Seznam použitých zkratek

[Zadejte text.]

Seznam použitých zkratek InsZ zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů KatV vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) KatZ zákon č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon) KatZ 1992 zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů MajČR zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů NOZ zákon č. 89/2012 Sb., (nový) občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů SpŘ zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ÚzmRoz zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů VodZ zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Právní vzdělávání 1

Obsah 1 Základní informace o modulu...3 2 Úvod do problematiky...4 3 Právní normy...4 4 Katastr nemovitostí...5 5 Předmět evidence...5 6 Obsah katastru...8 7 Zápis práv do katastru... 10 7.1 Typy zápisů... 10 7.2 Listiny... 10 7.3 Plomba a pořadí zápisů... 11 7.4 Co se zapisuje vkladem... 12 7.5 Provedení vkladu, vkladové řízení... 20 7.6 Záznam... 31 7.7 Poznámka... 35 8 Lhůty pro zápis do katastru... 40 9 Revize údajů katastru... 41 10 Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných, obcí a orgánů veřejné moci... 42 10.1 Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných... 42 10.2 Povinností obcí... 43 10.3 Povinnosti orgánů veřejné moci... 43 11 Veřejnost katastru... 44 Právní vzdělávání 2

1 Základní informace o modulu Časový rozsah výuky: 4 hod. Stručný popis obsahu: Cílem semináře je seznámit účastníky s obsahem a předmětem evidence katastru nemovitostí po přijetí nového občanského zákoníku, přechodem z dosavadního stavu na nový stav, novými pojmy a názvoslovím, druhy zápisů, průběhem jednotlivých řízení před katastrálním úřadem, rozsahem přezkumné činnosti úřadu. Seminář je zaměřen na nové pojetí nemovitosti, sepisování a obsah smluv a jejich podání úřadu, jakož i problematiky vlastnických a jiných věcných práv evidovaných v katastru v kontextu praktických příkladů a případových studií v souvislosti s novou právní úpravou spadající do nového Občanského zákoníku. Forma výuky: V úvodní části kurzu dojde k hromadné výuce formou přednášky vedené lektorem na téma změn v oblasti katastru nemovitostí v novém Občanském zákoníku. Poté účastníci na základě instruktáže lektora a studijních materiálů identifikují klíčové atributy jednotlivých formulářů a smluv. Na připravených počítačích pak budou mít možnost seznámit se s katastrální mapou jejich území, základní orientací v ní a informacemi, které obsahuje. Na základě nabytých znalostí a zkušeností budou účastníkům zadány k řešení praktické příklady a případové studie, které budou poté diskutovány. Na závěr kurzu bude prostor pro dotazy či případné individuální konzultace. Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou občané s trvalým pobytem na území České republiky, kteří již ukončili určitý stupeň vzdělání a vstoupili, popř. vstupují na trh práce. Blíže je pak kurz určen vlastníkům nemovitostí a bytových družstev; všem, kteří se chtějí seznámit se změnami, které přináší nový Občanský zákoník a potřebují jej k výkonu své práce. Hlavní přínos pro cílovou skupinu: Poskytnout ucelený přehled o fungování a nové právní úpravě evidence katastru nemovitostí a vysvětlení rozdílů proti současnému právnímu stavu. Právní vzdělávání 3

2 Úvod do problematiky Jedním z důvodů, proč probíhají výukové akce, jako je tato, je především fakt, že od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nový občanský zákoník. Lze říci, že právě občanský zákoník je dnes více než jindy stěžejním právním kodexem soukromého práva a jako takový ovlivňuje každodenní život každého z nás. Od těch nejbanálnějších činností, od samotného narození dítěte, až do chvíle smrti naší či našich blízkých nás provází jednotlivá ustanovení občanského zákoníku. Je tedy důležité, aby každý znal a orientoval se alespoň v tom nejzákladnějším, co nám nový občanský zákoník přinesl. Je však nemožné obsáhnout celou tuto normu během pouhých pár hodin (nestačilo by ani několik týdnů ), a proto jsme vybrali nejpalčivější témata a problémy, se kterými se na nás právníky obrací lidé častěji než s jinými. Zároveň se jedná o témata zcela běžná, nijak mimořádná, se kterými jsme se již setkali, setkáváme nebo v budoucnu jistě setkáme. Dnešní problematikou je katastr nemovitostí a informace s ním související. 3 Právní normy Nejvýznamnější právní normy, které upravují oblast fungování katastru nemovitostí nebo se jinak dotýkají jeho významu, jsou: zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1. Všechny s účinností od 1. 1. 2014. Zrušeny byly např.: zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, 1 NOZ neupravuje katastr nemovitostí jako takový, ale předmět evidence v KN, tedy věcná práva atp. Právní vzdělávání 4

vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb., nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel, vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. 4 Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí (dále jen katastr ) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen nemovitost ) vymezených katastrálním zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k těmto účelům. Katastr obsahuje řadu údajů o osobách a jejich majetku. I přesto, že je katastr zároveň veřejným seznamem, je v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů stanoveno, k jakým účelům smí být údaje katastru využívány. K jiným než zákonem stanoveným účelům není proto dovoleno údaje katastru využívat. Pokud by to přesto někdo činil, tak by v případě neoprávněného užití osobních údajů získaných z katastru mohl být postižen sankcemi stanovenými zákonem o ochraně osobních údajů. Při neoprávněném užití jiných údajů katastru potom jde o přestupek, jak vyplývá z 57 odst. 1 písm. a), popř. správní delikt podle 58 odst. 1 písm. a). 5 Předmět evidence V katastru se evidují: a) pozemky v podobě parcel, Právní vzdělávání 5

