VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. M A S A R Y K A,

VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. M A S A R Y K A, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE Praha Brno Ostrava Je přímým pokračovatelem Státního ústavu hydrologického, založeného v roce 1919. Ve své současné organizační podobě byl zřízen Ministerstvem životního prostředí opatřením č. 12/06 ze dne 12. 12. 2006 o vydání zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce, a to od 1. 1. 2007. Účel, ke kterému je VÚV TGM, v.v.i., zřízen, zahrnuje: výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady, odbornou podporu ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady, založenou na uvedeném výzkumu. Jeho hlavní působnost se soustřeďuje na výzkumnou, koncepční, odbornou a metodickou činnost, včetně vytváření a provozování informačních systémů, v oblasti ochrany jakosti a množství povrchových a podzemních vod a jejich užívání v technických, ekonomických a ostatních souvislostech a ve vzájemných interakcích. Jde o objektivní odbornou službu poskytovanou přednostně pro veřejnou správu zejména podle vodního zákona a pro tvorbu a uplatňování státní politiky v oblasti vod. Mezi aktivity ústavu patří i výzkumná, odborná a metodická činnost a podpora informačních subsystémů pro výkon státní správy v oblastech nakládání s odpady a integrovaného přístupu k prevenci znečištění životního prostředí.

Nejvýznamnější řešené projekty a činnosti V rozsáhlém výzkumném programu jsou v ústavu řešeny jak projekty vědy a výzkumu, tak resortní úkoly, mezinárodní projekty i řada úkolů pro soukromou sféru, a to v téměř celé šíři problematiky týkající se vod i odpadů. Juvenilní jedinci ohroženého mlže velevruba tupého (Unio crassus) získaní z polopřirozeného odchovu ve VÚV TGM, v.v.i. (foto: Karel Douda) Výzkum a ochrana hydrosféry Výzkumný záměr je zaměřen na hodnocení vybraných jevů a procesů v životním prostředí, jednotlivých antropogenních tlaků a priorit jejich závažnosti a nebezpečnosti a také na přípravu systémů nápravných a ochranných opatření, včetně návrhů mechanismů pro cílení legislativních nástrojů. V jednotlivých směrech řešení jsou kombinovány metody laboratorního a terénního měření relevantních charakteristik systémů s měřením a kvantifikací vlastních procesů, které v ekosystémech probíhají. Výzkum pro hospodaření s odpady Výzkumný záměr je jedním z prvních rozsáhlých projektů systematického výzkumu, které řeší široký okruh problémů odpadového hospodářství. Zaměřuje se především na mezinárodní spolupráci a implementaci legislativy EU, rozvoj integrovaných systémů nakládání s odpady v ČR, spolupráci na vývoji metod pro zjišťování vlastností a hodnocení kvality odpadů a hodnocení skládek a starých zátěží. Sucha na meteorologické stanici Čáslav v období let 1876 2010 V rámci výzkumného záměru je řešena i problematika elektroodpadu (vlevo), např. zastoupení kongenerů PBDE (nahoře) tun/rok 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 rok 0 1999 2002 2003 2004 2005 BZZ 172 187 221 175 161 OSTATNÍ NEČIŠTĚNÉ OV 83 147 109 122 99 ČOV < 2000 EO 7 15 18 22 21 ČOV 2000-10000 EO 82 62 62 64 47 ČOV 10000-100000 EO 558 292 243 178 144 ČOV>100000 EO 28 24 42 22 36 Vypouštění amoniakálního dusíku v severomoravské části povodí Odry (zpracováno v rámci Projektu Odra) Projekty zabývající se hodnocením jakosti vody v hlavních povodích ČR Neméně důležité byly po řadu let i projekty zabývající se hodnocením jakosti vody, jejího prostředí a užívání a vytvářením komplexních návrhů opatření pro zlepšení kvality vod i funkce ekosystémů v povodích Labe, Moravy a Odry. Realizací opatření navržených ve všech třech projektech by mělo být dosaženo plně vyhovující přirozené i užitné funkce vody a ekosystémů, blížících se přírodnímu stavu. Výsledky těchto projektů jsou využívány také v rámci aktivit České republiky v mezinárodních komisích na ochranu uvedených toků. Model hlavního přechodu (v2) (zpracováno v rámci Projektu Labe ve spolupráci s firmou Envisystem) Návrh rybích přechodů na Staroměstském jezu v Praze

