Analýza produktů elektronického bankovnictví u vybraných subjektů v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Analýza produktů elektronického bankovnictví u vybraných subjektů v ČR Bakalářská práce Autor: Petra Dlouhá Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Olga Šeflová Praha Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Neratovicích, dne 27. dubna 2010 Petra Dlouhá

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní Ing. Olze Šeflové za spolupráci, rady a cenné připomínky, které mi v průběhu psaní tohoto titulu poskytovala.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou týkající se elektronického bankovnictví, jeho právním vymezením, vysvětlením jednotlivých forem této moderní sluţby a analýzou vybraných elektronických způsobů komunikace u čtyř bank v České republice. Cílem bylo provést komparaci internet bankingu a GSM bankingu u České spořitelny, a.s., Československé obchodní banky, a.s., Komerční banky, a.s., a Raiffeisenbank, a.s. Hlavními body celého srovnání byly nákladové poloţky a moţnosti těchto sluţeb, které banky nabízejí. V práci je dále navrţeno optimální řešení způsobu obsluhy účtu u konkrétního bankovního subjektu. V samotném závěru jsou uvedeny perspektivy internet bankingu zejména v oblasti rozšíření doplňkových sluţeb a trendy GSM bankingu zejména v oblasti způsobu komunikace mobilního telefonu s bankou. Annotation This bachelor thesis deals on electronic banking, the legal definition, an explanation of the various forms of modern services and analysis of selected electronic means of communication with the four banks in the Czech Republic. The aim was to make a comparison of Internet banking and GSM banking at the České spořitelny, a.s., Československé obchodní banky, a.s., Komerční banky, a.s., a Raiffeisenbank, a.s. The main points of comparison, the cost factors and the possibility of such services that banks offer. The work is also proposed an optimal solution method for a particular service account banking entity. In the very end of the perspective given Internet banking in particular on the expansion of additional services and GSM banking trends, especially in the field of mobile phone communication with the bank.

Obsah Úvod... 7 1. Teoretické vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví... 9 1.1 Pojem elektronické bankovnictví... 9 1.2 Právní úprava elektronického platebního styku... 10 1.3 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví... 11 1.4 Vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví... 13 1.4.1 Phone banking... 13 1.4.2 Wap banking... 14 1.4.3 PDA banking... 15 1.4.4 Java banking... 16 1.4.5 GSM banking... 16 1.4.6 TV banking... 18 1.4.7 Homebanking... 19 1.4.8 Internet banking... 20 2. Metodologie... 24 3. Analýza a komparace internet bankingu u vybraných bank... 26 3.1 Česká spořitelna, a.s.... 26 3.1.1 Servis 24 Internetbanking... 27 3.2 Československá obchodní banka, a.s.... 28 3.2.1 ČSOB Internetbanking 24... 28 3.3 Komerční banka, a.s.... 29 3.3.1 Mojebanka... 29 3.4 Raiffeisenbank, a.s... 31 3.4.1 Internetové bankovnictví Raiffeisenbank... 31 3.5 Komparace internet bankingu u vybraných bank... 32 4. Analýza a komparace GSM bankingu u vybraných bank... 36 4.1 Servis 24 GSM banking... 36 4.2 ČSOB Mobil 24... 36 4.3 Mobilní banka... 37 4.4 GSM bankovnictví... 38 4.5 Komparace GSM bankingu u vybraných bank... 38 5. Návrh optimální varianty obsluhy účtů dle konkrétních klientských požadavků... 41 5

5.1 Simulace modelu dle konkrétních klientských poţadavků internet bankingu... 41 5.2 Simulace modelu dle konkrétních klientských poţadavků GSM bankingu... 45 6. Výsledky, závěry a doporučení pro zdokonalení internet a GSM bankingu... 48 Seznam použité literatury... 51 Seznam obrázků, grafů a tabulek... 54 Seznam příloh... 55 6

Úvod Přímé bankovnictví patří mezi jeden z oborů, které zaţily obrovský rozvoj v posledním desetiletí. Není se čemu divit, tato sluţba nejenom šetří náš čas, ale i finance. Přibliţně od roku 1998 je moţné zaznamenat v České republice bouřlivý vývoj informačních a komunikačních technologií. Lze říci, ţe právě banky jsou povaţovány za jedny z prvních uţivatelů těchto technologií a byly hnací silou technologické revoluce. Před stovkami lety by tehdejší lidé jen těţko věřili, ţe v současné době je svět na tak vyspělé úrovni. Banky se tento technický pokrok snaţí co nejefektivněji vyuţít a zhodnotit jej v nabídce pro své klienty. Dochází ke sniţování nákladů bank a k vyuţití informačních technologií v bankovním prostředí jako formy platebního prostředku. Právě elektronické bankovnictví patří mezi nejdynamičtější a stále se rozvíjející bankovní sektor na finančních trzích. Za počátek elektronického bankovnictví se dá povaţovat vznik debetních platebních karet a technická zařízení nazývána ATM 1. Tyto první bankomaty se začaly v komerční sféře vyuţívat v roce 1968. Dalším krokem v poskytování přímých sluţeb zákazníkům bylo širší vyuţití debetních a kreditních karet v místech obchodníků přes elektronickou technologii EPOS 2. Asi nejvýznamnějším krokem bylo zahájení činnosti First Direct Bank v Leedsu. Tato banka své klienty obsluhovala pouze prostřednictvím telefonních linek a ověření totoţnosti klientů probíhalo na základě hlasové identifikace. Avšak aţ šíření internetu dalo skutečnou podporu elektronickému bankovnictví a bankovní sluţby se začaly nabízet pomocí internetových stránek a uskutečňovat přes bankovní aplikace. Banky se doslova otevřely síťovému prostředí, klienti mají okamţitý globální přístup k informacím, produktům a sluţbám a zákazníci si svůj bankovní účet mohou ovládat z pohodlí domova. Vývoj internetových technologií vedl k vývoji nových forem sluţeb, jako je právě přímé bankovnictví, došlo k vyuţívání osobních i finančních portálů, přes které se v současné době běţně obchoduje a dokonce i většina burz funguje jako virtuální přes celosvětovou informační a komunikační síť Internet. 1 ATM Automatic teller machina, nebo-li mezinárodní označení pro bankomat 2 EPOS Electronic point of sale, jedná se o samostatný počítačový systém, který umoţňuje veškeré platby bankovním převodem nebo kreditní kartou, ověřuje transakce, poskytuje zprávy o prodeji, koordinuje inventární údaje a nabízí další sluţby klientům bank. 7