b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby, d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku, e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, f) právo stavby, g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis nad rámec katastrálního zákona K písm. a): Evidenci v katastru podléhají všechny pozemky na území České republiky. Pojem pozemek je pro účely katastrálního zákona definován v 2 písm. a). V 2 písm. b) je definován pro tentýž účel pojem parcela. K písm. b): Podle 506 odst. 1 NOZ jsou stavby včetně staveb budov součástí pozemku, nejde-li se o stavby dočasné. Proto ani budovy s přiděleným číslem popisným nebo evidenčním nejsou samostatnými věcmi, pokud jsou součástí pozemku, a pokud nejsou samostatnými věcmi, nemohou být jako samostatné věci evidovány ani v katastru nemovitostí. Řada budov se však ani podle nového občanského zákoníku součástí pozemku nestane. Především se budova nestane součástí pozemku v případě, jde-li o stavbu dočasnou. Mimo dočasné stavby na vlastním pozemku takové budou zejména stavby zřízené na cizím pozemku na základě práva nájmu. Vedle budov, které jsou stavbami dočasnými, budou nadále samostatnými budovami, které nejsou součástí pozemku, i budovy, které jsou samostatnými nemovitostmi ke dni 1. 1. 2014, pokud jejich vlastník je k uvedenému datu odlišný od vlastníka pozemku, na kterém jsou postaveny. Totéž ovšem bude platit i o budovách, které budou zřízeny na cizím pozemku na základě věcného práva vzniklého stavebníkovi před 1. 1. 2014 nebo na základě smlouvy uzavřené před tímto datem. V uvedených případech zůstanou budovy samostatnými nemovitostmi do doby, dokud zde bude odlišný vlastnický režim pro budovu a pro pozemek, na kterém je budova zřízena. Právní vzdělávání 6

Konečně zůstanou samostatnými nemovitostmi i budovy zřízené na pozemku, u nichž vlastník budovy i pozemku je totožný, dokud buď jenom stavbu, nebo jenom pozemek zatěžuje k 1. 1. 2014 věcné právo, jehož povaha sloučení pozemku s budovou v jeden celek vylučuje. Takové sloučení budovy s pozemkem v jeden celek je nepřípustné například tehdy, když jen budovu nebo jen pozemek zatěžuje zástavní právo, a to proto, že v případě sloučení v jeden celek by muselo být zástavní právo zrušeno, nebo naopak rozšířeno na sloučený celek, takže by bylo v zástavě něco jiného, než bylo původně sjednáno. K písm. c): Budovy, kterým se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje a nejsou součástí pozemku, se budou evidovat ve stejném rozsahu, jaký podle předchozího katastrálního zákona předpokládalo jeho ustanovení 2 odst. 1 písm. b) bod 1. Těmito budovami budou zejména garáže, stodoly či tovární haly, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, na kterém jsou zřízeny. K písm. d) a e): Nový občanský zákoník oproti dosavadní právní úpravě přichází v 1158 a násl. NOZ s novou právní úpravou vlastnictví bytů. Tato právní úprava vychází z konstrukce, podle které je zpravidla dům součástí pozemku. A tento pozemek, jehož součástí je dům, může mít ve vlastnictví více osob. Vedle nám z dřívějška známé formy podílového spoluvlastnictví může však více osob vlastnit společně nemovitost v jiné formě, označené novým občanským zákoníkem jako spoluvlastnictví bytové. Takové spoluvlastnictví může vzniknout k nemovitosti, jejíž součástí je dům alespoň se dvěma byty. V takové nemovitosti potom nevznikne spoluvlastníkům spoluvlastnictví ke spoluvlastnickým podílům na nemovitosti, ale k jednotce, která zahrnuje byt a podíl na společných částech nemovitosti. Tento byt a podíl na společných částech nemovitosti jsou vzájemně neoddělitelné a tvoří jednotku. Bytem se přitom rozumí prostorově oddělená část domu. Jednotka může být ovšem místo bytu tvořena nebytovým prostorem nebo souborem bytů a nebytových prostorů. Po právní stránce tvoří jednotka vzájemně spojený neoddělitelný celek a je 1159 NOZ označena za nemovitost. Tento celek tedy tvoří jedna nebo několik prostorově oddělených částí domu a podíl na společné nemovitosti, tedy na společných částech domu a na pozemku, pokud je dům jeho součástí. Právní vzdělávání 7

K písm. f): Právo stavby je věcným právem k cizímu pozemku. Je upraveno v 1240 a násl. NOZ. Je to nemovitost. Součástí tohoto práva je stavba, která je na cizím pozemku nebo pod jeho povrchem umístěna na základě tohoto práva. Právo stavby může zatěžovat i pozemek, který slouží k lepšímu užívání stavby umístěné na pozemku na základě tohoto práva. Právo stavby může být zřízeno pro stavbu, která má být na cizím pozemku teprve umístěna, ale i pro stavbu, která na pozemku již existuje. Právo stavby je věc obchodovatelná, převoditelná a je to způsobilý předmět vlastnictví. V katastru je na výpisu z katastru zapsáno dvakrát. Na listu vlastnictví pro osobu, která je z práva stavby oprávněná, je toto právo zapsáno v části B jako předmět vlastnictví osoby zapsané v části A výpisu. Na listu vlastnictví pro vlastníka pozemku zatíženého právem stavby je potom toto právo zapsáno v části C jako závada váznoucí na pozemku. K písm. g): Jediný právní předpis, který kromě katastrálního zákona stanoví, že se i jiné než v katastrálním zákoně uvedené nemovitosti evidují v katastru nemovitostí, je vodní zákon. Ustanovení 20 odst. 1 VodZ zní: Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí. Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou. Toto ustanovení nebylo novelami zákonů přijatých v souvislosti s novým občanským zákoníkem nijak dotčeno. Proto se uvedené stavby budou v katastru evidovat i nadále jako samostatné nemovitosti, pokud se v důsledku přechodných ustanovení k novému občanskému zákoníku nestaly součástí pozemku. Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky. 6 Obsah katastru Katastr obsahuje: a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, Právní vzdělávání 8

b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek, c) cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, d) u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu, e) údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z jiného práva, které se zapisuje do katastru (dále jen jiný oprávněný ), f) upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru, g) úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (dále jen prohlášení vlastníka domu ), h) dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti, i) údaje o bodech podrobných polohových bodových polí, j) místní a pomístní názvosloví O fyzické osobě se do katastru zapisuje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a nemá-li je, datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště. O právnické osobě se do katastru zapisuje: a) název nebo obchodní firma, b) identifikační číslo osoby nebo jiný obdobný identifikační údaj, je-li přidělen, c) sídlo. Právní vzdělávání 9

