Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Alžíru (Alžírsko) ke dni 18.06.2011 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
1. Základní informace o teritoriu ská republika je bývalou kolonií Francie, která získala pokojnou cestou samostatnost 22. září 1960. Svým názvem sice připomíná jednu z nejmocnějších západoafrických říší (ské impérium ve XIII. XV. století n.l.), dnes však patří k nejchudším zemím světa. je ale velmi perspektivní. Jedná se vnitrokontinentální stát s velkým podílem pouště na svém území. 1.1. Oficiální název státu ská republika (République du ) 1.2. Rozloha 1 248 574 km 2 (přibližně polovinu země pokrývá poušť Sahara) 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 13,796 mil. v roce 2010 (dle CIA World Factbook), na něž připadá oficiálně 3,241 mil. pracovních míst, z toho 80 % v zemědělství. 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Roční přírůstek obyvatelstva činil v r. 2010 2,6 %. Populace do 14 let představuje 47,6 %, od 15 do 64 let 49,5 % a nad 65 let 3 %. 32 % obyvatel žije ve městech, cca 10 % žije kočovným způsobem života. Míra čisté migrace činí -5,38 imigrantů na 1000 obyvatel. 1.5. Národnostní složení V zemi žije několik etnik, z nichž 50 % tvoří skupina Mande (Barbara, nké, Sonické). Další početnou skupinou jsou Peul (17 %), Voltaic (12 %), Songhai (6 %), Tuaregové (10 %), 5 % tvoří ostatní menší etnika. 1.6. Náboženské složení 90 % muslimové, animisté (9 %) a křesťané (asi 1 %). 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je francouzština, běžně používány jsou také původní jazyky, z nichž nejrozšířenější je bambara (především v hlavním městě Bamako a v dalších velkých městech). Vzdělané muslimské vrstvy ovládají spisovnou arabštinu. 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města je administrativně rozděleno na 1 distrikt (district de Bamako) a 8 krajů (région de Kayes, Koulikoro, Sikasso, Ségou, Mopti, Tombouctou, Gao, Kidal). Jednotlivé kraje jsou dále děleny na okresy (cercle celkem 49) a ty jsou děleny na obce (commune celkem 703). 2/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
Hlavním městem je Bamako (1,6 mil. obyvatel), dalšími velkými městy jsou Ségou (110 tis.), Sikasso (100 tis.), Mopti (90 tis), Tombouctou, Gao. 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn je součástí Západoafrické měnové unie a jako všechny členské státy používá frank CFA (FCFA). Tato měna je pevně vázána na euro, jehož kurz je 1 EUR = 656 FCFA. 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1. leden (Nový rok) 10. leden (Tabaski) 20. leden (Svátek armády) 8. březen (Mezinárodní den žen) 26. březen (Den mučedníků) 1. květen (Svátek práce) 25. květen (Den Afriky) 22. září (Den nezávislosti) 25. prosince (Vánoční svátek) V se slaví rovněž náboženské svátky, a to jak muslimské, tak i křesťanské. Jejich datum je pohyblivé. Jedná se o svátek narození proroka Mohameda, konec postního měsíce Ramadánu nebo např. Velikonoce). 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty V je dodržován evropský pracovní týden od pondělí do pátku. Je ovšem třeba počítat s tím, že s ohledem na páteční velkou modlitbu končí pracovní týden v podstatě v pátek v poledne, i když oficiálně by pracovní doba měla pokračovat ještě po této modlitbě do cca 16:30 hod. V ostatních dnech bývá pracovní doba v úřadech od 8 do 16:30 hod., avšak vzhledem ke klimatickým podmínkám trvá polední přestávka od 12 do 14 hod. Pracovní doba v soukromých firmách začíná rovněž zpravidla v 8 hod., avšak polední přestávka bývá často až do 16:00 hodin, pak pokračuje obvykle až do 19 hod. Banky a některé státní instituce pracují také v sobotu dopoledne. Obchodní jednání se soukromými firmami lze vést kterýkoli den včetně víkendu, ovšem s výjimkou pátečního odpoledne. Čas hraje v méně významnou roli než v Evropě. Vzhledem k trvalým dopravním zácpám je třeba počítat s tím, že sjednaná schůzka se může uskutečnit i s velkým časovým zpožděním. Při obchodním jednání, zvláště při prvním osobním setkání, bývá obvyklé, že je předán dárek. 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Vzhledem k tomu, že ČR nemá s sjednánu příslušnou bilaterální dohodu, je třeba počítat s tím, že poskytnuté zdravotnické služby jsou placené. Při sjednávání cestovního zdravotního pojištění se doporučuje ujistit se v příslušné pojišťovně, že je schopna zdravotnické služby poskytnuté v proplatit či refundovat. Povinné je pouze očkování proti žluté zimnici, doporučuje se však rovněž ochrana proti meningitidě, žloutence A a B a pro krátkodobý pobyt užívání antimalarik. Výskyt malárie je nejčastější od června do listopadu, v tomto období je dobré používat repelenty. V případě cesty mimo hlavní město se doporučuje očkování rovněž proti choleře a břišnímu tyfu. Před cestou se doporučuje konzultace s lékařským specialistou. 3/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Ke vstupu do je vyžadován cestovní pas a vízum. Místně příslušné velvyslanectví pro občany ČR je v Berlíně: Botschaft der Republik Kurfurstendamm 72 107 09 Charlottenburg Berlin telefon: +49 30 31 99 88-3 fax: +49 30 31 99 88 48 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V souvislosti s aktivitami teroristické organizace al-káida islámského Maghrebu, která působí v oblasti severního, se nedoporučují cesty do severních částí země (za město Mopti). Do turisticky přitažlivých měst Tombouctou a Gao se doporučuje cestovat výhradně letecky a cestovatelům se nedoporučuje opouštět město. V hraniční oblasti mezi Alžírskem, Mauretánií, a Nigerem dochází k poměrně častým případům únosů turistů, které v sobě spojují prvky terorismu i organizovaného zločinu. Během roku 2009 a 2010 byli uneseni občané Francie, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Španělska či Itálie. Většina z nich byla propuštěna, jeden britský občan byl však v červnu 2009 únosci zavražděn. Hlavní město Bamako je při dodržení zásad obezřetného cestování relativně bezpečné. Obecně se doporučuje vyhýbat se cestám mimo velké městské aglomerace, a to zejména ve večerních a nočních hodinách. V případě obchodních či jiných pracovních cest je třeba zvážit rizika na základě aktuálních informací a své plánované pohyby v předem konzultovat jak s maliským partnerem, tak i s Honorárním konzulátem ČR v Bamaku. Při všech cestách do je doporučeno využít dobrovolné registrace prostřednictvím systému DROZD. 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Consulat Honoraire de la République tchèque B.P. 95 A, rue 12 porte 1193, Sananfara, Kati République du Tel./fax: +223 44 38 10 46 E-mail: bamako@honorary.mzv.cz Honorární konzul: Tiécoura Kané Mobil: +223 66 73 11 75 E-mail: ktiecoura1@yahoo.fr 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V teritoriu nejsou. 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Při volání ze zahraničí je třeba vždy vytočit předvolbu: 00223 4/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
