Z Á K L A D N Í Č Á S T F I N A N Č N Í Č Á S T Z P R Á V A S T A T U T Á R N Í H O O R G Á N U

2001 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A V O D Á R E N S K Á A K C I O V Á S P O L E Č N O S T, a. s. Z Á K L A D N Í Č Á S T F I N A N Č N Í Č Á S T Z P R Á V A S T A T U T Á R N Í H O O R G Á N U

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 0 1 V O D Á R E N S K Á A K C I O V Á S P O L E Č N O S T, a. s. Z Á K L A D N Í Č Á S T F I N A N Č N Í Č Á S T Z P R Á V A S T A T U T Á R N Í H O O R G Á N U

Výroční zpráva za rok 2001 má tři části, které jsou vyhotoveny ve třech samostatných brožurách Základní část, Finanční část a Zpráva statutárního orgánu, které jsou k dispozici v sídle společnosti, sídle organizátora trhu cenných papírů a ve sbírce listin Krajského soudu Brno. RNDr. Miroslav Vykydal, předseda představenstva

Obsah Základní část Profil společnosti 4 Orgány společnosti 8 Rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem 10 Technická část 12 Ekonomická část 26 Záměry a cíle dalšího rozvoje 46 Zpráva auditora 48 Rozhovor s předsedou dozorčí rady 50 Finanční část Úvod 3 Podpisový záznam 4 Zpráva auditora za rok 2001 5 Rozvaha v plném rozsahu 6 Výkaz zisku a ztrát 12 Výkaz Cash flow 14 Doplňující informace k účetním výkazům 16 Obecné údaje k 31. 12. 2001 19 Účetní metody v roce 2001 20 Doplňující údaje k dlouhodobému majetku, rok 2001 22 Zpráva auditora za rok 2000 24 Obecné údaje k 31. 12. 2000 25 Účetní metody v roce 2000 26 Doplňující údaje k dlouhodobému majetku, rok 2000 28 Zpráva auditora za rok 1999 30 Obecné údaje k 31. 12. 1999 31 Účetní metody v roce 1999 32 Doplňující údaje k dlouhodobému majetku, rok 1999 34 Zpráva statutárního orgánu Holding osoby a vztahy 3 Rámcová charakteristika vztahů 5 Smlouvy a dohody 8 Právní a jiné úkony 12 Závěr 14 Příloha přehled fakturace 15 3

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. jako společnost provozní působí na významné části Jihomoravského kraje a kraje Vysočina (naše území 2 působnosti je 58 % km, 66 % obcí a 44 % obyvatel těchto dvou krajů). V okresech Blansko, Brno-venkov, Jihlava, Třebíč, Znojmo a Žďár nad Sázavou se nachází pouze osm měst s více než 10 000 obyvatel, čtyřicet tři měst a obcí má více než 2 000 obyvatel a 69 % obcí má méně než 500 obyvatel. Region, ve kterém společnost provozuje své služby, lze z hlediska jeho výtěžnosti charakterizovat např. trendem specifické spotřeby vody. Specifická spotřeba vody v domácnostech, vyjádřená v litrech na osobu a den, klesla od roku 1990 ze 135 l na 76 l v roce 2001, což je méně než 75 % z průměru v České republice. Základním principem naší firmy je orientace na zákazníky a respektování municipálního charakteru naší společnosti. Všechny firemní procesy sledují zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a stability společnosti. Podporujeme naše smluvní partnery při plnění úkolů obecní samosprávy v oblasti obnovy a rozvoje technické infrastruktury vodovodů a kanalizací. Ochrana zdraví člověka a péče o životní prostředí je vyjádřena základním mottem naší firmy: Voda a lidé partneři pro život. Základním principem naší firmy je orientace na zákazníky a respektování municipálního charakteru naší společnosti. Všechny firemní procesy sledují zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a stability společnosti. Podporujeme naše smluvní partnery při plnění úkolů obecní samosprávy v oblasti obnovy a rozvoje technické infrastruktury vodovodů a kanalizací. 4

Profil společnosti Základní údaje o společnosti k 31. 12. 2001 Obchodní jméno: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Sídlo: Soběšická 820/156 Brno PSČ: 638 01 Právní forma: akciová společnost, založena na dobu neurčitou Právní řád: České republiky Právní předpis: Obchodní zákoník Datum vzniku: 1. 12. 1993 Identifikační číslo: 49 45 58 42 Rejstříkový soud oprávněný k vedení obchodního rejstříku: Krajský soud v Brně Číslo, pod kterým je společnost zapsána: oddíl B, vložka 1181 Místa, na kterých jsou k nahlédnutí veškeré dokumenty a materiály uváděné ve výroční zprávě: v sídle společnosti VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., Soběšická 820/156, 638 01 Brno Zakladatelská listina Fondu národního majetku ČR ze dne 12. 11. 1993 o jednorázovém založení akciové společnosti dnem 1. 12. 1993 ze státního podniku JIHOMORAVSKÉ VODOVODY A KANALIZACE. 5

Akcionáři Údaje o cenných papírech k 31. 12. 2001 V PROCENTECH V POČTU KUSŮ SVAZ VKMO s.r.o. 50,31 111 620 ONDEO SERVICES S.A. 33,35 73 993 VODOVODY A KANALIZACE ZNOJEMSKO 6,61 14 654 BH SECURITIES, a.s. 1,33 2 946 VODOVODY A KANALIZACE ŽIDLOCHOVICKO 1,13 2 499 HUSÁK TOMÁŠ, PRAHA 1,00 2 224 SVAZEK VODOVODŮ A KANALIZACÍ VODÁRNA ZBÝŠOV 0,43 960 Druh: kmenové Forma: na majitele Podoba: zaknihovaná Počet kusů: 221 858 ks Připojené kupóny: ne ISIN: CZ 0009051256 Jmenovitá hodnota emise: 221 858 000 Kč Jmenovitá hodnota akcie: 1 000 Kč ZÁSOBOVÁNÍ VODOU SE SÍDLEM V OKŘÍŠKÁCH 0,39 871 SVAZ VODOVODŮ A KANALIZACÍ HODONICKO 0,32 713 JÁCHYM VLADIMÍR, SOKOLOV 0,18 400 SVAZEK DOMAŠOVSKO 0,12 277 HEISLER JAN, Ing., BRNO 0,09 200 OSTATNÍ 4,74 10 501 6

Předmět podnikání Předmět podnikání dle článku 5 stanov VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. provozování vodovodů a kanalizací projektová činnost ve výstavbě provádění staveb, jejich změn a odstraňování inženýrská činnost spočívající v obstarávání záležitostí k zabezpečení přípravy a realizace staveb obchodní živnost koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zprostředkovatelská činnost činnost organizačních a ekonomických poradců činnost účetních poradců, vedení účetnictví činnost organizačních a ekonomických poradců v oblasti laboratorních prací poskytování laboratorních služeb v oblasti analýzy vod, kalů, odpadů a pevných materiálů poskytování software automatizované zpracování dat monitorování kanalizací televizní kamerou vodoinstalatérství zámečnictví opravy silničních vozidel silniční motorová doprava nákladní silniční motorová doprava osobní podnikání v oblasti nakládání s odpady podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů výroba a prodej elektřiny technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany výroba, opravy a montáž měřidel pronájem nemovitostí pronájem nebytových prostor spojených s poskytováním jiných než základních služeb speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče úřední měření projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci skladování zboží a manipulace s nákladem kopírovací práce ubytovací služby pronájem a půjčování věcí movitých 7

Představenstvo RNDr. Miroslav Vykydal, předseda, generální ředitel Doc. Ing. Jaroslav Hlaváč, CSc., místopředseda, technický náměstek generálního ředitele Ing. Stanislav Kopecký, člen, ekonomický náměstek generálního ředitele 8

