NIVA A JEJÍ POTENCIÁL



Podobné dokumenty
STRATEGIE ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ PRO PLÁN OBLASTI POVODÍ MORAVY

Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice.

VODNÍ TOKY A ŘÍČNÍ NIVY

Metodika z pohledu správce vodních toků a povodí, její využití v praxi. Ing. David Veselý Povodí Moravy, s.p.

Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření

PŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN. Úvod

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

Využití plánů povodí při projektování pozemkových úprav, příklady realizovaných projektů PÚ podpořených z PRV

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy

Využití dostupných dat

MĚSTO HRÁDEK

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí

PRIORITNI OSA 1: Zlepšovaní kvality vody a snižovaní rizika povodní

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY

Krásná. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků

Třebovka a Tichá Orlice

Olšová Vrata. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy

Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav

Ministerstvo zemědělství a financování protipovodňové ochrany. V Praze dne

Ochrana před negativními účinky vod

Bor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Případová studie: VIŠŇOVÁ

VESELÍ NAD LUŽNICÍ. ČÁST 3 analýza řešení PPO obcí v povodí Nežárky přírodě blízkým způsobem

Stručný výtah z vodohospodářské studie podklad pro zpracování KoPÚ v k.ú. Srbská Kamenice

Doubrava u Aše. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

LIST OPATŘENÍ ID: 102 Název opatření: Skupina opatření: Ochrana před: Ochráněné obce/objekty:

Ministerstvo zemědělství a protipovodňová opatření

3. Doporučení na zlepšení zvládání povodní a snížení rozsahu záplavového území 3.1. Stanovení aktivní zóny záplavového území

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

Rudné. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov

Historie povodní na JM a povodňové škody

Studie oblastí vzniku povodní v Krušných horách The study of flooding areas in the Krusne Mountains

ÚZEMNÍ STUDIE Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Staré Sedlo u Sokolova. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a. Ing. Martin Pytloun Ministerstvo životního prostředí

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ PŘÍLEPY

Plánování v oblasti vod

Omezování rizika povodní (opatření na vodních tocích)

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu. Umístění kritického bodu:

Předpisy, dle kterých bude studie vypracována. Studie musí obsahovat. Struktura studie


Dolní Chodov. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj

Vodní dílo Amerika. Povodí Vltavy, státní podnik

PREZENTACE. Protipovodňová opatření na Lačnovském potoce v období zpracoval Odbor životního prostředí MěÚ Svitavy

Hospodaření s dešťovou vodou v Hradci Králové

Konference věnovaná 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině v ČR Péče o zemědělskou krajinu, obnova a tvorba krajinných prvků

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Setkání Posázaví o.p.s. se zástupci obcí a měst Podyjí a Povodí Moravy s.p.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní

Plány pro zvládání povodňových rizik

2. VODNÍ REŽIM 2.1 HRADECKO

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Programy protipovodňových opatření Ministerstva zemědělství

Mariánské Lázně. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Územní plán obce Rohozec, 2000

Využití krajiny ve vztahu k vodnímu režimu v povodí Moravy a Dyje

APE Retence krajiny srážko-odtokové vztahy a bilance (povodně a sucho)

Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření s vazbou na revitalizaci hydromorfologického stavu vod. Horka nad Moravou

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce

Křižovatka. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí

B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PODKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ NEŽÁRKY. ČÁST 3 analýza řešení PPO obcí v povodí Nežárky přírodě blízkým způsobem VAL

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3

INFORMACE O PŘÍPRAVĚ III. ETAPY REALIZACE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOLNÍ MORAVA

Háj u Jindřichovic. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

ANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ

OPŽP aktuální informace

Ekologicky orientovaná opatření v protipovodňové ochraně. květen 2009

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PLÁNU DÍLČÍHO POVODÍ MORAVY A PŘÍTOKŮ VÁHU

HOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Protipovodňová opatření podporovaná z OPŽP

Cenové mapy realit. Diskusní snídaně Stavebního fóra Zpracoval Ing. Pavel Jonák, 11/

XXI. výzva. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 6 jsou přijímány od 2. srpna 2010 do 31. srpna 2010

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE

Transkript:

KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR

Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové ochrany souvislost s tématy: klima, krajina, povodí

Diferencovaný přístup - 3P POTŘEBA - záplavové území v intravilánech - potřeba dochránit určuje ochotu přijímat alternativní opatření POTENCIÁL - plocha nivy v zátopě stávající využití potenciálu retence povodní v extravilánu nutnost vyhodnocení stávajícího využití PŘEKÁŽKY - nevhodné využívání území v zátopě orná, vhodné pozemky mimo zátopu lesy a louky

Zásady zpracování V plné míře využít již existující data Jednoduché logické úlohy Použít jednoduché nástroje - GIS Tabelární (databázové) zpracování výsledků grafických analýz

Zdrojová data (grafické vrstvy) vymezení vodních útvarů (zdroj POP) vymezení intravilánů (zdroj CORINE) geologické vymezení nivy (geologické mapy) administrativní zátopové území (Q5, Q20, Q100) land use: pole, lesy, TTP (zdroj CORINE)

Ambice Vstup do POP analýzy na úrovni vodních útvarů vytipování prioritních oblastí Podklad pro další strategická rozhodnutí Podklad pro konkrétní opatření na lokální úrovni

Řešené úlohy (GIS) celková plocha nivy plocha nivy mimo intravilán z toho % v zátopě Q5 z toho % v zátopě Q20 plocha nivy v intravilánu z toho % v zátopě Q100 z toho % v zátopě Q20 z toho plocha orné půdy v zátopě Q5 z toho % v zátopě Q100 z toho plocha orné půdy v zátopě Q20 z toho plocha orné půdy v zátopě Q100 z toho plocha nivy mimo zátopu Q100 z toho plocha lesů a luk mimo zátopu Q5 z toho plocha lesů a luk mimo zátopu Q20 z toho plocha lesů a luk mimo zátopu Q100 z toho % v intravilánu z toho % mimo intravilán

Faktor Potřeba ukázky podkladu z analýzy GIS

Faktor Potřeba definuje ochotu společnosti přijímat navržená opatření je dán mírou dotčení intravilánů obcí povodněmi největší váhu dáváme rozsahu rozlivu dvacetileté povodně v intravilánu dále hodnotě pro rozliv stoleté povodně faktor ovlivňuje také celkový podíl plochy intravilánu na ploše vodního útvaru částečně také velikost plochy intravilánu v hektarech ochota ke změně je vyšší ve vodních útvarech s vysokým podílem intravilánu a v případech intravilánů velkých obcí

Faktor Potřeba 49 vodních útvarů nemá stanoveno zátopové území a nebylo tedy možné faktor Potřeba stanovit u 19 vodních útvarů intravilán vůbec nezasahuje do údolní nivy 96 vodních útvarů mělo v intravilánech stanoveno zátopové území Q20 i Q100 a bylo možné u nich faktor Potřeba stanovit u dalších 11 vodních útvarů byla hodnota faktoru "Potřeba" také určena, pro tyto vodní útvary ale bylo zátopové území stanoveno pouze pro tok vyššího řádu do kterého tok tvořící páteř řešeného vodního útvaru ústí a je třeba si uvědomit, že hodnota faktoru tím může být částečně zkreslena.

Faktor Potenciál ukázky podkladu z analýzy GIS

Faktor Potenciál určuje míru zachovaní rozlivů povodní do nivy za nejdůležitější považujeme ukazatel rozlivu pětileté povodně, který charakterizuje rozliv povodní s častým opakováním a ukazatel rozlivu stoleté povodně, který představuje maximální rozsah záplav

Faktor Potenciál Pro 53 vodních útvarů není zátopové území stanoveno a nebylo tedy možné faktor Potenciál stanovit. 92 vodních útvarů mělo v extravilánu stanoveno zátopové území Q5 i Q100 a bylo možné u nich faktor Potenciál stanovit. V těchto vodních útvarech leží 80 % veškeré údolní nivy v extravilánech. U dalších 43 vodních útvarů bylo zátopové území Q5 a Q100 stanoveno pouze pro tok vyššího řádu do kterého tok tvořící páteř řešeného vodního útvaru ústí. Faktor Potenciál byl stanoven i pro tyto útvary, ale výše uvedená skutečnost zkresluje (snižuje) jeho hodnotu.

