Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Květen 213 Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 212 1
O B S A H... STRANA 1. ÚVOD... 5 2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM... 8 2.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...8 2.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...9 2.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...1 2.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...12 2.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...13 3. PRŮMYSL... 17 3.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...17 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...18 3.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...19 3.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...2 3.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...21 4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA... 25 4.1 Ekonomický zisk celkem...25 4.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...26 4.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...27 4.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...28 4.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...3 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL... 33 5.1 Ekonomický zisk celkem a podle odvětví...33 5.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...34 5.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...35 5.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...36 5.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...37 6. ENERGETIKA... 41 6.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...41 6.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...42 6.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...43 6.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...44 6.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...45 7. VODA A ODPADY... 48 7.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...48 7.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...49 7.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...5 7.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...51 7.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...52 8. STAVEBNICTVÍ... 55 8.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...55 2
8.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...56 8.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...57 8.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...58 8.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...59 9. VÝSTAVBA BUDOV... 62 9.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...62 9.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...63 9.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...64 9.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...65 9.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...66 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ... 69 1.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...69 1.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...7 1.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...71 1.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...72 1.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...73 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI... 76 11.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...76 11.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...77 11.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...78 11.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...79 11.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...8 12. VYBRANÉ SLUŽBY... 83 12.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...83 12.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...84 12.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...85 12.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...86 12.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...87 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY... 9 13.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...9 13.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...91 13.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...92 13.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...93 13.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...94 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ... 97 14.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...97 14.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...98 14.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...99 14.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...1 14.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...11 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI... 14 3
15.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...14 15.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...15 15.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...16 15.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů...17 15.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA...18 16. METODICKÁ ČÁST... 111 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost...111 16.2 Použitá metoda finanční analýzy...114 16.2.1 Finanční controlling... 114 16.2.2 Controlling rizik... 118 16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku)...123 17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH... 125 18. SEZNAM PŘÍLOH... 125 4
