VELETRH KOMUNITÁRNÍCH PROGRAMŮ II Hradec Králové, 21. 1. 2009

VELETRH KOMUNITÁRNÍCH PROGRAMŮ II Hradec Králové, 21. 1. 2009 Josef Sedlák generálníředitel ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. Křižíkova 788 500 03 Hradec Králové

Obsah 1. Představení společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. 2. Obnovitelné zdroje energie v českých podmínkách 3. Potenciál větrné energie v prostředí ČR, bariéry rozvoje 4. Zelená energie 5. Možnosti participace na projektech Zelené energie 1

Představení společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Posláním společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje je podílet se na zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů s ekonomickým přínosem pro Skupinu ČEZ. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o., se stala dceřinou společností ČEZ, a. s., k 1. lednu roku 2006. Jedním z podnětů k jejímu vzniku je cíl přispět k plnění indikativního cíle České republiky v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zadáním nově vzniklé společnosti je převzít a provozovat existující zařízení využívající obnovitelné zdroje energie ve Skupině ČEZ a aktivně se podílet na jejich rozvoji. V současnosti tak společnost ČEZ Obnovitelné zdroje provozuje 21 vodních elektráren a jednu větrnou farmu. Energetická Skupina ČEZ plánuje investovat v období do roku 2020 do rozvoje obnovitelných zdrojů energie celkem až 30 miliard korun. Z toho zhruba 20 miliard korun na výstavbu nových větrných elektráren, které mají v nejbližším období největší potenciál rozvoje. Z dlouhodobého pohledu se jeví jako nejperspektivnější energetický zdroj biomasa, která je i dobrou příležitostí pro podniky v oblasti zemědělství. Bohužel, zatím není této suroviny na českém trhu dostatek. 2

VÝROBNÍ ZDROJE SPOLEČNOSTI ČEZ OBNOVITELNÉ ZDROJE, s. r. o. Vodní a větrné elektrárny ČOZ Karlovy Vary Ústí n. L. Střekov Obříství Liberec Spálov Les Království Předměřice Hradec Králové Nový Hrádek Praha Přelouč Pardubice Pastviny Hracholusky Práčov I Ostrava Plzeň Olomouc Černé jezero I, II, III Vydra Jihlava Třebíč Kníničky Komín Spytihněv Zlín Čeňkova pila České Budějovice Brno Veselí nad Moravou VE Vt E 3

Rozvojové aktivity ČEZ OBNOVITELNÉ ZDROJE, s. r. o. Rozvojové aktivity společnosti v oblasti obnovitelných zdrojů: Větrná energie, Bioplynové stanice, Spalování biomasy, Sluneční energie Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje vyrábí Zelenou energii Produkt Zelená energie Skupiny ČEZ nabízí možnost využívání elektřiny vyrobené s využitím obnovitelných zdrojů přírody. Jedná se o ekologickou energii získanou hlavně z vody, větru, slunce a případně z biomasy. V rámci Skupiny ČEZ vyrábí společnost ČEZ Obnovitelné zdroje Zelenou energii v současné době ve vodních elektrárnách. Ve svých záměrech počítá se vstupem do dalších odvětví energetiky obnovitelných zdrojů, zejména do odvětví větrné energetiky a využití energie z biomasy a bioplynu. Vize společnosti Zaujmout významnou pozici ve využívání obnovitelných zdrojů v České republice. Podílet se na rozvoji využití obnovitelných zdrojů v České republice i v mezinárodním měřítku. 4

Shrnutí aktivit ČEZ OZE do r. 2012 Program zvyšování efektivity malých hydroelektráren zvýšení efektivity stávajících zdrojů v průměru o 5 % předpokládaná investice 300 milionů Kč Příprava výstavby větrných parků o celkové kapacitě min. 100 MW zvýšení výroby o 250 GWh/rok předpokládaná investice 4 mld. Kč Příprava projektů výstavby fotovoltaických elektráren celkový instalovaný výkon: více než 40 MW využití ploch využívaných v minulosti k industriální činnosti Příprava projektů na spalování bioplynu a biomasy o celkové kapacitě do 20 MWe zvýšení výroby o 120 GWh/rok předpokládaná investice 1,2 mld. Kč 5

