FYTO I BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jind ich ERNÝ, Ph.D. FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A P ÍRODNÍCH ZDROJ ) KATEDRA AGROENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST. 330
2. BLOK: OCHRANA ROSTLIN Doc.Ing. Pavel Ryšánek, CSc. Ing. Jana Mazáková, Ph.D. FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A P ÍRODNÍCH ZDROJ ) KATEDRA OCHRANY ROSTLIN 3. BLOK: PEDOLOGIE Prof. Dr. Ing. Luboš Bor vka FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A P ÍRODNÍCH ZDROJ ) KATEDRA PEDOLOGIE A OCHRANY P D
OBECNÁ FYTOTECHNIKA -výživa rostlin STUDIJNÍ MATERIÁLY: SKRIPTA: VÝŽIVA ROSTLIN VAN K V. a kol. KONZULTACE
Témata p ednášek BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ 1. Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. 2. Živiny v p a rostlin 3. Hnojiva, organická hnojiva. 4. Minerální hnojiva. 5. Principy aplikace hnojiv. 6. Zásady výživy a hnojení plodin.
1. Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. o Význam p edm tu o Zákony ve výživ rostlin o Rostlinné živiny o Složení rostlin o íjem a výdej živin rostlinami
Výživa rostlin se zabývá: studiem chemismu p dy Základní pojmy: požadavky kulturních rostlin na živiny (množství, forma a pom r) podmínkami pro p íjem živin rostlinami hnojivy (složení a vlastnosti, principy výroby). Hnojiva jsou látky, které po p idání do živného prost edí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení dní úrodnosti. Hnojení je aplikace hnojiva do živného prost edí. (volba dávky, formy, doby a zp sobu aplikace hnojiva, manipulaci s hnojivy a ekonomické aspekty hnojení)
VÝŽIVA ROSTLIN: Nauka o rostlinných živinách, jejich p em nách v p, formách vstupujících do rostlin pop. vazbách v rostlin a optimalizace p íjmu pomocí hnojiv.
Zákonitosti ve výživ rostlin Vyrovnaná výživa rostlin stabilní výnosy
7 výnos ozimé pšenice t/ha 6 5 4 3 2 1 0 +HNOJIVA, +PESTICIDY, +NOVÉ ODR DY 1920 1923 1926 1929 1932 1935 1938 1946 1949 1952 1955 1958 1961 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006 Pr rný p ívod jednotlivých živin do p dy v R hnojením (1980 110 2006, kg/ha zem lské p dy) 100 90 80 N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 20 10 0 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006
Vliv faktor klimatické podmínky agrotechnika ochrana rostlin šlecht ní rostlin výživa rostlin dní podmínky
Podíl faktor na výnosu (Vrko, 1991) 1948 (22 OJ.ha -1 ) 5% 10% 5% 40% 1973 (46 OJ.ha -1 ) 15% 10% 15% 20% 20% 10% 20% 30% 1990. (57 OJ.ha -1 ) 25% 15% 20% 10% 10% 20% irozená p dní úrodnost po así agrotechnika hnojení odr da ochrana rostlin
Zákonitosti ve výživ rostlin Zákon fyziologických vztah výnos rostliny je závislý na všech vegeta ních faktorech, každý z nich je naprosto nezbytný, jejich stup ování má za následek p ír stek výnos, ír stek výnosu je nejvyšší u faktoru nejvíce vzdáleného od optima
výnos Zákonitosti ve výživ rostlin Liebig vztah mezi výnosem a dávkami živin nedostatek optimum nadbytek 0 1 2 3 4 5 6 7 8 množství živin výnos Mitscherlich zákon ubývajících p ír stk výnos Koeficient ekonomické Ur ení dávky ú innosti živin hnojení zvýšení ír stek produkce ceny výnosu hnojením > zvýšení / náklad na na hnojení množství živin
Rostlinné živiny Složení rostlin