Orgány společnosti složení k 31. 12. 2001 Dozorčí rada Ing. Roman Sládek, předseda, starosta města Ivančic Ing. Josef Kodet, 1. místopředseda, náměstek primátora města Jihlavy Jaromír Ambros, člen, technický pracovník divize Brno-venkov Ing. Pavel Balík, člen, starosta města Znojma Ing. Jaroslav Hedbávný, člen, výrobní náměstek ředitele divize Třebíč Ing. Bohumil Hlavička, člen, starosta obce Černá Hora PhDr. Pavel Kavka, člen, obchodní ředitel společnosti ONDEO Services CZ, s.r.o. Ing. Jindřich Král, člen, zástupce starosty města Blanska Miloš Mašek, člen, starosta města Třebíče Ing. Josef Novotný, člen, starosta města Bystřice nad Pernštejnem Ing. Eduard Přibil, člen, výrobní náměstek ředitelky divize Znojmo Ivo Rohovský, člen, starosta obce Měřína Ing. Josef Skoumal, člen, ekonomický náměstek ředitele divize Jihlava Mgr. Iveta Višňanská, člen, právnička generálního ředitelství RSDr. Jiří Vlach, člen, starosta obce Dobronína Management RNDr. Miroslav Vykydal, generální ředitel Doc. Ing. Jaroslav Hlaváč, CSc., technický náměstek generálního ředitele Ing. Stanislav Kopecký, ekonomický náměstek generálního ředitele RNDr. Miloslava Soldánová, ředitelka divize Boskovice Ing. Lubomír Gloc, ředitel divize Brno-venkov Ing. Květoslav Eigl, ředitel divize Jihlava Ing. Jiří Patočka, ředitel divize Třebíč Ing. Marie Mittnerová, ředitelka divize Znojmo Ing. Karel Fuchs, ředitel divize Žďár nad Sázavou Ing. Tomáš Návrat, ředitel technické divize Změny v orgánech společnosti v roce 2001 Mimořádná valná hromada dne 26. 1. 2001: změna stanov rozšíření počtu členů dozorčí rady z 12 na 15 členů odvolání dosavadních členů dozorčí rady volba nových členů dozorčí rady ve složení: Ing. Roman Sládek, Ing. Josef Kodet, Ing. Pavel Janata, Ing. Pavel Balík, Ing. Jindřich Král, Ivo Rohovský, Ing. Bohumil Hlavička, PhDr. Pavel Kavka, Ing. Josef Novotný, RSDr. Jiří Vlach Dne 28. 5. 2001 zvolen zaměstnanci společnosti za člena dozorčí rady Ing. Eduard Přibil. Mimořádná valná hromada dne 30. 10. 2001: Odstoupil z funkce člena dozorčí rady Ing. Pavel Janata Mimořádná valná hromada dne 20. 12. 2001: zvolen členem dozorčí rady Miloš Mašek Změna stanov společnosti rozšíření počtu členů představenstva ze 3 na 5 členů. 9

RNDr. Miroslav Vykydal Je možné považovat rok 2001 za rok významných změn v oblasti vodního hospodářství? Významnou událostí bylo schválení nového zákona o vodách a zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Bylo přijato i další zásadní rozhodnutí. V rámci předvstupního vyjednávání mezi naší republikou a orgány EU byla uzavřena další významná kapitola, která bezprostředně ovlivňuje oblast vodního hospodářství u nás. Jedná se o kapitolu Životní prostředí. Náš stát se zavázal dodržovat podmínky, za kterých bylo dosaženo dohody o tzv. přechodném období v rámci plnění Směrnice EU o čištění městských odpadních vod. S ohledem na vysokou investiční náročnost byl stanoven konec roku 2010 jako datum, ke kterému bude čištění městských odpadních vod zcela v souladu s uvedenou Směrnicí. I tak se však jedná o velmi náročný investiční program, jehož celkový objem lze odhadovat ve výši 75 až 100 miliard Kč. Jaké byly dosaženy konkrétní výsledky v oblasti investičních programů v působnosti Vaší provozní společnosti? Vlastníci vodovodů a kanalizací, kteří jsou současně našimi majoritními akcionáři, získali jasné podklady pro svoji dlouhodobou investiční strategii. To bylo potvrzeno i novými Programy rozvoje krajů, připravovanými ke schválení v závěru roku 2001. Významného úspěchu dosáhl Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, který dosáhl za účinné podpory Významnou událostí bylo schválení nového zákona o vodách a zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. V rámci předvstupního vyjednávání mezi naší republikou a orgány EU byla uzavřena další významná kapitola, která bezprostředně ovlivňuje oblast vodního hospodářství u nás. Jedná se o kapitolu Životní prostředí. 10

Rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem provozní divize Jihlava pozitivního stanoviska řídící komise předvstupního fondu ISPA k udělení dotace na rekonstrukci ČOV Jihlava. Za další úspěch lze považovat získání podpory ze zdrojů MZe ČR na rekonstrukci ČOV Tišnov. Vrátíme se k novým zákonům. Je možné stručně charakterizovat jejich důsledky pro provozní společnost? Zákon o vodovodech a kanalizacích vymezuje v řadě případů zcela jiné postavení provozovatele. Celá druhá polovina roku 2001 byla proto věnována podrobnému seznamování se s novými zákony, a zejména s publikovanými prováděcími vyhláškami. V řadě případů je formální účinnost této nové legislativy stanovena již od 1. 1. 2002, přičemž k tomuto datu vydání nebyly někdy prováděcí vyhlášky publikovány vůbec a často nebyla známa jejich přesná interpretace pro jejich používání. Cílem naší společnosti musí být minimalizovat tyto dopady na provozní náklady a zajistit přiměřenou úroveň ceny vodného a stočného při samozřejmém respektování všech požadavků vyplývajících z nové legislativy. Nové požadavky na zásadní změny musejí zákonitě klást zvýšené nároky na zaměstnance společnosti. Jak hodnotíte současnou situaci? Kromě zajišťování běžného kvalitního provozu se zcela jistě celá řada zaměstnanců firmy musela a nadále bude muset věnovat studiu a analýze nové legislativy. Snahou je zapojit do analytických prací co nejširší počet pracovníků, a využít tak přirozeného odborného potenciálu firmy. Mimo akcí vzdělávacího charakteru se proto pokračuje i ve vytváření speciálních pracovních týmů, zpravidla pod vedením některého z ředitelů divizí nebo specialisty z řad zaměstnanců generálního ředitelství. Tyto týmy mají za úkol nejen hledat nejvhodnější způsoby aplikace nové legislativy, ale také přispět k jejich urychlenému zavedení do praxe. V řadě případů je nutné řešit současně otázku změny vnitřních norem firmy a smluvních vztahů s vlastníky a také se zabývat technickými aspekty. Řada ustanovení nových zákonů není zcela jednoznačná a v odborné veřejnosti pro ni existují různé interpretace. Bude proto nutné vyčkat oficiálních výkladů příslušných ministerstev. To však v řadě případů může vést i k operativním změnám v průběhu následujícího období. Kvalita lidského potenciálu firmy je však zárukou, že se podaří celý tento proces úspěšně zvládnout. Co očekáváte od roku 2002? Vedení firmy bude pokračovat v praktické implementaci nové legislativy. Bude rovněž nutné zvýšit komunikaci na toto téma s vlastníky vodovodů a kanalizací. Vzhledem k tomu, že na podzim roku 2002 se budou konat v naší republice komunální volby, musíme zvýšenou pozornost věnovat přípravě návrhů cen vodného a stočného na rok 2003. Za významné také považuji přípravu nových strategických dokumentů firmy, které by odpovídaly očekáváním a záměrům všech významných akcionářů naší společnosti. 11

