PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA OBCHODNÍHO PRÁVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MANIPULACE SE SMĚNKOU A ŠEKEM PŘI SPLATNOSTI Gabriela Abrmanová 2007/2008 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a citačními zvyklostmi. V Kelči dne 3.dubna 2008.
OBSAH ÚVOD 4 ČÁST I. SMĚNKA 6 1 Směnečné pojmy 6 1. 1 Druhy směnek 8 1. 2 Podstatné náležitosti směnky 9 2 Vybrané směnečné operace 14 2. 1 Nabytí směnky oprávněnou osobou 14 2. 2 Převádění práv ze směnky 14 2. 3 Prezentace 15 2. 3. 1 Prezentace k přijetí 15 2. 3. 2 Prezentace k placení 16 2. 3. 3 Pozdní prezentace 17 2. 3. 3. 1 Pozdní prezentace k přijetí 18 2. 3. 3. 2 Pozdní prezentace k placení 18 2. 4 Nevykonání protestu 19 2. 5 Nedostatek kvitance 19 2. 5. 1 Částečné plnění 20 2. 6 Nepředložení originálu 20 2. 7 Nesplnění směnečné notifikace 22 3 Shrnutí 23 3. 1 Postup při splatnosti směnky vlastní 23 3. 2 Postup při splatnosti směnky cizí 24 3. 3 Nejčastější důvody, které vedou k nezaplacení směnky 25 ČÁST II. ŠEK 26 1 Šekové pojmy 26 1. 1 Podstatné náležitosti šeku 27 2 Vybrané šekové operace 28 2. 1 Nabytí šeku oprávněnou osobou 28 2. 2 Prezentace 28 2. 2. 1 Pozdní prezentace 29 2. 3 Nevykonání protestu 29 2
2. 4 Nedostatek kvitance 29 2. 5 Nepředložení originálu 30 2. 6 Nesplnění šekové notifikace 30 3 Shrnutí 31 3. 1 Postup při splatnosti šeku 31 3. 2 Nejčastější důvody, které vedou k nezaplacení šeku 31 ZÁVĚR 32 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 33 CIZOJAZYČNÉ RESUMÉ 35 Příloha č. 1: Schéma postupu při splatnosti směnky vlastní Příloha č. 2: Schéma postupu při splatnosti směnky cizí Příloha č. 3: Schéma postupu při splatnosti šeku 3
ÚVOD Směnka a šek patří mezi cenné papíry. 1 Pojem cenný papír není v našem právním řádu definován, i když se v právních předpisech běžně používá. Z pohledu finančního trhu se cenným papírem rozumí obchodovatelný, tj. převoditelný finanční nástroj v tom smyslu, že nástroj lze nakoupit a prodat. Právě vlastnost obchodovatelnosti je důležitá, aby se daný nástroj považoval za cenný papír. 2 Cenný papír není jen věc nebo jen právo, jeho podstatou je spojení určitých práv s listinou, jedná se zvláštní majetkovou hodnotu. Je proto třeba rozlišovat právo k cennému papíru a práva spojená s cenným papírem. Práva spojená s cenným papírem se liší podle druhu cenného papíru. K jejich uplatnění je však obvykle nutné tuto listinu předložit. Se vznikem listiny právo vzniká a zanikne-li listina, zanikne i právo s ní spojené. V některých případech může být vydána listina náhradní. V právní nauce se zpravidla rozlišuje pojem cenného papíru v širším a užším slova smyslu. 3 Z pohledu širšího významu cenného papíru je jím listina, kterou musí mít držitel ve svém majetku, aby ji mohl předložit. Podle užšího pojetí je cenným papírem pouze listina, u které právo v této listině inkorporované je převoditelné jen s touto listinou. Směnka je pravděpodobně nejstarším druhem cenného papíru. Nelze však říct, jaký je přesně její původ a doba jejího vzniku. Jisté je, že s rozvojem obchodu v severoitalských přístavech ve 12. století, se listiny podobné směnce již používaly ve funkci úvěrové a platební. Odtud se pak rozšířily dále do Evropy. Historie šeku je poměrně krátká. Je odvozen jako platební cenný papír od směnky cizí a od počátku byl spojen se vztahem mezi výstavcem šeku a jeho bankou. U nás se příliš nerozšířil a je spíše vytlačován jinými platebními instrumenty a možností internetového bankovnictví, v některých zemích se ale dosud hodně používá. Obecným pramenem právní úpravy cenných papírů je zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Je normou obecnou, vztahuje se na všechny druhy cenných papírů, nejsou-li upraveny ve zvláštním zákoně. Dalšími obecnými prameny právní úpravy cenných papírů jsou obchodní zákoník, občanský zákoník a občanský soudní řád. K tomu více rozsudek Vrchního soudu v Praze: Směnečné závazkové právní vztahy se podobně jako jiné závazkové právní vztahy z cenných papírů, zejména v listinné podobě, sice v mnohém odlišují od smluvních závazkových vztahů, i pro ně však platí, není-li z jejich speciální právní úpravy patrné něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, 1 Viz. 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech v platném znění. 2 Jílek, J. Finanční trhy, Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 1997, s. 43. 3 Dědič, J., Pauly, J. Cenné papíry, Praha: Nakladatelství Prospektrum, 1994, s. 17. 4
obecná právní úprava závazkových vztahů. Tu představuje podle okolností buďto sám občanský zákoník anebo občanský zákoník ve vztahu se zákoníkem obchodním. Směnka je abstraktním platebním závazkem a tedy neztělesňuje žádný konkrétní obchod ani konkrétní vztah neobchodní. Není podstatné, kdo jsou právě účastníci směnky, neboť i to se může prostřednictvím indosamentu kdykoliv změnit. Konečně není ani významné, k jakému kauzálnímu vztahu se směnka v jakékoliv funkci váže, neboť i tato okolnost zejména indosací ztrácí na významu (čl. I 17 ZSŠ) 4. Potom ovšem nelze tento abstraktní platební závazek podřadit též obchodnímu zákoníku, ale je nutno dospět k závěru, že obecnou úpravu směnečných závazkových vztahů je nutno hledat jen v občanském zákoníku. 5 Zvláštním pramenem právní úpravy cenných papírů je zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb.. 6 Tématem této bakalářské práce je zhodnocení významu směnečných a šekových prezentací, rozbor prezentace jako zachovávacího úkonu, rozlišení úspěšných a neúspěšných prezentací. Cílem je vytvoření podrobného postupu pro směnečné a šekové věřitele, upozornit je na možné problémy, chyby, kterých se mají vyvarovat. 4 Kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka." 5 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 1999, sp. zn. 5 Cmo 189/1999. 6 V dalším textu bude používána pouze zkratka: ZSŠ. 5
