Projekt: Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště Studie proveditelnosti 6 lokalit Posuzované části kapitola 5. Ekonomická analýza kapitola 6. Analýza rizik 1/8
Posudek zpracoval: 25.11. 2005 2/8
1. Shrnutí výsledků, přínosy a kvalita práce Studie proveditelnosti jednotlivých lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vznikla v rámci projektu Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Předmětem této části oponentury je vyhodnocení kapitol ekonomické analýzy a analýzy rizik. Studie proveditelnosti je strukturována do 9ti kapitol. Ekonomická analýza je uvedena v kapitole 5, analýza rizik v kapitole 6. 1.1 Ekonomická analýza Kapitola ekonomické analýzy je ve své obecné struktuře členěna na: - kapitola vymezující zaměření a cíle ekonomické analýzy, - kapitola popisující metodiku ekonomického vyhodnocování každé lokality, - kapitola výsledků, - kapitola dílčích závěrů, která shrnuje dosažená zjištění. Ekonomická analýza a její struktura je součástí každé ze Studií proveditelnosti pro lokality Lodhéřov, Budišov, Blatno, Božejovice, Pačejov, Rohozná. Výsledky ekonomické analýzy, jejich exaktní výstupy, s poměrně velkou přesností (vzhledem k fázi přípravy projektu) na základě návrhů (i variantních) v předchozích kapitolách sumarizují náklady na investice, spojené s realizací napojení zájmového území povrchového areálu na sítě technické a dopravní infrastruktury. Dále je zde předběžně určen rozsah zemních prací v souvislosti terénními úpravami pro výstavbu povrchového areálu. Náklady na provedení uvedených prací se pohybují v rozsahu 3 až 8% z celkových nákladů na realizaci HÚRAO. Mezi investičně nejnáročnější lokality z hlediska napojení na dopravní a technickou infrastrukturu patří lokality Lodhéřov a Blatno. Verbální ekonomické vyhodnocení se týkalo ekonomických důsledků realizace v souvislosti s vlivy na zaměstnanost regionu, vlivy na sociální skladbu obyvatelstva v nejbližším okolí hlubinného úložiště, dostupnosti regionálních a nadregionálních center, vazeb na další možné investice a vlivy realizace hlubinného úložiště v souvislosti se ztrátami produkce zemědělské a lesní výroby. Vlivy na zaměstnanost regionu byly pro všechny lokality hodnoceny jako lokální. Pozitivní dopad v souvislosti se snížením nezaměstnanosti a zvýšením kupní síly obyvatel bude zřetelnější v lokalitách s nižší hustotou zalidnění nebo vysokou nezaměstnanosti do okruhu 10 km od hlubinného úložiště (Blatno, Pačejov, Lodhéřov). Vliv na změny sociální skladby hodnotí studie proveditelnosti v souvislosti s etapami postupu realizace a provozu (výstavba, provoz, ukončování provozu). Obecně negativní důsledky na sociální skladbu obyvatel mohou vzniknout v době výstavby a ukončování provozu, při vlastní etapě provozu úložiště jsou vlivy potenciálně příznivé. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami z hlediska vlivů na sociální skladbu obyvatel jsou dány hustotou zalidnění a přítomností větších obcí nebo měst. 3/8
Vzájemnou souvislost je možno identifikovat mezi dostupností regionálních a nadregionálních center a vazeb na další možné vyvolané investice do bydlení a zdravotnictví. Všechny lokality mají v dojezdové vzdálenosti dostupná centra, které budou pokrývat uvedené potřeby budoucích zaměstnanců. Vlivy na ztrátu produkce zemědělské a lesní výroby vlivem záborů ZPF a PUPFL nebylo možné ekonomicky vyčíslit vzhledem k dosud k neukotvenému umístění povrchového areálu. Studie proveditelnosti upozorňuje i na ztráty produkce zemědělské výroby v podobě nižšího zájmu o produkty vyrobené v okolí lokality z důvodu negativního vnímání a jejich odmítání distributory a veřejností (obavy z kontaminace). 