historick ch interiérech

Transkript

1 Tapety v historick ch interiérech Kvûta K ÍÎOVÁ Obr. 1. Louãná nad Desnou (okres umperk), zámek, tzv. Indiánsk pokoj s rixheimsk mi tapetami série brazilsk ch pohledû, stav v roce (Foto â. íla) Obr. 2. Louãná nad Desnou (okres umperk), zámek, Práce ãern ch otrokû, detail rixheimsk ch tapet ze série brazilsk ch pohledû. (Reprofoto K. KfiíÏová) 1 1 OttÛv slovník nauãn, 5. díl, 1892, s V Praze se vyrábûly papírové tapety uï pfied rokem 1572, in: Papír a celulóza 37, 1982, s (Pfiíspûvek pro semináfi vûnovan záchranû historick ch tapet v interiérech hradû a zámkû, uspofiádan dne 26. záfií 2006 na zámku v Tfieboni.) 2 Tapetování je prastar zpûsob v zdoby místností. Oznaãení tapety vzniklo v souvislosti s historick m názvem textilií kobercû. PfiedchÛdci dne ních tapet byly také kûïe, které se pfiipevàovaly na stûny. Posléze rûznû opracované dostaly název kordovan, podle panûlského mûsta Cordóby, kde se pouïívaly po vzoru maurské tradice jiï od 12. století. OttÛv slovník nauãn v roce 1892 napfiíklad je tû nepouïíval dne ní bûïné oznaãení tapety. Hovofiil (podobnû jako fiada historick ch archivních zpráv, pfiedev ím inventáfiû) o ãalounech: âalouny (nûm. Tapeten): 1) pûvodnû ozdobné tkaniny vlnûné nebo hedvábné, obyãejnû pestrobarevné, nûkdy zlatem a stfiíbrem protkávané, slouïící k okrá lení zdí, dvefií a oken, na nûï se zavû ovaly, z nichï nejumûlej í a tudíï také nejnákladnûj í jsou gobeliny. Historické zprávy o hotovení a uïívání tkan ch ãalounû v Evropû k naznaãenému úãelu sahají aï do X. století. Mnohem pozdûji povláãely se i nûkteré druhy nábytku. 2) âínského pûvodu jsou ãalouny papírové, pestfie to poti tûné pruhy papíru, jeï pro okrasu síní na zdi jejich se pfiilepují, nejprve jich uïili holand tí kupci k okrá lení sv ch kupeck ch místností, nyní se jich uïívá i k v zdobû obydlí a vefiejn ch místností. 1 BûÏn francouzsk v raz Papier peint oznaãuje v stiïnû hlavní pfiedmût na eho dne ního zájmu. V souãasné dobû se v interiérech památkov ch objektû setkáváme nejãastûji s tapetami papírov mi (Libochovice, Jánsk Vrch a dal í), pfiípadnû i textilními (Veltrusy a dal í) a víceménû v jimeãnû koïen mi (napfiíklad Îleby). Znaãné zásluhy na poznání historického v voje papírov ch tapet jejich v roby, uïití a stylového v voje u nás i v cizinû má historiãka umûní Hana Kadefiávková. Ta bûhem 70. a 80. let 20. století v ãasopise Papír a celulóza, vydávaném PraÏsk mi papírnami, zvefiejnila fiadu cenn ch zji tûní a ukázek papírov ch tapet ze zámeck ch sbírek. Roku 1982 zde publikovala ãlánek s názvem V Praze se vyrábûly papírové tapety uï pfied rokem Cituje tu údaje inventáfie zpracovaného jiï dfiíve Zikmundem Wintrem, t kající se rudolfinského tiskafie Jana Jiãínského. 126

2 3 4 V úvodní pasáïi jiného svého objevného ãlánku Nález zbytkû papírov ch tapet ve státním zámku Veltrusy a v roba tapet v první polovinû 19. století u nás (vyti tûného v uvedeném ãasopise rovnûï roku 1982) se Hana Kadefiávková zab vá historií v roby tapet. Uvádí, Ïe: na evropském kontinentû setrvávali v robci aï do 18. století více ménû stále u zdobení jednotliv ch archû papíru, slepovan ch teprve dodateãnû, zatímco v Anglii se jiï od 17. století vyrábûly tapety manufakturním zpûsobem tak, Ïe se na pruhy slepené z papírov ch archû naná ely vzory. Jako