ČÁST I. SMĚNKA 1 SMĚNEČNÉ POJMY Směnku můžeme definovat jako cenný papír vydaný v zákonem stanovené formě, kterým se určité osoby zavazují majiteli směnky zaplatit v místě a čase vyplývajícím z listiny částku směnkou určenou s tím, že jde o závazky přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní. 7 Tato definice vychází z teorie, zákon totiž směnku nedefinuje, upravuje pouze stránku formální a obsahovou. Jestliže ve směnce výstavce sám slibuje zaplatit směnečnou sumu, jedná se o směnku vlastní. Pokud výstavce přikazuje třetí osobně zaplatit, jedná se o směnku cizí. Směnka je cenným papírem listinným, nelze ji zaknihovat nebo vést pouze v evidenci. Směnka je obchodovatelná, slouží k oběhu. V textu směnky se nemusí uvádět žádný důvod vzniku směnka je abstraktním cenným papírem. Ze směnky jsou dlužníci přímí a mohou být i dlužníci nepřímí, někdy též označovaní jako vedlejší, postihoví, regresní. Dlužník přímý u směnky vlastní je výstavce, u směnky cizí akceptant, tj. směnečník, který směnku přijal, dokud směnku nepřijme, není směnečným dlužníkem. Směneční dlužníci nepřímí jsou všichni indosanti směnky, jestliže doložkou toto nevyloučili, výstavce směnky cizí, dále to může být ručitel a čestný příjemce směnky. Výstavce směnky vlastní, někdy označovaný též jako emitent, je dlužníkem přímým, který svou odpovědnost zaplatit směnečnou sumu nemůže nijak vyloučit, ani podmiňovat. Věřitel může vůči tomuto dlužníkovi uplatnit právo bez zachovávacích úkonů. Výstavce směnky cizí se označuje krom emitenta i trasantem, je dlužníkem nepřímým. A věřitel vůči němu může uplatnit směnečný postih pro nepřijetí nebo pro neplacení v případě, že směnečník směnku neakceptuje a nebo akceptant při splatnosti neproplatí. Směnečník je dalším účastníkem směnečných vztahů u směnky cizí. Je potenciálním dlužníkem do doby, než směnku akceptuje, pak se stává dlužníkem přímým - akceptantem. Postavení akceptanta je pak stejné jako postavení výstavce u směnky vlastní. Remitent je označení pro prvního majitele směnky a pokud směnku dále nepřevede, pak bude i oprávněným ze směnky. Další nabyvatelé směnky se už označují jen jako majitelé. Domiciliát je vlastně umístění platebního místa u třetí osoby. Viz čl. I 4 ZSŠ: Směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném. Domiciliát není dlužník, není ze směnky zavázán, ani oprávněn, je jen 7 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 49. 6
prostředníkem, skrze kterého má příslušný dlužník směnku proplácet. 8 Domiciliátem bývá zpravidla banka věřitele. Vzhledem k legálnímu omezení hotovostních plateb, které jsou limitovány částkou 15 000 Euro, lze použití domiciliátu jen doporučit. Dalším pojmem, se kterým se ve směnečném právu můžeme setkat, je směnečný rukojmí. Institut směnečného rukojemství upravuje čl. I 30-32 ZSŠ. Směnečný rukojmí se jinak označuje i jako aval, avalista a ten, ze nějž je ručeno, pak jako avalát. V čl. I 32 odst. 1 se uvádí: Směnečný rukojmí je vázán jako ten, za koho se zaručí. Zaručí-li se za dlužníka přímého, tj. výstavce nebo akceptanta, pak je zavázán jako dlužník přímý. Pokud se zavázal za dlužníka nepřímého, pak se z něj stává také dlužník nepřímý a platí v tomto případě i nutnost zachovávacích úkonů. Věřitel může obejít jiného dlužníka ze směnky a obrátit se zrovna na avala, který je zavázán společně a nerozdílně s ostatními dlužníky, protože majitel směnky není vázán ani pořadím, ve kterém se dlužníci zavázali. Může se ostatně stát, že avalista se na směnku podepíše dříve než výstavce. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 29 Odo 1261/2004: Ustanovení čl. I. 10 směnečného zákona nedefinuje blankosměnku, připouští však, aby byla vydána směnka, která je při vystavení neúplná a má být později vyplněna, jak bylo ujednáno. Pro ujednání o doplnění blankosměnky zákon nepředepisuje žádné formální náležitosti a nestanoví ani, které náležitosti směnky mohou být později doplněny nebo které naopak doplněny být nemohou. Blankosměnka se stává směnkou až po doplnění chybějících náležitostí. Účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou pak nastávají ex tunc, ex tunc tedy vznikne i závazek avalisty, který se na blankosměnku podepsal. Pokud výstavce podepsal blankosměnky až po jejich splatnosti, staly se platnými směnkami až okamžikem jeho podpisu. (Blankosměnka je listina, která je záměrně neúplně vyplněná a ke které je zřízeno směnečné vyplňovací právo. To je na dohodě mezi výstavcem a nabyvatelem. 9 ) 10 Rukojmí se nemusí zavázat na celou směnečnou sumu, může jen na část. Pokud jde o podmiňování avalistova závazku, podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2003, sp. zn. 29 Odo 8 Kotásek, J., Pokorná, J., Raban, P. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů, 3. vydání, Praha: C. H. Beck, 2005, s. 348. 9 Viz čl. I 10 ZSŠ: Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí. 10 Více k blankosměnce např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2004, sp. zn. 9 Cmo 274/2004: Právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje. Je-li v dohodě o vyplnění blankosměnky smluveno právo majitele bez dalšího vyplnit datum splatnosti, má majitel blankosměnky právo doplnit do blankosměnky jakékoliv datum splatnosti. Jedná-li se o zajišťovací směnku, nesmí vyplněné datum předcházet datu splatnosti zajišťovaného dluhu. 7
896/2002: Kdyby mělo být směnečné rukojemství vázáno na splnění určitých podmínek, musely by tyto podmínky být obsahem směnečné dohody mezi avalistou a remitentem. Velmi frekventovaným směnečným institutem je indosament, rubopis. Jde o převod práv z listinných cenných papírů. Ten, kdo směnku dále převádí, se nazývá indosant, rubopisec a ten, kdo směnku přijímá je pak indosatář, rubopisník. Více k tomuto institutu v kapitole Převádění práv ze směnky. V současné směnečné praxi se již téměř nesetkáme s pojmy směnečná intervence, přijetí a placení pro čest, které jsou upraveny v čl. I 55-63 ZSŠ. Jak z názvu vyplývá, jedná se o chránění dobrého jména některého z dlužníků tím, že za něj jiná osoba akceptuje nebo zaplatí. 1. 1 Druhy směnek Podle zákona č. 191/1950 Sb., ZSŠ, u nás rozeznáváme dva druhy směnek, směnku cizí a směnku vlastní. A i když se pro směnky používají různé přívlastky, vždy patří k jednomu z těchto dvou druhů. Směnka cizí je upravena v čl. I 1-74 ZSŠ. Někdy bývá označována jako trata, ovšem ne každá trata je směnkou cizí. 11 Ve směnce cizí výstavce přikazuje směnečníkovi zaplatit konkrétní sumu. Ve své nejjednodušší podobě bude mít tato směnka tři účastníky, výstavce, směnečníka a remitenta. Jak už bylo uvedeno, výstavce má postavení nepřímého dlužníka, je postihován, když směnka není přijata nebo zaplacena. Viz čl. I 9 odst. 1 ZSŠ, který říká: Výstavce odpovídá za přijetí a zaplacení směnky. Výstavce může na směnce doložkou vyloučit odpovědnost za to, zda bude směnka přijata. Do splatnosti má pak protekci před postihem. 12 I když platební příkaz je určen směnečníkovi, ten není ze směnky zavázán, dokud směnku neakceptuje. Je na jeho svobodné vůli, zda se z potenciálního dlužníka stane reálným. Jak již bylo uvedeno, směnka cizí bude mít tři účastníky. Nicméně se nemusí jednat o tři různé osoby, neznamená to, že by některý z účastníků chyběl, ale že jedna osoba bude mít více rolí. ZSŠ uznává dvě redukované směnky cizí. 13 První možností je směnka na vlastní řad výstavce, pak výstavce a remitent jsou totožná osoba. Srovnej čl. I 3 odst. 1 ZSŠ: Směnka může znít na vlastní řad výstavce. Tou druhou možností je tzv. zastřená směnka vlastní, kde 11 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 58. 12 Kotásek, J. Směnečné právo, Praha: Nakladatelství Prospektrum, 2006, s. 11. 13 Kotásek, J. Směnečné právo, Praha: Nakladatelství Prospektrum, 2006, s. 35. 8
