XXXI.Konference sociální psychiatrie 4.-6.11.2010 Hotel THERMAL Karlovy Vary Zapojení uživatelů psychiatrické péče do procesu komunitního plánování Jan Jaroš o.s.kolumbus
Cíle přednášky Seznámení s metodikou komunitního plánování obcí a krajů Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb krajů Komunitní plány obcí Zapojení členů o.s.kolumbus do procesu komunitního plánování Prosazování zájmů - státní správa - Lobing uživatelů
Co je komunitní plánování? Systém komunitního plánování je zajímavý tím, že v sobě integruje manažerský přístup, z komerční sféry s psychologickými, sociologickými a psychoterapeutickými přístupy v práci s komunitou či skupinou Bez propojení obou přístupu nemůže proces komunitního plánování efektivně fungovat a naplňovat principy z kterých vychází Komunitní plánování se tak stává moderní manažerskou metodou, která je využívána v sociální ekonomice Včasným plánováním přiměřených programu, projektu a sociálních služeb, s propojováním spolupráce zadavatelů, zaměstnavatelů, poskytovatelů a uživatelů, můžeme prostřednictvím této metody předcházet sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob na trhu práce a ze společnosti, rozvíjet sociální služby dle místních potřeb a posilovat kapacity sociální ekonomiky Kouzlo komunitního plánování je především v procesu, kterým se uskutečňuje, v síle lidí, kterí proces realizují, v jejich komunikaci a pozitivním myšlení. Kouzlo je pak vždy umocněno profesionálními dovednostmi z oblasti projektového řízení, managementu a marketingu
Kde to začalo? V Anglii? V Anglii se plánovalo především v oblasti duševního zdraví při transformaci psychiatrické péče Dnes již mají plány v Anglii širší rozsah i společenský záběr
Kdo se účastní procesu komunitního plánování? Komunitní plánování se uskutečňuje ve třech rovinách: Politická rovina zde pracují zadavatelé plánů Odborná rovina zde pracují poskytovatelé služeb Uživatelská rovina zde pracují uživatelé a veřejnost
Hodnoty na kterých je komunitní plánování založeno Umožnit lidem život ve vlastním domově, s péčí a podporou, a to tam, kde si sami zvolí. Zajistit dostupnost služby a možnost volby Zvýšit poskytování péče, tak aby se vyhovělo novým, dosud neřešeným požadavkům a potřebám lidí Uskutečnit posun ve vyváženosti péče směrem od péče institucionální k péči komunitní Zlepšit kvalitu poskytovaných služeb Zajistit integraci všech sociálních služeb a programů včetně zdravotní péče bez rozdílu zřizovatele služby
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb krajů Funkce střednědobého plánu Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v 95 písm. d) ukládá krajům zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na svém území. Při zpracování plánu mají kraje spolupracovat s obcemi, zástupci poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Tento plán je v souladu s 101 odst. 4) písm. b) zákona o sociálních službách povinnou přílohou k souhrnné žádosti kraje o dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu poskytování sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Vedle uvedené role plynoucí ze zákona o sociálních službách má střednědobý plán jako krajská strategie rozvoje sociálních služeb vliv na přidělování finančních prostředků na podporu sociálních služeb z dalších vnějších zdrojů, zejména ze strukturálních fondů Evropské unie.
Plán je doporučenou linií rozvoje sociálních služeb v kraji. Cíle a opatření jsou výsledkem procesu zjišťování aktuálního stavu v oblasti sociálních služeb a potřeb jejich uživatelů. Byl navržen systém pro implementaci a pravidelnou aktualizaci plánu. Tento proces předpokládá zavedení jednotného sběru dat o poskytování sociálních služeb a další zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb v kraji.
