Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5
Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ SYSTÉM NEFINANČNÍ SEKTOR finální dlužníci úvěry FINANČNÍ SEKTOR finanční zprostředkovatelé banky vklady NEFINANČNÍ SEKTOR primární věřitelé domácnosti podniky stát a obce zahraničí finanční závazky pojišťovny fondy instituce kapitál. trhů - organizátoři - obchodníci finanční závazky a služby domácnosti podniky stát a obce zahraničí Orgány finančního dohledu Zdroj: SŮVOVÁ, Helena a kolektiv. Specializované bankovnictví. str.13
Příloha č. 2 Organizační struktura České národní banky Českou národní banku tvoří hlavní ústředí v Praze, pobočky a účelové organizační jednotky. Nejvyšším řídícím orgánem je Bankovní rada České národní banky, která určuje monetární politiku, nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje též o zásadních měnových opatřeních ČNB. Bankovní rada podle zákona o ČNB zejména: stanovuje zásady činnosti a obchodů České národní banky schvaluje rozpočet České národní banky stanovuje organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky stanovuje druhy fondů banky, jejich výši a použití stanovuje rozsah úvěrů státnímu rozpočtu (tzv. úvěrový rámec země) uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a další čtyři vedoucí pracovníci České národní banky. Všechny členy Bankovní rady odvolává a jmenuje prezident České republiky na dobu šesti let. Nikdo nesmí zastávat funkci člena Bankovní rady více než dvakrát. Jednání Bankovní rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti jím pověřený viceguvernér. Bankovní rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasů a je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři členové Bankovní rady. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Jménem České národní banky jedná navenek guvernér. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený viceguvernér.
Přehled orgánů Evropské centrální banky Příloha č. 3 Výkonná rada (Executive Board) Rada guvernérů (Governing Council) Generální rada (General Council) Složení Zasedání Úkoly prezident ECB viceprezident ECB další 4 členové rady Funkční období je osmileté bez možnosti opakování. Členové musí být státní příslušníci zemí EU. členové Výkonné rady guvernéři centrálních bank zemí eurozóny prezident ECB viceprezident ECB guvernéři centrálních bank všech 27 zemí EU Prezident (President) - Zpravidla každé úterý Alespoň 10 x ročně, v současné době zasedá jednou za 2 týdny zpravidla ve čtvrtek 4 x za rok, většinou jednou za 3 měsíce, zpravidla ve Frankfurtu nad Mohanem Zván na zasedání Euroskupiny, neformální setkání ministrů financí a hospodářství zemí eurozóny, může se účastnit zasedání Rady EU zodpovědná za činnost ECB příprava zasedání Rady guvernérů provádění měnové politiky eurozóny řízení běžné činnosti ECB hlavní rozhodovací orgán ECB emise bankovek v EU sběr statických informací vydávání zpráv o měnové politice a aktivitách ESCB vytváření pravidel pro standardizaci operací prováděných centrálními bankami Vytvořen na dobu přechodnou, plní převzaté úkoly od Evropského měnového institutu, po zavedení eura ve všech zemích bude rozpuštěn Provádí měnovou politiku v souladu s rozhodnutími Generální rady ECB
Graf 1 Míra osobní úspory v USA Příloha č. 4 Zdroj: SOROS, George. Nové paradigma pro finanční trhy úvěrová krize 2008 a co dál, str. 82
Graf 2 Nárůst dluhu hypoték na domy v USA Příloha č. 5 Zdroj: SOROS, George. Nové paradigma pro finanční trhy úvěrová krize 2008 a co dál, str. 83
Graf 3 - HDP a celková míra zadlužení v USA Příloha č. 6 Zdroj: FOSTER John Bellamy, MAGDOFF Fred, Velká finanční krize příčiny a následky, str. 46
Graf 4 - Celková míra zadlužení v USA jako procentuální podíl z HDP Příloha č. 7 Zdroj: FOSTER John Bellamy, MAGDOFF Fred, Velká finanční krize příčiny a následky, str. 47
Struktura Evropské rady pro systémová rizika (ESRC) Příloha č. 8 Složení Evropské rady pro systémová rizika (ESRC) Členové: předseda: prezident ECB, místopředseda (volený členy ESRC), guvernéři 27 národních centrálních bank, viceprezident ECB, předsedové tří evropských orgánů dohledu, člen Evropské komise Pozorovatelé: zástupce vnitrostátních orgánů dohledu doprovázející guvernéra centrální banky podle vzorce 1+1, předseda EFC. Vedoucí úlohu ve finančním dohledu budou mít centrální banky členských zemí EU. Dále zde budou zasedat také předsedové tří evropských orgánů dohledu ESFS a vysocí představitelé vnitrostátních orgánů dohledů členských zemí. Předsedové ESFS zde zasednou proto, aby byl zajištěný tok informací mezi orgány ESRC a ESFS a mohlo se tak při vyhodnocování rizik vycházet z co možná největšího počtu makroekonomických a mikrofinančních údajů. Guvernéra každé centrální banky bude moci doprovázet jeden vysoký představitel vnitrostátního orgánu dohledu v roli pozorovatele (tzv. vzorec 1+1). V závislosti na aktuálně projednávaných otázkách si bude moci guvernér zvolit doprovázejícího představitele podle potřeby. Dalším členem ESRC bude zástupce Komise, který bude v orgánu zajišťovat celoevropský pohled na projednávané téma. V roli pozorovatele bude zasedat ještě předseda Hospodářského a finančního výboru (EFC European Finance Consulting), který zde bude zastupovat ministry financí ze zemí EU. Jednotlivých zasedání ESRC budou mít právo zúčastnit se všichni - členové i pozorovatelé, ale pro zjednodušení procesu budou mít hlasovací právo pouze členové.
Struktura Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS) Příloha č. 9 Složení Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS) I. Řídící výbor - zástupci tří evropských orgánů dohledu a Komise II. Tři evropské orgány dohledu Dozorčí rada evropských orgánů dohledu: - předseda evropských orgánů dohledu - předsedové příslušných vnitrostátních orgánů dohledu Pozorovatelé: - zástupce Komise - zástupce ESRC - zástupce příslušného vnitrostátního orgánu dohledu z každé země EHP Správní rada evropských orgánů dohledu: - zástupci příslušných vnitrostátních orgánů dohledu a Komise III. Vnitrostátní orgány dohledu Každý ze tří orgánů dohledu bude mít dozorčí radu, skládající se ze zástupců příslušných vnitrostátních orgánů dohledu. Předsedou této dozorčí rady bude předseda příslušného evropského orgánu dohledu. Zástupci Komise, ESRC a orgány dohledu ze zemí EHP budou v dozorčí radě zastávat post pozorovatelů. V souladu se současnou legislativou bude ustanovena Správní rada, která bude mít na starosti obecné provozní záležitosti, jako jsou například rozpočty ESFS. Předsedové těchto tří evropských orgánů dohledu budou vybíráni na základě otevřené soutěže a jejich jmenování bude potvrzeno Evropským parlamentem na dobu pěti let. Do struktury bude také začleněn tzv. zastřešující řídící výbor, který bude zajišťovat vzájemné komunikování, spolupráci a jednotný přístup k dohledu mezi těmito evropskými orgány dohledu při řešení meziodvětvových problémů.
Evropský rámec pro ochranu finanční stability Příloha č. 10
5
6