámka pod čarou č. 1.

Analýzy vypracoval: Ekologický právní servis, 17. 10., DZ pobočka Brno - Dvořákova 13, 602 00 pobočka Ostrava - Havlíčkovo nábřeží 38, 702 00 Váš dotaz můžete vložit zde: www.eps.cz/poradna/dotaz e-mail: mailto:poradna@eps.cz, URL: http://www.eps.cz/ Kontaktní osoba: Mgr. Eva Pavlorková, Mgr. Lukáš Prnka, Mgr. Libor Jarmič Občan 2.0 Nemusíte bezmocně přihlížet ignorování veřejných zájmů, korupci a rozkrádání veřejného majetku. Občan 2.0 zná svá práva a má nástroje, jak ovlivnit budoucnost České republiky. Staňte se i Vy Občanem 2.0. Připojte se. Rádi byste podpořili činnost EPS, ale nevíte jak? Zde naleznete odpověď. Veškeré zákony najdete na www.portal.gov.cz v sekci Vyhledávání v zákonech, zde