TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Všeobecně : Tento projekt řeší ústřední vytápění rodinného domu. Stávající otopná soustava včetně stacionárního kotle DAKON se demontuje. Zdrojem tepla a teplé vody pro novou otopnou soustavu bude plynový závěsný kotel typu VAILLANT VU 242/3-5 turbotec plus s uzavřenou spalovací komorou, tj. v provedení C. Otopná soustava je navržena jako dvoutrubková s nuceným oběhem teplonosného média o rozdílu teplot 80/60 oc. Rozvod potrubí bude proveden pájením na měkko z měděných trubek SUPERSAN a povede se pod stropem 1.P.P., částečně v podlaze, ve zdi a nad podlahou. Do soustavy jsou navržena desková tělesa RADIK KLASIK, RADIK VK KOMPAKT, trubkové těleso KORALUX LINEAR a podlahový konvektor MINIB. Na závěr montážních prací se provedou topné a tlakové zkoušky. 2. Přehled výchozích podkladů : - stavební výkresy a požadavky investora - návod k instalaci kotle VAILLANT s podmínkami napojení - normy a zákonné předpisy pro návrh a následnou realizaci stavby 3. Zdroj tepla : Na pokrytí potřebného množství tepla je navržen plynový závěsný kotel v provedení C ( uzavřená spalovací komora ) typu VAILLANT VU 242/3-5 turbotec plus o jmenovitém výkonu plynule regulovatelným v rozsahu výkonu 8,9 až 24 kw. Je umístěn v samostatné místnosti v 1.P.P. Místnost, v níž je plynový kotel umístěn, musí mít dle ČSN 33 2000-3 prostředí obyčejné základní chráněné před mrazem s okolní teplotou vzduchu v rozsahu + 5 do + 35 o C s relativní vlhkostí do 80 %. Velikost prostoru v němž je kotel instalován a způsob jeho větrání musí být v souladu s normami ČSN EN 1775 ČSN 38 6441 ) a TPG 704 01. K obrysu kotle se nesmí přibližovat předměty ve smyslu ČSN 06 1008 ( klasifikované dle ČSN 73 0823 ) na menší vzdálenost jak : - 100 mm z materiálu nesnadno hořlavého těžce hořlavého nebo středně hořlavého. - 200 mm z lehce hořlavých hmot ( např.dřevovláknité desky, celulózové hmoty, polyuretan, polystyrén, polyetylén, PVC apod.) Kotel je vybaven základními regulačními a zabezpečovacími prvky. Jako další rozšíření možnosti regulace je využito ekvitermního regulátoru calormatic 450f, který řídí režim kotle a ohřev teplé vody.
Připojení kotlů na plyn musí být provedeno vždy oprávněnou firmou podle vyhlášky ČÚBP a ČBU 21/1979 sb.( ve znění vyhlášky 554/1990 sb.)a to pracovníky s kvalifikací podle vyhlášky FMPE 175/1975 sb. ( ve znění vyhlášky FMPE 18/1986 sb. ) a podle schválené dokumentace pro plynoinstalaci. Kotle jsou určeny k provozu na zemní plyn o výhřevnosti od 9 do 10,5 kwh/m 3 a jmenovitém tlaku v rozvodné síti 18 mbar. Připojení kotlů na elektrickou síť je zajištěno třížilovým pohyblivým přívodem s vidlicí. Připojí se do síťové zásuvky instalované poblíž kotle tak, aby síťová vidlice byla přístupná po instalaci kotle ve smyslu požadavku ČSN EN 60 335-1. Zásuvka musí vyhovovat ochraně nulováním, nebo zemněním a její připojení musí být dle ČSN 33 2180 tak, aby ochranný kolík byl nahoře a střední nebo nulovací vodič byl připojen na pravou dutinku při pohledu zpředu. Síťové napětí musí být 230 V + 10 %. Instalaci zásuvky a servis elektrické části kotle musí provést osoba s odbornou elektrotechnickou kvalifikací dle vyhlášky č.50/1978. Technické údaje kotle VAILLANT VU 242-5 turbotec plus ----------------------------------------------------------------------------- jmenovitý výkon 24 kw rozsah nastavení tepelného výkonu 8,9-24 kw Tepelný příkon při jmen.tep. výkonu 26,7 kw spotřeba plynu při jmen.výkonu 2,8 m 3 /h připojovací tlak plynu 1,8 kpa hmotnostní průtok spalin při jmen.výkonu 64 kg/h hmotnostní průtok spalin při minim.výkonu 58 kg/h teplota spalin při tepl.spádu 80/60 o C 130 oc rozsah teploty topné vody 35-82 oc maximální přetlak v topném systému 25 kpa maximální přetlak na pojist.ventilu 0,3 bar průtok topné vody při delta T 20 o C 1032 l/h objem topné vody v kotli 0,7 l objem expanzní nádoby 10 l připojovací rozměry - plyn G 3/4" - vstup/výstup topné vody G 3/4" - vstup/výstup pro zásobník G 1/2" elektrické napětí 230 V / 50 Hz elektrický příkon 150 W vestavěné jištění 2 A stupeň krytí IP 44 hmotnost 43 kg rozměry ( výška x šířka x hl.) 800 x 440 x 338 mm
