Regulace bank v oblasti kapitálu, likvidity a kvality úvěrů Přednáška kurzu Regulace činnosti bank BIVŠ Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA
Přehled doposud probírané problematiky 1.Finanční trhy a finanční zprostředkování 2.Rizika v podnikání bank 3.Banky jako regulované subjekty 4.Cíle a principy bankovní regulace 5.Regulace podnikání bank v oblasti kapitálu, likvidity a řízení rizik 6.Regulace vstupu do sektoru, uveřejňování informací a operačních rizik 7.BASEL I-III 8.ČNB jako regulátor 9.Bankovní regulace a dohled v ČR 10.Bankovní právo EU a jednotný trh finančních služeb 11.Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu 12.Bankovní regulace a dohled ve vybraných zemích
Obsah Kapitál a kapitálová přiměřenost bank Hrubá a čistá angažovanost Regulatorní přístup k řízení likvidity banky Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek
Kapitál a kapitálová přiměřenost bank
Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Mezi nejdůlěžitější obezřetnostní pravidlo bank patří kapitálová přiměřenost Bývá vyjádřena limitem kapitálové přiměřenosti Jejich prostřednictvím je vynucováno držení dostatečného množství kapitálu, sloužícího bance jako polštář v dobách nepříznivého vývoje k pokrytí neočekávaných ztrát
Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je poměr mězi definovaným kapitálem a kapitálovými požadavky, jejichž výše je stanovena regulátorem (Podle Basel I) : kapitál = 8% KPA +KPB KPA = kapitálový požadavek A - kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia KPB = kapitálový požadavek B - kapitálový požadavek k tržnímu riziku bankovního portfolia
Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je poměr mězi definovaným kapitálem a kapitálovými požadavky, jejichž výše je stanovena regulátorem ( podle Basel II): KPúr = kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia KPtr = kapitálový požadavek k tržnímu riziku bankovního portfolia KPor= kapitálový požadavek k operačnímu riziku
Kapitálová přiměřenost Basel III zavádí do oblasti kapitálové přiměřenosti nové požadavky: dekompozici na jednotlivé skupiny požadavků zavedení nových položek požadující tvrobu kapitálu celkové zvýšení požadavků na kapitál
Kapitálová přiměřenost Finanční a bankovní krize vedla Basilejskou komisi k úpravě bankovní regulace v podobě Basel III. Jejím cílem je odstranit procykličnost bankovní regulace, posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bankovních subjektů. Celkový regulační kapitál bude dán součtem následujících 4 následujících složek: Tier 1 (going-concern capital) Common Equity Tier 1 dodatečný Tier 1 Tier 2 (gone-concern capital) Tier 3 už v rámci Basel III jako součást regulatorního kapitálu není akceptovatelný
Kapitálová přiměřenost Základem Tier 1 bude Common Equity Tier 1 (CET 1), jenž bude muset být ve výši minimálně 4,5 % rizikově vážených aktiv. Celkový Tier 1 budou muset banky udržovat ve výši nejméně 6 % rizikově vážených aktiv. Kromě Tier 1 a Tier 2 budou banky nově povinny vytvářet dodatečné kapitálové rezervy, jejichž tvorba bude do jisté míry záviset na národním regulátorovi bankovního systému. Bude se jednat o: proticyklický kapitálový polštář (Countercyclical Capital Buffer), kapitálový konzervační polštář (Capital Conservation Buffer), kapitál pro systémově významné banky (Capital for Systemically Important Banks). Úroveň celkového regulačního kapitálu bude ponechána na úrovni 8 %, dodatečné požadavky jej však budou zvyšovat
Basel II Basel III
Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost vyplývá z kapitálu banky, který se skládá z položek definovaných bankovním dohledem. Tyto položky se člení do tří skupin - tier 1,tier 2, tier 3 Tyto položky se ještě snižují o odečitalené položky Tier 3 už Basel III neakceptuje
Kapitál Tier 1 - část kapitálu, které představuje součet a) splacený upsaný kapitál a emisní ážio b) povinné rezervní fondy vytvořené bankou c) ostatní rezervní fondy vytvořené ze zisku po zdanění s výjimkou účelově vytvořených rezervních fondů d) nerozdělený zisk z minulých období, pokud byl takto akcionáři schválen na valné hromadě e) mezitimní zisk běžného období zjištěný v rámci měsíční účetní závěrky f) poslední den účetního období do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby odsouhlasené externím auditorem
Kapitál Tier 1 se snižuje o neuhrazenou ztrátu z předchozích období ztrátu běžného období banky nehmotný majetek vč. goodwillu nabyté vlastní akcie a podíly
Kapitál Tier 2 je část kapitálu, která je tvořena rezervami až do výše 1,25% rizikově vážených aktiv bankovního portfolia podřízený dluh A, který může představovat podřízený dluhopis emitovaný bankou nebo úvěr, půjčku nebo přijatý vklad
Kapitál Podřízený dluh je dluh splňující určité podmínky - v podstatě se chová jako kapitál, jelikož věřitel snáší rizika jako akcionář (možnost splacení až po plném uspokojení všech ostatních věřitelů). Musí mít lhůtu splatnosti min. 5 let. Započítání podřízeního dluhu do kapitálu musí odsouhlasit regulátor. Pro potřebu stanovení kapitálu se podřízený dluh A snižuje o 20% každý rok. Může být v maximální výši 50% tier 1.
