Komunikace prostřednictvím datových schránek v praxi katastrálního úřadu

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Právní vztahy k nemovitostem Katedra správní vědy a správního práva Bakalářská práce Komunikace prostřednictvím datových schránek v praxi katastrálního úřadu Smělá Marcela 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komunikace prostřednictvím datových schránek v praxi katastrálního úřadu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Marcela Smělá

Děkuji vedoucí bakalářské práce JUDr. Veronice Kudrové Ph.D. za pomoc, rady a připomínky, kterými přispěla k jejímu zpracování.

Abstrakt Bakalářská práce s názvem Komunikace prostřednictvím datových schránek v praxi katastrálního úřadu vymezuje základní pojmy z oblasti e-governmentu, pojednává o novém způsobu doručování prostřednictvím datových schránek. Zabývá se právní úpravou elektronické komunikace a analyzuje praktického fungování doručování prostřednictvím datové schránky v činnosti katastrálního úřadu. Abstract Bachelor thesis entitled "Communication with data boxes in the practice of cadastral office" defines the basic concepts of e-government, deals with a new method of service through the data boxes. It deals with the legal regulation of electronic communications and analyzes the practical operation of the service through a data box in the activities cadastral office. Klíčová slova E-government, datová schránka, elektronický podpis, elektronická komunikace, katastrální úřad, veřejná správa Key words E-government, data box, electronic signature, electronic communication, cadastral office, public administration

Obsah Úvod... 7 1. E-government... 8 1.1 Vymezení pojmu e-government... 8 1.2 egon živý organismus... 9 2. Datové schránky jako prvek e-governmentu... 11 2.1 Vznik informačního systému datových schránek... 11 2.2 Právní úprava datových schránek... 12 2.3 Základní pojmy vymezené zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů... 13 2.3.1. Datová schránka... 13 2.3.2 Zřízení a zrušení datové schránky... 13 2.3.3 Datová zpráva... 14 2.4 Základní pojmy vymezené zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)... 15 2.4.1 Elektronický podpis... 15 2.4.2 Elektronická značka... 15 3. Český úřad zeměměřický a katastrální... 17 3.1 Katastr nemovitostí České republiky... 18 3.2 Právní úprava katastru nemovitostí... 18 4. Doručování z pohledu správního práva... 20 4.1. Institut doručování... 21 5. Elektronická komunikace prostřednictvím datové schránky směrem od katastrálního úřadu... 22 6. Elektronická komunikace prostřednictvím datové schránky směrem ke katastrálnímu úřadu... 26 6.1 Dokument v listinné a elektronické podobě... 26 6.2 Elektronická komunikace v praxi... 27 6.3 Rozdíl mezi elektronickým podpisem a elektronickou značkou... 30 6.4 Důsledky používání uznávané elektronické značky v praxi katastrálních úřadů. 32 6.4.1 Občanský soudní řád... 32 6.4.2 Správní řád... 33 6.4.3 Daňový řád... 33 6.6 Autorizovaná konverze dokumentů... 34

6.7 Použití časového razítka... 35 6.8 Ověření projevu vůle prostřednictvím elektronického podpisu... 35 6.9 Vady v doručování z pohledu judikatury... 36 7. Ustanovení 4a katastrálního zákona... 40 8. Novela katastrálního zákona... 41 Závěr... 42 Seznam použitých pramenů... 43

Úvod Člověk se okamžikem svého narození stává zdrojem i adresátem informací. Informace se šíří řečí a od určitého historického období také písmem. S písmem vzniká možnost trvalého uchovávání informací. V dnešní době nahrazuje psané a tištěné uchovávání informací elektronickýzpůsob uchovávání kódované informace. Vývoj, rozšíření a využívání nových informačních a komunikačních technologií se stává základním předpokladem pro budování moderní informační společnosti. Společnosti, která se ve stále větší míře opírá o shromažďování, využívání a šíření informací. Dochází k odstranění geografických bariér a k vytvoření podmínek pro rovnoprávný přístup všech obyvatel k informacím. Prosazení elektronické komunikace ve veřejné správě je nástrojem pro efektivnější, rychlejší a uživatelsky přívětivější komunikaci mezi státem a občanem. Jedním z nástrojů budování informační společnosti v České republice je e- government. Klíčový institut pro komunikaci s orgány veřejné moci představují datové schránky. Pro téma mé bakalářské práce Komunikace prostřednictvím datových schránek v praxi katastrálního úřadu jsem se rozhodla z několika důvodů. Elektronizace veřejné správy je již neodvratitelným trendem. Praktické používání elektronické komunikace zahrnuje nejen pochopení a zvládnutí nových pojmů, definic a právních institutů, ale také pochopení a praktické používání nových komunikačních technologií. Ve své práci nejprve vymezím základní pojmy z oblasti e-governmentu. Hlavním tématem jsou datové schránky jako klíčový prvek e-governmentu. Dále se zaměřím na právní aspekty změn v doručování v souvislosti se schválením zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi. Převážná část mé bakalářské práce analyzuje právní a administrativní fungování doručování prostřednictvím datových schránek v praxi katastrálních úřadů. Začlenění elektronické komunikace do praxe boří historický systém komunikace katastrálních úřadů s orgány veřejné moci a fyzickými nebo právnickými osobami. A to systému komunikace prostřednictvím dokumentů v listinné podobě. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi umožňuje doručování prostřednictvím datových schránek dokumentů, umožňuje-li to povaha dokumentu. S tím souvisí rozbor typu podání s ohledem na možnost doručování přes datovou schránku a dále právní hlediska začlenění dokumentu v elektronické podobě do sbírky listin katastrálních úřadů. Cílem mé bakalářské práce je popis právní úpravy elektronické komunikace, analýza praktického fungování doručování prostřednictvím datové schránky a použití dokumentu v listinné podobě i v elektronické podobě v činnosti katastrálních úřadů. Elektronická komunikace je v praxi akceptována a vžila se jako standardní komunikaceobčana se státem a orgánů veřejné moci mezi sebou, ale vzhledem k dynamickému vývoji informačních technologií tato cesta změn v oblasti elektronizace veřejné správy zdaleka nekončí. 7