7 Zápis práv do katastru 7.1 Typy zápisů Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. 7.2 Listiny Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí výlučně na základě písemností, které mohou mít buď klasickou listinnou podobu, nebo s ohledem na rozvoj elektronických technologií mohou mít i podobu elektronickou. Způsob, jakým musí být označeny nemovitosti v listinách pro zápis práv do katastru, který je uveden v katastrálním zákoně, je natolik podrobný, že nevyžaduje podrobnějšího vysvětlení. V listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to: a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu, b) pozemek, který je evidován zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území, c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena, Právní vzdělávání 10

d) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití, e) jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním, f) rozestavěná jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a označením, že se jedná o rozestavěnou jednotku, g) právo stavby označením pozemku, ke kterému je zřízeno, h) nemovitost evidovaná v katastru podle jiného zákona označením pozemku, na kterém je postavena, a způsobem využití. 7.3 Plomba a pořadí zápisů Dojde-li katastrálnímu úřadu návrh nebo jiná listina pro zápis práv do katastru, vyznačí u dotčených nemovitostí nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou. Pro vyznačení skutečnosti, že právní vztahy k nemovitosti jsou dotčeny změnou, zavádí katastrální vyhláška legislativní zkratku plomba. Plomba je něco zcela jiného než poznámka, což bývá laiky často zaměňováno. Z okolnosti, že plomba se vyznačí u nemovitostí dotčených změnou, je zřejmý závěr, že plombu lze vyznačit jen v případech, kdy je katastrálnímu úřadu doručena listina, na jejímž základě má být zapsána nějaká změna k nemovitosti, ale nikoli v případech, kdy se nějaká změna má zapsat k osobě. Jinak řečeno, pokud je doručena katastrálnímu úřadu listina, na jejímž základě má být zapsána poznámka k osobě, plomba k žádné nemovitosti ani nikde jinde se v katastru nevyznačí. Plomba se na výpisu z katastru nemovitostí vyznačí tím způsobem, že na počátku řádku, na němž je uvedena nemovitost dotčená změnou, je vyznačeno písmeno P. V závěru výpisu z katastru nemovitostí je pak uvedeno, jakými změnami jsou dotčeny nemovitosti uvedené na daném výpisu z katastru nemovitostí. Pořadí zápisů práv do katastru se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém byl návrh na zápis do katastru doručen katastrálnímu úřadu. Toto se vztahuje Právní vzdělávání 11

bezvýhradně ke všem zápisům, a to bez ohledu na to, zda ten který zápis má být proveden vkladem, záznamem či poznámkou. Všechny listiny pro zápis práv stojí tedy v jedné pomyslné frontě. Znamená to tedy, že zápisy vztahující se k téže nemovitosti musí být provedeny v tom pořadí, v jakém byly katastrálnímu úřadu doručeny. Není tím řečeno, že zápis týkající se pouze zcela jiné nemovitosti, než před kterou stojí tato pomyslná fronta, by nemohl být proveden v dřívějším čase. Pořadí se tedy týká pouze zápisů k témže nemovitostem, zatímco u jiných nemovitostí stojí zase jiná pomyslná fronta listin s vlastním pořadím. Tato pořadí se řídí okamžikem, kdy byl návrh na zápis doručen katastrálnímu úřadu. V katastrálním zákoně je sice uvedeno, že toto pravidlo platí pouze potud, pokud zákon nestanoví jinak, ale žádný zákon zatím žádnou výjimku z tohoto pravidla nestanovuje. Z tohoto pravidla se vymykají pouze zápisy poznámek zapisovaných k osobě, protože pro tyto zápisy žádná pomyslná fronta čekající u nemovitosti neexistuje. Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. 7.4 Co se zapisuje vkladem Výčet práv, která se do katastru zapisují žádný jiný právní předpis tento výčet nerozšiřuje ani nezužuje. Vkladem se zapisuje jak jejich vznik, tak jakákoli jejich změna, promlčení nebo zánik a také uznání existence nebo neexistence těchto práv, pokud v důsledku těchto uznání má být obsah katastru zápisem změněn. Jedná se o tato práva: a) vlastnické právo, b) právo stavby, c) věcné břemeno, d) zástavní právo, e) budoucí zástavní právo, f) podzástavní právo, g) předkupní právo, h) budoucí výměnek, i) přídatné spoluvlastnictví, Právní vzdělávání 12

j) správa svěřenského fondu, k) výhrada vlastnického práva, l) výhrada práva zpětné koupě, m) výhrada práva zpětného prodeje, n) zákaz zcizení nebo zatížení, o) výhrada práva lepšího kupce, p) ujednání o koupi na zkoušku, q) nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka, r) pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka, s) vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. Vkladem se do katastru dále zapisuje rozdělení práva k nemovitosti na vlastnické právo k jednotkám. K písm. a): Předmět a obsah vlastnického práva je upraven v 1011 a násl. NOZ. Údaje o vlastnickém právu jsou v katastru nemovitostí uvedeny v rámci každého katastrálního území na příslušných listech vlastnictví. Na jednom listu vlastnictví je přitom uvedeno vlastnické právo ke všem nemovitostem v rámci jednoho katastrálního území, které mají stejný vlastnický režim. Přitom vlastnické právo může existovat v následujících formách: 1) Nemovitost může být ve vlastnictví jedné osoby. V tom případě je v části A výpisu z listu vlastnictví uvedena jediná osoba. 2) Nemovitost může být ve společném jmění manželů. Význam společného jmění manželů je popsán v 708 a násl. NOZ, kde je také popsáno, které nemovitosti do společného jmění manželů patří. Za zmínku stojí, že na rozdíl od dosavadní právní úpravy je možno nabýt nemovitost do společného jmění manželů i děděním nebo darem, pokud to vyplývá z projevu vůle zůstavitele nebo dárce. Že je nemovitost zapsána ve společném jmění manželů, zjistíme z katastru tak, že oba dva manželé jsou jako vlastníci nemovitosti uvedeni v části A listu vlastnictví na jednom řádku a za údaji o manželích je uvedena na tomto řádku zkratka SJM, jejíž význam je dále na výpisu z katastru vysvětlen. 3) Nemovitost mohou vlastnit společně také manželé, jejichž vzájemné majetkové vztahy se neřídí českým právem, ale právním řádem jiného státu. V takovém případě mezi manželi nemůže vzniknout společné jmění manželů, tak jak je upraveno novým občanským zákoníkem, ale vznikají mezi nimi vzájemné majetkové vztahy řídící se cizí právní úpravou. Právní vzdělávání 13