1. ÚVOD Finanční analýza podnikové sféry za rok 212 se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšné považováno takové odvětví, ve kterém převažují podniky tvořící hodnotu pro své majitele. Takový podnik má rentabilitu vlastního kapitálu (vkladu majitele do podniku) vyšší, než je alternativní náklad na vlastní kapitál (očekávaná rentabilita vzhledem k rizikovosti podnikání v daném odvětví, zadluženosti podniku a dalším faktorům). Když podnik tvoří hodnotu, je majitel spokojen s jeho výkonností. Hodnocení tvorby hodnoty pro majitele představuje konkurenceschopnost z pohledu majitelů podniků. Spokojený majitel má zájem na rozvoji takovéhoto stroje na peníze a je ochoten do něj dále investovat a to nejen do kapitálu, ale i do hlavního hybatele úspěchu podniku, tj. do zaměstnanců. Spokojení majitelé, spokojení zaměstnanci a vyrábějící podnik mají multiplikační efekt pro navazující kooperační vztahy a znamenají přínos pro rozvoj ekonomiky a pro státní rozpočet. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj odvětví, jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou. V rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 2 místa CZ-NACE, označována jako tvorba HPH. Podrobnější pohled na odvětví můžeme získat účelovým agregováním podnikových dat. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3-4, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s -19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 2-49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 5 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6-4 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti. V grafu č. 1.1 jsou podíly podniků ve finanční analýze na počtu zaměstnanců, přidané hodnotě a obratu na celém odvětví, tj. na všech podnicích včetně živnostníků. Finanční analýza obsahuje prakticky všechny velké podniky a část středních podniků. Reprezentativnost vzorku podniků z finanční analýzy je poměrně vysoká. Pro lepší přehled o podnicích z finanční analýzy (FA) ve srovnání s odvětvím jako celek a ostatními podniky, nezařazenými do finanční analýzy Graf č. 1.2 porovnává úroveň jejich produktivity práce. Až na Ostatní služby je produktivita práce firem ve finanční analýze výrazně vyšší, což ukazuje, že menší podniky, za které nejsou dostupná podrobnější finanční data, vykazují nižší výkonnost. V grafu č. 1.3 je vyjádřen procentní rozdíl mezi výkonností firem ve finanční analýze vůči průměru za odvětví celkem. 5
Graf č. 1.1 Podíly podniků z finanční analýzy na celém odvětví Pracovníci % 1% Přidaná hodnota 2% 3% Obrat 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% 1,% 17,7% 13,9% A Zemědělství, lesnictví a rybářství 84,7% 91,5% 88,9% B Těžba a dobývání 43,% C Zpracovatelský průmysl 57,6% 67,8% 7,7% D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 82,7% 91,6% 47,6% 51,9% 46,4% E Voda a odpady 45,1% Průmysl (B+C+D+E) 62,1% 73,% 16,8% 22,4% 27,5% F Stavebnictví 23,9% Vybrané služby (G až N bez K) 33,% 37,9% 19,% 17,4% 17,5% Ostatní služby (P až S) 31,2% Nefinanční podniky (bez K) 44,% 52,2% Graf č. 1.2 Produktivita práce (Přidaná hodnota na zaměstnance) v Kč/osoba Celkem FA 2 4 6 A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Nefinanční podniky (bez K) Graf č. 1.3 Podíl produktivit práce Finanční analýza/odvětví celkem A Zemědělství, lesnictví a rybářství 177% B Těžba a dobývání 18% C Zpracovatelský průmysl 134% D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 117% E Voda a odpady 19% Průmysl (B+C+D+E) 138% F Stavebnictví 133% Vybrané služby (G až N bez K) 138% Ostatní služby (P až S) 91% Nefinanční podniky (bez K) 141% % 2% 4% 6% 8% 1% 12% 14% 16% 18% 2% Na Obr. 1.2 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ-NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví a to v členění na 2 místa klasifikace CZ-NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele 6
(konkurenceschopnosti). Tyto kapitoly obsahují pohled na meziroční vývoj hodnoty Ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obratu. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. Obr. 1.2 Vazby vybraných CZ-NACE ve Finanční analýze Nefinanční podniky (bez K) Zemědělství Průmysl (B+C+D+E) Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Voda a odpady Stavebnictví Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Pramen: MPO 7 Velko a malo obchod a opravy Doprava skladování a Informační komunikační činnosti a
2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 2.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Hodnota ekonomického zisku (EVA) je nejsyntetičtějším ukazatelem konkurenceschopnosti podniku. Kladná hodnota značí, že podnik je konkurenceschopný v daném období. Hodnota EVA za nefinanční podniky je jejím součtem za jednotlivé podniky. Výpočet je prováděn z individuálních dat. Nefinanční podniky jako celek (bez agregace K, což jsou finanční služby) byly v období 1. čtvrtletí 211 až 1. čtvrtletí 212 v záporných hodnotách, tedy z tohoto pohledu méně efektivní (Graf č. 2.1). Ve 2. čtvrtletí 212 se hodnota EVA dostala do kladných hodnot. Bohužel ve 2. pololetí 212 opět klesla pod nulu. První tři čtvrtletí roku 211 hodnota EVA klesala a od posledního čtvrtletí 211 nabrala pozitivní trend do pololetí 212. Pak ovšem hodnota EVA nabrala opět negativní vývoj. Nefinanční podniky jsme také rozdělili do několika skupin podle klasifikace CZ-NACE: Zemědělství, lesnictví a rybářství, Průmysl, Stavebnictví, Vybrané služby a Ostatní služby, kdy Zemědělství, lesnictví a rybářství a Ostatní služby uvádíme pro úplnost agregátu nefinančních podniků. Dále se podrobněji budeme věnovat pouze průmyslu, stavebnictví a vybraným službám, tj. odvětvím v kompetenci MPO ČR. Kladných hodnot EVA dosáhl pouze průmysl a to během prvního pololetí 211 a také po celý rok 212. Ostatní agregace se pohybovaly neustále pod nulou. Zcela nejhorších výsledků dosahují vybrané služby. Z grafu 2.1 je vidět, že tahounem v tvorbě ekonomického zisku je průmysl. Graf č. 2.1 EVA nefinanční podniky (v mld. Kč) Nefinanční podniky (bez K) Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Ostatní služby (P až S) 16, 12, 8, 4,, -4, -8, -12, -16, Graf č. 2.2 ukazuje počet zaměstnanců, graf č. 2.3 podíl jednotlivých agregací nefinančních podniků na obratu (součet tržeb za prodej zboží a výkonů). Nejvýznamnějšími agregacemi jsou průmysl, vybrané služby a stavebnictví. Celkový počet zaměstnanců v nefinanční sféře v roce 212 meziročně mírně klesl o 1,7%. Nejvíce poklesla zaměstnanost ve stavebnictví (o 6,%) a vybraných službách (o 3,%). Nárůst počtu zaměstnanců nezaznamenala žádná agregace. Obrat měl příznivější vývoj, když za nefinanční sféru se meziročně zvýšil o 2,5%, přičemž největší růst zaznamenal průmysl a to o 4,9%. Naproti tomu nejvíce poklesl obrat ve stavebnictví o 12,9%. 8
