Informační a komunikační systém školy v ASP.NET

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA INFORMATIKY A POČÍTAČŮ Informační a komunikační systém školy v ASP.NET Bakalářská práce Autor práce: Vlastislav Novák Vedoucí práce: RNDr. Marek Vajgl, Ph.D. 2013

UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF SCIENCE DEPARTMENT OF INFORMATICS AND COMPUTERS Information and communication system for schools using ASP.NET Bachelor thesis Author: Vlastislav Novák Supervisor: RNDr. Marek Vajgl, Ph.D. 2013

Rád bych poděkoval především vedoucímu této práce panu RNDr. Marku Vajglovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Také bych chtěl poděkovat své přítelkyni, jejíž byť předstíraný zájem o tuto tematiku mě povzbuzoval k další práci.

Já, níže podepsaný student, tímto čestně prohlašuji, že text mnou odevzdané závěrečné práce v písemné podobě i na CD nosiči je totožný s textem závěrečné práce vloženým v databázi DIPL2. Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Orlové dne 3. 5. 2013...................... podpis

Abstrakt Cílem bakalářské práce je popsat a vyvinout Informační a komunikační systém školy v jazyce ASP.NET. Na začátku práce je provedena analýza současného stavu trhu s nejrozšířenějšími informačními systémy. Po této analýze jsou navrhnuty inovativní funkce, které budou hlavním přínosem aplikace, a určeny konkrétní cíle práce. Dále je rozebrána problematika informatizace školních procesů. Využitím předchozích znalostí je v další kapitole popsána IS strategie a dotvořeno ideální řešení problému, znázorněné pomocí UML diagramů. Následuje samotná realizace projektu pomocí vhodně zvolených a popsaných technologií. Datovou vrstvu zajišťuje ORM ADO.NET Entity Framework 4.5. Aplikační vrstva je tvořena třídami naprogramovanými v jazyce C#. Prezentační vrstva používá pro zobrazování dat Razor view engine. Tyto komponenty dohromady spojuje ASP.NET MVC 4 Framework, který se stará o oddělení vzhledu a funkčního kódu aplikace pro lepší udržovatelnost. Dále jsou zkoncipovány kreativní koncepce a efektivní rozložení obsahu na webu. V závěru práce je popsáná dokumentace v samotném Visual Studiu a pomocí nástroje Sandcastle. Klíčová slova: Microsoft.NET, C Sharp, ASP.NET, MVC 4 Framework, ADO.NET, Entity Framework, Informační a komunikační systém, škola, Sandcastle Abstract The aim of the bachelor thesis is to describe and develop Information and Communication system for schools using ASP.NET programming language. An analysis of the present market with major information systems is performed at the beginning of the thesis. After this analysis, innovative features that will be the main contribution of application are designed and there are specific aims defined also. It deals with the issue of computerization of the school processes. Using prior knowledge, there s IS strategy and complete ideal solution described and illustrated by UML diagrams. Actual implementation of the project using appropriately selected technologies comes after. ORM ADO.NET Entity Framework 4.5 ensure data layer. The application layer cosists of classess that are programmed in C# language. Razor view engine is used for displaying data in the presentation layer. These components are combined together by ASP.NET MVC 4 Framework. This framework handles appearance and functional separation of application code for better mantainability.

There s design and efficient content layout on the website drawed up. Documentation using Visual Studio and Sandcastle tool are described at the end of the thesis. Key Words: Microsoft.NET, C Sharp, ASP.NET, MVC 4 Framework, ADO.NET, Entity Framework, Information and communication system, school, Sandcastle

Obsah Úvod........................................ 13 1 Analýza současného stavu......................... 14 1.1 Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření.............. 14 1.2 Názory ředitelů škol............................ 24 1.3 Cíle bakalářské práce........................... 25 2 Informační systém školy.......................... 27 2.1 Vysvětlení pojmu............................. 27 2.2 Historie.................................. 28 2.3 Popis problematiky informatizace školních procesů........... 29 2.3.1 Řízení změn a rozhodovací proces................ 29 2.3.2 Legislativní požadavky...................... 30 3 Požadavky na systém............................ 32 3.1 Layout................................... 32 3.2 Obsahová část webu........................... 33 3.3 Komunikace uživatelů.......................... 34 3.4 Bezpečnost ISŠ.............................. 34 3.5 Snadné ovládání.............................. 34 4 Příprava vývoje informačního systému................. 35 4.1 Vize.................................... 35 4.2 Use case diagram............................. 36 4.3 Use case scénář.............................. 37 5 Technologie určené k tvorbě systému.................. 39 5.1 Microsoft.NET Framework....................... 39 5.2 ASP.NET................................. 39 5.3 ASP.NET MVC 4............................. 40 5.3.1 Razor view engine........................ 40 5.4 Microsoft Visual Studio 2012....................... 41 5.5 HTML................................... 41 5.5.1 HTML5.............................. 42 5.6 CSS.................................... 43 5.6.1 LESS................................ 44 5.7 JavaScript................................. 46 11