Podpora výkonu státní správy Značnou část činnosti ústavu tvoří též podpora výkonu státní správy a řešení úkolů v rámci kompetencí MŽP. Největší pozornost je zaměřena na odbornou podporu v rámci implementace a reportingu vybraných směrnic EU a mezinárodní spolupráce v oblasti vod, dále na informační a odbornou podporu MŽP jako ústředního vodoprávního úřadu, ale i na plánování a monitoring vod. Mezinárodní spolupráce Ústav se podílí i na mezinárodním výzkumu. Příkladem může být spolupráce v projektech WATCH (Water and Global Change) a FRIEND (Flow Regimes from International Experimental and Network Data), které se zabývají mezinárodním výzkumem jak dopadů klimatické změny na hydrologický režim, tak výskytu hydrologického sucha. Mezinárodní spolupráce probíhá rovněž v projektu ProFor Weinviertel Jižní Morava, jehož cílem je najít ve sledované oblasti možná opatření pro zlepšení ekologického stavu či potenciálu v souladu s Rámcovou směrnicí pro silně ovlivněné toky nízkého řádu podle Strahlera. Bilaterální spolupráce ukázkově znázorňuje různé situace v pohraničí a analyzuje dopad strukturálních změn toků na jakost vody. Společný průzkum Dunaje 2 rybáři při odlovu vzorků Ústav se podílí také na projektu EU NeWater, který je zaměřen na adaptivní režim ve vodním hospodářství. Důležitá byla i účast na Společném průzkumu Dunaje (Joint Danube Survey 2) podrobně vyhodnocujícím současný stav Dunaje i jeho významných přítoků. Projekt Dyje-Thaya je příkladem úspěšné bilaterální spolupráce odborných institucí České republiky a Rakouska při porovnávání metod a sledování ekologického stavu řeky Dyje. Součástí mezinárodní spolupráce je i aktivní odborná činnost v pracovních skupinách hraničních vod a spolupráce v mezinárodních komisích pro ochranu Labe, Dunaje a Odry. Rovněž probíhá již tradiční spolupráce ve výzkumu s Lancaster University, BfG Koblenz a Wageningen University. Ústav je aktivním členem mezinárodních výborů a asociací, např. Global Water Partnership (GWP), International Association of Hydraulic Engineering and Research (IAHR), European Network of Freshwater Research Organisations (EuroAqua), International Water Association (IWA), International Hydrological Programme (IHP) UNESCO, Network of Reference Laboratories, Research Centres and Related Organisations for Monitoring of Emerging Environmental Substances (NORMAN), International Association of Hydrogeologists (IAH) aj. ASLAB Organizační součástí ústavu je také ASLAB Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří, jehož náplň tvoří posuzování odborné způsobilosti laboratoří podle normy ČSN EN ISO/IEC 17 025, dále organizace zkoušení způsobilosti v oblasti životního prostředí. Vykonává též funkci Národního inspekčního orgánu správné laboratorní praxe pro testování chemických látek a chemických přípravků, pesticidů a kosmetických přípravků. Informační systémy a informační činnost Ve své práci ústav využívá informační systémy, jichž je sám tvůrcem nebo se na jejich vzniku a správě významně podílí. Jde o: HEIS VÚV (Hydroekologický informační systém VÚV TGM, v.v.i.), DIBAVOD (Digitální báze vodohospodářských dat), ISVS V (Informační systém veřejné správy v oblasti Voda), Důležitou složkou činnosti ústavu je i oblast získávání, uchovávání a šíření vědeckotechnických informací. Středisko vědeckotechnických informací vykonává rozsáhlou knihovnickou, bibliografickou a dokumentografickou činnost. Významná je pro šíření informací o výsledcích výzkumu i ediční činnost. Ústav vydává časopis Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI), který v současné podobě vychází jako příloha Vodního hospodářství, a dále neperiodické publikace, které přinášejí obsáhlejší informace o výsledcích výzkumu. Zásadní informace o výsledcích výzkumu přináší každoročně Zpráva o činnosti ústavu a řada informačních materiálů k některým nejzávažnějším výzkumným projektům. Ukázka vizualizace vybraných dat DIBAVOD nad digitálním modelem terénu