Graf č. 2.2 Počet zaměstnanců A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 1 9 3 971 31 19 31 285 31 248 3 963 31 83 31 178 31 183 35 57 35 73 34 551 32 862 295 228 294 361 293 845 293 849 4 744 41 23 41 129 4 919 37 95 38 473 38 675 38 448 526 413 53 189 532 345 533 762 532 319 532 732 531 191 529 411 9 739 9 677 9 739 9 699 9 316 9 477 9 636 9 657 8 7 6 5 4 3 2 1 Graf č. 2.3 Podíl na obratu A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 1,%,8%,7%,7%,7%,7%,7%,7%,7% 32,3% 33,2% 33,7% 33,6% 3,9% 31,9% 32,6% 32,8% 2,3% 3,% 3,4% 3,5% 1,9% 2,5% 2,8% 3,% 64,1% 62,6% 61,7% 61,6% 66,% 64,4% 63,4% 63,%,6%,5%,6%,5%,5%,5%,5%,5% 9,% 8,% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% 2.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Vývoj hodnoty ekonomického zisku podniků podle jejich většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) znázorňuje graf č. 2.4. Podniky pod státní a pod domácí soukromou kontrolou po sledované období netvořily hodnotu. Naproti tomu podniky pod zahraniční kontrolou hodnotu tvořily v 1. čtvrtletí 211 a od pololetí 212. Jinak byly také v záporných hodnotách EVA. Jednoznačně podniky pod zahraniční kontrolou byly hlavním tahounem konkurenceschopnosti. V grafech č. 2.5 a 2.6 je počet zaměstnanců a podíl na obratu podle institucionálních sektorů. Z obou grafů je opět patrná dominance podniků pod zahraniční kontrolou, kdy jsou největším zaměstnavatelem i výrobcem či poskytovatelem služeb. 9
Graf č. 2.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Nefinanční podniky (bez K) 1, 9,6 55, 5, 3,4 11, 2,5, -3,5-4,2-16, -18,1-5, -17,4-2,1-43,1-67, -51,4-76,4-22, -36,4-49,7-51,8-8,5-45,9-38,2-27,2-16,9-19,7-27,6-21,8-41, -3,2-49,6-18, -1, -121,5-15, Graf č. 2.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 1 9 8 7 6 532 6 535 79 537 783 539 558 536 946 536 561 537 173 536 464 223 935 225 28 225 977 226 22 225 11 225 967 224 198 223 258 156 983 156 784 155 283 152 732 143 821 143 598 143 149 142 826 5 4 3 2 1 Graf č. 2.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 8% 7% 67,2% 67,1% 66,7% 66,6% 67,3% 67,% 66,6% 66,2% 2,7% 21,2% 21,4% 21,2% 2,1% 2,6% 2,9% 21,2% 12,1% 11,8% 11,9% 12,1% 12,6% 12,4% 12,5% 12,6% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 2.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Nejzajímavější pohled na podniky je prostřednictvím jejich vztahu k tvorbě hodnoty1. Vycházíme z předpokladu, že úspěch v konkurenčním boji se dříve nebo později musí objevit 1 Podrobněji v metodické části analýzy. 1
ve finanční oblasti podniky musí svému majiteli přinášet hodnotu. Podniky jsou rozděleny do čtyř skupin. I. skupina (označená TH tvoří hodnotu) obsahuje podniky tvořící hodnotu pro své majitele, tj. mají rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál (re). Jde o podniky dosahující excelentní konkurenceschopnosti. Zajímavé je, že i když nefinanční podniky jako celek vykazují záporné hodnoty EVA, existují v rámci nich vynikající podniky, které se drží stále, s menšími sezónními výkyvy, na stabilních kladných hodnotách EVA. Ve II. skupině (označené RF risk free) jsou podniky mající hodnotu ROE vyšší než bezrizikovou sazbu, ale nižší než alternativní náklad na vlastní kapitál. Jedná o poměrně dobře konkurenceschopné podniky, kterým k tvorbě hodnoty trochu ROE chybí. Tato skupina dosahuje přibližně stabilní záporné hodnoty EVA. Do III. skupiny (označení ZI - ziskové) se dostaly podniky, které mají kladný čistý zisk, ale jejich ROE je nižší než bezriziková sazba. Jde o podniky s nižší konkurenceschopností. V poslední IV. skupině (označení ZT - ztrátové) jsou podniky ve ztrátě nebo podniky se záporných vlastním kapitálem. Jedná se o podniky v kritickém stavu. V grafu č. 2.7 je velikost tvorby hodnoty (EVA) podle kategorií tvorby hodnoty. Tvůrci hodnoty, podniky ze skupiny TH, v roce 211 neustále tvorbu hodnoty snižovaly. V roce 212 ovšem tvorbu hodnotu začaly prudce zvyšovat až do pololetí. Ve druhém pololetí nabraly opět negativní trend. Největší ničitel hodnoty, skupina podniků ZT, měla opačný vývoj. Během roku 211 se zlepšovala, v 1. čtvrtletí 212 zhoršila svou hodnotu EVA a v pololetí 212 se opět zlepšila. Graf č. 2.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT Nefinanční podniky (bez K) 3, 273,3 25, 2, 212, 22,2 19,9 177,9 147,4 15, 12, 111,8 1, 55, 5,, -17, -5, -34,4-67, -57, -47,4-76,4-66,7-1, -19,8-15, -52,1-72,5-121,5-117, -45,9-41,1-47,9-48,8-45,3-52,1-49,8-59,1-79, -91,9-18, -12,9-12, -41, -47,9-67,3-13,7-159,1-166,5-2, Význam jednotlivých skupin podniků si můžeme ilustrovat v grafech č. 2.8, kde je počet zaměstnanců a č. 2.9, kde jsou podíly na obratu podle jednotlivých kategorií podniků. Skupina TH zaměstnává přibližně třetinu lidí a podílí se více než 5% na obratu. Podniky z této skupiny jsou nejvýkonnější. 11
Graf č. 2.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 1 9 8 226 283 7 6 5 12 494 155 143 169 448 179 586 187 278 176 991 171 74 74 853 85 861 97 868 266 217 264 756 276 967 371 179 377 778 376 917 355 973 253 68 145 343 166 799 21 545 266 258 253 396 51 571 229 958 246 936 242 829 337 211 35 25 316 543 38 47 4 3 2 1 Graf č. 2.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 1% 9% 8% 17,8% 8,6% 19,8% 18,9% 1,1% 11,8% 14,8% 16,5% 16,2% 15,5% 5,8% 7,7% 6,4% 25,% 24,3% 27,2% 51,9% 52,7% 51,8% 51,% 19,5% 14,% 8,3% 7% 6% 19,9% 21,9% 2,2% 25,7% 26,3% 43,6% 44,9% 5% 4% 3% 53,6% 2% 48,2% 1% % 2.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů Velmi zajímavý je kombinovaný pohled kombinující pohled prostřednictvím institucionálních sektorů s pohledem podle skupin tvorby hodnoty. V grafu č. 2.1 jsou hodnoty EVA v I. skupině podniků podle institucionálních sektorů. V grafech č 2.11 a 2.12 je počet zaměstnanců a podíl na obratu. Ve skupině nejlepších podniků zcela jasně dominují podniky pod zahraniční kontrolou. Graf č. 2.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Nefinanční podniky (bez K) 3, 273,3 25, 2, 22,2 19,9 21,5 212, 177,9 161,3 15, 147,4 137,4 132,7 12, 17,9 1, 5, 9,2 31,8 26,4 2,618,8 84,6 33,831, 17,3 12,5 133, 111,8 31,93,9 16,5 1,7 31,5 19,2 28,6 16,4, 12
