Vznik knihovny Knihovna zakázaných knih" vznikla z pot eby soust edit na jednom míst a zp ístupnit širší ve ejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatel a zaplnit tak jedno z bílých míst" naší nedávné historie. Jsme p esv d eni, že jedním z pilí demokracie je právo ob ana na p ístup k informacím bez jakýchkoli p ekážek, a snažíme se p isp t k napln ní tohoto práva. Abychom takovou službu mohli skute n poskytovat, musí být knihovna soukromá a nezávislá. Po roce p ekonávání mnoha právnických, finan ních, prostorových a jiných problém se nám poda ilo knihovnu v íjnu 1990 otev ít v Podskalské ulici za finan ní a technické pomoci s. nadace Charty 77 a za ú asti mnoha významných kulturních p edstavitel v etn prezidenta republiky. Pozd jší innost knihovny umožnila nezištná pomoc mnoha p íznivc naší myšlenky. Vytvo ila se tak v echách naprosto ojedin lá a nezastupitelná knihovna, která zde dosud chyb la. Základem knihovny byly archivní exemplá e samizdatové edice Popelnice, kterou vydával Ji í Gruntorád, a další publikace jím získané koupí nebo vým nou v dob normalizace. Sbírku tehdy tvo ilo asi 2000 knih, reprezentativní soubor asopis a dalších dokument. Spole nost Libri prohibiti Vzhledem k tomu, že knihovna pot ebovala právní subjektivitu, založili jsme a 24. dubna 1991 na Ministerstvu vnitra R zaregistrovali nevýd le né sdružení ob an - Spole nost Libri prohibiti, jejímž hlavním cílem je podpora zajišt ní innosti a dobudování naší knihovny. lenské p ísp vky nejsou stanoveny. Mezi zakládajícími leny spole nosti jsou mj. spisovatelé Václav Havel, Eva Kant rková, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zden k Urbánek, Ludvík Vaculík a Jan Vladislav. Dále bývalý rektor Karlovy univerzity Radim Palouš, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brn Milan Jelínek, bývalý editel Ústavu pro soudobé d jiny AV R Vilém Pre an, bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, noviná a generální editel eského rozhlasu Vlastimil Ježek, editel Masarykova ústavu AV R Jaroslav Opat, editel Centra pro teoretická studia p i Filozofickém ústavu AV R Ivan Havel a významný katolický pedagog a vydavatel Oto Mádr. Podle stanov ob anského sdružení je p edstavitelem spole nosti Ji í Gruntorád. Spole nost má dnes 177 len, mezi kterými jsou krom jmenovaných zakládajících len také nap. spisovatelé Jan Beneš, Ji í Gruša, Petr Kabeš, Petr Král, Alexandr Kliment a Jaroslav Strnad, literární v dci František Kautman, Antonín M š an a Ji í Brabec, editel Národní knihovny Vojt ch Balík, bývalý eský velvyslanec v Bulharsku Petr Pospíchal, vydavatel Kanadských list Mirko Jane ek a další samizdatoví a exiloví vydavatelé, publicisté a p átelé knihovny. Do Spole nosti Libri prohibiti i nadále zveme všechny zájemce o lenství, kte í mohou a cht jí knihovn jakkoli pomoci. Aktuální stav fond knihovny Knihovna se skládá z fond samizdatové a exilové literatury, archivu dokument a audiovizuálního odd lení. Je zde celkem asi 18000 knihovních jednotek a na 1400 titul periodik.
