POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Od zemědělce až na stůl spotřebitele: bezpečné a zdravé potraviny pro všechny Bezpečnost potravin Efektivní ochrana lidského zdraví a zájmů spotřebitelů
OBSAH Proč potřebujeme evropskou politiku bezpečnosti potravin... 3 POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice Politiky Evropské unie, která prezentuje činnost EU v různých oblastech, důvody jejích opatření a jejich výsledky. Elektronické verze publikací najdete na této internetové stránce: http://europa.eu/pol/index_cs.htm http://europa.eu/!kc38xk Jak EU postupuje... 5 Čím se evropská politika bezpečnosti potravin zabývá... 6 Výhled do budoucna.... 15 Další informace.... 16 Jak funguje Evropská unie Evropa ve 12 lekcích Evropa 2020 Evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bankovnictví a finance Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální média Mezinárodní spolupráce a rozvoj Migrace a azyl Námořní záležitosti a rybolov Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Spotřebitelé Spravedlnost, základní práva a občané Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí Politiky Evropské unie: Bezpečnost potravin Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Informace pro občany 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v listopadu 2014 Ilustrace na obálce a na str. 2: istockphoto.com/oliver Hoffmann 16 s. 21 29,7 cm ISBN 978-92-79-42435-9 doi:10.2775/77230 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.
B E Z P E Č N O S T P O T R A V I N 3 Proč potřebujeme evropskou politiku bezpečnosti potravin Naší nejdůležitější zdravotní i ekonomickou prioritou je ochrana zdraví lidí, zvířat a rostlin ve všech fázích výroby potravin. Díky evropské politice bezpečnosti potravin mají občané Unie k dispozici bezpečné a výživné potraviny vyprodukované ze zdravých rostlin a zvířat. Zároveň tato politika umožňuje potravinářskému průmyslu (největšímu výrobnímu odvětví v EU, které zaměstnává nejvíce lidí) fungovat za co možná nejlepších podmínek. Politika EU přispívá k ochraně zdraví během celého zemědělsko potravinářského řetězce (všechny fáze výroby potravin od zemědělství až po spotřebu), a to díky prevenci kontaminace potravin, prosazování hygieny potravin a šíření informací o potravinách, zdraví rostlin a zvířat i jejich dobrých životních podmínek. Stanovila si tři hlavní cíle: zajistit bezpečnost a výživnou hodnotu potravin i krmiv, zajistit výborný zdravotní stav zvířat a jejich dobré životní podmínky a vysokou úroveň ochrany rostlin, zajistit vhodné a transparentní informace o původu, obsahu, označování a používání potravin. Zajišťování kvality potravin je společným úkolem, protože mnoho potravin, které konzumujeme, pochází ze zahraničí. Evropská unie je totiž jednotným trhem, kde lze zboží volně prodávat, což platí i pro potraviny. To poskytuje spotřebitelům mnohem větší výběr a nižší ceny díky větší konkurenci v porovnání se situací, kdy by potraviny mohly být prodávány pouze v dané zemi. Zároveň to však znamená, že nejdůležitější pravidla jakosti a bezpečnosti musí být stanovena podle celoevropských právních předpisů. Pokud by měl být každý výrobek kontrolován v každé zemi podle různých pravidel, žádný volný obchod by neexistoval. Různá pravidla by také znamenala, že producenti v některých zemích by získali nespravedlivou konkurenční výhodu. Zemědělská politika jako celek patří navíc mezi pravomoci EU, což Unii umožňuje ovlivňovat kvalitu a bezpečnost potravin prostřednictvím pravidel a ekonomické podpory, které byly dohodnuty. Na základě předpisů EU jsou evropští občané chráněni jedněmi z nejpřísnějších norem bezpečnosti potravin na světě. Povinné kontroly se provádějí v rámci celého zemědělsko potravinového řetězce, čímž je zajištěno, že rostliny i zvířata jsou zdravé a potraviny i krmiva jsou bezpečné a vysoce kvalitní, že jsou náležitě označeny a že splňují přísné normy EU. Na moderním světovém trhu není dodržování těchto norem jednoduché. Mezi největší výzvy patří: předejít přenosu nemocí zvířat a rostlin do EU a jejich šíření po jejím území, zabránit přenosu nákazy ze zvířat na člověka. V současné době existuje více než 200 nemocí, které mohou být v potravinovém řetězci přeneseny ze zvířat na člověka (například salmonela), istockphoto/morganl Pravidla EU zajišťují bezpečnost potravin.
4 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E dodržovat společná pravidla ochrany spotřebitelů a předcházet nekalé soutěži v celé EU, zajistit zvířatům dobré životní podmínky, zajistit, aby spotřebitelé měli jasné, jednoznačné informace o obsahu a původu potravin, přispívat k tomu, aby lidem i v celosvětovém měřítku byly zajištěny dodávky nezávadných a kvalitních potravin: předpokládá se, že do roku 2030 bude třeba uživit 8 miliard lidí a že bude růst poptávka po stravě bohaté na maso. Světová produkce potravin se bude muset zvýšit alespoň o 40 % a 80 % tohoto nárůstu bude muset pocházet z intenzivnější rostlinné výroby. Pět zajímavostí o potravinové politice EU: Zemědělsko potravinářský průmysl je druhým největším hospodářským odvětvím EU, které poskytuje práci více než 48 milionům lidí a ročně přináší evropskému hospodářství přibližně 750 miliard eur. Na potravinách nesmí být uváděna zdravotní tvrzení, pokud tato tvrzení nebyla vědecky dokázána a schválena Evropskou komisí. Evropská politika v oblasti eradikace nákaz zvířat přispěla za posledních deset let ke snížení ročního výskytu bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) ze 2 124 případů na 18 případů. Díky tomu, že EU zavedla programy kontroly salmonely u drůbeže, klesl výskyt této nemoci u lidí v období 2007 až 2011 o 60 %. Evropská unie je největším světovým producentem osiva: 60 % světového vývozu semen a reprodukčního materiálu rostlin pochází z EU.
