MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2013 JANA VALÍČKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství GMO potraviny Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Vypracovala: Jana Valíčková Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma GMO potraviny vypracoval(a) samostatně a pouţil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis studenta.

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, doc. Ing. Pavlovi Veselému, CSc., za vstřícný přístup a cenné rady, jeţ mi pomohly při psaní této práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce GMO potraviny pojednává o geneticky modifikovaných organismech (GMO) ve vztahu k výrobě potravin a zahrnuje také příklady jejich širšího vyuţití. Cílem bylo přiblíţit klady, resp. zápory, které jejich zavedení přirozeného prostředí nese. V práci jsou uvedeny dokumenty a organizace, které slouţí k ochraně spotřebitele. Pojem GMO je zde také vymezen z pohledu platné legislativy. V praktické části je zpracován dotazník týkající se problematiky GMO potravin předloţen studentům bakalářského oboru Technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně. Klíčová slova GMO, potraviny, biotechnologie, genetické modifikace, geneticky modifikované plodiny ABSTRACT Bachelor thesis GMO Food discusses about genetically modified organisms (GMO) that are used in food production. This paper also presents the other possibilities of their utilization. The aim was to reveal pros and cons of their implementation into the natural environment. Present study also provides a list of documents and organisations which are responsible for consumer protection. A practical part of the thesis provides results from the questioners given to random sample of the students of a bachelor s Food Technology of Mendel University in Brno student. Keywords: GMO, food, biotechnology, genetic modification, genetically modified crops

Zadání

OBSAH 2 CÍL PRÁCE... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1 GMO... 10 3.1.1 Důvody zavedení GMO na trh 11 3.1.2 Moţné negativní dopady GMO..13 3.2 GMO a globalizace...16 3.3 Geneticky modifikované plodiny, zvířata a mikroorganismy... 18 3.3.1. Geneticky modifikované plodiny..18 3.3.2 GM zvířata..22 3.3.3 GM mikroorganismy....25 3.4 Vyuţití GMO... 26 3.4.1 GMO potraviny...26 3.4.1.1 GMP na výrobu potravin...26 3.4.1.2 Bezpečnost GMO potravin...28 3.4.1.3 Označování GMO potravin...28 3.4.1.4 Reakce spotřebitelů...29 3.4.2 GM krmiva...30 3.5 Ochrana konzumentů při zavádění GMO... 31 3.5.1 Dokumenty týkající se problematiky GMO...31 3.5.2 Organizace zabývající se GMO surovinami...32 3.5.3 Legislativa GMO...32 3.5.4 Monitoring GMO v ČR...35 3.5.5 Pravidla koexistence...36 4 MATERIÁL A METODIKA... 38 5 VÝSLEDKY... 39 6 ZÁVĚR... 47 7 POUŢITÁ LITERATURA... 48 8 PŘÍLOHY... 53

1 ÚVOD Moderní biotechnologie, které zahrnují genetické modifikace, jsou poměrně nová součást vědy. Jejich výsledkem jsou geneticky modifikované organismy (dále GMO), které jsou mimo jiné uplatňovány při výrobě potravin. Přínos GMO v potravinářství je soustředěn na zlepšení kvality potravin, a to jak z pohledu senzorických vlastností, tak z pohledu zdraví konzumenta. Potencionálně jsou jednou z moţností, jak řešit otázku obávaného nedostatku potravin. Krom široké škály vyuţití v pozitivním slova smyslu představují ale i nespočet rizik. Tato rizika, která mohou být jiţ nezvratná, se týkají lidí i celého ţivotního prostředí. Opatrnost ve věci GMO je důleţitá také v České republice (dále ČR), která se také řadí mezi producenty geneticky modifikovaných plodin (dále GMP). 8

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce GMO potraviny bylo: v literární rešerši vymezit a rozpracovat specifika geneticky modifikovaných plodin, ţivočichů a mikroorganismů a jejich vztah k produkci potravin, ale i širší vyuţití zpracovat potenciální pozitiva, resp. negativa, které zavedení GMO do koloběhu přírody přináší vymezit pojem GMO z pohledu legislativy a sumarizovat kroky světových organizací, které vedou k ochraně spotřebitele a ţivotního prostředí zpracovat aktuální situaci GMO ve světě a v EU, které členským státem je také ČR zhodnotit postoje studentů bakalářského oboru Technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně ke GMO potravinám 9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 GMO Biotechnologie jsou lidmi vyuţívány jiţ stovky let. Z toho důvodu přívrţenci GMO tvrdí, ţe se jedná pouze o proces, který přirozeně provází lidstvo. Jedná se o cílený výběr nejlepších vlastností organismů a následný vznik genetických změn. Obecně jsou pod pojem biotechnologie zahrnovány postupy, které vyuţívají přeměny látek. (5) Pod pojmem moderní biotechnologie se však rozumí cílený přenos genů metodami genového inţenýrství, které jsou vymezeny legislativou. Pro zisk nové poţadované vlastnosti je vpraven nebo naopak odstraněn gen nebo skupina genů produkující bílkovinu, čímţ je změněn dědičný základ organismu. Tyto záměrné genové manipulace s výsledkem nových vlastností GMO se nazývají genetické modifikace. Při jejich vzniku nezáleţí na příbuznosti dárce a příjemce. Organismy je moţné kříţit mezidruhově i mezirodově; například je moţné vloţení rostlinného genu do ţivočicha a naopak. Vzniklé GMO, tedy jakékoliv biologické ţivé organismy s výjimkou člověka, jejichţ dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, jsou nadále samy schopné rozmnoţování. (1,10) Moţnost vývoje genetických manipulací je dána objevením trojrozměrného modelu molekuly deoxyribonukleové kyseliny jako dvojité šroubovice v roce 1953. Molekula DNA je nositelkou genetické informace. Pro vývoj genového inţenýrství byla dále nevyhnutná izolace genu, který byl následně přenesen do cizího organismu a projevil se ve fenotypu klonovaného jedince. Poprvé tomu tak bylo u vzniku myši injikované virovou DNA do blastocysty. Vznikly nové moţnosti reprodukce, které by přirozená evoluce neumoţňovala. Historicky prvním GMO byla v roce 1973 bakterie. (3,4,10) Pojem biotechnologie je obsaţen i v mezinárodní smlouvě z oblasti ţivotního prostředí Úmluvě o biologické rozmanitosti. Ta definuje biotechnologie jako: Jakákoliv technická aplikace, která využívá biologické systémy, živé organismy a jejich deriváty k výrobě či modifikaci produktu nebo procesu pro specifické využití. (13) Dle Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti pojem moderní biotechnologie zahrnuje: a) in vitro techniky nukleových kyselin a to včetně rekombinace DNA. Zahrnuje také přímé vloţení této molekuly do jedince. 10

b) splynutí buněk mimo taxonomický rod po překonání fyziologických bariér (v případě, ţe nebyly vyuţity techniky pouţívané v tradičním kříţení a šlechtění). (10) 3.1.1 Důvody zavedení GMO na trh Názory ohledně problematiky GMO se liší a jsou ostře diskutovány nejen mezi laickou veřejností, ale také ve vědeckých kruzích. Je to z důvodu, ţe GMO přestavují jak pozitiva, tak negativa, a názory na tyto aspekty nejsou jednotné. Mezi potencionální pozitiva, které GMO přináší, se řadí: a) Produkce potravin Nedostatek potravin v současné době není kritický, ale při současném trendu zvyšování počtu obyvatel světa současná produkce v určitém bodu nepokryje nároky. Dle OSN (Organizace spojených národů) se očekává zvýšení počtu obyvatel světa ze současných cca 7 miliard na cca 9 miliard v roce 2050. Problém celosvětového nedostatku potravin můţe být v dané chvíli akutní. GMO potraviny se jeví jako vhodné východisko z této situace, ale není jisté, zda pro všechny země rovnocenně výhodné. Například rozvojové země trpí potravinovým nedostatkem i v dnešní době, kdy GMO potraviny jsou jiţ součástí trhu. Dle tvrzení organizace FAO (Food and Agriculture Organisation of the United Nations) z roku 2010 hladem a podvýţivou trpí cca kaţdý sedmý obyvatel světa a kaţdý třetí je obyvatelem Afriky. (24,25,39) Na základě studií Unie angaţovaných vědců v USA byl vysloven závěr, ţe navzdory předpokladům GMO nepřispívají k většímu mnoţství potravin. Důkazem toho je situace v Indii, kde prognózy slibovaly vysoké výnosy z pěstování GM bavlny, ale reálně byly výnosy pouze čtvrtinové. (37) b) Ekologický aspekt Nástupem GMP na trh se očekává sníţení, v některých případech dokonce zánik, závislosti světového zemědělství na chemických herbicidech a pesticidech. To by znamenalo několik pozitiv: Pro člověka: sníţení příjmu těchto zdraví neprospěšných látek v potravě a zabránění jejich následné kumulaci v organismu. Pro ţivotní prostředí: sníţení emisí v důsledku omezení chemické výroby, sníţení chemických látek v prostředí, ochranu klimatu atd. Dle americké 11