Graf č. 2.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 4 35 3 25 2 255 364 261 897 234 28 23 495 63 563 66 722 267 174 268 586 258 972 82 99 84 364 94 826 243 657 15 1 5 58 741 72 346 88 797 23 15 15 782 18 953 11 19 21 96 24 827 23 119 23 52 Graf č. 2.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 8% 7% 65,2% 67,3% 67,% 65,3% 16,3% 15,2% 16,5% 17,6% 17,6% 18,5% 17,5% 16,6% 17,1% 66,5% 67,2% 67,3% 69,1% 17,2% 16,% 13,9% 13,3% 16,3% 16,8% 18,8% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 2.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Příčinný pohled na meziroční (rok 212 oproti roku 211) vývoj hodnoty EVA u nefinančních podniků celkem je na Obr. 2.1. Meziročně se hodnota EVA zvýšila o 66 99 mil. Kč, což je velmi pozitivní. Ještě pozitivnější zpráva je, že celé toto zvýšení bylo taženo zejména zlepšením hodnoty spreadu (efektivností), což způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 62 99 mil. Kč. Změna investice (vlastního kapitálu) působila na změnu EVA také pozitivně a způsobila její nárůst o 4 mil. Kč. Na zvýšení hodnoty spreadu se podílel především vysoký nárůst hodnoty ROE (rentabilitou vlastního kapitálu zhodnocením vlastního kapitálu), který způsobil zvýšení EVA o 64 814 mil. Kč. Negativně působilo zvýšení rizika (re), kdy jeho vlivem poklesla hodnota EVA o 1 824 mil. Kč. V posledním patře pyramidového rozkladu na obr. 2.1 je souhrnný vliv ukazatelů působících na tvorbu EBIT ( tvorbu koláče k rozdělení ), dělení EBIT ( dělení koláče ), stabilitu (za jaké finanční stability se tvorba a dělení koláče dělo) a ostatních ukazatelů (jako např. bezrizikové sazby). Tvorba EBIT se mírně zhoršila a způsobila pokles hodnoty EVA o 189 mil. Kč. Příčinou byl pokles hodnoty marže (EBIT/Obrat), kterou nestačil vykompenzovat růst hodnoty 13
ukazatele Obrat/Aktiva). Dělení EBIT mělo naopak pozitivní vliv na vývoj hodnoty EVA a to 27 658 mil. Kč. Převážil zde jednoznačně pozitivní vliv na vývoj hodnoty ROE nad negativním vlivem na vývoj rizika. Finanční stabilita také působila pozitivně a způsobila meziroční vývoj hodnoty EVA o 4 717 mil. Kč. Nejvyšší pozitivní vliv (3 84 mil. Kč) na vývoj hodnoty EVA měly Ostatní faktory a to zejména pokles bezrizikové sazby (31 5 mil. Kč). V grafu č. 2.13 jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty EVA. Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -17 963-4 973 66 99 Ukazatel Vliv Spread (ROE-re) -3,85% -1,41% 62 99 Investice (VK) 2 87 859 2 911 89 4 ROE 8,77% 11,28% 64 814 re 12,62% 12,69% -1 824 Tvorba EBIT -189 Dělení EBIT 27 658 Stabilita 4 717 Ostatní 3 84 Za vlivy na změnu hodnoty EVA je nutno vidět změny dílčích ukazatelů. V grafu č. 2.14 je porovnán vývoj hodnoty spreadu, ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf. Graf č. 2.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 66 99 Spread 62 99 Investice 4 ROE re 64 814-1 824 Tvorba EBIT -189 Dělení EBIT 27 658 Stabilita 4 717 Ostatní -1 3 84 1 2 3 14 4 5 6 7 8
Graf č. 2.14 Spread (ROE-re) 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% -1,% Spread ROE re rf -2,34% 1,49% 12,83% 3,86% -2,76% 1,65% 13,41% 3,79% -4,32% 9,5% 13,37% 3,59% -3,85% 8,77% 12,62% 3,51% -1,6% 1,68% 12,28% 3,2% 1,95% 15,4% 13,46% 2,87% -,59% 12,72% 13,31% 2,55% -1,41% 11,28% 12,69% 2,31% Tvorbu EBIT ovlivňuje především hodnota ukazatele Produkční síla, která je ovlivňována ukazateli marží (EBIT/Obrat) a obratem aktiv (Obrat/Aktiva). Vývoj hodnot těchto ukazatelů zachycuje graf č. 2.15. Meziročně nastal mírný pokles produkční síly a hodnoty marže. Hodnota obratu aktiv naopak vzrostla. Dělení EBIT lze charakterizovat pomocí více ukazatelů, přičemž pravděpodobně nejdůležitějším je velikost a struktura úročeného kapitálu (graf č. 2.16). Velikost úročeného, tj. kapitálu co není zdarma, se meziročně mírně snížila, což příznivě působilo na růst hodnoty EVA (za menší část kapitálu pasiv musíme něco platit). Při poklesu ceny úvěrů velmi mírně narostl podíl cizího úročeného kapitálu při současném poklesu podílu vlastního kapitálu (převážil pozitivní vliv na hodnotu ROE před negativním vlivem na riziko). Opět pozitivní vliv daný změnou struktury kapitálu na hodnotu EVA. Stabilitu si můžeme charakterizovat pomocí hodnoty likvidity (graf č. 2.17). Celková likvidita meziročně vzrostla a její struktura se změnila ve prospěch podílu finančního majetku (nejlikvidnější část aktiv) a v neprospěch podílu zásob (nejméně likvidní část). Vcelku to znamenalo mírný pozitivní vliv na hodnotu EVA. V ostatních vlivech je největším hybatelem nárůstu EVA pokles meziroční bezrizikové sazby. Graf č. 2.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 8,% 1,6 7,% 1,4 6,% 1,2 5,% 1, 4,%,98 3,%,96 2,%,94 1,%,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 6,79% 7,2%,97 5,92% 5,85% 1,1 5,32% 5,28% 1,1 5,33% 5,2% 1,2 6,82% 6,63% 1,3 6,14% 6,% 1,2 5,7% 5,61% 1,2 5,29% 5,1% 1,4 15,92
Graf č. 2.16 Struktura úročeného kapitálu 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 15,1% 49,8% 15,23% 48,96% 15,62% 49,71% 15,97% 49,16% 15,69% 49,21% 15,72% 48,1% 15,63% 49,25% 15,3% 5,33% Graf č. 2.17 Likvidita 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,3,97,29,28,86,28,31,89,3,3,87,32 16,3,89,3,29,85,34,31,86,33,32,86,35
3. PRŮMYSL 3.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Průmysl je prakticky jediný tvůrce hodnoty, tj. kladné EVA v roce 212 mezi agregacemi nefinančních podniků (graf č. 3.1). Tahounem tvorby hodnoty je v průmyslu především výroba elektřiny, plynu, tepla atd. (energetika). Menším tvůrcem hodnoty byl také zpracovatelský průmysl, až na poslední kvartál roku. Graf č. 3.1 EVA průmysl (v mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, -2, -4, -6, V grafu č. 3.2 je počet zaměstnanců za jednotlivé sekce průmyslu. Zcela dominantní je zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu. Ostatní sekce se na zaměstnanosti podílejí podobně. V ukazateli tvorby hodnoty na hlavu v roce 212 energetika je ještě větší hvězda (2 141 513 Kč/osoba) oproti ostatním agregacím: zpracovatelský průmysl -6 328 Kč/osoba, dobývání -143 883 Kč/osoba a voda -219 31 Kč/osoba. Graf č. 3.2 Počet zaměstnanců B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 6 5 22 518 21 296 22 564 21 19 22 57 21 235 22 57 21 261 22 413 21 316 22 354 21 339 22 356 21 364 22 375 21 311 453 996 456 992 459 115 46 551 46 485 46 66 458 529 456 836 4 3 2 1 28 62 29 443 29 426 29 381 28 15 28 973 28 942 28 89 V grafu č. 3.3 je podíl agregací na obratu (všechny tržby + rozpracovaná výroba + aktivace). Podíl zpracovatelského průmyslu je 68%, energetiky 28% a na zbývající agregace zbývají 4%. Ve srovnání podílu na obratu a na zaměstnancích je opět vidět výrazně vyšší obrat na zaměstnance u energetiky (5 14 tis. Kč/osoba v roce 212) než u zpracovatelského průmyslu (5 625 tis. Kč/osoba), dobývání (2 947 tis. Kč/osoba) a vody (2 558 tis. Kč/osoba). 17