B E Z P E Č N O S T P O T R A V I N 5 Jak EU postupuje Základní zásady evropské politiky bezpečnosti potravin jsou vymezeny v tzv. obecném potravinovém právu EU, které bylo přijato v roce 2002. Jeho obecným cílem je usnadnit volný obchod potravin ve všech zemích EU zajištěním stejných výhod plynoucích z důsledné ochrany spotřebitelů ve všech členských státech. Potravinové právo EU se zabývá celou řadou otázek týkajících se potravin obecně, ale zejména jejich bezpečnosti, včetně informací o potravinách a dobrých životních podmínek zvířat. Zahrnuje všechny části potravního řetězce od krmiva pro zvířata a výroby potravin až po jejich zpracování, skladování, přepravu, dovoz a vývoz a také maloobchodní prodej. Přínosem tohoto komplexního přístupu je, že všechny potraviny i krmiva vyrobené a prodávané v EU lze vysledovat od zemědělce až na stůl spotřebitele a že zákazníci jsou řádně informováni o složení potravin. Potravinové právo EU rovněž stanovuje zásady pro analýzu rizika. V zájmu náležité ochrany lidí, zvířat a životního prostředí tyto zásady určují, kdo by měl provádět vědecké a technické hodnocení, kdy a jak. Tento společný přístup zajišťuje uplatňování minimálních norem v celé Unii. Pomáhá zemím EU předcházet nemocem a zamezit jejich šíření a řešit bezpečnostní rizika spojená s potravinami a krmivy koordinovaným, účinným a nákladově efektivním způsobem. Základní zásady Potravinové právo EU je založeno na těchto společných zásadách, které musí uplatňovat všechny členské státy: ochrana veřejného zdraví, zdraví rostlin, zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, analýza rizika a nezávislé vědecké poradenství, preventivní opatření, vysledovatelnost původu všech výrobků, transparentnost a jasné, jednoznačné informace o potravinách a krmivech, jasně vymezená odpovědnost všech aktérů v zemědělsko potravinářském řetězci (jejich hlavní odpovědností je zabezpečovat dodávky bezpečných potravin na trh), přísná kontrola a pravidelné inspekce, školení a další vzdělávání.
6 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Čím se evropská politika bezpečnosti potravin zabývá Spotřebitelé v EU by si měli být jisti tím, že potraviny, které nakupují, jsou bezpečné. První evropská pravidla o hygieně potravin byla zavedena v roce 1964. Od té doby se z nich stal aktivní, vzájemně provázaný a komplexní nástroj k ochraně zdraví lidí, zvířat i rostlin a také životního prostředí. Pomáhají také zajišťovat hladký obchod s potravinami a krmivy. Preventivní opatření a vědecké poradenství Potravinová politika EU je založena na vědeckých poznatcích a důkladném posuzování rizik. Orgány EU se řídí prací vědeckých výborů a nezávislým vědeckým poradenstvím agentur, jako je například Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). EFSA byla založena v roce 2002 a sídlí v italské Parmě. Vyhodnocuje rizika určitých potravin předtím, než mohou být v EU prodávány. Poskytuje také vědecká doporučení Evropské komisi i členským státům Unie, která jim pomáhají přijímat účinná rozhodnutí týkající se ochrany spotřebitelů. Hraje rovněž významnou úlohu, pokud musí EU rychle reagovat na krize týkající se bezpečnosti potravin. Kontroly Podle pravidel EU se provádějí důsledné kontroly, které mají zajistit, aby všechny produkty, jež do potravinového řetězce vstupují, splňovaly příslušné normy. Patří sem např. testy škodlivých reziduí veterinárních léčiv, pesticidů a kontaminujících látek, jako jsou dioxiny. istockphoto/pushlama Předpisy EU na ochranu lidí, zvířat a životního prostředí jsou založeny na vědeckém hodnocení. Inspektoři EU také navštěvují zemědělské podniky a firmy zabývající se výrobou potravin. Vnitrostátní orgány provádějí kontroly na hranicích EU a zajišťují, aby potraviny a zvířata pocházející ze zemí mimo EU splňovaly evropské normy. Přídatné a aromatizační látky Přídatné a aromatizační látky jsou chemické látky, které jsou záměrně přidávány do potravin, aby se zlepšila jejich chuť, textura a vzhled nebo prodloužila trvanlivost. Používání těchto produktů se řídí příslušnými předpisy, které zajišťují, aby nepředstavovaly žádné riziko pro lidské zdraví. Všechny přídatné látky používané v EU (včetně konzervantů, barviv a náhradních sladidel) jsou před uvedením na trh vědecky kontrolovány, aby se zajistila jejich nezávadnost pro lidské zdraví. To se provádí zvlášť pro každou přídatnou látku. Po schválení je jejich použití často omezeno na konkrétní množství v určitých potravinách. Předpisy EU také zaručují, že jakékoli použité přídatné látky musí být jasně označeny na balení produktu. Aromatizační látky mohou být v potravinách použity pouze tehdy, pokud bylo vědecky prokázáno, že nepředstavují žádné riziko pro zdraví spotřebitelů. V Evropské unii existuje více než 2 100 těchto látek a dalších 400 v současnosti analyzuje úřad EFSA. Bezpečné limity pro materiály určené pro styk s potravinami Pojmem materiály určené pro styk s potravinami se rozumí jakýkoli materiál, který přichází do styku s potravinami, jako jsou například obaly, stroje na zpracování potravin, příbory či nádobí. Předpisy EU stanovují základní požadavky na bezpečnost těchto materiálů. Veškeré látky používané při výrobě plastových obalů potravin musí být například zkontrolovány z hlediska bezpečnosti, než mohou být v rámci EU povoleny. Tuto kontrolu provádí úřad EFSA. Podle stávajících právních předpisů EU by materiály přicházející do styku s potravinami neměly vést k žádným chemickým reakcím, které by mohly změnit chuť, vzhled, konzistenci či vůni potravin nebo jejich chemické složení.
