Sbírka zámku Neãtiny. Anglické památky u nás Kvûta K ÍÎOVÁ 1 2 V rámci odborného hodnocení obrazov ch fondû památkov ch objektû a pfii pfiípravû interiérov ch instalací se nejãastûji setkáváme s anglick mi grafick mi listy z období 19. století. V pfieváïné mífie jde o v jevy z dostihû, honû, o Ïánrové scény ze Ïivota na anglickém venkovû a grafické repliky dûl známûj ích portrétistû. Nûkolik anglick ch dobov ch tiskû jsme v poslední dobû uplatnili v nové interiérové instalaci zámku v Náchodû. V expozici na zámku Troja vûnované zvífiecímu Ïánru ve v tvarném umûní byla v nedávné dobû vystavena díla anglick ch umûlcû. Patfií k nim mimo jiné také tematicky zajímavá olejomalba ãlena známûj í anglické malífiské rodiny ArmfieldÛ. Ve sbírkách zámeck ch památkov ch objektû nacházíme fiadu zobrazení u lechtil ch koní od potomkû malífie skotského pûvodu Jacoba Hamiltona. VzpomeÀme napfiíklad soubor obrazû ze zámku Hluboká. V souvislosti s nedávnou pfiípravou interiérové instalace severoãeského zámku ve luknovû jsme poïádali dr. Jana N. Assmanna o odborné zhodnocení obsáhlého souboru odtud pocházející zachované anglické grafiky s tematikou chovu koní, honû, dostihû, parforsních honû a zobrazení koãárû. Kolekce pûvodem ze sbírky NosticÛ je dnes uloïena na zámku ve v chodoãesk ch SlatiÀanech. Obdobné tisky s tematikou koàsk ch dostihû (z clam-gallasovského souboru) byly bûhem loàského roku uplatnûny v interiérech zámku Grab tejn. Kromû zmínûné tematiky jsme na zámku ve luknovû nedávno vystavili také dvû zajímavé série anglick ch grafick ch listû. Jde o sestavu grafik karikatur z roku 1828 a soubor dokumentující zaãátky anglické Ïelezniãní dopravy z doby kolem roku 1830. Z dal ích grafick ch listû uloïen ch ve fondech státních hradû a zámkû lze upozornit i na nûkteré podobizny anglick ch panovníkû, vládcû a vojevûdcû. Z nûkdej ího moravského vald tejnského souboru portrétních olejomaleb proslul ch osobností pfiipomeàme podobiznu Olivera Cromwella (1599 1658). Portrét lorda-protektora Anglie, kter nechal popravit krále Karla I., je dnes uloïen v depozitáfii zámku Jaromûfiice nad Rokytnou. Plátno bylo v minulosti bohuïel po kozeno pfiemalbou. Rozmûrn jezdeck portrét popraveného anglického panovníka Karla I. uchovává depozitáfi zámku Krásn DvÛr. Olejomalba je replikou díla Antonise van Dycka a rovnûï nutnû vyïaduje odborn restaurátorsk zásah. Nûkteré lechtické rody Ïijící na na em území byly spfiíznûny s anglickou aristokracií, mezi jin mi napfiíklad Thunové. âleny rodiny Mensdorff-Pouilly pojilo dokonce pfiíbuzenství s anglickou královnou Viktorií (1819 1901). Hra- Obr. 1. Neãtiny (okres PlzeÀ-sever), zámek, zahradní prûãelí, místo nûkdej ího uloïení cenné historické sbírky rodu Mensdorff-Pouilly vãetnû obrazû z majetku tety královny Viktorie a prince Albertta. (Foto K. KfiíÏová, 2008) / Neãtiny (district PlzeÀ-North), historic country house, garden front, the location of once placement of the valuable historic collection of the family of Mensdorff-Pouilly, including pictures from the possession of the aunt of Queen Victoria and Prince Albert. Obr. 2. Neãtiny (okres PlzeÀ-sever), hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, místo posledního odpoãinku tety, str ce a bratrancû královny Viktorie a prince Alberta. (Foto K. KfiíÏová, 2008) / Neãtiny (district PlzeÀ-North), the tomb of the family of Mensdorff-Pouilly, the burial place of the aunt, uncle and cousins of the Queen Victoria and Prince Albert. 184