novinka se tyto anglické tapety v roliãkách dostaly ve druhé polovinû 18. století do Pafií- Ïe a záhy se alespoà velurované tapety zaãaly tímto zpûsobem vyrábût i ve Francii. V 60. letech 18. století nabízely anglické firmy jiï také tapety ti tûné klihotiskem a brzy poté vzniká ve Francii známá Réveillonova manufaktura. Do rakousk ch zemí se v té dobû papírové tapety dováïejí a rozsah dovozu je takov, Ïe vzbudil zájem merkantilistû, snaïících se celními opatfieními podpofiit domácí v robu. Dekret z 25. února 1771 nafiizuje podstatné zatíïení v ech dováïen ch tapet bez rozdílu znaãnû vysok m clem, které ãinilo tfii zlaté za roli. V téïe dobû zaãínají celkem nepfiíli úspû né pokusy zavést v Rakousku snad jiï manufakturní v robu papírov ch tapet (vídeàsk podnik E. Koniga a Aichingera z roku 1772, podnik Jacoba Chevastieuxe a J. L. de la Fontaina v Perchtolsdorfu s povolením z roku 1782). V Praze je uvádûn jeden v robce tapet pro léta 1790 aï 1805, neznáme jej v ak jménem. Existenci takové v roby nejspí v malé fiemeslnické dílnû potvrzují i písemnosti t kající se pfiípravy V stavy tovarû, pofiádané v praïském Klementinu pfii pfiíleïitosti korunovace Leopolda II. za ãeského krále v roce Mezi v robky reprezentujícími vyspûlost tehdej ího ãeského prûmyslu mûlo b t vystaveno rovnûï est kusû papírov ch tapet nebo bordur z Prahy. S prvními jmény v robcû tapet se setkáváme ve Schematismu od roku Je to privilegovaná v roba tapet pana Johanna Nake v Praze na Novém Mûstû. J. Nake, kter byl rovnûï ãalouníkem, provozoval tuto ãinnost snad jiï v roce 1805 spoleãnû s ãalouníkem Gottfriedem Fellerem, kter také spolu s ním figuroval ve firmû Tapetenfabrik Herrn Nake und Feller. V Brnû dostal v roce 1827 tovární povolení k v robû tapet Johann Klobasser, kter v ak jiï po esti letech pfiesídlil do Vídnû, kde byl za své v robky v roce 1839 ocenûn stfiíbrnou medailí. Od roku 1839 vyrábûl papírové tapety August Henigke v Rumburku a od roku 1841 Terezie Purkartová v Karlov ch Varech. Nesoustavnost v roby papírov ch tapet v na ich zemích v dobû rozkvûtu velk ch francouzsk ch a elsask ch manufaktur mûla t Ï dûvod jako neúspûchy daného odvûtví v rakousk ch zemích. Byl to chronick nedostatek kvalitního papíru. Tehdej í papírny jiï totiï nestaãily prudce vzrostlé poptávce po papíru pro potfieby kanceláfií a tiskáren. Teprve po vzniku strojních papíren v Císafiském ml nû v Bubenãi, ve Vraném 5 Obr. 3. âimelice (okres Písek), zámek, rokokov salon s papírov mi tapetami ãínského typu. (Foto J. Novotn ) Obr. 4. âimelice (okres Písek), zámek, detail papírov ch tapet ãínského typu. (Foto J. Novotn ) Obr. 5. âimelice (okres Písek), zámek, detail papírov ch tapet ãínského typu. (Foto J. Novotn ) 127

3 6 8 7 a Hostinném se situace zlep ila. Proto také první skuteãnou manufakturu na v robu tapet u nás zakládá aï Robert Sieburger v roce 1851 v tûsném sousedství Císafiského ml na. 3 Bûhem letité praxe v oboru péãe o historické interiéry na ich památkov ch objektû jsme se setkali s fiadou pozoruhodn ch ukázek. Jednou z historicky nejcennûj ích byla dekorace tzv. Indiánského pokoje na zámku Louãná nad Desnou. lo o uïití tapet vytváfiejících iluzi jihoamerické tropické pfiírody. Inspirací k tisku sedmi obrazov ch panó v alsaské manufaktufie Zuber et Cie v Rixheimu v roce 1829 byly pfiitom