B E Z P E Č N O S T P O T R A V I N 7 Omezování doplňkových látek v krmivu a reziduí rostlinných a veterinárních výrobků Pravidla EU vyžadují, aby doplňkové látky v krmivu pro zvířata, veterinární léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin prošly před schválením úplným vědeckým hodnocením, které musí prokázat, že jsou bezpečné pro lidi, zvířata i životní prostředí. Pokud bezpečné nejsou, jsou zakázány. V některých případech jsou stanoveny maximální limity reziduí, které se mohou v krmivu vyskytovat. Zlepšování hygieny potravin Bakterie, viry a paraziti mohou představovat závažné riziko pro veřejné zdraví, pokud nejsou dodržovány přísné hygienické postupy. Známé příklady zahrnují onemocnění způsobená salmonelou u drůbeže, listerií v mléčných, masných a rybích výrobcích a infekcí nemoci šílených krav u skotu. Chránit občany před těmito riziky znamená, že pravidla EU musí dodržovat komplexní a koordinovaný přístup k hygieně potravin v celém potravinovém řetězci ve všech zemích Unie. Hlavní odpovědnost nesou samozřejmě firmy a osoby, které potraviny vyrábějí a prodávají. Proto je nutné, aby prováděly vlastní povinné kontroly. V roce 2003 zavedla EU programy kontroly salmonely u drůbeže ve všech členských státech. Tyto programy zajišťují vhodná a účinná opatření k odhalování a odstraňování salmonely a jiných zoonotických bakterií ve všech fázích výrobního řetězce. Preventivní kroky se přijímají především u primární produkce, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví. Kromě těchto kontrolních programů se rovněž přijímají další kontrolní opatření v potravinovém řetězci, během porážky, zpracování, distribuce, v maloobchodu a během přípravy potravin. Díky tomu klesl v období 2007 až 2011 počet istockphoto/simplycreativephotography případů salmonelózy u lidí o 60,5 % a počet případů způsobených nákazou ve vejcích a vaječných výrobcích ve stejném období klesl o 42,3 % (to představuje pokles z 248 epidemií na 143). ZAZNAMENANÉ PŘÍPADY A EPIDEMIE SALMONELY V EU (2007 2011) Případy salmonely S. enteritidis na 100 000 obyvatel 25 20 15 10 5 0 Případy S. enteritidis na 100 000 obyvatel Epidemie podkmenů salmonely z vajec a vaječných produktů 2007 2008 2009 2010 2011 Nižší kontaminace potravin Pravidla EU pro kontaminující látky vycházejí ze zásady, že jejich obsah by měl být na nejnižší možné úrovni, dosažitelné dodržováním správných pracovních postupů. Pro některé kontaminující látky (například dioxiny, těžké kovy, dusičnany) byly v zájmu ochrany veřejného zdraví stanoveny maximální limity na základě vědeckých doporučení. Podpora kvalitnější výživy Pět ze sedmi nejrizikovějších faktorů způsobujících předčasné úmrtí (vysoký krevní tlak, cholesterol, nadváha, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny a nadměrné požívání alkoholu) je v dnešní době spojeno s tím, co jíme a pijeme. Pravomoci týkající se opatření v oblasti veřejného zdraví, jež mohou tyto problémy řešit, mají jednotlivé země EU, nikoli Evropská unie. Některé iniciativy jsou však koordinovány na úrovni EU, například v rámci evropské akční platformy pro stravu, tělesnou aktivitu a zdraví či skupiny na vysoké úrovni pro otázky výživy a fyzické aktivity. Obě iniciativy slouží k setkávání představitelů z celé Evropy, kteří řeší zdravotní otázky související s výživou, jako je obezita nebo diabetes. 500 400 300 200 100 0 Počet epidemií Pravidla EU podporují komplexní a koordinovaný přístup k hygieně potravin.