4. Klimatické a provozní podmínky místa stavby : nejnižší venkovní teplotu 15 průměrná denní teplota venkovní teplota v topném období 4,0 o C počet topných dnů v topném období 232 počet provozních hodin za den 16 h počet pracovních dnů v týdnu 7 intenzivní vítr ne poloha budovy v krajině nechráněná průměrná vnitřní výpočtová teplota plný provoz 20 o C tlumený provoz 17 o C typ provozu plně automatický provozní režim nepřerušovaný 5. Přehled tepelného výkonu : Tepelný výkon budovy byl vypočten dle ČSN EN 12 831 pro nejnižší venkovní teplotu 15 o C a nechráněnou polohu budovy. tepelný výkon budovy... 17 780 W 6. Stanovení potřebného tepelného výkonu zdroje tepla : Na pokrytí potřebného množství tepla je navržen plynový závěsný kotel typu VAILLANT VU 242/3-5 o jmenovitém výkonu seřiditelným od 8,9 do 24 kw. 7. Roční potřeba energie a paliva na vytápění : tepelná ztráta Q = 14 340 W výpočtová venkovní teplota t e = -15 o C průměrná vnitřní teplota t i s = 19 o C počet topných dnů d = 232 střední teplota venkovního vzduchu t es = 4,6 o C vliv nesoučasnosti výpočtových hodnot f 1 = 0,85 vliv režimu vytápění f 2 = 0,95 vliv zvýšení vnitřní teploty f 3 = 1,07 vliv regulace f 4 = 1,00 palivo zemní plyn výhřevnost H = 35,8 MJ/m 3 účinnost systému eta = 85 % roční spotřeba zemního plynu 4 280 m 3 roční potřeba energie B v = 42 571 kwh 153,2 GJ o C
8. Pojistné zařízení : Otopná soustava je jištěna expanzní nádobou o objemu 10 l, integrovanou v kotli. Proti překročení maximálně přípustného tlaku je v kotli zabudován pojistný ventil. Hodnotu tlaku v otopné soustavě lze odečíst na kontrolním kontrolním termomanometru na ovládacím panelu kotle. Pojistný ventil je nastaven na otevírací tlak 3 bar. 9. Rozvod potrubí : Rozvod potrubí otopné soustavy bude proveden pájením na měkko z měděných trubek SUPERSAN. Potrubí je vedeno pod stropem 1.P.P., částečně v tepelném kanálu, ve zdi i nad podlahou v minimálním spádu 0,3 %. Potrubí vedené pod stropem 1.P.P., v místnosti pro kotel, v tepelném kanálu a ve zdi bude izolováno. 10. Otopná soustava : Otopná soustava je navržena jako dvoutrubkové s nuceným oběhem teplonosného média o rozdílu teplot 80/60 o C. Nucený oběh zajišťuje teplovodní oběhové čerpadlo integrované v kotli. Parametry soustavy ------------------------ teplotní rozdíl... 80/60 o C topné medium... voda dosazený výkon otopných těles... 20 500 W průtok topné vody... 881 kg/h minimální provozní tlak... 80 kpa maximální provozní tlak... 300 kpa 11. Ohřev TUV : Ohřev teplé vody bude zabezpečovat stávající závěsný kombinovaný zásobníkový ohřívač DZ DRAŽICE o objemu 120 l, v současné době natápěný stávajícím plynovým kotlem, případně elektrickou topnou spirálu. Zásobník bude využíván i nadále po instalaci nového kotle. Do zásobníku bude zavedeno zásobníkové čidlo zapojené do regulace kotle. Při podkročení nastavené teploty TV je výkon kotle přesměrován pomocí vestavěného trojcestného ventilu v kotli do zásobníku, pro oběh je využito integrovaného čerpadla. Po opětném dobití zásobníku se přestaví ventil a plynový kotel se vypne, nebo vytápí dále do otopné soustavy. Ohřev teplé vody je vždy upřednostněn před vytápěním. Přívod studené vody k zásobníkům se napojí na rozvod studené vody se všemi potřebnými armaturami dle požadavků ČSN.