1.2 Analýza rizik Analýzy rizik je strukturálně dělena na kapitoly: - zaměření a cíle, - metodickou část analýzy rizik, - vyhodnocení rizik s dělením rizik na rizika technickoekonomická, socioekonomická a enviromentální, - dílčí závěry s tabelárními sestavami technickoekonomických, socioekonomických a enviromentálních rizik. Analýza rizik je zpracována ve shodné struktuře pro všechny posuzované lokality, tj. Lodhéřov, Budišov, Blatno, Božejovice, Pačejov, Rohozná. ve Studiích proveditelnosti. Mezi technickoekonomickými riziky byla vyhodnocována rizika spojená zejména s možným navýšením nákladů v důsledku propojování povrchové a hlubinné části úložiště, geologických podmínek, řešení dopravní a technické infrastruktury, nákladů na podmiňující investice a vlivem navýšení nákladů vlastní stavby z hlediska technického provedení nebo ekonomických vlivů. Rizika navýšení nákladů na vybudování technické a dopravní infrastruktury byla označena v naprosté většině lokalit jako malá. Výše odhadnutých nákladů odpovídá běžné praxi ve stavebnictví. Riziko navýšení nákladů s eventuelními dopady do časového harmonogramu realizace v souvislosti s propojením PA a HA bylo identifikováno u lokality Blatno, v případě umístění HA v jižním segmentu průzkumného území, ostatní lokality splnily podmínku maximální vzdálenosti PA a HA do 5 km. Jistá míra rizika pro realizaci staveb, situovaných v blízkosti vodního toku byla identifikována v lokalitě Rohozná. Rizika vzniklá s možnostmi napojení na technickou a dopravní infrastrukturu by označována jako minimální, pouze pro lokalitu Pačejova neumožňují stávající sítě zásobování vodou, byla však navržena alternativní řešení. Socioekonomická rizika se týkala změny rizik spojených s dopady na sociální skladbu obyvatelstva v nejbližším okolí HÚ, ztráty tržní hodnoty objektů obytné a rekreační zástavby a ztrát produkce zemědělské a lesní výroby. Riziko změn sociální skladby obyvatel bylo podobně jako v ekonomické analýza vyhodnocena v souvislosti s etapami životního cyklu úložiště a hustotou obyvatel. Riziko ztráty tržní hodnoty objektů obytné a rekreační zástavby bylo posuzováno na základě počtu bytů v okruhu 10 km od lokality HÚ a rekreačnímu významu lokality. Z hlediska rizika ztráty tržní hodnoty objektů k bydlení je nejvyšší riziko v lokalitě Rohozná. Riziko ztrát tržní hodnoty rekreační zástavby je vysoké v lokalitách Rohozná, Božejovice, Pačejov a Blatno. 4/8
V části enviromentálních rizik byla hodnocena rizika negativních vlivů realizace HÚ na obyvatelstvo, ovzduší, vodu, přírodu, krajinu, horninové prostředí, zemědělskou a lesní půdu, kulturní a historické památky a plánované využití území. Rizika vlivů na obyvatelstvo byla posuzována z hlediska vlivů radiace v případě havárie a poruchy, neradiačních vlivů (hluk, prašnost, emise) a psychologických faktorů. Riziko negativních psychologických dopadů a radiační rizika byla posuzována do 30km, resp. 10 km od lokality HÚ na základě hustoty obyvatel a významu a velikosti obcí ve zkoumaných pásmech. Jako lokality s nejvýznamnějším rizikem je možno označit Rohoznou a Budišov. Neradiační vlivy v podobě hluku, prašnosti a emisí pak je možno očekávat v souvislosti s výstavbou dopravní a technické infrastruktury a vlastních objektů PA, i na vzdálenosti staveniště od obce. Tato rizika jsou nejvyšší v lokalitách Budišov a Božejovice. Rizika negativních vlivů na ovzduší byla posuzována zejména z hlediska vlivu dopravy ve fázi výstavby na podmínky ventilace pro lokalitu ZUPA. Vyšší rizika spojená s nedostatečnou ventilací byla identifikována u lokalit Rohozná, Lodhéřov (varianty 1A až 1C) a Pačejov. U většiny lokalit je nutno prověřit splnění podmínek pro rozptyl výpustí do atmosféry rozptylovou studií. Rizika negativních vlivů na vodu vyhodnocovala umístění areálu mimo Q 