Kapitál Tier 3 je část kapitálu tvořená podřízeným dluhem B. Tento dluh má pevnou minimální lhůtu splatnosti 2 roky nesmí být splacen ani v termínu splatnosti pokub by tato platba snížila kapitálovou přiměřenost pod limit 8% BASEL III. Tier 3 za kapitál banky již neuznává.
Kapitál Kapitálem banky se podle Basel II rozuměl součet (využitelného tier 3), tier 1 a tier 2 sníženého o: kapitálové investice do jiné banky či finanční instituce kromě investic, které jsou konsolidovány a přesahují 10% základního kapitálu jednotlivých bank do nichž banka stanovující kapitálovou přiměřenost investovala součet kapitálových investic bankovního porftofia do jiných bank přesahující 10% kapitálu banky, pokud tyto nejsou konsolidovány a představují podíl do 10% včetně základního kapitálu jednotlivých objektů investice
Kapitálové požadavky Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v národní měně propočtená podle regulátorem stanovených postupů vyjádřující potřebu odpovídajícího kapitálové krytí rizik podstupovaných bankou (rizikově vážená aktiva) Skládá se z kapitálového požadavku na kreditní, tržní a operační rizika.
Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek na kreditní rizika se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia Kapitálový požadavek k tržnímu portfoliu se rovná součtu požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfollia, k obecnému úrokovému riziku, akciovému riziku, měnovému riziku, komoditnímu riziku
Kapitálové požadavky Obchodní portfolio banky tvoří finanční a komoditní nástroje držené za účelem obchodování a dosažení zisku z cenových rozdílů a změn úrokových měr v krátkodobém horizontu (do jednoho roku). Bankovní portfolio tvoří finanční a komoditní nástroje nezařazené do obchodního portfolia, zejména nástroje, které chce banka držet do jejich splatnosti. Jsou to úvěry, podílové listy, půjčky, vklady ale i deriváty sloužící k zajišťování nástrojů tohoto portfolia.
Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek ke kreditním rizikům se stanoví z nástrojů v bankovním portfoliu. Je roven součinu rizikově vážených aktiv bankovního portfolia a koeficientu 0,08. Rizikově vážená aktiva bankovního portfolia tvoří součet rozvahových a podrozvahových rizikově vážených aktiv.
Kapitálové požadavky Rizikově vážená aktiva (RVA) jsou veškeré aktiva banky, jejichž hodnota je dána násobkem nominální hodnoty aktiva a váhy rizikovosti podle stupně rizika spojeného s jednotlivým typem aktiva.
Kapitálové požadavky Rizikové váhy v každé zemi stanoví regulátor a jsou uváděny v procentech. Úkolem každé banky bylo správné přiřazení příslušné váhy rizikovosti k jednotlivým aktivům: riziková váha 0 např. pokladní hotovost, pohledávky za vládou Česk. republiky, pohledávky za Českou národní bankou, kde nehrozí nebezpečí, že by u těchto aktiv banka vykázala pozdější ztrátu riziková váha 20 např. pohledávky za bankami se sídlem v České republice a ve státech zóny G20 (ekonomicky silné, spolehlivé ekonomiky) riziková váha 50 např. náklady a příjmy příštích období, pohledávky za bankami se sídlem v České republice a v zóně A, ve kterých byla zavedena nucená správa riziková váha 100 všechna ostatní aktiva, která nejsou přiřazena k nižším rizikovým vahám, např. pohledávky za právnickými a fyzickými osobami, pohledávky za centrálnimi vládami a centrálnimi bankami v zóně B (zahrnuje všechny země a banky mimo zónu A) a další.
Kapitálové požadavky Rozvahová aktiva portfolia se stanovují tak, že se od jejich hodnoty odečtou OP (opravné položky) a hodnota se násobí příslušnou rizikovou vahou. Podrozvahová rizikově vážená aktiva vycházejí z úvěrového ekvivalentu (tj. součinu příslušného aktiva a konverzního faktoru). Úvěrový ekvivalent se pak násobí rizikovou vahou protistrany banky. U rizikově vážených aktiv se zohledňují vybrané typy zajištění, které vlastně snižují objem rizikově vážených aktiv a tím požadavky na objem kapitálu v ukazateli přiměřenosti banky.
Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek k tržním rizikům se stanoví z nástrojů obchodního portfolia a tvoří jej kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfolia, obecnému úrokovému a akciovému riziku, měnovému riziku a komoditnímu riziku Kapitálový požadavek se stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia a je roven součtu kapitálových požadavků ke specifickým rizikům k úrokovým nástrojům, drženým akiovým portfoliím, reverzním repovým operacím, výpůjčkám cenných papírů a komodit.
Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia je tvořen součtem požadavků : ke specifickému úvěrovému riziku - absolutní hodnoty úrokových pozic a daných koeficientů zohledňujících úvěrové riziko partnera banky (lze kompenzovat opačné úrokové nástroje téhož emitenta) ke specifickému akciovému riziku - součin koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice v obchodním portfoliu (rovněž jze kompenzovat opačné akciové nástroje téhož emitenta) k obecnému úrokovému riziku - podle metody durací, anebo metody splatnosti (jako součet marží odpovídajících úrokovým futures) k obecnému akciovému riziku - suma součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů (daná součtem dlohých a krátkých pozic.závazků banky) k rezervním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit - podle metod splatností příp. zjednodušenou metodou (součet 15% hodnoty dlouhých a krátkých pozic a 3% součtu hodnot krátkých a dlouhých pozic), případně metodou marží pro komoditní futures) k derivátům - podle hodnot podkladových aktiv
Kapitálové požadavky Pro jednotlivé typy obchodních rizik existují koeficienty určující jejich kapitálový požadavek Banky si můžou zavádět i vlastní modely stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku. Model však musí : být koncepčně správný být testován po dobu nejméně jednoho roku a v tomto období i dokladován a srovnán s denními záznamy splňovat kvalitativní požadavky být prokazatelně přesný být pravidelně stresově testován
Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek k operačnímu riziku se počítá podle zvláštních metod v závislosti na zvoleném ( a regulátorem odsouhlasném) modelu výpočtu. BASEL II zavedl možnost výpočtu podle základního, standardizovaného anebo alterantivního standardizovaného, anebo pokročilého modelu. BASEL III je zachoval.
Kapitálové požadavky Jako nový kapitálový požadavek se v rámci BASEL III předpokládá zavést
Hrubá a čistá angažovanost
Kapitálová Hrubá přiměřenost a čistá angažovanost Limity čisté angažovanosti jsou dalším obezřetnostním pravidlem Hrubá angažovanost bankovního portfolia je součtem všech nástrojů, které banka vlastní vůči jedné osobě a jsou rozvahovými a podrozvahovými aktivy Po odečtění hodnoty zajištění od hrubé angažovanosti dostaneme čistou angažovanost bankovního portfolia
Limity angažovanosti Limit čisté angažovanosti vůči jedné osobě nesmí přesáhnout 25% kapitálu banky sníženého o tier 3 (podle BASEL II) pro BIII už Tier 3 se do kapitálu nepočítá Čistá angažovanost bankovního portfolia vůči osobě, s kterou má banka zvláštní vztah nesmí přesáhnout 20% sníženého o Tier 3, pro BIII už Tier 3 se do kapitálu nepočítá za zvláštní vztah se považuje vlastnictví více než 10% základního kapitálu banky
Limity angažovanosti úhrn čistých angažovaností bankovního portfolia vůči ekonomicky spjatým skupinám s vyšší čistou angažovnaností než 10% kapitálu banky nesmí přesáhnout 800% kapitálu sníženého o tier 3 Limitům čisté angažovanosti nepodléhají vybrané angažovanosti vůči centrálním bankám
Konsolidovaný dohled Specifickou skupinu sledovanou z hlediska angažovanosti a bankovního dohledu představují konsolidované skupiny. Dohled nad bankami se pak realizuje jak na individuálním základě, tak na konsolidovaném základě. Pod ním se rozumí sledování a regulace rizik konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je vystavená banka z hledisk její účasti v konsolidovaném celku
Regulatorní přístup k řízení likvidity banky
Kapitálová Regulatorní přiměřenost přístup k řízení likvidity banky Požadavky na řízení likvidity vycházejí rovněž z doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) Materiál : Sound Practicies for managing Liquidity in Banking Organisation stanovil 14 principů stanovující mezinárodní standardy pro řízení rizika likvidity a jeho regulaci Převzaly ho mnohé evropské státy včetně ČR