1. E-government E-government je zkratkou anglického electronicgovernment, tedy elektronické vládnutí. Našim cílem je efektivní veřejná správa. Nepotřebujeme více zákonů, více úřadů, více úředníků a více počítačů. Potřebujeme kvalitní zákony, funkční úřady, profesionální úředníky a užitečné informační technologie. egovernment je dobrá cesta k našemu cíli. Slova Ivana Langra, ministra vnitra v letech 2006 2009, který prosadil zákony vedoucí k elektronizaci veřejné správy v České republice. Každý člověk je zdrojem i adresátem informací. Definovat pojem informace můžeme různě podle úhlu pohledu a účelu definice. Např. zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst. 3 zákona vymezuje pojem informace jako jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Člověk je součástí informační společnosti. V obecném smyslu slova je informační společnost každá společnost, neboť již z její podstaty vyplývá, že je založena na předávání souhrnných nebo jednorázových informací, které jeden člověk nebo skupina lidí předává jiným lidem, a to za účelem utváření jejich mysli vnesením nové informační hodnoty. 1 Jedním z nástrojů budování informační společnosti je e-government. V případě e-governmentu hovoříme o elektronické komunikaci. 1.1 Vymezení pojmu e-government V literatuře zabývající se e-governmentem nalezneme mnoho definic. Pojem egoverment vystihuje například definice bývalého Ministerstva informatiky: E- Government představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům. Cílem e-governmentu je zvýšení výkonnosti státní správy, které by mělo přispět především ke zjednodušení činností veřejnosti při styku s veřejnou správou. Cestou k dosažení tohoto cíle je podpora činností správních úřadů při plnění úkolů státní správy a samosprávy vytvořením pravidel komunikačního prostředí odpovídajících charakteru a obsahu úloh plněných státními orgány. Tato pravidla podpoří žádanou výměnu 1 BUDIŠ, Petr. HŘEBÍKOVÁ, Iva. Datové schránky. 1. Vydání: Nakladatelství ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-627-4. (S.9) 8

informací a budou nutnou podmínkou pro spolupráci jednotlivých informačních systémů ve veřejné správě. 2 Využívání elektronické komunikace je základním předpokladem pro budování moderní informační společnosti. E-government nemohl být uveden do praxe jediným rozhodnutím, jediným zákonem, ale jedná se o dlouhou cestu změn zákonů, technologií a procesů. K zásadním legislativním změnám v oblasti elektronizace státní správy došlo usnesením vlády České republiky č. 1085 ze dne 20. září 2006 o souboru opatření pro urychlení rozvoje egovernmentu v České republice. Součástí tohoto usnesení bylo i uložení ministru vnitra a informatiky zpracovatnávrh zákona, který navrhne použití elektronických dokumentů i v těch případech, kde je dosud možné používat jen formu listinou, navrhne zjednodušení elektronické komunikace jak mezi občany a úřady. 1.2 egon živý organismus Symbolem českého e-govermentu se stal oranžový panáček egon. Projekt egon byl zahájen v roce 2006 a představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy, jehož hlavním cílem je usnadnění života občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému využití informačních technologii. 3 egonje v přeneseném významu živý organismus, ve kterém vše souvisí se vším a fungování jednotlivých částí se navzájem podmiňuje. Existenci a životní funkce egona zajišťují: 2 Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/e-government.aspx 3 Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jako-symbol-egovernmentu.aspx 9

mozek základní registry veřejné správy, srdce Zákon o egovernmentu, zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi č. 300/2008 Sb., prsty CZECH POINT, soustava snadno dostupných kontaktních míst, oběhová soustava komunikační infrastruktura veřejné správy. 4 4 Zákon č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, 1 10