Nemocnice Gabriel Touré v Bamaku (akutní případy): 2222712, 2230780 Centre médico-social de la coopération française: 2225072, 770389 Ředitelství policie v Bamaku: 2225227, 2225228, 2224405 Dle konzulární směrnice Komise EU je občanům EU v naléhavých případech povinna poskytnout v zemích, kde daná země nemá zastoupení, pomoc kterákoliv ambasáda země EU. V naléhavém případě je proto možno využít pomoci konzulátu Francie pohotovost 6752057 1.18. Internetové informační zdroje Kancelář prezidenta www.koulouba.pr.ml Premiér www.primature.gov.ml Generální tajemník vlády www.sgg.gov.ml Ministerstvo práce www.mefp.gov.ml Ministerstvo zdravotnictví www.sante.gov.ml Ministerstvo kultury a turistiky www.malitourisme.com Ministerstvo pro regiony www.matcl.gov.ml Ministerstvo chovu hospodářských zvířat a rybolovu www.mep.gov.ml Ministerstvo zahraničních věcí www.mae.gov.ml Ministerstvo ekonomiky, průmyslu a obchodu www.meic.gov.ml Ministerstvo energetiky www.mmee.gov.ml Ministerstvo dopravy www.met.gov.ml Ministerstvo financí www.finances.gov.ml Ministerstvo vnitřní bezpečnosti a civilní ochrany www.msipc.gov.ml Ministerstvo středního a vysokého školství a výzkumu www.education.gov.ml Ministerstvo obrany a veteránů www.defense.gov.ml Ministerstvo základního školství, gramotnosti a národních jazyků www.mebaln.gov.ml Ministerstvo pro krajany a africkou integraci www.maliensdelexterieur.gov.ml Ministerstvo pro otázky žen, dětí a rodiny www.mpfef.gov.ml Ministerstvo spojů a nových technologií www.mcnt.gov.ml Ministerstvo životního prostředí www.mea.gov.ml Ministerstvo práce, veřejné správy a reformy státu www.fonctionpublique.gov.ml Ministerstvo sociálních věcí www.mdsspa.net Ministerstvo spravedlnosti www.mj.gov.ml Ministerstvo pro bytové a pozemkové záležitosti a urbanismus www.mlafu.gov.ml Ministerstvo kultury www.maliculture.net Ministerstvo mládeže a sportu www.mjsports.gov.ml Ministr pověřený vztahy mezi institucemi www.mcri.gov.ml Hospodářská, sociální a kulturní rada www.cesc.insti.ml Le Conseil Economique Social et Culturel www.cesc.insti.ml ZÚ Francie v Bamaku www.ambafrance-ml.org Delegace EU v Bamaku www.delmli.ec.europa.eu 1.19. Adresy významných institucí Centrální banka La BCEAO (Banque Centrale des Etats de l Afrique de l Ouest), Quartier du Fleuve, avenue Moussa Travelé, BP 206, Bamako Tel.: +223 2222541 Fax: +223 2224786 Gouvernement du 5/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
B.P. 14 Bamako Koulouba 6/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému je republikou s jednokomorovým parlamentem (Assemblée nationale), kde zasedá 147 poslanců, a se systémem více politických stran (od roku 1992). Povoleny však nejsou strany založené na etnických, regionálních nebo náboženských principech. To znemožnilo formování legálního politického zastoupení národnostní menšiny Tuaregů v severní části země, vedlo to k jejich ozbrojeným povstáním a v březnu 2012 k dobytí severního nepřehlednou směsicí skupin místních povstalců, teroristů al-káidy a islámských fundamentalistů. Poslední parlamentní volby proběhly v roce 2007 a poslední vojenský převrat 22.3.2012. V čele státu stojí prezident volitelný na maximálně dvě pětiletá funkční období. Vláda je řízena ministerským předsedou jmenovaným prezidentem. 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Dioncounda Traoré - prozatímní prezident (od 12.4.2012) 2.3. Složení vlády Složení vlády je uvedeno na internetových stránkách úřadu předsedy vlády http://www.primature.gov.ml v sekci Le Gouvernement. 7/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
3. Zahraničně-politická orientace Po vyhlášení nezávislosti dne 22. 9. 1960 prosazoval první maliský prezident Modibo Keita orientaci na země socialistického tábora. K částečně změně zahraničně-politické orientace došlo za vlády jeho nástupce Moussy Traoré, který provedl státní převrat. Ten byl tehdejšími západními mocnostmi hodnocen pozitivně, avšak změna zahraniční orientace země se potvrdila jen částečně. Nový prezident Moussa Traoré postupně nastolil vládu jedné strany a vytvořil režim osobní moci. Hlavními politickými partnery tak zůstávaly socialistické země, i když došlo k částečnému zlepšení vztahů s Francií a dalšími zeměmi EU. Teprve po vojenském převratu 25. 3. 1991 byl v zemi nastolen pluralitní politický systém a se začíná i s ohledem na rozpad tzv. sovětského bloku orientovat na západoevropské země, USA, ale také Čínu. Dnes má nejužší vztahy s Francií, která má v zemi doposud dominantní vliv a patří mezi největší obchodní partnery (na 1. místě mezi dodavateli). Francie je v často vnímána jako zástupce EU. Dalším důležitým partnerem jsou USA. Považují za klíčovou zemi ve své koncepci africké regionální politiky a za jeden z mála případů úspěšného přechodu od totalitního k demokratickému režimu v Africe. USA jsou také důležitým obchodním partnerem jsou pátým největším dodavatelem. Teprve před několika lety dochází k posílení vztahů, a to zejména ekonomických, s Čínou. V roce 2007 byla podepsána bilaterální dohoda o ekonomické a technické spolupráci. Přestože tato dohoda zaručuje bezcelní vývoz více než sta komodit do Číny, dovoz z Číny mnohonásobně převažuje nad vývozem. V r. 2009 přicestoval na krátkou oficiální návštěvu čínský prezident Hu Jintao. Během svého pobytu jednal s prezidentem A. T. Touré, položil základní kámen k