Struktura hrubé výroby elektrické energie v ČR dnes Přečerpávací vodní elektrárny 0,7 TWh, 1% Paroplynové a plynové elektrárny 2,4 TWh 3% OZE 3,5 TWh 4% Uhelné elektrárny 51,7 TWh 61% Jaderné elektrány 26 TWh 31% 6

Využití vodní energie Zdroj energie kinetická a potenciální energie vody - nepodléhá ekonomickým a politickým vlivům. Ovlivňují ji pouze klimatické vlivy. Potenciál na území České republiky je prakticky vyčerpán, přírůstek může být pouze v řádu jednotek procent. Stávající instalovaný výkon je cca 2 175 MW (k 31.6.2008) roční výroba je cca 2,5 TWh Velké vodní elektrárny jsou využívány zejména ve špičkách pro regulaci výkonu 7

Využití sluneční energie fotovoltaické elektrárny Zdroj energie energie slunečního záření nepodléhá ekonomickým a politickým vlivům pouze ji ovlivňují vlivy klimatické. V roce 2020 vidíme jako dosažitelný instalovaný výkon 300 MW, což by představovalo příspěvek k výrobě elektrické energie za rok cca 0,3 TWh. Současné fotovoltaické systémy představují vysoké investiční náklady. Technologie však prochází velmi intenzivním vývojem, který v budoucnosti přinese i zvýšení ekonomické efektivnosti. 8

Využití větrné energie Větrná energie Zdroj energie kinetická energie větru nepodléhá ekonomickým a politickým vlivům pouze ji ovlivňují vlivy klimatické. Potenciál instalovaného výkonu na území České republiky je cca 1 000 MW. To by představovalo příspěvek k výrobě elektřiny za rok cca 2,3 TWh. Moderní větrná elektrárna o instalovaném výkonu 2,5 MW je dnes schopná ročně vyrobit 5 milionů kwh. Větrná energie má největší potenciál směrem ke splnění indikativního cíle, který si ČR vytkla vůči EU. Pokud 3,5 % do celkového energetického mixu dodá voda, energie z větru se může podílet stejnou měrou. Zbylé jedno procento ke stanovené kvótě 8 % dodají zbylé obnovitelné zdroje (fotovoltaika, biomasa, bioplyn). 9

Povětrnostní podmínky v České republice dle ÚFA Praha Zdroj: ÚFA Praha 10

KDE JE MÍSTO PRO VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY? celková plocha ČR 78 864 km2 lokality s nízkým větrným potenciálem - 72 500 km2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ plocha vhodná pro VTE ( 6 m/s) 6 364 km2 CHKO, národní a přírodní parky 12 000 km2 (při požadavku na zřízení dalšího 2 km ochranná pásma 24 000 km2 při požadavku na zřízení dalšího 5 km ochranná pásma 45 000 km2) NATURA 2000 14 630 km2 koridory velkých tažných ptáků 39 000 km2 lesy 27 500 km2 vojenské radary 42 000 km2 letecké koridory 5 200 km2 velká letiště + ochranná pásma (14 x) 9 900 km2 malá letiště + ochranná pásma (85 x) 6 600 km2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ kolik skutečně zůstane???? km2 11

Nepřízeň krajů => snižující se počet podaných EIA (Enviromental Impact Assessment) 12