Obr. 3. Krásn DvÛr (okres Louny), zámek, místo ãásteãného vystavení a uloïení obrazové sbírky ze zámku Neãtiny. (Foto K. KfiíÏová, 2008) / Krásn DvÛr (district Louny), historic country house, the site of the partial exposition and placement of the collection of paintings from the Neãtiny historic country house. Obr. 4. Ehrenburg v Coburgu (Bavorsko), zámek, sídlo ãlenû rodu Sasko-Coburg-Saalfeld-Gotha. (Foto K. KfiíÏová, 2008) / Ehrenburg in Coburg (Bavaria), historic country house, seat of members of the family of Sachsen- Coburg-Saalfeld-Gotha. 3 4 bû Emanuel Mensdorff-Pouilly (1777 1852) se oïenil se Sophií ze Sasko-Coburg-Saalfeldu (1778 1835), tetou panovnice i jejího manïela prince Alberta (1819 1861). Sophie sestra matky anglické královny byla nejstar í dcerou vévody Franti ka Bedfiicha ze Sasko-Coburg-Saalfeldu (1750 1806). Z manïelství s Augustou Karolínou Sophií z Reuss-Ebersdorfu (1757 1831) se mu narodilo devût dûtí. DÛmyslná sàatková politika soudrïného panovnického rodu byla mimofiádnû úspû ná. Potomci tohoto manïelského páru se posléze stali pfiíslu níky fiady v znamn ch evropsk ch panovnick ch rodin zprvu v pfieváïné mífie nekatolického vyznání. Coburgské vévodství doby Franti ka Bedfiicha bylo pfiitom tolerantní, pfiívûtivou a líbeznou zemí. Nejstar í dcera coburgského panovníka Sophie ze Sasko-Coburg-Saalfeldu (1778 1835) se v ak nestala ãlenkou Ïádného z tehdej ích panovnick ch rodû. Ve vûku estadvaceti let se 23. února 1804 v Coburgu provdala za syna francouzského polního mar ála Alberta Ludvíka Pouilly, sedmadvacetiletého Emanuela. Jako emigranti ode li otec a syn do sluïeb pruského krále Bedfiicha Viléma II. ManÏel Sophie se posléze vyznamenal ve sluïbách rakouského habsburského dvora. V Mohuãi zastával funkci viceguvernéra a po pfiíchodu do âech získal hodnost generála. V roce 1840 se stal viceprezidentem vídeàské váleãné rady. O historii rodiny Mensdorff-Pouilly a jejich pfiedev ím coburgsk ch pfiíbuzn ch podává cenné a detailní informace nejnovûj í studie dr. Radmily vafiíãkové-slabákové Rodinné strategie lechty. 1 Autorka pfiitom vyuïila a odbornû zhodnotila zachovan historick soubor rodové korespondence, uloïen v na ich i zahraniãních archivech. Sophii a Emanuelovi se narodilo est synû. 2 Dva zemfieli v dûtském vûku a kromû jednoho se v ichni narodili v matãinû rodném Coburgu. Rodina pob vala tam, v Mohuãi, Vídni i v Praze, kde ji nav tûvovali pfiíbuzní. Sophie byla literárnû a v tvarnû ãinná. Roku 1821 vydala v Praze dvû povídky (Matylda, Ma karní bál) a roku 1830 v Mohuãi Pohádky a povídky. V neãtinské sbírce se zachoval soubor jejích zajímav ch kreseb. Zemfiela po návratu z Mohuãe v ãervnu roku 1835 v Tu imicích u Karlov ch Var. âtyfii roky po manïelãinû smrti zakoupil Emanuel Mensdorff- -Pouilly západoãeské panství Neãtiny. Nûkolik málo let po úmrtí hrabûte v letech 1855 1858 byl jeho druhorozen m synem tamní zámek (dfiíve naz van Preitenstein) pfiestavûn v anglickém romantickém stylu. 3 Jednoduchou dispozicí s dominantní vûïí na pravém boku mûïe pfiipomínat oblíbené skotské sídlo královny Viktorie a prince Alberta Balmoral. Neãtinsk zámek obklopen rozlehl m anglick m parkem leïí rovnûï v kopcovité krajinû. Bratranec královny Viktorie Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (1810 1894) bezpochyby osobnû poznal anglické panovnické rezidence vãetnû Balmoralu. K radikálnûj í pfiestavbû star- ího sídla tam do lo, podobnû jako v Neãtinách, bûhem 50. let 19. století. Autorem romantické podoby neãtinského zámku byl coburgsk architekt Wilhelm Streib (1822 1888). Roku 1849 vytvofiil návrhy na pfiestavbu zámku Callenbergu u Coburgu, zfiejmû inspirované stylem pozdní benátské gotiky. Jeho kresby jsou souãástí umûleck ch sbírek Veste Coburgu. V roce architektova úmrtí byla vydána jeho studie Das alte Coburg. Na návr í v blízkosti neãtinského zámku nechal