Hnojiva, minerální a organická hnojiva

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hnojiva, minerální a organická hnojiva"

Tadeáš Macháček
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Hnojiva, minerální a organická hnojiva o Rozd lení hnojiv o Význam a rozd lení minerálních hnojiv o Jednosložková minerální hnojiva o Vícesložková minerální hnojiva o Význam a rozd lení organických hnojiv o Hn j, mo vka, kejda o Zelené hnojení, zaorávka vedlejších produkt o Komposty

Vícesložková minerální hnojiva o Význam a rozd lení organických hnojiv

2 Rozd lení hnojiv A) Podle ú innosti ímá zdroj živin nep ímá zlepšují ú innost (využití živin) bakteriální látky, regulátory r stu, inhibitory B) Podle skupenství tuhá kapalná plynná C) Podle p vodu organická minerální (pr myslová) místní (lokáln použitelná)

r stu, inhibitory B) Podle skupenství tuhá kapalná plynná C)

3 Organická a minerální hnojiva Organická hnojiva: vnit ního kolob hu zem lského podniku s velkým objemem vysokým obsahem vody nízkou koncentrací živin Minerální hnojiva: produkty chemického, bá ského, stavebního, hutního pr myslu vysoký obsah živin (koncentrovaná hnojiva) upravený pom r živin jednosložková vícesložková (smíšená, kombinovaná)

hnojiva: produkty chemického, bá ského, stavebního, hutního pr myslu vysoký obsah

4 Kolob h živin v zem d lském podniku plynné ztráty stáj export hnojišt jímka uložení krmivo stelivo odb r plodiny export hnojení da mineralizace vyplavování, eroze

5 Minerální hnojiva Význam aplikace minerálních hnojiv pro p du 4 Výnos(t.ha -1 ) Pr myslová hnojiva Organická hnojiva dní úrodnost Roky 25% 15% 20% 10% 10% 20% irozená p dní úrodnost po así agrotechnika hnojení odr da ochrana rostlin Pro používáme minerální hnojiva?

1970 1980 1990 2000 2010 2020 Roky 25% 15% 20% 10% 10% 20% irozená p dní

6 Minerální hnojiva Význam aplikace minerálních hnojiv pro p du dopln ní živin exportovaných z pole vyrovnání ztrát živin dodání živin podle pot eb rostlin udržování p dní úrodnosti MINERÁLN LNÍ HNOJIVA: JEDNOSLOŽKOVÁ (N, P, K,) VÍCESLOŽKOVÁ (NPK)

dodání živin podle pot eb rostlin udržování p dní úrodnosti

7 DUSÍKATÁ - pr myslov vyráb ná hnojiva síran amonný 21 %, mo ovina 46 %, ledek vápenatý 15 % ledek amonný s vápencem 27 %, DAM 30 % hm. FOSFORE NÁ- pr myslov upravené minerály (apatit Ca 3 (PO 4 ) 2.CaF 2 ) Superfosfáty jednoduchý 8 % P, trojitý 21 % P, Mleté fosfáty 15 % P DRASELNÁ - pr myslová úprava draselných solí - t žba a mechanická úprava draselných solí (KCl) JEDNOSLOŽKOVÁ draselná s l % K, kamex 33 % K, kainit 11 % K síran draselný 42 % K (raj ata, okurky, cibule, paprika, réva vinná) VÁPENATÁ - t žba a mechanická úprava (mletí) vápenc - odpady zpracování produkt Vápenec % Ca 0 3 % Mg Dolomitický vápenec % Ca 4 11 % Mg Dolomit % Ca % Mg Cukrovarnická šáma % Ca

CaF 2 ) Superfosfáty jednoduchý 8 % P, trojitý 21 % P, Mleté fosfáty 15 % P DRASELNÁ - pr myslová úprava draselných solí - t žba a mechanická úprava draselných solí (KCl)

8 Vícesložková hnojiva - obsahují více než jednu hlavní živinu (N, P, K,) kombinovaná (pr myslov vyráb ná, nebo upravovaná) smíšená (míchání jednosložkových hnojiv)

9 kombinovaná ednosti kombinovaných hnojiv aplikace více živin (úspora náklad na aplikaci) vyšší koncentrace živin granulace hnojiv - rovnom rná aplikace Nevýhody kombinovaných hnojiv vyšší cena hnojiv konstantní podíl živin

živin granulace hnojiv - rovnom rná aplikace Nevýhody

10 Údaje o množství živin -v istých živinách (N, P, K,.) - rozbory p d (AZP) - rozbory rostlin - požadavky rostlin - plány hnojení -v oxidech - obsah živin ve hnojivech (krom N, S) -P P 2 O 5 -K K 2 O - Mg MgO - Ca CaO

11 íklady vícesložkových hnojiv: N P 2 O 5 K 2 O P K NPK ,4 15,8 NPK ,6 12,5 NPK ,8 10,8 NPK ,5 6,6 NP ,8 NK ,8 Amofos GVH (granulovaná vícesložková hnojiva + mikroelementy)