3 Roční objemy pitné vody v letech 1997 2001 (tis. m /rok) 1997 34 074 25 350 14 920 10 430 8 724 1998 33 195 24 319 14 410 9 909 8 876 1999 32 541 24 380 14 633 9 747 8 161 2000 33 365 24 464 14 842 9 622 8 901 Specifická spotřeba vody v roce 2001 se ve srovnání s předchozím rokem snížila ve všech sledovaných ukazatelích. Podařilo se však zastavit prudký pokles specifických spotřeb vody, který byl patrný zejména v letech 1990 1995. 2001 32 167 23 744 14 318 9 426 8 423 voda vyrobená k realizaci voda fakturovaná celkem voda fakturovaná domácnostem voda fakturovaná ostatním voda nefakturovaná 12

Technická část Výroba a distribuce vody Ke konci roku 2001 společnost zásobovala pitnou vodou 513 294 obyvatel (tj. nárůst oproti předchozímu roku o 0,5 %), což je alikvotní cca 70 % z celkového počtu obyvatel bydlících na území okresů s působností společnosti. Kompletní provoz vodovodů byl zajišťován v 604 obcích a jejich místních částech (tj. nárůst oproti předchozímu roku o sedm lokalit), v těchto lokalitách bylo průměrně napojeno na vodovod 95,8 % obyvatel. Dílčí smluvní činnosti v oblasti vodovodů byly vykonávány v dalších 60 obcích (tj. o 22 více ve srovnání s předchozím rokem). Distribuce vody spotřebitelům se uskutečňovala prostřednictvím vodovodních potrubí o celkové délce 4 105 km, oproti předchozímu roku vzrostla délka o 1,4 % (což v současnosti představuje cca 7,7 % vodovodní sítě v celé České republice). Skupinové vodovody provozované v r. 2001 se na celkové délce podílely 87,7 % (tj. o 1 % více než v roce předchozím), zbývající podstatně menší podíl připadal na místní vodovody. Nejrozsáhlejším vodovodním systémem byl skupinový vodovod Vranov s úpravnou vody Štítary, zásobující okresy Třebíč a Znojmo, skupinový vodovod Vír pro spotřebiště v okrese Žďár nad Sázavou a skupinový vodovod Mostiště pro okresy Žďár nad Sázavou a Třebíč. Surová voda byla odebírána z celkem 285 zdrojů vody, z toho 96,8 % zdrojů poskytovalo podzemní vodu a jen 3,2 % zdrojů dodávalo vodu povrchovou. Z celkového objemu vyrobené vody činila však podzemní voda jen 42 % a zbývající větší podíl z celkové produkce připadal na povrchovou vodu. Úpravu surové vody na vodu pitnou umožnilo 32 úpraven vody, které byly v činnosti jako součást kompletního provozu vodovodů (další 2 úpravny byly udržovány mimo trvalý provoz jako rezervní). Úpravny byly využívány v ročním průměru na 46,2 % (oproti předchozímu roku bylo jejich využití o 2,2 % vyšší). Z hlediska projektované kapacity jsou pro společnost rozhodující následující úpravny: Znojmo (240 l/s), Štítary (240 l/s), Jihlava-Hosov (240 l/s), Mostiště (220 l/s), Vír (200 l/s) a Nová Říše (110 l/s). Objem vody vyrobené k realizaci (VVR) se snížil o 3,6 % ve srovnání s produkcí v předchozím roce, roční plán byl ale překročen o 0,2 %. Největší nárůst produkce VVR ve srovnání s předchozím rokem zaznamenala divize Znojmo (o 2,1 %), naopak největší pokles produkce vykázala divize Žďár nad Sázavou (pokles o 9,5 % v ročním průměru byl způsoben předáním vodohospodářských zařízení Svazku Skutečsko k provozu jinému subjektu v polovině předchozího roku 2000 ubylo tím zásobování cca 5 tisíc obyvatel). Objem vody fakturované (VFC) se snížil o 2,9 % ve srovnání s fakturovaným objemem v předchozím roce, došlo ale k překročení ročního plánu o 1,5 %. Z celkového objemu VFC připadlo domácnostem 60,3 %, zbývající podíl byl fakturován průmyslu, zemědělství a ostatním subjektům. Podíl domácností na celkovém objemu fakturované pitné vody měl v posledních letech mírně stoupající tendenci (r. 1997 58,7 %, r. 1998 59,2 %, r. 1999 60,0 %, r. 2000 60,7 %), ale v hodnoceném roce 2001 poprvé zaznamenal tento podíl nepatrný pokles. Absolutní objemy vody fakturované ostatním subjektům mimo domácnosti však v posledních letech neustále klesají. Největší nárůst VFC o 1,2 % ve sledovaném ročním období ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zaznamenala divize Jihlava, pokles je patrný u divize Žďár nad Sázavou (pokles VFC o 8,9 % byl z týchž důvodů jako při hodnocení VVR). 13

Základní technické údaje o provozovaných vodovodech 1997 1998 1999 2000 2001 DÉLKA VODOVODNÍ SÍTĚ (BEZ PŘÍPOJEK) km 3 766 3 900 3 994 4 048 4 105 POČET PŘÍPOJEK ks 104 347 107 357 110 175 112 027 113 231 POČET VODOMĚRŮ ks 100 955 104 055 106 297 108 241 109 962 POČET PŘIPOJENÝCH OBYVATEL osoby 497 862 505 138 509 466 510 844 513 294 Objem vody nefakturované (VNF) se stanovuje jako rozdíl objemu vody vyrobené k realizaci a objemu vody celkem fakturované. V r. 2001 dosáhl takto stanovený objem nefakturované vody 3 hodnoty o 478 tis. m nižší než v předchozím roce. Z celkového objemu VVR činil podíl VNF 26,2 %, oproti předchozímu roku došlo ke snížení o 0,5 %. Ve srovnání s průměrnými hodnotami vykazovanými v České republice dosahuje společnost trvale lepších hodnot (v uplynulých 5 letech se v průměru České republiky pohyboval podíl VNF mezi 28,4 34,2 % z celkového objemu VVR, zatímco v naší společnosti kolísal v rozmezí 24,6 26,7 %). Vývoj spotřeby vody výstižně charakterizuje často používaný ukazatel denní specifické spotřeby vody vztažené na jednoho zásobovaného obyvatele. Oproti úspěšnému předchozímu roku 2000 se nepotvrdily optimistické předpoklady výhledové stagnace či mírného nárůstu specifických spotřeb. Specifická spotřeba vody v roce 2001 se ve srovnání s předchozím rokem snížila ve všech sledovaných ukazatelích. Specifická spotřeba vody z VVR (z veškeré vody vyrobené k realizaci) klesla o 7 l/obyv./d. (tj. snížení o 4 %), specifická spotřeba vody z VFC (z veškeré vody fakturované) klesla o 4 l/obyv./d. (tj. snížení o 3 %), specifická spotřeba vody z VFD (z vody fakturované pouze domácnostem) klesla o 4 l/obyv./d. (tj. snížení o 5 %). Podařilo se však zastavit prudký pokles specifických spotřeb vody, který byl patrný zejména v letech 1990 1995. V posledních letech již vykazují specifické spotřeby spíše stabilní stav, ale ve srovnání s průměrem České republiky dosahuje společnost i nadále podprůměrných hodnot. Nízké hodnoty specifických spotřeb jsou ovlivněny zejména nevýhodnou skladbou spotřebišť; společnost provozuje převážnou část vodovodů na venkově, kde jsou podnikatelské aktivity dosud nedostatečně rozvinuté, kde je značná denní migrace obyvatel a snadný přístup k alternativním zdrojům vody. 14