Graf č. 3.3 Podíl na obratu B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 1,% 1,6% 1,6% 1,6% 1,4% 1,5% 1,5% 1,5% 28,7% 26,6% 26,1% 27,1% 29,8% 27,5% 27,4% 28,2% 67,5% 69,2% 69,7% 68,8% 66,7% 68,7% 68,8% 68,% 9,% 8,% E Voda a odpady 1,6% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% 2,3% 2,6% 2,6% 2,5% 2,1% 2,3% 2,3% 2,3% 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Pohled podle institucionálních sektorů, tj. podle převažujícího vlastnictví je v grafech č. 3.4 až 3.6. Je zde patrná jasná převaha podniků pod zahraniční kontrolou a to jak v tvorbě hodnoty, tak i v počtu pracovníků a podílu na obratu. Největší převaha zahraničních podniků je v tvorbě hodnoty. Ovšem v tvorbě EVA na hlavu (262 961 Kč/osoba) i v obratu na hlavu (19 3 tis. Kč/osoba) jsou v průmyslu jedničkou podniky pod státní kontrolou. Zahraniční podniky vykazují EVA na hlavu ve výši 17 24 Kč/osoba a obrat na hlavu ve výši 7 296 tis. Kč/osoba. Nejhorší jsou domácí soukromé podniky se zápornou tvorbou hodnoty na hlavu -77 42 Kč/osoba a obratem na hlavu 4 69 tis. Kč/osoba. Graf č. 3.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) 16, 138,2 14, 121,5 12, 1, 8, 57,1 6, 51,754,3 41,6 4, 2, 2,2 33,738,1 33,8 31,6 24,9 13,6 6,7 6,7 4,2 24,4 9,9 3,7 7,, -2, -1,2-13,5-4, -2,3-23,8-39,9-1,6-25,5-8,8-2,4-7,7-12,6-11,4-6, 18
Graf č. 3.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 6 5 4 35 166 353 22 354 98 356 79 355 484 355 373 356 294 355 99 148 566 149 419 149 96 15 21 149 759 15 295 148 154 146 99 3 2 1 27 681 27 568 27 53 27 482 27 76 27 63 26 743 26 512 Graf č. 3.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 8% 7% 69,2% 69,4% 69,1% 68,9% 69,6% 69,7% 69,3% 68,7% 17,8% 18,1% 18,1% 17,9% 17,1% 17,3% 17,7% 17,9% 13,% 12,5% 12,8% 13,2% 13,3% 13,% 13,% 13,3% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 3.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Velmi zajímavý pohled umožňuje rozdělení podniků podle jejich vztahu k tvorbě hodnoty (graf č. 3.7). Tvůrcem hodnoty, jak to již vyplývá z definice skupiny podniků, je skupina podniků tvořících hodnotu (TH). Zajímavé ovšem je, že ostatní skupiny, u kterých je předpokládána netvorba či ničení hodnoty, hodnotu neničí mnoho. V grafech č. 3.8 a 3.9 je podíl jednotlivých skupin podniků na počtu zaměstnanců a obratu. Přes polovinu tvoři podniky z I. skupiny (TH). Druhá je skupina RF, tj. podniků majících ROE vyšší než bezrizikovou sazbu, ale nedosahující úrovně rizika (re). Jinak řečeno skupiny potencionálních tvůrců hodnoty. Kladná tvorba hodnoty na hlavu je pouze u skupiny TH 544 54 Kč/osoba. U skupiny RF je 21 874 Kč/osoba a u ostatních skupin je okolo -6 tis. Kč/osoba. Obrat na hlavu je u skupiny TH a ZI přes 8 mil. Kč/osobu a u skupin RF a ZT okol 5 mil. Kč/osoba. 19
Graf č. 3.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT Průmysl (B+C+D+E) 25, 224,5 2, 161,8 153,2 15, 136,1 135,1 138,2 15,2 1, 82,8 77,2 57,1 5, 51,7 41,6 33,7 6,7, -17,1-17,9-21, -24,3-5, -59,5-53,2-27,9-39,9-3,7-12,9-23,4-25,5-26,6-34,8-41,3-59,8-64,2-11,2-26,9-18,8-35,4-48,2-19,1-36,2-55,9-46,1-1, 7 384 74 346 78 235 27 854 38 527 31 314 148 226 171 573 Graf č. 3.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 6 5 4 3 15 457 9 718 37 521 53 653 14 219 137 861 243 216 247 957 93 537 93 337 64 983 9 787 25 72 74 621 152 581 151 441 221 443 214 163 126 716 154 69 289 97 28 424 27 92 248 289 2 1 Graf č. 3.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 1% 9% 8% 7% 12,4% 18,5% 18,% 8,4% 1,8% 9,4% 12,8% 13,2% 9,4% 14,6% 15,9% 15,9% 19,1% 6% 2,2% 19,6% 53,9% 51,% 52,7% 1,1% 6,% 21,4% 12,2% 11,8% 8,1% 6,9% 19,8% 23,1% 5% 4% 3% 62,3% 61,9% 62,5% 59,9% 58,2% 2% 1% % 3.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů Detailnější pohled na skupinu TH podle vlastnictví je v grafech 3.1 až 3.11. Opět je zde jasná dominance podniků pod zahraniční kontrolou. Potěšující je, že v každé skupině vlastnictví existují podniky tvořící hodnotu. 2
Graf č. 3.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) 25, 224,5 2, 178,1 161,8 153,2 15, 136,1 129,1 15,2 1, 14,7 1,5 91,5 82,8 72,3 6,4 135,1 77,2 57,1 5, 26,1 18,5 19,6 13,3 29,4 23,3 1,911,5 9,8 1,3 29,1 17,3 16,16,8 13,816,5, Graf č. 3.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 35 3 25 2 211 386 15 191 71 26 145 189 793 181 578 164 484 159 122 43 995 45 82 177 31 1 5 38 534 53 347 64 34 6 85 66 472 59 457 13 611 13 33 12 965 9 221 13 47 14 194 13 827 11 522 Graf č. 3.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 8% 7% 65,5% 64,5% 66,1% 64,9% 68,1% 66,8% 66,8% 12,8% 12,1% 11,1% 14,5% 11,9% 12,9% 12,6% 19,4% 21,8% 23,4% 22,8% 2,7% 2,% 2,3% 2,6% 67,8% 6% 5% 4% 3% 12,8% 2% 1% % 3.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Příčinný pohled na meziroční (rok 212 oproti roku 211) vývoj tvorby hodnoty (EVA) v průmyslu je na Obr. 3.1. Meziročně se hodnota EVA zvýšila o více než 59 mld. Kč, což je vysoce pozitivní. To bylo způsobeno především zlepšením spreadu, tj. zlepšením efektivnosti průmyslu (vliv na zlepšení hodnoty EVA o necelých 58 mld. Kč). Na zlepšení hodnoty spreadu 21
se podílela jak zlepšení ROE (vliv na EVA 48 mld. Kč), tak snížení rizika (vliv na EVA 1 mld. Kč). V nejnižším patře pyramidového rozkladu jsou všechny vlivy pozitivní až na tvorbu EBIT. Ovšem jeho negativní vliv je velmi malý. Jednotlivé vlivy jsou v grafu č. 3.12. Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -25 51 33 682 59 193 Ukazatel Vliv Spread (ROE-re) -1,55% 1,94% 57 721 Investice (VK) 1 641 863 1 736 56 1 471 ROE 11,29% 14,2% 47 954 re 12,85% 12,26% 9 767 Tvorba EBIT -59 Dělení EBIT 36 56 Stabilita 2 45 Ostatní 19 68 V grafu č. 3.14 je vývoj hodnot spreadu, ROE a rizika (re) a bezrizikové sazby (rf). Pozitivní je, že hodnota ROE i v obdobích netvorby EVA je vyšší než bezriziková sazba. Negativní je, že v pololetí 212 bylo lépe než na konci roku. Graf č. 3.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 59 193 Spread 57 721 Investice 1 471 ROE 47 954 re Tvorba EBIT 9 767-59 Dělení EBIT 36 56 Stabilita 2 45 Ostatní -1 19 68 1 2 3 22 4 5 6 7