výstavce a směnečník je jedna osoba. Viz čl. I 3 odst. 2 ZSŠ: Ve směnce může být udán jako směnečník sám výstavce. Naopak tzv. směnka komisionářská počet účastníků rozšiřuje o třetí osobu. Srovnej čl. I 3 odst. 3 ZSŠ: Směnku lze vystavit na účet třetí osoby. Výstavce je v postavení komisionáře jednajícího svým jménem na účet komitenta. 14 I když se počty účastníků redukují nebo rozšiřují, pořád se jedná o směnku cizí. Druhým druhem směnek je směnka vlastní. Jedná se v podstatě o dlužní úpis, výstavce se v něm zavazuje zaplatit věřiteli konkrétní směnečnou sumu a je v případě směnky vlastní dlužníkem přímým. Remitent může směnku dále převádět. 1. 2 Podstatné náležitosti směnky V čl. III 1 ZSŠ se říká: Směnečně nebo šekově se může zavazovat každý, kdo je způsobilý vlastními úkony se zavazovat. Občanské právo rozlišuje u fyzických a právnických osob způsobilost mít práva a povinnosti a způsobilost k právním úkonům. Takže i ve směnečném právu rozlišujeme způsobilost být nositelem práv a povinností ze směnky a způsobilost svým vlastním jednáním směnečné práva a povinnosti zakládat. Právě pro důsledky směnečných závazků je třeba nabytí plné způsobilosti k právním úkonům. V oblasti práva hmotného se projevuje materiální směnečná přísnost a v oblasti práva procesního při vymáhání nároků ze směnky zase tzv. formální přísnost. 15 Materiální přísnost se projevuje ve více směrech. Jednak je to ve stanovení podstatných náležitostí směnky co do obsahu, dále také v zavazující moci podpisu na směnce a týká se i majitele směnky pokud jde o stanovení lhůt k uplatnění postihových práv. Formální přísnost má za následek rychlejší vymáhání směnečných nároků u soudu. U směnky cizí zákon jmenuje osm náležitostí 16, u směnky vlastní o jednu méně 17. Většina náležitostí je společná pro obě směnky. Zákon vyjmenovává případy, kdy směnka je platnou i při absenci některého z těchto údajů, v ostatních případech listina není platná jako směnka. Směnka cizí musí logicky proti směnce vlastní navíc obsahovat jméno toho, kdo má platit (směnečníka). Na listině se směnečník uvádí obvykle v levé dolní části, nemusí být slovem směnečník výslovně označen, ale musí být uvedeno jeho jméno. To nemůže být 14 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 100. 15 Dědič, J., Pauly, J. Cenné papíry, Praha: Nakladatelství Prospektrum, 1994, s. 60. 16 Srovnej čl. I 1 ZSŠ. 17 Srovnej čl. I 75 ZSŠ. 9
nahrazeno jiným prohlášením nebo slovním popisem osoby. Označení směnečníka nenahrazuje ani okamžitá akceptace směnky neoznačeným směnečníkem. 18 Na první pohled se odlišuje směnka cizí bezpodmínečným příkazem směnečníkovi zaplatit určitou peněžitou sumu od směnky vlastní, která obsahuje bezpodmínečný slib výstavce zaplatit směnečnou sumu. Bezpodmínečnost je zde nutná, protože jakákoliv podmínka vede k neplatnosti směnky. Případné podmiňování směnečného příkazu nesmí být nikde na směnce. Peněžitá suma se uvádí buď slovy nebo čísly, je možné i obojí. V případě, že se vyjádření slovní a číselné liší, pak platí to slovní. Kdyby se vyskytovalo na směnce více rozdílných směnečných částek, pak platí ta nejnižší. Nicméně kdyby se vyskytovalo na směnce více měn nebo žádná, pak je směnka neplatná. Další náležitosti jsou již pro směnku cizí i vlastní totožné. Jedná se o tzv. směnečnou klauzuli, čili označení, že jde o směnku, které musí být pojato do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v němž je listina napsána. Slovo směnka tudíž nestačí jako nadpis. Stejně jako je zřejmé, že se nepřipouští vícejazyčnost. Lze si vybrat v podstatě jakýkoli jazyk, celá směnka ale musí být napsána jen v jednom. Prohlášení jiných osob, např. při indosaci, se mohou od jazyka směnky odchýlit bez jakýchkoliv důsledků pro platnost směnky. 19 Zákon sice jako náležitost směnky uvádí i údaj splatnosti, ale hned v čl. I 2 odst. 2 ZSŠ se uvádí: O směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že jest splatná na viděnou. Více ke splatnosti je v čl. I 33-37 ZSŠ. Směnka může být vystavena jedním ze čtyř způsobů: na viděnou, na určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnka), na určitý čas po vystavení (datosměnka) a na určitý den (fixní směnka). Tato fixní směnka pak může být splatná i v den vystavení směnky, podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1047/2005: Ustanovení 33 směnečného zákona nevylučuje, aby byl dnem splatnosti den, kdy byla směnka vystavena, resp. nestanoví, že by taková směnka (na rozdíl od směnky, která by byla splatná dříve, než v den vystavení) byla neplatná. Směnka splatná na viděnou se označuje jako vistasměnka, je splatná při předložení, které se musí uskutečnit do jednoho roku od data vystavení. Lhůtu může výstavce upravit, indosanti ji mohou jen zkrátit. Směnky s jinou dobou splatnosti, než uvádí zákon, nebo se splatností postupnou jsou neplatné. Dalším údajem ve směnce je údaj platebního místa. Pokud není místo uvedeno, lze použít podpůrně místo uvedené u jména směnečníka, u směnky vlastní pak platí čl. I 76 18 Kotásek, J., Pokorná, J., Raban, P. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů, 3. vydání, Praha: C. H. Beck, 2003, s. 354. 19 Kotásek, J. Směnečné právo, Praha: Nakladatelství Prospektrum, 2006, str. 21. 10