Oproti předchozímu roku došlo ke změně v legislativě a jakost pitné vody byla v roce 2001 již hodnocena podle nové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. V roce 2001 dostávalo pitnou vodu plně vyhovující nové vyhlášce ve všech zdravotně významných ukazatelích 91,89 % zásobovaných obyvatel. V 70 lokalitách, tj. v 11,6 % z celkového počtu zásobovaných lokalit, došlo ke krátkodobému překročení některého ukazatele. Vztaženo na počet obyvatel došlo k překročení ukazatele: vlivem manganu v 2,18 %, železa v 3,11 % (převážně na koncových větvích vodovodních řadů), dusičnanů v 2,33 %, chloridů v 0,40 %, síranů v 0,65 % a z pohledu mikrobiologického a biologického rozboru v 0,71 %, radonu v 0,06 %. Mírné navýšení počtu nevyhovujících vzorků u manganu a železa ve srovnání s předchozím rokem je zčásti dáno novým přísnějším limitem -1-1 pro oba prvky, a to z 0,1 mg.l na 0,05 mg.l -1-1 u manganu a z 0,3 mg.l na 0,2 mg.l u železa. Dopravovaná pitná voda byla hygienicky zabezpečována a průběžně analyticky kontrolována v souladu s vyhláškou v celém procesu distribuce ke konečnému spotřebiteli. Ve sledovaném období nedošlo v jednotlivých divizích k výrazným změnám v jakosti vyráběné pitné vody. Zdroje vody jsou z pohledu jakosti stabilizované, několik z nich ale nadále poskytovalo vodu s omezeným použitím Těšany 3 (okr. Brno-venkov) v množství 24,7 tis. m vody (v 12/2001 již bylo zahájeno přepojení na VOV), Vývoj specifické spotřeby vody v letech 1990 2001 (l/obyv./den) 1990 266 220 135 1991 242 196 121 1992 237 190 118 1993 218 176 109 1994 200 146 87 1995 196 147 85 1996 193 141 82 1997 188 140 82 1998 180 132 78 1999 175 131 79 2000 179 131 80 Pro srovnání: dle posledního šetření ČSÚ z r. 2000 byly v České republice dosaženy hodnoty: průměrná specifická spotřeba vody z VVR 237 l/obyv./den průměrná specifická spotřeba vody z VFC 169 l/obyv./den průměrná specifická spotřeba vody z VFD 107 l/obyv./den 2001 172 127 76 Specifická spotřeba z vody vyrobené k realizaci Specifická spotřeba z vody fakturované celkem Specifická spotřeba z vody fakturované domácnostem 15

3 Hlávkov (okr. Jihlava) v množství 8,0 tis. m a v okrese Znojm o Šanov, Hevlín, Dyjákovice, Hrádek a Běhařovice 3 v celkovém množství 143 tis. m v souhrnném objemu se však jedná jen o 0,6 % z celkového množství vyrobené vody. Zlepšení jakosti vody věnuje společnost ve spolupráci s vlastníky infrastruktury trvalou pozornost. V roce 2001 se podařila realizace řady opatření investičních i provozních směřujících ke zlepšení jakosti dodávané vody, např. provedení výměny náplně ve všech pískových filtrech na úpravně vody Ivančice, na úpravně vody Hosov byl zahájen zkušební provoz po doplnění technologie o ozonaci, GAU filtry, dávkování oxidu chloričitého a ztvrzování, pokračovalo se v rekonstrukci úpravny vody Štítary (dokončení systému míchání, rekonstrukce čerpací stanice a rekultivace skládky vodárenských kalů), pokračovala rekonstrukce na úpravně vody Heraltice (trubní vystrojení, armatury, kontinuální měření kvality a přenosu dat), na úpravně vody Hevlín byl zahájen zkušební provoz technologie k odželezování a odmanganování. V průběhu roku došlo v mnoha lokalitách ke zlepšení jakosti, např. v obci Malá Roudka (železo), v obcích Okrouhlá, Pamětice, Spešov, Sulíkov a Rohozec, Rebešovice (mangan), na úpravně vody Drásov (sírany), úpravně vody Těšany (chloridy), v obci Nesvačilka (chloridy, dusičnany, sírany). V oblasti ochrany vodních zdrojů postupuje společnost v souladu s novou koncepcí speciální ochrany stanovenou ústředními vodohospodářskými orgány. Snahou společnosti je využívat ochranná pásma jen v nezbytně nutném rozsahu a neomezovat vlastníky pozemků v jejich vlastnických právech, proto probíhá průběžná revize v minulosti vyhlášených ochranných pásem. Proces optimalizace ochranných pásem vodních zdrojů se uskutečňuje v návaznosti na zásadní změny v legislativě po přijetí tzv. malé novely vodního zákona zákona č. 14/1998 Sb. Tato činnost bude nadále pokračovat, výběr a pořadí zdrojů v každém regionu bude přizpůsobován současným potřebám provozu a místním podmínkám. Nový zákon č. 254/2001 Sb. (dále jen vodní zákon) problematiku ochrany vodních zdrojů zásadně nezměnil, drobné odchylky se jeví např. v evidenci ochranných pásem vodních zdrojů v katastru nemovitostí. Vodní zákon ale nově přinesl zavedení poplatků za odběr vody z podzemních zdrojů (dosud byly stanoveny poplatky jen za odběr povrchové vody), což se ekonomicky projeví již v roce 2002. V provozu vodovodních sítí nebyly ve srovnání s předchozími lety zaznamenány žádné podstatné výjimečné situace. V okr. Třebíč si poruchy na problémovém přivaděči do obce Chlum vyžádaly občasné doplňování vodojemu cisternou. V okr. Žďár nad Sázavou bylo z důvodu nedostatku vody v místním zdroji prováděno v lednu po dobu 3 týdnů náhradní zásobování vodou v obci Najdek, ale v průběhu roku 2001 byla již obec propojena s přivaděčem. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k meziročnímu zvýšení poruchovosti vodovodů o 22 %. Nárůst poruch byl na vodovodních přípojkách, u vodovodních řadů došlo k mírnému poklesu. V roce 2001 bylo vynaloženo na opravy vodovodů 67,5 % z celkového objemu finančních nákladů vynaložených na opravy (tj. stejný podíl jako v předchozím roce), zbývající podíl připadl na opravy kanalizací. 16

Počty poruch na vodovodních sítích 1997 1998 1999 2000 2001 PORUCHY NA VODOVODNÍ SÍTI CELKEM 1 971 1 908 1 728 1 647 2 015 PORUCHY NA ŘADECH A OBJEKTECH 1 502 1 433 1 166 1 169 1 065 PORUCHY NA PŘÍPOJKÁCH 469 475 562 478 950 Opravy vodovodů bez údržby (tis. Kč) 1997 1998 1999 2000 2001 OPRAVY VODOVODŮ BEZ ÚDRŽBY 17 829 37 425 30 816 40 085 38 750 Přetrvávala nepříliš příznivá situace v rozsahu rekonstrukcí stávajících vodovodů. V r. 2001 bylo zrekonstruováno 0,47 % z celkové délky provozovaných vodovodů (v předchozím roce byla dynamika rekonstrukcí vodovodů 0,30 %), což je sice ve srovnání s loňskou dynamikou rekonstrukcí nárůst o 56 %, ale stále je to nepostačující z hlediska doporučení EU (mělo by se rekonstruovat cca 1,5-2,0 % z celkové délky ročně). Skladba provozovaného vodovodního potrubí z hlediska stáří není příliš příznivá. Nejstarší provozované vodovodní potrubí pochází z období před rokem 1910 (necelé 1 % z celkové délky), v roce 2001 bylo provozováno 10,1 % potrubí ve stáří nad 50 let (hranice 50 let je v zemích EU standardem pro odepsané potrubí). Stáří vodovodní sítě v roce 2001 (km) do 1910 38 1911 1920 17 1921 1930 103 1931 1940 128 1941 1950 129 1951 1960 325 1961 1970 437 1971 1980 924 1981 1990 961 po 1991 1 044 celkem 4 105 17