společnosti National Research Council spočívá největší přínos GMP ve vztahu k ţivotnímu prostředí v omezení orby, coţ znamená sníţení eroze a omezení postřiků a hnojiv v povrchových vodách. (34) Pro zemědělství: sníţení nákladů, které s sebou výroba a aplikace chemických postřiků a hnojiv nese. Méně nákladné pěstování plodin na technické účely dává vznik cenově dostupnějším biopalivům. (13,20) c) Odolnost GMP vůči patogenům, parazitům a různým druhům nemocí Prostřednictvím pěstování GMP je moţné sníţit ztráty z výnosů. Doposud však nejsou schopny odolávat všem typům onemocnění. (11,29) d) Nutriční aspekt Prostřednictvím genetických modifikací je moţné zvýšit nutriční hodnotu GMO potravin, a to více způsoby. Je moţná produkce funkčních potravin, jako například potraviny se zvýšeným mnoţstvím vitaminů, esenciálních aminokyselin, zdraví prospěšných mastných kyselin atd. Dále je moţná fortifikace GMP, jak je tomu například u GM zlaté rýţe obohacené o beta-karoten. Pro konzumenta je z nutriční stránky nezanedbatelná sníţená konzumace mykotoxinů, která plyne z konzumace Btkukuřice. (19,26) e) Zlepšení technologických a senzorických vlastností potravin S vyuţitím genetických modifikací je očekávána regulace technologických a senzorických vlastností potravin. Mezi příklady se řadí prodlouţení doby uchovatelnosti potravin nebo zvýšení sladkosti mrkve. (19) f) Podpora ekonomiky Jeden z hlavních důvodů, pro který jsou GMP prosazovány, je ekonomický přínos. Ten by měl být v zemědělském sektoru zajištěn vyššími výnosy a menšími ztrátami z produkce. Prognóza ekonomického vývoje však není spolehlivá, a tak je tento aspekt zmiňován i v potencionálních negativech. (20) g) Tolerance GMP k environmentálním změnám, například ke globálnímu oteplovaní atd. 12

h) Produkce průmyslově významných látek K produkci průmyslové významných látek slouţí GM mikroorganismy. Mezi nejvýznamnější takovouto látku patří inzulín. (7) i) Produkce okrasných GMP Na květinových trzích v Holandsku lze koupit například GM karafiáty s modrofialovým odstínem a jiné GMP. (13) j) GMO v medicíně Ve výzkumu jsou GM banány nebo rajčata vyvolávající u konzumentů imunitu vůči hepatitidě B. Dále jsou vyvíjeny GM brambory, konzumací kterých by bylo moţné bojovat s průjmovým onemocněním vyvolaným E.coli. Jejich konzumace by v rozvojových zemích znamenala záchranu mnohých lidských ţivotů. Mezi GM produkty vyuţívané k léčebným účelům se řadí například inzulín, hemoglobin anebo první registrované GM léčivo ATryn, které je vyrobeno z mléka GM koz. (13,24) 3.1.2 Možné negativní dopady GMO Naproti výše zmíněným pozitivům stojí opodstatněné obavy pramenící z dojmu, ţe GMO jsou na trh uváděny předčasně, čím je ohroţeno zdraví konzumentů i přirozený koloběh přírody. Důvodů, proč preferovat GMO, je mnoho, a tak jsou často opomenuta rizika, které s sebou genetické inţenýrství nese. Schvalování GMO vykonává vláda, a to bez předchozího vědeckého vzdělání v tomto směru, čím se nedůvěra v tento druh zemědělství u mnohých prohlubuje. Doposud neexistuje zvířecí model a ani dostatečně citlivé analytické metody slouţící k monitoringu moţných zdravotních dopadů. V EU podléhají GMO potraviny jedné z nepřísnějších regulací na světě. Před vstupem na trh jsou podrobovány mnohým testům zdravotní nezávadnosti, aby se zabránilo potencionální alergenitě a toxicitě. (2,12,20) Mezi negativa se řadí: a) Etický a náboţenský aspekt Umělý cílený zásah lidí do přirozeného koloběhu přírody je pro mnohé nepřijatelný. V globálním pojetí jsou hůře akceptovány genetické manipulace u zvířecích představitelů neţ v rostlinné produkci. Nejkladnější postoj spotřebitelů ke genetickým modifikacím je v rámci tzv. genových terapii, které jsou vyuţívány u léčby dědičných, nádorových, autoimunitních nebo degenerativních onemocnění člověka. Jedná se o cílený zásah do 13

lidské DNA, ale tento druh genetických modifikací podléhá vlastním právním normám. (4,7) b) Přenos genů z GMP Přenos genu z jedné plodiny na druhou je moţný pylem. Dle anglického výzkumu NIAB (The National Institute of Agricultural Botany) dojde k přenosu genu z GM řepky na řepku nemodifikovanou ve třech případech ze čtyř. Znaky rezistence, kterými se vyznačuje GMP, se mohou v různé míře projevit nejen u preferovaných plodin, ale také u nešlechtěných rostlin, například u plevelů. Výsledkem jsou tzv. superplevele, které není moţné hubit chemickými přípravky. Z tohoto důvodu se provádí zkušební polní pokusy před tím, neţ je GMP vyseta pro komerční účely. Sporná můţe být nakonec i samotná kulturní plodina; například v Kanadě je pěstovaná GM kukuřice rezistentní na tři druhy herbicidů, čím je obtíţné korigovat její růst. (12,24) c) Narušení biodiverzity a ekosystému V případě, ţe budou GMP vysety na ploše rozlehlejší neţ ta, na které se pěstují plodiny s nepozměněnou genetickou informací, můţe nastat situace, kdy dojde k postupnému vyhubení přirozeně se vyskytujících rostlin. Následky by se projevily v porušení biologické rozmanitosti a v následném rozvrácení přirozeného ekosystému, jelikoţ na tyto rostliny jsou navázáni i ţivočichové, půdní bakterie, volně ţijící ptáci a hmyz. (11,13) d) Negativní dopady na zdraví konzumenta Nejpřísněji je v rámci problematiky GMO potravin sledována potencionální alergenita, toxicita a karcinogenita. Z toho důvodu je prováděno důsledné prověřování GMO před vstupem na trh. Za vznik alergie je zodpovědná bílkovina jako produkt genu, který byl vnesen do organismu. Doposud neznámých alergenů z GMO můţe být nespočet. Skutečnost, ţe GMO potraviny mohou být původci lidských alergií, dokazuje GM sója, která po obohacení o gen z brazilských para ořechů vyvolala u konzumentů alergickou reakci. Na druhou stranu je cílem genetických manipulací sníţit nebo eliminovat jiţ známé alergeny v potravinách. (5,6) e) Vznik rezistence na antibiotika U ţivočichů, včetně člověka, je moţný vznik rezistence na antibiotika. Není vyloučen i vznik jiného druhu rezistence, a to například rezistence hmyzu a plevele, které budou 14