roku 1858 druhorozen syn Sophie Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly vybudovat v novorománsko-maurském stylu pohfiební kapli mauzoleum. V nûm posléze spoãinuly tûlesné ostatky tety, str ce, bratrancû a dal ích pfiíbuzn ch anglické královny Viktorie. Zámek v Neãtinách, konfiskovan podle dekretu prezidenta republiky ã. 12/45, byl ve druhé polovinû 20. století vyuïíván jako internát a kola. Dnes slouïí Západoãeské univerzitû v Plzni jako kolicí a ubytovací zafiízení. V roce 1964 objekt vyhofiel a jeho vnitfiní dispozice i stylové interiéry pfiitom vzaly za své. Zámek v ak pfiesto dodnes zûstává malebn m architektonick m skvostem v nádherném pfiírodním prostfiedí. Nûkdej í rodové sbírky byly z Neãtin odvezeny do zámkû Jemni tû a SlatiÀany, dále do Vojenskohistorického muzea, UmûleckoprÛmyslového muzea, Národního muzea, Ná- 1 Radmila VA ÍâKOVÁ-SLABÁKOVÁ: Rodinné strategie lechty, Argo, Praha 2007. 2 Z manïelství hrabûte Emanuela Mensdorffa-Pouilly se Sophií se narodili tito synové: Hugo (1806 1845), Alfons (1810 1894), Alfréd (1812 1814), Alexandr (1813 1871), Leo (1815 1821) a Arthur (1817 1904). Jedin Alfréd se nenarodil v Coburgu, ale v moravském Kyjovû. 3 Architekturou objektu se ve své diplomové práci Stavební v voj feudálního sídla Neãtiny zab val Ing. Zdenûk Louda. 185
5 6 Obr. 5. Alexander Melville, podle F. X. Winterhaltera (1805 1873), Princ Albert (1819 1861), 1843, olej, plátno, 134 x 98 cm, svoz Neãtiny, zámek Krásn DvÛr. (Foto J. Novotn ) / Alexander Melville, by F. X. Winterhalter (1805 1873), Prince Albert (1819 1861), 1843, oil painting, canvas, 134 x 98 cm, Neãtiny collection, historic Obr. 6. Alexander Melville, podle F. X. Winterhaltera (1805 1873), Královna Viktorie (1819 1902), 1843, olej, plátno, 134 x 98 cm, svoz Neãtiny, zámek Krásn DvÛr. (Foto J. Novotn ) / Alexander Melville, by F. X. Winterhalter (1805 1873), Queen Victoria (1819 1902), 1843, oil painting, canvas, 134 x 98 cm, Neãtiny collection, historic prstkova muzea a Historického ústavu. Ze zámecké knihovny se dodnes zachovalo 2068 svazkû. Tento kniïní fond odbornû spravuje Národní muzeum. V poboãce plzeàského archivu v Klatovech je uloïen unikátní listinn materiál z neãtinského zámku. Umûleckohistoricky cenn soubor olejomaleb a grafick ch listû byl pfievezen do zámku Krásn DvÛr u Podbofian. ada neãtinsk ch obrazû je zde také vystavena. Dal í díla, uloïená dosud v tamním depozitáfii, najdou uplatnûní v chystané interiérové instalaci. Má b t realizována v klasicistních krásnodvorsk ch salonech horního patra zámku. Ty v ak jiï dlouhou dobu ãekají na svou obnovu a restaurování. Nejatraktivnûj í ãástí neãtinského souboru jsou bezesporu protûj kové podobizny anglické královny Viktorie a jejího manïela prince Alberta. Poãítá se s tím, Ïe tyto portréty budou v budoucnu vystaveny. V neãtinské sbírce jsou v Krásném Dvofie zastoupeny portréty blízk ch pfiíbuzn ch této dvojice ãlenû rodu Sasko-Coburg-Saalfeld- Gotha, spfiíznûn ch s rodinou Mensdorff-Pouilly. Matka anglické královny, Viktorie, pozdûj í vévodkynû z Kentu (1786 1861), otec prince Alberta, vévoda Arno t I. (1784 1844), a Sophie, provdaná Mensdorff-Pouilly (1778 1835), pfiíslu níci rodu Sasko-Coburg-Saalfeld, byli sourozenci. Jejich podobizny i portréty dal ích ãlenû poãetné vévodské rodiny, vãetnû bratra Leopolda (1790 1865), od roku 1831 belgického krále, ãi sestry Julie (1781 1860), manïelky ruského velkovévody Konstantina, obsahuje neãtinská obrazová sbírka. Mezi olejomalbami jsme identifikovali podobizny spoleãného dûda a babiãky královny Viktorie a prince Alberta vévody Franti ka Bedfiicha Sasko-Coburg-Saalfeld (1750 1806) a jeho druhé manïelky Augusty Karolíny Sophie, rozené Reuss- Ebersdorf (1757 1831). Star í nápis na zadní stranû dfievûné desky olejomaleb informuje, Ïe tyto podobizny vytvofiila roku 1844 Blanche C. Loehlin podle H. L. Smithe a Ïe jsou kopiemi coburgsk ch pastelov ch portrétû dvojice. títek na zadní stranû obrazû nese lond nskou adresu. Se jménem Loehlin se setkáváme v okruhu osob anglického panovnického dvora. 