Moravskoslezský kraj omezení v podobě lesů 13

Moravskoslezský kraj oblasti vhodné pro větrné elektrárny 14

Moravskoslezský kraj CHKO a NP 15

Moravskoslezský kraj přírodní parky a rezervace 16

Moravskoslezský kraj ptačí oblasti 17

Moravskoslezský kraj evropsky významné lokality 18

Moravsoslezský kraj ochranné pásmo - letiště 19

Moravskoslezský kraj ochranné pásmo radary: mošnov 20

Moravskoslezský kraj - resumé Z celkové rozlohy Moravskoslezského kraje, tj. 5554 km2, je přibližně 5537 km2 nevhodných pro umístění větrných elektráren, což je 99,7%! Přání neumísťovat VTE do harmonické krajiny (?) nejednoznačný výklad, subjektivní hodnocení. Z hlediska kulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výjimečných kvalit nebo symbolického významu (např. mobilní operátoři?) 21

Co říkají fakta? Využitelnost u nových strojů je 20 25 %, nikoli 10 15 % jak se traduje. Nestabilitu sítě v ČR nezpůsobujíčeské větrné elektrárny, ale toky elektřiny přes naše území dané nedostatkem přenosových kapacit mezi severem a jihem Německa. To platilo i pro poslední ohrožení české přenosové soustavy. Dle EWEA vznikají problémy s integrací větrných elektráren do elektrizační soustavy při jejich podílu nad 10% celkového instalovaného výkonu (v ČR cca 1700 MW). Zcela odlišné podmínky SRN a ČR Podíl VTE na celkovém instalovaném výkonu (18% x 0,7%) Rozptýlené zdroje, jináčlenitost terénu (nezačne a nepřestane foukat na celém území v jeden okamžik) 22

Důležitá doporučení závěrečné zprávy tzv. Pačesovy komise týkající se obnovitelných zdrojů 23

Často diskutované mýty okolo větrných elektráren 1. Větrné elektrárny jsou hlučné - neplatí pro moderní stroje 2. Větrné elektrárny hyzdí krajinu - nový technický prvek v krajině 3. Větrné elektrárny sníží turistickou návštěvnost určité oblasti - v zahraničí ne, proč v ČR ano?? 4. Větrné elektrárny plaší zvěř a zabíjí ptáky 24

Proč stavět a využívat větrné elektrárny? snížení produkce skleníkových plynů snížení znečištění životního prostředí prodloužení využitelnosti omezených zásob fosilních paliv nové zdroje elektrické energie decentralizace zdrojů rozvoj obcí 25

Větrná elektrárna jako smysluplný zdroj elektrické energie Výše výkupních cen pro elektrárny uváděné do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2009 pro různé zdroje spalování biomasy 2,57 4,49 Kč/kWh malé vodní elektrárny 2,70 Kč/ kwh větrné elektrárny 2,34 Kč/kWh bioplynové stanice 3,55 4,21 Kč/kWh geotermální energie 4,50 Kč/kWh fotovoltaika 12,89 Kč/kWh Zdroj: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/cr%20elektro/oz/cr_8-2008_oze-kvet-dz.pdf 26

Výkupní ceny z obnovitelných zdrojů vers. ceny silové elektřiny 27

Citlivé umístění větrných elektráren Rozumné využití území X Technické využití příprava projektů ve spolupráci s obcemi respektování požadavků obce průběžné informace o projektu 28