Proces implementace a aktualizace plánu Pro implementaci střednědobého plánu bude zachována řídící skupina složená z vedoucích pracovních skupin pro jednotlivé oblasti poskytování sociálních služeb. Řídící skupina se bude pravidelně setkávat pětkrát ročně a řešit problémy související s implementací plánu, sběrem a vyhodnocováním dat. Členové řídících skupin budou plnit roli kontaktních osob pro jednotlivé oblasti poskytování sociálních služeb. Řídící skupina je odpovědná za průběžné monitorování a vyhodnocování realizace plánu. Pro aktualizaci plánu budou stanoveny ve spolupráci s obcemi a organizacemi poskytovatelů a uživatelů služeb dočasné pracovní skupiny pro oblasti poskytování sociálních služeb. Aktivity, které mají být realizovány v roce 2008, včetně odhadu jejich finanční náročnosti a minimální dotace MPSV jsou stanoveny v plánu. První aktualizace plánu na další období proběhne v roce 2008. Za účelem propojování sítě služeb a předávání zkušeností budou realizována ročně 2-3 mezioborová setkání poskytovatelů služeb a dalších osob zainteresovaných v problematice poskytování sociálních služeb v kraji. Jednou za rok bude realizována konference pro širokou veřejnost na téma sociální služby v kraji. Výběrová řízení pro poskytování komunitních služeb střednědobé financování
Ústecký kraj
Komunitní plány obcí Obce nemají ze zákona povinnost zpracovávat komunitní plány služeb, přesto většina tyto plány mají zpracovány. Magistráty, městské úřady a obecní úřady řeší i služby následné péče pro uživatele psychiatrické péče. Koordinační orgány komuniního plánování vítají účast uživatelů, protože v oblasti psychiatrie se neorientují duševnímu onemocnění nerozumí. Příklad zapojení do procesu komunitního plánování Litoměřice. Příklad spolupráce s uživateli opatrovnictví (mediální kauza)
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Brno
Olomouc
Litoměřice Kauza opatrovnictví
Lovosice
Vsetínsko
Chrudim
Chrudim
Chrudim
RISK Regionální Informacní Systém Komunitních Služeb Dvě hlavní částí aplikace Katalog služeb (pro kohokoliv) Obslužná část (pro správce a poskytovatele)
Katalog služeb Centralizovaný prostor pro prezentaci nabízených služeb Dva druhy vyhledávacích mechanismu Automatické informování o novinkách v nabízených službách Poptávkový systém Centralizovaný prostor pro šíření dokumentu a zajímavých odkazu
Obslužná část Správa aplikace přes www rozhraní - správce systému - poskytovatel - manažer skupiny Vstupy do systému (editace úctu, výkazy, podání a hodnocení projektů) Dotace svépomocným organizací zvláštní program Výstupy ze systému (reporty) Různé role = různé nabídky
Zapojení členů o.s.kolumbus do procesu komunitního plánování Název projektu: Tvorba, realizace a monitorování komunitních plánů pro uživatele psychiatrické péče v ČR Termín zahájení a ukončení projektu: od. 5.1.2008 do 31.12.2010 Počet měsíců realizace: 36 měsíců Místo realizace: Ústí nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Praha 10, Praha 2, Pardubice, Chrudim, Olomouc, Brno, Vsetínsko Celkový cíl projektu: zvýšení informovanosti osob, které se podílí na tvorbě a realizaci komunitních plánů o situaci v komunitních plánování v ČR snížení asymetrie v komunitním plánování jednotlivých samospráv implementace vytvořených kvalitních komunitních plánů na základě zkušeností z ostatních krajů a měst v ČR do dalších regiónů zvýšení podílu samotných pacientů pacientských organizací na tvorbě a realizaci komunitního plánování v ČR posílení postavení pacientských organizací při tvorbě plánů pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením
propojení zdravotních služeb s komunitní(následnou) péči zlepšení vztahu mezi pacientem a profesionály v oboru psychiatrie a sociálních služeb zlepšení spokojenosti osob se zdravotním postižením s komunitními plány a jejich realizací zapojení samotných uživatelů psychiatrické péče do vytváření plánů vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením zapojení samotných uživatelů psychiatrické péče při monitorování potřeb pacientů ve zdravotnických zařízeních a komunitách pacientů(denní stacionáře, apod.) zajištění komplexní psychosociální péče pro občany s duševním onemocněním prosazení opatřeních ve prospěch uživatelů psychiatrické péče především v oblastech 1. Zdraví 2: Bydlení 3. Vzdělávání 4. Zaměstnávání 5. Volný čas zařazení svépomocných aktivit do komunitních plánů jako součást poskytované péče
Uskutečněné dílčí cíle projektu: zapojení komunity uživatelů do tvorbě a realizaci komunitních plánů seznámení koordinačních skupin s komunitními plány jiných samospráv v ČR připomínkování nových komunitních plánů např. Ústí nad Labem, Brno, Olomouc, Olomoucký kraj, Litoměřice, Lovosice přizvání dalších pacientských organizací do tvorby a realizaci komunitního plánování v ČR seznámení cílové skupiny o možnostech komunitního plánování
Realizované aktivity: a) Vytvoření pracovního týmu, seznámení s cíly a aktivitami projektu. Určení úloh v týmu. Koordinátor projektu oslovil členy KOLUMBUSu v jednotlivých krajích a městech, kteří se již v roce 2006-2007 komuitníh plánování účastnily. Vznikla pracovní skupina, která se pravidelně scházela jednou za čtvrt roku a předávala si zkušenosti z tvorby komunitních plánů v jednotlivých regionech. Členové jednotlivých plánovacích orgánů samospráv zasílaly koordinátorovi nepravidelně zápisy z jednání. Koordinátor hodnotil přínosy komunitních plánů pro uživatele psychiatrické péče( příklady Dobré praxe ) a vyhodnocené části komunitních plánů předával zástupcům sdružení, aby prosadili příklady Dobré praxe i v dalších regionech do komunitních plánů. Dle zkušeností z tvorby 3.Komunitního plánu péče na roky 2007-2009 města Ústí nad Labem v oblasti péče o dlouhodobě duševně nemocné osoby, byly téměř všechny připomínky akceptovány zastupitelstvem města a schváleny. Nově se podařilo prosadit většinu našich podnětů i do komunitních plánů města Brna, Litoměřic, města Olomouc a také do 4.KP města Ústí nad Labem na období 2010-2013. Zástupci občanského sdružení KOLUMBUS se pravidelně účastnily zasedání koordinačních skupin pro osoby z duševním onemocněním magistrátů níže uvedených měst a také se budou podílet na tvorbě střednědobých plánů komunitní péče výše uvedených krajů. Občanské sdružení KOLUMBUS vypracovalo seznam nejčastějších potřeb komunitních služeb pro uživatele psychiatrické péče na základě statistiky zpracované v projektu Pacientští důvěrníci (dlouhodobá statistika potřeb pacientů po propuštění ze zdravotnických zařízeních)
Školení členů pracovního týmu, intervizorem a externí školení Školení pracovního týmu projektu bylo realizováno na edukačně rekondičních pobytech v Kořenově, ve Francově Lhotě a v Mýtě u Rokycan. Další vzdělávání bylo formou samostudia z CD Metodika komunitního plánování zpracovaného Centrem komunitního plánování(ckp) Ústí nad Labem, které dostal každý člen pracovního týmu k dispozici. Dále byl k dispozici intervizor projektu telefonicky, kdy se na něj obracely členové pracovního týmu s jednotlivými dotazy.
Monitorování plnění opatřeních uvedených v platných komunitních plánech, sběr dat o potřebách občanů s duševním onemocněních Monitorování plnění opatření platných komunitních plánů, probíhalo průběžně po celý rok 2008, 2009 a probíhá v r.2010. Způsoby monitorování: Návštěvami v zařízeních komunitní (následné) péče diskuse a rozhovory s občany s duševním onemocněním. Jako součást činnosti Pacientských důvěrníků v psychiatrických léčebnách a na psychiatrických odděleních nemocnic. Dalším monitorovacím způsobem byl sběr dat pomocí dotazníkového šetření uskutečněného v rámci projektu Pacient pomáhá pacientovi. Nejen na základě výše uvedeného monitorování, ale i vlastními zkušenostmi, jsme podávali návrhy na zlepšení komunitních plánů v jednotlivých regiónech. Dalším zdrojem informací a dat byli i jednotlivé schůzky plánovacích orgánů, kterých se jednotliví členové pracovního týmu účastnily.