Že jde o takový typ majetkového vztahu mezi manželi, poznáme na listu vlastnictví z toho, že oba manželé jsou uvedeni v části A listu vlastnictví na stejném řádku, kde je k nim na konci řádku uvedeno, že jde o manžele cizího práva. 4) Nemovitost může být v podílovém spoluvlastnictví. Obsah podílového spoluvlastnictví je popsán v 1115 a násl. NOZ. V případě podílového spoluvlastnictví je v části A pod sebou na jednotlivých řádcích uvedeno více spoluvlastníků. Přitom u každého z těchto spoluvlastníků je uvedena velikost jeho spoluvlastnického podílu ve tvaru zlomku. Je samozřejmé, že součet všech podílů musí dát dohromady jeden celek. V případě podílového spoluvlastnictví je každý spoluvlastník oprávněn plně nakládat se svým podílem. Předkupní právo ostatních spoluvlastníků, které zde existovalo podle 140 OZ z roku 1964, zanikne v souladu s 3062 NOZ k 1. 1. 2015. 5) Nemovitost může být v přídatném spoluvlastnictví. K tomu viz komentář k písm. i). 6) Nemovitost může být v bytovém spoluvlastnictví. Pro takovou nemovitost se zakládá zvláštní list vlastnictví. Současně s tímto listem vlastnictví se zakládají listy vlastnictví pro jednotky v tomto domě, z nichž na každém z nich jsou vedeny jednotky v domě, které mají shodný vlastnický režim. Obdobně jsou založeny listy vlastnictví pro dům s byty a vlastnictví jednotek v domě podle zákona o vlastnictví bytů. 7) Nemovitost může být ve svěřenském fondu. K tomu viz komentář k písm. j). K písm. b): Obsah práva stavby je popsán v 1240 a násl. NOZ. Na listu vlastnictví se zápis tohoto práva objevuje ve dvojí podobě. Jednak je právo stavby nemovitost, která se v katastru eviduje podle 3 odst. 1 písm. f) KatZ. V tomto významu se zapisuje tak jako jiné nemovitosti, které jsou předmětem vlastnictví, do části B listu vlastnictví, v jehož části A je jako jeho vlastník zapsaná osoba, které právo stavby svědčí. Současně je ale právo stavby závadou na pozemku, ke kterému je zřízeno. Na listu vlastnictví, který je zřízen pro osobu, jež vlastní pozemek zatížený tímto právem stavby, je toto právo stavby zapsáno v části C listu vlastnictví jako závada váznoucí na konkrétním pozemku. K písm. c): Obsah věcných břemen je popsán v 1257 a násl. NOZ. Občanský zákoník dělí věcná břemena na služebnosti a reálná břemena. Služebnosti spočívají v povinnosti vlastníka služebností zatížené nemovitosti něco strpět nebo se něčeho zdržet, a to buď ve prospěch určité konkrétní osoby, nebo ve prospěch jiného pozemku. Podle toho se člení služebnosti dále na osobní a pozemkové. Přitom některé typy služebností výslovně Právní vzdělávání 14

upravuje nový občanský zákoník. Z pozemkových služebností jde o služebnost inženýrské sítě, oporu cizí stavby, služebnost okapu, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty a právo pastvy. Z osobních služebností výslovně upravuje nový občanský zákoník užívací právo, požívací právo a služebnost bytu. Tento výčet možných služebností však není taxativní nýbrž demonstrativní, takže si lze jistě sjednat i jiné služebnosti, v občanském zákoníku neupravené. Druhou skupinu věcných břemen tvoří reálná břemena, která spočívají v povinnosti vlastníka zatížené nemovitosti něco konat nebo něco dávat, a to jiné konkrétní osobě. Vedle těchto věcných břemen se podle tohoto ustanovení do katastru zapisuje vkladem i výměnek, který je upraven v 2707 a násl. NOZ a není ničím jiným než kombinací služebnosti a reálného břemene. Na listu vlastnictví se přitom věcné břemeno zapisuje především v části C jako závada váznoucí na nemovitosti, která je uvedena v části B listu vlastnictví. V případě, že jde o pozemkovou služebnost, je zapsaná též jako oprávnění pro panující pozemek v části B1 listu vlastnictví na tom listu vlastnictví, na kterém je panující pozemek v části B zapsán. Při čtení údajů výpisu z katastru nemovitostí si musíme uvědomit, že obsah věcného břemene je na listu vlastnictví vyjádřen pouze v určité zkratce. Pokud chceme znát plný obsah zapsaného věcného břemene, musíme se seznámit s obsahem smlouvy nebo jiné listiny, kterou bylo toto věcné břemeno zřízeno. K písm. d): Obsah zástavního práva je popsán v 1309 a násl. NOZ. Tímto zástavním právem se zajišťuje splnění zajištěného dluhu, pohlížíme-li na to z pohledu dlužníka, zároveň splnění zajištěné pohledávky, pohlížíme-li na to z pohledu věřitele. Zajištění dluhu umožňuje věřiteli uspokojit se v případě, že dluh dospěje, jinými slovy stane se splatný, a to z výtěžku zpeněžení zástavy. Ze zápisu v katastru musí být zřejmé údaje o tom, co z různých variant zajištění pohledávek je v katastru zapsaným zástavním právem skutečně zajištěno. Pro pořadí zástavních práv platí obecná zásada, že je dáno okamžikem podání návrhu na vklad zástavního práva. Z této zásady však platí výjimky, které jsou popsány v 1371 a násl. NOZ. Na výpisu z katastru nemovitostí je zástavní právo zapsáno jako závada nemovitosti v Právní vzdělávání 15