2. Datové schránky jako prvek e-governmentu egonovo srdce, které přivádí tento organismus k životu je Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů č. 300/2008 Sb.. Tento zákon se nazývá též zákonem o e-governmentu, s účinností od 1.7.2009. Upravuje elektronické úkony orgánů veřejné moci vůči fyzickým osobám, právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek.dáleupravuje dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek, informační systém a konverzi dokumentů. 5 Klíčový institut pro komunikaci s orgány veřejné moci představují datové schránky. 2.1 Vznik informačního systému datových schránek Komunikace mezi orgány veřejné správy navzájem, mezi orgány veřejné správy a fyzickými nebo právnickými osobami, probíhala především doručováním dokumentů, historicky nejčastěji v listinné podobě. Začlenění moderních komunikačních prostředků umožnilo doručování dokumentů v digitální podobě (zavádění prvků ověřujících věrohodnost a autentičnost dokumentů v digitální podobě) a to především prostřednictvím internetu - e-mailové pošty. Na průzkum pod názvem Informační potřeby veřejnosti odkazuje článek časopisu egonnews No2 z roku 2008 6 : Přestože dominuje v oblasti správních agend stále upřednostňování osobního podání, preference podání přes internet dosahuje v populaci 25% a dramaticky roste se snižujícím se věkem občanů až na 40% ve věkové skupině 15-17 let.. Trend rostoucího zájmu o získávání informací prostřednictvím web stránek úřadů a e-mailem je zřetelný i přesto, že stále dominuje osobní kontakt.. Nově vznikající formy komunikace, především doručování, vyžadovaly řešení následujících vlastností elektronické formy dokumentu: doručované dokumenty musí po svém přijetí adresátem garantovat svoji integritu a autentičnost, systém musí umožnit doručování dokumentů již primárně vzniklých v digitální podobě, tak dokumentů primárně vzniklých v podobě analogové (listinné), tj. musí být stanovena jednotná garantovaná metoda převodu dokumentů v analogové podobě pro umožnění jejich elektronického doručování, dokument určený prostřednictvím nově vzniklého systému musí být pro svého adresáta využitelný nejenom v doručené formě digitální, ale rovněž po jeho 5 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů 6 Časopis News NO2 strana 8 11

převedení do podoby analogové, přičemž právně stanovená forma převedení musí garantovat, že převedený dokument má právní účinky shodné s originálem (tj. má právní účinky ověřené kopie dokumentu). 7 V souladu s těmito požadavky byl realizován systém datových schránek, jejichž prostřednictvím je možné zasílat dokumenty v elektronické podobě. Datová schránka není e-mailová schránka (schránka elektronické pošty).jde o oddělený komunikační systém provozovaný za jiným účelem a z právního hlediska má datová schránka naprosto odlišné postavení. Hlavní rozdíly od tzv. e-mailové pošty jsou v tom, že datová zpráva odeslaná prostřednictvím datové schránky je garantovaně doručována adresátovi. 8 Dnem 1. 11. 2009 byl spuštěn Informační systém datových schránek (ISDS) a to na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Informační systém datových schránek obsahuje požadované bezpečnostní atributy nutné pro zajištění důvěryhodnosti elektronického přenosu dat v rámci e- governmentu. Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra. Provozovatelem Informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence, Česká pošta, s.p.. 2.2 Právní úprava datových schránek Základními právními předpisy upravujícími komunikaci prostřednictvím datových schránek a úkony s tím související jsou: zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách 7 BUDIŠ, Petr. HŘEBÍKOVÁ, Iva. Datové schránky. 1. Vydání: Nakladatelství ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-627-4. (S.34.) 8 Dostupné z: http://www.epravo.cz/ 12

vyhláška č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby (dále jen spisová vyhláška ) vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání informačního systému datových schránek. 9 2.3 Základní pojmy vymezené zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů v 1 vymezuje předmět úpravy a to: - elektronické úkony orgánů veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek, - dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek, - informační systém datových schránek, - autorizovanou konverzi dokumentů. 2.3.1. Datová schránka Datová schránka je poštovní schránka, ale v elektronické podobě. 2 zákona č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ji definuje takto: Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k a) doručování orgány veřejné moci, b) provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, c) dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra. 2.3.2 Zřízení a zrušení datové schránky Zřízení datové schránky je možné 9 Dostupné z: http://www.mvcr.cz/datove-schranky.aspx 13