Sbírky rozši ujeme nákupy, vým nou a dary p íznivc z domova i ze zahrani í. Z cenných unikát a materiál zap j ených po izujeme kopie, které poskytujeme k prezen nímu studiu. Knihovní fond je rozd len do t chto ástí: 1. eské samizdatové monografie a asopisy Fond má p es 9300 knihovních jednotek ze 70. a 80. let, a to jak edi ních (nap. Edice Expedice, Petlice, Popelnice, eská expedice, Kvart, Kde domov m j atd. - p ibližn 100 edic a nakladatel ), tak i publikací mimoedi ních. Sbírka asopis ítá 320 titul (nap. Informace o Chart 77, Informace o církvi, Revolver revue, Vokno, Kritický sborník, St ední Evropa atd.), všechna významná periodika jsou kompletní. 2. eské exilové monografie a asopisy Fond zahrnuje na 4900 knihovních jednotek. Je zde zastoupeno 35 nakladatelství, která m la souvislý edi ní program, a p es 400 jednotlivých nakladatel a institucí, které vydávaly publikace v eštin. Kompletní je produkce nakladatelství 68 Publishers, Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy, Opus bonum, Arký, Konfrontace, Edice satiry, Framar, Moravian Library atd. Máme již p es 550 titul exilových periodik, z toho jsou kompletní ro níky asopis Sv dectví, Listy, Studie, Prom ny, 150 000 slov, Obrys, Západ, Reportér, Hlas domova, Text, Kanadské listy, Sklize, Skute nost, Národní politika, Právo lidu, Paternoster a další, zahrnující období od konce 40. let do sou asnosti. 3. Monografie a asopisy 1. a 2. odboje Fond obsahuje 56 knihovních jednotek legioná ské literatury z 1. sv tové války, p es 440 monografií eskoslovenského vále ného exilu 1939-1945 a n které asopisy z období 1. a 2. sv tové války. 4. Cizí samizdatové monografie a asopisy Fond má p es 160 knihovních jednotek slovenského a p es 550 knihovních jednotek polského samizdatu, 37 titul slovenských a 180 titul polských periodik. Okrajov je zastoupen i ruský samizdat a periodika z bývalé NDR. 5. Cizí exilové monografie a asopisy Fond má p es 340 knihovních jednotek slovenských exilových monografií a p es 40 titul asopis, 215 svazk monografií ruského a ukrajinského exilu z let 1920-1990 s n kolika asopisy, polský exil je zastoupen jen n kolika desítkami publikací a asopis. 6. Cizojazy né monografie a asopisy Fond cizojazy ných knih se vztahem k eskoslovensku nebo k problematice lidských práv v etn p eklad z eštiny má p es 1500 svazk a 330 titul asopis. 7. Dokumentace a archiv Velkou ást tohoto fondu tvo í dokumenty o porušování lidských a ob anských práv v bývalém eskoslovensku a v celém sov tském bloku. Jde o soubor písemných dokument vzniklý zejména inností nezávislých iniciativ Charty 77, Výboru na obranu nespravedliv stíhaných, Východoevropské informa ní agentury atd., práce jednotlivých autor i skupin ší ené samizdatem, fejetony, politické komentá e, p íležitostné texty, petice, dopisy apod. V lo ském roce jsme p ikro ili k jejich zpracování, zatím je hotovo p es 900 záznam. Dále jsou zde nepublikované práce a rukopisy, dokumenty a písemné doklady o innosti exilových organizací a redakcí v etn korespondence, samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výst ižkový archiv. 8. P íru ní knihovna - tematická a sekundární literatura Obsahuje knihy, asopisy a další dokumenty o samizdatové a exilové literatu e, katalogy, bibliografické soupisy, slovníky, biografické a diplomové práce, celkem více než 500 položek. 9. Audiovizuální odd lení
Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. V sou asné dob již vlastníme nahrávky nekonformní hudby na více než 1200 kazetách, 60 CD-ROM médií a 65 gramofonových deskách, zvukové záznamy podzemních p ednášek a seminá (cca 220), videodokumenty a filmovou amatérskou produkci na více než 200 videokazetách. Nahrávky se snažíme získávat p ímo od p vodc, tedy v nejlepší možné technické kvalit. Provoz a innosti knihovny Sídlo knihovny a ítárny Libri prohibiti, která je v provozu již devátým rokem, je na Senovážném nám stí. 2 v Praze 1. Otev eno máme ty i dny v týdnu (pond lí - tvrtek) od 13 do 17 hodin. Fondy jsou k dispozici tená ské ve ejnosti bezplatn, poskytujeme standardní služby v etn rešerší, kopírování a konzultací. V tšina publikací je p ístupná prezen n v naší studovn, kde je 18 míst. Multiplikáty p j ujeme absen n po složení kauce. V pr b hu doby od vzniku naší knihovny se za íná napl ovat náš cíl, pro který knihovna vznikla: da í se nám kompletovat produkci exilu i samizdatu, v etn audio a video. Vzhledem k tomu, že vlastníme jinde v republice, ale i ve sv t nedostupné materiály, které jsou z v tší ásti evidované v elektronické podob, má naše knihovna zásadní význam pro zlepšení informa ní situace v dané oblasti. Ta je zna n rozsáhlá a zahrnuje krom literatury a literární v dy také historii, politologii, filozofii, teologii, sociologii, kulturní i politickou publicistiku, lidská práva a mezinárodní vztahy, ímž vý et nekon í. Pro poznání naší nedávné minulosti, jejíž r zné aspekty je možno zkoumat na jednom pracovišti, je naše knihovna již nyní nezastupitelná. P isp li jsme m. j. ke vzniku t chto publikací: Johanna Posset: eská samizdatová periodika 1968-1989; Minulost a d jiny v eském a slovenském samizdatu 1970-1989 (sest. J. Vlk, V. Va ková, J. Novotný); Michal P ibá : eské krajanské a exilové asopisy po r. 1945; Aleš Zach: Kniha a eský exil; František Knop: eská literatura v exilu; Lubomír Machala: Pr vodce po nových jménech eské poezie a prózy; Texty The Plastic People of the Universe (sest. Jaroslav Riedel); Ivan Jirous: Magor v zápisník (sest. Michal Špirit). Naše rešerše se použily i pro sestavení personálních bibliografií Jana Lopatky, Bohumila Hrabala, Jana Pato ky, Sergeje Machonina, bibliografie p eklad Rogera Schutze a v mnoha dalších p ípadech. Knihovní fondy, v etn audiovizuálních, po íta ov zpracováváme v knihovnickém systému ISIS/MAKS, pr b žn je dopl ujeme a pracujeme na jejich revizi. Databáze rozši ujeme také o záznamy desiderát a vytvá íme tak bibliografické soubory. Zpracováváme i lánkové bibliografie d ležitých samizdatových asopis, máme již p es 5000 záznam. Tyto bibliografie samizdatových edic a asopis již n kolik let uve ej ujeme v Kritickém sborníku. V r. 1995 jsme s finan ní pomocí Ministerstva zahrani ních v cí R vydali v nakladatelství Primus Katalog knih eského exilu 1948-1994. V roce 1996 jsme bibliograficky zpracovali sd lení VONS a další materiály o lidských právech. V rámci projektu Knižní vydání lánkové bibliografie Informací o Chart 77 jsme v r. 1997 zpracovali veškeré podklady pro tisk této publikace. Oba projekty podpo ila Nadace rozvoje ob anské spole nosti z Phare Programu rozvoje ob anské spole nosti Komise Evropské Unie. Našich služeb využívají r zné instituce doma i v zahrani í (nap. Ústav pro eskou literaturu AV R, Muzeum eské literatury, Ústav pro soudobé d jiny AV R, British Library v Londýn, Institut východní a st ední Evropy p i Amsterdamské universit aj.), v de tí pracovníci, studenti st edních a vysokých škol, eská televize, n která vydavatelství, noviná i i další zájemci. Materiály pro své diplomové práce si zde hledají studenti eští i zahrani ní. Umož ujeme též praxi student m 2. a 3. ro níku Ústavu informa ních studií a knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Naše výsledky v roce 1998