Odvádění a čištění odpadních vod 3 Roční objemy odpadní vody v letech 1997 2001 (tis. m /rok) 1997 17 126 10 843 6 283 2 914 20 040 1998 16 418 10 640 5 778 2 931 19 349 1999 16 428 10 818 5 610 2 761 19 189 2000 16 567 10 912 5 655 2 972 19 539 2001 16 456 10 763 5 693 2 934 19 390 odpadní voda bez srážek fakturovaná celkem odpadní voda fakturovaná domácnostem odpadní voda bez srážek fakturovaná ostatním odpadní voda srážková fakturovaná celkem celkem fakturovaná odpadní voda včetně srážkové Ke konci roku 2001 společnost odváděla odpadní vody od 353 186 obyvatel napojených na kanalizaci (nárůst oproti předchozímu roku o 0,6 %), což je alikvotní cca 48 % z celkového počtu obyvatel bydlících na území okresů s působností společnosti. Kompletní provoz kanalizační sítě byl zajišťován ve 181 obcích a jejich místních částech (tj. oproti předchozímu roku o 5 lokalit více); v těchto lokalitách bylo na kanalizaci napojeno průměrně 86,9 % obyvatel. Dílčí smluvní činnosti byly vykonávány pro kanalizace v dalších 16 obcích (nárůst oproti předchozímu roku o 5 lokalit) a pro 9 čistíren odpadních vod (ČOV). Odpadní vody byly čištěny od 95,7 % obyvatel napojených na kanalizaci (v předchozím roce to bylo 95,5 %). Společnost provozovala 89 čistíren odpadních vod, což je o 3 více než v roce předchozím. Počet čistíren provozovaných společností představuje cca 8,5 % všech čistíren České republiky. Z celkového počtu kompletně provozovaných ČOV byly 4 ve zkušebním provozu. Ve srovnání s předchozím rokem bylo vyčištěno o 6 % odpadních vod více. Stejně jako v předchozích letech byla část z těchto odpadních vod z okresu Brno-venkov čištěna v centrální čistírně odpadních vod Brno-Modřice, provozované Brněnskými vodárnami a kanalizacemi, a.s. (v roce 2001 to bylo 1,7 % odpadních vod z celkového objemu vod čištěných z kanalizací provozovaných společností). Délka provozovaného kanalizačního potrubí vzrostla oproti předchozímu roku o 4,7 % a v současnosti odpovídá cca 6 % délky kanalizační sítě v celé České republice. 18

Základní technické údaje o provozovaných kanalizacích 1997 1998 1999 2000 2001 DÉLKA STOKOVÉ SÍTĚ BEZ PŘÍPOJEK km 1 085 1 129 1 186 1 266 1 325 POČET PŘÍPOJEK ks 43 786 49 711 54 476 56 684 58 298 POČET OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA KANALIZACI osoby 347 692 351 388 351 353 351 003 353 186 ČIŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY VČ. SRÁŽKOVÝCH 3 tis. m /rok 32 562 31 205 32 227 32 342 34 283 Rozdělení kompletně provozovaných ČOV k 31. 12. 2001 dle velikosti (ks) VELIKOST ČOV D. BOSK. D. BRNO-V. D. JIHLAVA D. TŘEBÍČ D. ZNOJMO D. ŽĎÁR VAS, a.s. DO 500 EO 3 1 2 4 0 1 11 500 2 000 EO 8 3 2 9 10 7 39 2 000 5 000 EO 3 7 0 1 0 3 14 5 000 10 000 EO 4 3 2 3 0 2 14 10 000 25 000 EO 1 2 0 0 0 3 6 25 000 100 000 EO 0 0 1 2 1 1 5 CELKEM POČET ČOV 19 16 7 19 11 17 89 Opravy kanalizací bez údržby (tis. Kč) 1997 1998 1999 2000 2001 OPRAVY KANALIZACÍ VČ. ČOV BEZ ÚDRŽBY 14 483 16 438 16 133 19 268 18 654 Z hlediska projektované kapacity jsou pro společnost rozhodující čistírny odpadních vod: Znojmo-Dobšice pro 99 000 projektovaných ekvivalentních obyvatel (EO), Jihlava pro 83 000 EO, Třebíč pro 64 200 EO, Moravské Budějovice pro 40 415 EO, Žďár nad Sázavou pro 34 500 EO a Blansko pro 22 766 EO. Objem odpadní vody fakturované (OVFC) včetně srážkové se snížil v roce 2001 o 0,8 % ve srovnání s objemem fakturované odpadní vody v předchozím roce, ale roční plán byl překročen o 1,7 %. Z celkového objemu OVFC bylo fakturováno domácnostem 55,5 % (snížení o 0,3 % ve srovnání s předchozím rokem), zbývající podíl připadá průmyslu, zemědělství a ostatním subjektům. 19

Stáří kanalizační sítě v roce 2001 (km) do 1900 3 1901 1920 19 1921 1940 136 1941 1960 123 1961 1980 459 po 1981 585 celkem 1 326 Největší nárůst OVFC ve sledovaném období ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zaznamenala divize Brno-venkov (nárůst o 2,9 %), následovala divize Jihlava (nárůst o 2,3 %), největší pokles OVFC ve srovnatelném období zaznamenala divize Znojmo (pokles o 5,8 % ve srovnání s loňskem) a divize Žďár (pokles o 3,3 % ve srovnání s loňským rokem byl ovlivněn obdobně jako u vodovodů předáním vodohospodářských zařízení Svazku obcí Skutečsko k provozu jinému subjektu v polovině předchozího roku 2000). V provozu kanalizací nebyly ve srovnání s předchozími léty zaznamenány žádné výjimečné situace, evidováno a opraveno bylo celkem 676 poruch kanalizace (ve srovnání s předchozím rokem došlo ke zvýšení poruchovosti na kanalizačních systémech o 6,1 %). V roce 2001 bylo vynaloženo na opravy kanalizací 32,5 % z celkového objemu finančních nákladů na veškeré opravy bez údržby (tj. stejný podíl jako v předchozím roce). Skladba provozovaného kanalizačního potrubí z hlediska stáří není příznivá. Nejvíce kanalizačních stok bylo realizováno po roce 1981 (38,6 % z celkové délky), ale v roce 2001 bylo provozováno 21,2 % potrubí ve stáří nad 40 let. V roce 2001 nenastala v úrovni technologie čištění odpadních vod oproti předcházejícímu období žádná výrazná změna. Stále přetrvává nepříznivá situace v oblasti kalového hospodářství. Většina především menších čistíren není dosud vybavena příslušnou technikou k odvodnění veškerých produkovaných kalů nebo k jejich zahuštění na požadovanou sušinu. Odvodnění stabilizovaného kalu je prvním nezbytným krokem k jeho hygienizaci. V r. 2001 byla zahájena spolupráce na experimentálním ověření hygienizace čistírenských kalů čistým kyslíkem a v poloprovozním měřítku byly ověřeny další dvě metody zahuštění přebytečného čistírenského kalu, a to na novém typu flotačního zařízení a zahušťovacím zařízení se šikmým sítem. Výsledky zkoušek byly i předběžně ekonomicky vyhodnoceny a budou sloužit jako podklad pro investiční návrhy. V současné době je navrhováno zahušťovací zařízení se šikmým sítem na čistírně Žďár nad Sázavou. Získané výsledky jsou také zapracovány do návrhových podkladů pro nové investice, např. čistírny Tetčice a Tišnov. Úkolem do budoucna je efektivněji prosazovat komplexní a dlouhodobý přístup k problémům kalového hospodářství, zejména z pohledu provozní, nikoliv jen investiční úspornosti, a z hlediska legislativní korektnosti. V roce 2001 byly do zkušebního provozu uvedeny čtyři nové čistírny s projektovanými kapacitami pod 5 000 EO: Ostrov u Macochy, Cetkovice, Bílovice n. Svitavou a Tulešice. Dále probíhají zkušební provozy zahájené v předcházejícím období a rekonstrukce čistírny Třebíč. Byla také zahájena konkrétní příprava projektové dokumentace významných rekonstrukcí větších čistíren: Jihlava, Tišnov, M. Budějovice, Jemnice, Tetčice a další. 20