Definice prvku jako živiny: Prvky nezbytné, nenahraditelné pro r st a vývoj rostlin (rostlinného druhu) Pokud chceme za adit prvek mezi rostlinné živiny, musí spl ovat následující kritéria: Nedostatek prvku znemožní rostlin dokon it vývojový cyklus Prvek se p ímo ú astní fyziologických proces v rostlin, nebo jako regulátor enzymového systému Projev nedostatku je specifický pro sledovaný prvek
Ur ení nedostatku živin Symptomy (p íznaky) zjevné reakce rostlin na p sobení nep íznivých initel v tš. až p i déletrvající poruše. astá kombinace vliv. Zm ny p íznak hem vegetace (stá í list, okraje) Specifikace symptom (vliv jednoho nebo více initel ) Intenzita symptom latentní nedostatek zjevné p íznaky poruch vážné narušení r stu. Nekrózy omezená obnova, degenerace až odum ení rostlinných bun k pletiv orgán. Zm na barvy, výskyt skvrn, degradace Barevné zm ny (dekolorace) chlorosy rozpad a špatná obnova chlorofylu, žloutnutí; purpurové zabarvení; ernání dužiny Poruchy r stu omezení r stu rostlin, nebo jejich ástí, deformace
Rozd lení živin a pr rné zastoupení v rostlinách (%) Základní biogenní prvky C 45 O 45 H 6 Makroprvky N 1,5 P 0,2 K 1,0 Ca 0,5 Mg 0,2 S 0,1 Mikroprvky 0,05% B 0,002 Fe 0,001 Mn 0,005 Zn 0,002 Cu 0,0006 Mo 0,00001 Cl 0,001 Ni 0,00001 Prvky užite né Si Al Na Ti.
Složení rostlin FYTOMASA sušení (105 C) Voda (10 95 %) Sušina (90 5 %) žíhání (550 C) Spalitelný podíl (95 99 %) C, O, H, N Popeloviny (1 5 %) P, K, Ca, Mg, Fe, Na,...
Základní složení rostlin Materiál % hmotnosti % sušiny voda sušina C O H N popeloviny Zrno pšenice 14 86 46 43 6 2,3 2,7 Sláma žito 14 86 50 40 6 0,4 3,6 Semeno hrách 14 86 46,5 40 6,2 4,2 3,1 Hlízy brambor 75 25 44 47 5,8 1,5 1,7
Význam a využití chemických analýz rostlin údaje o pot eb živin rostlinami nároky rostlin na živiny b hem vegetace diagnostika výživného stavu rostlin chemické složení sklízených produkt
Odb r živin kuku icí
Zm ny obsahu živin b hem ontogeneze u obilnin dynamika obsahu N, K a P u obilnin Kumulace výsledek p íjmu z vn jšího prost edí a p evodu ze zásobních látek semene Relativní obsah živiny ování p evaha intenzivního stu nad p íjmem živiny klí ení vzcházení odnožování sloupkování metání kvetení zrání fenofáze
St ední obsahy živin vybraných plodin (%) Plodina - ást N P K Ca Mg Pšenice ozimá 6. list 4,52 0,37 3,34 0,65 0,20 Pšenice ozimá 1. kolénko 3,36 0,33 3,29 0,56 0,19 Pšenice ozimá kvetení 1,54 0,23 1,81 0,35 0,13 Pšenice ozimá zrno 2,27 0,37 0,48 0,06 0,18 Pšenice ozimá sláma 0,63 0,09 1,12 0,32 0,12 Je men jarní zrno 2,02 0,38 0,50 0,06 0,16 Je men jarní sláma 0,82 0,12 1,39 0,44 0,12 epka semeno 3,50 0,71 0,90 0,50 0,29 epka stonek 0,78 0,15 2,24 1,71 0,15 Cukrovka 3. pár list 4,32 0,42 6,23 1,69 1,02 Cukrovka listy 120 dn vegetace 2,63 0,23 4,54 1,42 0,83 Cukrovka bulva 1,03 0,13 1,07 0,10 0,10 Cukrovka chrást 2,77 0,25 4,50 1,27 0,77
Odb r živin Biologický odb r živin (celkový) Množství živin, které je pot ebné k zabezpe ení výnosu (jedné tuny) hlavního produktu a k tomu odpovídajícího množství vedlejšího produktu a ko en. NORMATIV ODB RU Hospodá ský odb r živin Množství živin odvezené z pole sklizeným produktem EXPORT ŽIVIN