Graf č. 3.14 Spread (ROE-re) 25,% 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% Spread ROE re rf 2,47% 14,4% 11,57% 3,86%,42% 14,2% 13,6% 3,79% -2,45% 11,34% 13,79% 3,59% -1,55% 11,29% 12,85% 3,51% 3,33% 14,17% 1,84% 3,2% 8,17% 2,87% 12,7% 2,87% 2,99% 16,6% 13,7% 2,55% 1,94% 14,2% 12,26% 2,31% V grafech č. 3.15 až 3.17 jsou hodnoty vybraných ukazatelů za průmysl v letech 211 až 212 po jednotlivých čtvrtletích. Tyto hodnoty je možno považovat za referenční pro průmyslové podniky. Obrat/aktiva ve výši 1,1 a hodnoty ukazatelů EBIT/aktiva mezi 6% až 9% a EBIT/obrat mezi 5,5% až 8,5% s klesajícím ročním vývojem. Podíl vlastního kapitálu na aktivech (pasivech) mírně přes 5% a podíl úvěrů a vydaných dluhopisů okolo 13%. Likvidita L1 (finanční majetek/(krátkodobé závazky + krátkodobé BÚ) okolo,3, likvidity L2 (v čitateli se přičítají pohledávky) okolo 1,2 a celkové likvidity L3 mírně pod 1,6. Graf č. 3.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 1,% 1,18 9,% 1,16 8,% 1,14 7,% 1,12 6,% 1,1 5,% 1,8 4,% 1,6 3,% 1,4 2,% 1,2 1,%,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 8,91% 8,41% 1,6 7,52% 6,84% 1,1 6,38% 5,89% 1,8 6,3% 5,77% 1,9 9,21% 7,94% 1,16 7,62% 6,85% 1,11 6,84% 6,2% 1,1 6,21% 5,55% 1,12 23 1,
Graf č. 3.16 Struktura úročeného kapitálu 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 13,4% 5,4% 13,2% 49,15% 13,56% 5,22% 13,66% 49,7% 13,36% 5,8% 13,86% 48,6% 13,73% 5,57% 13,23% 51,45% Graf č. 3.17 Likvidita 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,32,99,27,31,85,28,36,9,3,34,88,3 24,33,92,27,32,84,35,36,85,34,36,87,34
4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 4.1 Ekonomický zisk celkem V minulosti agregace tvořila hodnotu. Tento trend trval (kromě 1. čtvrtletí) i v roce 211. Ovšem v roce 212 nastal zlom, kdy se tvorba hodnoty po tři čtvrtletí držela okolo nuly a na konci roku se hluboko propadla (graf č. 4.1). V grafu č. 4.2 je počet zaměstnanců, který je víceméně stabilní. V grafu č. 4.3 jsou čtvrtletní obraty. Zde je patný mírný pokles v roce 212 oproti roku 211. Stabilní počet zaměstnanců (a také mezd) a pokles obratu se projevily v poklesu tvorby hodnoty. Na konci roku byly pravděpodobně zaúčtovány některé nepravidelné náklady (finanční, odměny apod.). Graf č. 4.1 EVA dobývání a těžba (v mil. Kč) 4 2 832 3 3 47 2 1 621 1 412-1 166-33 -766-2 -3-4 -4 157-5 28 973 28 942 28 89 Graf č. 4.2 Počet zaměstnanců 35 3 28 62 29 443 29 426 29 381 28 15 25 2 15 1 5 25
Graf č. 4.3 Čtvrtletní obrat (v mil. Kč) 3 25 839 25 23 769 22 512 22 356 2 418 2 48 2 2 168 2 777 15 1 5 2.Q.11 3.Q.11 4.Q.11 2.Q.12 3.Q.12 4.Q.12 4.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Z pohledu na institucionální sektory je patný jiný obraz než v průmyslu jako celek. Hlavními tvůrci hodnoty (graf č. 4.4) v roce 211 byly domácí soukromé podniky (v průmyslu celkem zahraniční). Graf č. 4.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4, 3,3 3, 3, 2,8 3, 2,1 2, 1, 1,6 1,4,9,4,2,1,1, -,8 -,6-1, -,3 -,3,6,2,5,,8,6,6,2 -,6-1,1-1,2-1,1-1,2-2, -1,7-3, -3, -4,2-4, -5, V grafech č. 4.5 a 4.6 je počet zaměstnanců a podíl na obratu. Proti průmyslu je zde převaha domácích soukromých podniků. Charakter z hlediska vlastnictví agregace dobývání a těžby je jiný než v průmyslu jako celku. 26
Graf č. 4.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 35 3 2 538 2 96 2 999 3 7 19 875 2 295 2 236 6 189 6 188 2 51 2 962 2 978 2 978 2 186 19 449 19 839 19 783 19 726 6 191 6 187 6 155 6 172 6 181 6 185 25 2 15 1 5 Graf č. 4.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 1,4% 13,5% 14,4% 14,7% 15,1% 17,4% 18,1% 19,4% 73,6% 72,8% 72,1% 7,1% 68,2% 68,1% 66,9% 15,1% 12,9% 12,8% 13,2% 14,8% 14,4% 13,8% 13,6% 8% 7% 6% 5% 74,5% 4% 3% 2% 1% % 4.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty V grafech č. 4.7 až 4.9 je vývoj situace podle vztahu k tvorbě hodnoty. Rychlé střídání mezi skupinami podniků TH a RF je dáno tím, že v agregaci není mnoho podniků a podniky jsou relativně velmi velké. Např. přesun jednoho podniku ze skupiny TH do vedlejší RF má velký dopad na počet zaměstnanců i podíl na obratu. Skupina RF je prakticky skupinou čekatelů na tvorbu hodnoty. Lze tedy předpokládat, že když si jeden či více gigantů zlepší své hospodaření, dostane se celá agregace do skupiny podniků s tvorbou hodnoty. Příznivé je také, že podíl slupin ZT a ZI jsou malé. 27
Graf č. 4.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 8, 5,8 6, 6, 5,6 4,1 4,1 4, 2,8 3,8 3,1 3, 2, 2, 1,6,4, -,8-1,2-1,7-2, -2, -,6-1,2-1,2 -,5 -,9-1,2,,,2 -,5 -,5 -,9-1,1-1,3-4, -,5-1,-1,1-1,8-1,2-1,4-1,6-4,2-3,8-4,5-6, 64 75 3 463 Graf č. 4.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 35 3 25 3 95 584 3 5 1 154 1 825 3 2 965 1 549 2 999 934 589 1 116 2 876 594 5 226 2 15 17 68 14 864 15 367 18 812 23 459 23 99 1 5 17 513 2 41 9 249 8 974 1 115 1 111 1,7% 4,5% 2,5% 4,4%,% 5,9% 2,1% 4,1% 52,8% 52,3% 54,3% 6 67 Graf č. 4.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH 1% 9% 3,8% 4,5% 2,5% 6,4% 2,6% 5,7% 6,5% 5,9% RF ZI 2,9% 6,3% 18,8% 8% 7% 6% ZT 55,3% 65,6% 5% 84,6% 4% 85,8% 72,1% 3% 2% 41,% 36,4% 4,8% 39,7% 28,1% 1% % 4.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů Kombinovaný pohled podle vztahu k tvorbě hodnoty a podle převažujícího vlastnictví ukazuje opět rozdíl od průmyslu celkem. Hlavními tahouny tvorby hodnoty jsou soukromé podniky pod domácí kontrolou. Zajímavé je, že kromě závěrů roku 211 a 212 existují skvělé podniky ve všech skupinách vlastnictví (graf č. 4.1). 28
Graf č. 4.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 7, 6, 6, 5,8 5,6 5, 4,1 4,3 4,1 4,1 3,8 4, 3,3 3,1 3, 2,3 2, 1,7 2, 2, 1,7 1,4 1,5 1,4 1, 1, 1,,7 1,3,5,, 1, 1,1,9,9,9,8,8, Ohledně zaměstnanosti (graf č. 4.11) lze konstatovat opět výrazný vliv velkých soukromých podniků pod domácí kontrolou na tvorbu hodnoty, kdy jejich přesun do nižší skupiny znamená ohromný propad v počtu zaměstnanců ve skupině TH. Graf č. 4.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 3 25 823 1 326 2 1 195 15 19 178 1 5 19 12 18 846 3 5 488 3 46 3 458 3 463 1 52 1 72 5 22 5 67 5 584 3 453 3 455 3 455 319 1 27 5 337 V grafu č. 4.12 je podíl na obratu podle vlastnictví ve skupině nejlepších podniků TH. Opět zde hraje velkou roli přesun velkých podniků pod domácí soukromou kontrolou do nižší skupiny a také tvorba či netvorba hodnoty u podniků pod státní kontrolou. 29