napadat stejně tak modifikované i nemodifikované plodiny. Tyto znaky odolnosti byly pozorovány u můr GM bavlny. (2,25) f) Obchodní politika Moderní biotechnologie s vyuţitím v zemědělství jsou významné také z ekonomického hlediska. Autor nové genetické variace získá vlastnická práva a k opětovnému pouţití je nutný jeho souhlas. Patenty na jednotlivé GMP vlastní nadnárodní společnosti, které jsou jedinými moţnými prodejci osiva. To je nezbytné kupovat kaţdý rok, jelikoţ GMP jsou vesměs jednoleté plodiny a nemají schopnost reprodukce. Tímto faktem je podpořena světová ekonomika, ale tato závislost můţe ovlivnit mnohé pěstitele natolik, ţe budou nuceni činnost svého zemědělského podniku zastavit. Země třetího světa, pro které byly GMO vyvinuty jako moţné řešení jejich komplikované hospodářské situace, se mohou dostat do situace, ţe si bez finanční dotace nebudou schopny osivo vůbec zakoupit. I v dnešní době jsou GMP vyšlechtěny pro holdingové společnosti, které vlastní dostatek financí, půdy i strojního vybavení. (20) g) Nezaměstnanost Se zvýšenou racionalizací a značným zjednodušením výroby je moţné zvýšení nezaměstnanosti. (7) Seznam zde zmíněných negativních vlivů GMO není zcela kompletní, jelikoţ mnohé další budou odhaleny aţ po rozšíření trţní produkce GMP. Není vyloučeno, ţe mnohé z nich jsou jen pouhé spekulace a nedojde k jejich realizaci. Kontrola bezpečnosti GMO potravin je však nezbytná a legislativa EU striktně odmítá udání povolení jakémukoliv GMO, u kterého se polemizuje o jeho vlivech na lidský organismus nebo ţivotní prostředí. Posuzuje se příjem GMO potravin krátkodobý i dlouhodobý. Jinak je tomu v USA, kde jsou k problematice GMO benevolentnější. Příkladem je GM hovězí růstový hormon rbst, který slouţí ke zvýšení produkce. Ten americká legislativa nezakazuje i navzdory faktu, ţe byly prokázány jeho negativní účinky na zdravotní stav zvířat (mastitidy, metabolické poruchy atd.) a je také povaţován za původce rakoviny prsu u osob konzumujících mléko od těchto krav. (8,11) 15

3.2 GMO a globalizace První GMP uvedenou na trh byla v roce 1994 GM rajčata. Od toho roku plochy, na kterých se pěstují GMP, v celosvětovém měřítku neustále narůstají, a to kaţdoročně o cca 10%. V roce 2001 celková výměra půdy oseté GMP dosáhla 50 milionů ha, v současnosti je to přibliţně trojnásobek, tedy cca 150 milionů ha. (17) V tabulce Světová výměra ploch s GMP jsou k jednotlivým rokům přiděleny světové rozlohy, na kterých se GMP pěstovaly. Světová výměra ploch s GMP (6,17,21,24,25,26) Rok Výměra (mil. ha) 1996 2 2001 50 2003 68 2004 81 2007 114,3 2008 125 2009 134 2010 148 2011 160 Dle ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Application) v roce 2003 obhospodařovalo půdu osetou GMP přibliţně 7 milionů zemědělců v 18 zemích. V roce 2008 to bylo jiţ 13,3 milionů farmářů, ze kterých 90% pocházelo z rozvojových zemí. V roce 2009 byly odrůdy dvanácti druhů GMP vysety na 134 milionech ha celosvětové zemědělské půdy, v roce 2010 nastalo navýšení na 148 milionů ha v 29 státech. Nejproduktivnějším státem na světě v pěstování GMP jsou USA, které v roce 2010 vlastnily skoro polovinu světové produkce GMP. Legislativa USA povoluje mimo jiné také nejširší sortiment povolených druhů GMP. Ten byl v roce 2000 poměrně omezený GMP byly tvořeny z 95% sójou, kukuřicí a bavlníkem. Mezi další významné producenty GMP patří: Brazílie, Argentina, Indie, Kanada, Čína, Paraguay, Pákistán a Jihoafrická republika. (17,24,25) V tabulce Výměra ploch s GMP v jednotlivých zemích v roce 2010 je znázorněna situace v zemědělství z tohoto roku. 16

Výměra ploch s GMP v jednotlivých zemích v roce 2010 (25) Krajina Výměra GMP (mil. hektarů) USA 66,8 Brazílie 25,4 Argentina 22,9 Indie 9,4 Kanada 8,8 Čína 3,5 Paraguay 2,6 Pákistán 2,4 Jihoafrická republika 2,2 Mezi menší producenty GMP se řadí Uruguay, Bolívie, Austrálie, Filipíny, Burkina Faso, Barma, Španělsko, Mexiko, Kolumbie, Honduras, Chile, Portugalsko, ČR, Polsko, Egypt, Slovensko, Kostarika, Rumunsko, Švédsko a Německo. Značně zdlouhavé a komplikované schvalovací procesy a negativní postoje některých členských států EU se projevují v pomalém rozmachu GMO na tomto území. Její legislativa je v otázce GMO pro všechny státy jednotná včetně seznamu schválených GMO, ale názory na tuto problematiku uniformní nejsou. V EU je neproduktivnější zemí Španělsko, ale aktivní jsou také další státy: ČR, Rumunsko, Francie, Portugalsko, Německo, Polsko a Slovenská republika. (25) 17

3.3 Geneticky modifikované plodiny, zvířata a mikroorganismy Pojem GMO zahrnuje plodiny, zvířata a mikroorganismy s cíleně pozměněnou genetickou informací. 3.3.1 Geneticky modifikované plodiny Začátky pěstování GMP pro komerční vyuţití se datují do roku 1994, kdy byla v USA schválena první odrůda GM rajčat FlavrSavr s delší dobou trvanlivosti. Z důvodu nevýrazné chutě byla staţena z trhu, ale zanedlouho došlo k nahrazení novými odrůdami. Ne všechny země zaujaly stejný postoj k problematice GMO, a tak je trend rozšiřování GMP výrazně diferenciován v jednotlivých regionech. EU je ve schvalování GMO pro trţní produkci opatrná a zdrţenlivá, kvůli čemuţ bývá také často kritizována, jelikoţ brání jejich rozmachu. I v rámci unie jsou citelné rozdíly, a tak se polemizuje, zda nebude vhodnější ponechat rozhodování ve věci GMO na samotné členské státy. USA, Kanada a další země jsou povaţovány v tomto ohledu za poměrně benevolentní, a tak vlastní největší plochy i sortiment GMP. (9,13,26) 3.3.1.1 Dělení GMP Vývoj GMP probíhal stupňovitě, a tak se GMO řadí do tzv. generací, neboť se mohou vyznačovat různými vlastnostmi, pro které jsou pěstovány. I. Generace plodin: Plodiny I. generace jsou vybaveny geny, které jej činí odolnými vůči chorobám, škůdcům a plevelům. Výhody z jejich pěstování plynou jak pro samotného pěstitele, tak pro ţivotní prostředí, které je méně zatěţováno chemizací. V konvenčním typu zemědělství se k ničení plevelů vyuţívají chemické postřiky herbicidy. Rozdělují se mezi selektivní (hubí samotné plevele, nikoliv kulturní plodinu) a neselektivní (hubí celou neţádoucí vegetaci). Určité odrůdy GMP jsou rezistentní ke konkrétnímu herbicidu, kterým je nejčastěji glyfosát (obchodní název Roundup) anebo glufosinát amonný (Liberty). Tyto herbicidy mohou být aplikovány kdykoliv v průběhu roku, protoţe GMP je schopna růstu nadále i po styku s těmito přípravky. První herbicid 18