a) ze zákona, b) na žádost. Právnické osobě zřízené zákonem, právnické zapsané v obchodním rejstříku a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zřídí Ministerstvo vnitra datovou schránku bezplatně a bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do obchodního rejstříku. Orgánu veřejné moci zřídí Ministerstvo vnitra bezplatně a bezodkladně po jeho vzniku. V případě notářů a soudních exekutorů bezplatně a bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence (v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., 5, 6). Subjektům, kterým není datová schránka zřízena ze zákona, tj. fyzické osobě, podnikající fyzické osobě, právnické osobě (která není uvedena v 5 odst. 1 zákona č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je zřízena bezplatně datová schránka na žádost a to do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. V souladu s 13 zákona č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů dojde ke zrušení datové schránky Ministerstvem vnitra po uplynutí 3 let ode dne úmrtí fyzické osoby, po uplynutí 3 let ode dne výmazu podnikající fyzické osoby ze zákonem stanovené evidence, po uplynutí 3 let ode dne zániku právnické osoby nebo organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které nemají právního nástupce, po uplynutí 3 let ode dne zrušení orgánu veřejné moci. 2.3.3 Datová zpráva Dokumenty orgánů veřejné moci doručované prostřednictvím datové schránky, úkony prováděné vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky a dokumenty fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob dodávané prostřednictvím datové schránky mají formu datové zprávy. Dle Provozního řádu informačního systému datových schránek tvoří datovou zprávu obálka a obsah datové zprávy. Obsahem datové zprávy může být jedna či více příloh. Zpráva, dodaná prostřednictvím datové schránky, plně nahrazuje doporučenou zásilku, a to i do vlastních rukou. Vyhláškou č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, jsou stanoveny, mimo jiné, přípustné formáty datových zpráv dodávaných do datové schránky (přípustné formáty jsou stanoveny v příloze č. 3 této vyhlášky), maximální velikost datové zprávy ( Maximální velikost datové zprávy činí 10 MB. 10 ) a doby jejich uložení v datové schránce. Doba uložení datové zprávy je stanovena na 90 dnů, přičemž rozhodný okamžik, od kterého se počítá tato lhůta, je stanovena různě s přihlédnutím k povaze doručení. 10 Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek 14

2.4 Základní pojmy vymezené zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) Tento zákon upravuje používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních služeb a souvisejících služeb, kontrolu povinnosti stanovených tímto zákonem a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. 2.4.1 Elektronický podpis Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. 11 a) zaručený elektronický podpis je pak takový elektronický podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou a je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, 12 b) k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy v oblasti orgánů veřejné moci (vůči fyzické nebo právnické osobě vykonávající působnost v oblasti veřejné zprávy) lze použít podle 11 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2000 Sb.) pouze uznávaný elektronický podpis. Jde o zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahující údaje, které umožňují jednoznačnou identifikaci podepisující osoby. 2.4.2 Elektronická značka Elektronickou značkou jsou dle 2 odst. c) zákona o elektronickém podpisu 13 údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které splňují určité požadavky. Např. je jednoznačně spojená s označující osobou a umožňuje její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového 11 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. a) 12 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. b) 13 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. c) 15

certifikátu. Elektronické značky jsou z technického hlediska obdobou zaručeného elektronického podpisu, resp. mohou mít obdobný účinek. Požadavky na zaručený elektronický podpis a na elektronické značky jsou proto obdobné. Na rozdíl od zaručeného elektronického podpisu, který vytváří fyzická osoba vždy pro jednu určitou datovou zprávu, mohou být elektronickými značkami datové zprávy označovány tak, že je iniciována funkce prostředku, který je vytváří, a označování datových zpráv může probíhat bez další přímé součinnosti označující osoby. 14 2.4.3. Certifikát Certifikátem rozumíme datovou zprávu, která je vydána poskytovatelem certifikačních služeb, spojuje data pro věření elektronických podpisů s podepisující osobou a umožňuje ověřit její identitu, nebo spojuje data pro ověřování elektronických značek s označující osobou a umožňuje ověřit její identitu. 15 2.4.4 Časové razítko Časové razítko vymezuje zákon o elektronickém podpisu 16 jako datovou zprávu, kterou vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamžikem, a zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem. 2.4.5 Elektronická podatelna Pracoviště určené pro příjem a odesílání datových zpráv (dále je e-podatelna). 14 BUDIŠ, Petr. HŘEBÍKOVÁ, Iva. Datové schránky. 1. Vydání: Nakladatelství ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-627-4. (S.95) 15 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. k) 16 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. r) 16