Graf č. 4.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 6,5% 1,6% 8,8% 1,8% 22,5% 26,8% 27,% 8% 45,5% 7% 6% 5,8% 79,6% 5% 44,% 77,4% 41,1% 41,2% 89,2% 4% 3% 2% 54,5% 38,7% 1% 13,9% 13,8% %,% 33,6% 32,2% 31,8%,% 4.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Na obr. 4.1 je meziroční 212/211 vývoj hodnoty EVA a pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. Prakticky vývoj všech ukazatelů je negativní. Výjimkou je pokles investice do agregace netvořící hodnotu a ostatní vlivy, kde hlavním pozitivně působícím na agregaci nezávislým faktorem je pokles bezrizikové sazby. V grafu č. 4.13 jsou graficky znázorněny jednotlivé vlivy na vývoj hodnoty. Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA 1 621-5 778-4 157 Ukazatel Vliv Spread (ROE-re) 1,65% -4,56% -5 891 Investice (VK) 98 54 91 175 114 ROE 14,32% -4 973 re 12,67% -919 9,8% Tvorba EBIT -2 459 Dělení EBIT -3 111 Stabilita -1 438 13,64% Ostatní 1 117 Pozitivní je (graf č. 4.14), že hodnota ROE se drží vysoko nad bezrizikovou sazbou. Hodnoty ukazatelů v grafech č. 4.15 až 4.17 vysvětlují vývoj skupin ukazatelů tvorby a dělení EBIT a stability a současně slouží jako odvětvové hodnoty pro agregaci dobývání a těžby. Výrazný meziroční pokles hodnoty ukazatele EBIT/aktiva byl hlavní příčinou nepříznivé tvorby EBIT. Také výrazný pokles podílu vlastního kapitálu na aktivech znamenal zhoršení dělení EBIT. Zhoršení stability bylo dáno výrazným meziročním snížením likvidity. 3
Graf č. 4.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA -5 778 Spread -5 891 Investice 114 ROE -4 973 re -919 Tvorba EBIT -2 459 Dělení EBIT -3 111 Stabilita -1 438 Ostatní 1 117-7 -6-5 -4-3 -2-1 1 2 Graf č. 4.14 Spread (ROE-re) 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% -1,% Spread ROE re rf -,81% 1,55% 11,36% 3,86% 2,86% 17,43% 14,57% 3,79% 3,6% 16,16% 13,1% 3,59% 1,65% 14,32% 12,67% 3,51%,42% 1,44% 1,1% 3,2% -,4% 14,4% 14,43% 2,87%,18% 12,28% 12,1% 2,55% -4,56% 9,8% 13,64% 2,31% Pro agregaci dobývání a těžby je charakteristická nízká hodnota ukazatele obrat/aktiva, která se pohybuje okolo,55. To se projevuje v asi poloviční hodnotě ukazatele EBIT/aktiva oproti hodnotě EBIT/obrat. Dalším charakteristickým znakem agregace je relativně vysoký podíl vlastního kapitálu na aktivech a nízký podíl BÚ a dluhopisů na aktivech. Charakteristické pro tuto agregaci jsou vysoké hodnoty likvidity L1, které jsou na úrovni okolo,9. Znamená to, že agregace je schopna uhradit své krátkodobé dluhy pouze z finančního majetku. I hodnoty likvidit L2 a L3 jsou vysoké. 31
Graf č. 4.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 25,%,57,56 2,%,55,54 15,%,53,52 1,%,51,5 5,%,49,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 8,8% 15,79%,51 12,% 21,58%,56 11,87% 21,4%,56 1,63% 18,79%,57 7,12% 13,49%,53 9,1% 16,26%,55 7,88% 14,61%,54 5,97% 1,82%,55,48 Graf č. 4.16 Struktura úročeného kapitálu 8,% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 3,87% 6,5% 5,53% 6,2% 6,6% 61,73% 5,7% 61,11% 4,72% 62,75% 5,35% 58,35% 7,12% 58,88% 6,95% 59,5% Graf č. 4.17 Likvidita 2,5 2, 1,5 1,,5, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,16 1,5,76,19,86,87,26 1,4,9,24 1,7,99 32,23 1,6,94,27,69,87,33,67,92,32,62,94
5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Ekonomický zisk celkem a podle odvětví Zpracovatelský průmysl, nejvýznamnější část průmyslu, se skládá z 24 odvětví, které jsou svým charakterem velmi rozdílné. Mezi nejvýznamnější odvětví patří: CZ-NACE 22 výroba pryžových a plastových výrobků (guma a plasty), 24 výroba kovů a slévárenství (hutě), 26 výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (elektronika), 28 výroba strojů (stroje) a 29 výroba motorových vozidel (auta). V grafu č. 5.1 je vývoj hodnoty ukazatele EVA. V roce 211 byla EVA ve zpracovatelském průmyslu záporná. V prvním pololetí 212 se zpracovatelskému průmyslu začalo velmi dařit, ale ve druhém pololetí opět upadl do záporných hodnot. Stabilně kladných hodnot EVA dosahuje odvětví výroby aut a gumy a plastů. Potěšující je vývoj EVA u výroby strojů, kdy v roce 212 (až na 3. čtvrtletí) dosáhla kladných hodnot. Hutě a elektronika jsou stále v záporných hodnotách EVA. Graf č. 5.1 EVA zpracovatelský průmysl a vybraná odvětví (v mld. Kč) C Zpracovatelský průmysl 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta 3, 2, 1,, -1, -2, -3, V grafu č. 5.2 je podíl vybraných odvětví na zaměstnancích. Vybraná odvětví tvoří více než polovinu všech zaměstnanců zpracovatelského průmyslu. Graf č. 5.2 Počet zaměstnanců 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní 5 45 4 216 751 217 399 218 224 218 677 217 85 218 28 218 168 218 92 112 775 113 786 114 45 115 78 117 178 116 97 116 376 115 721 1 46 22 46 989 47 489 47 849 48 386 48 655 48 865 48 92 5 2 423 31 144 2 68 31 31 2 527 31 463 2 313 31 68 18 728 31 571 18 32 31 339 17 887 3 499 26 684 26 99 27 7 27 26 26 817 26 771 26 734 17 432 3 29 26 642 35 3 25 2 15 V grafu č. 5.3 je podíl vybraných odvětví na obratu zpracovatelského průmyslu, kdy tato odvětví tvoří necelých 6% obratu. 33
Graf č. 5.3 Podíl na obratu 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní 1% 9% 8% 4,5% 41,3% 41,9% 42,% 4,1% 41,1% 42,3% 42,7% 31,% 3,2% 29,6% 29,7% 32,7% 31,6% 3,4% 3,2% 6,1% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,4% 6,4% 6,4% 9,% 8,7% 8,8% 8,8% 7,9% 7,8% 8,% 8,2% 7,4% 7,5% 7,4% 7,1% 6,8% 6,7% 6,5% 6,3% 6,% 6,% 6,% 6,% 6,3% 6,3% 6,4% 6,2% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 5.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Z grafu č. 5.4 je patrný význam podniků pod zahraniční kontrolou ve zpracovatelském průmyslu, kdy tyto podniky jsou jedinými tvůrci hodnoty. Jejich význam je patný také z grafu č. 5.5, kdy zaměstnávají asi 3/4 zaměstnanců a z grafu č. 5.6, kdy vytvářejí přes 8 % obratu. Zpracovatelský průmysl je agregací podniků pod zahraniční kontrolou s minimálním podílem podniků pod státní kontrolou. V prvním pololetí 212 se dobře dařilo podnikům pod zahraniční kontrolou, které vytáhly celý zpracovatelský průmysl do kladných hodnot ekonomického zisku v součinnosti s domácími soukromými a státními podniky, které meziročně zlepšily své záporné hodnoty. Graf č. 5.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 3, 26,6 24,1 18,4 2, 14,7 1, 8,3 2,6 2,1, -1, -1, 4,9, -2,7 -,7 -,7-2, -,7-3,1 -,8 -,2-2,2, -2,3-2,9 -,4-2,5-1,6-11,7-1,2-15,4-12,8-2, -1,1-11,9-22,8-3, 34