práce nûmeckého malífie Johanna Moritze Rugendase ( ). Ten byl ãlenem expedice ruského generála Langsdorfa v Brazilii. Pohledy z Brazílie pak pro firmu Jeana Zubera zpracoval francouzsk malífi Jean Julian Deltil ( ). Analogické tapety v b valém Herrenhausu v Schirgiswalde uvádí nûmecká badatelka Gisella Haasová ve své publikaci Bildtapeten, vydané v Lipsku roku S jinou obdobnou ukázkou jsme se setkali i v jednom z interiérû jihoanglického sídla West Dean House a v expozici norimberského muzea. Také dal í pfiíklady uïití tapet v robkû prosperujících západoevropsk ch manufaktur dokládají rychlost pfiíjímání nov ch inspiraãních umûleck ch vzorû v na ich zemích. Pfiíkladem mûïe b t jiná svérázná dekorace jednoho ze salonû schwarzenberského zámku v âimelicích. Jde o dramatické v jevy z lovu se smeãkami psû. Jako tvanice na jelena, medvûda, kance a kachny byly první série tûchto tapet ti tûny podle pfiedloh Antoina Duryho ( ) v pafiíïské manufaktufie Delicourt roku O jejich nûkdej í oblibû u nás svûdãí i akvarel zachycující kuleãníkov sál loveckého Îofínského zámku BuquoyÛ v novohradské jihoãeské sbírce (obr. 8). Obr. 6. âimelice (okres Písek), zámek, salon s papírov mi tapetami s v jevy ze tvanic. (Foto J. Novotn ) Obr. 7. âimelice (okres Písek), zámek, detail papírov ch tapet s v jevy ze tvanic. (Foto J. Novotn ) Obr. 8. Anonym: Kuleãníkov sál BuquoyÛ na loveckém Îofínském zámku, akvarel s temperou, 32,5 x 45,4 cm, druhá polovina 19. století, album inv. ã. 426/64, Nové Hrady v jiïních âechách. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 9. Jánsk Vrch (okres Jeseník), zámek, salon s papírov mi tapetami. (Foto J. Novotn ) Obr. 10. Jánsk Vrch (okres Jeseník), zámek, detail papírov ch tapet. (Foto J. Novotn ) Obr. 11. Karviná-Fry tát (okres Karviná), zámek, detail nalezen ch papírov ch tapet. (Reprofoto J. Novotn ) Obr. 12. Bystfiice pod Host nem (okres KromûfiíÏ), zámek, detail tapet místností horního patra. (Foto J. Novotn ) 3 Nález zbytkû papírov ch tapet ve státním zámku Veltrusy a v roba tapet v první polovinû 19. století u nás, in: Papír a celulóza 37, 1982, s K. K ÍÎOVÁ: Rixheimské tapety na zámku Louãná nad Desnou, in: Zprávy památkové péãe 60, 2000, ã. 3, s Dal í literatura k tomu tématu: Brasiliana Aquarelles de Jean-Baptiste Debret et Vues Panoramiques du XIXe siécle, Fribourg Za odbornou pomoc pfii urãení a upozornûní na publikaci Papiers peints Panoramiques, Musée des Arts Décoratifs, Flammarion, Paris 1990, dûkujeme panu Bernardu Jacqué. 6 Fragment wilhelmthalsk ch panoramatick ch papírov ch ruãnû malovan ch tapet s motivy ptákû v rozkvetl ch kefiích z poslední tfietiny 18. století, v souãasnosti uloïen v Deutsches Tapetenmuseum v Kasselu, je velmi blízk v zdobû nûkdej ího hudebního salonu na zámku v severoãesk ch Teplicích, jak ji na svém akvarelu z roku 1832 zachytil malífi Carl Robert Croll ( ), viz obr

4