Mostu čínsko-maliského přátelství přes řeku Niger a otevřel středisko boje proti malárii. potvrdilo v této souvislosti svoji věrnost politice jedné Číny. Spolupráce EU s se datuje již od vzniku samostatného maliského státu. Evropské společenství již od r. 1958 podporovalo rozvoj zemědělství, lidských zdrojů, silniční sítě, vládních institucí a kultury. EU zůstává nejdůležitějším partnerem v rozvojových projektech. Přínos projektů představuje až polovinu celkově poskytnuté zahraniční rozvojové pomoci. Ta je poskytována prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (FED) a ve formě půjček od Evropské rozvojové banky. Právním základem vztahů EU k zemím ACP je Dohoda z Cotonou, která vstoupila v platnost v roce 2002. Jejím cílem je snížit a eventuálně odstranit chudobu a začlenit tyto státy do světového hospodářství při současné podpoře udržitelného rozvoje. Dohoda z Cotonou vnesla do dosavadních vztahů EU-ACP několik nových aspektů, kde je na prvním místě posílení politické spolupráce. Politický dialog tak řeší širší okruh otázek, jakými jsou mír a bezpečnost, obchod se zbraněmi, migrace atd. V oblasti obchodní spolupráce měl být nahrazen nereciproční systém preferencí (který dle pravidel WTO nebyl udržitelný po roce 2007) systémem tzv. EPAs (Economic Partnership Agreements). Vyjednávání o EPAs se však zatím s africkými zeměmi povětšinou nedaří uzavřít. Dohoda z Cotonou umožňuje EU větší flexibilitu a selektivní přístup při alokaci rozvojových prostředků založený na zhodnocení potřeb a výsledků každé země a zároveň umožňuje pravidelně přizpůsobovat přístup EU. Do hodnocení výsledků spadá také pokrok v politické rovině (reformy, respektování lidských práv apod.). Na půdě Rady EU se v současné době projednává nová bezpečnostní strategie pro Sahel, kterou chce EU reagovat na níže popsané hrozby mezinárodního terorismu v oblasti. jeví nemalý zájem o bilaterální spolupráci s jednotlivými zeměmi EU. Kromě Francie má zájem především o spolupráci se Španělskem, které v r. 2009 podepsalo dohodu o spolupráci v oblasti řízené migrace, boje proti terorismu i vzdělávání, a dále zejména s Německem, Rakouskem a skandinávskými zeměmi. V r. 2010 a v první polovině r. 2011 zaznamenal ZÚ Alžír také zvýšený zájem maliských podnikatelů o spolupráci s ČR s. Poměrně čilé styky udržuje se státy severní i jižní Ameriky. Zatímco USA jsou významným poskytovatelem rozvojové pomoci, kanadské aktivity se zaměřují především na investice v zemi (zejména průzkum nalezišť zlata), které již dosáhly výše 250 mil kanadských dolarů (160 mil. Euro). V posledních dvou letech navštívil maliský prezident mj. USA, Venezuelu a Kubu. S kubánskými představiteli jednal o rozvojové spolupráci. Kuba vysílá do ročně desítky odborníků (současně jich tam působí kolem 170, z toho 30 lékařů) a uděluje desítky stipendií. Venezuela přislíbila finanční 8/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
prostředky na výstavbu sociálních bytů a rozvoj zemědělství. Bude se rovněž podílet na průzkumu ložisek ropy a zemního plynu. V Mauretánii hodlá postavit rafinérii, která by ropnými produkty zásobovala i. 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních je členem řady mezinárodních organizací. Mezi nejvýznamnějšími lze jmenovat: OSN, AU (Africká unie), CEN-SAD (The Community of Sahel Saharan states ), ECOWAS (The Economic Community of West African states), UEMOA (Union Economique et Monétaire Ouest Africaine), WTO (World Trade Organization), WHO (World Health Organization), FAO (Food and Acriculture Organization), G-77 (Group of 77), IMF (International Monetary Fund), UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development), UNESCO (United Nations Educational Scientific and Cultural Organization). patří mezi země ACP (africké, karibské a tichomořské země). 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Obchodní dohoda s EU (smlouva z Cotonou), smlouvy vyplývající z členství v ECOWAS a UEMOA. 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou (v platnosti od r. 1961) 9/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
4. Ekonomická charakteristika země se řadí dlouhodobě mezi nejméně vyspělé země světa. Je agrárním státem; zemědělství zaměstnává 80 % obyvatelstva a podílí se 45 % na tvorbě HDP, v němž důležitou úlohu hraje pěstování rýže (v některých oblastech je úroda sklízena až třikrát do roka), prosa, manioku a zejména bavlny. Bavlna je vysoce kvalitní a je téměř výhradně vyvážena prostřednictvím francouzské Compagnie Française pour le Développement des Fibres Textiles přímo do Francie a do některých dalších západoevropských zemí. Významnou roli v zemědělském sektoru má rovněž pěstování ovoce a zeleniny. Nejznámějším ovocem je mango, které je údajně nejkvalitnější na světě, dále papája a banány. Ze zeleniny převládají druhy, které se pěstují v Evropě. Průmyslový sektor se podílí na tvorbě HDP jen 17 %. skou průmyslovou základnu totiž tvoří velmi malé množství podniků zaměřených na zpracování dvou hlavních maliských surovin, tj. bavlny a zlata. Tyto podniky, původně vesměs státní, jsou od roku 2000 postupně privatizovány. Díky ekonomické spolupráci především s nastupujícími ekonomikami Asie se průmyslovou výrobu daří v omezené míře dynamizovat. V roce 2009 tak například byla ve městě Samanko s pomocí indických partnerů otevřena nová továrna na traktory s výrobní kapacitou 8 10 strojů denně. Stále důležitější pozici v ekonomice země zaujímá potravinářský průmysl. Nejvíce rozvinutou je výroba nápojů (2 velké sodovkárny, 1 pivovar). V souvislosti s potravinovou krizí v r. 2007 a následnými státními dotacemi do zemědělství i zpracovatelského průmyslu zažil tento sektor výrazný rozvoj. ská vláda se však kvůli této politice nyní potýká s nadbytky potravin (např. cca 100 000 tun rýže), které se s obtížemi snaží uplatnit na sousedních trzích. Těžiště ekonomického rozvoje spočívá v privátním sektoru, jehož rozvoj je z větší části podporován zahraničními investicemi. Z významnějších státních firem lze jmenovat snad jen U.M.P.P. (závod na výrobu léčiv postavený a dozorovaný čínskými experty), který je však již delší dobu před uzavřením. Země