3. Český úřad zeměměřický a katastrální Český úřad zeměměřický a katastrální je ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí. Byl zřízen dnem 1.1.1993 zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Mezi základní úkoly Českého zeměměřického a katastrálního patří zabezpečení jednotné správy katastru nemovitostí České republiky, budování a údržby bodových polí, tvorby, obnovy a vydávání základních a tématických státních mapových děl, standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku, vytváření a vedení informačního systému zeměměřictví a katastru Dále Český zeměměřický a katastrální úřad koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady, vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, poskytuje údaje katastru nemovitostí formou dálkového přístupu, rozhoduje v případě pochybností, za jde o výkon zeměměřických činností, schvaluje standardizovaná jména geografických objektů a názvy katastrálních území, rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Zeměměřického úřadu a inspektorátů, uděluje a odnímá úřední oprávnění, vydává základní státní mapová díla a tematická státní mapová díla, vykonává správu základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a informačního systému územní identifikace. Český úřad zeměměřický a katastrální Katastrální úřady (14) Katastrální pracoviště (99) Zeměměřické a katastrální inspektoráty (7) Zeměměřický úřad Obr. 1 struktura ČÚZK Součástí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický. 17

3.1 Katastr nemovitostí České republiky Vzhledem k tématu této práce bych chtěla zvýraznit jednu z činností Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a tím je správa katastru nemovitostí. Katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem na základě zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších práv k nemovitostem podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Podstatou zmiňované evidence práv k nemovitostem je zápis údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru, kde je elektronická komunikace prostřednictvím datových schránek jednou z nejpoužívanějších způsobů komunikace (doručování). Zápisem se rozumí vklad, záznam, poznámka nebo jejich výmaz. "Vklad údajů o právních vztazích do katastru provede katastrální úřad na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu ke dni, kdy byl tento návrh doručen. Záznam údajů o právních vztazích do katastru provede katastrální úřad do 30 dnů po doručení rozhodnutí státního orgánu nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující právní vztahy. Poznámku katastrální úřad provede do 30 dnů po doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru, tuto poznámku katastrální úřad zruší do 30 dnů po doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly. 17 Z citované právní úpravy vyplývá, že zápis do katastru se provede na základě předložené listiny. V této rovině je významné zákonné zrovnoprávnění listinného a elektronického dokumentu. Na možnost učinit podání v elektronické podobě reaguje katastrální zákon v 5a: Podání učiněné ve formě datové zprávy se přijímá na společném technickém zařízení katastrálních úřadů na adrese zveřejněné Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, na které jsou uvedeny též přípustné typy těchto podání. Přijetí podání učiněného ve formě datové zprávy na společném technickém zařízení katastrálních úřadů se potvrzuje prostřednictvím tohoto technického zařízení rovněž ve formě datové zprávy s identifikací technického zařízení, na kterém bylo podání přijato, včetně uvedení časového údaje o přijetí. 3.2 Právní úprava katastru nemovitostí Přehled nejdůležitějších právních přepisů: - Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 17 Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, 5 odst. 3 18

- Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., a zákona č. 120/2000 Sb. - Vyhláška ČÚZK č. 162/2001, o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky - Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů - Nařízení vlády č. 11/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel - Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 19

4. Doručování z pohledu správního práva V systému veřejné správy v České republice má Český úřad zeměměřický a katastrální jako ústřední správní úřad postavení vykonavatele státní správy. Jeho činnost je vymezena právními předpisy, je uskutečňována na základě a v mezích zákonů. Správní právo je nejrozsáhlejším odvětvím českého právního řádu. Správní právo patří mezi odvětví práva veřejného. Správní právo lze charakterizovat jako obor veřejného práva tvořený souhrnem právních norem, které vytvářejí předpoklady a podmínky pro výkon veřejné správy. 18 Správní právo je velmi rozsáhlé právní odvětví, je nekodifikované ve smyslu neexistence jednotného zákoníku. Komplexní právní úpravu v jediném zákoníku nelze vytvořit vzhledem k tomu, že normy správního práva upravují různorodé společenské vztahy. Prameny správního práva jsou právní předpisy, které se vyznačujírůznou právní silou. Od ústavních zákonů až po obecně závazné vyhlášky obcí a krajů. Náš právní řád se řadí ke kontinentálnímu systému práva, kde pramenem práva nejsou rozsudky soudů, rozhodnutí správních orgánů (s výjimkou nálezů Ústavního soudu, kterými se ruší zákony a jiné právní předpisy). Zde je nutné zmínit se o vlivu judikatury na správní právo. Neformálně se z nich často vychází např. při výkladu neurčitých právních pojmů, při výkladu sporných otázek a do určité míry přispívají k dodržování zásady legitimního očekávání ( aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly ) 19 Správní právo se člení na část obecnou a část zvláštní. Obecná část obsahuje zásady, pojmy a právní instituty, které platí pro celou veřejnou správu. Zvláštní část je souhrn předpisů pro jednotlivá správní odvětví. Dalším vnitřním členěním systému správního práva je dělení na správní právo hmotné (stanoví práva a povinnosti adresátů, obsahově upravuje činnost správních orgánů) a správní právo procesní (upravuje organizaci a působnost správních orgánů a řízení před nimi). Správní právo procesní pak můžeme chápat jednak v širším slova smyslu, které zahrnuje veškeré normy správního práva procesního charakteru (tj. úprava procedur a postupů orgánů veřejné správy), jednak v úzkém slova smyslu, které zahrnují procesní normy, které upravují tzv. správní řízení. Účelem správního řízení je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. 20 Pohled na předmět právní regulace správního práva procesního v režimu platné právní úpravy však ukazuje, že z procedurálního hlediska předmětné právní normy neupravují jen postupy při tzv. správním řízení, ale že upravují i řadu nejrůznějších postupů, které tuto povahu nemají. Právní úprava zahrnující regulaci správního práva procesního je t.č. v rozhodující míře obsažena v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád. 21 18 Horzinková, E., Fiala, Z.: Správní právo hmotné. Obecná část. Praha: Leges, 2010, (S.15) 19 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 2 20 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 9 21 SPRÁVNÍ PRÁVO PROCESNÍ ČÁST. Multimediální učební text pro bakalářské studium na Právnické fakultě MU. Vydala Masarykova univerzita roku 2011 (S. 9) 20