5.7.1 jquery............................... 46 5.7.2 Ajax................................ 46 6 Datová vrstva................................. 47 7 Aplikační vrstva............................... 49 7.1 Data Access (Repositories)........................ 49 7.2 Controllers................................. 51 7.3 ViewModels................................ 51 7.4 Lokalizace................................. 52 7.5 Odchytávání chyb............................. 52 8 Prezentační vrstva.............................. 53 8.1 Uživatelské prostředí........................... 53 9 Dokumentace................................. 60 9.1 Popis XML komentářů.......................... 60 9.1.1 Nejpoužívanější XML tagy.................... 60 10 Publikování na web............................. 63 10.1 Publikování pomocí Visual Studia 2012................. 63 Závěr........................................ 65 Seznam literatury................................ 66 Seznam zkratek................................. 69 Seznam obrázků a grafů............................ 70 Seznam tabulek................................. 73 12

Úvod Každodenní pracovní i osobní život čím dál více ovlivňuje používání počítačů, mobilních telefonů a hlavně internetu. Technický pokrok dosáhl takového stádia, že je nyní možné v reálném čase a na jakoukoliv vzdálenost sdílet obrovské množství dat v jakékoliv podobě (písemné, obrazové, zvukové). Informační technologie jsou už dnes ve většině oborů lidské činnosti považovány jako samozřejmost, ne-li nezbytnost. Zatímco v minulých desetiletích se informatizace prosazovala spíše do výroby, proniká dnes stále více do fungování nadnárodních útvarů, státní správy, politiky, vzdělávání, do obchodování a reklamy, do hromadných sdělovacích prostředků, zábavy atd., tedy do oborů, které se týkají komunikace společnosti a mezilidských vztahů a mají sociální povahu. Velmi výrazně se zvyšuje objem informací snadno dosažitelných pro každého, využívajícího globální sítě. Mezi odpůrci tohoto směru vývoje převládá názor, že vyvolává mj. přehnanou závislost na elektronice, duševní lenost, oslabování přímé sociální komunikace, podpoře samotářství či anonymity. Avšak obdobně bylo kdysi možné nahlížet na izolaci vášnivých čtenářů knih, stálých posluchačů rozhlasu, nebo oslabení socializace zapříčiněného masivním zaváděním televizorů do domácností. Časem se však ukázalo, že šlo vždy o oslabení dočasné. Tyto dočasné vlny nemůžou přerušit po tisíce let pěstovaný návyk přímé komunikace mezi jednotlivci, jak uvádí J. Cejpek (1, s. 105-112). Informační technologie se tak stávají vynikajícím nástrojem k dosažení osobních cílů, ne však cílem samotným, jak je toto mnohými mylně uváděno. Je však záhodno uvést, že k správnému zužitkování informací nabízených tímto nástrojem je potřeba mít motivaci a vůli poznávat, což je jeho nosnou myšlenkou a platí především ve vzdělávání. Práce se zabývá tématem z oblasti, která posledních pár let zažívá technologický rozmach, a tou je oblast vzdělávání. Je vystavěna na problematice vybavenosti škol informačním softwarem a řešení této problematiky nabídnutím alternativy v podobě osobně navržené a vytvořené aplikace. Jedná se o aplikaci webovou, v čemž do budoucna vidím sílu a přednost oproti aplikacím desktopovým. Především se bude zaměřovat na základní školy, případně střední školy. Vysoké školy mají velmi odlišný způsob výuky. Aplikace je naprogramována v moderním, univerzálním jazyce C# vyvinutém firmou Microsoft. Výhodou jazyka C# je, že je vhodný pro tvorbu aplikací pro zařízení se sofistikovaným operačním systémem, ale i pro zařízení s omezenými možnostmi jako jsou mobilní telefony. 13