10,8 NPK 25-8 - 8 3,5 6,6 NP 20-20 8,8 NK 12 19 15,8 Amofos

12 Organická hnojiva Jsou zdrojem: organických látek živin makroprvky mikroprvky mikroorganism stových a stimula ních látek

13 Význam aplikace organických hnojiv zlepšení fyzikálních vlastností p d lepší zadržování a transport vody lepší sorpce živin a iontová vým na vyšší pufra ní schopnost vyšší mikrobiální innost vyšší využití živin

transport vody lepší sorpce živin a iontová vým na

14 Rozd lení organických hnojiv stájová: ostatní: hn j mo vka hnoj vka kejda vedlejší produkty (sláma, chrást, na ) zelené hnojení komposty kompostovaná chlévská mrva

15 Chlévská mrva - hn j Chlévská mrva sm s tuhých výkal hospodá ských zví at, mo e, steliva, zbytk krmiva a vody. Hn j vzniká z chlévské mrvy zráním na hnojišti Zrání hnoje chemicko-biologický proces (kvašení, hnití) em na látek (rozklad a syntéza) zrání ovliv uje: složení chlévské mrvy zp sob uskladn ní Dob e vyzrálý hn j: tmavá, snadno rýpatelná hmota, se zbytky steliva, které lze mechanicky odd lit

Hn j vzniká z chlévské mrvy zráním na hnojišti Zrání hnoje chemicko-biologický proces (kvašení,

16 Zrání hnoje Produkce hnoje za studena: Po uložení mrvy dojde ke stla ení a vytvo ení anaerobních podmínek, pomalejší rozklad, nižší ztráty Produkce hnoje za horka: Po uložení mrvy z stává na echraná, intenzivním sobením aerobních bakterií dojde k r stu teploty (55 65 o C) a tím k urychlení rozkladu, vysoké ztráty Kombinace: Následným stla ením pokra uje proces za studena, rychlejší rozklad, vyšší ztráty

echraná, intenzivním sobením aerobních bakterií dojde k r stu teploty (55 65 o C) a tím k urychlení

17 Ztráty p i uložení mrvy Ztráty na organické hmot % Ztráty na živinách N 20 % 40 % P 5 % 10 % K 10 % 20 % Význam zrání hnoje zlepšení fyzikáln -chemických vlastností hnoje lepší aplikace hnoje pozvolné uvol ování živin

18 Mén kvalitní slamnatý hn j Kvalitní chlévský hn j

19 Uskladn ní v areálu ŽV

20 Polní hnojišt

21 Zpevn né polní hnojišt - vrstvení mrvy (3 m) - izolovaná jímka

22 Nezpevn né polní hnojišt -ztráty na živinách -ohrožení životního prost edí

23 Chlévský hn j Hluboká podestýlka produkce hnoje p ímo ve stáji, zušlech ování za studena, nejnižší ztráty

24 St ední obsahy OL a živin ve statkových hnojivech (v % erstvé hmoty) Druh OL N P K Ca Sušina Chlévský hn j Hov zí 17,0 0,45 0,11 0,42 0,32 25 Ko ský 25,4 0,58 0,12 0,44 0,21 39 Prase í 25,0 0,45 0,08 0,46 0,36 20 Ov í 30,0 0,85 0,13 0,56 0,21 36 Kozí 30,5 0,40 0,21 0,93 0,52 36 Slepi í, holubí 30,0 1,70 0,70 0,75 1,42 44 Husí, kachní 20,0 0,80 0,44 0,66 0,92 40 Králi í 28,4 0,52 0,20 0,93 0,46 43

25 Aplikace hnoje Plodiny: okopaniny (brambory, epa), kuku ice, epka, pšenice, zelenina (koš áloviny), Dávka: t/ha (plodina, p dní druh) Termín aplikace: podzim Podmínky aplikace: následné zaorání za rozmetadlem pluh Aplika ní technika: rozmetadla

26 Vliv doby zaorání na hnojivou ú innost (%) Škarda (1982), Ducho, Hampl (1962) Doba zaorání Okamžit Po 6 hod. Po 24 hod. Po 4 dnech Hnojivá ú innost

27 sobení hnoje v p (%) dní druh Po et let po aplikaci žká St ední Lehká

28 Využití živin rostlinami z aplikovaného hnoje (%) Živina Po et let po aplikaci N P K

29 Mo vka Mo vka zkvašená mo hospodá ských zví at mo nezachycená ve stelivu + ást rozpušt ných výkal (+ voda) Mo vka (%) OL N P K Ca Sušina Skot 1-2 0,25 St. 0,44 0,

30 Aplikace mo vky Plodiny: okopaniny (brambory, epa), kuku ice, epka, pšenice, zelenina (koš áloviny), travní porosty, meziplodiny, zálivka kompost Dávka: t/ha Termín aplikace: na podzim se zaorávkou slámy, zel. hnojení na ja e p ihnojení ozim, ja in p ed založením porostu ja in Podmínky aplikace: zapravení do p dy neaplikovat na zmrzlou p du a sníh Aplikace: na široko, aplikátory