4 V pfiípadû malífie pûjde zfiejmû o lond nského umûlce Herberta Luthera Smithe (1811 1870). Bûhem loàské studijní cesty do Coburgu a náv tûvy tamních nûkdej ích vévodsk ch rezidencí Rosenau, Callenbergu, Ehrenbergu a Veste Coburgu jsme se seznámili s dal ími podobiznami pfiíslu níkû rodu, souvisejícími s na imi obrazy uloïen mi na Krásném Dvofie. Protûj kové neãtinské podobizny královny Viktorie a prince Alberta vytvofiil jako kopie podle dfiívûj ích pfiedloh roku 1843 v Lond nû anglick malífi Alexander Melville. Nesou títky se jmény portrétovan ch, signatury umûlce, dataci, nápisy i údaje o autorech efektních zlacen ch rámû na zadní stranû 186
pláten. Obrazy mohly b t darem panovnice jejich pfiíbuzn m ãlenûm rodu Mensdorff-Pouilly. 5 Svatba dvojice se konala dne 10. února roku 1840 v Lond nû. Mladá, pûvabná Viktorie drïí v ruce symbolicky dvû právû rozvité rûïe. Je zobrazena s modrou stuhou podvazkového fiádu a insignie podvazkového fiádu nese na hrudi i své levé païi. Princ Albert, ãlen rodu Sasko-Coburg-Gotha, se nechal portrétovat ve vojenské uniformû, s ádem zlatého rouna a hvûzdou podvazkového fiádu. 6 Dfiívûj í podobizny královny a jejího chotû, podle nichï Melville namaloval své kopie, jsou dílem vyhledávaného malífie Franze Xavera Winterhaltera (1805 1873). Vytvofiil je roku 1842. Umûlec, tehdy jiï v Evropû, zvlá tû pak ve Francii oblíben portrétista, byl roku 1841 pozván královnou Viktorií do Anglie a pracoval pak naãas v Lond nû. Zachytil na sv ch obrazech podobu panovnice, jejích dûtí, manïela a matky. Winterhalterova díla uchovávají nûkteré anglické rezidence. Podobizny Viktorie a Alberta z roku 1842 jsou dnes souãástí královsk ch anglick ch sbírek. Jiná malífiova podobizna královny Viktorie byla zapûjãena do interiéru Wimpole Hallu (Cambridgeshire). Ta je neãtinské nejbliï í. Bûhem prohlídky historick ch interiérû coburgské rezidence Callenbergu jsme mohli posoudit dal í Winterhalterovy portréty anglické panovnice a jejího manïela. Jsou rovnûï datovány rokem 1842 a byly publikovány v katalogu bavorské zemské v stavy Ein Herzogtum und viele Kronen Coburg im Bayern und Europa. Anglick malífi Melville vytvofiil své kopie podobizen královny a jejího chotû rok po vzniku Winterhalterov ch originálû. Neãtinsk AlbertÛv portrét je s anglick m zcela shodn. Na Winterhalterovû portrétu Viktorie z královské sbírky chybí podvazkov fiád, kter panovnice nese na na í podobiznû i na olejomalbách ve Wimpole Hallu a Callenbergu. Thieme- BeckerÛv lexikon zmiàuje autora na ich pláten Alexandra Melvilla jako portrétistu a autora Ïánrov ch v jevû. Uvádí, Ïe v letech 1846 1868 tvofiil v Lond nû. Pfiipomíná rovnûï jeho manïelku, malífiku Elizu Annu Melvillovou, rozenou Smallbonovou. 7 Malífi Alexander Melville je rovnûï autorem dal í rozmûrné, na krásnodvorském zámku uloïené neãtinské podobizny. Ta byla, stejnû jako obû olejomalby královského páru, zasazena do efektního zlaceného rámu. Jde o portrét str ce panovnice manïela tety Sophie, rozené Sasko- Coburgské hrabûte, generála Emanuela Mensdorffa-Pouilly. Na vojenské uniformû hrdû nese bezpoãet fiádû. Winterhalter (a posléze podle nûho i Melville) vytvofiil protûj kové podobizny královny Viktorie a jejího chotû v akademicky umûfieném stylu. Portréty nicménû nepûsobí nijak majestátnû, ale spí e bezprostfiedním, aï témûfi civilním dojmem. 