má významná naleziště zlata, jehož těžba výrazně vzrostla mezi lety 2005 a 2008. Díky zvýšené těžbě se stalo třetím největším africkým producentem zlata po JAR a Ghaně. Příjem do státní pokladny z této těžby byl nicméně omezen daňovými úlevami poskytnutými zahraničním investorům. Těžařské firmy kontrolující produkci zlata se sice stále drží na prvních příčkách maliských podniků, jejich pozice však bude výhledově postupně oslabována očekávanými poklesy produkce zlata. Nové doly (Loulo, Tabakoto) pravděpodobně nebudou moci nahradit klesající výnosy starších nalezišť (např. dosud velice významný důl Morila má zcela ukončit těžbu v roce 2013). disponuje rovněž zásobami fosfátů, lithia, bauxitu a železa, jejich těžba je však zatím skromná. Zahraniční firmy (mezi nimi i alžírský Sonatrach) zahájily v severních oblastech průzkum ložisek ropy. Služby se podílejí na tvorbě HDP 38 % a tento podíl stále roste. Nejvýznamnějším odvětvím služeb je turistický ruch a letecká přeprava. Soukromá maliská letecká společnost Air, která byla obnovena po více než desetileté přestávce, zvýšila za posledních 5 let počet přepravených pasažérů trojnásobně a zisk čtyřnásobně. Ze zahraničních turistů vyhledávají nejčastěji Francouzi. Přes slabost ekonomiky netrpí obyvatelstvo hladomorem, jako je tomu v jiných zemích střední Afriky. Hospodářství si ani v období krize nevede špatně, a to především díky vysoké ceně zlata. HDP dosáhl v r. 2010 podle CIA World Factbook růstu 5,2 % (v r. 2009 4,4 % a v r. 2008 5,0 %). Snahou vlády je dosažení 6 9 % růstu HDP, toho se však zatím nedaří dosáhnout. Přes pozitivní růst kolem 5 %, který již trvá několik let, je HDP na hlavu velmi nízký (2007 až 2010 vč. odhadu na r. 2011 kolem 1 200 USD). Za pozitivní lze však považovat rovněž vývoj inflace, která se v roce 2010 pohybovala stejně jako v období 2007 2009 na úrovni 2,5 %. V rámci subsaharské Afriky dosahuje pozoruhodných ekonomických ukazatelů. Tyto výsledky, pravděpodobně umocněné relativně stabilní politickou situací, zjevně přispěly k tomu, že v r. 2006 bylo na popud skupiny G8 věřiteli upuštěno od vymáhání dluhu ve výši přibližně 2 mld. USD, čímž se zahraniční zadluženost snížila o 60 %. K odpuštění dluhu se následně přidali i někteří afričtí věřitelé. Tato skutečnost podpořila reformní aktivity vlády a přispěla k větší důvěryhodnosti v očích zahraničních investorů. 10/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje v minulém období pokračovalo v ekonomických reformách založených na privatizaci státního sektoru, liberalizaci ekonomiky a restrukturalizaci průmyslu. Hospodářské postavení země se rovněž zlepšilo poté, co světové organizace odpustily značnou část dluhu. je nadále považováno za relativně důvěryhodného partnera v rámci zemí střední a západní Afriky a při stálém růstu HDP a zvyšování podílu průmyslu a služeb se jeho situace sice zvolna, ale trvale zlepšuje. 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele 2008 2009 2010 HDP (mld. USD) 15,24 15,9 16,74 HDP na hlavu (USD) 1 200 1 200 1 200 Růst HDP (%) 5,0 4,4 5,2 Podíl zemědělství (%) 38,5 45 45 Podíl průmyslu (%) 37 41 17 Podíl služeb (%) 24,5 14 38 Inflace (%) 2,5 2,5 2,5 Nezaměstnanost (%) cca 25 30 cca 25 30 cca 25 30 Zdroj: CIA World Factbook 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Průmysl je v zemi představován relativně omezeným množstvím továren, které jsou z velké části koloniálním dědictvím. Tyto továrny, původně vesměs státní, jsou od roku 2000 postupně privatizovány. V roce 2010 bylo v registrováno celkem 327 podniků, z nichž pouze 8 % označit za průmyslové. Hlavní továrny jsou tradičně zaměřeny na zpracování dvou hlavních maliských surovin, tj. bavlny a zlata. Pokud jde o potravinářský průmysl, je poměrně slabý, a to i přes skutečnost, že představuje 45 % z celkového maliského průmyslu. Nejvíce rozvinutá je výroba nápojů (2 velké sodovkárny, 1 pivovar). Mezi hlavní představitele maliského průmyslu, dnes z velké části již privatizovaného, lze zařadit: C.M.D.T. (textilní podnik), Huicoma (podnik na výrobu oleje, který zastavil výrobu v r. 2006) a U.M.P.P. (podnik na výrobu léčiv, který je již delší dobu před uzavřením). Nerostné bohatství Od roku 2005 v roste výrazně těžba zlata. Produkce v daném roce byla cca 50 t. Zvýšil se výnos z těžby v dole Morila a koncem r. 2005 byl otevřen důl v Loulo. Do dnešního dne byly dále otevřeny dva nové doly na jihu a západě země Tabakoro a Kalana. je dnes třetím největším africkým producentem zlata po JAR a Ghaně. To přitahuje stále více zahraničních investorů. Příjem do státní pokladny z této těžby stoupá, není však zatím příliš výrazný, zvláště kvůli poskytnutým daňovým úlevám. V roce 2009 činil cca 92 mil. USD, údaje za r. 2010 zatím nejsou k dispozici. disponuje rovněž zásobami fosfátů, lithia, bauxitu a železa. Těžba těchto surovin je zatím skromná, resp. dosud nebyla zahájena. Na severu země je 15 oblastí, kde probíhá průzkum zásob ropy a zemního plynu. Nejaktivnějším hráčem je konsorcium Baraka Venture vedené australskými firmami, které 11/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
provádí průzkum v 5 oblastech. Těžba měla být zahájena v r. 2010, práce jsou však ve skluzu. Těžbu nerostných surovin do určité míry brzdí otázka dopravy vytěžených surovin. 4.4. Stavebnictví S ohledem na lepšící se ekonomickou situaci zaznamenává stavebnictví nebývalý rozmach, který byl v posledních dvou letech spojen zejména se snahou zajistit důstojné oslavy 50. výročí vyhlášení nezávislosti. Především v hlavním městě Bamaku byly vybudovány zcela nové čtvrti s víceproudými asfaltovými silnicemi, jejichž součástí jsou administrativní budovy, jako jsou banky, pojišťovny či kancelářské prostory. Postupuje také výstavba rodinných domů (vč. tzv. bytových), nová sídliště jsou vybavena i patřičným zázemím (nechybí pošty, hotely, restaurace, školy, školky apod.). Stavební boom přilákal do již před lety čínské firmy, jimž nejsou schopny domácí stavební společnosti konkurovat. Mezi významné stavební společnosti patří také firmy z Libye, Egypta a SAE. Stavebnictví se však stále potýká s nedostatkem stavebních materiálů. V minulosti bylo významným dodavatelem cementu Pobřeží slonoviny, v důsledku politické krize na počátku 21. století se však dodávky omezily. Přes významný posun v architektuře si mezi prostými lidmi na venkově udržuje největší oblibu sušená hlína, která je jako stavební materiál stále nejlevnější. 