Veškerou odbornou činnost zajišťuje ústav v rámci osmi výzkumných odborů, jejichž hlavní náplň je následující: Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie Zaměřuje se na řešení úloh z oblasti hydrauliky a hydrologie povrchových a podzemních vod. Věnuje se komplexnímu studiu hydrauliky vodních toků, nádrží a hydrotechnických a dopravních staveb na vodních tocích. Zabývá se i sledováním proudění povrchových a podzemních vod včetně hodnocení jeho dlouhodobého vývoje, vlivu antropogenních a klimatických změn na vodní zdroje, rozvojem metod modelování hydrologické bilance a zkoumáním extrémních hydrologických jevů. Provádí hydrometrická měření, vodoměrná pozorování a zpracování hydrologických podkladů. Dále se zaměřuje na řešení otázek bilance množství a jakosti podzemních vod, vývoj metodik na hodnocení interakce povrchových a podzemních vod a hodnocení vlivů podzemní vody na terestrické ekosystémy, návrh zranitelných oblastí, metody identifikace, průzkumu, sanace a monitoringu ekologických zátěží. Součástí odboru je i stanice pro kalibraci měřidel průtoku vody o volné hladině. Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů Základním posláním laboratoře je zabezpečování dat s využitím nejmodernější techniky a postupů tak, aby bylo zajištěno kvalifikované řešení projektů a cíleného výzkumu v oblasti rozvoje a ověřování metod pro zjišťování a hodnocení změn jakosti vod při jejich užívání a ochraně. Slouží též jako laboratorní zázemí pro některé činnosti Centra pro hospodaření s odpady (CeHO). Činnosti laboratoře jsou převážně součástí řešení výzkumných úkolů a projektů (národních i mezinárodních), monitorovacích programů celostátního významu, příprav legislativních podkladů včetně implementace předpisů EU. Vývoj a aplikace nových analytických metod a postupů rozborů vod a dalších složek životního prostředí a odpadů je nedílnou součástí činnosti laboratoře. Laboratoř má posouzený systém řízení kvality podle ČSN EN ISO/IEC 17 025, vlastní Osvědčení o správné činnosti laboratoře a má statut referenční laboratoře. Připravuje též zkušební vzorky pro zkoušení způsobilosti. Je členem sítě referenčních laboratoří a souvisejících organizací pro monitoring a biomonitoring nových environmentálních látek NORMAN. Odbor ochrany vod a informatiky Zaměření odboru má z větší části charakter trvalých či dlouhodobých činností pro podporu výkonu státní správy, které se přizpůsobují aktuálním potřebám zadavatele. Podle potřeby se odbor podílí na odborné podpoře přípravy novel prováděcích předpisů navazujících na vodní zákon a na řešení technických problémů spojených s transpozicí komunitární legislativy. Průběžně zajišťuje tok informací a správu vybraných tabulkových dat a dalších údajů pro hydroekologický informační systém ústavu (HEIS VÚV). Významně se podílí i na obou výzkumných záměrech řešených od roku 2005 ve VÚV TGM. Odbor technologie vody Odbor se věnuje zejména posuzování návrhů a zavádění technologických procesů zneškodňování odpadních vod a kalů, technologií čištění odpadních a úpravy pitných vod a souvisejícím a podpůrným činnostem (technika vzorkování odpadních a povrchových vod, analytika odpadních vod, technologické pokusy). Zabývá se i sběrem, zpracováním a verifikací údajů o zdrojích znečištění povrchových vod a zdrojích pitné vody. Kromě vlastního aplikovaného výzkumu se podílí na kvalifikované podpoře orgánů státní správy v oblasti technologií užívání vody. Součástí odboru je Zkušební laboratoř technologie vody akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. Pobočka Brno Působnost pobočky je zaměřena na výzkumné, rozvojové a expertní činnosti související s ochranou a