části C na tom listu vlastnictví, na kterém je v části B evidována zástavním právem zatížená nemovitost. K písm. e): Tak jako dosud, tak i podle nové právní úpravy se vkladem do katastru zapisuje též podzástavní právo. Jeho obsah je stanoven v 1390 a násl. NOZ. Vzniká zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem. Podle 1393 NOZ umožňuje podzástavnímu věřiteli uspokojit splatný dluh zajištěný podzástavním právem z výtěžku prodeje podzastavené nemovitosti. Osobně se domnívám, že ke zpeněžení podzástavy nemůže ovšem podzástavní věřitel přistoupit dříve, nežli se stane splatnou vedle jeho pohledávky i pohledávka, jejímž zastavením podzástavní právo vzniklo. Tento komplikovaný vztah mezi zástavcem, zástavním věřitelem a podzástavním věřitelem nepochybně vede k tomu, že je podzástavní právo příliš komplikované a nejasné, a v praxi proto není k zajištění pohledávek využíváno buď vůbec, nebo jen zcela výjimečně. Na výpisu z katastru nemovitostí je podzástavní právo zapsáno jako závada nemovitosti v části C na tom listu vlastnictví, na kterém je v části B evidována podzástavním právem zatížená nemovitost. K písm. f): Obsah předkupního práva je popsán v 2140 a násl. NOZ. Z 2128 NOZ lze dovodit, že se toto právo typicky sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě a do katastru se zapisuje pouze v případě, pokud bylo sjednáno jako právo věcné. Předkupní právo lze sjednat i mimo souvislost s kupní smlouvou. Předkupní právo se do katastru samozřejmě zapisuje i v případech, kdy vzniklo jako právo věcné. Naproti tomu v případech, kdy bylo předkupní právo sjednáno nebo vzniklo jinak jen jako obligace, se do katastru nezapisuje. Do katastru se předkupní právo nezapisuje rovněž v případech, kdy vyplývá z povahy věci (viz např. předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě a vlastníka stavby k pozemku vzniklé podle 3056 NOZ, zákonné předkupní právo v případě podílového spoluvlastnictví nemovitosti podle 3062 NOZ či 1124 NOZ, v případě předkupního práva vznikajícího na základě ustanovení o právu stavby podle 1254 NOZ atp.). Na výpisu z katastru nemovitostí je předkupní právo zapsáno jako závada nemovitosti v části C na tom listu vlastnictví, na kterém je v části B evidována předkupním právem zatížená nemovitost. Právní vzdělávání 16

K písm. h): Budoucí výměnek se zřizuje podle 2708 odst. 2 NOZ. Budoucí výměnek může zřídit vlastník ke své vlastní nemovitosti ještě předtím, než tuto nemovitost převede do vlastnictví třetí osoby. K přeměně budoucího výměnku na výměnek již existující potom dojde převedením vlastnického práva zatíženého budoucím výměnkem do vlastnictví třetí osoby. O budoucím výměnku se do katastru zapisují stejné údaje jako o výměnku již existujícím. K písm. i): Nemovitost může být i v přídatném spoluvlastnictví. Jeho obsah je popsán v 1223 NOZ. V tom případě nejsou jako spoluvlastníci v části A listu vlastnictví uvedeny žádné konkrétní fyzické osoby, ale jsou tam uvedeny nemovitosti, ke kterým neoddělitelně nemovitost v přídatném spoluvlastnictví náleží. Zároveň je zde u každé nemovitosti v části A uvedena velikost spoluvlastnického podílu na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví. Odkaz na nemovitost, která je v přídatném spoluvlastnictví a slouží užívání některé z nemovitostí zapsaných v části B listu vlastnictví, je uveden v části B1 listu vlastnictví, na němž je evidována nemovitost, ke které podíl v přídatném spoluvlastnictví patří. K písm. j): Správa svěřenského fondu vzniká postupem podle 1448 a násl. NOZ. Ve svěřenském fondu je majetek, který nikdo konkrétní nevlastní, nebudeme-li za vlastníka považovat svěřenský fond. Současně se vznikem svěřenského fondu však vzniká jeho správa, kterou vykonává správce svěřenského fondu. V takovém případě se v části A listu vlastnictví zapisuje jako vlastník osoba svěřenského správce s uvedením, že jde o svěřenského správce. K písm. k): Výhrada vlastnického práva se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Její obsah je uveden v 2128 NOZ. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako věcné právo. V případě, kdy si prodávající vyhradí, že se kupující stane plným vlastníkem nemovitosti až úplným zaplacením věci, zůstává prodávající zapsán v části A listu vlastnictví jako vlastník prodané nemovitosti až do doby, kdy je katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo, že došlo k úplnému zaplacení kupní ceny a kupující se stal úplným vlastníkem koupené nemovitosti. Právní vzdělávání 17