odst. 3: Není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště. K označení platebního místa postačí např. pouhé uvedení města. Uvedení více platebních míst vede k neplatnosti směnky, stejně jako odkazem na jinou listinu. Viz. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1645/2005: Údaje o místu, kde má být vlastní směnka placena, nesmí být rozporné, a nelze akceptovat ani uvedení místa placení způsobem alternativním. Na tom pak ničeho nemění ani skutečnost, že směnka může být zaplacena jednak v hotovosti, jednak bezhotovostním převodem, když samotný způsob plnění závazku ze směnky na zásadě, podle níž může být na směnce uvedeno pouze jedno platební místo, ničeho nemění. Vymezení místa, kde má být směnka placena, nikoli výslovně, nýbrž odkazem na jinou listinu, je neurčité. Taková neurčitost vymezení platebního místa má za následek neplatnost směnky a nikoli to, že k takovému údaji, ač se na směnce nachází, nebude přihlíženo. Ani přestěhování nemá vliv na to, že směnečné místo bylo řádně uvedeno, z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 232/2006: Je-li na směnce určitě a srozumitelně vyznačeno sídlo věřitele a údaj o tom, že sídlo věřitele je místem, kde má být placeno, neobstojí právní závěr o neplatnosti směnky pro neurčitost platebního místa. Možná změna sídla věřitele v době po vystavení směnky není pro posouzení platnosti směnky významná. Směnka bude neplatná i v případě, že dojde k rozporu mezi platebním místem a domicilem. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 996/2005: V judikatuře není sporu o tom, že obsahuje-li směnka více platebních míst vedle sebe, je neplatná (viz 29 Odo 1645/2005), a je neplatná i v případě rozporu mezi platebním místem a domicilem (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 Cmo 160/99). Na rozdíl od šeku, který lze vystavit jako cenný papír na doručitele, tato možnost u směnky nepřichází v úvahu, neuvedení remitenta má za následek neplatnost směnky. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 10. 2000, sp. zn. 5 Cmo 342/2000: Základem legitimace k výkonu práv ze směnek, které nebyly převáděny, je údaj jména (obchodního jména, názvu a podobně) remitenta. Další údaje, které tento údaj doprovázejí (adresa, sídlo, rodné číslo, identifikační číslo a jiná), jsou vedlejšími doložkami na směnce a mají význam jen pomocný. Uplatní se jen v případě, kdyby sám údaj jména k průkazu legitimace směnečného věřitele nedostačoval, zejména v případě, kdyby se ke směnce hlásilo více osob stejného jména. Nesprávnost těchto vedlejších údajů nemůže učinit směnku neplatnou a pokud jméno remitenta ukazuje na zcela konkrétního věřitele, potom taková nesprávnost nemůže ohrozit ani jeho věřitelskou legitimaci. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 1997, sp. zn. 9 Cmo 240/97 dále platí: Doložka nebo doručiteli uvedená za označením 11
remitenta ve směnce způsobuje absolutní neplatnost směnky pro její neurčitost podle 37 odst. 1 obč. zák.. 20 Předposlední náležitostí směnky je datum a místo vystavení směnky. Datum vystavení nemusí být pravdivý, ale musí to být den existující a určitý a nemůže následovat až po dni splatnosti. Datum vystavení a datum splatnosti totožný být může. Pokud na směnce není uvedeno místo vystavení, pak bude platit, že směnka byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce. Toto místo tam ale napsáno být nemusí, pak jde o neplatnou směnku, stejně jako v případě, že by míst bylo uvedeno víc. Poslední zákonem jmenovanou náležitostí směnky je podpis výstavce. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 29 Odo 628/2004: Jednou z podstatných náležitostí směnky vlastní je podpis výstavce kryjící jeho bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu. Jestliže takový slib na směnce není kryt podpisem výstavce, nelze než uzavřít, že směnka je pro tento nedostatek neplatná. Podpis musí být vlastnoruční. Zákon přitom nevyžaduje k podpisu i uvedení jména. V čl. I 7 ZSŠ se uvádí: Jsou-li na směnce podpisy osob, které se nemohou směnečně zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na směnku podepsaly nebo jejichž jménem byla směnka podepsaná, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na ní podepsaných. K tomu např. z rozsudku nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1685/2005: Pro přijetí závěru, že výstavce směnku podepsal, je nevýznamné, zda tak učinil způsobem, jež odpovídá jeho běžnému podpisu; akceptace názoru opačného by totiž znamenala, že pouhá změna rukopisu by měla za následek neplatnost směnky. Zákon dále k podpisům na směnce uvádí v čl. I 8 ZSŠ: Kdo se podepíše na směnku jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám, směnečně zavázán, a zaplatí-li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého oprávnění. K tomu z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2004, sp. zn. 12 Cmo 187/2004: Jestliže místopředseda představenstva akciové společnosti, který nebyl oprávněn jednat za představenstvo samostatně ( 191 odst. 1 obch. zák.), podepsal za akciovou společnost směnku, stal se osobou směnečně zavázanou z uvedené směnky podle článku I. 8 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. Pořadí, v jakém zákon uvádí náležitosti směnky, nediktuje vystavovateli směnky, že je musí také takto vyplňovat do směnky. Záleží jen na něm, jaké náležitosti uvede na směnce první. Podle rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1047/2005: 20 Kotásek, J. Směnečné právo, Praha: Nakladatelství Prospektrum, 2006, s. 28. 12
Předpisy směnečného práva nestanoví (a to ani pokud jde o vytváření samotné směnky výstavcem, ale ani pokud jde o připojování jednotlivých doložek na směnku jinými osobami) pořadí, v jakém mají být jednotlivé části prohlášení vyznačovány. Žádné ustanovení právního předpisu nebrání tomu aby se výstavce nejprve na budoucí směnku podepsal a pak teprve na ni vyznačoval další doložky. Pro jeho závazek je rozhodné, v jakém stavu vydá směnku do oběhu, neboť teprve tímto aktem vzniká jeho závazek ze směnky. 13