V průběhu roku 2001 došlo na některých větších čistírnách k poruchám biologického procesu. Nejčastěji se jednalo o poruchy, které jsou způsobeny opakovanou nekázní producentů odpadních vod napojených na kanalizační sítě. Mnoho poruch v provozu bylo také způsobeno běžným opotřebením zařízení nebo tím, že z důvodu úspor při výstavbě byly přijaty kompromisy ve volbě vhodného typu zařízení (např. levná nebo nevhodná míchadla, některá zahraniční čerpadla nebo jejich nevhodné aplikace). Provozovatel proto v nejbližší době provede podrobnou bilanci poruch a oprav zařízení podle jejich typu, aby takto získané poznatky mohly být smysluplně využity. Některé čistírny byly nárazově přetěžovány snadno odbouratelným substrátem s nevyváženou bilancí nutrientů. Kontrola stokové sítě zatím není ideální, chybí zejména vybavení vhodnou technikou, především větším počtem mobilních automatických odběrných zařízení a stacionárních odběrných zařízení ve větších čistírnách. Tento přístup k provozu stokových sítí bude v nejbližší budoucnosti preferovaný k zajištění větší stability provozu. V průběhu roku byly prováděny plánované krátkodobé odstávky z provozu některých čistíren z důvodů oprav a údržby čistírenského zařízení nebo kanalizací. Poruchy i odstávky neměly však závažný negativní vliv na vodní recipienty a byly řádně hlášeny příslušným vodoprávním orgánům. Za závažný problém lze považovat výskyt velkých množství písku nebo jemného posypového materiálu v některých čistírnách, který se dostává až do kalové koncovky čistíren a zvyšuje provozní náklady a poruchovost zařízení. Podle šetření provedených v této souvislosti v lokalitě Tišnov, lze pokládat za jedinou účinnější preventivní metodu častější kontrolu a čištění dešťových vpustí na komunikacích. Limity znečištění odpadních vod (OV), stanovené vodohospodářskými orgány příslušných okresů pro odpadní vody vypouštěné do toku, byly v průběhu roku 2001 v naprosté většině případů dodržovány. Určité problémy přetrvávají u nečištěných odpadních vod, pro něž je složité navrhnout a prosadit takové limitní hodnoty, které lze v průběhu celého roku plnit. Důvodem je velký počet výpustí, málo rozborů a měření, nerovnoměrnost odtoku OV, kolísání množství balastních vod a výskyt zdrojů nárazového znečištění. Přesto se podařilo získat několik přijatelných povolení k vypouštění odpadních vod v okresech Třebíč a Žďár. Ta již vycházejí z nařízení vlády čís. 82/1999 Sb. Celkem bylo vydáno 20 nových povolení pro vypouštění OV z čistíren provozovaných naší společností, nejvíce u divizí Třebíč a Žďár nad Sázavou. Ta zajistila nejen potřebný soulad s legislativou, ale umožnila i sjednotit a zjednodušit monitoring do toku vypouštěných OV, a snížit s tím spojené provozní náklady. Mimo to musely být ke konci minulého roku podány žádosti o vydání nových povolení u většího počtu dalších ČOV. Důvodem zde bylo přechodné ustanovení ( 127) nového zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, které s platností od 1. 1. 2002 výrazně omezuje vydávání povolení nad rámec emisních limitů citovaného nařízení vlády. Největší počet těchto žádostí byl zpracován u divizí Třebíč a Jihlava. Získání nového povolení, přiměřeného technologickým možnostem ČOV, je nadále největším problémem v okrese Brno-venkov. 21

V roce 2001 pokračoval trend výrazného zlepšování výsledků ve snižování vypouštěného zbytkového znečištění, a to nejen u čistíren, kde v minulosti docházelo občas nebo pravidelně k překračování stanovených limitních hodnot. V této souvislosti je vhodné jmenovat zejména čistírny odpadních vod Boskovice A, Bělá-Hrádkov, Jedovnice (vyšší stabilita procesu), Bílovice n. Svit. (celkové zlepšení funkce po zapracování nové ČOV), Čebín, Blučina (celkové zlepšení funkce), Dalešice (vyšší stabilita procesu), Mohelno (zlepšení nitrifikace po úpravách technologie), Moravský Krumlov-Zámecká (zlepšení nitrifikace), Jevišovice (zlepšení funkce po zprovoznění zahušťovací nádrže kalu), Únanov, Znojmo (vyšší stabilita procesu), Dolní Rožínka, Nížkov (celkové zlepšení stability procesu a denitrifikace po intenzifikaci). Z celkového počtu 89 provozovaných čistíren plnilo 76 limity celoročně, u tří byla zaznamenána ojedinělá překročení v jednom parametru (Mohelno, Rakšice, Hevlín), sedm ČOV nesplňovalo pouze limit množství vypouštěných OV (Křtiny, V. Opatovice, Ivančice, Dušejov, Telč, Dalešice, Radostín) a jen u tří (Kunštát, Rudice, Tulešice) docházelo k častějšímu překročení limitů zbytkového znečištění. Přitom v pěti z uvedených případů je v řízení žádost o změnu limitů, tzn., že věc bude alespoň částečně řešena změnou podmínek rozhodnutí. Nicméně ve všech lokalitách, kde je vypouštěno nadlimitní množství odpadních vod (s výjimkou Ivančic), se bude nutno více zaměřit na problematiku balastních vod, neboť právě tento faktor se stává stále významnější příčinou porušování limitů vodohospodářských rozhodnutí (v roce 2001 více než 50 %). Nejvýraznější zlepšení oproti roku 2000 bylo zaznamenáno u divize Brno-venkov. K žádnému významnějšímu překročení pak nedošlo opět u divize Žďár nad Sázavou. Výše úplat za vypouštění odpadních vod se již od roku 1993 postupně snižuje. Je to nejen důsledek vynaložených investic do čistíren odpadních vod, ale i technologických a provozních opatření a zlepšovaného způsobu vyhodnocování výsledků. Pouze v roce 2000, tedy s ročním odstupem po zavedení nového zákona č. 58/1998 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, došlo krátkodobě k opačnému vývoji. Obdobná situace, ale tentokrát pouze v zálohách poplatků, nastala i v roce 2001 (zvýšení o 13,5 %). V rámci vyúčtování však lze očekávat podstatné snížení platby, a to cca o 5,2 mil. Kč. Po tomto snížení by tedy mělo být za rok 2001 na poplatky vynaloženo přibližně o 2,6 mil. Kč méně než v roce předcházejícím, což představuje snížení platby o cca 13 %. Rozložení na divize nebude rovnoměrné. Největší pokles je předpokládán u divize Boskovice (o 56 %), dále pak u divizí Jihlava (o 23 %) a Žďár nad Sázavou (o 17 %). U zbývajících tří divizí by měla být celková výše poplatků naopak vyšší Brno-venkov (o 25 %), Znojmo (o 21 %), Třebíč (o 13 %). Důvodem přetrvávajících větších rozdílů mezi zálohovými platbami a skutečností je celá řada faktorů, z nichž některé platí obecně a jiné vyplývají z individuálních provozně-technologických podmínek jednotlivých ČOV. U čistíren odpadních vod vychází 3 dle předpokládané skutečnosti roku 2001 na m vypouštěných OV minimální poplatek 0,27 Kč (Moravský Krumlov), maximální 1,55 Kč (Třebíč), u veřejných kanalizací bez ČOV je minimální hodnota poplatku 0,70 Kč (Staré Blansko) a maximální 7,46 Kč (Svratka). 22