8 Jde o typ efektní hladké malby, tak jak ji napfiíklad známe z fiady dûl stfiedoevropsk ch, zvlá tû nûmeck ch a rakousk ch umûlcû doby biedermeieru. Na rozdíl od v razovû zajímavûj ích prací tehdej ích pfiedních anglick ch portrétistû je WinterhalterÛv malífisk projev konzervativní a veden snahou po líbivosti. VzpomeÀme, Ïe královna po otci sv m pûvodem patfiila do hannoverského rodu, po matce do coburgského. Dobfie mluvila dfiíve nûmecky neï anglicky. Její vychovatelkou byla dcera hannoverského pastora baronka Lehzenová. Neãtinské portréty dokládají, Ïe panovnice a její manïel udrïovali stál kontakt se svou irokou coburgskou rodinou: 9 s dfiíve zemfielou tetou Sophií, rozenou Sasko-Coburgskou (1778 1835), se str cem Emanuelem Mensdorffem-Pouilly (1770 1852), s potomky manïelské dvojice bratranci Alfonsem Friedrichem Mensdorffem-Pouilly (1810 1894), Alexandrem Mensdorffem-Pouilly-Dietrichsteinem (1813 1871), 10 Arthurem Mensdorffem-Pouilly (1817 1904) a dal ími pfiíbuzn mi. Zvlá tû se to t kalo diplomata Alexandra, pozdûj- ího rakouského ministra zahraniãí. V majetku souãasné anglické královny ve sbírce rezidence Osborne House na ostrovû Wight se nachází jeho podobizna vytvofiená v Lond nû roku 1847 malífiem F. X. Winterhalterem. Kromû fiady podobizen olejomaleb a grafick ch listû se z nûkdej ího neãtinského zámeckého historického fondu 4 Loehlin byl vûrn dlouholet nûmeck sluha prince Alberta. Sleãna Elisa Collins (1832 1896), která byla vychovatelkou dcery anglické panovnice malé Viktorie (1840 1901), pozdûj í pruské královny, se roku 1850 provdala za Rudolfa Loehlina. Mohlo jít snad o ãlenku této rodiny. 5 Viz pozn. 1. Dr. R. vafiíãková-slabáková ve své studii na s. 316 pí e, Ïe královna Viktorie poslala v roce 1879 pfiíbuzn m tfii obrazy spoleãn ch pfiedkû, po roce 1890 pak dal í podobiznu a kopie portrétû prapfiedkû. Panovnice slíbila pfiíbuzn m darovat i obraz Sophie. Je otázka, zda nemûïe jít právû o nûkteré z na ich neãtinsk ch krásnodvorsk ch dûl. Vzápûtí v ak tamtéï autorka uvádí, Ïe portréty anglické královny a prince Alberta se jiï dfiíve nacházely ve sbírce Emanuela Mensdorffa-Pouilly. 6 Za urãení fiádû dûkuji dr. Ladislavu âepiãkovi, odbornému pracovníku Vojenského historického ústavu Praha. Bûhem náv tûvy zámku Ehrenburgu jsme se v sále s rodovou portrétní galerií seznámili s dal ími dvûma pozdûj- ími reprezentativními podobiznami královny Viktorie (se synem Edwardem) a prince Alberta. Panovnice a její man- Ïel jsou zde opût zachyceni s insigniemi podvazkového fiádu. ManÏel královny nese podvazek s fiádov m heslem pod kolenem levé nohy. Olejomalby jsou povaïovány za dílenské repliky originálû Franze Xavera Winterhaltera z doby po roce 1846 1847. Na e ranûj í neãtinské protûj kové podobizny podle dfiívûj ích portrétû F. X. Winterhaltera vytvofiil anglick malífi, schopn kopista Alexander Melville. 7 Thieme-Becker allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, 23/24, E. A. Seemann, Leipzig 1999, s. 372. Melville jako kopista královnin ch podobizen vytvofien ch F. X. Winterhalterem je zmiàován i v souvislosti s portrétem Viktorie ze sbírky dal ího zámku coburgského rodu rakouského Greinburgu. Panovnice je zde obleãena do odûvu období stfiedovûku. 8 O Ïivotû panovnice byla publikována fiada monografií, u nás napfiíklad viz Lytton STRACHEY: Královna Viktorie, Mladá Fronta, Praha 1993. Zde je citován v rok Charlotty Brontëové o Viktorii: Malá, statná, temperamentní lady, velmi jednodu e obleãená bez zvlá tní dûstojnosti nebo okázalosti, viz s. 114. 