Dalším komunikačním zařízením, které se stalo fenoménem dnešní doby byl mobilní telefon, ale také tzv. kapesní osobní počítač nebo-li PDA. V současné době můţeme vyuţívat v elektronickém bankovnictví tyto produkty: Phone banking, GSM banking, PDA banking, JAVA banking, Internet banking, v minulosti se vyuţíval WAP banking a do budoucnosti se počítá s vyuţitím TV bankingu. Cílem bakalářské práce byla analýza a komparace internet a GSM bankingu u vybraných bankovních subjektů, a navrţení optimální varianty obsluhy účtů u malého aţ středně velkého podnikatele a studenta. Tato práce by měla v současné době určit nejvýhodnější banku na českém trhu, a to jak z hlediska nabízených sluţeb, tak i cen. 8

1. Teoretické vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví Tato kapitola objasňuje samotný pojem elektronického bankovnictví, který se neustále vyvíjí díky vyspělým informačním technologiím. Krátce pojednává o právní úpravě elektronického platebního styku a o jednotlivých formách této stále více pouţívané bankovní sluţby. 1.1 Pojem elektronické bankovnictví Elektronické bankovnictví, nebo-li také přímé bankovnictví, představuje elektronickou formu komunikace mezi klienty banky a bankami. Jedná se o jeden z nejdynamičtějších finančních instrumentů, který se rozvinul v posledních deseti letech bleskovou rychlostí. Pokud klient vyuţívá těchto sluţeb, nepřichází do osobního kontaktu s bankéřem na pobočce banky, neboť s bankou komunikuje tzv. na dálku, např. ze svého domova. Jedná se o elektronický platební styk, který se realizuje pomocí internetu, telefonu, mobilního telefonu či platební karty. Pojem elektronické bankovnictví se vytvořil v závislosti na distribučních kanálech, kterými banky umoţňují svým klientům provádění platebního styku, popř. vyuţívání jiných sluţeb nebo v závislosti na způsobu pouţití daného platebního prostředku. Základní principy smluvních vztahů při vedení běţného účtu (je-li při elektronickém bankovnictví vyuţíván), obsahové náleţitosti příkazů k zúčtování a další zásady platebního styku zůstávají i pro tyto progresivní formy bankovnictví zachovány. 3 Elektronické bankovnictví představuje formu bankovnictví, kdy jsou peníze převáděny a zaznamenávány nikoli na papírových dokumentech, ale v paměťových počítačových sítích, které tvoří okruhy v rámci samotné banky a spojují banky a další finanční zprostředkovatele mezi sebou v národním i mezinárodním měřítku. Přímé bankovnictví znamená, ţe klient můţe být díky elektronickým prostředkům komunikace se svými penězi v kontaktu 24 hodin denně, 365 dní v roce, ať je v zaměstnání, doma nebo kdekoliv na světě. Zkrátka odkudkoliv a kdykoliv. Je to moţné 3 Citace z: HARTLOVÁ, Věra; SOLDÁNOVÁ, Marcela a jiní. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1.vyd. Praha: Nakladatelství FORTUNA, 2004. Str. 81-82. ISBN 80-7168-900-9 9

díky moderním technologiím. 4 Samozřejmostí je ovšem potřebné technické vybavení, telefonní linka či síť Internet a další podmínky nutné ke zprovoznění jednotlivých forem této moderní sluţby. Přímé bankovnictví se vyvíjí s pokrokem informačních technologií a je velice těţké definovat jej jednou větou či určitou definicí, která bude platná vţdy. Mezi typické prostředky vzdáleného přístupu patří platební karty, Internet banking, Homebanking, Phone banking, GSM bankig, WAP banking a PDA banking. Novinkou v elektronickém bankovnictví je tzv. TV banking. Platební karty jsou v dnešní době nedílnou součástí nabízených sluţeb kaţdému klientovi banky, který vyuţívá běţný účet. Platební karta je platební prostředek, který slouţí k provádění bezhotovostních plateb i k výběrům hotovosti, ale slouţí i k čerpání úvěru. Mezi elektronické platební prostředky řadíme také elektronické peníze 5 a s tím spojenou tzv. elektronickou peněţenku 6. Ale tyto pojmy nebudou v této bakalářské práci dále analyzovány. 1.2 Právní úprava elektronického platebního styku V českém právním řádu neexistuje jednotná úprava přímého bankovnictví. Tento obor je zcela závislý na regulaci centrální banky, jejíţ povinností je dohled nad dodrţováním právních norem. Základním pramenem v České republice, který upravuje oblast platebního styku je nový zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb., který nahrazuje dosavadní zákon č. 124/2002 Sb. o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Další velmi důleţitou změnou od listopadu roku 2009 je zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. Vzhledem k prudkému nárůstu významu elektronického bankovnictví a v rámci toho platebního styku je daná oblast předmětem úpravy na úrovni EU. Za základní normy v tomto směru lze povaţovat Směrnici č. 2000/46/ES, o přístupu k činnosti institucí 4 Citace z: PŘÁDKA, M., Kala, J. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. Str. 3. ISBN 80-7226328-5 5 Jsou to fiktivní peníze, náhrada klasického oběţiva bankovek a mincí. Představují peněţní hodnotu, která je uchována na elektronickém peněţním prostředku (zpravidla plastová karta nebo aplikace počítače). 6 Jedná se zpravidla o platovou kartu, která je zaloţena na čipové technologii. 10

elektronických peněz, jejímu výkonu a obezřetnostnímu dohledu nad touto činností. Cílem této směrnice je zamezit nekontrolované emisi elektronických peněz, zvýšit právní jistotu klienta prohloubit důvěru veřejnosti k elektronickým platebním prostředkům. Dále je to Směrnice č. 2002/65/ES, o uvádění finančních sluţeb pro spotřebitele na trh na dálku a Směrnice č. 97/7/ES, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, ve kterých je upraven postup při zneuţití platební karty. Komise Evropské Unie rovněţ vydala doporučení č. 97/489/ES, o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky a zejména o vztahu mezi vydavatelem a drţitelem. 7 Od 1.11.2009 začala v České republice platit směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/64/ES ze dne 13.listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a ruší směrnici 97/5/ES. Z pohledu přímého bankovnictví je ve výše zmíněném zákoně č. 284/2009 Sb. důleţitá část druhá, zabývající se poskytovateli platebních sluţeb a vydavateli elektronických peněz, a část čtvrtá, která se zabývá právy a povinnostmi výše uvedených poskytovatelů a vydavatelů. 1.3 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví Stejně tak jako kaţdý jiný bankovní produkt, má i elektronické bankovnictví své klady a zápory. Některé výhody mohou být pro někoho ztrátou jeho času, ale pro jiného mohou znamenat uţitek. Výhody a nevýhody při pouţívání elektronického bankovnictví lze rozdělit na: výhody a nevýhody pro klienta; výhody a nevýhody pro poskytovatelskou banku. Komunikace s bankou můţe probíhat kdykoliv a odkudkoliv 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, čímţ odpadají zdlouhavé návštěvy poboček bank za účelem provádění běţných bankovních operací, jako jsou platby či převody na jiný účet. Pokud klient chce vyuţívat sluţeb elektronického bankovnictví, je zapotřebí, aby si zřídil přístup k elektronickému komunikačnímu kanálu, coţ se neobejde bez potřeby vhodného elektronického zařízení. Neměli bychom opomenout, ţe platební operace přes internet, 7 Citace z: MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. Str. 159. ISBN 80-247-1725-5 11