Graf č. 5.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 5 45 4 35 3 329 674 332 226 333 824 334 921 334 642 334 11 335 8 334 618 117 81 117 613 118 176 118 539 118 911 119 89 117 5 115 88 7 242 7 153 7 115 7 91 6 931 6 875 6 516 6 338 25 2 15 1 5 Graf č. 5.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 1% 9% 8% 7% 6% 83,5% 83,% 82,8% 82,9% 83,8% 83,4% 82,7% 82,3% 1% 15,9% 16,4% 16,6% 16,6% 15,6% 16,1% 16,8% 17,2% %,5%,6%,6%,6%,5%,6%,5%,5% 5% 4% 3% 2% 5.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Z pohledu na tvorbu EVA podle kategorií podniků (graf č. 5.7) a jejich podílů na počtu zaměstnanců (graf č. 5.8) a podílu na obratu (graf č. 5.9) je patrný velký podíl skupiny nejlepších podniků (TH), následovaný podílem druhé nejlepší skupiny (RF). Z podílu na zaměstnancích a obratu je patné, že obrat na zaměstnance je nejlepší u těchto dvou skupin, jsou nejproduktivnější. Pozitivní je mírně se zmenšující podíl podniků z nejhorší skupiny (ZT) na počtu zaměstnanců i na obratu. 35
Graf č. 5.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 1, 8, 91,5 89,7 83,7 73,6 68,7 65,2 58,7 6, 54,6 4, 24,1 2, 14,7, 2,6-2,7-1,6-12,1-13,7-2, -4, -14,7-15,2-38, -15,4-17,4-18,6-7,7-15,9-17,5-22,8-22,8-37, -38,2-42,9-53,2-53,5-6, -7,4-15,3-14, -18,2-2,9-14,5-22, -39,9-48,9-8, Graf č. 5.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 5 45 4 35 99 159 32 62 84 585 44 42 87 582 86 888 49 92 25 123 384 29 5 24 621 14 969 135 89 181 337 176 258 7 672 73 254 23 144 3 31 24 55 97 312 12 862 115 68 134 75 253 82 248 55 241 94 225 452 21 261 6 93 3 113 771 67 555 88 91 2 15 1 5 Graf č. 5.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 1% 9% 8% 16,5% 19,1% 12,9% 11,% 18,8% 2,5% 18,5% 11,8% 16,% 24,% 13,1% 6,6% 7,9% 19,7% 14,2% 13,9% 1,9% 9,4% 22,7% 17,6% 23,7% 58,7% 56,2% 57,2% 17,8% 7% 6% 15,% 2,9% 5% 4% 3% 51,8% 49,4% 45,7% 45,2% 2% 53,% 1% % 5.4 Ekonomický zisk I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů Kombinovaný pohled opět ukazuje převahu podniků pod zahraniční kontrolou a to v tvorbě EVA (graf č. 5.1) počtu zaměstnanců (graf č. 5.11) a podílu na obratu (graf č. 5.12). Potěšitelné je, že ve všech obdobích byly podniky tvořící hodnotu ve všech skupinách vlastnictví. 36
Graf č. 5.1 EVA I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 1, 91,5 89,7 9, 83,7 77,9 8, 68,7 7, 73,6 69,4 65,2 58,8 6, 76,9 58,7 58, 59,5 54,6 52,8 48,6 5, 4, 3, 2, 13,2 9,7 1, 7,,2,,2,2,5,1 13,8 12,5 13,5 5,9 5,7,4,5,6 Graf č. 5.11 Počet zaměstnanců I. skupiny tvorby hodnoty podle institucionálních sektorů 3 25 2 15 177 412 197 171 193 452 18 39 54 237 51 868 58 375 52 597 2 412 3 185 3 526 4 529 168 325 17 84 1 156 793 149 359 22 22 2 523 24 923 1 975 5 28 975 2 618 31 23 2 55 Graf č. 5.12 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu I. skupiny tvorby hodnoty 1% 9% 8% 7% 6% 89,% 87,5% 88,7% 88,7% 85,7% 86,1% 83,5% 82,9% 1,6%,4% 12,% 1,8%,5% 1,9%,4% 13,9% 13,4% 16,% 16,3%,4%,5%,5%,7% 5% 4% 3% 2% 1% %,5% 5.5 Meziroční vývoj hodnoty EVA Na obr. 5.1 je meziroční (212 oproti 211) vývoj hodnoty EVA a pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. Prakticky je vývoj ve všech ukazatelích pozitivní. Výjimkou je pokles dělení EBIT. Problémem je nárůst hodnoty ukazatele vlastní kapitál/aktiva, kdy převážil jeho 37
negativní vliv na výši hodnoty ROE nad pozitivním vlivem na riziko. V grafu č. 5.13 jsou graficky znázorněny jednotlivé vlivy na vývoj hodnoty. Obr. 5.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -22 782 19 891-2 891 Ukazatel Vliv Spread (ROE-re) -2,6% -,31% 18 78 Investice (VK) 877 296 947 127 1 813 ROE 1,85% 12,12% 1 43 re 13,45% 12,43% 8 34 Tvorba EBIT 18 276 Dělení EBIT -13 777 Stabilita 4 67 Ostatní 9 512 V grafu č. 5.14 je vývoj hodnoty spreadu a ukazatelů, které ho tvoří. V roce 211 byly hodnoty ROE pod hodnotami rizika (re). V roce 212 se situace obrátila až na konec roku, ale rozdíl mezi oběma ukazateli je malý. Graf č. 5.13 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 19 891 Spread 18 78 Investice 1 813 ROE 1 43 re 8 34 Tvorba EBIT Dělení EBIT 18 276-13 777 Stabilita 4 67 Ostatní -2 9 512-15 -1-5 5 38 1 15 2 25
Graf č. 5.14 Spread (ROE-re) 2,% 15,% 1,% 5,%,% -5,% Spread ROE re rf -1,2% 11,74% 12,94% 3,86% -,31% 13,2% 13,33% 3,79% -1,75% 12,12% 13,88% 3,59% -2,6% 1,85% 13,45% 3,51% 1,61% 13,87% 12,26% 3,2% 2,7% 15,18% 12,48% 2,87%,29% 13,74% 13,45% 2,55% -,31% 12,12% 12,43% 2,31% V grafech č. 5.15 až 5.17 jsou hodnoty vybraných ukazatelů pro zpracovatelský průmysl. Zpracovatelský průmysl celkem lze charakterizovat vyšším obratem, podílem vlastního kapitálu na aktivech mírně nad 5% a likviditou L3 okolo 1,6. Ovšem zpracovatelský průmysl je rozdělen na mnoho oborů, které vykazují dosti odlišné hodnoty těchto ukazatelů (jsou v přiložených tabulkách). Hodnoty změn ukazatele EVA za vybrané obory zpracovatelského průmyslu jsou v grafu č. 5.18. Z vybraných oborů zlepšily tvorbu EVA všechny až na výrobu motorových vozidel. Ovšem ty i přes snížení se drží stále v kladné hodnotě EVA za rok 212. Graf č. 5.15 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 1,% 1,46 9,% 1,44 8,% 1,42 7,% 6,% 1,4 5,% 1,38 4,% 3,% 1,36 2,% 1,34 1,%,% EBIT/Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 7,43% 5,46% 1,36 7,87% 5,51% 1,43 7,2% 5,17% 1,39 6,73% 4,85% 1,39 8,94% 6,27% 1,43 9,19% 6,4% 1,44 8,75% 6,21% 1,41 7,98% 5,64% 1,42 39 1,32
Graf č. 5.16 Struktura úročeného kapitálu 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% (BU+O)/Aktiva VK/Aktiva 12,21% 5,8% 12,8% 49,54% 12,28% 49,98% 12,54% 49,15% 12,74% 49,32% 12,7% 48,34% 11,54% 5,19% 11,69% 52,21% Graf č. 5.17 Likvidita 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Zásoby Pohledávky Finanční majetek,44,96,21,43,86,27,46,86,3,45,83,3,45,87,29,44,85,28,46,84,29,49,83,33 Graf č. 5.18 Změna hodnoty EVA ve vybraných odvětvích (mil. Kč) Změna EVA Vliv ROE Vliv re 12, 1,9 1, 8, 6,9 6, 4,4 4, 2, 4,1 3,5 2,2,9, 2,1,1 2,1 4, 2,3 1,9 1,8,1-2, -1,3-2,4-4, -3,8-6, 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 4 28 Stroje 29 Auta Ostatní odvětví