31 Kejda Kejda sm s tuhých výkal a mo e s podílem technologické vody a zbytk krmiva - ustájení zví at bez podestýlky (volné, roštové)

32 Složení kejdy Mo vka (%) OL N P K Ca Sušina Skot 6,0 0,32 0,07 0,40 0,14 7,8 Prasata 5,3 0,5 0,13 0,19 0,24 6,8 Dr bež 8,1 0,96 0,28 0,39 0,94 11,8 Živiny v kejd jsou pro rostliny snadno p ístupné Dávka kejdy je limitována množstvím dusíku Nadm rná aplikace kejdy (nekvalitní) negativn ovliv uje strukturu p dy.

33 Aplikace kejdy Plodiny: okopaniny (brambory, epa), kuku ice, epka, obiloviny, travní porosty, meziplodiny, Dávka: t/ha Termín aplikace: na podzim na ja e p ihnojení ozim p ed založením porostu ja in Podmínky aplikace: zapravení do p dy Aplikace: na široko, aplikátory

34 Zaorávka vedlejších produkt Sláma zaorání nepot ebné slámy v zem lském podniku 1) nekvalitní sláma (olejniny, kuku ice na zrno) 2) chemicky ošet ená (desikací luskoviny) 3) nevyužitelná v ŽV (ozimé obiloviny) O zaorávce slámy rozhoduje: pot eba ŽV (1 DJ 5 8 kg slámy/den) 0,5 DJ (100 DJ/200 ha) 100 DJ 0,5 t/den = 180 t/rok = 36 ha možnost prodeje ( K /t)

35 Rozmetání na ezané slámy (8 10 cm) Zapravení do p dy Aplikace slámy Vyrovnání pom ru C : N (mo vka, kejda, minerální N hnojiva) na 1 t slámy kg N Vyšší mikrobiální aktivita vyšší uvoln ní živin Zvýšení obsahu organických látek v p Zlepšení p dní struktury

36 Zaorávka vedlejších produkt Chrást epy Na brambor

37 Zaorávka vedlejších produkt Chrást epy Na brambor Význam: Dopln ní organické hmoty Navrácení živin do p dy Plodina Výnos (t) N P K Ca Mg Pšenice: celkem zrno Cukrovka: celkem bulvy Brambory: celkem hlízy

38 Zelené hnojení stování zpravidla rychle rostoucích rostlin a jejich následné zaorávání do p dy stování jako: meziplodina (v osevním sledu mezi hlavními plodinami) podsev (sou asn s hlavní plodinou) podplodina (v sadech a vinicích) hlavní plodina (zúrod ování p d, rekultivace)

39 Význam zeleného hnojení Obohacení p dy o snadno rozložitelnou organickou hmotu Omezení vyplavování živin biologická sorpce esun živin ze spodních vrstev do ornice Zastín ní povrchu p dy Ochrana p dy p ed v trnou a vodní erozí Omezení r stu plevel erušení osevního postupu

40 St ední obsahy živin, OL, výnos v zeleném hnojení Zelené hnojení % Výnos OL N P K Ca Mg t.ha -1 Jetel plazivý 18 0,56 0,08 0,26 0,31 0, Jílek mnohokv tý 27 0,57 0,10 0,59 0,11 0, Ho ice 11 0,52 0,02 0,33 0,28 0, epka 12 0,46 0,05 0,29 0,16 0, Lupina 19 0,53 0,07 0,46 0,32 0, Vikev 16 0,56 0,06 0,36 0,25 0,

41 Komposty Sm s organických a minerálních látek oživená užite nou p dní mikroflorou, v níž probíhají nebo již prob hly humusotvorné procesy Základní typy: Statkový kompost Pr myslový kompost Speciální, substráty

42 Komponenty statkových kompost Organický podíl: Sláma Znehodnocené krmivo Zbytky z poskliz ových úprav Št pka Další organické materiály Minerální podíl: Skrývková zemina Rybni ní bahno Vyhnilé kaly Minerální podíl poskliz ových úprav Vápn ní + hnojiva

43 Komponenty pr myslových kompost Organický podíl: Vyt íd ný bioodpad Rašelina istírenský kal Odpady potraviná ského pr myslu Minerální podíl: Sedimenty Skrývková zemina Mikrobiální substrát: Kejda, mo vka istírenský kal Vápn ní + živiny

44 Komponenty substrát Organický podíl: Rašelina ra Št pka Hrabanka Minerální podíl: Zemina Písek Vápn ní + živiny

45 Nerozložený podíl biomasy po 1 roce v p (%) Zdroj zelená hmota sláma hlavní ko eny hn j rašelina (%)

46 Relativní obsah N mikrobiální biomasy v ornici % % = 9,4 mg N.kg Kont. SA DAM DAM + Sl. Hn j Kejda varianty hnojení

Podobné dokumenty

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ) KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Témata konzultací