PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010
Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory: půda a práce (dané přírodou) Druhotné výrobní faktory: fyzický kapitál a lidský kapitál nejprve je třeba je vyprodukovat (získat), teprve poté mohou sloužit k produkci dalších statků fyzický kapitál - budovy, stroje, technologie lidský kapitál - schopnosti, znalosti, dovednosti Trh s výrobními faktory Majitelé výrobních faktorů je nabízejí, aby za ně získali peníze, které použijí k nákupu statků. Firmy tyto výrobní faktory poptávají. Spolupůsobením poptávky po VF a nabídky VF dochází k jejich ocenění.
Specifičnost výrobních faktorů 1. Výrobní faktory jsou vzácné v dané situaci existuje vždy určitá celková zásoba každého VF. 2. Zásoba výrobního faktoru se mění pomalu (zemědělská půda je omezená, práce se odvíjí od populace, kapitálové statky je nejprve nutno vyrobit). nabídka většiny VF je v krátkém období neelastická 3. Každý výrobní faktor vytváří příležitost pro použití jiného výrobního faktoru. Firmy kombinují výrobní faktory, aby mohly produkovat.
Rozdělování příjmů mezi majitele výrobních faktorů Clarkův diagram - předpoklady: Dva výrobní faktory: půda a práce Množství půdy i práce je omezené (daný počet dělníků) Jednotky práce jsou homogenní (každý dělník pracuje stejně) Výroba jednoho produktu pomocí práce a půdy, cena produktu P=1 Dělníky zaměstnáváme postupně: Zákon klesajících výnosů mezní výnos prvního dělníka (MQ 1) > mezní výnos druhého dělníka (MQ 2)
Rozdělování příjmů mezi majitele výrobních faktorů: Clarkův diagram Výrobní faktory: I. půda, II. práce (max 14 dělníků) Všichni dělníci budou zaměstnáni maximálně za mzdu P 0 = 2 (=MQ 14 ). Dělníci jsou homogenní (mohou být použity v jakémkoliv pořadí), všichni musí dostat stejnou mzdu. Plocha pod křivkou mezního výnosu: příjem ze zaměstnání 14 dělníků a půdy dělníci dostávají mzdy=důchod II příjem z půdy je tedy zbývající plocha=důchod I
Poptávka po výrobních faktorech VF poptává ten, kdo jej nevlastní (např. firmy nevlastní výrobní faktor práce). Firmy poptávají VF jen tehdy, pokud je pro ně VF užitečný s jeho pomocí produkují statky, které poptávají zákazníci. Firma bude poptávat VF jen tehdy, pokud je to pro ni výhodné: dodatečná jednotka VF ji vyrobí nějaký (dodatečný) produkt, příjem z tohoto dodatečného produktu nesmí být nižší než náklady spojené se zaměstnáním/použitím dodatečné jednotky VF. Příjem z mezního produktu výrobního faktoru (MRP VF = P MQ ) z dodatečné jednotky VF je vyšší nebo maximálně roven mezním nákladům spojeným se zaměstnáním/použitím dané jednotky VF (MC VF ). Firma poptává takové množství výrobního faktoru, pro které platí: MRP VF = MC VF
Poptávka po výrobních faktorech Firma rozšiřuje svou produkci tehdy, pokud příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru je vyšší než mezní náklady spojené s použitím této dodatečné jednotky. Pokud všechny jednotky VF stojí stejně a s použitím dodatečné jednotky nejsou spojeny další náklady: MC VF = P VF Pokud jsou s použitím dodatečné jednotky spojeny i další náklady (OMC VF, např. náklady na materiál): MC VF = P VF + OMC VF Příklad: Další zaměstnaný kuchař v restauraci musí mít suroviny, z kterých bude vařit. Mezní náklady na zaměstnání kuchaře jsou nejen jeho mzda (cena výrobního faktoru P VF ), ale i náklady na další suroviny (OMC VF ).