1 Analýza současného stavu Mezi stále nejpoužívanější informační systémy ve školách patří desktopové aplikace, které mají webovou aplikaci jen jako přídavný modul. To, že musí být systém fyzicky nainstalován na školním serveru sebou nese určité nepříjemnosti ohledně vybavení, údržby a zabezpečení. Proto jsem se rozhodl zpracovat aplikaci čistě webovou, jak jsem zmínil v úvodu, u které tyto otázky škola nemusí řešit. Pro správné naplánování tvorby aplikace bylo zapotřebí sesbírat informace o současně provozovaných informačních systémech na školách, poučit se z jejich nedostatků a případně vymyslet lepší řešení. Průzkum, který zkoumal vybavenost škol softwarem pro evidenci žáků (podle zákona č. 561/2004 Sb. nově označována jako školní matrika), již prováděla v květnu roku 2004 Divize statistických informací a analýz z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Školní matrika je dnes standardně jednou z mnoha funkcí používaných informačních systémů. Od té doby nebylo žádné celorepublikové oficiální šetření prováděno. Jelikož z těchto 9 let starých údajů jsem si nemohl dovolit vycházet, rozhodl jsem se udělat vlastní průzkum dotazníkovým řešením. To mi pomohlo získat aktuální pohled na dané téma a zároveň se tak nabídlo zajímavé srovnání situace z roku 2004 s tou dnešní. Dotazník byl realizován pomocí služby Google Docs a rozeslán všem 6190 školám s platným zápisem v registru sítě škol. Pojmem škola jsou zde míněny následující zařízení: Gymnázium, Konzervatoř, Střední odborná škola, Střední odborné učiliště, Vyšší odborná škola, Základní škola, Základní umělecká škola. E-maily byly směřovány na vedení školy (ředitelství, sekretariát). Vedení bylo požádáno o předání dotazníku kompetentní osobě k vyplnění. Odezva zúčastněných škol byla bez výjimky kladná a někteří dokonce projevili zájem o zaslání zpracovaných výsledků. 1.1 Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření Celkem se podařilo nashromáždit přesně 1400 odpovědí, což je postačujícím reprezentativním vzorkem, jelikož se jedná o cca čtvrtinu z celkového počtu oslovených. Údaje o současném počtu škol v síti byly převzaty z vývojové ročenky školství v ČR 2003/04 2011/12 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nejvíce informací poskytly, v poměru k jejich počtu, střední odborné školy a gymnázia (32 %), nejmenší návratnost byla ze strany vyšších odborných škol (11 % z celkového počtu SOU), jak můžeme vidět v tabulce č. 1. 14

Tabulka 1: Návratnost dotazníku podle druhu školy Druh školy Počet škol Počet v síti zúčastněných % Gymnázium 365 116 32 Konzervatoř 18 2 11 Střední odborná škola 697 223 32 Střední odborné učiliště 331 51 15 Vyšší odborná škola 180 19 11 Základní škola 4111 900 22 Základní umělecká škola 488 89 18 Celkem 6190 1400 23 V tabulce č. 2 jsou zobrazeny počty zúčastněných škol, rozděleny podle krajů a seřazeny podle poměrné účasti v jednotlivých krajích. Přestože má Karlovarský kraj nejmenší síť škol ze všech, umístil se na prvním místě tabulky s 32 %. Zlínský kraj, jež má také méně početnější síť škol se naopak umístil na posledním místě s 16 %. Tabulka 2: Návratnost dotazníku podle krajů Kraj Počet škol Počet v síti zúčastněných % Karlovarský 177 57 32 Ústecký 419 121 29 Vysočina 379 95 25 Jihočeský 402 100 25 Královéhradecký 386 96 25 Moravskoslezský 654 158 24 Středočeský 758 180 24 Olomoucký 435 95 22 Jihomoravský 686 144 21 Hlavní město Praha 556 114 21 Pardubický 370 75 20 Liberecký 282 51 18 Plzeňský 313 55 18 Zlínský 373 59 16 Celkem 6190 1400 23 15