8 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Potraviny pro specifické skupiny spotřebitelů istockphoto/brosa Lepší výživa pomáhá předcházet zdravotním rizikům. Podpora inovativních potravin Nové potraviny jsou potraviny nebo jejich složky, které v minulosti nebyly ve větší míře používány k lidské spotřebě. Podle právní definice EU nebyly používány před rokem 1997. Sem například patří Sucromalt, což je směs sacharidů (sladidel), která je bohatá na maltózu, či guarová guma (bílá látka podobná mouce, která se vyrábí z guarových bobů). Obě dostaly povolení k prodeji na trhu EU v roce 2010. Všechny nové potraviny nebo složky, jež mají povolení k prodeji v EU, byly vědecky posouzeny z hlediska bezpečnosti. Pokud úřady novou potravinu schválí, zahrnuje toto chválení zvláštní podmínky, jak může být používána a jak musí být označena. Jasné označení Pravidla EU pro označování potravin umožňují spotřebitelům, aby dostávali úplné a přesné informace o obsahu a složení potravin, což jim pomůže se při jejich nákupu kvalifikovaně rozhodovat. Potraviny musí být jasně označeny a toto označení musí obsahovat klíčové informace o alergenech a o výživové hodnotě (včetně energie, tuků, nasycených tuků, sacharidů, cukrů, bílkovin a obsahu soli). Etikety na potravinách rovněž obsahují informace o výrobci, prodejci, dovozci, podmínkách skladování a u některých potravin také o jejich přípravě. Nesmí existovat možnost je odstranit a musí být snadno viditelné, čitelné a srozumitelné. Některé potraviny určené konkrétním skupinám obyvatel, jako jsou kojenci a malé děti, podléhají přísnějším pravidlům, aby se zajistilo odpovídající nutriční složení a informace pro spotřebitele. Přesná zdravotní tvrzení Právní předpisy EU ohledně výživových a zdravotních tvrzení odkazují na případy, kdy výrobci chtějí například na etiketách nebo v reklamě prezentovat potraviny jako prospěšné zdraví. Příkladem jsou tvrzení typu přispívá ke správné funkci vašeho srdce nebo snižuje hladinu cholesterolu. To je povoleno pouze v tom případě, kdy je tvrzení vědecky podloženo a potvrzeno posudkem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Kromě 31 schválených výživových tvrzení povolila EU v květnu 2012 z více než 4 600 žádostí 222 zdravotních tvrzení. Podpora kvalitních a tradičních potravin Díky pravidlům pro označování produktů se mohou spotřebitelé rovněž orientovat v tom, které potraviny jsou ekologické, jakostní nebo vyráběné podle určitého postupu. Pro výrobky spojené se specifickým zeměpisným původem se používají zvláštní loga EU chráněné označení původu (CHOP) a chráněné zeměpisné označení (CHZO) a pro potraviny připravené nebo vyrobené tradičním způsobem zaručená tradiční specialita (ZTS). Všechny nebalené ekologické potraviny vyprodukované v EU mohou být označeny logem ekologického zemědělství, které zaručuje, že evropské normy pro ekologickou produkci byly splněny. istockphoto/dlewis33 Potraviny v EU musí být jasně označeny etiketami s informacemi o výživové hodnotě, obsahu a o jejich výrobě.
B E Z P E Č N O S T P O T R A V I N 9 Na konci roku 2012 existovalo 1 138 produktů zaregistrovaných jako CHOP, CHZO nebo ZTS například šampaňské (CHOP), parmská šunka (CHZO) nebo belgické pivo Gueuze (ZTS). POČET PŘÍPADŮ SALMONELY V EU 250 000 200 000 Podpora zdraví zvířat a omezování nákaz 150 000 100 000 Právní předpisy EU v oblasti zdraví zvířat vycházejí ze zásady, že prevence je lepší než léčba. Pro případ vypuknutí nákazy zvířat existují pohotovostní plány, které omezují její šíření, chrání ohrožená zvířata a omezují dopad krize na zemědělce, ekonomiku a celou společnost. 50 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Každý rok poskytuje EU finanční podporu na prevenci, kontrolu a sledování různých chorob zvířat. Sem patří programy očkování, pokusy na zvířatech, léčba a odškodnění za utracení. Celkově tyto programy úspěšně přispívají ke snižování výskytu různých nemocí v EU, včetně vztekliny, BSE a salmonelózy. Kromě toho začala EU v roce 2012 zkoumat úbytek včelstev a tzv. schmallenberský virus, což je nová nákaza, která napadá skot, ovce a kozy a poprvé se objevila v roce 2011. Pokud existuje podezření na propuknutí nákazy zvířat, musí se použít povinná kontrolní opatření EU. Mezi ně patří omezení pohybu, očkování a povinné utracení zvířat, aby se zabránilo šíření choroby. EU rovněž vytvořila zásoby očkovacích látek pro některé nákazy zvířat, které by se mohly rychle rozšířit. POČET PŘÍPADŮ BSE V EU 2 500 2 000 Zabránit rozšíření nákazy ze zvířat na člověka Zoonózy jsou onemocnění, jež se mohou přenést ze zvířat na člověka (např. salmonelóza či tuberkulóza) a představují velké nebezpečí pro veřejné zdraví. Pravidla EU zajišťují, že nemoci zvířat jsou pod kontrolou a že do potravinového řetězce se dostanou jen zdravá zvířata a produkty z nich. EU rovněž financuje výzkum zoonóz. Náklady EU na bezpečnost potravin Za posledních 10 let vynaložila EU 3,3 miliardy eur na svou politiku bezpečnosti potravin, včetně 2,2 miliardy eur na konkrétní programy eradikace nákazy zvířat. Plánovaný rozpočet EU na tuto politiku v období 2014 2020 činí 2,2 miliardy eur, které jsou rozděleny mezi tyto priority: eradikace chorob zvířat, 1 500 1 000 500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 evropský fond na mimořádné veterinární události, včetně referenčních laboratoří EU, programů odborné přípravy a očkovacích bank.