2 VYBRANÉ SMĚNEČNÉ OPERACE 2. 1 Nabytí směnky oprávněnou osobou Základním předpokladem uplatnění práv ze směnky je nabytí vlastnictví k cennému papíru jako k věci, na které závazek skutečně vázne. 21 Směnka musí být vždy reálně existující věcí movitou a pokud směnečné právo nemá v tomto zvláštní úpravu, tak se použijí ustanovení o věcných právech vztahujících se k movitým věcem. Pouhé napsání remitenta na směnce nebude stačit ke vzniku závazku. Remitent musí směnku získat do svého držení, musí mu být fyzicky odevzdána. Fyzické držení směnky samozřejmě neplatí jen pro remitenta, ale i pro další nabyvatele. K tomu z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2006, sp. zn. 29 Odo 1285/2006: Podmínkou pro převod směnky na řad je (s výjimkami uvedenými v 17 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech), vedle rubopisu, její předání nabyvateli. Čl. I 16 odst. 1 ZSŠ říká: O tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem Tedy až faktickým držením se může remitent stát osobou oprávněnou k výkonu práv ze směnky. Směnka je legitimací k výkonu těchto práv. Dohoda mezi výstavcem a remitentem není nutná a remitent nabude vlastnictví i pouhým předáním od výstavce. Originárním nabýváním vlastnictví ke směnce se zákon nezabývá, vyplývá pouze z teorie. Poctivý vlastník je chráněn čl. 1 16 odst. 2 ZSŠ: Pozbude-li někdo směnky jakýmkoliv způsobem, není nový majitel, který prokáže své právo způsobem uvedeným v odstavci 1, povinen směnku vydat, ledaže ji nabyl ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.. Z výše uvedeného je patrné, že směnku lze nabýt i jinými způsoby, než předáním od výstavce remitentovi. Viz. následující kapitola 2. 2, která je věnovaná převodům práv ze směnky. 2. 2 Převádění práv ze směnky Směnky lze převádět v podstatě dvěma způsoby. Možnost výběru ovšem není na převoditeli. Občanskoprávní způsob postoupením pohledávky 22 (cesse) lze učinit jen u směnek, u kterých bylo doložkou nikoli na řad nebo obdobnou vyloučeno převedení indosamentem. Tento způsob vyžaduje písemnou dohodu. Pokud tzv. rektadoložka chybí, pak se musí použít směnečněprávní způsob převodu indosamentem nebo-li rubopisem. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2005, sp. zn. 29 Odo 1114/2004: Směnku na řad nelze převést smlouvou o postoupení pohledávky, ani nelze práva spojená se směnkou 21 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 70. 22 Srovnej 524 a následující zákona č. 40/1962, občanský zákoník, v platném znění. 14
převést na jiného cesí, neboť ani směnečný zákon ani zákon o cenných papírech a ani žádný jiný zákon neumožňují oddělit práva spojená se směnkou a převádět je samostatně. Směnky lze převádět neomezeně. K tomu z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 1636/2005: Směnka je převoditelná neomezeně, přičemž uvedené platí jak pro převod směnky před splatností, tak po splatnosti (viz čl. I 11 směnečného zákona). K tomu dále tento rozsudek upřesňuje, kdy jde o indosament a kdy postoupení pohledávky: Dojde-li k převodu směnky formou indosamentu až po protestu pro neplacení nebo uplynutí lhůty k protestu, má indosament jen účinky obyčejného postupu (čl. I 20 odst. 1 směnečného zákona). V takovém případě nabyvatel směnky (její nový majitel) vstupuje do práv a povinností předchozího majitele a dlužníkům zůstávají zachovány i všechny námitky, které měli vůči předchozímu majiteli směnky před protestem nebo před uplynutím lhůty k protestu. Indosament se píše vždy na směnku, musí být podepsán tím, kdo směnku převádí. Není možné indosament nijak podmiňovat, ani indosovat pouze část směnečné sumy. 2. 3 Prezentace Směnky je možno prezentovat ze dvou důvodů. Prvním z nich je prezentace směnky k přijetí, tento institut se ale týká pouze směnky cizí. Druhým způsobem prezentace je prezentace k placení, velmi důležitý institut, protože bez této výzvy se dlužník nemůže dostat do prodlení v placení. Prezentace je zachovávací úkon, stejně jako protestace. Zachovávací úkony jsou právní úkony, které je zapotřebí vykonat, aby nedošlo k zániku práv vůči postižným dlužníkům. 2. 3. 1 Prezentace k přijetí Přichází v úvahu u směnky cizí, lze téměř vyloučit vistasměnku, protože jejím předložením se stává splatnou. Prezentace k přijetí je předložení směnky majitelem směnečníkovi k akceptaci. Tímto přijetím se stává ze směnečníka dlužník přímý. Čl. I 21 ZSŠ stanoví, že směnku může až do splatnosti předložit směnečníkovi majitel směnky nebo i ten, kdo směnku má jen v rukou. Směnečník nemá právo prověřovat osobu, která mu směnku předkládá, musí mu stačit, že má směnku v držení. K přijetí postačí písemný podpis směnečníka na líci směnky, ústní nebo konkludentní přijetí není přípustné. Směnečník nemá podle zákona povinnost směnku akceptovat, jde o povinnost nevymahatelnou. 23 Směnečník 23 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 164. 15
má také právo požadovat lhůtu na rozmyšlenou, čili směnka musí být předložena k přijetí opakovaně ještě druhý den, této lhůtě se říká deliberační. Odepření přijetí se pak následně řeší protestem pro nepřijetí. V praxi se ale často děje to, že výstavce směnky sám zajistí u směnečníka přijetí směnky a už přijatou směnku předá remitentovi (předemisní akcept) 24. Směnečník a akceptant musí být jedna osoba, není možné, aby jiná osoba směnku akceptovala místo směnečníka. Úspěšná prezentace směnky k přijetí vede k akceptaci směnky a směnečník se z potenciálního dlužníka stane dlužníkem přímým, akceptantem, který se svým podpisem zavazuje směnku při její splatnosti zaplatit. Směnku lze přijmout i pouze na část směnečné sumy, pak hovoříme o tzv. dílčím akceptu. Přijetí ale nelze nijak podmiňovat. Neprezentování směnky k přijetí má za následek ztrátu práva postihu pro nepřijetí a následně i pro neplacení. Výstavce směnky může prezentaci směnky k přijetí časově omezit nebo dokonce i zakázat. Tento zákaz ale nemůže učinit u lhůtních vistasměnek, u domicilovaných směnek a směnek splatných mimo bydliště směnečníka. V případě takového zákazu se pak směnka označuje jako tzv. nepřijatelná trata a taková směnka nemá potom nikdy přímého dlužníka. 25 U lhůtních vistasměnek je úprava poněkud odlišná, protože jejich splatnost se odvíjí od data přijetí nebo protestu. Aby se tato doba neúměrně neprodlužovala, zákon stanoví, že taková směnka má být předložena do jednoho roku od data vystavení uvedeného na směnce. Nejsou-li lhůty dodrženy, zanikají práva proti nepřímým dlužníkům ze směnky. 2. 3. 2 Prezentace k placení Předložení směnky k placení je dalším ze zachovávacích úkonů. Žádnou doložkou nelze vyloučit a ani jeho případná předem známá neefektivnost nemá vliv. Zákon tady připouští pouze výjimky při již učiněném protestu pro nepřijetí a v případech tzv. vyšší moci. Směnku předkládá k placení majitel přímému dlužníkovi, prezentátovi, což je u směnky cizí směnečník, nemusí být ale akceptantem, a u směnky vlastní výstavce, v případě, že je směnka domicilovaná, tak domiciliát. Zde je rozdíl mezi prezentací k přijetí, kde mohl prezentovat každý, kdo měl směnku v ruce, a prezentací k placení. Nicméně z pohledu dlužníka nemusí jít vůbec o osobu jemu známou, protože oběh směnky ovlivnit nemůže. Dlužník ani není povinen zkoumat podpisy u směnky, která byla převedena indosamentem, pouze musí prověřit správnost řady indosamentů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 459/2005: Materiální vadu podpisu při indosaci směnky může 24 Kotásek, J. Směnečné právo, Praha: Nakladatelství Prospektrum, 2006, s. 114. 25 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 161. 16