Obrázek 1: Grafické znázornění návratnosti dotazníku podle krajů Markantní rozdíl v používání IS je vidět v tabulce č. 3. Zatímco v roce 2004 ho používalo jen 52 % škol, dnes jej používá drtivá většina. Velkým impulzem pro rozšíření IS mezi školami byla pravděpodobně povinnost odevzdávání dat ze školní matriky v elektronické formě uvedená ve vyhlášce č. 364/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Díky této změně bylo v podstatě mapování tehdejších možností škol prováděno. Tabulka 3: Srovnání statistik z let 2004 a 2013 Rok Počet zúčastněných škol Počet škol používajících IS % 2004 4172 2152 52 2013 1400 1336 95 Zdroj dat z roku 2004: Výsledky šetření o vybavenosti škol evidenčním SW (2, s. 3) Podle grafu č. 2 byli nejpoužívanějším informačním systémem v roce 2004 Bakaláři s 54 % podílem. Tento systém pokrývá prakticky všechny oblasti školní administrativy. Jeho plná verze s hlavními dokoupenými moduly může vyjít školu cca na 10 000 Kč, ale také klidně na 70 000 Kč, podle počtu žáků, což mně přijde jako neopodstatněné navyšování ceny. Každopádně jeho oblíbenost naznačuje, že se jedná o program kvalitní a velice komplexní, ačkoliv právě jeho komplexnost může některým připadat složitě a působit problémy. Ve velkém množství modulů si každá škola může vybrat to, co přesně potřebuje. Díky své variabilitě systém vyhovuje všem typům škol (ZŠ, ZUŠ, gymnázia, SOU, SŠ, VOŠ) Je zde taky možnost zakoupení programu Malá evidence Bakaláři, který je výrazně levnější a je určen pro menší základní školy do 100 žáků (např. malotřídky). 16

Graf 2: Nejpoužívanější informační systémy roku 2004 Zdroj: Výsledky šetření o vybavenosti škol evidenčním SW (2, s. 6) Druhým nejpoužívanějším IS se stal DM Software, zaměřující se především na základní školy. Výrobci se pyšní nejjednodušším možným ovládáním, které rychle pochopí i nezkušený uživatel. Tento systém však nabízí pouze 3 moduly (Evidence, Vysvědčení, Knihovna). Cena všech tří modulů je zhruba 11 000 Kč, což je stejné jako u ekvivalentních modulů IS Bakaláři (multilicence do 300 žáků). Jakmile je počet žáků vyšší, cena Bakalářů stoupá, kdežto u DM Software zůstává cena konstantní, což považuji za jeho velkou výhodu. Třináct procent škol uvedlo, že používá Systém agend pro školy. SAS nabízí stejný počet modulů jako Bakaláři, čili jeho oblast záběru je obrovská. Daní za tuto celistvost může být opět náročnost práce se systémem. Sám výrobce MP-Soft na svých stránkách (3) uvádí, že vzhledem k rozsahu a složitosti funkcí SAS vyžaduje kvalifikovanou obsluhu, která projde kvalifikačními kurzy. Cena se opět řídí licenční politikou. Plná verze i s technickou podporou a aktualizacemi bude stát základní školu mezi 20 000-50 000 Kč. Posledním používaným systémem byl RELAX-KEŠ. Tento dnes už zastaralý systém je vytvořen v prostředí Microsoft Access 97 a jeho některé moduly jsou naprogramovány v Microsoft Visual Basic 6. Moduly sice obstarají většinu nejdůležitějších funkcí pro evidenci školy, ovšem ovládání je na dnešní dobu těžkopádné a spíše obtěžující, než urychlující práci. Další přítěží jsou čím dál častější problémy s kompatibilitou na nejnovějších PC sestavách. Z grafu č. 3 lze snadno vyčíst, že první tři pozice se po devíti letech nezměnily a nejpoužívanějším informačním systémem jsou stále Bakaláři, kteří svůj podíl na trhu ještě navýšili o 6 %. To si lze vysvětlit spolehlivostí systému a spokojeností zákazníků. Druhý DM Software si také překvapivě polepšil o 4 %. Školám zatím zřejmě postačuje současná funkčnost. Jeho síla tkví v jednoduchosti. Obávám se však, že pokud DM Software nezačne rozšiřovat počet modulů, jeho podíl na trhu v 17