telefon, či PDA, není tak snadná záleţitost a je potřeba určitá znalost elektronických technologií. Na následujícím grafu je znázorněn pokles v návštěvnosti pobočkových sítí klienty. Graf 1: Postupné odbourávání pobočkových sítí v bankách 2010 2005 Telefon Internet Bankomat Pobočka Jiné 2000 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-19353670-era-multikanaloveho-bankovnictvi-na-startu Přínos pro banku spočívá ve sniţování svých variabilních nákladů, avšak zřízení a udrţování sluţeb elektronického bankovnictví nemusí být levnou záleţitostí pro samotné banky. Nejdříve banky musí investovat do programů pro zavedení sluţeb přímého bankovnictví i následná údrţba systémů zpracovávajících poţadavky klientů je téţ nákladná. Pro banku je nejvýhodnější, pokud vyuţije moţnosti propojení informačních systémů, které spojují sluţby přímých kanálů a pobočkové sítě samotné banky. Zabezpečení sluţeb elektronického bankovnictví je jednou z nejzákladnějších povinností banky. Je potřeba dbát na jednoznačnou identifikaci klienta při vstupu do aplikace, ale také zabezpečení elektronické komunikace mezi klientem a bankovním systémem. Nejčastější zneuţití forem přímého bankovnictví vzniká z vyzrazení přihlašovacích znaků a hesla, ale také například z tzv. phishingu. Phishing je podvodná technika vyuţívána na internetu k získávání citlivých údajů od klientů bank. Principem phishingu je rozesílání e-mailových zpráv, které vypadají jako 12

oficiální ţádosti banky či jiné finanční instituce a vyzývají adresáta k vyplnění jeho údajů na odkazovanou stránku. Tato stránka můţe mít podobu přihlašovacího okna internetového bankovnictví a uţivatel do něj zadá své přihlašovací údaje. Tímto krokem klienti banky prozradí své údaje útočníkům, kteří jsou schopni z klientova účtu odeslat peníze na účet útočníků. Existuje několik úrovní boje s phishingem: na uţivatelské úrovni je důleţité dodrţovat bezpečnostní pravidla, na softwarové úrovni je moţno pouţívat specializované nástroje, které phishingové útoky umoţňují detekovat a upozorňovat na ně. Také existují organizace ve spolupráci s bankami, které se bojem s phishingem zabývají cíleně a stránky vyuţívané k těmto útokům odstraňují. 8 Mezi další časté útoky patří main-in-the-middle, kde se jedná o neoprávněné převedení peněz z uţivatelova účtu. 1.4 Vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví 1.4.1 Phone banking Tato sluţba byla v České republice velice oblíbená na počátcích zavádění elektronického bankovnictví, ale v posledních letech je na ústupu a na místo Phone bankingu nastupuje internetové bankovnictví. Phone banking nebo-li telefonní bankovnictví je sluţba poskytovaná finanční institucí, která umoţňuje svým zákazníkům provádět operace po telefonu. Phone banking se dá povaţovat vůbec za počátek celosvětového trendu elektronického bankovnictví. Klienti bank, kteří vyuţívají tuto sluţbu, potřebují pro ovládání účtu pouze pevnou telefonní linku. Princip této sluţby je jednoduchý, stačí zavolat na linku telefonního bankovnictví, která je u většiny bank bezplatná. Klient se prokáţe svým identifikačním číslem a číslem PIN 9. Rozsah sluţeb poskytovaný bankami prostřednictvím telefonního bankovnictví se značně liší. Běţně se provádí zadávání plateb a trvalých příkazů, zakládání vkladových účtů a poskytování informací jako jsou zůstatky na účtech, aktuální kurzy, informace o pobočkách a nabídce dalších sluţeb banky. Telefonní bankovnictví banky nabízejí ve dvou formách. Klienti mají na výběr se spojit s pracovníkem callcentra tzv. telefonním bankéřem anebo se pomocí tlačítek na klávesnici spojit s automatickou hlasovou sluţbou na straně banky, tzv. hlasovým informačním systémem IVR (Interactive voice response). 8 http://cs.wikipedia.org/wiki/phishing 13

V prvním případě se na druhém konci linky ozve telefonní bankéř, který poskytne plnohodnotné sluţby jako pracovník na přepáţce od nejrůznějších informací aţ po provedení příkazů k úhradě nebo zaloţení termínovaného vkladu. Ve druhém případě je partnerem klienta na druhém konci telefonní linky takzvaný automatický hlasový systém. Interactive voice response systém je zaloţen na vykonávaní bankovních operací pomocí menu, které je ovládáno prostřednictvím tónové volby telefonního přístroje. Tento systém umoţňuje získání základních informací o aktuálním zůstatku či kurzech měn, anebo má sloţitější podoby a klient můţe zadávat příkazy k úhradě, provádět konverzi měn anebo zřizovat trvalé příkazy k úhradě. Pro komunikaci s hlasovými systémy je ovšem nutné vlastnit telefonní přístroj s tónovou volbou. 10 V podstatě se dá říci, ţe pro jednodušší operace se vyuţívá způsob přes IVR, a pro sloţitější zadávání příkazů klienti raději vyuţijí telefonního bankéře, kde si jsou jisti, ţe vše proběhne správně. Bezpečnost systému je u některých bank zajištěna třístupňovým přihlášením, které se skládá z identifikačního čísla, znaků PIN a hesla. Všechny hovory jsou automaticky nahrávány a nahrávky archivovány. Jako nevýhodu můţeme povaţovat nepříliš širokou nabídku sluţeb a obavy klientů z nedostatečného zabezpečení při provádění platebního styku pomocí telefonního přístroje. 1.4.2 Wap banking Sluţba WAP spočívá v komunikaci po internetu pomocí protokolu WAP (Wireless Application Protocol). Jde o kombinaci telefonního a internetového bankovnictví. Sluţba WAP banking umoţňuje klientovi spojení s bankou prostřednictvím mobilního telefonu, který musí být vybaven technologií WAP. WAP představuje obdobu internetových www 11 stránek při prohlíţení internetu na mobilním telefonu. Produkt WAP banking je předchůdcem dnes jiţ moderního internetového bankovnictví. Technologii WAP podporuje jiţ většina novějších mobilních telefonů. Pomocí mobilního telefonu a autorizačního klíče si klient můţe zjistit zůstatek účtu, zadávat platební příkazy, 9 PIN personal identification number, nebo-li osobní identifikační číslo. Jedná se o identifikátor, pomocí kterého je moţné se autorizovat, např. v rámci platebních karet, či mobilních telefonů, vstupních kódů. 10 Citace z: http://finance.idnes.cz/telefonni-bankovnictvi-mezi-bankami-se-vyplati vybiratpjt/spor.asp?c=a020318_170827_fi_osobni_jlo 11 www world wide web, nebo-li internetová aplikace protokolu http, soustava propojených hypertextových dokumentů. Za zakladatele je povaţován Tim Berners-Lee. 14