9 Coburgsk rod, jehoï pfiíslu níci byli pfieváïnû protestantského vyznání a stávali se Ïivotními partnery ãlenû nekatolick ch vládnoucích rodin, vynikal zvlá tû úspû - nou sàatkovou politikou. Hovofií o tom také publikace vydaná u pfiíleïitosti v stavy Ein Herzogtum und viele Kronen Coburg in Bayern und Europa (Veste Coburg und Schloss Callenberg) v roce 1997. Dokládá vliv rodiny na chod evropsk ch dûjin. Z dal ích publikací vûnovan ch tomuto rodu a jeho historick m rezidencím: Herbert BRUNNER, Lorenz SEELIG: Schloss Ehrenburg Coburg, Bayerische Schlösserverwaltung, München 2002; titíï: Kunstsammlungen der Veste Coburg, Regensburg 2008; Sabine HEYM: Feenreich und Ritterwelt Die Rosenau als Ort romantisch-literarischen Welterlebens, Bayerische Schlösserverwaltung, München 1996; Delia MILLAR: Views of Germany from the Royal Collection at Windsor Castle, Queen Victoria and Prince Albert on Their Journeys to Coburg and Gotha, The Royal Collection, Belgie 1998, a dal í. O rodov ch vazbách viz napfiíklad Michael MACLAGAN: Lines of Succession Heraldry of the Royal Families of Europe, Aventinum 1995. 10 Alexandr Mensdorff-Pouilly po sàatku s majitelkou panství Mikulova Alexandrinou Dietrichsteinovou (1824 1906) pfievzal jméno její rodiny a získal kníïecí titul. Nûkteré z podobizen ãlenû rodiny se zachovaly ve sbírce zámku Boskovice, kter v restituci získal zpût Hugo Mensdorff-Pouilly. Je mezi nimi i portrét Sophie. O jiné její neãtinské podobiznû v Krásném Dvofie, urãené jako dílo AlÏbûty Vigée-Lebrunové, jsem v minulosti pochybovala. Domnívala jsem se, Ïe by spí e mohlo jít o postavu její mlad í sestry Julie, kterou francouzská malífika skuteãnû portrétovala a v soupisu svého díla také pfiipomíná. V souvislosti s nov m zhodnocením v ech u nás i v Nûmecku zachovan ch podobizen se v ak ukazuje, Ïe ováln neãtinsk krásnodvorsk portrét Sophii zfiejmû skuteãnû patfií. 187
7 8 9 10 11 12 188
13 14 Obr. 7. Blanche C. Loehlinová(?), podle H. L. Smithe (1811 1870), Augusta Karolina Sophie Sasko-Coburg- -Saalfeld, rozená Reuss-Ebersdorf (1757 1831), babiãka královny Viktorie a prince Alberta, patrnû 1844, olejomalba, 35 x 30 cm, svoz Neãtiny, zámek Krásn DvÛr. (Foto J. Novotn ) / Blanche C. Loehlin(?), by H. L. Smith (1811 1870), Grandmother of Queen Victoria and Prince Albert Auguste Karoline Sophie Sachsen-Coburg- -Saalfeld, nee Reuss-Ebersdorf (1757 1831), probably 1844, oil painting, 35 x 30 cm, Neãtiny collection, historic Obr. 8. Blanche C. Loehlinová(?), podle H. L. Smithe, Franti ek Bedfiich Sasko-Coburg-Saalfeld (1750 1806), dûdeãek královny Viktorie a prince Alberta, kopie podle pastelové coburgské podobizny, 1844, olej na dfievû, 36 x 28 cm, svoz Neãtiny, zámek Krásn DvÛr. (Foto J. Novotn ) / Blanche C. Loehlin(?), by H. L. Smith, Grandfather of Queen Victoria and Prince Albert Franz Friedrich Sachsen-Coburg-Saalfeld (1750 1806), copy by a pastel portrait from Coburg, 1844, oil painting on wood, 36 x 28 cm, Neãtiny collection, historic country house Krásn DvÛr. Obr. 9 Sophie Sasko-Coburg-Saalfeld, provdaná Mensdorff-Pouilly (1778 1835), teta královny Viktorie a prince Alberta, olejomalba, kopie podle coburgské pastelové podobizny, 1844, olej na dfievû, 35,5 x 29 cm, svoz Neãtiny, zámek Krásn DvÛr. (Foto J. Novotn ) / Aunt of Queen Victoria and Prince Albert Sophie Sachsen-Coburg-Saalfeld, married to Mensdorff-Pouilly (1778 1835), oil painting, copy by a pastel portrait from Coburg, 1844, oil painting on wood, 35.5 x 29 cm, Neãtiny collection, historic Obr. 10. Augusta Karolína Sophie Sasko-Coburg-Saalfeld, rozená Reuss-Ebersdorf (1757-1831), babiãka královny Viktorie a prince Alberta, pastel z obrazové sbírky zámku Callenberg u Coburgu. (Foto