rezistentní rostlina byla vyvinuta jiţ v roce 1985, a to konkrétně tabák odolný právě k Roundupu. Komerčně se pěstuje tato skupina GMP od roku 1996 v USA, Kanadě a Argentině a to konkrétně bavlník, kukuřice, řepka a sója. II. generace plodin: Z II. generace plodin profituje opět samotný zemědělec, jelikoţ rostliny se vyznačují tolerancí k: chladu: GM tabák a GM brambor mají součástí genetické informace gen z ryb z chladných moří, který se zaslouţil o jejich toleranci k chladu. Jejich prostřednictvím by mohlo být zabráněno ztrátám výnosů, které nastávají nepřízní počasí. suchu: právě tyto GMP mohou být řešením pro rozvojové země s nepříznivými podmínkami pro pěstování plodin. Odrůdy GM tabáku anebo GM brambor jsou schopny vydrţet bez závlahy i několik týdnů. zasolení půdy: vyšší mnoţství minerálních látek v půdě nastává důsledkem zavlaţování půdy vodou z pozemních zdrojů. Snahou genetických manipulací je vyvolání tolerance rostlin k zasolení půdy. nedostatku světla III. generace plodin: Plodiny III. generace se vyznačují zvýšenou nutriční hodnotou a představují tak výhody pro konzumenta. Genetickými manipulacemi je moţné ovlivnit například procentuální zastoupení vitaminů, esenciálních aminokyselin, mastných kyselin a dalších látek, čím je moţné pozitivně ovlivňovat na lidské zdraví. Příkladem je GM sója s vyšším obsahem kyseliny olejové nebo zlatá rýţe. IV. generace plodin: Tato skupina zahrnuje GMP s výhodnými ekologickými vlastnostmi pro některé průmyslové odvětví. Příkladem mohou být plasty rozloţitelné půdními bakteriemi z GM kukuřice, bavlníku, řepky a jiných plodin anebo GM artyčoky na výrobu ekologického alternativního paliva. Zisk energie je z GM artyčoků vyšší neţ zisk energie z uhlí a při spalování je uvolněno do prostředí méně kysličníku uhličitého. 19

V. Generace plodin: Bývají vyuţívány jako náhrada fosilních paliv (produkce etanolu, bionafty). (3,9,26,33) Nejvíce pěstovanými GMP na světě jsou GMP tolerantní k herbicidům (například Roundup Ready sója, kukuřice T25) a rezistentní ke škůdcům (například Bt-kukuřice), popřípadě jejich kombinace. (6,24) 15% 8% rezistence k herbicidům insekticidní rezistence jejich kombinace 77% Graf: Procentuální zastoupení ploch nejčastěji pěstovaných GMP (15,17) Sortiment GMP Tři popřední světová místa patří těmto GMP: sója, kukuřice a bavlník. Na čtvrtém místě je řepka. Jedinými povolenými GMP pro komerční vyuţití v EU, a tedy i v ČR, je Btkukuřice MON 810 a GM brambory Amflora. V zemích největších producentů, tedy v USA, Argentině nebo Brazílii se pěstují plodiny značně rozmanitější. U určitých odrůd GMP dokonce nastala situace, kdy vytlačily své nemodifikované protějšky. Je tomu tak v případě sóji nebo bavlníku, ale tento trend je pozorovatelný i u kukuřice a dalších plodin. Dalšími GMP často vysévanými na produkčních plochách jsou GM rýţe, cukrovka, brambory, rajčata, paprika, papája a dýně. (23,24) Bt-kukuřice Kukuřice MON810, tedy Bt-kukuřice, byla v EU schválena pro komerční účely v roce 1998. Jako první GMP v ČR byla poprvé vyseta v roce 2005 a od toho roku je nejvíce pěstovanou GMP v našich podmínkách. V tomto úvodním roce tvořila pouze 150 ha ze 20

zemědělské půdy, ale jiţ v následujícím roce došlo ke zvětšení rozlohy aţ na 1290 ha. Plochy i počet pěstitelů se zvyšovaly aţ do roku 2008, ale od roku 2009 zaznamenává pokles produkce. Potencionálních důvodů můţe být více, ale mezi hlavní se řadí problematický odbyt produktů s označením GMO. V globálním měřítku se ČR vymyká průměru členských zemí EU, jelikoţ dle ISAAA plocha s Bt-kukuřicí představovala v roce 2012 3050 ha z celkové výměry zemědělské půdy 4 244 000 ha, coţ je proti ostatním členským zemím vysoké procento výsevu. (27,28,31) Vyuţití Bt-kukuřice je hlavně pro krmivářské účely samotného pěstitele. Rozloha Bt-kukuřice v ha od počátku pěstování v ČR (27,28,31) Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rozloha 150 1290 5000 8380 6480 4680 5090 3050 Dle mnohých přívrţenců GMO by se rozloha Bt-kukuřice měla zvýšit, protoţe v Evropě patří zavíječ kukuřičný k jednomu z nejvýznamnějších škůdců s velkým negativním dopadem na sníţení zemědělských výnosů. Housenky tohoto škůdce se podílejí na lámání stébel a palic, které jsou posléze snadno napadány plísněmi tvořícími zdraví nebezpečné mykotoxiny. GM kukuřice se jeví v boji proti zavíječi jako vhodné řešení, neboť součástí rostliny je gen Cry z půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Ten způsobuje produkci proteinu s názvem Bt-toxin, který působí toxicky v zaţívacím traktu housenky a ty hladem hynou. Na vyšší ţivočichy včetně člověka takto nepůsobí a Btkukuřice jako součást potravin nebo krmiv je v tomto ohledu zdravotně nezávadná. Krom genetických modifikací existují i další moţnosti prevence proti zavíječi kukuřičnému, například chemická cesta, ale poněvadţ působí pouze povrchově, často není dostačující. Kromě kukuřice se tento gen vyskytuje i v jiných plodinách (například v bramborách proti mandelince bramborové nebo v bavlníku proti makadlovce bavlníkové), ale z pohledu rozlohy je Bt-kukuřice nejvýznamnější GMP. Jako insekticid je vyuţíván také v ekologickém zemědělství, ale nepřízní počasí (deštěm nebo slunečným zářením) z povrchu rostlin mizí a není tedy z dlouhodobého hlediska účinný. Samotnými zemědělci je Bt-kukuřice povaţována za kvalitnější, v technologickém procesu je vyuţíváno méně chemie a pojezdů po poli a také rostlina je v celkovém lepším zdravotním stavu bez napadení plísněmi. Výnosy jsou větší i navzdory faktu, ţe 21

náklady na samotné osivo jsou vyšší. Překáţkou zůstává problematický odbyt. (9,26,24,25) GM brambory Krom Bt-kukuřice je na území ČR povoleno pěstovat také GM brambory Amflora. Do Státní odrůdové knihy ČR byly zapsány v březnu 2010. Povolení jim bylo dáno na základě jejich příznivých vlastností vyuţívaných v průmyslu, například papírenském, textilním, stavebním a v dalších odvětvích. Genetickými modifikacemi došlo k pozměnění zastoupení škrobových sloţek, ze kterých převládá amylopektin a neţádoucí amylóza je potlačena. V české škrobárně byly vůbec poprvé v EU GM brambory zpracovány na průmyslový škrob. Vyuţití k výţivě je moţné pouze u zvířat, nikoliv u člověka. V roce 2010, kdy byly v ČR uvedeny na trh, se pěstovaly na 150 ha, v roce 2011 ani v roce 2012 se GM brambory Amflora na našem území nepěstovaly. (31) GM sója Dnes je poměrně těţké sehnat na trhu sóju, která by nebyla ovlivněna genetickými manipulacemi. Hlavní producenti sóji (USA, Argentina, Brazílie) pěstují tuto GMP v převaze nad její formou s nepozměněným genetickým základem. I v zemích, kde ji není povoleno pěstovat (řadí se mezi ně také ČR), se ke spotřebiteli často dostane GM sója určena na vývoz. Je moţný její výskyt jak v GMO potravinách, tak i v GM krmivu, neboť dovoz a zpracování sóji v EU je povoleno. Do EU je dováţena také GM bavlna nebo výrobky obsahující GM kukuřici, ale nesmí se dováţet rýţe, cukrovka ani papája. Cena GM sóji je v porovnání s nemodifikovanou formou niţší. (13,26). 3.3.2 GM zvířata Manipulace s geny u zvířat je jednou z nejprogresivnějších technologií, kterými se věda v současnosti zabývá. Z důvodu našich poměrně omezených genetických znalostí není potenciál GM zvířat doposud dostatečně prozkoumán. Biotechnologové se snaţí vyvinout způsoby, jak plně vyuţít potenciál GM zvířat pro výrobu GMO potravin. Je tedy moţné, ţe se v blízké budoucnosti vyrovná GM ţivočišná produkci rostlinné. Mezi negativa u klonování ţivočichů se řadí vysoká cena produkce a nízká efektivita, ale také 22