Faktor Překážky ukázky podkladu z analýzy GIS

Faktor Překážky (orná v Q100) je dán procentem zornění nivy v zátopě stoleté povodně určuje míru možného negativního vnímání rozlivů v nivě podíl nevhodných biotopů v zátopovém území

Faktor Překážky (orná v Q100) pro 53 vodních útvarů není zátopové území stanoveno a nebylo tedy možné faktor "Překážky (orná v Q100)" stanovit. u 38 vodních útvarů bylo zjištěno nulové zornění, respektive, že se v zátopovém území nenachází žádná orná plocha pro 97 vodních útvarů byla stanovena míra zornění zátopové oblasti. Nejvyšší hodnota je 1, který představuje 100 % zornění, toho dosahují čtyři vodní útvary (M114, M130, M132 a S002). U ostatních se jedná o poměr k maximální hodnotě. faktor "Překážky (orná v Q100)" je vhodné interpretovat vždy spolu s faktorem Potenciál. Největší vypovídací schopnost má tento faktor právě pro vodní útvary s vysokou hodnotou faktoru Potenciál.

Faktor Překážky (lesy a louky mimo zátopu Q100) je dán procentem luk a lesů v ploše nivy mimo zátopu určuje rozsah vhodných biotopů odříznutých od řeky

Faktor Překážky (lesy a louky mimo zátopu Q100) 101 vodních útvarů má stanovené zátopové území a byl pro ně určen podíl lesu a luk v nivě mimo zátopu Q100. Teoretická maximální hodnota je 1, u vodních útvaru se stanoveným zátopovým územím je ale maximální zjištěná hodnota 0,95153 což představuje cca 95 % podíl lesů a luk. u 96 vodních útvarů není zátopové území stanoveno, nebo je stanoveno pouze pro tok vyššího řádu do kterého tok tvořící páteř řešeného vodního útvaru ústí. Faktor "Překážky" tak pro tyto útvary nevyjadřuje plochu lesu a luk mimo zátopu Q100, ale určuje spíše procento lesu a luk pro celou nivu v tomto vodním útvaru. Maximální hodnota je 1, což představuje pouze lesy a louky v rámci celé nivy.

Závěry faktor Potřeba Faktor potřeba nám ukazuje jak rozsáhlé plochy intravilánu nejsou doposud chráněny na dostatečnou úroveň Vyloučení těchto ploch z důvodu ochrany intravilánu by vedlo k dalšímu snížení retenční kapacity niv Celkově by při důsledné ochraně intravilánu došlo k vyloučení 1060 ha při ochraně na Q20, respektive 2 345 ha při ochraně na Q100 Na druhou stranu faktor Potřeba ukazuje vysoký potenciál možného přijímání přírodě blízkých opatření v extravilánu, která příznivě ovlivní povodňovou situaci obcí.

Závěry faktor Potenciál Při závěrečném vyhodnocení vycházíme pouze z vodních útvaru se stanoveným zátopovým územím Faktor Potenciál vykazuje značnou variabilitu. Zatímco u nejvíce zaplavovaných vodních útvaru dosahuje procento zatopení nivy při Q5 55,8 % (vodní útvar M044 Mlýnský potok po ústí do toku Morava), u velké části vodních útvarů je zatopeni nivy pří průtoku Q5 nulové Maximální hodnota zatopení nivy pří Q100 je 89,8 % (vodní útvar M109 - Morava po soutok s tokem Haná) Zajímavá je hodnota zatopení 81,5 % při Q20 u vodního útvaru M174, zde je ale hodnota ovlivněna existencí poldru Soutok a tvarem VÚ Průměrná hodnota pro Q5 =15,35 %, pro Q20 = 31,26 % a pro Q100 = 48,26 % cca 60 755 ha nivy v extravilánu není ve vodních útvarech se stanoveným záplavovým územím zaplavováno cca 75 100 ha nezaplavované nivy dostaneme při přepočtu na všechny vodní

Závěry faktor Potenciál U vodních útvarů s vysokou hodnotou faktoru "Potenciál" je vhodné se soustředit na změnu využití nivy v zátopě. Tato opatření dále upřesňuje faktor "Překážky (orná v Q100)". Vodní útvary s nízkou hodnotou tohoto faktoru naopak vedou k úvahám o obnovení rozlivu do větší části nivy. Zde je upřesňujícím ukazatelem faktor "Překážky (plocha lesů a luk mimo zátopu Q100)".