4.5. Zemědělství vývoj, struktura Zemědělství zůstává pro nejdůležitějším odvětvím. Podílí se největší měrou na tvorbě HDP, pracuje v něm 80 % ekonomicky činného obyvatelstva a je zdrojem 75 % maliského exportu. Orné půdy tvoří přibližně jednu čtvrtinu rozlohy země, především na jihu. Dvě třetiny tvoří poušť či polopoušť. ská vláda klade důraz na rozvoj zemědělství a z tohoto důvodu přijala několik programů. Jedná se o vládní program úpravy 60 000 ha v povodí Nigeru realizovaný v letech 2009 2010, program podpory zemědělských odvětví a vesnických organizací, program pro podporu konkurenceschopnosti a diverzifikace zemědělských produktů či národní program pro rozvoj venkovských infrastruktur s vytvořením příslušné agentury. ské zemědělství však stále bojuje se závislostí na dešťových srážkách, s nízkou úrodností půd, špatnou organizací zemědělské výroby a prakticky neexistujícím zpracovatelským průmyslem, nízkou mechanizací, slabou infrastrukturou a stále rostoucí konkurencí sousedních zemí. ské zemědělství lze rozdělit na 3 sektory rostlinnou výrobu (53 %), živočišnou výrobu (31 %) a rybolov a lesní hospodářství (16 %). Rostlinná výroba Bavlna, proso, rýže, kukuřice a další druhy obilovin, zelenina, ovoce a olejniny jsou hlavními rostlinnými produkty v. Bavlna je po zlatě druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem. Je pěstována jednak jako textilní surovina, jednak jako olejnina. Pěstuje se na 180 000 ha, roční produkce se pohybuje kolem 620 000 t a zaměstnává 16 % obyvatel. je jejím největším pěstitelem v rámci subsaharské Afriky. Pěstuje se však krátkovláknitá bavlna, kterou nelze použít na výrobu velmi oblíbeného afrického brokátu (tzv. bazin riche). Domácí textilní výrobě však nebrání ani tak nedostatek dlouhovláknité bavlny, neboť tu je údajně možné začít pěstovat, ale především nedostatek technologie, tj. textilních strojů, které by bavlnu zpracovaly. Pokud jde o obiloviny, je vypěstováno cca 3 mil. t ročně, z čehož jednu třetinu tvoří proso. Vypěstované obilniny nepokrývají plně potřebu obyvatelstva, zbytek získává země dovozem a humanitární pomocí. V říčních a zavlažovaných oblastech je pěstována rýže, která představuje hlavní zdroj obživy nejchudších obyvatel. V některých regionech lze při dostatečných srážkách sklízet úrodu rýže až třikrát ročně. Nejrozšířenější zeleninou je šalotka. Vypěstuje se jí až 220 000 t ročně. Kromě místní spotřeby je také vyvážena do okolních zemí, producenti však musí dořešit otázky efektivního skladování a sušení. Dále se velmi daří rajčatům, fazolím, bramborám, paprikám apod. patří k nejvýznamnějším pěstitelům těchto plodin v regionu. Za hlavní druh ovoce lze jednoznačně označit mango, jehož roční produkce činí zhruba 200 tisíc tun. Avšak jen 12 tisíc tun se vyváží, dalších zhruba 50 tisíc tun je prodáno na domácím trhu a zbytek, tedy 12/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
většina produkce, přijde vniveč. Mango je vyváženo do Evropy, hlavními odběrateli jsou Francie, Německo a Nizozemí. Vývozu většího množství manga brání nedostatek zpracovatelských kapacit. Z olejnin převažují karitové ořechy a sesam. Máslo z ořechů je používáno jako přídavek do čokolády. Na výrobu oleje jsou rovněž používána jádra z bavlny. Živočišná výroba Toto odvětví přispívá cca 10 % k růstu HDP. Dle geografické oblasti zaměstnává 18 20 % obyvatelstva, přičemž převažují tradiční, často kočovné formy chovu. Živočišná výroba převažuje na 70 % maliského teritoria. Skutečnost, že převažuje tradiční, často kočovný způsob chovu, omezuje možnosti modernizace daného odvětví, očkování dobytka a jeho orientace na masný a mléčný dobytek. V r. 2009 se v chovalo téměř 8 mil. hovězího dobytka, 7 mil. ovcí, 10 mil. koz, 220 tis. koní, téměř 1 mil. oslů, čtvrt miliónu velbloudů a na 50 mil. ks drůbeže. Zajímavé je, že v zemi, kde 90% obyvatelstva tvoří muslimové, se chovají i prasata, a to kolem 120 tis. Uvedená čísla řadí mezi země s největšími stády v oblasti. Živočišná výroba je na jedné straně ekonomickým přínosem pro zemi, na druhé straně ji však poškozuje, protože stáda spásají mladé výhonky rostlin, čímž se rozšiřuje dezertifikace země. Jedním z úkolů maliské vlády je tedy najít takovou formu živočišné výroby, která umožní trvalý rozvoj oboru. Rybolov Ačkoliv je vnitrozemní stát, rybolov zde hraje významnou roli. Na území se vyloví více než polovina sladkovodních ryb západní Afriky. Rybolov zaměstnává 210 tis. lidí. Je vyloveno cca 170 tis. tun ryb ročně, tento objem však silně závisí na dešťových srážkách. Nejznámější rybou lovenou v je říční ryba kapitán, která se vyváží do sousedních zemí. Mohla by být vyvážena i do Evropy, ovšem stále chybí kvalitní linky na zpracování a zejména na skladování a přepravu produkce. Lesnictví I když lesnictví nepatří k významným složkám zemědělství v, věnuje mu maliská vláda rovněž pozornost. V letech 2009 2010 pokračovala národní kampaň za zalesnění země, která je součástí Programu pro rozvoj a trvalé udržení lesů vyhlášeného v roce 2003. Hlavním cílem programu je obnova degradovaných půd a boj proti dezertifikaci, zlepšení životního prostředí, pěstování různých typů dřevin pro potřeby vytápění a průmyslu a zachování biologické diverzity. V roce 2010 mělo být vysázeno téměř 6,5 mil. stromů, čímž mělo být zalesněno 13 tis. ha a stabilizováno 1 700 ha písečných dun. Údaje o skutečné výsadbě však dosud nejsou k dispozici. 