Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18. ledna 2013 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie Rozmanitost živých organismů Výstižný (stručný) popis způsobu použití výukového materiálu ve vyučování: prezentace pomocí IT techniky Obojživelníci Obojživelníci jsou přechodnou skupinou mezi vodními a plně suchozemskými obratlovci. Jejich dospělá stádia mohou žít na souši. Rozmnožování většiny druhů je vázáno na vodní prostředí. Vývin probíhá přes larvální stádium pulce. Archegosaurus a Branchiosaurus Ichthyostega stensidei obojživelníci z Prvohor (originál Zdeněk Burian)
Kůže obojživelníků je holá a propustná pro vodu. Výskyt obojživelníků je proto omezen na vlhké biotopy. Potřebu vody kryjí příjmem pokožkou, obojživelníci nepijí. Pokožka, která jen slabě rohovatí, se v určitých intervalech obměňuje. Tento proces se nazývá svlékání. Kostra obojživelníků je převážně zkostnatělá. Mozek se vyznačuje větším rozvojem koncového mozku ve srovnání s rybami. Ze smyslů je zvláště u žab dobře vyvinutý zrak a sluch. U larev obojživelníků a některých ocasatých žijících trvale ve vodě je zachován proudový orgán obdobné stavby a funkce, jakou má u ryb. Trávicí trubice je krátká. Všichni dospělí obojživelníci jsou masožravci. Zuby jsou drobné, nerozlišené a obnovují se po celý život. Většinou dobře vyvinutý jazyk hraje důležitou roli při chytání potravy. Trávicí trubice je členěna na hltan, jícen, žaludek, střevo a konečník, který ústí do kloaky. V larválním stádiu dýchají obojživelníci žábrami, v dospělosti u většiny převažuje plicní dýchání. Ve všech stádiích je však mimořádně významný podíl kožního dýchání, které u našich žab přezimujících pod vodní hladinou vod zajišťuje za minimální aktivity a nízkých teplot veškerou potřebu kyslíku. V dýchacích cestách žab je umístěn hlasový orgán. Hlas samců je zesilován pomocí často vychlípitelných rezonančních měchýřků. Srdce obojživelníků je rozděleno na dvě předsíně a jednu komoru a dochází v něm k mísení okysličené a odkysličené krve. Vylučovacími orgány jsou ledviny. Močový měchýř vyúsťuje do kloaky. Pro žáby je typické vnější oplození. Vajíčka jsou kladena nejčastěji v pásech nebo shlucích, případně jednotlivě. Zvláštní způsob vnitřního oplození nalézáme u většiny ocasatých obojživelníků. Samec vypouští shluk spermií ve slizovitém obalu, takzvaný spermatofor. Samice ho nasává okrajem kloaky. Čolci jsou vejcorodí, u našich mloků se oplozená vajíčka vyvíjejí v těle samice a rodí se živé larvy. U ocasatých je znám jev neotenie, kdy jedinec s larválními znaky má pohlavní orgány a je schopen rozmnožování (např. axolotl mexický). Žijící druhy obojživelníků řadíme do tří řádů. Jsou to červoři, mloci a žáby.
Žabí vajíčka Červoři žijí v tropech celého světa, nejčastěji zahrabáni v půdě nebo ve vodě. Jejich tělo nemá nohy a povrch je členěn příčnými kruhovitými zářezy. Mohou dorůstat i metrové délky. Mloci jsou ocasatí obojživelníci válcovitého těla s dlouhým ocasem a se dvěma páry přibližně stejných končetin. Velemlok obrovský dorůstá až 1,5 m délky a žije v Japonsku. V naší fauně jsou zastoupeni mlokovití mlokem skvrnitým a čolky. Čolek alpský Trnočolek šanjing
Čolek ohňobřichý Čolek velký Axolotl mexický larva (albinotická forma) Mlok černý Mlok skvrnitý Žáby. Nejvíce druhů obývá vlhké tropické oblasti. U řady zejména tropických žab se vyvinuly velmi složité způsoby péče o potomstvo. Zahrnují například nošení vajíček na hřbetě samice ve zvláštních kožních záhybech nebo v ozvučných měchýřcích. U nás žijí kuňky, ropuchy, skokani apod. Pralesnička Rosnička
Různé druhy ropuch a skokanů Použitá literatura: PAPÁČEK, CSc, Doc. RNDr. Miroslav; MATĚNOVÁ, Mgr. Vlasta; MATĚNA, CSc, RNDr. Josef. Zoologie. Praha: Scientia, spol. s r.o. pedagogické nakladatelství, 1994, ISBN 80-85 827-57-3. Str. 135-142. Obrázky: Ing. Tkáč Ladislav, 2012 Otázky: 1. Jak se rozmnožují obojživelníci? 2. Co znamená svlékání u obojživelníků? 3. Jakým způsobem dýchají obojživelníci? 4. Co je to neotenie? 5. Které řády patří do obojživelníků?