Poptávka po výrobním faktoru: příklad 1 Dokonale konkurenční trh. Majitel půdy (fixní VF) se rozhoduje, kolik zěmědělských dělníků zaměstná. Počet Celkový Mezní Cena za Celkový Příjem Mzda zemědělských produkt produkt tunu příjem z mezního dělníků (tun obiĺı) práce produktu práce L Q MQ L P TR MRP L w = MC L 1 50 50 5 000 250 000 250 000 80 000 2 80 30 5 000 400 000 150 000 80 000 3 100 20 5 000 500 000 100 000 80 000 4 110 10 5 000 550 000 50 000 80 000 5 115 5 5 000 575 000 25 000 80 000 Majitel bude zaměstnávat 3 dělníky, protože pro třetího dělníka ještě platí MRP L > MC L, zatímco pro čtvrtého dělníka MRP L < MC L.
Poptávka po výrobním faktoru: příklad 2 Nedokonale konkurenční trh. Počet Celkový Mezní Cena za Celkový Příjem Příjem Mzda zaměstnanců produkt produkt jednotku příjem z mezního z průměrného práce produktu práce produktu práce L Q MQ L P TR MRP L ARP L = TR/L w = MC L 20 100 500 50 000 2 500 12 000 21 150 50 480 72 000 22 000 3 429 12 000 22 180 30 470 84 600 12 600 3 678 12 000 23 200 20 450 90 000 5 400 3 750 12 000 24 210 10 430 90 300 300 3 612 12 000 Firma bude zaměstnávat 22 pracovníků, protože pro 22. pracovníka ještě platí MRP L > MC L, zatímco pro 23. pracovníka MRP L < MC L.
Poptávka po výrobních faktorech v nedokonalé konkurenci I v nedokonalé konkurenci tedy platí, že firma použije maximálně tolik jednotek výrobního faktoru, pro něž platí: MRP VF = MC VF V nedokonalé konkurenci však neplatí: MRP VF = MQ P MRP VF je v nedokonalé konkurenci klesající ze 2 důvodů: 1. klesá mezní produkt z dodatečné jednotky VF (stejně jako pro dokonalou konkurenci), 2. chtějí-li firmy vyprodukovat více a tedy chtějí-li použít více výrobních faktorů, musí snížit cenu produkovaného statku (v dokonalé konkurenci zůstává cena stejná).
Poptávka po výrobních faktorech Vzhledem ke klesajícím mezním výnosům (produktu), dodatečná jednotka VF bude poptávána pouze tehdy, pokud klesne její cena. Čím vyšší cena VF, tím méně jednotek daného faktoru přinese firmě takový příjem z mezního produktu VF, který je vyšší než cena daného faktoru. Individuální poptávková křivka po VF je klesající a totožná s křivkou příjmu z mezního produktu VF.
Tržní poptávková křivka po výrobních faktorech Tržní poptávková křivka po VF je součtem individuálních poptávkových křivek. Cena VF Poptávané množství firmy Alfa Poptávané množství firmy Beta Poptávané množství firmy Gama 60 1 3 5 9 40 2 6 8 16 20 3 7 12 22 Poptávané množství celkem
Pohyb po křivce vs. posun poptávkové křivky po výrobních faktorech Pohyb po křivce: mění se pouze cena výrobního faktoru Posun křivky: mění se poptávané množství či cena statku, který daný výrobní faktor produkuje, nebo se mění produktivita VF D VF 0 D VF 1 poptávaného množství či cena statku, který VF produkuje D VF 0 D VF 2 poptávaného množství či cena statku, který VF produkuje D VF 0 D VF 1 produktivity VF Příklad: poptávky po daném statku spotřebitelé jsou ochotni kupovat dané množství za vyšší cenu firmy budou chtít vyrábět více budou zaměstnávat více jednotek VF při jejich dané ceně, protože vzroste počet jednotek VF, pro něž bude platit, že MRP VF MC VF.
Výrobní faktory nabízí ten, kdo jej vlastní. Co ovlivňuje nabídku výrobních faktorů? 1. Reprodukční náklady náklady na obnovu výrobního faktoru použití jednotky po delší dobu - nutné náklady na její údržbu práce: náklady na jídlo, bydlení kapitálový statek: náklady nákup nového statku (omezená životnost)
: reprodukční náklady D VF = poptávka po práci Cena práce by byla nižší než reprodukční náklady P RC = 4, pokud by byli všichni zaměstnáni. Pokud mezní výnos dané jednotky práce klesne pod P RC, nevyplatí se jejímu vlastníkovi danou jednotku využívat nezaměstnané osoby.