K písm. l): Výhrada práva zpětné koupě se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako věcné právo. Její obsah je uveden v 2135 a násl. NOZ. K písm. m): Výhrada práva zpětného prodeje se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako věcné právo. Její obsah je uveden v 2139 NOZ. K písm. n): Zákaz zcizení a zatížení se do katastru zapisuje vkladem, pokud byl sjednán jako právo věcné. Vyplývá to z 2128 odst. 2 NOZ. Ustanovení 2128 odst. 1 NOZ navozuje dojem, že toto věcné právo lze sjednat pouze jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. S ohledem na absenci podrobnější úpravy v pododdíle upravujícím vedlejší ujednání při kupní smlouvě však lze usuzovat, že toto právo lze sjednat i jako vedlejší ujednání jiné než kupní smlouvy, např. darovací, směnné nebo zástavní, a že ho lze sjednat rovněž samostatně. Rovněž lze usuzovat na to, že stejným způsobem jako zákaz zcizení a zatížení lze sjednat pouze zákaz zcizení nebo pouze zákaz zatížení, nebo i jen jako zákaz zřídit k nemovitosti pouze určité věcné právo, např. zástavní, jak to ostatně výslovně předpokládá 1309 odst. 2 NOZ. K písm. o): Výhrada lepšího kupce se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako právo věcné. Význam tohoto věcného práva je popsán v 2152 a násl. NOZ. Výhrada lepšího kupce může být sjednána jako podmínka odkládací nebo jako podmínka rozvazovací. Pokud je sjednaná jako podmínka odkládací, ponechá se jako vlastník v části A listu vlastnictví zapsaný prodávající až do doby, než je katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo, že tato odkládací podmínka byla splněna. Teprve po jejím splnění se zapíše vkladem jako vlastník prodané nemovitosti kupující. Naproti tomu je-li výhrada lepšího kupce sjednaná jako podmínka rozvazovací, lze zapsat kupujícího na základě kupní smlouvy ihned po nabytí účinnosti smlouvy, a dojde-li ke splnění rozvazovací podmínky, obnoví se zápis vlastnického práva pro prodávajícího, je-li katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo splnění rozvazovací podmínky. Právní vzdělávání 18

K písm. p): Koupě na zkoušku se sjednává jako vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Do katastru se zapisuje, pokud byla sjednána jako právo věcné. Význam tohoto věcného práva je popsán v 2150 a násl. NOZ. Koupě na zkoušku může být koupí s odkládací nebo rozvazovací podmínkou. Převzal-li kupující nemovitost, jde o podmínku rozvazovací. Pokud kupující nemovitost nepřevzal, jde o podmínku odkládací. Pokud jde o podmínku odkládací, ponechá se jako vlastník v části A listu vlastnictví zapsaný prodávající až do doby, než je katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo, že tato odkládací podmínka byla splněna. Teprve po jejím splnění se zapíše vkladem jako vlastník prodané nemovitosti kupující. Naproti tomu jde-li o podmínku rozvazovací, lze zapsat kupujícího na základě kupní smlouvy ihned po nabytí účinnosti smlouvy, a dojde-li ke splnění rozvazovací podmínky, obnoví se zápis vlastnického práva pro prodávajícího, je-li katastrálnímu úřadu vkladovou listinou doloženo splnění rozvazovací podmínky. K písm. q): Na rozdíl od jiných práv zapisovaných do katastru není nájem věcným právem. Jeho obsah je upraven v 2201 a násl. NOZ. Do katastru se zapisuje pouze v případě, že to navrhne vlastník pronajaté nemovitosti, nebo v případě, že vlastník pronajaté nemovitosti se zápisem nájmu do katastru souhlasí. Nájem lze zapsat nejen v případě, že jeho předmětem je celá nemovitost, ale i v případě, že je pronajata pouze její část. Tehdy musí být z nájemní smlouvy samozřejmě rozpoznatelné, která část nemovitosti je předmětem zapsaného nájmu. Za zdůraznění stojí, že je-li pronajata část pozemku, netvoří hranice nájmu hranici pozemku ve smyslu 2 písm. a) KatZ. Proto se taková hranice nezobrazuje do katastrální mapy a neohraničuje samostatnou parcelu. Proto se ani k vyznačení rozsahu nájemního práva v případě nájmu části pozemku nepořizuje geometrický plán, ale postačí, je-li rozsah pronajaté části pozemku seznatelný z náčrtu připojeného k nájemní smlouvě. K písm. r): Totéž, co bylo napsáno v komentáři k písm. q) o nájmu, platí pro zápis pachtu, jehož obsah je popsán v 2332 a násl. NOZ. K písm. s): Z 2897 NOZ vyplývá, že je možné vzdát se předem práva náhrady škody způsobené na pozemku, a je-li to zapsáno v katastru, působí to i vůči pozdějším vlastníkům pozemku. Co se do katastru zapisuje u vzdání se práva na náhradu škody na pozemku, je uvedeno v 18 odst. 3 KatZ. Právní vzdělávání 19

7.5 Provedení vkladu, vkladové řízení Povolení vkladu Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení. Vkladem se rozumí zápis práva, jeho změny nebo jeho výmaz z katastrálního operátu, konkrétně do souboru popisných informací. S tímto zápisem v některých případech souvisí i provedení odpovídající změny v souboru geodetických informací. K rozhodování o povolení vkladu je věcně příslušný katastrální úřad. Místně příslušný je podle 11 odst. 1 písm. b) SpŘ ten z katastrálních úřadů, v obvodu jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se řízení o povolení vkladu týká. Rozhodnutí o povolení vkladu se zpravidla nevyhotovuje v písemné podobě, ale provádí se zápisem ve spisu. V takovém případě nabývá právní moci záznamem ve spisu. Písemně se rozhodnutí vyhotovuje pouze v případě, že jím není zcela vyhověno návrhu na povolení vkladu. Písemně vyhotovené rozhodnutí se potom doručuje účastníkům vkladového řízení a nabývá právní moci, jakmile bylo oznámeno všem účastníkům vkladového řízení. Proti rozhodnutí o povolení vkladu totiž nelze podat odvolání. V případech, kdy katastrální úřad vklad zamítl a ve věci byla podána žaloba podle páté části občanského soudního řádu, může soud svým rozhodnutím vklad sám povolit a nahradit tím zamítavé rozhodnutí katastrálního úřadu. K rozhodování o povolení vkladu jsou v tom případě v prvním stupni příslušné krajské soudy. Tím, že bylo rozhodnuto o povolení vkladu, nevznikají, nemění se ani nezanikají žádná práva k nemovitosti a s takovým rozhodnutím nelze spojovat ani žádné účinky, s nimiž počítá 10 KatZ. Jediný právní význam, jaký má pravomocné rozhodnutí o povolení vkladu, spočívá v tom, že pravomocně povolený vklad je katastrální úřad povinen provést, tedy zapsat do katastrálního operátu. Právní účinky vkladu tedy zákon nespojuje s jeho povolením, ale až s jeho provedením. Účastníkem řízení o povolení vkladu (dále jen vkladové řízení ) je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje. Návrh na vklad Právní vzdělávání 20