budoucnu klesne. SAS výrazně ztratil skoro polovinu uživatelů ve prospěch novějších systémů. Graf 3: Nejpoužívanější informační systémy roku 2013 Zatímco v roce 2004 se jednalo pouze o desktopové aplikace, současný vývoj směřuje k aplikacím webovým. Na popularitě začíná nabírat webová aplikace Škola OnLine, která uživatelům zaručuje přístup kdykoliv a odkudkoliv prostřednictvím internetu. Funkcemi už se pomalu blíží systému Bakaláři a do budoucna má určitě velký potenciál. Hlavní výhodou je, že není potřeba žádné složité instalace pro školní síť, stačí zaregistrovat školu na webu a systém je v provozu. Cena je roční paušální a pohybuje se mezi 10 000-25 000 Kč, podle vybraných modulů a počtu žáků. Ve spodní části grafu se objevují systémy Klasifikace JPH Software, izuš a systém iškola, který je obdobou Školy OnLine. 2 % škol používají jiný software. Jedná se především o vlastní vytvořené systémy. Z přijatých odpovědí úplně vymizel zastaralý RELAX-KEŠ, ale také moderní systémy jako jsou např. Etřídnice, IS Gaudeamus, nebo velmi pěkně udělaný a nadějný edookit. Domnívám se, že v současné době, kdy 95 % škol již nějaký IS používá, se školy obávají toho, že by pro ně byl přechod na jiný IS komplikací. V tabulce č. 4 je vidět, že systém Bakaláři je používán ve všech druzích základního a středního školství, kromě základních uměleckých škol, kde převažují méně náročné systémy Klasifikace JPH Software a izuš. DM Software je naopak používán především na ZŠ. Sofistikovaný SAS využívají převážně střední školy, ve kterých není nouze o schopné ICT koordinátory. Škola OnLine i iškola se dokáží prosazovat ve všech typech škol, mají však zatím velmi malý podíl na trhu. 25 % VOŠ používá jiný software než výše uvedené (jedná se hlavně o ISvoš). 18

Informační systém Tabulka 4: Nejpoužívanější IS v jednotlivých školách Gymnázium (%) Bakaláři 79 100 77 80 56 56 0 DM Software 0 0 0 0 0 31 11 Systém agend pro školy (SAS) 13 0 16 11 0 4 0 Škola OnLine 3 0 2 4 13 4 2 Klasifikace JPH Software 0 0 0 0 0 0 51 iškola 4 0 2 2 6 2 2 izuš 0 0 0 0 0 0 25 Jiný software 0 0 2 2 25 2 11 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 Konzervatoř (%) SOŠ (%) SOU (%) VOŠ (%) ZŠ (%) ZUŠ (%) Drtivá většina škol využívá systém pro školní matriku jak ukazuje tabulka č. 5, což by mělo být obecně jeho primární funkcí. Tento modul zajišťuje především evidenční karty žáků, tisk sestav, grafy, vyhledávání a předávání dat do ÚIV ve formátu XML. S matrikou bývá často spojená i klasifikace žáků, proto se umístila na druhém místě. Pokud je klasifikace propojená s webovou aplikací, rodič či student může vidět okamžitě získanou známku prostřednictvím internetu. Překvapivě často se v odpovědích objevoval rozvrh hodin. Tento modul patří k nejdražším, ale dokáže škole ušetřit spoustu práce, neboť většinou umí automaticky generovat rozvrh, hlídat kolize a hledat možné výměny a přesuny hodin. Evidence zaměstnanců a majetku v elektronické formě je dnes ve školách pravděpodobně samozřejmostí. Ruku v ruce s rozvrhem hodin jde suplování, které se rovněž zařadilo velmi vysoko. Hůř je na tom komunikace s rodiči, u které jsem očekával daleko vyšší procenta a považuji ji za důležitý prvek informačního systému. Stejně tak sdílení elektronických studijních materiálů je podle mého názoru velmi málo využíváno, přestože se jedná o levný a zajímavý způsob studia, nejen na středních a vyšších školách. Celkově vzato je příjemným překvapením, jak moc informační technologie vstupují do nejrůznějších oblastí fungování škol a posouvají tak kupředu celý vzdělávací proces. Otázkou však je, jestli školy opravdu efektivně těží z funkcí IS, nebo je to jen zbožným přáním ředitele. 19

