Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část VII. Trias. Rostislav Brzobohatý. Hen-výběrovka 09



Podobné dokumenty
Druhohory. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

DRUHOHORY (Mezozoikum) Trias ( milionů let)

HROMADNÁ VYMÍRÁNÍ V GEOLOGICKÉ MINULOSTI ZEMĚ

Druhohory. Veronika Honzová a Daniela Sodomková 8.B

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Biologie - Sekunda. porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů za použití osvojené

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19. Třídění organismů obratlovci

Kreatismus, eternismus, generatio spontanea, abiogeneze chemie-biochemie-biologická evoluce

Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část IV. Ordovik. Rostislav Brzobohatý. Hen-výběrovka 09

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Druhohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Biologie - Sexta, 2. ročník

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Anotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -

Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část X. Epistemologie hromadných vymírání a příčiny krizí

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG

Čas a jeho průběh. Časová osa

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

želva žlutohnědá želva obrovská želva bahenní želva sloní

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

Globální problémy - historická perspektiva Země. Doc. Kamil Zágoršek KGE

Všechny tři skupiny savců (vejcorodí, vačnatci a placentální savci) se vyvíjely současně. Thrinaxodon savcovitý plaz

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Mammaliologie = Theriologie. Lat. MAMMA = prsa Eng. Mammal = savec; Mammalogy = nauka o savcích Lat. Mammalia = savci; Mammaliologie = nauka o savcích

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

PREKAMBRIUM (prahory + starohory)



III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_06. Plazi

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE

VY_32_INOVACE_ / První organismy na Zemi První organismy na Zemi


DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_01. Obratlovci a jejich znaky

Biologické doklady klimatických změn

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Herrerasaurus. Období pozdního triasu před miliony let. Odkud ho známe? Jak vypadal? Krutý raný predátor PÁNI!

Zařazení materiálu: Přírodověda, 5. ročník. Šablona: Předmět: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Sada: Autor materiálu:

ZŠA MŠNOVÁCEREKEV LEPŠÍVÝUKA V NOVÉCEREKVI

nakreslila Iva Vyhnánková

řád: ŠELMY PSOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1

Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část VI. Karbon-perm. Rostislav Brzobohatý. Hen-výběrovka 08

I. Sekaniny1804 Přírodopis

Kytovci. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Tým ZŠ J. A. K. Blatná

ZŠ A MŠ NOVÁ CEREKEV LEPŠÍ VÝUKA V NOVÉ CEREKVI

Illustrations Iva Vyhnánková, 2007 Text Zdeněk Kukal, 2007 Česká geologická služba, 2007 ISBN

Seznam příloh: Skici 1, 2

Hadaikum. Starohory. Prahory. Prvohory. Druhohory. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory

Šablona: III/2. Pořadové číslo: 16. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Sada: VY_32_INOVACE_9IS

Amoniti. Zkameněliny. Víte, že?

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

11 přírodopisný seminář

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Název: Anatomické muzeum srovnávací anatomie

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Šablona č Přírodopis Plazi opakování. Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech.

PŘÍRODOPISNÝ SEMINÁŘ. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

řád: LASICOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1

Strunatci (Chordata)

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace

Plazi II. VY_32_INOVACE_3.14.Bi._Plazi_II. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Autor: Ing. Tkáč Ladislav

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Zoologie

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

řád: Vačnatci 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

Tektonika zemských desek

Přednáška Mohli žít lidé s dinosaury?

Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Savci

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt

9IS17P7 Plazi želvy. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS. Pořadové číslo: 17

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_10. Savci II.

Viry. Bakterie. Buňka

5.11 PĮÍRODOPIS (Biologie)

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Název materiálu: Vačnatci

Ryby nejpočetnější skupina obratlovců

Oceán a biotopy České republiky a jejich ekologie

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Vlastníma očima Encyklopedie PØÍRODY 2.0 Základní průvodce přírodou

Zkoumá organizmy minulých geologických dob, které se uchovaly v podobě fosílií + všechny jejich životní projevy.

Transkript:

Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část VII. Trias Rostislav Brzobohatý Hen-výběrovka 09

Život v mesozoiku Rostlinstvo: trias, jura a sp. křída převaha nahosemenných mezofytikum, svrchní křída - diverzifikace a dominance krytosemenných počátek kenofytika. 3. (moderní) mořská fauna dominují bivalvia a gastropodi, ustupují brachiopodi rozvoj moderních hub, mechovek, ježovek, nástup šestičetných korálů, nových korýšů (raci, krabi), panktonních foraminifer a kokolitek. Z obratlovců diversifikace paprskoploutvých ryb (Holostei, Teleostei), žraloků a mořských plazů (viz dále) Z 2. fauny si podržují významné postavení amoniti a belemniti. krabi ryby (vertebrata) mlži ježovky koráli (6tič.) mechovky Souše dominance dinosaurů, vzduch dominance pterosaurů Počátek mesozoika úsvit savců, jura nástup ptáků.