V b eznu 1998 jsme v nakladatelství Dopln k vydali s podporou Nadace ROS z fondu Phare knihu Informace o Chart 77: lánková bibliografie 1978-1990. S finan ní podporou Odboru krajanských a kulturních vztah MZV R jsme zkatalogizovali 550 titul eských a slovenských krajanských a exilových periodik vydávaných od r. 1945 do sou asnosti. Katalog s rejst íky je ur en pro pot eby knihovny. V lo ském roce jsme získali celkem p es 1000 knihovních jednotek a dalších 100 titul periodik. Z toho se nejvýrazn ji rozší ily tyto ásti fondu: eské samizdatové monografie o 500 knihovních jednotek eské exilové monografie o 200 knihovních jednotek eská exilová periodika o 20 titul Monografie s. vále ného exilu o 40 knihovních jednotek Cizojazy né monografie o 100 knihovních jednotek V audiovizuálním odd lení nám p ibylo více než 200 audiokazet a 50 CD-ROM médií. Cíle knihovny pro rok 1999 Naším hlavním cílem je shromáždit co nejúpln jší a nejkvalitn jší sbírku knih, asopis a dalších materiál, které byly vytvo eny eským a slovenským exilem, a všech dostupných materiál naší domácí opozice, tedy tzv. samizdatu. Tyto fondy chceme kompletn po íta ov zkatalogizovat a výsledky zp ístupnit dalšímu bádání jednak prezen n v naší po íta ové síti, jednak formou knižních a asopiseckých publikací, vydáním na CD-ROM médiích a také v síti INTERNET. V tomto roce je tedy t eba: pokra ovat v akvizicích pokra ovat v po íta ové katalogizaci samizdatového knižního fondu a p ír stk pokra ovat v lánkové bibliografii samizdatových asopis p ipojení knihovny k síti INTERNET a otev ení vlastní stránky zpracovaná data postupn upravit pro prezentaci v síti INTERNET realizovat knižní vydání Katalogu s. krajanských a exilových periodik 1945-1997 pokra ovat v budování a katalogizaci audiovizuálního fondu dokon it klimatizaci depozitá e zahájit projekt záchrany n kterých ohrožených exilových periodik p enosem na elektronická média (CD- ROM) pomocí scaneru Na tento rok jsme zatím p edložili dva projekty Ministerstvu kultury R, po jednom projektu Ministerstvu zahrani ních v cí R, Magistrátu hl. m sta Prahy a Nadaci rozvoje ob anské spole nosti. Vzhledem k omezeným možnostem státního rozpo tu p edpokládáme, že dotace nepokryjí naše náklady a bude tedy t eba získat další sponzory. Pod kování Náš dík si zaslouží Ministerstvo kultury R, které op t p isp lo dotací na náš provoz a naše projekty, dále p isp li v lo ském roce: Ministerstvo zahrani ních v cí R, Nadace Preciosa Jablonec nad Nisou, Nadace eský literární fond, Magistrát hl. m. Prahy, M stská ást Praha 1, p edseda Senátu Parlamentu R, Zolcer TV, Francois Brélaz, Petr Uhl, manželé Dohnalovi, Helena M. Fabry, Jennifer A. Simons, Miroslav Hamr, Ji í Brych a V ra Ebels-Dolanová. Zvlášt d kujeme Nadaci rozvoje ob anské spole nosti (NROS), která nám poskytla z Phare Programu rozvoje ob anské spole nosti Komise Evropské Unie prost edky na vydání publikace Informace o Chart 77: lánková bibliografie 1978-1990. D kujeme také všem dalším p isp vatel m, které zde nelze vyjmenovat. Bez jejich hmotné podpory by existence naší knihovny a studovny nebyla možná. To platí také o nezištné pracovní pomoci mnoha
jednotlivc. Nemenší dík pat í také všem dárc m, kte í pomáhají rozši ovat naše fondy. D kujeme i t m vydavatel m asopis, kte í nám je nezištn zasílají. Zejména jejich zásluhou je dnes Libri prohibiti tím, ím je. P edem d kujeme všem dalším sponzor m, dary je možno ode ítat od da ového základu. U eské spo itelny v Praze 1, Vodi kova 9 máme ú et íslo 3019555-018/0800 s názvem Libri prohibiti. Dotazy vy izujeme i telefonicky na ísle (02) 24225971, které platí i pro fax. V Praze 18. ledna 1999 Ji í Gruntorád