namítat pouze ten, za koho byl podpis učiněn; dlužníkovi ze směnky náleží pouze zkoumat, zda je na směnce vyznačena nepřetržitá řada indosamentů. Námitka, že osoby jednající za indosanta právnickou osobu nebyly zmocněny k indosaci směnky, dlužníku nepřísluší. Prezentaci je třeba vykonat řádně, jinak postihovým dlužníkům zaniknou závazky ze směnky. V případě, že ze směnky není nepřímých dlužníků, pak prezentace směnky vede k tomu, že majitel může co nejdříve získat plnění ze směnky, omezením majitele na právech vůči přímým dlužníkům je pouze stanovená promlčecí doba. Řádná prezentace je prezentace učiněná ve stanovenou dobu, konkrétním místě, oprávněnou osobou. Čl. I. 46 odst. 2 nám říká, že ani v případě, kdy je směnka opatřena doložkou bez protestu, není majitel zproštěn povinnosti směnku včas předložit. Potvrzuje to i rozsudek Vrchního soudu v Praze: ani v případě, kdy je majitel směnky zproštěn protestační povinnosti, není zbaven povinnosti předložit směnku včas k zaplacení. Důkazní břemeno o tom, že směnka nebyla včas předložena (a tedy i o tom, že byla předložena vůbec) nese ten, kdo se pozdního předložení (či nepředložení) směnky dovolává. 26 Stanovenou dobou se rozumí třídenní lhůta, z nichž první den je platebním, nutně pracovní, a další dva prezentační dny jsou následující pracovní dny. Směnku je možno předložit v kterémkoliv z těchto tří dnů. Majitel není povinen předkládat směnku vícekrát. Vychází-li den splatnosti, uvedený na směnce, na nepracovní den, pak se bude lišit ode dne platebního. Lze dovozovat, že stanovené hodiny protestační mohou se použít i při předložení k placení a tudíž, že i prezentace má být učiněna mezi 9 a 18 hodinou. Placení před splatností má právo majitel odmítnout a nemůže ho ani požadovat. Je logické, že předložením vistasměnky stává se tato splatnou ihned. Není-li na směnce uvedeno platební místo přímo, pak se použije podpůrně bydliště, popř. sídlo prezentáta. Prezentování směnky k placení na jiném místě nemá žádnou váhu, nesouhlasí-li s ním dlužník. Cílem prezentace je zaplacení směnky a nestane-li se tak, vznikají majiteli další povinnosti. 2. 3. 3 Pozdní prezentace Opět je třeba rozlišit pozdní prezentaci k přijetí a pozdní prezentaci k placení. Důvody zmeškání nejsou podstatné, nejedná-li se o případy vyšší moci. Zákon v čl. I 53 odst. 1 ZSŠ vyjmenovává zmeškání stanovených lhůt k předložení směnky na viděnou nebo na určitý čas po viděné, k protestaci pro nepřijetí nebo pro neplacení a k předložení směnky k placení při doložce bez útrat, majitel v těchto případech ztrácí práva proti indosantům, výstavci, všem 26 Rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 50 Cm 323/2002-71. 17
osobám směnečně zavázaným, ale ne vůči příjemci. Lze promeškat i další lhůty, které povedou ke ztrátě postižných práv vůči dlužníkům nepřímým. 2. 3. 3. 1 Pozdní prezentace k přijetí Protože lhůta k předložení směnky k akceptu nemá zákonem stanovený začátek, je možno směnku předložit v podstatě ihned při obdržení od výstavce. Konec lhůty k předložení celkem logicky limituje datum splatnosti směnky. Nicméně i akceptace po době splatnosti je platnou a z akceptanta by se stal dlužník přímý. Tak jako výstavce může doložkou určit, že směnka musí či nesmí být předložena k přijetí, tak může i doložkou stanovit dobu, do kdy se tak má učinit. Nedodržení této lhůty má pro majitele za následek ztrátu postižných práv vůči nepřímým dlužníkům. Mohou ale zůstat zachována postihová práva pro nezaplacení směnky, záleží na rozhodnutí trasanta. Jako jediná má lhůtu předložení k přijetí omezenou lhůtní vistasměnka, v jejím případě zákon stanovuje podpůrnou roční lhůtu, samozřejmě nestanovíli výstavce jinou. A opět není-li lhůta dodržena, zanikají všechna postihová práva vůči nepřímým dlužníkům. 2. 3. 3. 2 Pozdní prezentace k placení Je třeba rozlišit dopady pozdní prezentace k placení vůči dlužníkům přímým a dlužníkům nepřímým. Chce-li si majitel zachovat postihová práva vůči nepřímým dlužníkům, pak by měl prezentovat včas, jinak o tyto postižní práva přijde. Pokud ze směnky není nepřímých dlužníků, tak ani pozdní předložení směnky k placení nezbavuje povinnosti přímé dlužníky. Obecně platí, že není-li dlužník předložením směnky v době splatnosti vyzván k placení, nemůže se ani dostat do prodlení. Prezentace směnky k placení je základní povinností směnečného věřitele a nutným předpokladem k uplatnění směnečných práv. Dlužník není povinen se shánět po svém věřiteli, může se však svého dluhu zprostit tím, že směnečnou sumu složí do soudní úschovy. Druhou možností je, nechce-li se dostat do prodlení, že musí mít směnečnou sumu připravenu v pohotovosti a čekat, kdy se věřitel ozve, což může být jistě velmi nepříjemné. V prvém případě dojde k zániku směnečného závazku, v druhém nikoli, může pouze dojít k promlčení uplynutím promlčecí doby, která je tříletá. Dlužník musí sám zvážit, co je pro něj přijatelnější. Dojde-li k promlčení závazku ze směnky a směnečná suma byla uložena do soudní úschovy, pak propadne státu, dlužník nemůže žádat o vydání zpět. Nicméně jedná-li se o dlužníka, který podniká, vložením směnečné sumy do 18
soudní úschovy závazek zanikne, pak jej lze účetně vyřadit z rozvahy, dokud tam totiž figuruje, může být překážkou, např.při získání úvěru atd. 2. 