Efektivita provozu vodovodů a kanalizací V České republice dosud neexistuje jednotná metodika pro hodnocení systémů zásobování vodou a odvádění odpadních vod, proto se často využívá některých z hodnotících ukazatelů doporučovaných mezinárodní nevládní organizací IWA. Doporučovaných výkonnostních ukazatelů je několik set a dělí se do mnoha kategorií, např. ukazatele výroby a spotřeby vody, personální, technologické, fyzikální, provozní ukazatele, ukazatele ekonomiky a úrovně služeb, atd. Část ukazatelů se v jednotlivých kategoriích prolíná. Pro porovnání jednotlivých provozovaných systémů s průměrem v ostatních vodárenských společnostech v ČR lze použít jen nepatrnou část doporučovaných ukazatelů, protože celostátně dostupné informace vycházejí pouze z údajů, které zjišťuje při každoročním šetření Český statistický úřad. K hodnocení efektivity provozu infrastruktury se nejčastěji používají následující kriteria: a) výtěžnost z délky provozovaných sítí Výtěžností sítě se rozumí objem fakturované produkce vody (pitné nebo odpadní) vztažený k jednotce délky provozované infrastruktury v jednotce časové (zpravidla za rok). b) napojenost obyvatel na provozovanou délku infrastruktury Napojeností obyvatel se rozumí počet připojených obyvatel na jeden kilometr provozované sítě (vodovod nebo kanalizace). Vzájemné porovnání obou těchto ukazatelů umožní posoudit charakter provozované lokality a srovnání různých lokalit mezi sebou. Může nastat situace, že určitá lokalita má sice poměrně vysokou napojenost obyvatel na vodovod, ale z hlediska výtěžnosti sítě na tom není příliš dobře, což svědčí o menším podílu velkých odběratelů (výroba potravin a nápojů, průmysl, hotely) na celkovém odběru pitné vody. 3 Výtěžnost z délky provozovaných sítí v letech 1996 2001 (tis. m /km), porovnání ČR a VAS, a.s. 1996 12,9 7,1 31,2 19,6 1997 12,3 6,7 31,6 18,5 1998 11,3 6,2 29,4 17,1 1999 10,7 6,1 26,5 16,2 2000 10,4 6,0 24,4 15,4 2001 neuved. 5,8 neuved. 14,6 výtěžnost z délky vodovodů ČR výtěžnost z délky vodovodů VAS, a.s. výtěžnost z délky kanalizací ČR výtěžnost z délky kanalizací VAS, a.s. 23

Napojenost obyvatel na infrastrukturu v letech 1996 2001 (obyv./km), porovnání ČR a VAS, a.s. 1996 181 137 359 339 1997 179 132 354 320 1998 172 130 347 311 1999 170 128 340 296 2000 163 126 325 277 2001 neuved. 125 neuved. 267 napojenost na délku vodovodů ČR napojenost na délku vodovodů VAS, a.s. napojenost na délku kanalizací ČR napojenost na délku kanalizací VAS, a.s. Je zajímavé sledovat trend ve vývoji výtěžnosti a napojenosti ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. a v České republice za posledních šest let. Z uvedených údajů vyplývá, že jak v průměru ČR, tak v naší společnosti je patrný trend klesající výtěžnosti z vodohospodářské infrastruktury. Z grafu jsou také znatelné rozdíly ve výtěžnosti námi provozovaných sítí ve srovnání s celorepublikovým průměrem. U vodovodů je výtěžnost na úrovni cca 55 % a u kanalizací cca 60 % z průměru v ČR, což je dáno velikostní skladbou lokalit, ve kterých naše firma působí (převažují malá města a obce s malým počtem obyvatel a bez většího vlivu průmyslu nebo občanské vybavenosti na spotřebu vody). Také z hlediska napojenosti obyvatel na infrastrukturu lze vysledovat obdobné trendy jako u výtěžnosti z infrastruktury, pouze rozdíly mezi naší společností a průměrem ČR nejsou tak markantní. c) efektivita zaměstnanců Efektivita zaměstnanců se nejčastěji posuzuje ve vztahu k délce provozovaného potrubí a k fakturované produkci vody. Hodnocena je celková délka sítí infrastruktury a celková fakturovaná produkce, tedy součet hodnot za vodovod a za kanalizaci. Jak je zřejmé z následující tabulky, je trend ve vývoji efektivnosti zaměstnanců společnosti v obou sledovaných ukazatelích příznivý, efektivita zaměstnanců každoročně vzrůstá i přesto, že podmínky provozování jsou každoročně méně výhodné (klesá spotřeba vody a výtěžnost z délky provozovaného potrubí). Údaje za ČR jako celek nejsou k dispozici. 24

Česká republika hlavní provozovatelé 1996 1997 1998 1999 2000 2001 VODOVODY POČET ZÁSOBOVANÝCH OBYVATEL tis. obyv. 8 457 8 514 8 545 8 636 8 682 NEUVED. DÉLKA PROVOZOVANÉ VODOVODNÍ SÍTĚ km 46 755 47 689 49 633 50 889 53 288 NEUVED. FAKTUROVANÝ OBJEM PITNÝCH VOD 3 mil. m /rok 604,1 588,8 558,5 546,0 554,1 NEUVED. VÝTĚŽNOST Z DÉLKY VODOVODU 3 tis. m /km 12,9 12,3 11,3 10,7 10,4 NEUVED. NAPOJENOST NA DÉLKU VODOVODU obyv./km 181 179 172 170 163 NEUVED. KANALIZACE POČET OBYVATEL NAPOJENÝCH NA KANALIZACI tis. obyv. 6 719 6 745 6 881 6 975 7 029 NEUVED. DÉLKA PROVOZOVANÉ KANALIZAČNÍ SÍTĚ km 18 706 19 073 19 822 20 513 21 615 NEUVED. FAKTUROVANÝ OBJEM ODPADNÍCH VOD 3 mil. m /rok 582,7 603,6 583,3 543,4 527,9 NEUVED. VÝTĚŽNOST Z DÉLKY KANALIZACE 3 tis. m /km 31,2 31,6 29,4 26,5 24,4 NEUVED. NAPOJENOST NA DÉLKU KANALIZACE obyv./km 359 354 347 340 325 NEUVED. Pozn. čerpáno z šetření statistiky ČSÚ, data za rok 2001 nejsou k dispozici VAS, a.s. 1996 1997 1998 1999 2000 2001 VODOVODY POČET ZÁSOBOVANÝCH OBYVATEL tis. obyv. 486 498 505 509 511 513 DÉLKA PROVOZOVANÉ VODOVODNÍ SÍTĚ km 3 558 3 766 3 900 3 994 4 048 4 105 FAKTUROVANÝ OBJEM PITNÝCH VOD 3 mil. m /rok 25,1 25,4 24,3 24,4 24,5 23,7 VÝTĚŽNOST Z DÉLKY VODOVODU 3 tis. m /km 7,1 6,7 6,2 6,1 6,0 5,8 NAPOJENOST NA DÉLKU VODOVODU obyv./km 137 132 130 128 126 125 KANALIZACE POČET OBYVATEL NAPOJENÝCH NA KANALIZACI tis. obyv. 343 348 351 351 351 353 DÉLKA PROVOZOVANÉ KANALIZAČNÍ SÍTĚ km 1 013 1 085 1 129 1 186 1 266 1325 FAKTUROVANÝ OBJEM ODPADNÍCH VOD 3 mil. m /rok 19,9 20,0 19,3 19,2 19,5 19,4 VÝTĚŽNOST Z DÉLKY KANALIZACE 3 tis. m /km 19,6 18,5 17,1 16,2 15,4 14,6 NAPOJENOST NA DÉLKU KANALIZACE obyv./km 339 320 311 296 277 267 Efektivita zaměstnanců VAS, a.s. 1996 1997 1998 1999 2000 2001 DÉLKA VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍTĚ km 4 571 4 851 5 029 5 180 5 314 5 430 FAKTUR. OBJEM PV + OV 3 tis. m /rok 44 940 45 390 43 668 43 569 44 003 43 134 POČET PŘEPOČTENÝCH ZAMĚSTNANCŮ * poč. zam. 1 317 1 302 1 239 1 217 1 178 1 152 DÉLKA PROVOZOVANÉ SÍTĚ NA 1 ZAMĚSTNANCE km/zam. 3,47 3,73 4,06 4,26 4,51 4,72 FAKTUROVANÝ OBJEM VOD NA 1 ZAMĚSTNANCE 3 tis. m /zam. 34,12 34,86 35,24 35,80 37,35 37,46 * počet všech přepočtených zaměstnanců (okresní divize + TD + GŘ) 25