100 a vliv realizace PA úložiště na kvalitu a kvantitu podpovrchových a povrchových vod. V lokalitě Rohozná a Pačejov je nutno prokázat umístění PA mimo hladinu Q 100. Z propočtů v kapitole 4 nehrozí ovlivnění kvality a kvantity vody v recipientech. Rizika negativních vlivů na přírodu a krajinu byla posuzována podle přírodních hodnot území (přírodní parky, ÚSES, biocentra) a pohledovou exponovaností PA. Z hlediska vlivů na přírodu a krajinu je nejrizikovější umístění lokalit Božejovice, Budišov a Pačejov. Nepředpokládá se výrazné riziko ohrožení realizace PA vlivem nevhodného horninového prostředí, ložiskům nerostných surovin, důlních děl apod. Přechodná rizika sníženi hladiny podzemních vod při výstavbě PA a propojení PA a HA budou lokálního charakteru a lze je eliminovat (např. zajištění náhradního zásobování vodou). Rizika spojená s negativními vlivy na kulturní a historické památky jsou malá. Ve všech lokalitách je zjištěna pravděpodobnost archeologických nálezů. Riziko jejich ohrožení nebo ztráty je vzhledem k stávajícím právním normám malé. Vliv na zemědělskou půdu je nevyhnutelný (zábory ZPF). Vážnější střety variant umístění PA na PUPFL nebyly zaznamenány, v několika případech zasahuje PA do remízků nebo lesíků o ploše max. 1ha, které SP navrhuje využít v rámci areálové zeleně. Otázkou zůstává vyústění výdušných jam a jejich technické a dopravní infrastruktury na PUPFL, tato rizika je třeba vyhodnotit po definitivním řešení HA. Rizika vlivů na plánované využití území byla sledována v souvislosti s plánovanými rozvojovými záměry obcí, do jejichž katastrů projekt spadá a rovněž v souvislosti s psychologickým vnímáním úložiště veřejností. Lokalizace ZUPA nezasahuje výrazně do rozvojových záměrů jednotlivých obcí, z důvodu negativního vnímání úložiště (např. blízkost zástavby pro bydlení, rekreační potenciál) jsou nejvýraznější rizika zjištěna rizika zjištěna u lokalit Rohozná, Pačejov a Budišov. 5/8
2. Základní připomínky, výhrady, nedostatky a doporučení k nápravě 2.1 Ekonomická analýza Kapitola ekonomické analýzy je dělena a vypracována v obecné struktuře obvyklé pro studii proveditelnosti. Zpracování a interpretace výsledků nebyla v plném rozsahu standardně provedena v číselných hodnotách. Bohužel bylo nutné částečně přijmout jen verbální formu. Je to důsledek současného rozsahu poznání (rozpracování) předmětné problematiky v rámci probíhající etapy prací a velmi dalekému časovému horizontu předpokládané realizace stavby. Nákladová stránka projektu dobře odpovídá aktuálně dosahovaným cenám stavební výroby. Obvykle se ve studiích proveditelnosti vyjadřuje časové rozložení nákladů v závislosti na harmonogramu projektu a se zohledněním předpokladů změn stavebních prací (inflace, nárůst cen apod.). Ekonomická analýza v předložené studii proveditelnosti verbálně komentuje ekonomické aspekty a předpoklady změn cen stavebních prací a dodávek. Číselné vyjádření vývoje nákladů je v tomto případě velmi obtížné. Je velmi problematické prognózovat s alespoň minimální přesností vývoj cen pro období delší než 10 až 15 let a nelze vyhodnotit vliv budoucích nových technologií na výši celkových investičních nákladů. K tématu ztráty produkce zemědělské a lesní výroby stojí za zváženou v další etapě prací provedení alespoň přibližného odhadu ploch, které budou zabrány sítěmi dopravní a technické infrastruktury a jejich porovnání s plochou záborů ZPF vlastního PA a další vyhodnocení dopadů v analýze rizik. Verbální vyhodnocení vlivu na zaměstnanost v regionu je možno dále prohloubit dopočtem eventuelních změn procenta nezaměstnanosti i vzhledem k tomu, že lze opět jen stěží odhadnout předpokládaný vývoj. V předložené práci chybí závěrečné vzájemné porovnání všech 6ti zkoumaných lokalit. Na zvážení je dodatečné shrnutí výsledků ekonomické analýzy všech lokalit podle předem daných společných kriterií (např. náklady, počet a hustota obyvatel, míra nezaměstnanosti, apod.). 