Zákon č. 500/2004 Sb, správní řád je i jedním z právních předpisů, na který navazuje Jednací řád katastrálního úřadu. Český úřad zeměměřický a katastrální v Jednacím řádu katastrálního úřadu vymezuje postupy při řízení o podáních, týkajících se výkonu státní správy na úseku katastru nemovitostí České republiky a na úseku zeměměřictví. Katastrální úřad při výkonu státní správy na úseku katastru nemovitostí postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. 22 4.1. Institut doručování Doručování v obecné rovině umožňuje seznámení adresáta s obsahem písemnosti a v návaznosti vyvolá kroky stanovené zákonem. V rámci správního práva procesního reguluje institut doručování podmínky a způsoby komunikace mezi správním orgánem a subjekty zúčastněnými na řízení. Upravuje, kdo doručuje, jakým způsobem má být doručováno a kam je doručováno. Právním základem pro komunikaci prostřednictvím datových schránek je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Problematiku ve vztahu ke katastrálnímu úřadu dále upravují katastrální předpisy a správní řád. 23 Podrobnějším rozborem nového způsobu doručování (elektronické komunikace) prostřednictvím datových schránek se zabývám v následujících kapitolách. 22 Jednací řád katastrálního úřadu ze dne 19.12.2005, č.j. ČÚZK 6900/2005-22, dodatek č. 1 ze dne 26.6.2006 č.j. ČÚZK 3007/2006-22, dodatek č. 2 ze dne 31.3.2011 č.j. 1622/2011-22 23 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 21

5. Elektronická komunikace prostřednictvím datové schránky směrem od katastrálního úřadu Doručování prostřednictvím datových schránek ze strany katastrálního úřadu upravuje 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který stanoví: Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravujících způsob doručení se nepoužijí. Vztah správního řádu 24 k činnostem katastrálních úřadů upravuje 6 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních úřadech. Obecné předpisy o správním řízení se vztahují na rozhodování katastrálních úřadů ve věcech výkonu státní správy katastru nemovitostí České republiky, ve věcech projednávání porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky a ve věcech schválení změn hranic katastrálních území. 25 V návaznosti na zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů doznalo změn i společné ustanovení o doručování, kdy prioritním způsobem doručování se stalo právě doručování do datové schránky. Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. 26 Nelze-li písemnost takto doručit, použije katastrální úřad jinou formu doručování stanovenou zákonem. 27 Katastrální úřad tak komunikuje prostřednictvím datové schránky povinně jak vůči jiným orgánům veřejné moci, tak i vůči právnickým i fyzickým osobám (prostřednictvím datové schránky se nedoručuje dle výše uvedených předpisů, pokud se doručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě, pokud to neumožňuje povaha dokumentu nebo pokud adresát nemá zpřístupněnu datovou schránku). Využití datových schránek především v oblasti zápisů do katastru nemovitostí se právě k povaze dokumentů omezuje na méně významné typy podání a úkonů, kde však elektronická komunikace převažuje před ostatními způsoby doručování. Typickým 24 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 25 Obecné předpisy o správní řízení se vztahují na rozhodování Úřadu, Zeměměřického úřadu, inspektorátů a katastrálních úřadů ve věcech podle 3 písm. f), h), a j), 3a písm. b) a g), 4 písm. d) a f) a 5 odst. 1 a), c), a e) tohoto zákona. - 6 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů 26 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 19 27 (1)Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám, v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu (dále jen obecní úřad ) nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení, je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie. (2)Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. - 19 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 22