10 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E istockphoto/lillisphotography Dobré životní podmínky zvířat se považují za nezbytnou součást tzv. správné zemědělské praxe. To znamená, že zemědělci musí dodržovat minimální normy, aby získali nárok na podporu v rámci společné zemědělské politiky EU. Pro některá hospodářská zvířata existují další požadavky na dobré životní podmínky, například pro nosnice, u nichž EU zakázala používat neobohacené klecové chovy, kde nemají slepice dostatek prostoru pro hnízdění a hřadování. Životní podmínky slepic nosnic se řídí předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Zajistit výborný zdravotní stav zvířat Politika EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat vychází ze zásady stanovené ve Smlouvě o fungování EU, která uznává zvířata jako vnímající bytosti, tj. bytosti s vědomím. V čl. 13 této smlouvy se uvádí, že při stanovování a provádění politik Unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím. Normy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat patří mezi nejvyšší na světě a vycházejí z principu těchto základních svobod: právo na vyhovující životní podmínky, na život bez hladu a žízně, strachu a tísně, bolesti, zranění a nemocí a právo projevovat přirozené chování. Od té doby, co byla v roce 1974 zavedena první pravidla týkající se dobrých životních podmínek zvířat, byla politika EU rozpracována do té míry, aby řešila celou řadu otázek. Patří sem zákaz zkoušení kosmetických výrobků a kosmetických přísad na zvířatech a zvláštní pravidla pro zacházení se zvířaty při porážce. Existují rovněž přísná pravidla týkající se přepravy zvířat, například pro přepravu trvající déle než 8 hodin, která se může uskutečnit pouze v úředně schválených vozidlech se systémem palubního sledování teploty a rozvodu vody. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti živých zvířat a potravin a krmiv živočišného původu Každý den je v EU převážena řada zásilek živých zvířat i živočišných produktů, které musí přísně dodržovat určité postupy. Evropský obchodní řídicí a expertní systém (TRACES) je systém, který sleduje živá zvířata a potraviny a krmiva živočišného původu od jejich vstupu do EU až po jejich konečný prodej. Spojuje veterinární orgány v celé Evropské unii i za jejími hranicemi a umožňuje veterinárním službám a podnikům rychle reagovat na situace, kdy je ohroženo zdraví. V případě potřeby jsou produkty rychle staženy z prodeje. Součástí požadavků EU na vysledovatelnost je, že skot, prasata, ovce a kozy musí být označeny identifikačním číslem na celý život. To pomáhá orgánům veterinární péče vysledovat jejich pohyb v případě vypuknutí nákazy. Všechna živá zvířata a celá řada produktů živočišného původu, jež vstupují na území Unie, musí také mít oficiální veterinární osvědčení, na kterém je uvedeno, že splňují základní veterinární požadavky EU. istockphoto/brianajackson Hospodářská zvířata v EU musí být opatřena visačkou, aby bylo možné zpětně zjistit jejich původ.
B E Z P E Č N O S T P O T R A V I N 11 Snadnější cestování s domácími mazlíčky Pravidla EU zajišťují bezpečné a spolehlivé cestování s kočkami, psy a fretkami do jiných zemí Unie. V roce 2004 zavedla EU tzv. pas zvířete v zájmovém chovu. Jedná se o doklad, který obsahuje všechny nezbytné informace o totožnosti zvířete a jeho zdravotním stavu, včetně údajů o očkování, testech nebo ošetření proti parazitům. To napomáhá zabraňovat šíření nákaz, jako je třeba vzteklina. Do systému je také zahrnuta Andorra, Monako, Norsko a Švýcarsko. istockphoto/andreasreh Podpora mezinárodních norem ohledně dobrých životních podmínek zvířat Evropská unie úzce spolupracuje s celosvětovými subjekty, jako jsou Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) či Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), aby zvýšila informovanost lidí a podpořila mezinárodně uznávané normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. EU rovněž prosazuje tyto zásady, když dojednává a uzavírá obchodní dohody s ostatními zeměmi světa. Zdraví rostlin má zásadní význam pro dodržování celkové bezpečnosti potravin v EU. Zastavení šíření škůdců Produkce plodin v EU představuje ročně 205 miliard eur. Investice do zdraví rostlin jsou proto nezbytné k zajištění udržitelného a konkurenceschopného zemědělství, zahradnictví a lesnictví. Bez rostlinolékařských předpisů EU by zemědělské, zahradní a lesní plodiny byly vystaveny řadě zdravotních hrozeb, což by mělo vážné hospodářské důsledky. Například produkce citrusových plodů (v hodnotě 4 miliard eur) by byla vážně ohrožena, kdyby se do EU rakovina těchto stromů dostala. Tento škůdce byl nedávno zjištěn ve Spojených státech, kde jeho zničení a kompenzace zemědělcům stály v přepočtu více než 800 