Závěry faktor Překážky (orná v Q100) Faktor "Překážky(orná v Q100)" má největší význam u vodních útvarů s vysokou hodnotou faktoru Potenciál Vysoká hodnota faktoru "Překážky" v těchto případech identifikuje vodní útvary, kde je vhodné přednostně řešit převedení orné půdy na jinou kulturu (travní porost, vrbiny, střední les ) U 21 vodních útvaru je míra zornění rovna nebo velmi blízká 100 %, v drtivé většině ale jde o útvary s nízkým faktorem "Potenciál" Z tohoto se vymykají zejména vodní útvary M115 a M122 (oba na řece Hané), kde 100 % zornění doplňuje i vysoký faktor Potenciál Celkem se v zaplavovaných nivách v extravilánu nachází 33 514 ha nevhodné kultury orné půdy (při rozlivu Q100 ) Při rozlivu Q5 se jedná o 8 562 ha a při rozlivu Q20 o 19 742 ha orné půdy

Závěry faktor Překážky (plocha lesů a luk mimo zátopu Q100) Faktor Překážky (plocha lesů a luk mimo zátopu Q100) musíme interpretovat rozdílně pro vodní útvary, které mají stanovené zátopové území, a pro vodní útvary, které zátopové území stanovené nemají, nebo do nich zasahuje pouze zátopové území toku vyššího řádu. U toků bez stanoveného zátopového území faktor Překážky (plocha lesů a luk mimo zátopu Q100) v podstatě představuje celkovou zalesněnost údolní nivy Ve většině se jedná o vodní útvary v horní části povodí, které jsou důležité z hlediska zachycení iniciálních stádií povodně Pro tyto vodní útvary by měly být přednostně zpracovány a doplněny údaje o rozsahu zátopových území

Závěry faktor Překážky (plocha lesů a luk mimo zátopu Q100) V případě vodních útvaru se stanoveným záplavovým územím (nebo vodních útvaru, u kterých bude zátopové uzemí doplněno) stoupá význam s klesajícím faktorem Potenciál Přednostně by měla být navržena opatření u vodních útvarů s vysokým faktorem Překážky (plocha lesů a luk mimo zátopu Q100) a nízkým faktorem Potenciál Opatření by měla směřovat k co nejrozsáhlejšímu navrácení ploch lesů a luk zpět do záplavového území Celkem leží mimo záplavové území Q100 (nebo pro ně nejsou informace o záplavové území dostupné) 22 836 ha lesů a luk, což představuje cca 16 % údolní nivy Pro rozliv povodně Q5 je to již 32 032 ha (22 %), přičemž právě transformace Q5 je z pohledu zachycení iniciálního stádia povodně nejdůležitější.

Závěry Představená metodika na základě existujících a snadno dostupných dat poměrně jednoduchým a opakovatelným způsobem přináší nový způsob nahlížení na vodní útvary, který umožňuje kvantifikovat a prezentovat dříve pouze intuitivně vnímané zákonitosti vnést nový prvek do plánování POP

DĚKUJI ZA POZORNOST

NIVY Absolutní vým ěra Podíl Plocha niv (ha) celková nad 100 m do 100 m nad 200 m 171 614 150628 20 986 122615 100,0 87,8 12,2 71,4 Niva Spojen é B ečvy Z působ vym ezení Celková rozloh a (ha ) n ivy do 200 m 48 999 28,6 G eologické 125 43 G eom or fologic ké P edo logické 124 69 122 29 T opog ra fické Q 1997 Q 100 114 86 943 3 758 7