převaţující odmítavý přístup spotřebitelů, jelikoţ konzumace GM zvířat je z etického hlediska pro mnohé nepřijatelná. (19) V roce 1974 byl uskutečněn první úspěšný přenos cizí DNA do embrya savce, čím se tato DNA stala součástí jedince v průběhu celého jeho vývoje. Narození první klonované ovce Dolly se datuje do roku 1997 za vyuţití techniky přenosu jader. První klonovaný skot byl narozen v roce 1998. (8) Mnoho ţivočišných zástupců s upravenou dědičnou informací bývá vyuţíváno jako testovací modely pro výzkum léčby některých lidských nemocí. Intenzivně se na těchto výzkumech podílí také ČR. Z bezobratlých jsou nejvíce vyuţívány pro výzkumné účely hlístice, octomilka a další, mezi obratlovci je nejvíce vyuţívána myš. Tyto exempláře nachází uplatnění jako: modely lidských nemocí, k biologickému výzkumu, na pokusy, které vedou ke zlepšování uţitkových vlastností hospodářských zvířat. Cíleně jsou zvířata klonována i v oblasti biomedicíny, a to z důvodu produkce farmakologicky významných bílkovin. (4,12) Genetické modifikace v ţivočišné oblasti je moţno rozdělit do 3 skupin: 1. Produkce GM zvířat pro jiné vyuţití neţ v zemědělství: například produkce látek z kravského mléka pro farmaceutický průmysl. 2. Produkce GM zvířat s profity pro zemědělství: zahrnuje 2 skupiny GM zvířat. Jedna zaručuje ekonomické výnosy pro chovatele, například zvýšenou efektivitou růstu. Druhá skupina poskytuje výhodné produkty, například mléko, ze kterého bude moţné vyrobit větší mnoţství sýru. 3. Produkce GM zvířat jako nástrojů pro výzkum: například k prozkoumání laktace, rezistence k nemocem, mechanismu růstu a podobně. (18) 23

Zástupci GM zvířat Bezobratlí škůdci Bezobratlí škůdci bývají přenašeči infekčních chorob jako například malárie, ţluté zimnice anebo horečky dengue. V krajinách třetích zemí, kde jsou tyto nemoci příčinou mnohých úmrtí, mohou být řešením GM komáři upraveni tak, aby se tyto nemoci jejich prostřednictvím jiţ nemohly šířit. Vypuštění GM komárů do volné přírody má neodhadnutelné následky na ţivotní prostředí. Lososi: V USA a Kanadě je v zajetí chován GM losos AquAdvantage. Přenosem růstových hormonů do genetické informace lososů obecných vznikl druh, který velmi dobrou konverzí krmiva dosahuje hmotnosti přibliţně dvojnásobně rychle neţ jeho nemodifikovaná forma. Maso takto pozměněných ţivočichů dle výzkumů nevykazuje ţádné rozdíly od masa nemodifikovaných lososů obecných. Aby se zabránilo případné ekologické katastrofě jejich uprchnutím do volné přírody, jsou chovány pouze sterilní samice v blízkosti vod, ve kterých by nemohly přeţít. (1) Skot: Genetickými manipulacemi v případě skotu se snaţilo přispět k ovlivnění uţitkových vlastností, čehoţ důkazem je skot produkující mléko s pozměněným sloţením a skot rezistentní k bakteriální infekci. Prasata: S vyuţitím moderních biotechnologií byl u prasat sníţen obsah tuku nebo ovlivněn obsah mastných kyselin v mase prasat. Zvýšení nutriční hodnoty vepřového masa zapříčiňuje gen fat-1 z hlístice, který způsobí konverzi omega-6 na omega-3 polynenasycené mastné kyseliny. Podobného účinku se snaţí genetickými manipulacemi docílit také u drůbeţího masa nebo vejce. Ovce: U GM ovcí bylo cílem zvýšení produkce vlny. (18,25) 24

3.3.3 GM mikroorganismy Potenciální vyuţití GM mikroorganismů, tedy virů, bakterií, kvasinek a linií savčích buněk, je široké. V praxi je jejich výskyt poměrně omezený z důvodu značných finančních výdajů spojených s jejich výzkumem a produkcí. Plné vyuţití limituje také legislativa. K úmyslné produkci látek nebo enzymů GM mikroorganismy dochází prostřednictvím registrovaných rodů bakterií a kvasinek, které se speciálně pro tyto účely kultivují. Jejich největší uplatnění je ve farmaceutickém, kosmetickém, potravinářském a krmivářském průmyslu a pro výrobu vakcín. Při produkci potravin slouţí GM mikroorganismy k výrobě přísad: enzymů: chymozin pro výrobu sýrů jiţ není bezpodmínečně získáván z telecích ţaludků, vitamínů, konzervačních látek. Jejich pozice je významná v medicíně, ve které se zaslouţily o velký pokrok. V současnosti je jiţ přibliţně 160 druhů léčiv vyráběno zásluhou moţností moderní biotechnologie. Mezi nejvýznamnější se řadí inzulín, jehoţ výroba z vepřových a hovězích slinivek je náročná a vzhledem k dnešní potřebě nedostačující. S vyuţitím genetických manipulací se dnes vyrábí cca 70% jeho celkové produkce. Mimo jiné slouţí mikroorganismy k testování očkovacích vakcín, a to konkrétně proti chřipce nebo rakovině děloţního čípku, nebo k testování léčiv k léčbě onkologických onemocnění. (4,29) 25

3.4 Využití GMO GMO skrývají velký potenciál, a tak jsou neustále uskutečňovány výzkumy, které by vedly k novým objevům, a to hlavně farmaceutickým a genetickým. K výţivě lidí a zvířat jsou vyuţívány rostliny, popřípadě produkty mikroorganismů. Konzumace GM ţivočichů není legislativně povolena. Celkově je tato skupina GMO spotřebiteli hůře akceptována a nejvíce ovlivněna etickými aspekty. Největší zastoupení na trhu mají dozajista GMP. Procento výsevu je v jednotlivých krajinách různé, ale do kontaktu se s nimi dostane běţný spotřebitel i v našich podmínkách. Praktické vyuţití GMO v ČR se realizuje především na základě dovozu ze zahraničí. (13,24) 3.4.1 GMO potraviny Jedno z moţných uplatnění GMO je ve výrobě potravin a krmiv. Jsou vyvíjeny stále nové modifikace, aby se docílilo vzniku GMO, které budou natolik lákavé, ţe spotřebitel nebude váhat s jejich koupí. (16) 3.3.4.1 GMP k výrobě potravin Mezi nejvíce slibné GMP na výrobu GMO potravin se řadí: Zlatá rýže: Nabízí se jako vhodné řešení pro rozvojové země, ve kterých jsou obyvatelé odkázáni na hlavní příjem energie z rýţe, která přirozeně neobsahuje všechny potřebné sloţky pro zdraví. Zlatá rýţe je forma GM rýţe obohacena o beta-karoten (provitamín vitamínu A) a ţelezo, a tak se důsledkem konzumace očekává sníţení mortality ţen a dětí v rozvojových zemích a sníţení výskytu poškození zraku z důvodu nedostatku vitamínu A. Smažené potraviny (lupínky, hranolky) se sníženým obsahem tuku z GM brambor: Brambory upravené geneticky tak, aby obsahovaly vyšší mnoţství škrobu, obsahují méně vody a v procesu smaţení tedy přijímají méně tuku. Mimo jiné je celý proces smaţení brambor zkrácen. 26