milionů eur. Předpisy EU pomáhají chránit plodiny proti škůdcům prostřednictvím přísných dovozních požadavků a podmínek pro pohyb uvnitř EU. Existují rovněž pravidelné kontroly během vegetačního období a ihned po sklizni. Zajištěno je také to, aby přípravky na ochranu rostlin proti škůdcům nepředstavovaly riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Ochrana reprodukčního materiálu rostlin Rozmnožovací materiál rostlin (osiva a sadby) představuje základní prvek zemědělství, zahradnictví a lesní produkce. Jako první článek potravinového a krmivového řetězce má značný dopad na biologickou rozmanitost, kvalitu a zdraví plodin. V roce 2012 bylo pro účely uvedení na trh EU zaregistrováno 19 580 odrůd zemědělských plodin a 18 450 odrůd zeleniny. V tomtéž roce měl trh EU s obchodním osivem hodnotu přibližně 6,8 miliardy eur více než 20 % celkového celosvětového trhu s obchodním osivem. Okolo 60 % světového vývozu semen pochází z EU. Toto odvětví je navíc vysoce inovativní a investuje hodně do výzkumu. Evropská unie vytvořila systém, který uděluje práva duševního vlastnictví pro nové odrůdy rostlin (tzv. odrůdová práva Společenství). Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství představuje globální rámec pro přístup k rostlinným genetickým zdrojům. Ratifikovala ji EU i všechny země Unie. Důležitou součástí smlouvy je Standardní dohoda o poskytování genetických zdrojů (SMTA). Jedná se o vzorovou smlouvu mezi dvěma soukromými subjekty, kde první strana přiznává druhé straně právo používat některé genetické zdroje a obě strany souhlasí s tím, že se podělí o zisk, pokud produkty vzniklé z tohoto materiálu budou uvedeny na trh. Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích obsahuje více než 1,5 milionu vzorků a každoročně je na základě SMTA poskytnuto 444 000 genetických zdrojů.
12 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Přísný systém povolování geneticky modifikovaných organismů a jejich uvádění na trh Geneticky modifikované organismy (GMO) jsou organismy, jejichž genetické znaky jsou uměle pozměněny, aby získaly nové vlastnosti. Jedná se například o rostliny nebo plodiny odolné vůči suchu, tolerantní vůči herbicidům či určitému hmyzu nebo plodiny se zlepšenou výživovou hodnotou. Uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh EU podléhá přísné kontrole. GMO lze v Unii používat jen tehdy, pokud jsou povoleny předem. Povolení je vydáno pouze poté, co jsou označeny za bezpečné pro člověka, zvířata a životní prostředí. Po schválení musí být i nadále sledovány kvůli jakýmkoliv nepředvídaným účinkům. GMO lze povolit pro použití v potravinách a krmivech nebo pro pěstování zemědělských plodin. Žádosti se zpracovávají na úrovni EU postupem stanoveným v příslušných právních předpisech EU. Ten zahrnuje posouzení žádosti ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a také vnitrostátních orgánů členských států EU. Komise může navrhnout povolení GMO pouze tehdy, pokud je posouzení rizika provedené EFSA příznivé. O povolení navrženém Komisí hlasují členské státy v rámci regulativního výboru. I když je GMO schváleno na úrovni EU, mohou členské státy v případě vážného ohrožení zdraví nebo životního prostředí přijmout ochranná opatření na vnitrostátní úrovni. Jakýkoli výrobek obsahující povolené GMO nebo se z nich skládající či vyrobený musí být označen, s výjimkou případů, kdy je nevyhnutelná a nezáměrná přítomnost GMO nižší než 0,9 %. Toto pravidlo neplatí pro produkty získané ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovanými organismy. Komise zpracovává výhledovou studii Označování produktů bez GMO, aby posoudila potenciální potřebu harmonizace v této oblasti. Seznam geneticky modifikovaných organismů povolených k požívání v EU je k dispozici na internetové adrese: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/ index_en.cfm Bezpečné používání pesticidů Přípravky na ochranu rostlin, které se obvykle označují jako pesticidy, se především používají na ochranu plodin před škůdci a chorobami. Jejich použití je v EU přísně regulováno, aby se zajistilo, že chemické látky v nich obsažené nemají žádné nežádoucí vedlejší účinky na EU stanovuje limity ohledně množství povolených reziduí pesticidů v potravinách a krmivech. lidi ani na životní prostředí. Žádné přípravky na ochranu rostlin nesmí být v zemích EU používány ani prodávány, dokud není jejich bezpečnost důkladně posouzena za předepsaných podmínek k použití. Účinné látky používané v přípravcích na ochranu rostlin podléhají přísnému schvalovacímu procesu, který si vyžaduje důkladné hodnocení úřadem EFSA ohledně jejich dopadu na lidské zdraví, zdraví zvířat a na životní prostředí. Na základě posudku EFSA Evropská komise rozhodne, zda může být daná látka