zřizovat termínované vklady nebo zjistit aktuální kurzy. Pokud vyuţíváme tuto sluţbu, tak nejsme závislí na bankovní aplikaci, která je nahrána na SIM kartě 12, a pro připojení k internetu nám stačí GPRS 13 přenos dat. Bezpečnost WAP bankingu je zajištěna šifrováním. V současné době ani jedna banka na českém trhu nenabízí tuto sluţbu, jelikoţ o ní klienti bank neprojevili zájem. Nyní se povaţuje za sluţbu zastaralou, která na moderní technologické podmínky nemá dostačující atributy, dříve ji nabízela ebanka. 1.4.3 PDA banking Jednou z nejnovějších sluţeb v oblasti přímého bankovnictví je PDA banking. Zkratka PDA představuje sousloví Personal Digital Assistant nebo-li osobní digitální pomocník, jinak nazývaný osobní kapesní počítač. Původním účelem kapesního počítače byla organizace času a kontaktů, v současné době jsou PDA velmi výkonnými přístroji, a není problém na nich přehrávat videa a pouţívat další mnoţství aplikací. Obrázek 1: Personal digital assistant Zdroj: http://pda.ae.cz/pda-fujitsu-siemens/pda-fujitsu-siemens-pocket-loox-n520 Na tzv. PDA kapesním počítači můţe klient provádět běţné pasivní i aktivní operace obvykle bez nutnosti instalace speciálního softwaru od banky a dalšího doplňkového nastavení. Tento kapesní počítač musí disponovat internetovým prohlíţečem, který 12 SIM karta je účastnická identifikační karta, která slouţí pro identifikaci účastníka v mobilní síti. 13 GPRS (General packet radio service), jedná se o mobilní datovou sluţbu přístupnou pro uţivatele GSM mobilních telefonů. 15

podporuje SSL 14 protokol a připojení k internetu. Poté uţ stačí vyhledat si vhodnou stránku pro připojení k elektronickému bankovnictví a přihlásit se. K autentizaci a certifikaci je potřeba mobilní nebo osobní elektronický klíč. PDA banking v České republice nabízí pouze Raiffeisenbank, která ho převzala po spojení s ebankou. Tento produkt jistě osloví běţné uţivatele kapesního počítače, kteří ocení přehlednost sluţeb a uţivatelskou jednoduchost. 1.4.4 Java banking Tento typ přímého bankovnictví představuje spojení přenosného mobilního bankovnictví s komfortem bankovnictví internetového. Aplikace v mobilním telefonu při vyuţití Java bankingu komunikuje s bankou v on-line reţimu, a tak je schopna zajišťovat poměrně rychlou odezvu a podávat velmi aktuální informace v odpovídajícím rozsahu. Od GSM bankingu se Java banking liší tím, ţe komunikace s bankou je prováděna v jiţ zmíněném on-line reţimu přes datové připojení GPRS, nevyuţívá se tedy SMS zpráv. Podmínkou pro mobilní telefon je tedy připojení k internetu, podpora technologie JAVA a dostatek místa na SIM kartě pro nahrání bankovní aplikace. Java banking v České republice nabízí Komerční banka jako Mobilní banku a Unicredit Bank jako Smartbanku. Rozsah sluţeb závisí na dané bance, jakou nabídku svým klientům poskytne. Obrovskou výhodou Java bankingu je flexibilita a otevřenost celého systému. Do nabídky bank patří pasivní i aktivní operace od zůstatků a historie účtů, přes příkazy k úhradě, správu trvalých příkazů, konverze mezi účty, zjišťování kurzů měn apod. 1.4.5 GSM banking GSM banking představuje bankovní sluţbu, která úzce souvisí s rozšířením mobilních telefonů. Banky touto sluţbou vyuţily rozsáhlé pokrytí mobilních sítí a zároveň funkčnosti mobilních telefonů, které disponují funkcí GSM. V minulosti byla tato bankovní sluţba vyuţívána větší populací, ale v současné době ji nahrazuje internetové bankovnictví. Důvodů je hned několik. Jednak internet banking nabízí širší rozhraní neţ právě GSM banking, dále působí marketingový tlak na klienty, kterým banky nabízejí lepší 14 Secure Societ Layer, SSL (doslova vrstva bezpečných socketů) je protokol, resp. vrstva vloţená mezi vrstvu transportní (např. TCP/IP) a aplikační (např. http), která poskytuje zabezpečení komunikace šifrováním a autentizací komunikujících stran. Protokol SSL se nejčastěji vyuţívá pro bezpečnou 16

zabezpečení internet bankingu oproti GSM bankingu. Hlavní výhodou této sluţby je dostupnost odkudkoliv díky mobilnímu telefonu. GSM banking existuje ve dvou variantách. Ta první se nazývá tzv. SMS banking a kontakt s bankou je zajištěn pomocí SMS zpráv. SMS zprávy jsou buď zasílány automaticky po provedení poţadavku anebo klient zasílá SMS zprávu, kterou vyţaduje například zjištění zůstatku na účtu. Celý proces tedy probíhá tak, ţe zákazník pošle zprávu v poţadovaném formátu bance, a jakmile banka zprávu zpracuje, pošle zpět klientovi SMS zprávu s poţadovanými údaji. Tento způsob GSM bankingu není příliš oblíbený u veřejnosti, protoţe banka poţaduje od klienta přesnou definici SMS zprávy, kterou si klient musí velmi dobře pamatovat. SMS zpráva můţe mít například tento formát: ZUST_278348*11_049486_91297. Druhou variantou je vyuţívání GSM bankingu pomocí moderní mobilní technologie GSM SIM TOOLKIT. SIM TOOLKIT je technologie podporující nahrání a uţívání aplikací nahraných na SIM kartě mobilního telefonu klienta. Klient je také vybaven bankou speciálním bankovním softwarem, který je nahrán na SIM kartě, pomocí níţ si pak klient vyhledává příslušné poţadavky v jednoduchém menu. Jakmile si klient vybere poţadovanou sluţbu, odešle se bance SMS zpráva s informacemi a klientovi zpět přijde textová zpráva nebo email s vyţadovanou informací. Ve chvíli, kdy banka nahrává do mobilního telefonu bankovní aplikaci, sdělí klientovi jeho BPUK 15, který je nutný pro přístup k bankovním sluţbám. Klient si pomocí BPUKu vytvoří ještě BPIN 16, který slouţí pro uchování informací před případným zneuţitím. Komunikace je zabezpečena pomocí šifrování, a často bývá stanoven i denní limit pro operace prováděné mobilním bankovnictvím. I přesto, ţe klienti mají usnadněnou práci pomocí SIM TOOLKIT a nemusí vypisovat dlouhé SMS, jako u první varianty, musí si pár symbolů pamatovat a to například: # - tento znak nahrazuje pomlčku a desetinnou čárku, *NN jedná se o zkrácenou volbu účtu a například kódy cizích měn pro zahraniční bezhotovostní platební styk. Banky spolupracují se všemi třemi operátory působícími na území ČR, tedy T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Rozsah sluţeb je u jednotlivých bank velice rozdílný, komunikaci s internetovým servery pomocí HTTPS, coţ je zabezpečená verze protokolu http. Po vytvoření SSL spojení je komunikace mezi serverem a klientem šifrovaná a tedy zabezpečená. 15 BPUK: určen pro nastavení přístupového kódu BPIN pro přístup do GSM bankovnictví. 16 BPIN: bankovní heslo, které slouţí pro přihlášení do GSM bankingu 17