GM brambory, které při smažení nepodléhají černání: Tato odrůda brambor má sníţený obsah redukujících cukrů, které jsou důvodem černání brambor při smaţení, nepřidá-li se siřičitan. GM jablka a jahody jako prevence před zubním kazem: Inhibice růstu bakterií způsobujících zubní kaz je moţné bílkovinou. Ta by se součástí ovoce mohla stát genetickými manipulacemi. GM rajčata s prodlouženou dobou trvanlivosti: Za ztrátu pevnosti buněčné stěny je zodpovědný enzymatický rozklad pektinu ve slupce, který nastává v průběhu zrání. Dochází ke zhoršení texturních vlastností měknutím plodu a ty jiţ nejsou pro spotřebitele lákavé. Genetickými modifikacemi byla ovlivněna tvorba enzymu ACC způsobující tento rozklad a plody se mohou sklízet aţ ve stadiu plné zralosti. Obdobných vlastností je snaha docílit i u dalších plodin, u kterých měknutím dochází ke zhoršení trvanlivosti. (6,31) Zvýšená nutriční hodnota ovoce a zeleniny: Příkladem mohou být GM rajčata s trojnásobným mnoţstvím beta-karotenu nebo jejich GM forma obohacena o antioxidanty. Zvýšené mnoţství beta-karotenu, vitamínu C, E nebo jiných látek se můţe vyskytovat i v dalších plodinách, které by poté mohly představovat nástroje v boji proti vzniku rakoviny anebo srdečných onemocnění. Přirozeně bezkofeinová káva a čaj: Vyjmutím genu z rostlin zodpovědného za produkci kofeinu by vznikly plodiny, ze kterých by se vyráběla káva a čaj přirozeně neobsahující tuto sloţku. Sloţitý technologický proces extrakce kofeinu by tak nemusel uskutečňován. GM rostlinné oleje s pozměněným složením mastných kyselin: V procesu vývoje je GM sójový olej s pozměněným sloţením ve prospěch kyseliny olejové a obsahující méně nasycených mastných kyselin. Výhody výrobku jsou nutričního i technologického charakteru. GM rýže a ořechy bez známých alergenů (3,26) 27

3.4.1.2 Bezpečnost GMO potravin Kaţdá nová technologie přináší i určitá rizika a genetické inţenýrství není výjimkou. Není moţné s určitostí tvrdit, ţe GMO potraviny jsou zcela bezpečné pro zdraví konzumenta, ale ani u mnohých konvenčních potravin nejsou doposud známy důsledky jejich dlouhodobé konzumace. V zájmu ochrany spotřebitele jsou GMP nejpřísněji kontrolovanou surovinou na výrobu potravin. Před jejich schválením pro komerční účely jsou podrobeny mnohým výzkumům, při kterých se prověřují jejich vlastnosti a s nimi spojená potencionální rizika. Byl-li potvrzen jakýkoliv negativní dopad, GMP se nesmí stát součástí trhu. Dalším příkladem opatrnosti, se kterou se povolují GMP, je také GM sója. Ta byla před schválením vyseta na 184 místech v USA, která se lišila druhem půdy, podnebím a způsobem pěstování, aby byl výzkum komplexní. Poté, co byla rostlina povaţována v prostředí za stabilní a neměnící svoje vlastnosti, mohla se tato GMP stát součástí potravinového řetězce. (15,19) 3.4.1.3 Označování GMO potravin GMO potraviny jsou dnes běţně k dostání v obchodních řetězcích. Aby měl evropský spotřebitel výběr, zda si tuto potravinu zakoupí či nikoli, je z pohledu legislativy nutné od roku 2002 označení GMO potravin na obalu. Na rozdíl od EU v USA ani v Kanadě označování GMO potravin ani krmiv není nutné. Obsahuje-li potravina více neţ 0,9% sloţky, jejíţ genetická informace je cíleně pozměněna, podléhá tato potravina označení geneticky modifikovaná. Osoba uvádějící GMO potravinu do oběhu je povinna zajistit na obalu označení, které bývá nejčastěji ve znění:,,tento produkt obsahuje geneticky modifikovaný organismus/organismy. Tento text je na obalu výrobku v jakékoli fázi jeho zpracování. Dále obsahuje obal kód, který slouţí k rozpoznání konkrétního typu pouţité modifikace. Legislativa zahrnuje do označování také potravinu, která přímo GMO neobsahuje, ale v procesu výroby byl obsaţen produkt tohoto původu. Příkladem je olej z vylisovaných sójových GM bobů. Olej je mimo jiné nejčastější GMO potravina a sója nejčastější druh GMP v našich obchodních řetězcích. Specifické případy nastávají, kdy dojde ke kontaminaci potraviny nebo krmiva GMO. Často se tak stává u dovozu komodit z rozvojových zemí, kdy došlo v procesu výroby ke vzájemnému kontaktu plodin z rozdílných typů zemědělství. Od roku 2011 byla ustanovena nová pravidla, která mimo jiné harmonizovala analýzy, kterými se GMO 28

příměsi zjišťují. Jednotlivé výsledky analýz tak mohou být porovnávány. Odhalení neoprávněného pouţití GMO je prováděno kontrolními institucemi, a to Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí (SZPI) v případě potravin a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) v případě krmiv. Tyto analýzy provádí specializované akreditované laboratoře dle zákona č. 78/2004 Sb. SZPI v rozmezí let 2006-2010 zjistila celkem 3 pochybení, ÚKZUZ pouze 2. (22,30,32) 3.4.1.4 Reakce spotřebitelů Reakce spotřebitelů jsou v jednotlivých státech rozdílné. Finsko, ČR, Nizozemsko a Španělsko a další země mají otevřený postoj k moderním biotechnologiím vyuţívaným k produkci potravin. Naopak Rakousko, Dánsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Německo nebo Norsko zaujaly odmítavý postoj. (21) Spotřebitelské postoje v otázce biotechnologií jsou náplní evropského projektu s názvem Eurobarometr. Ten shromaţďuje a porovnává výsledky anket od roku 1991 a sleduje tak vývoj v evropských zemích. Dle Eurobarometru jsou postoje obyvatelů evropských zemí k moderním biotechnologiím převáţně pozitivní, ale za nejhůře akceptovatelné se jeví jejich uplatnění v potravinářství. Důleţitý je způsob podání problematiky veřejnosti, který často rozhodne, jak bude spotřebitel vnímat klady. Vesměs jsou příznivěji posuzovány genetické modifikace zlepšující kvalitu výrobku neţ ty, které jsou výhodné pro zemědělce. Pro spotřebitele hraje často hlavní roli cena a dostupnost potravin, mnozí mají také k problematice GMO potravin pasivní přístup a ani si nejsou zcela jisti, co tento pojem konkrétně zahrnuje. (8,24) Dle BEUC (The European Consumer s Organisation) poţadavky spotřebitelů zahrnují: Jasné a úplné označení GM produktů Oddělení geneticky modifikovaných surovin a potravin od nemodifikovaných Důsledné zhodnocení nezávadnosti GMO potravin pro člověka i ţivotní prostředí (8) 29

3.4.2 GM krmiva EU současným stylem hospodaření není schopná vyprodukovat dostatečné mnoţství plodin, které by slouţily na výrobu krmiv. Stala se tak závislá na dodávkách komodit na jejich výrobu z jiných krajin. Závislost EU na dovozu se nejvíce projevuje u sóji, důleţité sloţky krmiv. Exportuje se zejména z krajin největších producentů, z Brazílie a z Argentiny, které mimo sóju zásobují EU také GM kukuřicí. Evropské sdruţení výrobců krmiv (FEFAC) odhaduje, ţe v roce 2010 bylo 85% krmných směsí v EU geneticky upraveno. GM krmiva jsou sestavena z moţných 23 GMP, které jsou na jejich výrobu schváleny. Konkrétně se jedná o 17 modifikací kukuřice, 2 modifikace sóji a 1 modifikaci řepky, cukrové řepy, brambor a bavlníku. (16,25) 30