schválena k použití v EU. Vzhledem k velké různorodosti zemědělských potřeb, jakož i klimatických a environmentálních podmínek v Unii, leží na každém členském státu konečná odpovědnost, zda přípravky na ochranu rostlin obsahující schválené účinné látky povolí a bude kontrolovat jejich uvádění na trh. Za zvláštních okolností může Evropská komise možnost použití účinné látky výrazně omezit, pokud je nezbytné se harmonizovaným způsobem zaměřit na řešení určitých rizik, která by mohla ohrozit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí i zvířat a také životního prostředí. Předpisy EU ohledně pesticidů také obsahují tzv. maximální limity reziduí, které stanovují úroveň reziduí pesticidů v potravinách a krmivech. Účinné systémy včasného varování Evropský systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF), který byl spuštěn v roce 1979, umožňuje rychlé a efektivní sdílení informací o potravinách a krmivech mezi všemi zúčastněnými subjekty na úrovni státu i celé EU. Pomáhá zemím jednat rychle a koordinovaně, aby se předešlo rizikům dříve, než mohou poškodit spotřebitele (nařídí například stažení produktů z prodeje). V roce 2012 bylo prostřednictvím RASFF předáno 3 424 oznámení. Více než polovina z nich se týkala toho, že úřady zabránily možnému dovozu na vnějších hranicích Unie, neboť produkty nesplňovaly evropské normy bezpečnosti potravin. istockphoto/stoykosabotanov
B E Z P E Č N O S T P O T R A V I N 13 RASFF umožňuje EU rychle reagovat a chránit tak spotřebitele. Například v roce 2011 se jednalo o případ bakterie E. coli a v roce 2013 zase některé země EU našly koňské maso v produktech, které byly označeny jako maso hovězí. Kontroly tehdy začaly ještě téhož dne. EU od té doby navrhla nový akční plán proti podvodům v potravinářství, včetně přezkoumání účinnosti kontrol a přísnějších finančních sankcí. V podobném duchu zase EUROPHYT slouží jako systém včasného varování pro rostlinné produkty, které vstupují do EU, a obchoduje se s nimi. Tento systém pomáhá předcházet zavlečení a šíření chorob rostlin a jejich škůdců. Dodržování norem: pravidelné kontroly v rámci EU Za bezpečnost potravin, které se uvádějí na trh, zodpovídají primárně hospodářské subjekty. K dodržování striktních norem EU pro potraviny a krmiva výrazně přispívají přísné a pravidelné úřední kontroly prováděné orgány členských států EU. Úřední kontroly se týkají prosazování pravidel. Kontroly pravidelně provádějí kvalifikovaní, nezávislí a nestranní zástupci orgánů, a to u všech provozovatelů, kteří se nacházejí v daném zemědělsko potravinářském řetězci. Používají nejmodernější techniky a metody a pro jakékoliv zkoušky nebo analýzy potřebné k ověření dodržování pravidel využívají širokou síť oficiálních laboratoří. Kontroly jsou v EU prováděny pravidelně, aby se zajistila bezpečnost potravin. Inspektoři Potravinového a veterinárního úřadu (FVO) Evropské komise provádějí audit vnitrostátních orgánů a kontrolují, zda jsou pravidla EU plněna ve všech zemích Unie. Pracují také v zemích, které se připravují na členství v EU, a v zemích, které vyvážejí zvířata, rostliny, potraviny a krmiva do EU. Úřední kontroly na hranicích EU Kontroly rostlin, zvířat, potravin a krmiv na hranicích Unie jsou nezbytné k ochraně zdraví zvířat, rostlin a lidí. Je také nutné zajistit, aby všechny dovážené produkty splňovaly normy EU a mohly být uvedeny na trh Unie. Hraniční kontroly jsou přizpůsobeny různým produktům a komoditám tak, aby eliminovaly možné nebezpečí pro zdraví. Například zásilky živých zvířat nebo rostlin mohou vstupovat do EU pouze na určených místech a poté, co úspěšně prošly zvláštními kontrolami. Přísné kontroly rovněž platí pro některé potraviny, krmiva a produkty živočišného původu (například vlnu, kůži, embrya, vedlejší produkty živočišného původu). Většina těchto komodit musí být doprovázena zvláštními zárukami, pokud jde o jejich zdravotní stav (například veterinárním nebo fytosanitárním osvědčením). Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin Cílem této strategie EU je rozšířit znalosti a povědomí o právních předpisech EU v oblasti potravin, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Zaměřuje se na osoby odpovědné za úřední kontroly na všech stupních potravinového řetězce uvnitř i mimo EU. Program vznikl v roce 2006 a od té doby bylo v jeho rámci vyškoleno 30 000 kontrolních pracovníků ze 180 zemí ve více než 30 různých tématech. Výzkum istockphoto/marcopasqualini Od roku 2002 bylo vynaloženo značné úsilí na výzkum EU týkající se bezpečnosti potravin a zdraví zvířat a rostlin. Tento výzkum se zabývá řadou témat, jako jsou nemoci související s alergiemi na potraviny, vliv krmiv pro zvířata na lidské zdraví nebo environmentální dopad některých výrobních metod.