4.6. Služby Služby se podílejí na tvorbě HDP 38 %. Nejvýznamnějším přispěvovatelem je soukromá letecká společnosti Air. K rozvoji sektoru služeb přispívají nejvíce investice do turistické infrastruktury, které zajišťují větší příliv turistů. Každoročně zemi navštíví přibližně 150 tis. turistů. Nejvíce turistů přijíždí z Francie (cca 35 tis.) a ze sousedních zemí. Z mimoafrických zemí přijíždí největší počet turistů z Belgie a z USA. V je k dispozici 272 hotelů (proti cca 130 v roce 2001) a další projekty na jejich výstavbu se realizují. Hotely jsou však situovány převážně v Bamaku. O se zajímá stále více mezinárodních hotelových společností a je naděje, že problém s nedostatkem hotelů, především v severních oblastech (Mopti, Tombouctou, Gao), bude v dohledné době vyřešen. Kromě kapacity hotelů musí rovněž řešit problém kapacity letišť. Např. letiště Bamako-Sénou již prakticky nestačí rostoucímu letovému provozu. Zásadní modernizaci by potřebovala také vnitřní letiště v zemi. 13/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Telekomunikace: Pokud jde o telekomunikace, je největším provozovatelem pevných a mobilních sítí státní společnost Societé des Télécommunications du (SOTELMA), která je již několik let připravována k privatizaci. Schválením příslušného zákona v r. 1999 a udělením první licence v r. 2000 byl uvolněn telekomunikační trh. Mobilní telefonování v současné době poskytuje vedle státního telu (součást SOTELMY) také IKATEL, který je filiálkou Société Nationale des Télécommunications du Sénégal (patřící do skupiny France Telecom). Ikatel byl v listopadu 2006 přejmenován na ORANGE MALI a disponoval v té době přibližně 1 miliónem abonentů. tel si však udržuje vedoucí postavení. Zatímco pevnou telefonní linku má v méně než 1% obyvatel, mobilní telefon vlastní 30% obyvatelstva. ská státní televizní společnost vysílá na jediném veřejnoprávním kanále, další dva komerční kanály vlastní soukromé televizní stanice. Používání internetu je stále velmi výjimečné, odhaduje se, že připojení k internetu má jen 250 tis. uživatelů. Velkým problémem je nedostatek počítačů ve školách, což způsobuje, že mladí lidé nemají o internet zájem, neboť netuší, jak jej používat. Kromě toho jsou počítač a připojení k internetu pro drtivou většinu obyvatel stále finančně nedostupné. Doprava: V je v provozu jediná železniční trať, avšak velmi důležitá, neboť vede z hlavního město Bamaka přes západomaliské město Kayes do senegalského přístavu Dakar. Projekt na její výstavbu vznikl ve 20. letech minulého století a počítal se železnicí spojující dnešní země Senegal a Niger. Z projektu byla realizována pouze část spojující Dakar a Bamako (Koulikoro). Privatizace železnice se uskutečnila v r. 2003 formou pronájmu na 25 let kanadsko-francouzskému konsorciu Canac-Getma (Transrail). Předpokládá se, že tento krok povede k celkové modernizaci a ke zvýšení bezpečnosti předmětné trati. Celková délka železnice, tj. z Koulikoro k senegalské hranici, je 643 km z celkových 1225 km (Koulikoro Dakar). Politická krize v Pobřeží slonoviny vyvolala zájem mezinárodních organizací na zlepšení napojení země na okolní státy. Začaly být proto budovány či opravovány silnice vedoucí do hlavních okolních přístavů (Dakar, Conakry, Nouakchott). Jsou také budovány asfaltové silnice mezi velkými městy v zemi a na severu je budováno propojení do Burkiny Faso. Přesto z celkových cca 50 tis. km silnic bylo ještě v roce 2004 asfaltovaných pouze 3368 km. V roce 2011 má být vybudováno dalších více než tisíc kilometrů asfaltových silnic, avšak s ohledem na skutečnost, že státní pokladna je po loňských oslavách vyhlášení nezávislosti prázdná, není tento cíl reálný. Významnou pro je letecká doprava. Bamako se svým umístěním postupně stává dopravním uzlem západní subsaharské Afriky, rovněž dopravu uvnitř země je vzhledem k její rozlehlosti nutno zajišťovat letecky. Z celkových 20 letišť jsou v současnosti dvě mezinárodní (Bamako a Gao). K nim by se měla připojit letiště v Mopti a v Kayes. Letiště v Bamaku je ve fázi privatizace a předpokládá se jeho modernizace. Hodnota projektu je odhadována na 8 mld. XOF a zajímají se o něj významná mezinárodní konsorcia. Projekt je rovněž podporován Světovou bankou. Říční lodní doprava má význam jen v letech, kdy je dostatek srážek. Celková délka vodních tras činí 1800 km. Zpravidla před začátkem období dešťů je však většina úseků pro nákladní obchodní lodě nesjízdná. Elektrická energie 99 % celkové spotřeby energie je získáváno pomocí dřeva, dřevěného uhlí a dovážené nafty, jen 1% dodávají vodní elektrárny. Bamako a jeho okolí je zásobováno elektrickou energií z vodní elektrárny na řece Selingue (44 MW). Výroba elekterické energie se v posledních letech zlepšila uvedením do chodu 5 turbín po 40 MW na přehradě Manantali na řece Senegal. Dodávky elektrické energie a vody zajišťuje společnost EDM (Energie du ). Tato společnost byla v roce 2000 zprivatizována skupinou 14/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
Bouygues, ta se však v říjnu 2005 stáhla a EDM prodala zpět maliskému státu. Důvodem byla dlouhodobá ztrátovost způsobená velkým objemem nezaplacených pohledávek a v běžným falšováním údajů na vodoměrech a elektroměrech. Vzhledem k tomu, že netěží fosilní paliva a vodní zdroje jsou nedostatečné, je v poslední době kladen velký důraz na rozvoj solární energie, neboť díky své geografické poloze a zejména pravidelnému slunečnímu svitu má tato energie v budoucnost. ská vláda dává přednost společnému podnikání maliských subjektů se zahraničními investory před prostými dodávkami zařízení. V případě výroby elektrické energie slibuje poskytnutí dlouhodobých koncesí, které mají přilákat zahraniční investory. Zkušenost francouzské společnosti Bouygues však může případné zahraniční zájemce odradit. 