využíváním vodní složky životního prostředí s převážnou orientací na území povodí Moravy, ale i na projekty celonárodní a mezinárodní. Mezi hlavní úkoly patří výzkum metod a procesů sledování a hodnocení stavu povrchových vod a vodních ekosystémů, vazeb mezi vodou a krajinou a problematika ochrany území před škodlivými účinky povodní. Za další významné aktivity lze označit zpracovávání koncepcí ochrany vod a vodních zdrojů, řešení problematiky vodohospodářského plánování, vodohospodářských bilancí a ochrany povrchových a podzemních vod z hlediska udržitelnosti jejich užívání. Výsledky jsou poskytovány veřejné správě jako podklady pro tvorbu a uplatňování státní politiky v oblasti vod. Pracovníci pobočky současně zajišťují odbornou podporu účastí ČR v mezinárodních aktivitách v povodích Moravy a Dunaje. Pobočka Ostrava Činnost pobočky se zaměřuje především na výzkumné, rozvojové a expertní aktivity související s ochranou a využíváním vodní složky životního prostředí s převážnou orientací na území povodí Odry. V souladu se zřizovací listinou VÚV TGM, v.v.i., vykonává pobočka gesci nad problematikou toxicity v rámci sledování jakosti vody a procesů jejích změn z hlediska fyzikálních, chemických a biologických charakteristik. Laboratoř chemických a biologických analýz má posouzený systém řízení kvality podle ČSN EN ISO/IEC 17 025:2005, vlastní Osvědčení o správné činnosti laboratoře platné do 31. 1. 2014. Pracovníci pobočky se podílejí též na mezinárodní spolupráci v povodí Odry, zejména v Mezinárodní komisi pro ochranu Odry, a na řešení problematiky hraničních vod s Polskou republikou, včetně zpracování a zpřesňování dokumentů pro jednání zmocněnců vlád Polské a České republiky v této oblasti. Centrum pro hospodaření s odpady Odbor zajišťuje činnosti a výzkum v oblasti nakládání s odpady. V této sféře vytváří odborné a informační zázemí pro řídicí a rozhodovací činnost orgánů státní správy a odborné veřejnosti. V rámci výzkumných činností je pozornost zaměřena na vývoj a aplikaci metod pro hodnocení nakládání s odpady, včetně vytváření podpůrných mechanismů k prosazování principů ochrany zdraví a životního prostředí v celém cyklu nakládání s odpady s důrazem na prevenci a minimalizaci odpadů. Součástí prací je i příprava návrhů změn právních předpisů, zpracování podkladů a návrhů pro normativní opatření a metodické pokyny. Odbor aplikované ekologie Vznikl v roce 2008 a jeho hlavní činností je analýza vztahů mezi různými úrovněmi biologické organizace vodních ekosystémů. Výzkum je především orientován na stanovení vlivu civilizačních faktorů pomocí predikčních matematických modelů. Výstupem těchto analýz jsou návrhy pro management, jako např. záchranné programy vzácných organismů, přírodě blízké úpravy toků, optimalizace monitorovací sítě pro vodohospodářskou bilanci a publikace v odborném tisku. Součástí náplně je i expertní a posudková činnost a zapojení do procesu implementace legislativy Evropské unie v oblasti vodní politiky. Odbor je zaměřen na interdisciplinární programy s výsledky využitelnými pro komplexní koncepci ochrany přírody.

STRUČNĚ Z HISTORIE ÚSTAVU Ústav byl založen jako Státní ústav hydrologický usnesením ministerské rady z 19. prosince 1919, a to jako ústředí hydrologické služby pro celé území republiky. Organizační práce byly zahájeny 13. 10. 