Poznámka: - během triasu a ještě během jury trvá jistý deficit O2 po P/T krizi. - někteří autoři hovoří až o 100 mil let. - plazi reagují podle některých hypotéz tak, že vytvářejí vzduchové vaky, které umožňují efektivní dýchání (Saurischia Dinosauria - Aves) - savci volí jinou strategii od cynodontů se jim mění hrudní koš (uspořádání žeber) a vyvíjí bránice (= lepší dýchání) doplněná mnohem později (od spodní křídy) vývojem placenty (=> výživa a energetická dotace mláděte v těle matky = rozvoj mozku, který tvoří jen 2 % váhy těla, ale spotřebovává 20% veškeré energie) Nástup placentálů spodní křída (~120 Ma, Čína, Eomaia, viz dále)

3 velké skupiny flóry (vyšší rostliny) v historii Země (paleofytikum, převaha kapraďorostů světle modrá; mesofytikum, převaha nahosemenných žlutá; kenofytikum, převaha krytosemenných tmavěji modrá) krytosemenné nahosemenné kapraďorosty

Mammalia Vyvíjejí se z pozdnětriasových synapsidů velikost a tvar myší nesoupeří s dinosaury v jejich nikách mléčné žlázy endotermie a homotermie další fyziologické a morfologické adaptace (bránice) během křídy divergence do dvou hlavních skupin: placentalia (mláďata v uteru až do narození) marsupialia (vačnatci) viz dále

FANEROZOIKUM Bkrize V.vymírání IV.vymírání trias III.vymírání II.vymírání I.vymírání

TRIAS (251-200 Ma)

TRIAS -štěpení Gondwany - rozšiřování Tethys - vznik mozambického zálivu - klima aridní, dtto jako v permu

Krajina v triasu (rozvoj mezofytika) jehličnany Voltzia, permotriasový jehličnan

Animalia - rozvoj skupin, které nebyli příliš postiženy předchozí krizí (bivalvia, gastropoda, ježovky, z obratlovců notosauři) - revitalizace skupin postižených předchozím vymíráním (brachiopoda poslední výraznější diverzifikace a poté už jen ústup; některé lilijice i planktonní (dtto pz), houby rozvoj v prostředí útesů, trvá během jury i křídy; amoniti ceratitový šev, Ophiceras: velké rozrůznění ~ 100 rodů, 3000 druhů), rozvoj belemnitů (dvoužábří hlavonožci) - nástup nových skupin do uvolněných nik (šestičetní koráli hlubokovodnější = žádná symbiosa, řasy); paprkoploutvé ryby (převah Holostei - mnohokostných), pokračují lalokoploutvé a dvojdyšné; moderní obojživelníci, žáby + ocasatí; z tekodontů vznikají šupinatí plazi a haterie, dinosauři (ještě v triasu diverzifikace), pterosauři ( v triasu nejsou významní), krokodýli (původně suchozemští), ichtyosauři, z therapsidů pak savci (Multituberculata, Docodonta, Trituberculata tzv. Prototheria) i Theria (živorodí,symmetrodonta) mozaiková evoluce. Objevují se i želvy (suchá země, nezatažitelný krk).

Charakterističtí zástupci mořských bezobratlých v triasu Rhaetina brachiopod, trias, Alpy Ceratites humboldtensis, amonit, trias, Německo Claraia clarai, mlž, typický pro spodní trias

Gerrothorax, sp. trias, Švédsko, cca 1 m, vráskozubí obojživelníci (Plagiosauria), obojživelníci se vracejí zpět do vody, zástupci tohoto rodu mohou trávit celý život ve vodě

Během triasu se: objevují žáby (tekodonti dávají vznik řadě nových skupin) a Lepidosauria Triadobatrachus massinoti, první žába Ticinosuchus, 2,5 m, vzpřímené končetiny (stehenní kost), krunýř-drobné destičky Planocephalosaurus (drobné ještěrkovité formy)

Ve vodách pokračují plesiosauři Pistosaurus (anatomický mezistupeň mezi notosaury a plesiosaury)

Euryapsidní mořští plazi Mosasauři (křída) -obrovští až 15 m - ploché tělo, ploutvovité končetiny -potrava ryby, hlavonožci Plesiosauři - jura křída, až 12 m - krátké tělo, dlouhý krk, ploutv. končetiny - potrava - ryby Ichtyosauři (Tr-K) - dlouhý rypák, rybovité tělo - konvergentní vývoj (delfíni, ryby) - vejcorodí?, živorodí Notosauři (Tr-J) - proudovité tělo, dlouhý krk - ancestrální vůči plesiosaurům Placodonti (trias) - krátký krk, tělo < 2m - život u dna - potrava - bezobratlí

Henodus, Placodontia, sv. trias konvergence se želvami Placodus - plakodont čistě triasoví vodní plazi, blízko u dna, potrava bezobratlí. Značnou část života však trávili na souši.