ale klienti mohou pracovat se všemi základními funkcemi. Mezi pasivní část patří zjištění zůstatku na účtu, úrokové sazby, devizové kurzy a další. Mezi aktivní část pak patří příkazy k úhradě, povolení inkasa, zakládání termínovaných vkladů atd. Mezi doplňkové sluţby, které můţeme vyuţívat v rámci GSM bankingu, řadíme získání výpisu z účtu, změny a rušení trvalých příkazů a inkas, sjednání pojištění a také moţnost dobíjet si kredit pro volání. Strukturu bankovní aplikace si volí kaţdá banka samostatně tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebám klientům. Pokud klient vyuţívá GSM banking, je v kontaktu s bankou 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Má moţnost jednoduše a pohodlně obsluhovat svůj účet s maximální bezpečností. Na obrázku č. 2 je moţné vidět postup přihlášení do GSM bankingu České spořitelny. Obrázek 2: Postup přihlášení do přehledného menu GSM bankingu Zdroj: vlastní zpracování z www.csas.cz Mezi běţné produkty elektronického bankovnictví patří právě mobilní bankovnictví a nabízí jej většina bank v České republice. A i kdyţ není v dnešní době tak vyuţívanou sluţbou, jako internet banking, tak do budoucna na bankovním trhu má přijít nová přístupnější vlna tohoto produktu. 1.4.6 TV banking Tuto sluţbu nabízí v České republice pouze jedna finanční instituce a tou je Poštovní spořitelna ve spolupráci s Telefónicou O2. TV banking nabízí obsluhu účtu pomocí 18

dálkového ovladače a přihlášení probíhá na základě menu internetové televize, identifikačního čísla a PINu. Lze provádět jednoduché platební operace a zjišťovat informace o účtech klienta. Velké banky zatím váhají se zavedením této sluţby, ale dle informací, získaných přímo od pracovníků bank, by ji banky ocenily a povaţovaly by jí za zatím nejbliţší kontakt se zákazníkem v rámci elektronického bankovnictví. 1.4.7 Homebanking Homebanking, často nazývaný PC bankovnictví, je bankovní sluţba, která umoţňuje spojit se s bankou pomocí speciálního programu. Je vyuţíván spíše firemní klientelou. Homebanking je zaloţen na propojení počítačového systému klienta s informačním systémem banky prostřednictvím datové sítě v podstatě s nepřetrţitou přístupností. PC bankovnictví umoţňuje jednoduše, bezpečně a spolehlivě ovládat vlastní účty v bance nebo disponovat peněţními prostředky. Klient můţe provádět domácí i zahraniční úhrady a inkasa, zadávat trvalé příkazy. Špičkové systémy mohou zpracovat aţ tisíce transakcí denně. Výhodou zejména pro právnické osoby a podnikatele je moţnost propojení s účetnictvím klienta, popř. s jeho mzdovým systémem. Pro klienta je tento způsob elektronické komunikace s bankou náročný na potřebnou elektronickou technologii. Je nezbytnou instalací bankovní aplikace, se kterou se klient musí naučit pracovat, a zajištění připojení k internetu na osobním počítači klienta. Data jsou přenášena buď s vyuţitím internetu přes šifrované SSL spojení, anebo přímým spojením na modem banky, zpravidla se jedná o vytočení telefonního čísla. Program homebankingu je licenčně vázaný na jeden počítač, resp. síť počítačů, a podle zákona je nelegální jej instalovat na jiné počítače. Kaţdý systém homebankingu zajišťuje špičkovou bezpečnost přenosu dat. Pro identifikaci klienta, který data do banky zasílá, se vyuţívá elektronického podpisu s kombinací přístupových hesel do systému. Bezpečnost k datům v bankovních aplikacích je zaloţena na ochraně pomocí hesel, kódovaných zasílaných zpráv a elektronického (digitálního) podpisu. Je důleţité vědět, ţe kaţdý systém homebankingu nabízí různý rozsah a druhy sluţeb a produkty. Na obrázku č. 3 je zobrazen jeden ze známých účetních systémů POHODA propojený s homebankingovou aplikací banky. 19

Obrázek 3: Účetní program POHODA Zdroj: http://www.stormware.cz/pohoda/homebanking.aspx Rozšířeným systémem homebankingu je systém MultiCash. Je zaloţen na komunikaci klient-banka prostřednictvím bankovního serveru. Data jsou šifrována a zajištěna elektronickým podpisem. 17 Jedná se o mezinárodní multibankovní systém, jehoţ prostřednictvím obsluhuje klient své účty vedené v různých bankách a v různých zemích. Sluţby homebanking anebo multicash nabízí v České republice většina velkých bank a jsou vyuţívány od menších podnikatelů aţ po velkou korporátní klientelu. Tyto bankovní produkty jsou podporou efektivnosti podnikání díky propojení bankovních účtů s účetními softwary. 1.4.8 Internet banking Alternativou k jiţ zmíněnému homebankingu je internetové bankovnictví, které nabízí sluţby velmi podobné. Vyuţívá-li klient internet banking (internetové bankovnictví), 17 Citace z: MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1.vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. Str. 173. ISBN 80-247-1725-5 20