Celkový a hospodá ský odb r živin (kg.ha -1 ) Plodina Výnos (t) N P K Ca Mg Pšenice: celkem 125 26 100 21 12 zrno 5 95 20 25 2 6 sláma 4 30 6 75 18 12 Cukrovka: celkem 176 28 188 40 34 bulvy 40 64 12 84 8 12 chrást 24 112 16 104 32 22 Zelí bílé 70 238 42 266 196 21 Salát hlávkový 10 23 5 35 14 2
íjem živin rostlinami 1)P íjem živin ko enovým systémem z p dního prost edí (z p dního roztoku) ve form iont : - kationt - aniont 2) P íjem ostatními ástmi rostlin (mimoko enová výživa rostlin)
evažující íjem živin: íjem C pr duchy list (CO 2 ) zabudování do organických vazeb p i fotosyntéze íjem H, O ko enovým systémem (H 2 O) enos elektron v procesu fotosyntézy íjem ostatních živin ko enovým systémem stavební prvky, ízení fyziologických proces
íjem živin ko eny rostlin Etapy p íjmu : I. p ísun živin do bezprost ední blízkosti ko en, II. pr nik živin do mezibun ného prostoru ko en, III. vstup živin do vnit ního prostoru bun k ko en, (pr nik polopropustnou membránou do cytoplasmy), IV. transport živin v rostlin.
íjem živin ko eny - ko enové vlášení
Ko enová výživa rostlin Ko eny: mechanická funkce íjem živin (iont ) Pr nik iont do bun k pasivní p íjem prostup iont difusí aktivní p íjem vyžaduje energii selektivita iont ( teorie p enaše ) p íjem proti koncentra nímu spádu
íjem živin ko eny - ko enové vlášení
Transport iont v rostlinách Ionty v cytoplazm ko en zapojení do látkové vým ny (N, S, P) transport do dalších orgán bu kami a plasmodesmy (symplastická cesta) mezibun ným prostorem (apoplastická cesta) xylemem (transpira ním proudem) Pohyb živin akropetáln bazipetáln (N, P, S, Na, K, Cl Ca, Mg, B)
Faktory ovliv ující p íjem živin Vn jší faktory dní vlivy - sorp ní kapacita, p dní reakce, biologická innost, zrnitost aj. živiny v p dní zásob - množství, p ístupnost a p ijatelnost. živiny dodané hnojivy množství, rozpustnost, as p sobení. interferen ní vlivy - vzájemný ú inek jednotlivých živin. klimatické faktory sv tlo, teplota, srážky.. technické zásahy - meliora ní zásahy, osevní postup, agrotechnická opat ení (zpracování p dy, ošet ování porostu, regulace zaplevelení). Vnit ní faktory di ný základ rostlin zná schopnost rostlin osvojovat si živiny
Ko enový systém (a) cukrovky, (b) kuku ice, (c) pšenice, (d) jetele 100 100 Ko eny: Délka Rychlost r stu Polom r Rozložení Vzdálenost mezi ko enovými tvemi 160 60
Mimoko enová výživa rostlin íjem živin nadzemními ástmi rostlin, p edevším listy (foliární výživa) Hlavní význam mimoko enové výživy: možnost korekce výživného stavu rostlin eliminace nep íznivých podmínek pro p íjem živin aplikace v kritických obdobích r stu a výživy rychlost p sobení možnost kombinace (nap. s p ípravky na ochranu rostlin) Nevýhody mimoko enové výživy: nutnost post iky b hem vegetace n kolikrát opakovat rostliny, odkázané pouze na foliární výživu se h e vyvijí a mají narušenou tvorbu generativních orgán (semena) je nákladná, pokud není spojena s jiným zásahem
Výdej látek ko eny Ko eny rostlin íjem vody a živin výdej do svého okolí vylu ují minerální (nap. P, K) a organické látky (organické kyseliny, aminokyseliny, cukry aj.) = ko enové exudáty zdroj energie pro p dní mikroorganismy, uvol ování živin (kyseliny, mikroorganismy) pufra ní schopnost (schopnost tlumit zm ny ph) Výskyt specifických látek produkovaných ko eny rostlin a mikroorganism ovliv uje snášenlivost pop. nesnášenlivost rostlin po sob stovaných (pravá únava p dy)