3.5 Ochrana konzumentů při zavádění GMO Ochrana spotřebitelů i ţivotního prostředí včetně jeho sloţek je v rámci genetických modifikací nevyhnutná. Výsledkem je tzv. biologická bezpečnost, v jejíţ kompetenci je přijetí odpovídajících bezpečnostních opatření. Regulace je realizována prostřednictvím legislativy, a to právními předpisy na mezinárodní úrovni i v rámci jednotlivých států. V globálním měřítku se problematika GMO řeší v těchto oblastech: Bezpečnost GMP pro lidi, zvířata, prostředí Alergeny GMP Vývoj metod, jeţ by slouţily k hodnocení rizik GMP Výzkum GMP a jejich toxických vlastností Posouzení bezpečnosti přenosu genů na lidi a zvířata Detekce GMO a DNA fragmentů v potravinách, u kterých nebylo dodrţeno důsledné označení o cílených genetických manipulacích na obale Všechny tyto oblasti výzkumu jsou nadále kriticky přehodnocovány a případně upraveny. Probíhají polní pokusy, aby se kontrolovala ustálenost nových vlastností, poté slouţí GMP k výţivě zvířat, aţ posléze k výţivě lidí. (30) 3.5.1 Dokumenty týkající se problematiky GMO Nejdůleţitější mezinárodní smlouvou je Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti přijat 29. ledna 2000 v Montrealu. Jsou v něm shrnuty předpisy, které vedou k ochraně a bezpečnosti při zacházení, vyuţívání a přenosu (zejména přes hranice státu) genetické informace. ČR se řadí mezi první státy, které na podmínky smlouvy přistoupily, a to v roce 2001. Dalším dokumentem platným od roku 1998 je Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záleţitostech ţivotního prostředí (Aahurská úmluva). Na rozdíl od Cartagenského protokolu jsou v ní pozorovatelné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Problematika GMO je řešena v dodatku k Aahurské úmluvě, přijatém v roce 2005 v Kazachstánu, přičemţ hlavní důraz je stále kladen na Cartagenský protokol představující hlavní mezinárodní smlouvu v problematice GMO. 31

Na ochranu biologické rozmanitosti před nepříznivými vlivy byl zorganizován Mezinárodní rok biologické rozmanitosti (2010 International Year of Biodiversity). Problematiku GMO soustředí do třech hlavních oblastí: vyuţívání GMO v ČR a vztah k ekologickému zemědělství metody kontroly a monitoringu (instituce, laboratoře) přenos informací ke spotřebiteli a angaţování veřejnosti v rozhodovacím procesu v otázkách GMO (součást také Aahurské úmluvy) (23,24,30) 3.5.2 Organizace zabývající se GMO surovinami Je nezbytné sledovat zdravotní nezávadnost GMO potravin. Vyţaduje to také sama veřejnost ovlivněná několika skandály v potravinovém průmyslu. Nezávadností se zabývá Kodex Alimentarius a Světová zdravotnická organizace (WHO). Z pohledu legislativy na nezávadnost GMO potravin v ČR dohlíţí Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství, pro které je od roku 2006 poradním orgánem Vědecký výbor pro GMO potraviny a krmiva. Kontrolu provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a Státní veterinární ústav. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, zkráceným názvem EFSA, je povinen pustit na evropský trh jen ty GMO potraviny a krmiva, které byly tímto úřadem důkladně prověřeny a následně schváleny. Je činný od roku 2002 s počtem členů 22. Genetickými modifikacemi se zabývá také Organizace spojených národů (OSN). (25,35) 3.5.3 Legislativa GMO Moţnost zasahovat do přirozeného koloběhu přírody prostřednictvím GMO si vyţaduje důslednou kontrolu a regulaci prostřednictvím legislativy. Od 1. května 2004 je ČR členským státem EU a řídí se jejími zákony také ve věci GMO. V rozmezí let 1996-1999 probíhaly v ČR přípravy zákona týkající se GMO. Od roku 2000 je nakládání s GMO v ČR právně ošetřeno zákonem č. 153/2000 Sb. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty byl novelizován v roce 2005 zákonem č. 346/2005 Sb. Vztahuje se pouze na reprodukceschopné GMO, a to jak na ně samotné, tak na jejich obsah v produktech. 32

Zákon zahrnuje: povinnosti osob přicházejících do styku s GMO, povinnosti správních úřadů, administrativní postupy při udělování povolení k nakládání s GMO, zabezpečení přenosu informací k veřejnosti. V důsledku nedodrţení zde obsaţených nařízení hrozí pokuta a následná nápravná opatření. Doplňující informace k této problematice jsou k naleznutí ve vyhlášce č. 209/2004 Sb., o bliţších podmínkách nakládání s GMO a genetickými produkty. Od 1. ledna 2013 je platný zákon č. 167/2008 Sb., o ekologické újmě, který pojednává o finančních postizích v případě ekologického ohroţení těmito organismy. Dále je v platnosti nařízení 2001/18/EC a 2009/41/EC pojednávající o pouţití GMO, jejich uvolňování do prostředí a jejich umístění na trh. Česká komise pro nakládání s GMO a jejími produkty je od roku 2001 konzultačním orgánem pro Ministerstvo ţivotního prostředí, které na základě postojů této komise tvoří znění legislativy. Postoje jsou tvořeny kooperací mnohých externích odborníků, jelikoţ záběr GMO je široký. (23,30,31) ČR přijala se vstupem do EU nařízení Evropského parlamentu a Rady: Nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech rozhoduje o povoleních k produkci GMO potravin pro trţní produkci. GMO ve vztahu k potravinářství definuje jako: takový GMO, který může být použitý jako potravina nebo jako výchozí materiál pro výrobu potravin. GMO potravinou se rozumí potravina, která obsahuje GMO, sestává z nich nebo je z nich kompletně vyrobena. (25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování jednotlivých GMO a z nich vyrobených potravin a krmiv. Směrnice 2001/18/ES stanovuje povinnosti dovozců, zpracovatelů a prodejců GMO, které byly schváleny pro uvádění na trh. Dále sleduje původ GMO potravin a krmiv. Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1946/2003 o pohybech GMO přes hranice. Toto nařízení ošetřuje Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. 33

Ministerstvo ţivotního prostředí klade mimo jiné důraz na informovanost široké veřejnosti ve věci GMO. Podrobné aktuální informace týkající se současné situace GMO na území ČR jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva ţivotního prostředí. Přístup k informacím je moţný také prostřednictvím publikací, sborníků ze seminářů a kaţdoročních veřejných schůzí, které pořádá České komise pro nakládání s GMO. (21) Přehled jednotlivých ţádostí o uvádění GMO do oběhu podaných v zemích EU je dostupný na webových stránkách: http://gmoinfo.jrc.it/. Zde uveřejněné názory veřejnosti jsou odevzdány kompetentním úřadům všech členských států EU a musí být vzaty v úvahu při konečném rozhodování. (18) Téma GMO potravin je povaţována za kontroverzní a mnoho odpůrců genetických modifikací je také mezi širokou veřejností. Evropská komise musela poprvé čelit tzv. evropské občanské iniciativě právě ve věci GMO. Petice podepsaná více neţ milionem občanů EU vznikla v březnu roku 2010. U komise se doţadovalo zákazu povolování GMO potravin minimálně do doby, neţ budou blíţe známy jejich dopady. (36) Zákon rozlišuje tři způsoby nakládání s GMO: Uzavřené nakládání s GMO: Zahrnuje moţnosti vyuţití GMO v uzavřených prostorech, mezi které se řadí vysoké školy, nemocnice, kontrolní a výzkumné laboratoře. Při tomto druhu nakládání s GMO získá subjekt oprávnění jen na základě oznámení Ministerstvu ţivotního prostředí. GM laboratorní zvířata mají uplatnění ve výzkumu genetických poruch a jsou zapojována do zkoušení nových léčiv. GM rostliny slouţí k prozkoumání fyziologických pochodů a k výběru poţadovaných uţitkových vlastností. GM mikroorganismy slouţí k výrobě enzymů, diagnostik či očkovacích látek. Do roku 2012 bylo v ČR z celkového počtu kontrol 580 zaznamenáno 32 porušení pravidel při uzavřeném nakládání s GMO. Polní pokusy s GMO: Polní pokusy jsou prováděny z důvodu testování GMP v reálných přírodních podmínkách před tím, neţ jsou schváleny pro trh. Jedná se o zavedení GMO do ţivotního prostředí, tedy vysetí GMP na určitém, přesně definovaném a ohraničeném 34