komunikuje s bankou prostřednictvím jakéhokoliv počítače připojeného na celosvětovou síť Internet. Za zakladatele tzv. banky na internetu je povaţována společnost VISA 18, která v roce 1995 začala nabízet svůj systém Electronic courtyard. Klienti tak mohli kontrolovat své zůstatky na účtech, provádět bezhotovostní platby a ţádat o úvěry pomocí internetu. Prvním průkopníkem internetového bankovnictví v České republice byla v polovině 90. let 20. století Rodinná záloţna, ta však zkrachovala. Pomyslné ţezlo pak převzala dodnes působící druţstevní záloţna Fio a nabídla internetové bankovnictví všem svým klientům. Převzetím licence Zemské banky začala 4. května 1998 oficiálně působit Expandia banka a jako první banka nabídla plné ovládání účtu přes internet. Její doslova pionýrská práce byla motivem i pro ostatní banky k nabízení vlastního internetového bankovnictví. 19 Ke komunikaci s bankou tedy poslouţí klientovi jakýkoliv počítač, který je připojený na internet a má nainstalovaný internetový prohlíţeč. Ţádnou další bankovní aplikaci není třeba instalovat, čímţ se liší internet banking od homebankingu. Internet banking je jednou z nejrozšířenějších forem elektronického bankovnictví a to nejen pro jeho jednoduché ovládání, ale také díky tomu, ţe nevyţaduje instalaci bankovních aplikací navíc. K ochraně internetového bankovnictví vyuţívají banky klientská hesla, SMS klíče, elektronické klíče, přihlašování přes čipové karty s elektronickým certifikátem anebo samotné elektronické certifikáty uloţené v počítačích klientů. Pokud klient zvolí zabezpečení pomocí hesla, k přihlášení je potřeba uţivatelské jméno anebo číslo a zadání hesla. Jedná se o nejméně bezpečný způsob ochrany svého účtu, avšak klienti oceňují velmi rychlé přihlášení, které jim ušetří volný čas. SMS klíče se neobejdou bez závislosti na mobilních operátorech a tento způsob zabezpečení funguje na principu ověření nositele pomocí SMS zprávy od banky. Na předem zaregistrované mobilní číslo je pak zasílán při kaţdé jednotlivé transakci vygenerovaný kód bankou. Zabezpečení pomocí elektronického klíče je bezpečnější ochranou klientova účtu. Elektronický klíč vygeneruje klientovi banky jednorázově pouţitelný autorizační kód. 18 Společnost VISA je nadnárodní společností, která provozuje největší světovou síť elektronických plateb, správu plateb mezi finančními institucemi, obchodníky, spotřebiteli, podniky a orgány státní správy. 19 Citace z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/internetove-bankovnictvi/pruvodce/ 21

Pro kaţdou transakci je vygenerováno jedno jednorázově pouţitelné heslo. Elektronický klíč se vyuţívá ve formě autentizačního kalkulátoru. Obrázek 4: Autentizační kalkulátor Zdroj: http://www.alsoft.cz/cz/products/security/vasco/strong-authentication-and-e-signatures/ Bezpečnost pomocí elektronického certifikátu je jedním z lepších způsobů ochrany účtu klienta. Jedná se o soubor uloţený v osobním počítači anebo na jiném multimediálním zařízení, jako jsou flash disky, paměťové karty, multimediální zařízení anebo v jiţ zmíněné formě souboru na pevný disk počítače. Uloţení soukromého klíče na čipové kartě je povaţováno za vůbec nejbezpečnější způsob ochrany, je ale nutné vlastnit čtečku čipových karet. Klienti musí počítat s náročnou instalací a konfigurací svého systému s bankovní aplikací. Připojení k internetu je uskutečněno pomocí pevné přípojky ve formě ADSL 20, přes bezdrátovou síť WIFI 21 anebo přes mobilní internet. Funkčnost internetového bankovnictví v případě jednotlivých bank se výrazně odlišuje. Získat přes internet banking přehled všech účtů, kterými klient disponuje, je samozřejmostí u všech bank, stejně jako sledování jejich zůstatku či historie. Zadávání platebních příkazů v rámci tuzemska je druhou standardní funkcí. Nezbytnou součástí sluţeb internetového bankovnictví je zadání příkazu k úhradě a inkasu, trvalý příkaz, povolení k inkasu, sluţba SIPO 22 a zahraniční bezhotovostní platební styk. Mezi další sluţby, které se liší dle dané 20 ADSL (anglicky Asymmetric Digital Subscriber Line) je v současnosti nejčastěji vyuţívaný typ DSL (vysokorychlostní přenos dat). Vyznačuje se asymetrickým připojením, kdy je rychlost dat přenášených k uţivateli vyšší, neţ rychlost dat odcházejících od uţivatele směrem do internetu. 21 WIFI síť představuje bezdrátové připojení do sítě Internet v rámci rozsáhlejších lokalit a tzv. hotspotů. WIFI zařízení jsou dnes jiţ prakticky ve všech přenosných počítačích a iv některých mobilních telefonech. 22 SIPO představuje sdruţené inkaso plateb obyvatelstva. Jedná se o sluţbu poskytovanou Českou poštou. Její princip spočívá v tom, ţe nám stačí pouze jedno inkaso pro hromadnou platbu. 22

banky, patří např. zakládání spořících a revolvingových účtů, správa úvěrových a termínových účtů, investování do podílových fondů nebo dobíjení kreditu mobilního telefonu. V grafu č. 2 je znázorněn průzkum 150 lidí, který byl proveden v roce 2009 a zpracován Jiřím Kreslem. Představuje odpovědi respondentů na otázku: K jakým účelům pouţíváte obvykle internetové bankovnictví? Graf 2: K jakým účelům používané obvykle internetové bankovnictví? Zdroj: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/internetove-bankovnictvi/ Internet banking je nejvyuţívanější sluţbou přímého bankovnictví a u veřejnosti je velice oblíbený díky své jednoduchosti. Jedná se bezpochyby o moderní sluţby, které jsou v dnešní době zvýhodněny oproti sluţbám poskytovaným na přepáţkách. 23