Co ovlivňuje nabídku výrobních faktorů? 2. Náklady příležitosti jednotlivé výrobní faktory se mohou spojit s jiným výrobním faktorem a produkovat něco jiného Definujeme: Transferový výdělek: výše příjmu z výrobního faktoru, který by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním užitím. Ekonomická renta: rozdíl mezi příjmem z výrobního faktoru a transferovým výdělkem Příklad: Karel pracuje jako účetní za 25 000 Kč měsíčně. Jako učitel by si vydělal 18 000 Kč měsíčně. Transferový výdělek činí 18 000 Kč a ekonomická renta je 7 000 Kč.
: náklady příležitosti Pokud mezní výnos dané jednotky práce (=mzda) klesne pod P OPC, nevyplatí se jejímu vlastníkovi danou jednotku nabízet na daném trhu. Budou zaměstnány jen ty jednotky, pro něž jsou náklady obětované příležitosti nižší či rovny meznímu výnosu. Jejich mzda bude vyšší či rovna jejich nákladům obětované příležitosti.
Individuální nabídková křivka Individuální nabídková křivka výrobního faktoru bude obecně rostoucí. P existuje méně jiných příležitostí, jak danou jednotku použít P majitel výrobního faktoru může nabídnout i ty jednotky, jejichž použití je spojeno s vysokými reprodukčními náklady Počátek křivky: Majitel výrobního faktoru bude ochoten nabízet výrobní faktor pouze za cenu minimálně rovnou maximu reprodukčních nákladů a nákladů obětované příležitosti.
Individuální nabídková křivka P z P 0 P 1 Q 0 = 6ha Q 1 = 8ha Dodatečné 2 hektary nabídne majitel jen za vyšší cenu: vyšší cena pokryje jeho náklady obětované příležitosti, nebo vyšší cena pokryje náklady spojené s využitím dalších 2 hektarů (obdělání, hnojení).
Tržní nabídková křivka Tržní nabídková křivka výrobních faktorů je součtem individuálních nabídkových křivek výrobních faktorů. Příklad: Karel, Jiří a Josef mohou pracovat jako prodavači (mzda prodavače P p) Karel může pracovat jako dělník za 12 000 Kč, Jiří jako učitel za 18 000 Kč, Josef jako účetní za 25 000 Kč měsíčně. P p < 12 000 Kč nikdo nebude chtít pracovat jako prodavač, Q = 0 12 000 Kč P p < 18 000 Kč pouze Karel bude chtít pracovat jako prodavač, Q = 1 18 000 Kč P p < 25 000 Kč Karel a Jiří budou chtít pracovat jako prodavači, Q = 2 25 000 Kč P p Karel, Jiří i Josef budou chtít pracovat jako prodavači, Q = 3
Pohyb po křivce vs. posun nabídkové křivky výrobních faktorů Pohyb po křivce: mění se pouze cena výrobního faktoru Posun křivky: mění se počet subjektů nabízející daný výrobní faktor nebo náklady příležitosti S VF 0 S VF 1 množství výrobních faktorů, jež jsou na trhu k dispozici, či náklady příležitosti S VF 0 S VF 2 množství výrobních faktorů, jež jsou na trhu k dispozici, či náklady příležitosti
Základní dílčí trhy: trh práce, trh kapitálových statků a trh půdy Každý VF má svůj dílčí trh - jeřáb, soustruh, horník, učitel, který musí být místně i časově specifikován. nastává v bodě, kde se poptávka po výrobních faktorech protíná s nabídkou výrobních faktorů.
Cena P 1: Přebytek na trhu výrobních faktorů (Q 1S Q 1D ) pokles ceny, aby byl nabízený VF použit někteří majitelé VF odchází z trhu (cena nepokryje OPC či reprodukční náklady) Cena P 2: Nedostatek na trhu výrobních faktorů (Q 2D Q 2S ) růst ceny, protože poptávající jsou ochotni zaplatit více růst nabízeného množství (vyšší cena kryje OPC či reprodukční náklady) Rovnováha se ustáĺı v bodě P 0, Q 0
Na základě dnešní přednášky byste měli být schopni zodpovědět následující zkouškovou otázku: 9. Trhy výrobních faktorů a teorie rozdělování. Clarkův graf. Poptávka a nabídka na trhu výrobních faktorů - individuální a tržní poptávková a nabídková křivka. Posuny těchto křivek. Nerovnováha na trhu výrobních faktorů. Příští přednáška: trh práce a trh kapitálu