příkladem, kdy povaha dokumentu neumožňuje doručování prostřednictvím datové schránky je předložení návrhu na vklad. Povinnou přílohou návrhu na vklad je listina, na základě které má být právo zapsáno do katastru a to listina v písemné podobě. V návaznosti na to tedy nemůže být ani listina následně opatřená doložkou o provedení vkladu doručena účastníkům řízení prostřednictvím datové schránky. Pokud má adresát zpřístupněnu datovou schránku, dochází k doručení dokumentu do datové schránky v okamžiku, kdy se do určité datové schránky prostřednictvím ISDS úspěšně přihlásí osoba, která má oprávnění pro přístup k dodanému dokumentu. 28 V případě, že se oprávněná osoba nepřihlásí do datové schránky ve stanovené lhůtě, nastupuje tzv. fikce doručení. 29 Vzhledem k tomu, že je možné se přihlásit do datové schránky kdykoli (7 dní v týdnu, 24 hodin denně), vyvstává otázka počítání této lhůty. K této otázce vyslovil názor poradní sbor ministerstva vnitra ke správnímu řádu v závěru č. 93 ze dne 11.6.2010: na základě této skutečnosti (možnost přihlásit se do datové schránky kdykoli) lze učinit závěr, že pro počítání lhůty 10 dnů podle 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. se pravidlo vyplývající z 40 odst. 1 písm. c) správního řádu neuplatní a fikce doručení nastoupí desátý den ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky adresáta, bez ohledu na to, zda poslední den této lhůty připadl na pracovní den, sobotu, neděli nebo svátek. 30 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech 31 a odpovídající procesní předpis 19 správního řádu 32 nám stanoví primární způsob doručování. V případě nedodržení pořadí způsobů doručování se jedná o nesprávný úřední postup s dopadem na právní účinky takového doručení. K této otázce se vztahuje závěr poradního sboru ministerstva vnitra ke správnímu řádu č. 86 ze dne 14.12.2009: v případě, že má fyzická nebo právnická osoba zřízenu datovou schránku a správní orgán ji písemnost, jež měla být doručena do datové schránky, doručuje podle 20, resp. 21 správního řádu (tedy bez ohledu na zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), neuplatní se fikce doručení dle 24 správního řádu. Účinky doručení však nastanou v případě, že daná osoba písemnost převezme při pokusu o doručení či ve lhůtě 10 dnů od tohoto pokusu, pokud při pokusu o doručení nebyla zastižena. 33 Otázkou primárního doručování písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky se zabýval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 16.10.2010, sp.zn. 1 As 90/2010-95. Jak vyplynulo ze správního spisu, správní orgán 28 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, 17 odst. 3 29 Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, 17 odst. 4, Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 24 odst. 1 30 Dostupné z: www.mvcr.cz/clanek/datové schránky a činnost správních orgánů.aspx 31 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, 17 odst. 1 32 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 19 33 Dostupné z: www.mvcr.cz/clanek/datové schránky a činnost správních orgánů.aspx 23

prvního stupně i žalovaný doručovali svá rozhodnutí obecnému zmocněnci stěžovatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nikoliv do datové schránky. Správní orgány údajně vycházely z toho, že zástupce stěžovatele požádal na ústním jednání o doručování na adresu. Stěžovatel nicméně zpochybnil, že by jeho zástupce požádal o doručování na citovanou adresu ve smyslu 19 odst. 3 správního řádu, a trval na tom, že mu veškeré písemnosti měly být doručovány do datové schránky jeho zástupce. Nejvyšší správní soud došel k tomuto závěru: je zřejmé, že v posuzovaném případě správní orgány nerespektovaly zákonem stanovená pravidla pro doručování, neboť doručovaly svá rozhodnutí zástupci stěžovatele prostřednictvím poštovních služeb, ačkoliv měl zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku. Nejvyšší správní soud proto dále zkoumal, zda uvedené procesní pochybení mohlo mít vliv na zákonnost vydaných rozhodnutí, resp. na platnost jejich doručení. V tomto ohledu je významnou skutečnost, že jak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak napadené rozhodnutí žalovaného bylo obecnému zmocněnci stěžovatele doručena jiným nezpochybnitelným způsobem (prostřednictvím provozovatele poštovních služeb), on se s jejich obsahem seznámil a následně proto rozhodnutí žalovaného podal včas správní žalobu. Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti, tak byla naplněna. Uvedené pochybení proto nemůže mít vliv na platnost doručení ani na zákonnost vydaných rozhodnutí. 34 Doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. 35 Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 36 v souladu se správním řádem 37 umožňuje osobě, pro níž byla datová schránka zřízena, žádat o určení neúčinnosti doručení. Ve vztahu k tématu komunikace prostřednictvím datové schránky směrem od katastrálního úřadu je nutné se zabývat i otázkou elektronického podpisu.podpis úřední osoby je výslovnou náležitostí rozhodnutí v souladu s 69 správního řádu. 38 V případě elektronického doručení úřední osoba, případně osoba, která odpovídá za správnost stejnopisu rozhodnutí, dokument podepíše svým uznávaným elektronickým podpisem. Náležitosti jiných procesních úkonů než rozhodnutí nejsou ve správním řádu výslovně uvedeny. Ustanovení 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech 39, který stanovuje, že úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako 34 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.10.2010, sp.zn.1 As 90/2010-95. Systém ASPI: JUD192232CZ 1 As 90/2010-95 - Správní řízení: doručování 35 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, 17 odst. 6 36 Osoba, pro níž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnosti podle odstavce 4. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, 17 odst. 5 37 Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 24 odst. 2 38 Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 69 39 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, 18 odst. 2 24