2. Metodologie Tato bakalářská práce vychází z informačních zdrojů poskytnutých osobními poradci České spořitelny, a.s., Československé obchodní banky, a.s., Komerční banky, a.s. a Raiffeisenbank, a.s. Ve všech těchto finančních institucích byli jejich zaměstnanci příjemní a přístupní při osobním kontaktu, v telefonním hovoru i v emailové komunikaci. Nejcennějšími zdroji informací byly webové stránky nejen jednotlivých bank, ale i články týkající se problematiky elektronického bankovnictví. Kromě informací z internetu byla vyuţita i data z jednotlivých vědeckých periodik zpracovaných finančními odborníky. Hlavním informačním zdrojem v teoretické části byly odborné publikace zpracované v českém, tak i v zahraničním jazyce. Pro analýzu byly vybrány dva distribuční kanály z pohledu banky a to internet banking a GSM banking. Tyto distribuční kanály jsou nejvyuţívanějšími formami z nabídky sluţeb elektronického bankovnictví jednotlivých bank. Analyzovány byly základní parametry jako je měsíční správa účtů, poplatky za zřízení, výpisy z účtu. Jedná se o základní ukazatele profilu těchto sluţeb. Další částí bylo zjištění nabídky v bezhotovostním tuzemském platebním styku, v bezhotovostním zahraničním platebním styku a v dalších moţnostech těchto sluţeb, které banky nabízejí. Pro komparaci internet a GSM bankingu byly pouţity tři největší banky v České republice, a to je Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., a Komerční banka, a.s. Tato skutečnost vychází z bilančních sum jednotlivých bank pro rok 2008, které byly zpracovány ve speciálu měsíčníku Bankovnictví a Ekonom jako speciál Přehled finančního a kapitálového trhu v ČR 2008. Čtvrtou bankou byla zvolena jedna z nejrychleji se vyvíjejících bank v českém finančním sektoru a to je Raiffeisenbank, a.s., která se v roce 2008 spojila s ebankou, a.s., v jednu instituci. Součástí provedené komparace parametrů jsou přehledné tabulky, podle kterých je jednoduché určit, která banka je nejvýhodnější, a tudíţ nejvíce vyhovuje potřebám klienta. Na modelu simulace dvou poţadavků odlišných typů klientů, konkrétně malého aţ středně velkého podnikatele a studenta, bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní vyhodnocení variant. 24

Získané poznatky jak z analýzy, komparace i simulace dvou konkrétních klientů, vyústily v syntézu zahrnující závěrečné výsledky a doporučení pro zdokonalení internet a GSM bankingu k zajištění optimální obsluhy účtů. 25

3. Analýza a komparace internet bankingu u vybraných bank V této kapitole bude analyzován trh internetového bankovnictví z několika různých hledisek. Pro analýzu byly vybrány 4 velké banky, z toho 3 největší v České republice, a to je Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka, a.s., a dynamicky se rozvíjející Raiffeisenbank, a.s. Na závěr této kapitoly bude provedena komparace u těchto čtyř bank a bude určena nejvhodnější banka pro české retailové klienty. Analýza i komparace internet bankingu byla provedena z pohledu občana. Obrázek 5: Loga jednotlivých bank Zdroj: vlastní zpracování 3.1 Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna patří mezi největší české banky, jejíţ kořeny sahají aţ do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká jako předchůdce současné České spořitelny. Od roku 1992 působí Česká spořitelna jako akciová společnost na území České republiky a dál 26

pěstuje svou dlouholetou tradici jiţ s 5,3 miliony klientů, z čehoţ vyplývá opravdu dlouhá tradice této banky. 23 Od roku 2000 se tato banka stala součástí středoevropské korporace Erste Group sídlící ve Vídni. Mezi její hlavní klientelu patří retailoví zákazníci, malé a střední podniky, municipality, dále se zaměřuje i na financování velkých korporací a operace na finančních trzích. V roce 2008 se stala Česká spořitelna jiţ popáté Nejdůvěryhodnější bankou roku v České republice. Česká spořitelna v rámci internetového bankovnictví nabízí sluţbu Servis 24 Internet banking. 3.1.1 Servis 24 Internetbanking Servis 24 Internetbanking je produkt České spořitelny, kterým mohou klienti obsluhovat své účty vedené u této banky. Tato sluţba je dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Klienti, vyuţívající tento produkt, se přihlašují přes aplikaci Internetbanking České spořitelny, která je dostupná na webových stránkách www.servis24.cz. Klienti musí vlastnit určité technické vybavení pro ovládání přímého bankovnictví. Patří mezi ně osobní počítač a připojení k internetu. Bankovní aplikace je podporována osobním počítačem s nainstalovaným operačním systémem Microsoft Windows: Windows 2000, Windows XP, Windows Vista, Windows 7. Mezi internetové prohlíţeče, na kterých je moţné zobrazit bankovní aplikaci přes webové stránky se řadí Microsoft Internet Explorer 6.0, 7.0 anebo 8.0 a Mozilla Firefox 3.0. Jiné operační systémy a internetové prohlíţeče nejsou touto sluţbou plně podporovány, a proto není zaručeno, ţe aplikace bude plně funkční, coţ se dá povaţovat za nevýhodu pro některé klienty. Bezpečnost Servisu 24 Internetbanking je zajištěna standardními bezpečnostními prvky přímého bankovnictví, jako je klientské číslo, bezpečnostní heslo, bezpečnostní kód, bezpečnostní SMS (autorizační SMS, přihlašovací SMS). Přihlášení do aplikace tedy probíhá klientským číslem a bezpečnostním heslem pro internet banking, pro vyšší bezpečnost je zasílána klientům přihlašovací SMS anebo si klienti vygenerují heslo z autentizačního kalkulátoru. Pokud klienti vyuţívají čipové karty, jsou navíc nuceni zadat 23 http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil 27

heslo čipové karty. Provádění aktivních a pasivních transakce je podmíněnou identifikací prostřednictvím výše uvedených bezpečnostních prvků. Česká spořitelna nabízí kvalitní formu zabezpečení a vůbec nejbezpečnější je přístup přes čipové karty. 3.2 Československá obchodní banka, a.s. Československá obchodní banka, a.s. působí na území České republiky jako univerzální banka. ČSOB byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 došlo k privatizaci této banky a jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. ČSOB v roce 2000 převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů v červnu 2007 se stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Sluţby této finanční instituce vyuţívá jak retailová klientela, tak malí a střední podnikatelé, velké podniky, municipality a neziskové organizace. ČSOB v rámci internetového bankovnictví pro klienty nabízí sluţbu ČSOB Internetbanking 24. 3.2.1 ČSOB Internetbanking 24 ČSOB Internetbanking 24 umoţňuje ovládání účtů přes internet a tím i nepřetrţitý přístup k penězům, výraznou časovou úsporu a pohodlí. ČSOB Internetbanking 24 je produkt dostupný přes webový prohlíţeč a to na adrese https://ib24.csob.cz. V příručce od ČSOB k internetovému bankovnictví klient nalezne podrobnější přehled hardwarového a softwarového vybavení, neţ by našel u České spořitelny. Tabulka 1: Hardwarové a softwarové vybavení u ČSOB Internetbankingu 24 Hardware - procesor Intel Pentium, příp. AMD (nebo obdobný), Osobní počítač - rozlišení monitoru 1024 x 768 bodů nebo vyšší. Operační paměť - 512 MB a více. - čtečku čipových karet podporující komunikaci přes rozhraní PC/SC, Pro elektronický podpis - volný port pro připojení čtečky, navíc potřebujete - na čipové kartě instalované platné certifikáty pro přihlašování a podepisování příkazů zasílaných do ČSOB. Software Internetový prohlíţeč (se 128bitovým šifrováním, - Microsoft Internet Explorer 6 a vyšší, - Mozilla FireFox 1.5, 28