Komunitní plánování Závěr: Hlavní cílem účasti uživatelů na tvorbě, realizaci a monitorování komunitních plánů pro uživatele psychiatrické péče v ČR je zkvalitnit a realizovat potřeby, dle zkušeností duševně nemocných občanů. Realizací projektů se změnil názor členů pracovních skupin koordinujících komunitní plánování v jednotlivých regionech. Změna se projevila především v tom, že se jednoznačně ukázalo, že duševně nemocní jsou schopni se zapojit aktivně do procesu komunitního plánování a jejich připomínky jsou reálné a dokáží hájit své zájmy a práva. Vzhledem ke specifičnosti tohoto onemocnění, převládá názor, že naše cílová skupina nedokáže hájit své zájmy bez podpory či pomoci dalších osob. Úspěšnost projektu jsme hodnotili na základě počtu účastí na zasedáních pracovních orgánů komunitního plánování. Dle zápisů z těchto schůzek jsme posuzovali aktivní přínos naší účasti. Dalším kritériem byl počet připomínek k novým komunitním plánů a počet připomínek, které se podařilo do nově tvořených komunitních plánů prosadit. Jako uživatelé bychom přivítali větší zapojení klinických a ambulantních psychiatrů, také psychologů do procesu komunitního plánování. Účast lékařů a zdravotních sester by přispěla k propojení akutní, ambulantní a následné péče o občany s duševním onemocněním.
Lobing prosazování zájmů uživatelů Sjednotit úsilí uživatelů, příbuzných, psychiatrů na politické úrovni při prosazování zlepšení kvality a kvantity péče o osoby s duševní poruchou.
Prosazování zájmů - státní správa Celostátní úroveň Sněmovna, Senát, ministerstva Regionální úroveň krajské úřady Místní úroveň magistráty, městské a obecní úřad
Co je lobbing? lobby [angl.], předsíň, vestibul v budovách (např. hotelech, úřadech), l. bar - bar v lobby (obvykle v hotelu); odtud l. v brit. a amer. parlamentu, kde poslanci mohou vyjednávat s návštěvníky; v přeneseném systém ovlivňování poslanců ve prospěch zájmových skupin. Tato činnost se nazývá lobbismus - též lobbizmus - a jedná se ovlivňování zákonodárců. Jako lobbisté - též lobisté - působí především obch. a advokátní firmy či public relations agentury, jejichž činnost je zčásti i upravena zákonem. Odtud lobbista či příp. lobista a dále v hovorové češtině sloveso lobovat, příp. lobbovat a lobbing z angl. lobbying atp. Dále příd. jm. lobbistický a příp. lobistický apod.
Osobní zkušenosti s prosazovnáním zájmů a také práv uživatelů psychiatrické péče. Jednání s poslanci ve výborech při projednávání více subjektů společně Osobní jednání s poslanci spouštěč v rodině, připravte konkrétní návrh, včetně odůvodnění Ministři, náměstci ministrů MZ Jurásková, MPSV Hošek
Koordinace uživatelé, příbuzní, lékaři, poskytovatelé, zdravotní pojišťovny Roztříštěné aktivity, každý za sebe, dobrý příklad jednání Jurásková, bohužel něco rozjednáno a začíná se od nuly.
Příklady zahraničí John Bouwis Norský ministerský předseda GAMIAN
XXXI.Konference sociální psychiatrie 4.-6.11.2010 Hotel THERMAL Karlovy Vary Jan Jaroš Kandidát do Senátu Parlamentu ČR 2010 Volební obvod č.31 Ústí nad Labem
Děkuji za pozornost a těším se na spolupráci. http://www.komunitniplanovani.com/ Jan Jaroš Kontakt: telefon -774 279 350 e-mail jan.f.jaros@seznam.cz www.os-kolumbus.org