Karlštejn 29

Takto naše větrné elektrárny umisťovat nechceme! 30

Sem se také nehodí 31

Větrný park Dukovany 32

Zelená energie Zelená energie je projektem Skupiny ČEZ, který umožňuje odběratelům vyjádřit svou zodpovědnost vůči životnímu prostředí a osobně podpořit rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. Tyto zdroje jsou zajímavou a ekologicky citlivější alternativou spalování fosilních paliv, kterých neustále ubývá. Odběratelé přispějí symbolickým desetníkem za každou odebranou kilowatthodinu elektřiny. My přidáme stejnou částku ze svého a společně podpoříme prospěšné ekologické projekty z oblasti výzkumu, vzdělávání a užití energie z obnovitelných zdrojů. O rozdělení prostředků rozhoduje nezávislý poradní orgán Rada Zelené energie. Základní podmínkou pro získání podpory z fondu Zelené energie je neziskový charakter projektu. Peníze nesmí být použity ke komerčním účelům. Žádosti musí obsahovat podrobný popis nebo stavební projekt společně s harmonogramem realizace. V případě výzkumu a vzdělávání je třeba také popsat přínos pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a pozitivní dopady na životní prostředí. Žadatelé z řad neziskových organizací, škol, samospráv a vědeckých institucí podávají žádosti od 1. října do 31. prosince 2008 formulářem "Žádost o příspěvek z prostředků Zelené energie". 33

Rada Zelené energie Rozdělováním finančních prostředků vybraných prodejem Zelené energie je pověřena Rada Zelené energie, nezávislý poradní orgán. Odborné znalosti členů Rady a jejich nezávislost má zajistit, aby z peněz Zelené energie byly podpořeny smysluplné projekty rozvoje obnovitelných zdrojů, které přinesou hmatatelné výsledky. Kromě rozdělování peněz mezi přihlášené projekty Rada dohlíží na realizaci podpořených projektů a jednou ročně sestavuje zprávu pro zákazníky Zelené energie o bilanci vybraných prostředků a jejich rozdělení. Členové Rady Zelené energie Prof. Ing. Josef Tlustý, CSc vedoucí Katedry elektroenergetiky FEL ČVUT a předseda Rady Zelené energie RNDr. Libor Ambrozek předseda ČSOP Čestmír Klos redaktor týdeníku Euro Ing. Josef Sedlák generálníředitel ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Ing. Jindřich Horáček, Ph.D. vedoucí správy CHKO Český les 34

Podporované projekty Za rok 2007 přišlo celkem 108 žádostí o finanční podporu z Fondu Zelené energie. V roce 2008 rozděleno téměř 6 mil. korun na 15 projektů rozvoje obnovitelných zdrojů. Projekty v roce 2008 (Top 5 podpořených nejvyšší částkou) Seznam projektů získávajících finanční příspěvek z Fondu Zelené energie. Žadatel Projekt Kategorie Dar (tis. Kč) 1. Občanské sdružení TŘI Čerčany - Hospic Dobrého Pastýře výstavba - 800 2. VŠB Technická Universita Ostrava - Čištění energoplynu výzkum - 680 3. Armáda spásy,havířov - Azylový dům - tepelné čerpadlo výstavba - 677 4. VOŠ a SPŠ Varnsdorf - Sociální fotovoltaický systém osvěta - 500 5. ÚVVP Praha - Optimalizace provozu bioplynových stanic výzkum - 450 35

Informační centrum Obnovitelné zdroje Informační centrum Obnovitelné zdroje a vodní elektrárna na Labi v Hradci Králové poskytují poutavý přehled o ekologicky čisté energii. - Technická rarita: téměř stoleté generátory - Secesní skvost uprostřed Hradce Králové - Čtvero čistých zdrojů energie - Interaktivní ráj pro děti i dospělé Informační centrum je otevřeno celoročně v pracovní dny od 9 do 16 hodin, kromě Nového roku, Velikonočního pondělí, Štědrého dne a Silvestra. Návštěvu skupin a návštěvu malé vodní elektrárny je nutné předem objednat. Adresa Informační centrum Obnovitelné zdroje Křižíkova 233 500 03 Hradec Králové Tel.: 492 110 160, 492 112 611, 725 781 564, 725 781 565 E-mail: infocentrum.oze@cez.cz 36

Závěr Děkuji za pozornost Josef Sedlák generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. se sídlem Křižíkova ul. 788, Hradec Králové 500 03 IČ : 25938924, DIČ : CZ25938924 Telefon: Sekretariát společnosti +420 492 112 821 Oddělení Rozvoj +420 492 112 847 E-mail: cezoze@cez.cz Internet: www.cez.cz 37