Ve smyslu 44 SpŘ se vkladové řízení zahajuje na návrh. Náležitosti návrhu jsou v celém rozsahu stanoveny katastrálním zákonem. Náležitosti návrhu jsou popsány zákonem natolik podrobně, že k nim podle mého názoru není třeba dodávat nějaký podrobnější komentář. Návrh na zahájení vkladového řízení se podává na stanoveném formuláři a musí obsahovat: a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, b) označení účastníků vkladového řízení, a to u fyzických osob jménem, popřípadě jmény, a příjmením, adresou místa trvalého pobytu nebo u cizozemců adresou bydliště v cizině, rodným číslem, nebo, není-li přiděleno, datem narození, a jsou-li navrhovateli, též číslem elektronicky čitelného identifikačního dokladu, pokud se jim vydává; u právnických osob názvem, sídlem a identifikačním číslem, pokud je přiděleno, c) označení nemovitostí a práv, která k nim mají být zapsána do katastru nebo z něj vymazána, d) podpis navrhovatele. V návrhu musí být samozřejmě uvedeno, kteří z účastníků vkladového řízení jsou zároveň navrhovateli vkladu. Návrh na vklad přitom mohou podat všichni účastníci vkladového řízení společně nebo ho může podat kterýkoli z účastníků vkladového řízení sám nebo ho mohou podat někteří z více účastníků vkladového řízení. Návrh na vklad se podává na formuláři, který je stanoven vyhláškou č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře po podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu. Podle této vyhlášky je možné k podání zvolit předtištěný formulář, který je k dispozici na kterémkoli katastrálním pracovišti každého katastrálního úřadu. Jako vhodnější však doporučuji využít k podání návrhu na vklad vyplnění formuláře v elektronické podobě, který je k dispozici na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Po vytištění takto vyplněného elektronického formuláře stačí pouze návrh podepsat těmi, kdo vklad navrhují. Údaje takto vyplněného formuláře jsou zároveň ukládány v informačním systému katastru nemovitostí. Lze dodat, že vkladové řízení, které je zahájeno na návrh, je v souladu s 44 odst. 1 SpŘ zahájeno dnem, kdy návrh došel věcně a místně příslušnému katastrálnímu úřadu. V souladu s 47 odst. 1 SpŘ a všeobecně uznávaným výkladem k tomuto ustanovení Právní vzdělávání 21

katastrální úřad o zahájení vkladového řízení vyrozumí bez zbytečného odkladu všechny účastníky vkladového řízení, kteří nepodali návrh na jeho zahájení. O těch účastnících, kteří návrh na zahájení vkladového řízení podali, se má za to, že když návrh podali, o zahájení vkladového řízení vědí a v zájmu procesní ekonomie je nadbytečné je o zahájení vkladového řízení znovu vyrozumívat. Podání návrhu na zahájení vkladového řízení je zpoplatněno podle položky 120 přílohy SprP částkou 1 000,- Kč. Vkladové řízení je zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem. Jde o specifický, pouze novému katastrálnímu zákonu vlastní, způsob zahájení správního řízení. Aby bylo vkladové řízení tímto způsobem zahájeno, musí být kumulativně splněny následující podmínky: 1) Vkladová listina musí dojít od soudu, popřípadě od soudního exekutora; za listinu přičitatelnou soudu se v tomto smyslu samozřejmě považuje i listina doručená od notáře, pokud se týká řízení, v němž vystupuje notář jako soudní komisař, tedy dědického řízení. 2) Vkladová listina musí být vyhotovena orgánem, od kterého příslušnému katastrálnímu došla. 3) Došlá listina je rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem. Jedině v případě, že jsou tyto podmínky splněny současně, je zahájeno vkladové řízení tímto specifickým postupem. Vzhledem k tomu, že v popsaném případě se vkladové řízení nezahajuje na návrh, nevybírá se v souvislosti s jeho zahájením žádný správní poplatek. O zahájení vkladového řízení v tomto případě katastrální úřad vyrozumí v souladu s 47 odst. 1 SpŘ bez zbytečného odkladu všechny účastníky vkladového řízení. Žádný z jeho účastníků totiž nepodal návrh na jeho zahájení, a proto se o jeho zahájení nemohl nijak dozvědět. Nevýhodou pro všechny účastníky takto zahájeného vkladového řízení může být případ, kdy ve vkladové listině došlé od soudu nejsou uvedeny všechny údaje, které mají být zapsány vkladem v daném řízení do katastru. Na tento případ pamatuje 15 odst. 3 KatZ. Právní vzdělávání 22

Pokud má některý z potenciálních účastníků vkladového řízení rozhodnutí nebo potvrzení soudu či soudního exekutora k dispozici a zároveň se obává možného pomalejšího postupu soudu, může podat návrh na zahájení vkladového řízení sám. V takovém případě bude ovšem vkladové řízení zahájeno na návrh se všemi z toho vyplývajícími důsledky včetně nutnosti uhradit správní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu. Přílohy návrhu na vklad Přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení je: a) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen vkladová listina ), b) plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, je-li účastník vkladového řízení zastoupen zmocněncem; pokud se provádí vklad na základě veřejné listiny a zmocněncem je osoba, která veřejnou listinu sepsala, podpis zmocnitele nemusí být úředně ověřen, c) výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, pokud je účastníkem vkladového řízení právnická osoba a není-li výpis možno získat bezplatně dálkovým přístupem v českém jazyce; výpis se nevyžaduje, pokud je vkladová listina veřejnou listinou, d) další listiny, pokud jejich potřeba vyplývá z jiného právního předpisu, například souhlas příslušného orgánu veřejné moci s dělením nebo scelováním pozemků nebo souhlas příslušného orgánu veřejné moci k právnímu jednání účastníka vkladového řízení. K písm. a): Povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu je především vkladová listina. Ta musí být k návrhu na vklad předložena ve všech případech. Tato listina se předkládá na rozdíl od dosavadní právní úpravy pouze v jednom vyhotovení, a to bez ohledu na to, jaký je charakter této listiny. Tato listina musí být předložena buď jako prvopis, stejnopis nebo úředně ověřená kopie. Obsah této listiny musí odůvodňovat navrhovaný vklad. Typicky zde jde o smlouvy či dohody. Vkladovou listinou jsou také rozhodnutí nebo potvrzení orgánů veřejné moci, jimiž se zakládá, mění, ruší zapisované právo, nebo kterými se deklaruje existence, změna, zánik nebo promlčení takového práva. Konečně budou vkladovou listinou i všechny další listiny, jako např. ohlášení, pokud zákon Právní vzdělávání 23