povoleným skriptováním a cookies, s nejnovější aktualizací Operační systém Microsoft Windows - Mozilla FireFox 2.0, - Mozilla FireFox 3.0 a vyšší, - Opera 9.x. - 2000, - Server 2003, - XP, - Vista. Pro elektronický podpis Instalovanou aplikaci SecureStore pro správu čipové navíc potřebujete karty a komunikaci s její čtečkou Zdroj: http://www.csob.cz/webcsob/lide/elektronicke-bankovnictvi/csob_ib24_prirucka_zkrac.pdf Způsoby přihlášení do internetového bankovnictví ČSOB nabízí ve dvou variantách, a to přes identifikační číslo s PINem (případně i SMS klíčem), anebo certifikátem k elektronickému podpisu uloţeným na čipové kartě. Způsoby autorizace transakcí probíhají přes elektronický podpis anebo SMS klíč. Elektronický podpis 24 se vyuţívá, pokud se klienti přihlašují pomocí čipové karty. Ze způsobů zabezpečení by měli klienti zvolit certifikát k elektronickému podpisu, jelikoţ tato forma zabezpečuje vyšší stupeň ochrany. 3.3 Komerční banka, a.s. Komerční banka je univerzální bankou, která poskytuje širokou nabídku sluţeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Sluţby Komerční banky vyuţívalo v roce 2008 téměř 1,63 milionů zákazníků prostřednictvím 394 poboček a 673 bankomatů po celé České republice a také formou telefonního, internetového a mobilního bankovnictví. Komerční banka je součástí skupiny Société Générale od října roku 2001. Skupina Société Générale je jednou z největších finančních skupin na evropském kontinentu. 25 Komerční banka jako své internetové bankovnictví pro občany nabízí sluţbu Mojebanka. 3.3.1 Mojebanka Mojebanka představuje moderní sluţbu v oblasti internetového bankovnictví Komerční banky, díky které je moţné ovládat bankovní účty přes internet. Není potřeba instalace bankovní aplikace do počítače, stačí pouze vyhledat na webovém prohlíţeči odkaz 24 Jedná se o jeden z hlavních nástrojů identifikace a autentizace na Internetu. Generuje se na základě údajů, které jsou uloţeny na čipové kartě a veškeré údaje na čipové kartě nelze přenést na jiný prostředek. Elektronický podpis je tak generován přímo v čipu, a nelze jej vygenerovat bez znalosti PINu čipové karty, čím se zvyšuje bezpečnost. 25 http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml 29

www.mojebanka.cz. Sluţba Mojebanka umoţňuje získávat aktuální informace o účtech a transakcích, získávat elektronické výpisy k účtům a platebním kartám, snadno provádět platby a další operace, investovat do podílových fondů, ovládat pohodlně účty, uspořit čas a náklady, objednat si další sluţby Komerční banky. Bezpečnostní řešení, které Mojebanka vyuţívá, je navrţeno v souladu se standardy elektronického podpisu. Tak je zaručena špičková úroveň zabezpečení jak při komunikaci mezi bankou a uţivatelem, tak při podepisování příkazů v rámci sluţby. Veškerá komunikace probíhá v protokolu SSL (Secure Societ Layer) a kaţdou aktivní operaci uţivatel podepisuje svým elektronickým podpisem, v případě certifikátu v souboru navíc s doplňujícím autorizačním SMS kódem. 26 Pro internetové bankovnictví je tedy nutný osobní certifikát, který má své výhody i nevýhody. Výhodou je zvýšení bezpečnosti, ale obrovskou nevýhodou je, ţe pokud si osobní certifikát klient nepřenese například na multimediálním zařízení, tak se do bankovní aplikace nedostane. Má dvě moţnosti, buď osobní certifikát uloţený v souboru, anebo na čipové kartě. V tabulce č.2 je moţné vidět technické poţadavky na přihlášení do aplikace. Výhodou Komerční banky je to, ţe nabízí své internetové bankovnictví plně funkční i pro jiné operační systémy neţ pouze Microsoft Windows. Tabulka 2: Hardwarové a softwarové vybavení nutné k aplikaci Mojebanka Hardware Procesor Min. 233 MHz nebo ekvivalentní Monitor, rozlišení SVGA, min. 800 x 600 Volné místo na pevném disku 300 MB Software Operační systém Verze prohlíţeče Verze Java Microsoft Windows 2000 MS Internet Explorer 6.0x MS Internet Explorer 7.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07 Microsoft Windows XP, SP 3 MS Internet Explorer 6.0x MS Internet Explorer 7.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x Opera 9.50 SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07 26 http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/mojebanka.shtm 30

Microsoft Windows Server Microsoft Windows Vista Open SuSE 11 MacOS X 10.5 Leopard MS Internet Explorer 6.0x MS Internet Explorer 7.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x MS Internet Explorer 7.0 MS Internet Explorer 8.0 Mozilla Firefox 3.0.0.x Konqueror 3.5.7 Mozilla Firefox 3.0.0.x Opera 9.50 Mozilla Firefox 3.0.0.x Safari 3.1.1 Zdroj: www.kb.cz, vlastní zpracování SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07 SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07 SUN 1.5.0_11 SUN 1.6.0_07 JAVA for MAC OS X 1.5.0_01 3.4 Raiffeisenbank, a.s Raiffeisenbank a. s. poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum bankovních sluţeb soukromé i podnikové klientele. V roce 2006 zahájila společné propojení s ebankou. Integrační proces obě banky dokončily v létě roku 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více neţ 100 poboček a klientských center, poskytuje rovněţ sluţby specializovaných hypotečních center, osobních či firemních poradců. 27 Raiffeisenbank patří mezi jednu z nejdynamičtějších bank na českém bankovním trhu, a díky tomu získala tato banka v anketě Banka roku 2. místo v roce 2008. Raiffeisenbank nabízí sluţbu internetové bankovnictví jako doplňkovou sluţbu k ekontu. 3.4.1 Internetové bankovnictví Raiffeisenbank Internetové bankovnictví od Raiffeisenbank nabízí nepřetrţitý přístup k účtům pomocí internetu z pohodlí domova, kanceláře či zahraničí. Internetové bankovnictví je součástí běţných účtů, které tato banka nabízí pod názvem ekonto. Jedná se o osobní internetový účet, který bezpečně pečuje o finance klienta. Pro internetové bankovnictví nemusí klient nahrávat ţádnou bankovní aplikaci do svého počítače, ale můţe se připojit odkudkoliv a z jakéhokoliv počítače připojeného na internet. Pro zprovoznění sluţby je nutné mít počítač připojený na internet. Přístup k účtu na 27 http://www.rb.cz/o-bance/profil-banky/ 31