J. Novotn ) / Grand- mother of Queen Victoria and Prince Albert Auguste Karolina Sophie Sachsen-Coburg-Saalfeld, nee Reuss- Ebersdorf (1757-1831), pastel from the picture collection of the castle Callenberg near Coburg. Obr. 11. Franti ek Bedfiich, vévoda Sasko-Coburg-Saalfeld (1750 1806), pastel z obrazové sbírky zámku Callenberg u Coburgu. (Foto J. Novotn ) / Franz Friedrich, Duke of Sachsen-Coburg-Saalfeld (1750 1806), pastel from the picture collection of the castle Callenberg near Coburg. Obr. 12. Sopie Sasko-Coburg-Saalfeld, provdaná Mensdorff-Pouilly (1778 1835), teta královny Viktorie a prince Alberta, portrét z obrazové sbírky zámku Callenberg u Coburgu (pfiipsáno J. H. Schröderovi), kolem roku 1795, pastel na kartonu, 35,9 x 30,4 cm. (Foto J. Novotn ) / Aunt of Queen Victoria and Prince Albert Sophie Sachsen-Coburg-Saalfeld, married to Mensdorff-Pouilly (1778 1835), a portrait from the picture collection of the castle Callenberg near Coburg, (ascribed to J. H. Schröder), around 1795, pastel on carton, 35.9 x 30.4 cm. Obr. 13. Kresba osmnáctileté Sophie Sasko-Coburg-Saalfeld, pozdûji provdané Mensdorff-Pouilly (1778 1835), zachycující její rodiãe a sourozence s matkou královny Viktorie a otcem prince Alberta, 1796, souãást souboru kreseb ze zámku Neãtiny, zámek Krásn DvÛr. (Foto J. Novotn ) / Drawing of 18-year old Sophie Sachsen-Coburg-Saalfeld, later married to Mensdorff-Pouilly (1778 1835) depicting her parents and siblings with mother of Queen Victoria and father of Prince Albert, 1796, part of a set of drawings from the Neãtiny historic country house, historic Obr. 14. Sestava pastelov ch podobizen rodiny Franti ka Bedfiicha vévody Sasko-Coburg-Saalfeld, sbírka zámku Callenberg u Coburgu. (Foto J. Novotn ) / A set of pastel portraits of the family of Franz Friedrich, Duke of Sachsen-Coburg-Saalfeld, collection of the castle Callenberg near Coburg. u nás zachovaly historicky mimofiádnû cenné rodové písemnosti, vãetnû mnoha deníkû Sophie, rozené Sasko-Coburgské, a dopisû ãlenû jejího rodu i rodiny Mensdorff-Pouilly pfiíbuzn m. V klatovském archivu jsme prohlédli pfies tfiicet dopisû psan ch královnou Viktorií a adresovan ch z Windsoru, Buckinghamského paláce, z Osborne House a dal ích míst tetû Sophii a str ci Emanuelovi do Vídnû i do Preitensteinu (Neãtin). Je zde uloïen také telegram, kter anglická panovnice poslala pfiíbuzn m z Lond na v souvislosti s v roãím edesáti let své vlády. Neãtinsk archivní fond obsahuje rovnûï dvacet devût dopisû od královnina manïela prince Alberta, které napsal str ci Emanuelovi a jeho synûm sv m bratrancûm. Je zde také sedmdesát dopisû od matky královny Viktorie, vévodkynû z Kentu, tfii sta dopisû od Sophiiny matky Augusty Sasko-Coburg-Saalfeld, rozené z Reuss-Ebersdorfu, ãtyfiicet est dopisû od Sophiiny sestry Julie, provdané Anny Fjodorovny ruské, a korespondence dal ích osobností. 11 Opozoruhodn ch dûjinách rodu i historii jejich rezidencí hovofií zachované archiválie, kniïní fond a soubory umûleck ch pfiedmûtû. Obrazová sbírka neãtinského zámku má mimofiádnou umûleckohistorickou cenu. Vypovídá o v znamu a úloze ãlenû vévodského coburgského rodu v dûjinách Evropy. Jeho pfiíslu níci vládli na 11 Odborn m a publikaãním zhodnocením archivního fondu rodu Mensdorff-Pouilly se systematicky zab vá dr. Radmila vafiíãková-slabáková. 189