stanoví, že se na jejich základě zapisuje do katastru vznik, změna, zánik nebo promlčení práva. K písm. b): Účastník vkladového řízení může být ve vkladovém řízení v souladu s 33 SpŘ zastoupen zmocněncem na základě plné moci. V takovém případě musí být plná moc přílohou návrhu na vklad. Zde je třeba zdůraznit, že tím není míněna hmotněprávní plná moc k právnímu jednání ohledně dotčené nemovitosti, tedy např. plná moc k uzavření smlouvy nebo dohody ohledně dotčených nemovitostí, ale musí jít o procesní plnou moc, opravňující zmocněnce zastupovat zmocnitele ve vkladovém řízení vedeném u příslušného katastrálního úřadu. Na rozdíl od požadavků vyplývajících ze správního řádu musí být tato plná moc udělena písemně a musí na ní být úředně ověřen zmocnitelův podpis. Stejnou důkazní hodnotu jako plná moc sepsaná v písemné formě s úředně ověřeným podpisem má samozřejmě i plná moc sepsaná ve formě notářského zápisu. K písm. c): Pokud je účastníkem vkladového řízení právnická osoba, je povinnou přílohou návrhu na vklad výpis z rejstříku, ve kterém je tato právnická osoba zapsána. Jdeli však o výpis z veřejného rejstříku, který je dostupný katastrálnímu úřadu dálkovým přístupem a který je opatřen elektronickým podpisem či elektronickou značkou, a proto má důkazní moc veřejné listiny, není takový výpis katastrálnímu úřadu nutné předkládat, protože si ho může dálkovým přístupem opatřit sám. Výpisem, který z uvedeného důvodu není třeba katastrálnímu úřadu předkládat, je například výpis z obchodního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti České republiky. K písm. d): Vyžaduje-li to povaha navrhovaného vkladu, přikládají se k návrhu i další listiny, kterými se dokládá, že vklad je možno povolit. Zákon jako příklad uvádí souhlas stavebního úřadu s dělením nebo scelováním pozemků a souhlas orgánu veřejné moci k právnímu jednání účastníka vkladového řízení. Vedle těchto zákonem uvedených dokladů však může jít i o souhlas manžela s tím, že druhý manžel nakládá s nemovitostí ve společném jmění manželů, souhlas osoby, v jejíž prospěch je v katastru zapsán zákaz zcizit nebo zatížit nemovitost bez jejího souhlasu, souhlas vlastníka nemovitosti ke zřízení budoucího zástavního práva, souhlas vlastníka nemovitosti se zápisem nájmu nebo pachtu, pokud jeho zápis navrhne nájemce nebo pachtýř, atp. Právní vzdělávání 24

Pokud se týká geometrického plánu, na kterém je zobrazena změna, která má být v souvislosti s vkladem zobrazena v katastrální mapě, tak tento geometrický plán by zpravidla neměl být pouhou přílohou návrhu na vklad, ale měl by být s vkladovou listinou spojen takovým způsobem, aby tvořil její nedílnou součást. Nemá-li návrh na vklad předepsané náležitosti nebo chybí některá z příloh, vyzve katastrální úřad navrhovatele v souladu s 45 odst. 2 SpŘ k odstranění nedostatků návrhu. Doplnit lze přitom veškeré přílohy s jedinou výjimkou. Tato výjimka se týká vkladové listiny. Pokud k návrhu není přiložena vkladová listina, nelze ji dodatečně doplnit. Chybí-li, k návrhu se podle zákona nepřihlíží. Katastrální zákon upravuje nedostatky i u těch vkladových řízení, která byla zahájena podle 14 odst. 2 doručením vkladové listiny soudem nebo soudním exekutorem. Pokud v těchto listinách nejsou uvedeny všechny potřebné údaje, které mají být vkladem zapsány do katastru, není věcí soudu či soudního exekutora, který vkladovou listinu předložil, aby tyto údaje doplnil. Doplnění těchto údajů zákon ukládá účastníkům vkladového řízení. Tito účastníci jsou povinni potřebné údaje doplnit ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy jim byla výzva k doplnění těchto údajů od katastrálního úřadu doručena. Vyrozumění o zahájení vkladového řízení Jakmile je vkladové řízení zahájeno, katastrální úřad postupuje podle první věty 9 odst. 1 KatZ a nejpozději následující den po podání návrhu na vklad vyznačí plombu u těch nemovitostí, kterých se vkladové řízení podle návrhu na vklad týká. Katastrální úřady postupují podle následujících pravidel: 1) Vyrozumívají zásadně pouze osoby, jejichž práva zapsaná v katastru se podle navrhovaného zápisu mají změnit nebo zaniknout. 2) Po vyznačení, že právní vztahy jsou dotčeny změnou (tzv. plomba), katastrální úřad zjistí, zda tyto osoby mají zřízenu službu sledování změn v katastru. Pokud tuto službu zřízenu mají, budou vyrozuměny touto službou a informační povinnost podle 16 odst. 1 KatZ vůči těmto osobám tím bude splněna. 3) V případě osob, které uvedenou službu zřízenu nemají, zjistí katastrální úřad, zda mají zřízenu datovou schránku. Pokud mají zřízenu datovou schránku, vyrozumí katastrální úřad tyto osoby do datové schránky. Právní vzdělávání 25