2.2 Analýza rizik Současný stav rozpracovanosti projektu, stejně jako v kapitole Ekonomická analýza, neumožňoval posouzení rizik ve standardním rozsahu studie proveditelnosti. Výjimkou bylo hodnocení technickoekonomických rizik v souvislosti s řešením a výší nákladů na investice dopravní a technické infrastruktury. Měřítka pro vyjádření ostatních rizik (socioekonomická, enviromentální) byla pak vyhodnocována verbálně nebo vyjádřením míry či poměrů ke zvolenému klíčovému parametru (počet bytů, průměrná hustota obyvatel, příslušný právní předpis apod.). 6/8
Technickoekonomická rizika v souvislosti s nákladovou stránkou projektu či dopadu do harmonogramu realizace projektu by bylo možno podrobněji zohlednit vzájemnou lokalizaci PA a HA pro jednotlivé lokality dosud byla posuzována jen vzdálenost přesahující hranici 5km. Náklady na každý metr podzemního tunelového propojení budou velmi vysoké. Proto by bylo vhodné zohlednit přesněji rozdíly mezi náklady (s dopadem do celkových nákladů na realizaci HÚRAO) a časovou náročností výstavby v důsledku délky propojení v předem stanovených intervalech vzdálenosti mezi PA a HA. Další doplnění nebo prohloubení analýzy je možno provést v souvislosti s vyhodnocením rekreačního potenciálu území a dopady jak do ztráty tržní hodnoty rekreačních objektů, tak do možného útlumu nebo poklesu zájmu o turistické a rekreační využívání oblasti. Z hlediska vyhodnocení rizik na obyvatelstvo a psychologických aspektů by bylo výhodné začlenit (pokud jsou dostupné) i výsledky místních šetření nebo projednávání lokalizace úložiště s komunální sférou. Stejně jako u ekonomické analýzy je na zvážení je provedení shrnutí výsledků analýzy rizik všech lokalit podle předem daných společných kriterií. 3. Závěr Projekt Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště byl velmi logicky již v této fázi rozpracování doplněn o ekonomické hodnocení jednotlivých lokalit. Z metodického hlediska by bylo, právě s ohledem na podrobnost rozpracování, pravděpodobně správnější nazývat práci Předběžná studie proveditelnosti Pre Feasibility Study. Hodnocené kapitoly studie proveditelnosti podávají, s ohledem na míru rozpracovanosti problematiky velmi dobrý přehled o charakteristikách jednotlivých lokalit z hlediska ekonomického vyhodnocení a vyhodnocení rizik. Hloubka zpracování, jednotlivých propočtů a hodnocení odpovídá současnému stavu rozpracování projektu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Pro další etapu prací doporučuji podrobnější rozpracování referenčního projektu formou jeho průmětu do konkrétních sledovaných lokalit. Výsledkem této práce pak bude kvalitní výstup pro následné ekonomické hodnocení a analýzu ekonomických a částečně také enviromentálních rizik. Za významný přínos považuji rovněž to, že byl zpracováním studie proveditelnosti vytvořen dostatečný vstupní podklad (prvotní datová základna) pro další doplňování a zpřesňování informací v závislosti na dalším postupu a rozvoji projektu a sledovaných lokalit. 4. Použitá literatura Statistický lexikon obcí České republiky (Český statistický úřad spolupráce Ministerstva vnitra ČR, Praha, 2004) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) v platném znění včetně navazujících právních předpisů Zákon č. 344/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění včetně navazujících právních předpisů 7/8
Vyhláška č.215/1997 Sb. Státního úřadu pro jadernou o kritériích na umísťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření v platném znění včetně navazujících právních předpisů 8/8