Tabulka 5: Nejpoužívanější moduly informačního systému Modul Počet škol Počet škol (%) Školní matrika (evidence žáků) 1304 98 Klasifikace žáků 963 72 Rozvrh hodin 714 53 Evidence zaměstnanců 699 52 Evidence majetku 635 48 Suplování 542 41 Ekonomická agenda 512 38 Komunikace s rodiči 405 30 Přijímací řízení 381 29 Informace o škole 355 27 Knihovna 342 26 Školní akce 326 24 Jídelna 323 24 Třídní kniha 312 23 Maturitní zkoušky 257 19 Tematické plány 186 14 Sdílení studijních materiálů 146 11 Ostatní 31 2 V další otázce měli respondenti vyjádřit spolehlivost IS pomocí stupnice 1-5, kde 1 = velmi nespolehlivý a 5 = velmi spolehlivý. Jak je vidět v grafu č. 4, většina respondentů je se spolehlivostí IS nadmíru spokojená. Našli se však i takoví, kteří jejich systém označili za vysoce nespolehlivý. V grafu č. 5 je pak zobrazeno průměrné hodnocení spolehlivosti jednotlivých IS. Graf 4: Spolehlivost IS celkově Graf 5: Průměrná spolehlivost jednotlivých IS 20

Hodnoty grafu č. 6 (1 = velmi nespokojení, 5 = velmi spokojení) se oproti předchozímu mírně posunuly ke středu, což znamená, že podle mínění respondentů jsou zaměstnanci spíše spokojení s obsluhováním IS. Tento ukazatel je velmi důležitý a ukazuje, že učitelé jsou otevřeni změnám, schopni pracovat s počítačem, dobře proškolení a dostatečně motivováni. Právě na ochotě učitelů většinou úspěch systému stojí a padá. Ve výsledcích se také odráží ovladatelnost IS. Práce s ním by neměla být starostí navíc. Bohužel školní předpisy často nutí své zaměstnance dělat duplicitní práci (papírová a elektronická forma) a to způsobuje nechuť a oslabování vlastní iniciativy. Graf 6: Spokojenost zaměstnanců s IS celkově Graf 7: Průměrná spokojenost zaměstnanců s jednotlivými IS Graf 8: Četnost využívání IS celkově Tabulka 6: Četnost využívání jednotlivých IS IS Denně (%) Týdně (%) Měsíčně (%) Zřídka (%) Klasifikace JPH 86 8 6 0 iškola 73 18 3 6 izuš 63 31 0 6 SAS 66 24 5 5 Bakaláři 69 15 8 8 Škola OnLine 59 10 12 18 DM Software 38 34 14 14 21

62 % respondentů uvedlo, že používají IS denně. Každý takový IS by tedy měl obsahovat moduly k tomu vhodné, jako je např. klasifikace, rozvrh hodin, třídní kniha atd. Školám, které pracují s IS jednou měsíčně a méně často, stačí základní funkce jako jsou školní matrika či tisk vysvědčení. To je pěkně vidět u DM Software, který není standardně určen ke každodenní práci. Systémy v této tabulce č. 6 a dalších 3 tabulkách jsou seřazeny vždy podle celkové procentuální úspěšnosti systému. Management školy zahrnuje plánování, organizování, personální politiku, vedení lidí, kontrolu a hodnocení. Důležitým aspektem IS je to, jaká data dokáže předat vedení školy a jestli je možné je smysluplně využít. Automatický sběr dat urychluje fungování všech procesů instituce a dává prostor k řešení důležitějších problémů. Názor respondentů na zapojení IS v tomto směru je prezentován v grafu č. 9 a tabulce č. 7. Na otázku, jestli daný IS vytváří podmínky pro efektivnější rozhodování managementu školy, přicházely většinou kladné odpovědi. Nejlépe dopadla Klasifikace od JPH Software následovaná systémem izuš, který je zároveň databází všech základních uměleckých škol v ČR. Jeho uživatelské rozhraní je velmi přívětivé a sám výrobce se na webových stránkách (4) chlubí, že výrazně zjednodušuje práci vedoucím zaměstnancům při kontrolách podřízených, učitelům při vyplňování dokumentů, zkvalitňuje komunikaci rodičů a žáků se školou a zlepšuje informovanost veřejnosti. Jedná se o webovou aplikaci, stejně jako Škola OnLine, která však získala poměrně negativní hodnocení. Graf 9: Efektivita rozhodování managementu Tabulka 7: Efektivita rozhodování managementu IS Ano (%) Spíše ano (%) Spíše ne (%) Ne (%) Klasifikace JPH 47 50 3 0 izuš 44 50 6 0 Bakaláři 49 37 12 2 SAS 34 49 13 3 iškola 21 64 15 0 DM Software 25 54 17 3 Škola OnLine 23 38 36 2 22