4 Nevykonání protestu Protest je institut hmotněprávní i procesněprávní. Zákon tuto listinu o přesném obsahu požaduje jako důkaz a zároveň jde o zachovávací úkon, na němž visí některá práva majitele směnky. I když účinky protestu jsou hlavně vůči postižním dlužníkům, tak protest samotný se povede většinou proti dlužníkům přímým. Protest je vlastně negativní důkaz o tom, že něco nenastalo. Může to být například nepřijetí směnky nebo že nebylo plněno. Protest sám o sobě neznamená, že je v neprospěch toho, proti komu byl veden a není ani upomínkou. Protestací jako zachovávacím úkonem si majitel směnky zachovává směnečná práva proti nepřímým dlužníkům. Promeškání lhůt nebo nevykonání protestu má stejné důsledky. A neúčinné bude i uznání závazků ze směnky, protože směnečné právo je v tomto rozdílné od normy obecné. Ne vždy je ale třeba protestovat. Obsahuje-li směnka doložku bez protestu, pak majitel protest provést nemusí, nezbavuje ho to ale povinnosti prezentovat. Z rozsudku nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 1636/2005: Skutečnost, že majitel směnky je zproštěn povinnosti nechat směnku protestovat, totiž neznamená, že by tak nemohl učinit. Naopak majitel směnky si může protest pro neplacení vždy zřídit, s čímž počítá výslovně také ustanovení čl. I 46 odst. 3 směnečného zákona. I v takovém případě však musí být protest učiněn řádně a včas. Když nejsou ze směnky nepřímí dlužníci, což je často u směnky vlastní, pak vůči přímým dlužníkům protest není třeba. Protest pro neplacení není nutný ani v případě, že bylo již protestováno pro nepřijetí. Čl. I 44 odst. 4 přesně uvádí: Učiní-li se protest pro nepřijetí, není třeba ani předložit směnku k placení, ani učinit protest pro neplacení. Protest také není nutný v případech, kdy byla nařízena exekuce majetku směnečníka nebo výstavce, pak k postihu postačí předložit soudní usnesení. Protestuje se u orgánů určených zákonem, tj. u soudu, u notáře nebo na obecním úřadě. Pak se setkáváme s protestem soudním, notářským a místním. S protestem do zdi se můžeme setkat tehdy, když protestní orgán protestovaného nezastihl. Pokud by protestovaného nebylo možno vypátrat, pak se tomu říká protest do větru. Přesto jsou tyto protesty platné, protože ani skrývání nebo stěhování nemůže zabránit pořízení řádného protestu. 19
2. 5 Nedostatek kvitance Existují v podstatě jen tři možnosti, které následují po předložení směnky k placení. Úplné uspokojení směnečné pohledávky, kdy vyplacením směnky dojde k zániku směnečného závazku splněním. Směnka také může být zaplacena jen částečně, v části, ze které byl závazek splněn, zaniká, ale v části, ve které splněn nebyl, se jedná o odmítnutí placení a v tomto rozsahu zůstane směnka dál platná. Při zaplacení směnky nebo i při částečném placení je povinností majitele vydat na žádost dlužníka o tomto placení potvrzení kvitanci. Na odepření kvitance se pohlíží jako by směnka nebyla řádně předložena a dlužník by se tak nedostal do prodlení. Třetí možností je úplné odmítnutí placení. 2. 5. 1 Částečné placení Zákon nedovoluje majiteli částečné placení odmítnout a neříká ani nic o žádné minimální částce nebo nelimituje maximální počet možných splátek. Odmítl-li by majitel částečné plnění, pak by se tato část směnky posuzovala jako nepředložená se všemi důsledky, čili ztráta práv vůči nepřímým dlužníkům do výše dané částky. 27 Na rozdíl od úplného zaplacení směnečné sumy, v případě částečného plnění nemá plátce nárok na vydání směnky. Ta zůstává dále majiteli jako legitimace na neproplacenou část směnky jak vůči přímému tak i nepřímému dlužníkovi. Plátce má nárok jednak na to, aby na směnce bylo toto částečné placení vyznačeno a jednak na vydání potvrzení - kvitanci - od příjemce na vyinkasovanou částku. I s částečně zaplacenou směnkou lze pak nadále nakládat a je možné i její další převádění. Směnka je výplatním cenným papírem a její majitel má nárok na peněžité plnění, náhradní plnění mu nelze vnutit, nicméně bude-li majitel s náhradním plněním souhlasit, je možné. To platí i pro plnění částečné. 28 2. 6 Nepředložení originálu Směnka je listinný cenný papír, závazek ze směnky je úzce vázaný na formu listiny, proto bez faktického předložení směnky nelze práva z ní plynoucí ani vykonat ani vymáhat. Zničení nebo ztrátě listiny lze předcházet díky směnečným duplikátům, či směnečným opisům. Pouze směnka cizí může být podle zákona vystavena ve dvou stejnopisech nebo několika duplikátech. Maximální množství duplikátů není nijak omezeno, spíše záleží na tom, kolik se 27 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 200. 28 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 201. 20
předpokládá, že jich skutečně bude potřeba. Všechny duplikáty musí mít stejný obsah a každý bude očíslován přímo v textu směnečného prohlášení. Pokud by duplikáty očíslovány v textu nebyly, pak by existovalo tolik směnečných závazků, kolik by bylo vydáno listin. Směnečník však bude akceptovat pouze jedenkrát, kdyby totiž akceptoval každý duplikát, pak bude zavázán z každého. Všechny duplikáty k totožné směnce tvoří jeden celek, na němž vázne pouze jeden směnečný závazek. A bude-li zaplacen jeden z duplikátů, pak zanikají práva ze všech ostatních, které byly vydány k dané směnce. Pokud byla směnka převáděna řádně, pak by se všechny duplikáty měly nakonec dostat pouze jedinému majiteli. Směnečné opisy, někdy také směnečné kopie, by neměly být zaměňovány s běžnými ověřenými kopiemi, které si ten, kdo má směnku v rukou, nechal udělat pro svou potřebu. Ověřená kopie směnky zachycuje směnku pouze v okamžiku ověřování a nenese žádná směnečná práva. Je jí možno použít např. při částečném plnění, kdy je zapotřebí vydat kvitanci o částečném plnění tomu, kdo plnil, a majiteli přesto musí zůstat originál jako legitimace k dalším nárokům. Může se tak stát právě na ověřené kopii směnky. Jako doklad o částečném placení postačuje. Směnečný opis musí být označen jako opis, mělo by z něj být také jasné, kde končí kopie např. doložka konec opisu, dále jen originál. Takový opis lze pak například indosovat. Z pohledu dlužníka opis nedosáhne práv prvopisu, protože originály podpisů přímých dlužníků ze směnky budou jen na prvopise. Proto nelze opis nikdy řádně prezentovat, ani jej použít k protestu proti nepřijetí nebo nezaplacení směnky. Nicméně z pohledu věřitele je právě poslední indosář na opisu směnky řádným majitelem směnky a má proto právo požadovat prvopis směnky od jeho držitele. K prezentaci směnky, která má opis, je pak zapotřebí jednak prvopisu a jednak i opisu. V souvislosti se stejnopisem a opisem směnky se setkáváme s dvěma protesty vydávacími. První je protest pro nevydání stejnopisu směnky zaslané k přijetí. Podle čl. I 66 odst. 2 ZSŠ se jedná o dva důvody, kdy je možné protestovat. Jednak majitel protestuje, že mu na jeho žádost nebyl vydán stejnopis zaslaný k přijetí jiné osobě kvůli akceptu a jednak protest, že nebylo možno dosáhnout přijetí nebo zaplacení na stejnopis jiný. Důsledkem neprovedení takového protestu je nemožnost postihu a v podstatě kompletní zánik práv ze směnky 29, protože směnka nebude mít akceptanta. Druhý vydávací protest je protest pro nevydání prvopisu směnky majiteli opisu, který je upraven v čl. I 68 odst. 2 ZSŠ, a z něhož je také patrné, že neprovedení tohoto protestu má za následek nemožnost postihu proti indosantům a avalistům opisu. Nicméně však logicky nebude-li mít majitel 29 Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, s. 201. 21