1920 a od roku 1922 se již ústav ač ve stísněných podmínkách věnoval výzkumu, zprvu vesměs hydrologickému. Aby se výzkum mohl úspěšně rozvíjet, bylo nutné vybudovat pro instituci odpovídající základnu. V roce 1927 tedy začala výstavba areálu v Praze-Podbabě. Nejprve byl dokončen tárovací žlab (1930), pak budova A s hydrotechnickou laboratoří. V té době měl již ústav 34 zaměstnanců. Protože se ve výzkumném programu stále častěji objevovaly i úkoly hydrotechnického charakteru, bylo již v roce 1925 schváleno zřízení hydrotechnického ústavu a usnesením ministerské rady v roce 1930 byly oba ústavy pojmenovány Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka. V roce 1933 byla dokončena další budova, a tak se po dobudování areálu ústavu mohli výzkumní pracovníci plně věnovat svým úkolům, jež byly stanoveny v zakládací listině: vědecký výzkum všech typů vod a jejich vzájemných souvislostí, výzkum všeobecných zákonů pohybu vody v otevřených korytech, potrubích a zeminách, výzkum zakládání vodních staveb po stránce hydraulické i stavební, pokusnictví v oborech podzemních vod, mechaniky zemin Návštěva prezidenta republiky T. G. Masaryka v ústavu v roce 1933 či hydrometrie aj. Podobné výzkumné úkoly představovaly v omezené míře i náplň práce ústavu za okupace. Poválečný vývoj přinesl vodohospodářskému výzkumu celou řadu nových úkolů. Vedle dosavadního zaměření na hydrologii a hydrotechniku dochází po r. 1945 k posílení kapacity výzkumu v oblasti čistoty a jakosti vod, čištění odpadních vod a zásobování vodou. Zároveň se v té době rozvíjí hydroenergetická výstavba a výzkum v této oblasti přináší nutnost rozšířit areál o třetí provozní budovu, v níž jsou umístěny hydrotechnická a aerodynamická laboratoř. V roce 1951 byl ústav přejmenován na Výzkumný ústav vodohospodářský a zřízena pobočka v Bratislavě. Součástí ústavu byla i detašovaná pracoviště v Ostravě (založeno 1942) a Brně (založeno 1949). V 50. letech došlo k převedení hydrologické a meteorologické služby do nově vytvořeného Hydrometeorologického ústavu a bylo vyňato oddělení zabývající se půdní mechanikou. Ústav byl naopak rozšířen o další laboratoře pro chemické, biologické a bakteriologické rozbory. V souvislosti s federativním uspořádáním republiky v roce 1968 se bratislavská pobočka ústavu stala samostatným ústavem (Výskumný ústav vodného hospodárstva). S ohledem na nutnost řešit vodohospodářskou problematiku komplexně, tedy i s přihlédnutím k otázkám řízení a ekonomiky, bylo roku 1969 v rámci VÚV zřízeno Středisko pro rozvoj vodního hospodářství, jež bylo spojeno s rozvojovou částí podniku Vodohospodářský rozvoj a výstavba a jako úsek Hospodaření s vodou začleněno k 1. lednu 1976 do VÚV. Po roce 1989 byl ústav převeden do působnosti vzniklého MŽP ČR jako jedna z prvních odborných institucí pro jednotlivé složky životního prostředí. Hned v následujícím roce bylo do názvu ústavu vráceno jméno T. G. Masaryka, které nesl od roku 1930. V roce 1992 bylo dokončeno soustředění všech pražských pracovišť do areálu v Podbabě a od roku 1993 začal ústav fungovat jako příspěvková organizace. V roce 1997 byla otevřena nová budova pobočky v Ostravě a v roce 2001 byla činnost ústavu rozšířena o problematiku odpadů. V srpnu 2002 byl ústav postižen katastrofální povodní, jejíž následky pociťoval téměř tři roky. V roce 2005 byla zahájena činnost v nové budově laboratoří pro oblast vody, odpadů a dalších složek životního prostředí v Praze-Podbabě a v následujícím roce se nových prostor dočkala i pobočka v Brně. K 1. lednu 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí. Co může ústav nabídnout komplexní výzkum a vývoj v oblasti hydrologie a hydrauliky, včetně fyzikálního a matematického modelování, komplexní výzkum a vývoj metod v oblasti ochrany podzemních vod, hydrogeologie a ekologických zátěží, provádění hydraulických, hydrologických a hydrogeologických měření v terénu, expertní a poradenskou činnost v oblasti anorganických analýz, speciální anorganické a organické chemie, hydrobiologie a mikrobiologie, včetně posuzování norem a metod stanovení, expertní a poradenskou činnost a komplexní hodnocení z hlediska radiační ochrany, speciální radiologický servis a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodách,