12. Regulace : Regulace soustavy je kvalitativní. Na všech tělesech jsou osazeny termostatické ventily. Termostatické ventily jsou samočinné proporcionální regulační armatury určené k regulaci vnitřní teploty v místnosti. Děje se tak změnou průtoku topného média do tělesa pomocí termostatické hlavice, ovládající posun ventilové kuželky na základě teplotní roztažnosti. Termostatický ventil zamezuje přetápění místnosti a je účinným prvkem zajišťujícím úsporu tepla. Otopná soustava bude vybavena ekvitermním bezdrátovým regulátorem calormatic 450f, který řídí teplotu topné vody v závislosti na venkovní teplotě a časovém programu. 13. Otopná tělesa : Do otopné soustavy se instalují desková tělesa RADIK KLASIK s bočním připojením a to v 1.P.P. V 1.N.P. a 2.N.P. se připojí tělesa RADIK VK KOMPAKT se spodním připojením.v koupelně bude na rozvod potrubí napojen topný žebřík KORALUX LINEAR MAX a v obývacím pokoji pod balkonovými dveřmi se osadí podlahový konvektor s ventilátorem MINIB COIL T 60. Tělesa RADIK KLASIK a topný žebřík se opatří na přívodu termostatickým ventilem HEIMEIER a na vratu šroubením REGUTEC. Všechna tělesa RADIK VK jsou opatřena integrovanými ventilovými tělesy s termostatickými hlavicemi a napojena jsou na rozvod pomocí rohových šroubení VEKOLUX. Podlahový konvektor MINIB se na přívodu opatří termostatickým ventilem HEIMEIER V-EXACT bez hlavice a na vratu uzavírkou dodávanou spolu s konvektorem. Stoupnutí v soustavě tlaku při postupném zavíráni termoventilů zabraňuje přepouštěcí ventil AVDO DN 15, nastavený na tlak 15 000 Pa. 14. Zkoušky zařízení : Budou provedeny dle ČSN 06 0310 oddíl 8. 8.1 Účel zkoušek 8.1.1 Každé smontované zařízení musí být před uvedením do provozu vyzkoušeno. 8.1.2 Před vyzkoušením a uvedením do provozu musí být každé zařízení propláchnuto. Propláchnutí se provádí při demontovaných škrtících clonkách, vodoměrech, měřičích spotřebovaného tepla a dalších zařízení, u kterých by shromážděné nečistoty mohly vést k jejich poškození. Seřizovací armatury na větvích a stoupačkách a armatury na otopných tělesech se doporučuje nastavit při proplachování na minimální hydraulický odpor. Propláchnutí se provádí při 24 hodinovém provozu oběhových čerpadel. Na všech k tomu určených místech ( vypouštění, filtry, odkalovací nádoby apod. ) je nutno pravidelně odkalovat a do úplně čistého stavu.