Standardy řízení likvidity K základním standardům řízení likvidity bank patří zejména: - povinnost banky mít vhodnou strategii řízení likvidity - povinnost představenstva schvalovat strategii řízení likvidity a ostatní předpisy pro jejich naplňování - požadavek na informovanost představenstva o likviditě banky - požadavek na přizpůsobení řídící struktury požadavkům strategie řízení likvidity banky - požadavek na informační systémy banky
Standardy řízení likvidity Řízení likvidity banky zahrnuje zejména: - měření a sledování likvidity (Basel III zavádí pro měření likvidity bank povinné ukazatele dlouhodobé a krátkodobé likvidity) - řízení likvidity - vnitřní kontrolní systém - zveřejňování informací jako nástroje pro zlepšení likvidity
Standardy řízení likvidity Řízení likvidity zahrnuje zejména: měření a sledování čistých peněžních toků a dodržování jejich požadovaných parametrů (dlouhodobá a krátkodobá) řízení likvidity v jednotlivých měnách tvorba alternativních scénářů pro řízení likvidity a ověřování správnosti předpokladů vývoje objemu a struktury aktiv a pasiv a dalších faktorů v standardních i nestandardních podmínkách řízení přístupu na trh s dostatečnou stabilizací a diverzifikací finančních zdrojů banky pohotovnostní plán pro řízení likvidity za mimořádných krizových okolností
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných Kapitálová přiměřenost položek Banky tvoří pro krytí potenciálních rizik rezervy a opravné položky. Tyto se tvoří na budoucí ztráty. Rezervy se tvoří na budoucí potenciální ztráty Opravné položky se tvoří ke konkrétním pohledávkám k pokrytí očekávaných ztrát. BCBS nestanovil přesná jednotná pravidla pro klasifikaci pohledávek Proto je tato oblast méně sjednocená z hlediska jednotlivých států a bank.
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek Rezervy a opravné položky snižují zisk a případně i vlastní kapitál banky, což zajišťuje, aby tyto zdroje nebyly použity k jiným účelům než ke krytí ztrát z úvěrového rizika Účetní výkazy banky musí odrážet hodnotu aktiv sníženou o opravné položky což přesněji odráží reálnou finanční situaci banky. Finanční situace banky je monitorována a vyhodnocována v rámci bankovního dohledu na dálku
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek Způsoby klasifikace úvěrů a tvorba OP se liší v jednotlivých státech i právních řádech. Existuje více pravidel a principů klasifikace (IAS, GAAP, WB...) Basilejský výbor (BCBS) zavedl 27 řádných postupů pro účtování, oceňování a vykazování pohledávek ČNB zavedla pravidla podle doporučení BCBS
Klasifikace úvěrů V ČR existuje tzv. klasifikace pohledávek, tj, rozdělení pohledávek z úvěrů do jednotlivých kategorií podle jejich rizikovosti. Klasifikace je pak podkladem pro tvorbu OP. Pohledávky, které nezákladají pochybnosti o jejich splacení kejsou klasifikovány (v ČR jsou nazývány standardní ). Klasifikace úvěrů umožňuje bankám zaměřovat se na intenzivnější práci s nimi a průběžně oceňovat vývoj rizik jejich portfolií
Klasifikace úvěrů V ČR se člení bankovní pohledávky z úvěrů na tyto skupiny: standardní sledované nestandardní pochybné ve splatnosti nad 30 D nad 90 D nad 180 D ztrátové nad 360 D po splatnosti
Opravné položky Ke klasifikovaným pohledávkám pak banky tvoří opravné položky stanoveným koeficientem z nezajištěné části pohledávky následovně: sledované upravená hodnota x 0,05 nestandardní upravená hodnota x 0,20 pochybné upravená hodnota x 0,50 ztrátové upravená hodnota x 1,00
Opravné položky Tvorba opravných položek má svoje účetní a daňové implikace Bankovní subjekty mají právo OP zařadit mezi daňově uznatelné náklady tj. odepisovat je do nákladů Nebankovní subjekty toto právo nemají Existují stropy daňové uznatelnosti opravných položek z klasifikovaných pohledávek
Literatura Babouček: Regulace činnosti bank, BIVŠ 2009. kap. 8-9 http://www.cnb.cz/cs/legislativa/ obezretne_podnikani/obsah.html www.bis.org
Kontrolní otázky Charakterizujte koncept a obsah pojmu kapitálové přiměřenosti v obezřetném podnikání bank Definujte jednotlivé složky kapitálu banky Charakterizujte pravidla hrubé a čisté angažovanosti v konceptu obezřetného bankovního podnikání Definujte podstatu tvorby rezerv a opravných položek ke klasifikovaným bankovním pohledávkám