rozbory vod, sedimentů, plavenin a dalších složek životního prostředí a odpadů, ekotoxikologické hodnocení látek, odpadních vod a odpadů, detekce vlivu biologické jakosti vod na ekosystémy pomocí speciálních ekotoxikologických metod, vývoj analytických metod pro studium procesů a jevů ve vodním prostředí, konzultační a technickou podporu pro odbornou veřejnost a orgány státní správy v oblasti jakosti povrchových i podzemních vod i procesů probíhajících ve vodním prostředí, podporu státní správy v oblasti vodního hospodářství, sestavování a zpracování souhrnných informací o vodách a řešení problematiky legislativy vod, analýzu a prognózu působení ekonomických nástrojů v oblasti voda i v procesu implementace Rámcové směrnice, konzultace v oblastech GIS a využití dat DIBAVOD ve vodohospodářské praxi (www.dibavod.cz) a tvorbu kartografických výstupů, využití služeb informačního systému HEIS VÚV (http://heis.vuv.cz), expertní a poradenskou činnost při zpracovávání návrhů nových technologických procesů úpravy vod a modernizaci úpraven a v oblasti technologie čištění odpadních vod, zkoušky účinnosti čištění domovních ČOV, popř. i jejich vývoj, zkoušky zbytkového obsahu oleje z odlučovačů lehkých kapalin a lapáků tuku, korozní zkoušky materiálů používaných pro rozvod vody, hodnocení hydrologických jevů, vývoj metod jejich analýzy a modelování, zejména extrémů povrchového odtoku vody z povodí, včetně ochrany území před účinky povodní, zpracování kvantitativních vodohospodářských bilancí, výzkum metody monitoringu vod a procesů znečišťování vod, hodnocení hospodaření se zdroji vody, posuzování antropogenních vlivů na jakost povrchových vod se zaměřením především na průmyslové zdroje znečištění, zpracování přehledu povinností vyplývajících ze zákona o odpadech a pomoc při zpracování roční evidence odpadů, přehledy o produkci a nakládání s odpady od roku 1995 v požadovaném členění, vyhodnocení plánů odpadového hospodářství ČR, kraje, původce, obce a vyhodnocení indikátorů odpadového hospodářství kraje, odbornou pomoc při navrhování a posuzování způsobů nakládání s odpady, popř. jejich využívání, aktuální informace o odpadovém hospodářství uveřejňované na internetových stránkách www.ceho.cz, vzdělávací semináře v oblasti odpadového hospodářství podle požadavků zákazníka, odhady aktuálního stavu prostředí a společenstev organismů, včetně záchranných programů, navrhování koncepčních přístupů pro kontrolu a zlepšování stavu říční sítě ČR aj. Kontakty Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce Podbabská 2582/30, 160 00 Praha 6 Tel.: (+420) 220 197 111 Fax: (+420) 233 333 804 E-mail: info@vuv.cz www.vuv.cz Pobočka Brno Mojmírovo nám. 16, 612 00 Brno Tel.: (+420) 541 126 311 Fax: (+420) 541 211 397 E-mail: info_brno@vuv.cz Pobočka Ostrava Macharova 5, 702 00 Ostrava Tel.: (+420) 595 134 800 Fax: (+420) 595 134 880 E-mail: info_ostrava@vuv.cz Ředitel Mgr. Mark Rieder, 220 197 200, mark_rieder@vuv.cz Náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost Ing. Petr Bouška, Ph.D., 220 197 392, petr_bouska@vuv.cz Náměstek ředitele pro ekonomickou a provozně-technickou činnost Karel Havlák, 220 197 261, karel_havlak@vuv.cz Předseda Rady VÚV TGM, v.v.i. Ing. Karel Drbal, Ph.D., 541 126 300, karel_drbal@vuv.cz Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie Ing. Anna Hrabánková, 220 197 437, anna_hrabankova@vuv.cz Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů Ing. Věra Očenášková, 220 197 451, vera_ocenaskova@vuv.cz Odbor ochrany vod a informatiky Mgr. Aleš Zbořil, 220 197 400, ales_zboril@vuv.cz Odbor technologie vody Ing. Václav Šťastný, 220 197 249, vaclav_stastny@vuv.cz Pobočka Brno Ing. Karel Drbal, Ph.D., 541 126 300, karel_drbal@vuv.cz Pobočka Ostrava Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA, 595 134 899, petr_tusil@vuv.cz Centrum pro hospodaření s odpady Ing. Dagmar Sirotková, 220 197 270, dagmar_sirotkova@vuv.cz Odbor aplikované ekologie Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D., 220 197 224, ondrej_slavik@vuv.cz ASLAB Ing. Roman Dvořák, 220 197 332, roman_dvorak@vuv.cz (Obrázky archiv VÚV TGM, v.v.i.)