Před uvedením do provozu se musí zabudovat demontované prvky, provést nastavení seřizovacích armatur a armatur na otopných tělesech a naplnit zařízení vodou podle normy ČSN 07 7401 nebo ČSN 38 3350. Vyčištění a pro propláchnutí soustavy je součást montáže, o jeho provedení musí být proveden zápis. 8.1.3 Druhy zkoušek ústředního vytápění : - zkouška těsnosti, - zkoušky provozní. Provozní zkoušky lze provádět pouze po úspěšně vykonané zkoušce těsnosti. Zkoušky těsnosti a provozní jsou součástí dodávky dodavatele otopné soustavy. 8.2 Zkouška těsnosti 8.2.1 Zkoušky těsnosti se provádí před zazděním drážek, zakrytím kanálů a prováděním nátěrů a izolací. 8.2.2 Vodní tepelné soustavy se zkoušejí vodou na nejvyšší dovolený přetlak určený v projektu pro danou část zařízení. Soustava se naplní vodou, řádně se odvzdušní a celé zařízení ( všechny spoje, otopná tělesa, armatury atd. ) se prohlédne, přičemž se nesmí projevovat viditelné netěsnosti. Soustava zůstane napuštěna nejméně 6 hodin, po kterých se provede nová prohlídka. Výsledek zkoušky se považuje za úspěšný, neobjeví-li se při této prohlídce netěsnosti a nebo neprojeví-li se znatelný pokles hladiny v expanzní nádobě. 8.2.5 Zdroje tepla, výměníky a ohřívače zkouší výrobce a podmínky zkoušky uvádí v průvodní dokumentaci výrobku. 8.2.7 Vnitřní potrubní rozvody uložené na nekontrolovatelných místech se zkoušejí tak, že po napuštění dané části vodou se dosáhne zkušební přetlak, který se nárazově sníží na atmosférický tlak. Po novém dosažení zkušebního přetlaku se prohlédne zkoušená část potrubních rozvodů a nesmí se projevit viditelné netěsnosti. Přetlak se udržuje po dobu 30 minut. Výsledek zkoušky se považuje za vyhovující, jestliže se při této prohlídce neobjeví netěsnosti. Pokud se objeví při tlakové zkoušce netěsnosti, musí se odstranit a tlaková zkouška se opakuje. Horizontální otopné soustavy se zkouší před montáží příček daného podlaží. Po skončení montáže ústředního vytápění v celém objektu provede se ještě tlaková zkouška těsnosti, při které se odzkoušejí všechny v předcházejících zkouškách neozkoušené části zařízení. Zkušební přetlak se volí pro ocelové potrubí 0,9 MPa, pro jiné potrubí jej určí dodavatel potrubí. 8.2.8 Voda ke zkoušce těsnosti nesmí být teplejší než 50 o C. 8.2.9 Zkoušky se provádějí za účasti zástupce investora a musí být potvrzeny protokolem o zkoušce.
8.3 Provozní zkoušky 8.3.1 Provozní zkoušky se dělí na zkoušky : - dilatační - topné 8.3.2 Dilatační zkouška se provádí před zazděním drážek, zakrytím kanálů a provedením tepelných izolací.při této zkoušce se teplonosná látka ohřeje na nejvyšší pracovní teplotu a pak se nechá vychladnout na teplotu okolního vzduchu Poté se tento postup ještě jednou opakuje. Zjistí-li se pak po podrobné prohlídce netěsnosti zařízení, popř. jiné závady, je nutno zkoušku po provedené opravě opakovat. Tuto zkoušku je možno provést v každé roční době. Výsledek zkoušky se zapíše do stavebního deníku nebo se provede samostatný zápis. Zkouška se provádí za účasti zástupce investora. Možnost upuštění od této zkoušky musí být dohodnuta mezi dodavatelem a odběratelem za předpokladu splnění podmínek daných 8.2.1 a' 8.2.9 a 8.3.3 a' 8.3.6. 8.3.3 Topné zkoušky se provádějí za účelem zjištění funkce, nastavení a seřízení zařízení. Kontroluje se zejména : a) správná funkce armatur, b) rovnoměrné ohřívání otopných těles, c) dosažení technických předpokladů projektu ( teploty, tlaky, rozdíl teplot, rozdíl tlaků atd. ) d) správné funkce regulačních a měřících zařízení, e) správné funkce zabezpečovacích zařízení, havarijních opatření a poruchových signalizací, f) zda instalované zařízení svým výkonem kryje projektované potřeby tepla, g) nejvyšší výkon zdrojů tepla, h) výkon zdroje tepla při přípravě teplé užitkové vody při maximálním odběru vody podle projektu ( odběr vody sledovat alespoň vodoměrem na přívodu studené vody do ohřívačů ), i) dosažení požadované účinnosti a ověření emisních limitů. 8.3.4 Zařízení ústředního vytápění lze považovat za způsobilé pro spolehlivý, hospodárný a bezpečný provoz a topnou zkoušku za úspěšnou, jestliže : a) zařízení splňuje požadavky této normy. b) zařízení splňuje požadavky ČSN 06 0830, c) výkon otopných těles zajistí výpočtovou vnitřní teplotu d) soustava je seřízena podle projektové dokumentace a splňuje ustanovení čl. 6.1.7 této normy. e) v průběhu topné zkoušky byla ověřena funkce automatické regulace, její spolehlivost a regulační schopnost byla ověřena předtím samostatnou zkouškou při simulování všech možných provozních stavů, především havarijních a těch, které nastávají v přechodných měsících při