úkon učiněný písemně a podepsaný, je však nutné posuzovat v rámci 18, tj. provádění úkonů vůči orgánu veřejné moci, nikoliv ve vztahu ke komunikaci orgánů veřejné moci vůči adresátůma účastníkům řízení. Dle stanoviska Ministerstva vnitra, uveřejněném v materiálu Datová schránka a činnost správních orgánů 40 vyplývá: Jestliže však orgán veřejné moci zasílá nějaký výstup adresátovi nebo účastníkovi, vždy by takový úřední výstup měl být způsobilý k tomu, aby bylo možné jednoznačně identifikovat, že se jedná o úřední výstup a kdo jej vydal (a to i po vynětí z datové schránky). Jestliže dokument ve formě datové zprávy není podepsán uznávaným elektronickým podpisem, nelze provést jeho autorizovanou konverzi. Podepsání dokumentu uznávaným elektronickým podpisem může mít význam i pro další nakládání s dokumentem v elektronické podobě. Z těchto důvodů je žádoucí, aby dokumenty zasílané orgány veřejné moci adresátům (účastníkům řízení) byly podepisovány elektronickým podpisem v co nejširším rozsahu. Používání uznávaného elektronického podpisu orgánem veřejné moci i tam, kde zákon tuto povinnost výslovně nestanoví, je výrazem vstřícnosti vůči adresátům a předchází se tak případným konfliktům. Vyhotovování a podepisování dokumentů vzešlých z činnosti katastrálních úřadů upravuje Spisový řád katastrálního úřadu 41. Náležitosti dokumentů ve správním řízení stanoví správní řád.u dokumentů vzniklých mimo správní řízení je jednou z náležitostí podpis pověřeného zaměstnance. Požadavek podpisu lze dovodit také z obecné úpravy právních úkonů v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a to vzhledem k tomu, že je základem i pro veřejné právo, potažmo správní právo. Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů. 42 40 Dostupné z: www.mvcr.cz/clanek/datové schránky a činnost správních orgánů.aspx 41 Spisový řád katastrálního úřadu ze dne 22.8.2012, č.j. ČÚZK-18542/2012-22 42 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů, 40 odst. 3 25

6. Elektronická komunikace prostřednictvím datové schránky směrem ke katastrálnímu úřadu V tomto případě provádění úkonů vůči katastrálnímu úřadu upravuje ustanovení 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který stanoví: Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Povinnost činit úkony výlučně elektronicky je stanovena v našem právním řádu zcela výjimečně. Z ustanovení 18 vyplývá, že podání zaslané prostřednictvím datové schránky je rovnocenné s podáním doručeným jiným způsobem. 6.1 Dokument v listinné a elektronické podobě Činnost katastrálního úřadu je prováděna na základě informací, které jsou zaznamenány v současné době analogově nebo digitálně. V našem právním řádu se setkáváme s velkým množstvím pojmů, které označují formu těchto informací. Setkáváme se s pojmempísemnost, listina, doklad, dokument, datová zpráva apod., aniž by bylo vždy definováno, co tyto pojmy představují. Z tohoto důvodu si dovoluji ocitovat chápání definičních rozdílů výše uvedených pojmů autory knihy E-government v České republice Doc. JUDr. Pavla Matese, CSc. a Prof. Ing. Vladimíra Smejkala, CSc. LL.M.: 1. písemnost je výsledkem procesu zaznamenávání informace jejím zapsáním na jakémkoliv hmotném nosiči trvalým způsobem, umožňující tuto informaci uchovat nebo s ní nakládat, 2. dokument nebo doklad je jakýkoliv objekt, obsahující zaznamenané informace, které lze zpřístupnit jiné osobě, 3. listina je písemnost zachycená na papírovém nosiči, papírový dokument, dokument v listinné podobě, 4. datová zpráva jsou jí elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou, jakož i data uložená na technických nosičích ve formě datového souboru 43, je to elektronický (digitální) dokument. 44 Dokument je také definován zákonem č. 499/2004, o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, kde se podle 2 písmeno e) rozumí dokumentem každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě 43 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. d) 44 MATES, P., SMEJKAL, V. E-government v České republice: Právní a technologické aspekty. 2. Podstatné přepracované a rozšířené vydání, Praha: Leges, 2012. ISBN 978-80-87576-36-6. (S.25) 26