Produktivita práce 1997 1 302 1998 1 239 1999 1 217 2000 1 178 2001 1 152 1997 242 1998 266 1999 310 2000 314 2001 347 1997 10 347 1998 11 766 1999 13 258 2000 14 045 2001 15 149 průměrný počet přepočtených zaměstnanců (osoby) produktivita práce z přidané hodnoty (tis. Kč/zaměstnanec) průměrná měsíční mzda (Kč/zaměstnanec) V roce 2001 se společnosti podařilo dosáhnout očekávaných hospodářských výsledků. Vysoce pozitivní je vyšší růst produktivity práce na jednoho zaměstnance v porovnání s růstem průměrné mzdy. Podařilo se stabilizovat oblast výnosů i nákladů na úrovni srovnatelné s rokem 2000. 26

Ekonomická část Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek (tis. Kč) 1997 1998 1999 2000 2001 NÁKLADY CELKEM 692 258 753 787 818 711 895 752 886 143 VÝNOSY CELKEM 700 850 763 153 835 614 937 165 926 431 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ZDANĚNÍM 8 592 9 366 16 903 41 413 40 288 ZISK K ROZDĚLENÍ 6 811 4 372 16 091 35 876 20 806 Produktivita práce 1997 1998 1999 2000 2001 PRŮMĚRNÝ POČET PŘEPOČTENÝCH ZAMĚSTNANCŮ osoby 1 302 1 239 1 217 1 178 1 152 PRODUKTIVITA PRÁCE Z PŘIDANÉ HODNOTY tis. Kč/zaměstnanec 242 266 310 314 347 PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA Kč/zaměstnanec 10 347 11 766 13 258 14 045 15 149 V roce 2001 se společnosti podařilo dosáhnout očekávaných hospodářských výsledků. Vysoce pozitivní je vyšší růst produktivity práce na jednoho zaměstnance (o 10,4 %) v porovnání s růstem průměrné mzdy (o 7,9 %). Podařilo se stabilizovat oblast výnosů i nákladů na úrovni srovnatelné s rokem 2000. Hospodářský výsledek po očištění o mimořádné vlivy (změny metod) charakterizuje reálnou ekonomickou úroveň akciové společnosti. V roce 2001 došlo k dalšímu rozvoji společnosti zvýšení majetku při odstranění úvěrového zatížení. V tomto roce společnost poprvé účtovala o odložené dani. 27

Vybrané údaje z Rozvahy Rozvaha vybrané údaje k 31. 12. příslušného roku (tis. Kč) 1997 1998 1999 2000 2001 AKTIVA CELKEM 486 897 500 996 505 145 535 189 567 925 STÁLÁ AKTIVA 292 607 280 047 277 246 253 337 254 000 DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK 4 727 6 590 10 209 8 172 6 502 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK 284 830 271 907 266 987 245 115 247 498 DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 3 050 1 550 50 50 0 OBĚŽNÁ AKTIVA 164 956 186 296 184 079 189 390 190 051 ZÁSOBY 20 483 20 463 19 621 24 600 23 174 DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY 3 969 3 130 4 313 7 850 12 050 KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY 96 075 110 404 104 573 103 021 102 458 FINANČNÍ MAJETEK 44 429 52 299 55 572 53 919 52 369 OSTATNÍ AKTIVA 29 334 34 653 43 820 92 462 123 874 PASIVA CELKEM 486 897 500 996 505 145 535 189 567 925 VLASTNÍ KAPITÁL 318 488 322 038 334 461 367 670 384 925 ZÁKLADNÍ KAPITÁL 219 651 221 858 221 858 221 858 221 858 KAPITÁLOVÉ FONDY 29 052 29 402 29 412 29 635 29 412 FONDY ZE ZISKU 62 974 66 406 67 100 80 301 80 113 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK MINULÝCH LET 0 0 0 0 32 736 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK BĚŽNÉHO ROKU 6 811 4 372 16 091 35 876 20 806 CIZÍ ZDROJE 156 830 166 684 165 523 161 986 175 383 REZERVY 8 247 6 329 15 113 15 170 14 985 DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY 0 0 0 0 0 KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY 98 939 121 835 135 077 142 608 160 398 BANKOVNÍ ÚVĚRY 49 644 38 520 15 333 4 208 0 OSTATNÍ PASIVA DOHADNÉ ÚČTY PASIV 11 579 12 274 5 161 5 533 7 617 28

Vybrané údaje z Výkazu zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát vybrané údaje (tis. Kč) 1997 1998 1999 2000 2001 TRŽBY ZA PRODEJ ZBOŽÍ 6 263 7 562 7 476 7 724 6 286 NÁKLADY VYNALOŽENÉ NA PRODEJ ZBOŽÍ 4 806 5 900 5 397 5 209 4 664 VÝKONY 674 916 731 793 810 033 863 210 894 293 VÝKONOVÁ SPOTŘEBA 361 004 403 558 434 702 495 409 496 307 PŘIDANÁ HODNOTA 315 369 329 897 377 410 370 316 399 608 OSOBNÍ NÁKLADY 224 482 242 265 268 701 275 973 292 638 DANĚ A POPLATKY 3 175 2 256 29 783 22 224 19 699 ODPISY DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO A HMOTNÉHO MAJETKU 48 391 51 371 48 471 51 725 49 263 JINÉ PROVOZNÍ VÝNOSY 16 223 18 864 14 151 25 209 22 359 JINÉ PROVOZNÍ NÁKLADY 42 204 39 884 26 701 45 889 22 178 PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 13 340 12 985 17 905-286 38 189 FINANČNÍ VÝNOSY 1 758 4 410 3 201 2 982 2 681 FINANČNÍ NÁKLADY 7 197 8 136 4 418 2 314 1 290 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z FINANČNÍCH OPERACÍ -5 439-3 726-1 217 668 1 391 DAŇ Z PŘÍJMU ZA BĚŽNOU ČINNOST 1 781 4 994 812 6 129 19 334 MIMOŘÁDNÉ VÝNOSY 1 690 524 753 38 040 812 MIMOŘÁDNÉ NÁKLADY 999 417 583-2 991 104 MIMOŘÁDNÝ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 691 107 215 41 623 560 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ PŘED ZDANĚNÍM 8 592 9 366 16 903 41 413 40 288 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ PO ZDANĚNÍ 6 811 4 372 16 091 35 876 20 806 29