vyšších venkovních teplotách. O průběhu této samostatné zkoušky se sepíše rovněž protokol, V protokolu se musí uvést hodnoty, na které je regulace, signalizace a zejména havarijní zabezpečení nastaveno. 8.3.5 Topná zkouška u zařízení s výkonem větším než 100 kw trvá 72 hodin bez delších provozních přestávek ( zpravidla do 60 minut celkem ) a v jejím průběhu se dodržují normální provozní podmínky zkoušeného zařízení. U menších zařízení je dovoleno topnou zkoušku zkrátit podle 8.3.7. 8.3.6 Topnou zkoušku je možno provádět pouze v průběhu otopného období v dokončené etapě stavby ( objektu ) po odstranění všech stavebních nedostatků. Pokud se zařízení zkouší mimo topné období provede se topná zkouška v termínu podle dohody mezi investorem, provozovatelem a dodavatelem. 8.3.7 U soustavy do 100 kw se smí topná zkouška provádět i mimo otopnou sezónu. Musí trvat nejméně 24 hodin. Zkouška se pokládá za úspěšnou při splnění čl. 6.1.4 u soustav s přirozeným oběhem, u soustav s nuceným oběhem při rovnoměrném prohřívání všech otopných těles. 8.3.8 V případě, že zdroj tepla zásobuje více objektů, doporučuje se po napojení posledního objektu provést ještě jednu zkoušku v rozsahu topné zkoušky celé soustavy ( zdroj, rozvody, otopné soustavy jednotlivých objektů ) souborů staveb. 15. Přidružené práce : požadavky na elektro : ------------------------------ - zapojení kotle a ekvitermního regulátoru - uzemnit armatury a potrubí v místnosti pro kotel dle ČSN 34 1390, 34 0110 požadavky na zámečnické a klempířské konstrukce : -------------------------------------------------------------------- - provést odkouření kotle 16. Ochrana životního prostředí : Rodinný dům se nachází v lokalitě určené pro výstavbu rodinných domků. Zřízením otopné soustavy tohoto rodinného domu nedojde ke kácení zeleně ani stromů. Při výstavbě nevznikne žádný nebezpečný odpad. Odpady vzniklé při stavebních pracích budou tříděny dodavatelem stavby na jednotlivé druhy během provádění stavebních prací. Vzniklé odpady budou odváženy osobami oprávněnými k nakládání s odpady. Dále bude vedena průběžná evidence odpadů, které vzniknou při výstavbě, odpad vhodný k recyklaci bude přednostně využit k recyklaci nutno
doložit ke kolaudaci doklad a dále bude doložen ke kolaudaci doklad o předání dalších odpadů k využití či odstranění. Investor uzavře smlouvu s dodavatelem stavebních prací tak, že dodavatelé budou veškerý odpad vzniklý při stavbě zpětně odebírat a likvidovat v souladu s platnými zákony. Případný nebezpečný odpad bude likvidován organizací mající oprávněný k nakládání s nebezpečným odpadem. Seznam vzniklých odpadů : Katalog číslo Druh odpadu 17 01 Beton, cihly, tašky a keramika Kat. odpadu 17 01 01 beton O 17 01 02 cihly O 17 01 03 tašky a keramické výrobky O 17 01 07 směsi nebo oddělné frakce betonu, cihel, tašek a O keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 17 02 Dřevo, sklo a plasty 17 02 01 dřevo O 17 02 02 sklo O 17 02 03 plasty O 17 03 Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu 17 03 02 asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O 17 04 Kovy (včetně jejich slitin) 17 04 07 směsné kovy O 17 04 11 kabely neuvedené pod 17 04 10 O 17 08 Stavební materiál na bázi sádry 17 08 02 stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 O 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, O 17 09 02 a 17 09 03 10 13 14 odpadní beton a betonový kal O
17. Bezpečnost a ochrana zdraví : Veškeré práce budou provedeny odborně dle příslušných a souvisejících norem ČSN. Při montážních pracích nutno dodržovat platné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví, dle vyhlášky 309/2006 sb. a nařízení vlády č. 591/2006 sb.