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc je s ohledem na skutečnost, že patří mezi 25 nejchudších zemí na světě, významným příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. Tu získává jak od mezinárodních organizací, jako jsou OSN, BAD (Africká rozvojová banka) či FED (Evropský rozvojový fond), tak především od dozorských zemí, jakými jsou Francie, Německo, Holandsko, USA či Kanada. Tato pomoc finančně pokrývá více než polovinu celkových investičních projektů. Rozvojová pomoc je zaměřena především na oblast silniční infrastruktury, rozvoje venkova, dodávek vody, dolů, do distribuce elektrické energie, dopravy, turistiky aj. Bilaterální rozvojová spolupráce: Rozvojová spolupráce je založena především na přijímání zahraniční pomoci, resp. zahraničních investic. Za nejvýznamnější akty spolupráce tohoto typu v posledních dvou letech lze jmenovat následující: Marocká společnost Maroc Telecom získala 51 % v maliské telekomunikační společnosti Sotelma, a to za 275 mil. EUR; Japonsko v rámci své ZRP věnovalo 5,6 tuny hnojiv a postaví druhý most přes řeku Senegal v Kayes za 13,5 mil. EUR; Německo poskytne v letech 2009 2011 rozvojovou pomoc ve výši 110,5 mil. EUR, v jejímž rámci podpoří programy decentralizace, dobré správy věcí veřejných, zemědělství, zdravotnictví a zásobování vodou; DEU poskytla 33 mil. EUR na stabilizaci cen potravin; v rámci boje proti terorismu darovala Francie 28 automobilů Toyota Landcruiser Ministerstvu obrany ; firma Rangold otevře v oblasti Kayes u senegalských hranic nový důl na zlato (lokalita Goungoco); tato firma v současnosti těží ve dvou lokalitách (důl Morila má být v provozu do roku 2013, důl Laulo do roku 2020); ČLR poskytuje každoročně 30 stipendií maliským studentům; Dánsko poskytne v letech 2009 2011 ZRP ve výši 25 mil. EUR, většinou ve formě přímé podpory rozpočtu rezortů školství, justice a vodního hospodářství; USA uvolnily v rámci své ZRP dalších 33,5 mil. USD na programy zdravotnictví, základního vzdělávání, dobré správy věcí veřejných i podporu ekonomického růstu; Nizozemí poskytlo v r. 2010 pomoc ve výši 47 mil. EUR, které směřovaly především do zemědělství, zdravotnictví, školství, ale i ochrany kulturního dědictví; rozvojový program na léta 2008 2011 počítá s částkou 230 mil. EUR; některé africké země, zejména Libye, financovaly mnoho projektů ve zdravotnictví či výstavbě administrativních budov. 15/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
5. Finanční a daňový sektor je členem Západoafrické ekonomické a měnové unie UEMOA (Union Economique et Monétaire Ouest Africaine). Tato unie používá jako jednotnou měnu franky CFA (XOF), která má pevný kurz vůči euru (1 euro = 655,65 XOF). Unie byla vytvořena tzv. Dakarskou smlouvou 10. ledna 1994 a jejími členy jsou kromě Benin, Burkinu Faso, Pobřeží slonoviny, Niger, Senegal, Togo a Guinea-Bissau (1997). Státy UEMOA jsou sdruženy rovněž do celní unie. Finanční politika státu je řízena politikou celé UEMOA a její Centrální bankou pro západoafrické státy (BCEAO, CBWAS) se sídlem v Dakaru. 5.1. Státní rozpočet příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet 2006 2007 2008 2009 2010 2009/2010 Příjmy 1 380 1 822 2 347 4 919 5 267 +7,1 % Výdaje 1 580 1 926 2 646 5 544 5 854 +5,6 % Přebytek (*) / Schodek (-) -200-104 -299-625 -587-6,07 % Zdroj: CIA World Factbook HDP/ obyvatel (USD) Objem HDP (mld. USD) Základní makroekonomické ukazatele za posledních 7 let 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 * * * * 1200 1200 1200 8,5 10,2 11,7 13,5 15,24 15,91 16,74 Inflace (%) -2,0 1,6 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 Podíl 45 37 34 36 38 45 45 zemědělství (% na růstu HDP) Podíl 21 24 22 20 19 19 17 průmyslu (% na růstu HDP) Podíl služeb 34 39 44 44 43 36 38 (% na růstu HDP) Nezaměstnanost Není ve statistikách uváděna, odhaduje se 25-30%. Zdroj: CIA World Factbook 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zadluženost státu (mld. USD) 2008 2009 Domácí zadluženost 6,2 8,0 Zahraniční zadluženost 5,6 5,1 16/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
Zdroj: DGTPE (Direction Générale du Trésor et de la Politique Economique); údaje za r. 2010 nejsou k dispozici 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) V důsledku členství v západoafrické měnové unii UEMOA nemá vlastní centrální banka, její úlohu plní pobočka BCEAO. Tato banka také kontroluje mj. veškeré operace spojené s transferem deviz do a ze zahraničí. Kromě BCEAO působí v celá řada bank, a to maliských státních i soukromých, často se zahraničním kapitálem. Jedná se o následující banky: Bank of Africa (BOA) soukromá Banque Commerciale du Sahel (BCS-SA) hlavní akcionář je Libyan Arab Foreign Bank Banque de Développement du (BDM) soukromá Banque de l Habitat du (BHM) převažuje maliská státní účast Banque Internationale pour le Commerce et l Industrie du (BICIM) převažuje francouzská majetková účast Banque Internationale pour le (BIM SA) maliská státní Banque enne de Crédits et Dépots (BMCD) maliská státní Banque Nationale de Développement Agricole (BNDA) převažuje maliská státní účast ECOBANK majitel Ecobank Transnational Incorporated Banque Sahélo-Saharienne pour l Investissement et le Commerce (B.S.I.C. - MALI S.A.) maliská státní Kromě bank existují v ústavy zaměřené na finanční služby (malé půjčky, leasing): Société enne de Financement (SOMAFI) zaměřené na financování malého a středního podnikání Equip-Bail Credit Initiative SA Pojišťovnictví: Pojišťovnictví je v poměrně málo rozvinuté. Zřídka se pojišťují jednotlivci soukromě, zpravidla jde o firemní pojištění. Důvodem je především tradice vzájemné rodinné a sousedské pomoci, která nevede soukromníky ke snaze se pojišťovat. Pojištění často doplňuje sociální pojištění poskytované státem (INPS Institut National de Prévoyance Sociale). V je povinné pojištění odpovědnosti za škody způsobené motorovým vozidlem, povinné pojištění dovezeného zboží a povinné desetileté stavební pojištění. ský zákon zakazuje pojištění škod v zahraničí. V působí následující pojišťovny: Société Nationale d Assurance Vie (SONAVIE) jediná životní pojišťovna v Compagnie d Assurances LAFIA s.a. podíl na trhu cca 29 % Caisse Nouvelle d Assurances et de Réassurances SA (CNAR SA) podíl na trhu cca 21 % Société d Assurances et de Réassurances SABU N YUMAN podíl na trhu cca 14 % COLINA SA centrální sídlo má v Pobřeží slonoviny, podíl na trhu cca 21 % AGF/MALI Assurances filiálka skupiny AGF/ALLIANZ, podíl na trhu cca 15 % Společnosti SONAVIE, LAFIA, CNAR a SABU N YUMAN mají výhradně maliský kapitál. 17/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