Ventrální pohled (plastron) Dorsální pohled Odontochelys semitestacea ozubená želva s polovičním krunýřem, svrchní trias, Jz Čína, ~ 220 Ma, krunýř vzniká expanzí páteře a žeber, nejprve plastron kryjící tělo zespodu (vodní život obrana před predátory zespodu) později i dorsální část krunýře (Chun-Li et al. 2008)

Nastupují i želvy suchá země, hrabaví, nezatažitelný krk Proganochelys trias, Německo

Tekodonti mají řadu forem směřujících k dinosaurům

Zubní aparát dokládá všežravce => pozice mezi masožravými a býložravými dinosaury -spodní trias (karn), Ischigualasto Fm. (Argentina), ~ 228 Ma Panphagia protos -nejbazálnější sauropodomorfní zástupce dinosaurií blízký štěpení saurischií na Theropoda a Sauropodomorpha => posledně jmenovaná skupina vzniká již během středního triasu (Alcober 2009)

Eoraptor, svrchní trias, nástup dravých dinosaurů

Protodinosauria (klasický problém oddělení) Herrerasaurus, svrchní trias Coelophysis, svrchní trias

Saltopus, Skotsko, svr. trias, 60 cm

Gracilisuchus, (Crocodylia), stř. trias, Argentina, cca 30 cm, drobný po dvou běhající krokodýl (vývojově stará čeleď)

Šupiny nebo peří?? padákový let? Longisquama insignis sv. trias, Kirgizie

zuby trikonodontů Megazostrodon (cca 12 cm, sp. jura, noční, hmyzožravý) patří k nejstarším známým savcům (Triconodonta) nastupujícím od sv. triasu

Změna palynospektra kolem hranice trias/jura (Newark, USA, Fowell,Olsen, 1993) TRIAS JURA rozsah jednotlivých druhů

Mizí: IV. Vymírání svrchní trias -konodonti, plakodonti, < notosauři, - až 76 % druhů (většinou mořské fauny, snížení diverzity lilijic, loděnek) - mizí 6 nadčeledí amonitů do jury přechází pouze 1 rod, -všechny evropské druhy bivalvií a ½ druhů ve světě vůbec, -v oblasti Alp plně rifové vápence. Na kontinentech nelze korelovat případné decimace s krizí mořskou, rovněž rostlinstvo zasaženo jen málo (koncem triasu pokles diverzity kapradin) Diskuse: - chybí vulkanismus, zalednění, impakty, žádné výkyvy křivek izotopů terrestrické příčiny krize redukce mořských oblastí svrchnotriasovou regresí a následnou transgresí (anoxie), v závěru triasu poklesla koncentrace volného kyslíku až na 12-10 %. Pozn. - stále málo informací, nejméně prozkoumaný event z Big Five, v poslední době uvažována možná souvislost mezi Manicouagan impaktem (kráter Britská Kolumbie, 214+- 1 Ma) viz vysoké poměry izotopu He3 v černých břidlicích svr. triasu (Stuart et al. 2007).

Použité prameny: Benton, M.J., 1997: Vertebrate Palaeontology. Chapman & Hall, pp.452. London. Cortillot, V., 1999: Evolutionary Catastrophes, The Science of Mass Extinction. Cambridge University Presss, pp.173, Cambridge (UK). Gould J.S. (ed.), 1998: Dějiny planety Země. Knižní klub, Columbus, pp. 256, Praha. Hallam, A., Vignall, P.B., 1997: Mass Exctinctions and their Aftermath. Oxford Univ. Press, pp. 320. Oxford. Kalvoda, J., Bábek, O., Brzobohatý, R., 1998: Historická geologie. UP Olomouc, pp. 199. Olomouc. Lovelock, J. Gaia, živoucí planeta. MF, MŽP ČR, Kolumbus 129, pp. 221. Praha. Margulisová, L. 2004: Symbiotická planeta, nový pohled na evoluci. Academia, pp. 150. Praha. Pálfy, J., 2005: Katastrophen der Erdgeschichte globales Aussterben? Schweizerbart. Ver. (Nägele u. Obermiller), pp. 245, Stuttgart. Paturi, F. X., 1995: Kronika Země. - Fortuna Print, pp. 576. Praha. Pokorný, V. a kol., 1992: Všeobecná paleontologie. UK Praha, pp. 296. Praha. Raup, D.M.,1995: O zániku druhů. Nakl. LN, pp.187. Praha. Internet různé databáze (především obrazová dokumentace)