16 15 17 území Nûmecka, Anglie, Belgie, Portugalska, Ruska, Rumunska, Bulharska a dal ích zemí. V Krásném Dvofie jsou uloïeny portréty fiady z nich. 12 PovaÏujeme za nezbytné uspí it restaurování a obnovu tamních zámeck ch interiérû, sbírku v úplnosti zvefiejnit a vydat její katalog. 13 Namístû je i úvaha o moïném budoucím návratu souboru do Neãtin. Rekonstrukce a zabezpeãení objektu tamního zámku si v ak vyïadují znaãné finanãní náklady. V pfiehledu dal ích anglick ch památek na na em území bychom mohli pokraãovat. 14 Hodláme jim i v budoucnu vûnovat soustavnûj í pozornost. 15 Translation of article on page 237 12 Franti ek Bedfiich Sasko-Coburg-Saalfeld (1750 1806) mûl z manïelství s Augustou Karolinou Sophií z Reuss- -Ebersdorfu (1757 1831) tyto potomky: Sophii (1778 1835), provdanou Mensdorff-Pouilly, Antoinettu (1779 1824), provdanou Württemberskou, Julii (1781 1860), pozdûj í manïelku ruského velkovévody Konstantina Ernesta I. (1784 1844) budoucího otce manïela královny Viktorie Alberta (1819 1861), Ferdinanda (1785 1851), jehoï potomci se stali ãleny královské rodiny v Portugalsku a carské rodiny v Bulharsku, Viktorii (1786 1861) v prvém manïelství provdanou za kníïete z Leiningenu a ve druhém za vévodu z Kentu budoucí matku anglické královny Viktorie, pfiedãasnû zemfielou Marianu (1788 1794), Leopolda I. (1790 1865) budoucího belgického krále a otce manïelky mexického císafie Maxmiliána Rakouského. Posledním, pfiedãasnû zemfiel m devát m potomkem dvojice byl Maxmilián (1792 1793). Královna Viktorie a její manïel Albert byli dûtmi sourozencû tohoto vévodského sasko-coburgského rodu. Od roku 1917 v ak anglická panovnická rodina pouïívá oznaãení Windsorové. Od roku 1826 pouïíval str c královny (syn a následník Franti ka Bedfiicha) Ernst I. (1784 1844) titul vévody Sasko-Coburg-Gotha. 13 O nûkter ch dílech portrétech ãlenû rodu pfiinesly zprávu texty publikované v ãasopise Památky a pfiíroda: Kvûta K ÍÎOVÁ: Z obrazové sbírky na Krásném Dvofie, in: Památky a pfiíroda 1982, ã. 3, s. 129 141 (o podobiznû Emanuela Mensdorffa-Pouilly z roku 1839 od Ferdinanda G. Waldmüllera a dal ích) a K dílu AlÏbûty Vigée-Lebrunové (1755 1842) u nás, in: Památky a pfiíroda 1988, ã. 4, s. 193 199. Do obrazového krásnodvorského souboru patfií také podobizna Madame Tippett-Brownové, pozoruhodná portrétní práce z okruhu Thomase Lawrence (1769 1830) ãi Richarda Coswaye (1749 1821). 14 Ve sbírkách památkov ch objektû se u nás zachovala i fiada umûleckofiemesln ch pfiedmûtû anglické provenience, napfiíklad v robky manufaktury Josiaha Wedgwooda a dal í. 15 O nûkolika ãesk ch památkách v Anglii jsme jiï podali zprávu v ãlánku: Letní attinghamské studium 1999, in: Zprávy památkové péãe 60, 2000, ã. 2, s. 36 38. Obr. 15. Alexander Melville, Emanuel Mensdorff-Pouilly (1777 1852), str c královny Viktorie, kolem roku 1843, olej, plátno, 141 x 110 cm, svoz Neãtiny, zámek Krásn DvÛr. (Foto J. Novotn ) / Alexander Melville, Emanuel Mensdorff-Pouilly (1777 1852), uncle of Queen Victoria, around 1843, oil painting, canvas, 141 x 110 cm, Neãtiny collection, historic Obr. 16. Dopis ãtrnáctileté Viktorie, budoucí anglické královny, tetû Sophii Mensdorff-Pouilly, rozené Sasko-Coburg-Saalfeld, 1833, archivní fond zámek Neãtiny, Státní oblastní archiv PlzeÀ poboãka Klatovy. (Foto K. KfiíÏová) / A letter written by future English queen 14-year old Victoria to her aunt Sophie Mensdorff-Pouilly, nee Sachsen-Coburg-Saalfeld, 1833, the archival fund of Neãtiny historic country house, State Regional Archiv PlzeÀ Klatovy branch office. Obr. 17. Dopis anglické královny Viktorie str ci Emanuelu Mensdorff-Pouilly, odeslan z Osborne House, 1848, archivní fond zámek Neãtiny, Státní oblastní archiv PlzeÀ, poboãka Klatovy. (Foto K. KfiíÏová) /. A letter written by English Queen Victoria to her uncle Emanuel Mensdorff-Pouilly, sent from Osborne House, 1848, the archival fund of Neãtiny historic country house, State Regional Archiv PlzeÀ Klatovy branch office. 190