opisu i prvopis, pak nemůže prezentovat k placení, což povede k zániku práv vůči nepřímým dlužníkům. A práva vůči přímým dlužníkům se bez řádného předložení směnky také nemohou uplatnit. 2. 7 Nesplnění směnečné notifikace Směnečná notifikace je informační povinnost mezi účastníky směnečného vztahu, musí se uskutečnit vždy, když to zákon předepisuje. Notifikace není zachovávacím úkonem a jeho opomenutí neohrožuje směnečná práva. Jediné, co při nesplnění notifikační povinnosti hrozí, je vznik práva na náhradu škody, vznikne-li nějaká, a to maximálně do výše směnečné sumy. Notifikační povinnost majitele směnky se týká odepřeného přijetí nebo odepřeného placení směnky. Předpokladem je, že směnka byla jednak řádně předložena k přijetí nebo k placení a jednak při absenci doložky bez protestu byla protestována. Pokud by totiž zachovávací úkony nebyly provedeny a možný postih nepřímých dlužníků zanikne, není již důvod je o tomto informovat. V případech vyšší moci je důvodem notifikace oznámení dlužníkům, že je nutno počítat se směnečným postihem, i v případech, kdy směnka nebyla předložena ani protestována. 22
3 SHRNUTÍ Jaké jsou vlastně důvody, které způsobují, že směnečný závazek není splněn? Co odlišuje prezentaci úspěšnou od neúspěšné? V jakém sledu je třeba všechny výše uvedené operace provádět? 3. 1 Postup při splatnosti směnky vlastní a) Základním předpokladem vzniku směnečného závazku je platná směnka. Podmínkou nutnou ovšem nikoli postačující pro platnost směnky je dodržení zákonem předepsaných náležitostí. K podstatným náležitostem směnky více v kap. 1. 2. b) Prvním krokem, který by měl majitel udělat, aby dostal proti směnce zaplaceno, je směnku předložit dlužníkovi při splatnosti. Předložení směnky k placení je zachovávací úkon, jeho opomenutí či zmeškání lhůt vede k zániku závazku všech nepřímých dlužníků. Protože zákon vyjmenovává více způsobů určení data splatnosti, čl. I 33 odst. 1 ZSŠ, bude se mírně lišit i postup, který je třeba zvolit k prezentaci směnky. b1) U směnky splatné na určitý čas po viděné se počátek lhůty splatnosti počítá právě předložením směnky k viděné. Pokud výstavce datum viděné na směnce nepotvrdí, pak je nutné zřídit protest pro odepření datované viděné, od jehož data běží lhůta po viděné. Takového protestu nezbavuje ani doložka bez protestu. Lhůta pro předložení směnky k viděné platí i pro protest pro nedatovanou viděnou, dle čl. I 23 odst. 1 je to jeden rok od vystavení, není-li výstavcem či indosanty určena jiná. b2) Směnky splatné na viděnou nebo v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení musí majitel prezentovat v den platební nebo v jednom ze dvou následujících pracovních dní, čl. I 38 odst. 1 ZSŠ. Přitom směnka na viděnou musí být předložena k placení do jednoho roku od vystavení, pokud výstavce nebo indosanti tuto lhůtu neupravili, čl. I 34 odst. 1 ZSŠ. c) Pokud směnka byla při prezentaci řádně zaplacena a dlužník obdržel nazpět směnku s kvitancí, je to ideální případ. Nicméně jsou případy, kdy směnka byla řádně předložena a přesto nedošlo k placení nebo došlo pouze k placení částečnému. V případě, že směnka neobsahuje doložku bez protestu, přichází na řadu protest pro neplacení. Protestace je také zachovávacím úkonem. Nicméně jsou-li ze směnky pouze dlužníci přímí, pak opomenutí protestu nebo zmeškání protestačních lhůt nebude mít následky. Pokud je směnka domicilovaná, nejsou názory jednotné zda protestovat proti domiciliátovi nebo pouze přímému dlužníkovi. Doporučit lze sloučení protestů proti oběma do jedné listiny. Místem protestačním je místo platební. Protestační lhůty jsou zde rozdílné, podle toho, jak je určena doba splatnosti. Jde-li o směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení 23
nebo po viděné, protest pro neplacení musí být učiněn v některém ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti, čl. I 44 odst. 3 ZSŠ. U směnky na viděnou musí být protest učiněn do jednoho roku od vystavení a byla-li směnka prezentována v poslední den lhůty, pak se lhůta pro protestaci prodlužuje o následující den. d) Pravděpodobně výjimečně nastane situace, kdy jsou na směnce čestní příjemci nebo podpůrná adresa pro případ neplacení. Pak je nutné předložit směnku těmto osobám a v případě nezaplacení učinit protest pro neplacení čestným příjemcem nebo podpůrnou adresou nejpozději v den po uplynutí lhůty k protestu stanovené, čl. I 60 odst. 1 ZSŠ. Tomuto protestu se také říká kontraprotest. e) Po učinění všech výše zmíněných kroků nastává povinnost informovat indosanta o odepření zaplacení a to ve lhůtě čtyř pracovních dnů od protestu nebo při doložce bez protestu pak po dni předložení, čl. I 45 odst. 1 ZSŠ. Každý indosant pak vyrozumí svého indosanta do dvou dnů od obdržení zprávy. Nesplnění informační povinnosti nevede ke ztrátě práv, nicméně v případě, že nesplněním této povinnosti vznikne škoda, pak je zde odpovědnost za tuto škodu, čl. I 45 odst. 6 ZSŠ. f) Směnka není zaplacena, ze směnky jsou dlužníci nepřímí a nutné zachovávací úkony byly provedeny. Nastupuje výkon směnečných práv proti nepřímým dlužníkům, který se děje prostřednictvím směnečného postihu, čl. I 43-52 ZSŠ. Všichni dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně, majitel může žádat plnění na kterémkoliv z nich. Navíc majitel může postihem žádat nejen směnečný peníz, ale také 6 % úrok ode dne splatnosti, náklady vynaložené na protest a směnečnou provizi do výše 1/3 směnečné sumy. Nároky majitele vůči nepřímým dlužníkům se promlčují po roce od učinění protestu nebo při doložce bez protestu od splatnosti směnky, čl. I 70 odst. 2 ZSŠ. g) Směnečné nároky vůči dlužníkům přímým se promlčují po 3 letech od splatnosti směnky, čl. I 70 odst. 2 ZSŠ. 3. 2 Postup při splatnosti směnky cizí Většina kroků v postupu při splatnosti směnky vlastní a směnky cizí bude totožná. Směnku cizí od směnky vlastní odlišují kroky před prezentací k placení. Především je směnku cizí potřeba předložit k přijetí, po přijetí směnka cizí teprve získá přímého dlužníka. Směnka splatná na určitý čas po viděné musí být předložena k přijetí do roku od vystavení, není-li to výstavcem či indosanty změněno. Toto přijetí, stejně jako u směnky, kterou je třeba předložit v určené lhůtě, je nutné na směnce datovat, čl. I 25 odst. 2 ZSŠ. Není-li toto 24