5 V ãimelick ch zámeck ch interiérech se dochovaly i dal í cenné ukázky. V salonech rokokového stylu to jsou papírové tapety s orientálními motivy. Vycházejí ze vzorû star ích ãínsk ch, na hedvábí malovan ch, tzv. pekingsk ch tapet, které se bûhem 18. století dováïely pfiedev ím do Anglie. Námûtovû jsou jim nejbliï í dekorace z nûmeck ch zámkû Weesensteinu a Wilhelmsthalu. 6 âimelické tapety vyïadují nutnû restaurátorsk zásah, rixheimské jiï bohuïel v Louãné nad Desnou neexistují. K pozoruhodnému objevu pestrobarevn ch tapet s bohat mi kvûtinov mi motivy a cizokrajn m ptactvem, uchovan ch pod pûvodním dfievûn m obloïením stûn, do lo na zámku v Karviné-Fry tátu. Témûfi v úplnosti se dochovaly tapety v místnostech horního patra zámku v Libochovicích. Zvlá tní péãi pak zaslouïí dekorace interiérû na zámcích v Bystfiici pod Host nem, Fr dlantû, Hofiovicích, Jánském Vrchu, Krásném Dvofie a v fiadû dal ích objektû. Mnohé z tûchto cenn ch historick ch ukázek v ak jiï nezbytnû vyïadují odbornou restaurátorskou péãi. Ta, za pouïití dne ních pokroãil ch kopírovacích technik, by jiï mohla pfiiná et dobré v sledky. O rozsahu a charakteru tapetové, nejednou jiï zaniklé v zdoby místností nás rovnûï informují dochovaná zobrazení interiérû 19. století. Bûhem identifikace nûkter ch z nich jsme se seznámili s kurátorem a éfem sbírky historick ch tapet v místû jejich nûkdej í v roby ve francouzském Rixheimu panem Bernardem Jacqué. Jemu vdûãíme za cenné rady i mnoïství poskytnuté odborné literatury. 7 Druh m v znamn m evropsk m centrem studia historick ch tapet je Deutsches Tapetenmuseum v Kasselu, odkud jsme obdrïeli v roce 1998 vydanou obsáhlou publikaci Sabiny Thummlerové Die Geschichte der Tapete Raumkunst aus Papier. 8 Obliba tapetování obytn ch místností se udrïela v prûbûhu celého 19. století i v období secese. Dobové snímky napfiíklad dokládají, Ïe tapety pestr ch vzorû pfii koncipování interiérového zafiízení pouïíval u nás kromû jin ch i Du an Jurkoviã. 9 Novou vlnu zájmu o nû jsme zaznamenali v období 70. a 80. let 20. století. Tehdy se také vûnovala intenzivnûj í pozornost studiu stylového v voje této dekoraãní techniky. V souãasné dobû v ak obliba praktického vyuïití tapet v obytném interiéru témûfi pohasíná. Nicménû bohatství a pestrost jejich star ch motivû nás nadále udivuje. Atraktivními historick mi dezény tapet se dnes napfiíklad inspiroval praïsk akademick malífi a grafik Michal Hendrych (nar. 1948, Ïák profesorû Svolinského a Sklenáfie). S hlubok m zájmem studoval dochované ukázky i odbornou literaturu. Bûhem posledních dvou let vznikla v jeho ateliéru pozoruhodná, poãetná série obrazû vûnovaná jejich historick m vzorûm. Dochované tapety v prostorách na ich památkov ch objektû povaïujeme za cenn doklad v voje dobového interiéru. Jejich záchranû, odbornému restaurování a prezentaci vefiejnosti by dnes mûla památková péãe vûnovat zv enou pozornost. Obr. 13. Carl Robert Croll ( ): Salon Clary-AldringenÛ na zámku v teplicích s florálními tapetami ãínského typu, akvarel, 22 x 30 cm, 1832, inv. ã. 7260/3052, zámek Teplice, Regionální muzeum. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 14. Akad. mal. Michal Hendrych: Tapety, akryl, 75 x 60 cm, (Foto K. KfiíÏová) Obr. 15. Akad. mal. Michal Hendrych: Tapety, akryl, 75 x 60 cm, (Foto K. KfiíÏová) 7 Z fiady publikovan ch prací zmiàme alespoà Bernard JACQUÉ: Le Musée du Papier peint, Rixheim 1991 a 2000; t Ï: Les Papiers peints en Arabesques de la Fin du XVIIIe siécle, Rixheim 1995; Bernard JACQUÉ, Helen BIERI: Papiers peints Art Nouveau, Rixheim 1997; a dal í. 8 Pro práci oddûlení hradû a zámkû NPÚ ji bûhem svého studijního pobytu v Kasselu získal MgA. Jaromír Novotn. 9 Napfiíklad na zámku v Molitorovû u Koufiimi. 130