Odborné vzdělávání v ekologickém zemědělství Identifikační číslo projektu: 11/013/1310b/564/002073 Biodynamické zemědělství a pěstování vinné révy MVDr. Jaroslav Palásek, Ing. Radomil Hradil, Josef Abrle
10.5.2012 Kutná Hora Program: 9,00 9,30 Prezence účastníků, představení účastníků 9,30 11,00 Principy biodynamického zemědělství Radomil Hradil 11,00 12,00 Výroba biovína, MVDr. Jaroslav Palásek 12,00-14,00 Biodynamické zemědělství v praxi Lukáš Rudolfský prohlídka vinice a seznámení se s firmou Vinné sklepy Kutná Hora 14,00-15,00 Diskuze, ukončení
Stav EZ v ČR k datu 2.5.2012: Počet ekologických zemědělců včetně zemědělců v PO: 4520 Výměra zemědělské půdy vez a PO (ha): 465.096 Ha z toho: orná půda 57 tis. Ha ttp + ostatní plochy 399 tis. Ha sady intenzivní 3.860 Ha sady extenzivní 2.707 Ha vinice 1.188 Ha chmelnice 8 Ha Podíl půdy v EZ: 13,55
Biodynamické zemědělství - alternativní způsob zemědělského hospodaření. Základní myšlenky prezentoval rakouský filozof, pedagog a esoterik Rudolf Steiner v sérii přednášek v roce 1924 na zámku Koberwitzv Německu (dnes Kobierzycepolském Dolním Slezku). Zemědělský kurz. Biodynamické zemědělství se řídí především zkoumáním vlastních jevů a působením vesmírné energie na zemědělskou výrobu.
Biodynamické zemědělství Idea "zemědělského organismu", dnes uznávaná i mimo biodynamický názorový proud. Zdůrazněn byl význam poznávání podstaty fyzických látek a jejich úloha coby "nositele duchovních sil". Probíral se správný vztah mezi polním hospodářstvím, pěstováním ovoce a chovem zvířat, hodnota lesa a tvorba biotopů, zásady krmení zvířat a výživa společnosti. Za obzvlášť důležité Steiner pokládal oživení půdy a udržení trvalé plodnosti proto vznikla nová koncepce hnojení a kompostování.
Biodynamické zemědělství využívá positivních kosmických vlivů k hospodaření v souladu se Steinerem popisovanými zákonitostmi přírody.
Biodynamické zemědělství v roce 1928 byla zavedena značka Demeterpro označení produktů BDZ v roce 1932 je založen svaz Demeter v 30. letech se BD rozvíjí v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku, Anglii, Švédsku, Norsku a Novém Zélandu ve 40. letech nacisté činnost biodynamických organizací omezují a metoda se opět rozvíjí až po skončení druhé světové války v roce 1954 se v Německu utváří marketingové sdružení Demeter.
Základní principy BDZ 1. Uzavřenost podniku zemědělský statek je chápán jako organismus, který musí být do jisté míry uzavřený, aby zůstal zdravý. Každý podnik by měl mít jak rostlinou výrobu, tak i živočišnou krmiva i hnojiva by měla pocházet pokud možno z vlastního statku. 2. Podniková individualita -každý podnik je jiný díky jiným klimatickým, půdním a geografickým podmínkám, především ale individualitou zemědělce. 3. Péče o půdu pro péči o úrodnost půdy se používají speciální preparáty připravované z léčivých rostlin a živočišných orgánů. Důraz se klade na ošetřování statkových hnojiv a kompostování. Smyslem hnojení není dodávat půdě živiny, ale půdu oživit.
Základní principy BDZ 4. Pěstování rostlin -pěstitelské postupy se příliš neliší od obecných předpisů pro ekologické zemědělství. Důraz se klade na to, aby rostlina vyrůstala z úrodné, živé půdy a byla vnitřně odolná vůči napadení zvenčí. 5. Chov zvířat -výsadní postavení má v biodynamické zemědělství hovězí dobytek, který má schopnost velmi dobrého trávení umožňující zpracování velkého množství píce 6. Organizace a ekonomika -mnoho podniků jsou klasická rodinná hospodářství. Půda by neměla být předmětem spekulací, často proto bývá majetkem nadace, sdružení spotřebitelů apod. a biodynamický zemědělec ji pouze obhospodařuje.
Základní principy BDZ 7. Sociální význam -statek není jen místem produkce potravin, ale je místem soužití lidí. Na mnoha místech biodynamické statky slouží při terapii postižených lidí a lidí, kteří mají problém se začleněním do společnosti. 8. Antroposofická filosofie -preparáty mají podněcovat v kompostu, hnoji a následně v půdě procesy, jejichž výsledkem jsou pak jednotlivé živiny. 9. Životní styl -biodynamické zemědělství není jenom hospodaření, je to i životní styl.
Měsíční kalendář Biodynamický měsíční kalendář vychází z předpokladu, že pohyb Měsíce po obloze má důležitý vliv na agrotechnické procesy. V tomto kalendáři Steiner předepsal, které fáze Měsíce jsou vhodné pro výsev, výsadbu, sklizeň a další činnosti.
Biodynamické preparáty Přenášejí vesmírnou energii do půdy. Preparáty mají čísla 500 až 508, přičemž první dva se používají jako postřiky plodin a půdy a ostatních sedm se přidává do kompostu.
Biodynamické preparáty 500: roháček 501: křemenáček 502: květ řebříčku (Achillea millefolium) 503: květ heřmánku (Matricaria recutita) 504: listy kopřivy (Urtica dioica) 505: kůra dubu (Quercus robur) 506: květ pampelišky (Taraxacum officinale) 507: květ kozlíku (Valeriana officinalis) 508: stonek a listy přesličky (Equisetum arvense)