5.5. Daňový systém Nový daňový systém byl zaveden v roce 1999. Daně přímé právnických osob jsou: daň z příjmu právnických osob ve výši 35 % zdanitelného hospodářského výsledku; řada dalších dílčích daní vázaných na zaměstnané osoby a konkrétní aktivity firmy. Daň nepřímá: daň z přidané hodnoty ve výši 18 %. Ke konci roku 2005 došlo k opatřením, která by měla zlepšit příjem státu z oblasti daní. Jednalo se především o zrušení výjimky z placení daní z nových vozidel, zjednodušení daňového přiznání pro malé podniky, zrušení daňových výjimek pro BNDA, omezení daňových pobídek pro společnosti těžící zlato. UEMOA má snahu sjednotit daňové systémy ve všech členských státech. 18/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
6. Zahraniční obchod země Zpráva Doing Business 2006 Světové banky řadí mezi země, kde je podnikatelské prostředí málo příznivé pro export. Uvádí, že v trvá v průměru 67 dní, než se podaří vyvézt výrobek (proti např. 5 dnům v Dánsku) a 61 dnů trvají v průměru dovozní procedury. Tyto termíny se bohužel výrazně nezkrátily ani během uplynulých pěti let. Země s nedostatečným průmyslem a potravinovými i dalšími zdroji je však na zahraničním obchodě životně závislá. Státní instituce nejsou schopny zajistit dostatečnou kontrolu zahraničněobchodních operací v zemi. ský státní rozpočet přichází každoročně o nemalé příjmy plynoucí z exportu i z dovozních a celních poplatků, neboť podstatná část zboží je do pašována ze sousedních i vzdálenějších zemí. S ohledem na poměrně nízkou solventnost drobných maliských obchodníků je jen málo druhů zboží dováženo celokontejnerovými zásilkami. Tím se doprava prodraží a pro obchodníka je tak výhodnější zajistit si menší dodávku z jiné země, kam je zboží dopravováno v kontejnerech. Ušetří tak dvakrát, a to na dopravě a na cle, dovozních poplatcích a DPH, neboť pomocí fiktivní faktury může deklarovat výrazně nižší hodnotu dovezeného zboží (pokud vůbec dovoz deklaruje). Ve vývozu se odhaduje, že až 20% vytěženého zlata se ze země dostává neoficiálními kanály. Podíl takto vyvezeného a nedeklarovaného zlata se však neustále snižuje, neboť vláda zavedla velmi přísnou kontrolu těžebních společností. Dalším problémem je dovoz pirátských kopií zboží, a to nejen pašovaného, ale i legálně dovezeného. Největším dodavatelem pirátských kopií je Čína a některé další asijské země, jako např. Indie nebo Libanon. Spory týkající se napodobenin ochranných známek (často velmi vydařených) jsou na denním pořádku, ale vzhledem k liknavosti vyřizování sporů utrpí největší ztrátu zpravidla legální dovozce, jenž není schopen cenám pirátských kopií dlouhodobě konkurovat. 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo tabulka Obchodní bilance (v mld. USD) 2008 2009 2010 Dovoz 2,1 2,2 2,5 Vývoz 0,1 0,1 0,2 Saldo -2,0-2,1-2,3* Zdroj: http://trade.ec.europa.eu (Pozn.: zdroj uvádí v grafu pro rok 2010 v položce Saldo hodnotu 2,4 mld. Eur) 6.2. Teritoriální struktura postavení v (k) EU Je nezbytné posuzovat odděleně maliský dovoz a maliský vývoz, protože struktura partnerů se nepřekrývá. V dovozu je cca 40 % zboží dováženo ze zemí UEMOA, přičemž největším partnerem z těchto zemí je Senegal (cca 11 % celkového dovozu) a Pobřeží slonoviny (cca 8 % celkového dovozu). Ostatní africké země se podílejí na maliském dovozu pouhými 7 %, z toho JAR dodává téměř polovinu (3 % z celkového dovozu ). Přibližně 30 % zboží je dováženo z Evropské unie. Mezi zeměmi EU je dlouhodobě největším dodavatelem Francie, která z evropských dodávek pokrývá přibližně 70 %. Rostoucí pozici si buduje Čína, jejíž podíl na maliském dovozu se sice pohybuje kolem 4 %, ale vzhledem k tomu, že mnohé čínské zboží dovážené do země není vůbec deklarováno, skutečný podíl na celkovém dovozu do je podstatně vyšší a neustále stoupá. Pokud jde o maliský export, mezi největší zákazníky patří Jihoafrická republika, která odebírá až 60 % zlata vyvezeného z. Druhým největším odběratelem maliského zlata (a tedy dalším významným zákazníkem) je Švýcarsko. Evropská unie odebírá z pouze cca 7 % jeho vývozu jedná se především o bavlnu a tropické ovoce. 19/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)
6.3. Komoditní struktura Hlavní vývozní surovinou z byla dlouho bavlna, od roku 2004 ji však předstihlo zlato. Zatímco ještě v roce 1995 vyvezlo přibližně 6 t zlata, v roce 2006 už to byl téměř desetinásobek (cca 60 t). Podíl zlata na celkovém vývozu tak dnes činí cca 60 %. Druhou nejdůležitější položkou maliského vývozu je bavlna, jejíž podíl se pohybuje kolem 20 %. Zbylou část vývozu představují především dobytek a tropické ovoce. Vysoký podíl dobytka na maliském vývozu je dán skutečností, že má největší stádo v západní Africe. Skutečnost, že maliský vývoz je závislý pouze na dvou surovinách (zlato a bavlna) vede k tomu, že je země závislá na výkyvech světových cen. Pokud jde o dovoz, země dováží prakticky vše. Přibližně 25 % dovozů jsou potraviny, dalších 25 % dovozů představují paliva. V posledních letech však roste podíl technologických zařízení. 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Mezi dokumenty, jež musí dovozce předložit své bance a celní správě, patří faktura za zboží (zpravidla musí být uvedena i cena FOB), balicí list, osvědčení o původu zboží a při hodnotě nad 3 mil. XOF (cca 4500 EUR) musí doložit i doklad o přejímce v zemi nakládky. Zboží podléhá celní sazbě, která se počítá z hodnoty zboží a dopravného a je stanovena společným celním sazebníkem UEMOA (TEC Tarif Extérieur Commun). Celní sazby se pohybují od 0 do 20 %, dále je předepsáno 1 % na statistický poplatek, klesající ochranná sazba 15 %, sazba solidarity UEMOA 1 % (netýká se zboží dovezeného z jiné země UEMOA), sazba solidarity CEDEAO 0,5 % a dovozní daň 25 55 %. Dále je třeba na hranicích zaplatit DPH (18 %) a speciální daň pro některé výrobky (3 128 %). Celnice dále účtuje daň, která se nazývá ADIT (Accompte sur Divers Impots et Taxes) záloha na různé daně a poplatky 3 % a celní příspěvek 0,9 %. Existuje však relativně široká nabídka možností, jak být od daní, cla a poplatků osvobozen. Výsledná pořizovací cena zboží tak do značné míry závisí na zkušenosti a umu dovozce. 6.5. Ochrana domácího trhu Domácí trh je chráněn především celními sazbami a daněmi, jak je popsáno v předcházející kapitole. 6.6. Zóny volného obchodu je součástí zóny volného obchodu UEMOA a v posledních letech se také zvolna připojuje k oblasti CEDEAO. 20/28 Zastupitelský úřad Alžír (Alžírsko)