území. Je dána povinnost tyto rostliny i jejich semena zlikvidovat a zabránit jejich začlenění do oběhu. Není moţné jejich vyuţití pro potravinářské, krmivářské ani pro technické účely (výjimku tvoří výroba bioplynu za podmínek uzavřeného nakládání). Tato část orné půdy je nadále po určité časové období (dle druhu plodiny) kontrolována a nepěstují se na ní plodiny slouţící k lidské výţivě. Ţádost k povolení polních pokusů se podává na Ministerstvo ţivotního prostředí, informována je i Evropská komise a ostatní státy EU. Povolení jsou přijata pro konkrétní instituci, lokalitu (je nutné označení pozemku) a organismus. V současnosti jsou povoleny na území ČR tyto polní pokusy: s kukuřicí, bramborami, lnem, hrachem, tabákem, slivoní, ječmenem a cukrovou řepou. Uvádění GMO pro tržní produkci: Zahrnuje GMO potraviny v běţných obchodních sítích určené na přímou spotřebu. Zahrnut je celý proces výroby včetně dovozu, skladování, pěstování, zpracování atd. Získat povolení k trţní produkci GMO je v EU velice zdlouhavé a komplikované. Do procesu schvalování se zapojuje několik kompetentních organizací včetně celé EU. Angaţovat se můţe mimo jiné i samotná veřejnost. Informace z těchto procesů jsou veřejně k dispozici na internetových stránkách Ministerstva ţivotního prostředí. Přijaté povolení je platné pro všechny členské státy, a tedy kaţdý subjekt po dodrţení podmínek dostane povolení produkovat GMO. Po analýze kontrolních vzorků můţe být osivo zaseto. Administrativní poplatek, který je ţadatel o povolení nucen uhradit, je 20 000 Kč (v případě staţeného návrhu nebo odmítnutí se poplatek neplatí). Kaţdá osoba, která přijde do kontaktu s GMO, musí být shledána jako způsobilá k této činnosti a je monitorována. Povolení nakládat s GMO dostane subjekt po důsledném prověření, a to jen na jeden konkrétní organismus. Evidenci pěstování a dalšího vyuţití GMP si musí zemědělec ponechat minimálně po dobu 5 let, neboť mohou být kdykoliv vyţádané ke kontrole. (23,24,30,31) 3.5.4 Monitoring GMO v ČR Monitoring v ČR je prováděn prostřednictvím Ministerstva ţivotního prostředí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí (prostřednictvím Celní správy). Za nezbytné se povaţuje zabránění kontaktu 35

konzumentů s GMO potravinami, které nemají povolení být vyuţity pro komerční účely. Referenční laboratoř pro geneticky modifikované potraviny (NRL) slouţí k detekci a stanovení GMO potravin a surovin na českém trhu. Je členem evropské laboratorní sítě pro GMO ENGL (European Network of GMO Laboratories), která schvaluje metody analýz, které platí v celé EU. Její činnost není časově omezena, jelikoţ se zkoumají stále nové GMO. (17,32) Způsob monitoringu je závislý na způsobu vyuţití GMO. V ČR je kaţdoročně prováděn monitoring potravin, krmiv a osiv. Tyto kontroly jsou jak plánované, tak náhodné, tedy na základě oznámení v rámci systému rychlého varování, tzv. RAFFS systému (Rapid Alert Systém for Food and Feed). Kontrola se soustředí na: označení produktů obsahujících v EU povolená GMO, kontaminaci produktů v mnoţství nad 0,9%, které nejsou označeny, ţe obsahují v EU povolená GMO. Stejné procento je povoleno u produktů z ekologického typu zemědělství. přítomnost GMO, které nemají povolení být součástí trhu EU: provádí se pouze kvalitativní analýza, jelikoţ jim je udělená nulová tolerance v produktech. (25,32) 3.5.5 Pravidla koexistence Pravidla koexistence platí pro kaţdého občana EU, který hodlá pěstovat nebo jiţ pěstuje GMP. Tato pravidla usměrňují vzájemné vztahy mezi jednotlivými typy zemědělství, tedy mezi konvenčním, ekologickým a zemědělstvím vyuţívajícím GMO, aby se zamezilo případným konfliktům. Monitoring trţní produkce GMO se nejdůrazněji týká pravidel koexistence. Porušením těchto pravidel můţe finanční postih činit aţ 250 000 Kč. Pravidla koexistence ukládají pěstiteli GMO povinnost informovat o záměru vysetí GMP, a posléze také o skutečném vysetí. Tyto údaje jsou nezbytné pro úřady státní správy a pro osoby, kterým pozemek sousedí s plochou, na které se budou pěstovat GMP. Snahou je oddělení jakýchkoliv GMO od ostatní produkce, a to ne jen samotné plodiny, ale také osiva. Pravidla koexistence vymezují minimální odstupné vzdálenosti mezi plodinami, ze kterých jedna je geneticky pozměněna. Vzdálenost je větší, je-li druhou plodinou plodina z ekologického typu zemědělství. Pro GM kukuřici je dána vzdálenost 70 metrů 36

od kukuřice geneticky nepozměněné, v případě ekologického zemědělství je tato odstupná vzdálenost 200 metrů. U kukuřice je nutný tzv. obsev kolem GM kukuřice roste kukuřice geneticky nepozměněna, která je sklízena spolu s geneticky modifikovanou. Od GM brambor je odstupná vzdálenost 10 metrů, v případě ekologické produkce minimálně 20 metrů. Označení GMO a identifikační kód nese samotná plodina a území, na kterém roste. (23,24,25) Genové inženýrství a ekologické zemědělství Zásady ekologické produkce (NR ES 834/2007, Hlava II, Čl. 4) vylučují používání GMO a produktů získaných z GMO či získaných za použití GMO s výjimkou veterinárních léčivých přípravků. Tyto produkty nelze používat jako potraviny, krmivo, činidla, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, osivo, vegetativní rozmnožovací materiál, mikroorganismy a zvířata v ekologické produkci (NR ES 834/2007, Hlava III, Kapitola I, Čl. 9). Osivem, pylem, samotnými plodinami, popřípadě transportem, skladováním a zpracováním lze nastat kontaminace surovin z ekologického zemědělství plodinami geneticky modifikovanými. Ekologické zemědělství tedy není schopno zaručit absolutní absenci GMO na 0,0%. Kontaminace bioproduktů GMO můţe vést k finančnímu postihu nebo dokonce k odebrání licence. Na čisticí prostředky, paliva a veterinární medicínu se omezení GMO v ekologickém reţimu nevztahuje. (14,32) 37

4 MATERIÁL A METODIKA Experimentální částí je dotazník, jehoţ otázky se vztahují k dnes velmi aktuální problematice GMO potravin. Cílovou skupinu respondentů představovali studenti bakalářského oboru Technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně. Jejich celkový počet byl 102 a sestával ze studentů od 1. po 3. ročník. Záměrem dotazníku bylo dozvědět se, zda studenti potravinářského oboru projevují zájem o GMO v produkci potravin či nikoliv a zda je sledován vývin v názorech na tuto problematiku. Pro potřebu bakalářské práce respondenti odpovídali na celkem 11 otázek. Mnohé z nich byly otevřené, čím byla dána moţnost ke sdělení vlastního názoru. Odpovědi na jednotlivé otázky byly vyhodnoceny pomocí grafů v závěru práce slovně okomentovány. V grafu byly výsledky zohledňovány dle jednotlivých ročníků a porovnávány byly rozdíly mezi nimi. Dotazník byl anonymní a nezahrnoval ekonomické, ekologické a jiné aspekty. Dotazník byl vytištěn a v papírové podobě předloţen studentům z jednotlivých ročníků. K nalezení je v příloze této bakalářské práce. 38

5 VÝSLEDKY GRAF otázka 1 GRAF otázka 2 39

GRAF otázka 3 GRAF otázka 4 40

GRAF otázka 11 GRAF porovnání postojů obyvatel obcí do 3000 a nad 3000 obyvatel 44