Z grafu č. 10 a tabulky č. 8 musely být vyřazeny systémy izuš a iškola, které nejsou modulárně rozšiřitelné. Většina škol uvedla, že by do budoucna spíše chtěli systém dále rozšířit. Graf 10: Rozšíření IS o další moduly IS Tabulka 8: Rozšíření IS o další moduly Ano (%) Spíše ano (%) Spíše ne (%) Ne (%) Klasifikace JPH 41 50 9 0 Bakaláři 43 32 21 4 DM Software 27 45 22 7 SAS 24 40 28 9 Škola OnLine 18 43 29 10 Následující otázky byly položeny i školám, které žádný IS nemají. 76 % (Ano + Spíše ano) respondentů odpovědělo, že by uvažovali o zavedení IS, kdyby byl dostupný zcela zdarma. To dokazuje, že ceny jsou stále tak vysoké, že i kdyby školy musely nainstalovat nový systém a přeškolit zaměstnance, stále by to pro ně bylo výhodné. Graf 11: Nabídka IS zdarma Tabulka 9: Nabídka IS zdarma Druh školy Ano (%) Spíše ano (%) Spíše ne (%) Ne (%) Nevíme (%) Gymnázium 20 38 13 7 22 Konzervatoř 100 0 0 0 0 SOŠ 52 21 7 4 16 SOU 62 26 2 2 9 VOŠ 47 26 11 5 11 ZŠ 55 24 6 3 11 ZUŠ 51 18 10 4 17 23

Školy, které zatím IS nepoužívají, momentálně o jeho zavedení ani příliš neuvažují. Velké procento respondentů o této variantě pravděpodobně ani neuvažovalo, jak je vidět v grafu č. 12. Ti co mají v plánu pořízení IS, byli dotázání, v jakém časovém horizontu by si to přáli uskutečnit. Jako ideální doba se více než polovině zdály následující 3 roky (tedy do roku 2016). Graf 12: Záměr zavedení IS v budoucnu Graf 13: Časový horizont 1.2 Názory ředitelů škol Ve vydání Učitelských novin z roku 2006 (5) byli dotazováni ředitelé různých typů škol na to, jestli a jak vedou elektronickou školní matriku. Milan Vacka, ředitel Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích, řekl, že se učí s novým systémem ISvoš. V minulosti používali systém Západočeské univerzity STAG, který byl však pro ně příliš drahý (200 000 Kč ročně). Navíc se jejich VOŠ částečně spojila s veřejnou vysokou školou a ubylo tím výrazně studentů. Provoz STAGu by tak nebyl proveditelný. Elektronickou školní matriku už vedou od roku 2001. Zpočátku ji pro jistotu dublovali s papírovou formou, ale v roce 2006 kompletně přešli na elektronickou formu. Dalibor Sedláček, ředitel Masarykova gymnázia ve Vsetíně, uvedl, že školní matriku v elektronické formě také vedou už od roku 2001 a nyní je to pro ně naprosto rutinní záležitost. Používají systém Bakaláři, pravidelně každý rok jej aktualizují a jelikož jsou dostatečně velkou školou, není to pro ně velká finanční zátěž. Jiří Šikl, ředitel menší plně organizované Základní školy Krucemburk, sdělil, že v roce 2006 přešli z papírové formy na elektronickou. Ze začátku posílali některá 24