14 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Celosvětová spolupráce Evropská unie spolupracuje se svými hlavními obchodními partnery a mezinárodními organizacemi, aby podpořila svou politiku bezpečnosti potravin a zajistila, že veškerý dovoz ze třetích zemí splňuje stejné normy. Jedná se například o Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), s níž EU spolupracuje na projektu Mezinárodní sítě úřadů pro potravinovou bezpečnost (INFOSAN). Tuto síť tvoří vnitrostátní kontaktní místa ve více než 160 zemích, která přijímají od Světové zdravotnické organizace informace ohledně otázek bezpečnosti potravin a předávají je dál v jednotlivých zemích. Zabezpečení potravin lidem na celém světě, rozvojová a humanitární pomoc Evropská unie rovněž velkou měrou přispívá ke spolehlivým dodávkám potravin v celosvětovém měřítku. Zejména se snaží zajistit, aby otázky výživy byly součástí rozvojové, vzdělávací a zdravotní politiky. Evropská unie spolupracuje s rozvojovými zeměmi při vytváření účinných systémů řízení dodávek potravin, které mohou zlepšit zajišťování potravin pro nejchudší a nejzranitelnější lidi na světě. Dalšími příklady opatření EU v oblasti rozvojové a humanitární pomoci je odborné veterinární poradenství, školící programy a financování programů kontroly a eradikace. Evropská komise řídí iniciativu nazvanou Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin, v jejímž rámci existuje složka určená zemím mimo EU. V současné době se rozbíhá projekt ve výši 8 milionů eur (BTSF World), jehož účelem je pomáhat rozvojovým zemím lepe pochopit sanitární a fytosanitární opatření, která jim umožní lépe využít svých možností v regionálním a mezinárodním obchodě. Přísně kontrolována musí být také bezpečnost potravin, které nakupujeme z mimoevropských zemí. Jak se v EU postupuje v případě krizové situace? Případ bakterie E. coli Od května do července 2011 zemřelo v EU na nákazu způsobenou virulentním kmenem bakterie E. coli 55 lidí, 850 osob vážně onemocnělo a dalších 3 000 mělo zažívací potíže. E. coli je běžná bakterie, která žije v trávicím systému člověka i zvířat. Evropská unie reagovala na tuto krizovou situaci takto: Nákaza vypukla v Německu, a německé orgány proto o ní neprodleně informovaly Evropskou komisi prostřednictvím systému včasné výměny informací RASFF. Byly aktivovány celoevropské systémy varování a systémy rychlé reakce. Vědci rychle identifikovali kmen bakterie E. coli, který byl příčinou vypuknutí nákazy. Jednalo se o semena pískavice používaná k naklíčení. Byla dovezena z Egypta. EU nařídila likvidaci všech semen dovezených od jednoho konkrétního dovozce a dočasný zákaz dovozu dalších rizikových produktů. Evropská komise každý den organizovala schůze, kterých se účastnili zástupci zdravotnických orgánů a orgánů odpovědných za bezpečnost potravin jednotlivých zemí a jejichž cílem bylo monitorovat ohniska nákazy, a denně aktualizovala své internetové stránky, aby byla veřejnost dostatečně informována. Komise zahájila spolupráci s orgány jednotlivých členských států, Potravinovým a veterinárním úřadem, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a s referenční laboratoří EU, aby určila oblasti pro další spolupráci a zlepšení a vyvodila závěry z této rozsáhlé nákazy způsobené potravinami. (http://ec.europa.eu/food/food/rapidalert/ index_en.htm) istockphoto/kulicki
B E Z P E Č N O S T P O T R A V I N 15 Výhled do budoucna Evropské orgány se budou na bezpečnost potravin zaměřovat i nadále. Kromě kontroly kvality předložila Evropská komise v květnu 2013 řadu konkrétních návrhů na zlepšení a zjednodušení stávajících pravidel EU ohledně zdraví zvířat, rostlin a reprodukčního materiálu. Tyto návrhy se rovněž týkají předpisů platných pro úřední kontroly, které zajišťují jejich účinné prosazování. Jejich cílem je zlepšit prevenci a snížit výskyt chorob zvířat a rostlin i dobu reakce EU na ohrožení zdraví, používat nové technologie a zajistit lepší uplatňování pravidel. Snižování potravinového odpadu Každoročně se v Evropě vyhodí více než 100 milionů tun potravin. Do tohoto odhadu nejsou zahrnuty potravinové ztráty v zemědělství ani rybí výměty. K plýtvání dochází na všech úrovních potravinového řetězce v primární produkci, při výrobě potravin, v maloobchodním/ velkoobchodním prodeji, ve stravovacích službách (dodávky hotových jídel) i u spotřebitelů. To vše má environmentální, hospodářské i sociální dopady. Jako součást své strategie v oblasti účinného využívání zdrojů hodlá EU snížit množství poživatelného potravinového odpadu do roku 2020 o polovinu. Jednou z krátkodobých iniciativ je zvýšit povědomí spotřebitelů o plýtvání potravinami. V roce 2012 zahájila proto EU komunikační kampaň (http://ec.europa. eu/food/food/sustainability/index_en.htm). Ta zahrnuje tipy, jak omezit plýtvání potravinami, a také se z ní dozvíte, jaký je rozdíl mezi štítky s datem minimální trvanlivost a spotřebujte do. Zároveň se všechny zainteresované subjekty snaží vytipovat akce, do kterých by mohla EU vnést své know how o minimalizaci plýtvání potravinami bez toho, aby byla ohrožena bezpečnost potravin, a které by doplňovaly širokou paletu iniciativ prováděných na vnitrostátní a místní úrovni. istockphoto/asiseeit Politika EU v oblasti bezpečnosti potravin se bude i nadále rozvíjet, aby zajistila vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů.
16 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E NA-01-14-998-CS-C Další informace XX Internetové stránky Evropské komise o bezpečnosti potravin: http://ec.europa.eu/food/food/index_en.htm XX Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA): http://www.efsa.europa.eu/ XX Máte nějaké dotazy ohledně Evropské unie? Kontaktujte službu Europe Direct: 00 800 6 7 8 9 10 11 http://europedirect.europa.eu ISBN 978-92-79-42435-9 doi:10.2775/77230