data elektronicky, některá papírově. Přechod na elektronickou formu prý byl trošku problematický. Jaroslava Bouchnerová je ředitelkou Základní školy ve Žďáru nad Orlicí, což je malotřídka, přesněji řečeno jednotřídka. Pro takto malou školu a tak malý počet dětí je evidenční program zbytečný. Mít speciální program by pro školu znamenaly velké finanční výdaje, i přestože by se jednalo o částku v řádu tisíců. Ředitelka řekla, že když je něco potřeba, vezme matriku pro svých 12 studentů domů a tam si ji doplní. Marie Baťová, ředitelka Mateřské školy Javorník byla oslovena pro doplnění, protože ty školní matriku vést nemusí. Ředitelka prohlásila, že školní matriku sice nesestavuje, protože jí to zákon nepřikazuje, ale jistá data o dětech samozřejmě evidují. Nechce kupovat speciální program a používá klasické kancelářské programy. Evidence je ale důležitá pro rozdělení dětí do skupin podle věku, což jsou užitečné informace o předškolácích pro některé základní školy. Všechna data, která shromažďuje jsou otevřená, bez rodných čísel. 1.3 Cíle bakalářské práce Provedený výzkum měl přinést odpovědi na otázky, jak přesně bude výsledná aplikace vypadat a jaké funkce bude mít. Cílem práce tedy je vytvořit systém, který by byl nejlépe konkurenceschopný, použitelný v praxi, jednoduchý, spolehlivý, bezpečný a především volně dostupný. Hlavním aspektem je také to, aby náklady na administraci, údržbu, školení, podporu uživatelů a aktualizace byly co nejmenší. Samotná cena softwaru totiž není hlavním kritériem při výběru systému. Rozhodl jsem se pro aplikaci webovou, protože jak také tvrdí J. Basl (6, s. 61) vzhledem k finanční náročnosti související s provozováním IS se zdá být nejlepší variantou, nabídnout školám používání IS prostřednictvím internetu. Tím pádem škola nemusí investovat finance do pořizování speciálního hardwaru, ale stačí jí počítač a připojení k internetu. Orientace na poskytování služeb IS přes webové rozhraní je také dobře viditelná v zahraničí. Jednou z největších výhod je fakt, že aplikace je přístupná jak zaměstnancům školy, tak rodičům a to prakticky nepřetržitě kterýkoliv den v roce. I přesto, že většina škol již nějaký IS používá, jsem přesvědčený, že by uvažovali o zavedení jiného, který by byl úplně bezplatný. Samozřejmě, že takový produkt od neznámého výrobce budí jisté pochybnosti, ale vždy je tu možnost, vyzkoušet si program ještě před jeho nasazením. Nejpoužívanějšími funkcemi současných IS jsou školní matrika, klasifikace, rozvrh hodin a evidence zaměstnanců. Aplikace se tedy bude zaměřovat hlavně na tyto moduly. Navíc se bude snažit zaujmout přidaným 25

velkým sociálním prvkem. V bakalářské práci se vyskytují, kromě postupu vývoje aplikace a řešení konkrétních algoritmů, také související podrobnosti z oblastí teorie softwarového inženýrství, databází a SW dokumentace. 26

2 Informační systém školy 2.1 Vysvětlení pojmu Jak uvádí ve své práci J. Procházka (7, s. 9), pojem informační systém je mezi lidmi běžně používán, jakožto především softwarové vybavení, které má podnik k dispozici. IS je kromě toho ale také souborem informačních technologií, dat a lidí. Cílem takového systému je podpora informačních a rozhodovacích procesů ve všech stupních administrace organizace. Skládá se z těchto aspektů: Technické prostředky (hardware) - fyzické počítačové vybavení, doplněné o případné periferie (tiskárny, skenery), které je propojeno pomocí počítačové sítě. Programové prostředky (software) - sada počítačových programů řídících chod počítače, práci s daty a aplikačními programy, s kterými pracuje uživatel a pomáhají mu řešit určité úlohy. Tato práce se zabývá hlavně aplikačním softwarem. Sítě - zajišťují propojení komponent dohromady. Data a datové zdroje - množina informací uložená na paměťovém médiu. Lidská složka (peopleware) - role člověka ve vývoji nebo používání softwaru (uživatelé, správci, programátoři, konzultanti). Organizační pravidla (orgware) - organizační struktura firmy. Soubor pravidel definujících provozování a využívání IS. Okolí - informační zdroje, zákazníci, legislativa, normy, konkurence, státní instituce. IS by měl pomáhat plnit cíle a automatizovat podnikové procesy dané organizace. Požadavky na speciální informační systém pro školy jsou v zásadě tytéž, je však dále potřeba určit principy ISŠ. Následují v odrážkách vybrané principy z Vickeryho knihy (8, s. 260) relevantní pro problematiku ISŠ. Informace mají být užívány - uchovávané informace by měly mít souvislost s předpokládaným využitím. 27